Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra pedagogiky. Diplomová práce. Bc. Šárka Klímová. Pedagogika Rudolfa Steinera v českém školství

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra pedagogiky Diplomová práce Bc. Šárka Klímová Pedagogika Rudolfa Steinera v českém školství The Rudolf Steiner s pedagogy in the Czech educational system Praha 2014 Vedoucí práce: Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

2 Děkuji prof. PhDr. Karlovi Rýdlovi, CSc. za odborné vedení této diplomové práce a za cenné rady, které mi v průběhu psaní práce poskytl. Také děkuji RNDr. Janě Strakové, Ph.D. za pomoc při zpracování empirické části práce. V neposlední řadě děkuji waldorfským školám a aktérům českého waldorfského hnutí, kteří mi věnovali svůj čas, zkušenosti a své soukromé materiály.

3 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou vypracovala samostatně, ţe jsem řádně citovala všechny pouţité prameny a literaturu a ţe práce nebyla vyuţita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, dne 27. dubna 2014 Šárka Klímová..

4 Abstrakt Tématem diplomové práce je pedagogika Rudolfa Steinera v českém školství. Teoretická část je zaměřena na tři oblasti. První kapitola se věnuje zakladateli waldorfské pedagogiky, Rudolfu Steinerovi - jeho ţivotu, dílu a odkazu v českém pedagogickém prostředí. Druhá kapitola popisuje svobodnou školu Rudolfa Steinera, její vznik, specifika a celosvětový vývoj waldorfského školství. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na waldorfskou pedagogiku v českém školství, tj. moţnosti waldorfské pedagogiky v jednotlivých vzdělávacích stupních českého školského systému. Empirická část se zabývá popisem několika českých základních waldorfských škol a jejich vzájemným porovnáním z hlediska vybraných oblastí jejich vzniku, vývoje a implementace idejí Rudolfa Steinera. V poslední kapitole práce jsou ve vybraných oblastech stručně porovnány české základní waldorfské školy s waldorfskými školami v Eindhovenu v Nizozemí. Klíčová slova (česky) Rudolf Steiner, waldorfská pedagogika, waldorfské školy v ČR, anthroposofie, léčebná pedagogika, eurytmie Abstract The topic of this thesis is the pedagogy of Rudolf Steiner in the Czech educational system. The theoretical part is divided into three sections. The first chapter is dedicated to the founder of waldorf education Rudolf Steiner, it deals with his life, work and his legacy to the Czech pedagogical environment. The second chapter describes the free school of Rudolf Steiner, its origin, specifications and evolution of Steiner's education. The last chapter of the theoretical part is focused on Steiner's pedagogy in the Czech education system and studies application of the Steiner's pedagogy at each of the levels of the Czech school system. The empirical part deals with describtions of several Czech primary Steiner's schools and compares them from the point of view of chosen areas of origin, evolution and implementation of Rudolf Steiner's ideas. In the last chapter of the thesis the before mentioned areas of Czech Steiner's schools are compared in short with Steiner's schools in the Eindhoven in Netherlands. Keywords Rudolf Steiner, waldorf education, anthroposophy, Czech waldorf schools, Steiner s special education, eurythm

5 Prodchni se schopností fantazie, měj odvahu k pravdě, zbystři svůj cit pro duševní odpovědnost (Rudolf Steiner)

6 OBSAH ÚVOD..8 1 RUDOLF STEINER ŢIVOT A DÍLO ANTHROPOSOFIE Výběr nejčastějších aplikací anthroposofie Český klub skeptiků Sisyfos a anthroposofie OHLASY PEDAGOGICKÝCH PRACÍ RUDOLFA STEINERA MEZI ČESKÝMI PEDAGOGY A V ČESKÉM PROSTŘEDÍ SVOBODNÁ ŠKOLA RUDOLFA STEINERA PŘÍČINY A PODMÍNKY VZNIKU PRVNÍ WALDORFSKÉ ŠKOLY VÝVOJ WALDORFSKÉHO ŠKOLSTVÍ SPECIFIKA WALDORFSKÝCH ŠKOL WALDORFSKÁ PEDAGOGIKA V ČESKÉM ŠKOLSTVÍ WALDORFSKÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY WALDORFSKÁ MATEŘSKÁ CENTRA A RODINNÉ KLUBY WALDORFSKÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Vznik a legislativní vývoj waldorfských škol v České republice Waldorf ochranná známka WALDORFSKÉ STŘEDNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ WALDORFSKÉ ŠKOLY WALDORFSKÉ INICIATIVY Asociace waldorfských škol České republiky České sdruţení pro waldorfskou pedagogiku Anthroposofická společnost v České republice Vybrané iniciativy pro vznik nových waldorfských škol MOŢNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ WALDORFSKÝCH UČITELŮ Aktuálně probíhající české semináře waldorfské pedagogiky Sociální akademie TABOR ČESKÁ ZÁKLADNÍ WALDORFSKÁ ŠKOLA CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY VÝZKUMNÝ VZOREK... 60

7 4.3 METODY VÝZKUMU WALDORFSKÁ ŠKOLA PŘÍBRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLA WALDORFSKÁ PARDUBICE ZŠ WALDORFSKÁ A MŠ ČESKÉ BUDĚJOVICE, O. P. S WALDORFSKÁ ZŠ A MŠ OLOMOUC, S. R. O INTERPRETACE ŠETŘENÍ Podmínky vzniku škol a vývoj škol do současnosti Specifika českých waldorfských škol ZAHRANIČNÍ WALDORFSKÁ ŠKOLA CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY VÝZKUMNÝ VZOREK METODY VÝZKUMU WALDORFSKÉ ŠKOLY V EINDHOVENU INTERPRETACE ŠETŘENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHA PŘÍLOHA

8 Úvod Od vzniku první waldorfské školy uplynulo v tomto roce devadesát pět let. Za tu dobu bylo otevřeno mnoho škol po celém světě a po roce 1989 se waldorfské školství mohlo rozvinout i v České republice. Tím byla také fakticky poprvé v Čechách poskytnuta moţnost uskutečňovat v praxi ideje pedagogiky Rudolfa Steinera. Zaloţení prvních waldorfských škol u nás bylo v porevolučních letech snadné, podmínky rozvoji alternativ přály. Po několika letech pokusného ověřování waldorfské školy ve své praxi prokázaly ţivotaschopnost, coţ potvrdily i výsledky školských inspekcí, které na jednotlivých školách proběhly. Přesto se mnoho let nedařilo zařadit program Waldorfská škola mezi standardní vzdělávací programy. Díky zákonu č. 561/2004 Sb., který vešel v platnost 1. ledna 2005, byly standardní vzdělávací programy zrušeny a místo nich byly zavedeny Rámcově vzdělávací programy pro jednotlivé vzdělávací úrovně a druhy škol. Díky tomu si nyní waldorfské školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy, které v lecčem vyhovují jejich principům. Ale ani tohle řešení není pro waldorfské školy optimální a školy se stále v mnoha oblastech musí uchylovat ke kompromisům, vyplývajícím z různých omezení. Cílem této práce je analyzovat waldorfskou pedagogiku v našem školství se zaměřením na primární stupeň vzdělávání. Ráda bych také svou prací poukázala na problémy, se kterými se české waldorfské školy od svého vzniku potýkaly a potýkají. V teoretické části práce se věnuji třem hlavním oblastem. První z nich je zaměřena na postavu Rudolfa Steinera, který je myšlenkovým zakladatelem waldorfské pedagogiky. V této kapitole popisuji jeho ţivot, dílo a odkaz v českém pedagogickém prostředí a mezi českými pedagogy. V následující kapitole se věnuji vzniku a podmínkám první waldorfské školy, vývoji waldorfského školství a specifikům waldorfských škol. Poslední kapitola teoretické části práce je jiţ zaměřena na waldorfskou pedagogiku v českém školství. Popisuji v ní praktické aplikace Steinerovy pedagogiky v našem školském systému, tzn. činnost waldorfských mateřských škol, waldorfských základních škol, waldorfské speciální školy, waldorfských středních škol, ale také waldorfských mateřských center a iniciativ. V neposlední řadě se také zmiňuji o moţnostech vzdělávání učitelů waldorfských škol, které významně doplňuje státem stanovené vzdělání pro jednotlivé vzdělávací stupně. V první části empirické části práce se zabývám vybranými českými waldorfskými školami. Cílem mého výzkumu je zjistit, jak se daří implementovat myšlenky Rudolfa Steinera na základním stupni vzdělávání v podmínkách českého školství, zejména v rámci 8

9 zákonných moţností. Základem výzkumu jsou případové studie waldorfských škol a jejich porovnání z hlediska vybraných pedagogických a organizačních hledisek. V této kapitole se také věnuji vzniku a vývoji těchto škol do současnosti. V druhé části empirické části se zabývám popisu waldorfských škol v Eindhovenu v Nizozemí a následnému porovnání eindhovenských waldorfských škol s českými waldorfskými školami ve vybraných oblastech, týkajících se fungování škol. Pro svoji práci jsem vyuţila nejen sekundární odbornou literaturu, váţící se k tématu práce, ale i dosud nepublikované materiály, získané ze soukromých archívů aktérů prosazování waldorfské a jiné alternativní pedagogiky. Třetím zdrojem byla vlastní pozorování, rozhovory a osobní zkušenosti z několikaletého působení v základní waldorfské škole. V textu práce jsem se snaţila pouţít jen ověřené informace, které často vyvracejí dlouhodobě zaţité mýty a nepravdy o pedagogice Rudolfa Steinera a waldorfských školách. 9

10 I. Teoretická část 1 Rudolf Steiner Stojí u pultu, dlouhá černá čára, dokonce i výstřih kabátu je cele vyplněn černou kravatou, jenom oba nízké trojúhelníčky tvrdého límce vyčnívají bíle. Obličej hubený, ţlutý vrásčitý, pokud ty vpadlé tváře při svém napětí ještě ukazují vrásky, krásné oči a ruce, jaké se líbívají ţenám. Hřímá, nepovoluje, doširoka rozpíná ruce, dlaně otočeny k nám, v protiváze se k nim ohýbá štíhlý trup dozadu, nebo projíţdí nataţenými palci a dvěma prsty vzduchem, nechávaje ostatní prsty povolené, je neúnavný. I námitky přednáší se stejným pathosem jako to, co se mu líbí, a je v tom opravdu něco jímavého a velkého, jak bez omrzelosti začíná pro obecenstvo se základními prvky svého učení, jehoţ nejzazší komplikace jsou pro něho přeci něčím tak běţným. Často zavře oči a chvění proběhne od nohou celým tělem. Působí na mne dojmem muţe, který ţije beze zbytku svému ideálu 1 Postava Rudolfa Steinera je jistě v ţivotopisech jeho příznivců stylizována a idealizována. Já se však budu snaţit ve své práci tohoto vyvarovat a zachovat co největší míru objektivity. 1.1 Život a dílo Rudolf Steiner byl rakouský filosof, pedagog, dramatik a esoterik, který ţil v letech 1861 aţ 1925 a svou činností zasáhl prakticky do všech odvětví evropské kultury. 2 Uţ jako dítě byl Steiner velice vnímavý a inteligentní a podle svých slov uţ od útlého dětství vnímal proţitky duchovního světa, nacházejícího se za fyzickou realitou. 3 Oprávněnost svých záţitků Steiner nalezl v geometrii, ve které se podle něj můţeme dozvědět něco, co proţívá pouze duše sama svou vlastní vnitřní silou. 4 Duchovní svět byl 1 ZDRAŢIL, Tomáš. Počátky theosofie v Čechách: Rudolf Steiner - Praha, Opava a Třebovice. 1. vyd. Březnice: IOANES, s. ISBN Str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. 1. vyd. Hranice: Fabula, s. ISBN Str RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. 1. vyd. Hranice: Fabula, s. ISBN Str

11 pro Steinera samozřejmou, ţivě nazírající skutečností a bylo mu jasné, ţe duchovní pravdy se opírají samy o sebe stejně tak, jako se o sebe opírají poznatky z geometrie. V době, kdy maturoval, trápila Steinera otázka vztahu mezi přírodou a duchem a jeho další kroky tak vedly ke studiu fyziky a matematiky ve Vídni, na Vysoké škole technické. 5 Steiner se domníval, ţe pro porozumění duchovní skutečnosti mu poskytne lepší základ spíše studium přírodních věd, neţ studium věd humanitních. Pro samotné poznání duchovní skutečnosti je podle něj totiţ potřeba si vypůjčit od exaktních věd přesnost pozorování a logičnost výkladu, tedy cestu od empirie k teorii. 6 Ţivot Rudolfa Steinera lze rozdělit do tří období. Prvním z nich je období filosofické, během nějţ Steiner hledal pravdu filosofickými prostředky. Toto období začalo zahájením studia matematiky a fyziky na Vysoké škole technické ve Vídni, kde se Steiner seznámil s Karlem Juliem Schröerem, který ho nadchl pro Goethovo myšlení. Jiţ v roce 1886 vydal Steiner svůj první spis, ve kterém se věnoval právě myšlení J. W. Goetha. Steiner pokračoval studiem filosofie na univerzitě v Rostocku, které v roce 1891 ukončil disertační prací s názvem Pravda a věda. Přesunul se do Výmaru, na doporučení Schröera, a šest let se věnoval vydávání Goethových spisů. Zároveň také začal pracovat na jedné ze svých nejdůleţitějších prací, na Filosofii svobody. 7 V tomto díle, které bylo vydáno r. 1893, Steiner duchaplně vyvrací Kantovo učení o subjektivitě neboli neskutečnosti vnímaného světa. 8 Kolem roku 1900 se naplno ponořil do duchovního bádání. Rozhodujícím obratem ve Steinerově ţivotě bylo setkání s Theosofickou společností, v níţ nalezl duchovně otevřené posluchače pro své vnitřní záţitky a na jejich základě vytvořené poznání a souvislosti. Toto období lze nazvat mystickým obratem ke Kristu. Během několika let vydal Steiner knihy Theosofie (r. 1904), O poznání vyšších světů (r. 1908) a Tajná věda v nástinu (r. 1910). 9 4 RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. Str LINDENBERG, Christoph. Rudolf Steiner. 1. vyd. Semily: Opherus, s. ISBN Str ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, s. ISBN Str RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. Str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. Str

12 Po roce 1914 lze Steinerův ţivot vnímat jako období umělecké. V této době vzniklo největší mnoţství praktických aplikací anthroposofie (mysterijní dramata, eurytmie, léčebná pedagogika, waldorfská pedagogika, biodynamické zemědělství, anthroposofická medicína, idea sociální trojčlennosti, Obec křesťanů). 10 V roce 1913 vzniklo v Dornachu podle Steinerových návrhů tzv. Goetheanum, jenţ bylo mezinárodním střediskem Anthroposofické společnosti. Tato budova, která se později stala inspirujícím východiskem tzv. organické architektury, byla postavena ze dřeva a její výstavba trvala několik let prosince 1922 jiţ zcela dokončené Goetheanum vyhořelo a tato událost výrazně poznamenala Steinerovo zdraví. Veškeré své úsilí vloţil do znovuvybudování Goetheana. V lednu roku 1924 naskicoval stavební formy pro nové Goetheanum, které uţ mělo být postaveno z betonu. 12 Rudolf Steiner zemřel 30. března 1925 a v té době uţ na staveništi bývalého Goetheana vyrůstalo Goetheanum nové Anthroposofie Duchovní vědu, nazývanou anthroposofie, lze definovat jako eklektickou nauku, která poskytuje mystický vhled do podstaty člověka, přírody a nadsmyslově duchovních světů 14. Její ideu zformuloval rakouský filosof Rudolf Steiner. Anthroposofie poskytuje poznatky o vývojových zákonitostech světa a člověka, o jejich vzájemném vztahu, o jejich funkčním uspořádání, ale také o duchovních světech a jejich vzájemné souhře se světem hmotným, avšak pouhé přijímání těchto poznatků ještě není anthroposofií RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky.str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str LINDEBERG, CH.: Rudolf Steiner, str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií..str Tamtéţ str Tamtéţ 12

13 Pojem anthroposofie bývá překládán jako moudrost o člověku a interpretován jako vědomí vlastního lidství. Mezi prameny anthroposofie patří theosofie 16 (duchovní věda, která se snaţila o obnovu boţské moudrosti na základě obrození starého vědění o duchovních bytostech a silách ve světě), rosekruciánství 17 (spirituální směr, který vykládá netradičně křesťanství, jeţ doplňuje hermeneutickými motivy) a goetheanismus 18 (vědecký styl navazující na přírodní filozofii J. W. Goetha), jenţ byl Steinerem vnímán jako předpoklad anthroposofie. 19 Systém, který byl později nazván anthroposofie, popsal Rudolf Steiner poprvé v díle Theosofie, které vydal v roce Jednotlivé aplikace anthroposofie rozvíjel R. Steiner ve svých přednáškách, jichţ údajně pronesl více neţ Do aplikací neboli praktických oborů anthroposofie patří: waldorfská pedagogika, anthroposofické lékařství, farmacie a kosmetika, léčebná pedagogika, biodynamické zemědělství, eurytmie a Obec křesťanů. V ţádné z těchto oblastí se neobejdeme bez poznatků anthroposofie jako duchovní vědy. 22 Neznamená to ale, ţe se těmto aplikacím mohou věnovat pouze anthroposofové Výběr nejčastějších aplikací anthroposofie Waldorfská pedagogika Waldorfská pedagogika patří do proudu pedagogických hnutí, která vznikla počátkem 20. let 20. století jako reakce na školu násilí, ve které učitel předával ţákům neţivé kniţní vědomosti přinucením a ovládal je bez ohledu na jejich osobnost a skutečné potřeby. 23 Při vytváření waldorfské pedagogiky vycházel Rudolf Steiner z mnoha důleţitých principů, mezi něţ patří mj. to, ţe učení je povaţováno za umění a také se tak praktikuje. Učitelé pomáhají dítěti odhalit a milovat svět kolem něj. Zvláštní význam ve výchově dle 16 ZDRAŢIL, T.: Počátky theosofie a anthroposofie v Čechách. Rudolf Steiner Praha, Opava a Třebovice, str ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str RONOVSKÝ, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky, str Tamtéţ str ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str Tamtéţ str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str Tamtéţ str

14 waldorfské pedagogiky má řád, rytmus, příroda a svátky, jejichţ smyslem je vytvořit v dětech pocit sounáleţitosti nejen se spoluţáky a učiteli, ale také s přírodou, Zemí a vesmírem. Waldorfská pedagogika chápe význam biorytmů a na jejich základě utváří učební plán, rozvrh hodin a oslavy svátků. 24 Základním pilířem waldorfské pedagogiky je respekt k rozvíjení osobnosti člověka na základě jeho přirozeného psychického vývoje. Tato pedagogika se opírá o poznatek, ţe člověk v ţivotě prochází sedmiletými vývojovými cykly. 25 Podle Steinera by to, co se má ve škole vyučovat a čeho se má dosahovat pomocí výchovy, mělo pramenit výlučně z poznatků o člověku, jeho vývoji a individuálních vlohách. Učitelé by se měli ptát po tom, jaké vlohy v sobě dítě nese a co v něm můţeme rozvinout. 26 Do cílů waldorfské pedagogiky se promítá jistý druh antropocentrismu, který vyplývá a anthroposofické antropologie. Tato antropologie pojímá člověka jako mnohorozměrnou bytost, kterou od sféry zvířat odděluje její duchovní rozměr, kterým je sebe vědomé myšlení. Na základě tohoto myšlení vzniká lidská svoboda společně se schopností vědomě utvářet sebe sama a spojovat se se světem. 27 Mezi cíle waldorfské pedagogiky patří probuzení zvídavosti a vlastního svobodného zájmu o vzdělávání, spojování poznatků s proţitky, dovednostmi a vlastními postoji, a v neposlední řadě také stejnoměrné rozvíjení rozumu, citu i vůle. 28 Ideálem výchovné a vyučovací praxe je probudit v dítěti smysl pro to, aby se učilo se stejnou váţností, s níţ si hrálo, dokud byla hra jediným duševním obsahem jeho ţivota. 29 Anthroposofické lékařství a farmacie WELEDA Myšlenku anthroposofického lékařství uvedl do ţivota Rudolf Steiner společně s lékařkou Itou Wegmanovou a za její počátek lze povaţovat zaloţení kliniky 24 HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str Tamtéţ str STEINER, R.: Anthroposofie a pedagogika, 1. vyd. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, s. ISBN Str RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. Str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. Str STEINER, Rudolf. Anthroposofie a pedagogika. Str

15 v Arlesheimu u Basileje v roce Tato klinika vznikla díky finančním prostředkům, které shromáţdila právě Ita Wegamanová. Ve stejném roce, pouze o dva měsíce později, byla otevřena druhá klinika pracující na bázi anthroposofického lékařství. Byla jí klinika, která vznikla ve Stuttgartu z prostředků Der Kommende Tag, coţ bylo vydavatelství theosofické a anthroposofické literatury. 31 Anthroposofické lékařství vychází při svém pohledu na člověka z přírodovědeckého poznání a současně ve stejné míře uplatňuje zákonitosti ţivota, duše a ducha. Hlavní principy anthroposofického lékařství poloţil uţ J. W. Goethe svými přírodovědeckými výzkumy. 32 Mezi metody anthroposofického lékařství patří například léčebná eurytmie, rytmické masáţe a chirofonetika. 33 V České republice byla v roce 1992 zaloţena Společnost anthroposofických lékařů a farmaceutů (nyní Česká společnost anthroposofických lékařů). 34 Z potřeb rozvíjejícího se anthroposofického lékařství vzešla firma WELEDA, která byla zaloţena v roce 1921 současně ve Švýcarsku a v Německu. Od svého vzniku WELEDA vyráběla anthroposofická léčiva, homeopatika, rostlinné léky, ale i léčebnou kosmetiku a dietetika. 35 Základy firmě WELEDA poloţil chemik O. Schmied, ale její vznik je spjat také s Rudolfem Steinerem, který jí dal jméno. Steiner také společně se Schmiedem a lékařkou I. Wegmanovou vytvořil první farmaceutické přípravky, jejichţ koncepce je základem přípravků WELEDA dodnes. 36 Produkty WELEDA jsou vyráběny pouze z přírodních surovin a vyznačují se absencí umělých konzervačních látek. 77% produktů z rostlinných surovin, které 30 ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str LINDENBERG, Christoph. Rudolf Steiner. str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str Tamtéţ str Tamtéţ str Tamtéţ str Weleda: O Weledě. Weleda [online] [cit ]. Dostupné z: welede 15

16 WELEDA pouţívá, je vypěstovaných v ekologickém zemědělství, anebo jsou získané z ekologicky kontrolovaných zdrojů ve volné přírodě. 37 Léčebná pedagogika a sociální terapie Cílem praktického snaţení anthroposofů je zdraví člověka, které je chápané také jako zdravý vývoj lidské individuality. Cílem léčebné pedagogiky je pak působit ozdravně na lidské jedince, kteří jiţ jsou nějakým způsobem nemocní, tzv. handicapovaní. Léčebný charakter této pedagogiky je však potřeba chápat v širším kontextu, a to jako sociální terapii nejen pro ošetřované, ale i pro ošetřovatele. Práce a ţivot s handicapovanými má velký sociálně - terapeutický účinek pro všechny zúčastněné. 38 Ve 40. letech 20. století zaloţil rakouský lékař Karel König ve skotské vesnici Camphill komunitu zdravých a handicapovaných lidí, ţijících ve společné domácnosti. Název camphill se pak ustálil jako označení vesnice, ve které v rámci zdravé rodiny ţijí i lidé handicapovaní. Součástí camphillů bývají řemeslné dílny, biofarma či zahradnictví. V České republice funguje zatím pouze jeden camphill, a to Camphill České Kopisty. 39 Velký význam v léčebné pedagogice má také umění. Nestorkou léčebné pedagogiky v České republice je Aneţka Janátová. 40 Aneţka Janátová se narodila v roce Vystudovala psychologii a v současné době se věnuje psychoterapeutické činnosti, přednáškám, vedení mezinárodních sympozií a vyučování na Akademii sociálního umění TABOR. V roce 1992 zaloţila Spolek pro léčebnou pedagogiku, sociální a uměleckou terapii v České republice a dodnes je jeho předsedkyní. Do roku 1997 vedla Ateliér léčebné pedagogiky a sociální terapie při Institutu pedagogiky. V roce 1993 byla iniciátorkou zaloţení Nadace Tábor a Sociálně terapeutického centra Tábor, jehoţ součástí je i biologicko - dynamické zemědělství a v roce 1997 zaloţila Akademii sociálního umění TABOR. Spolupracuje s českými waldorfskými školami Weleda: O Weledě. Weleda [online] [cit ]. Dostupné z: 38 HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str Tamtéţ str Tamtéţ str PHDR. ANEŢKA JANÁTOVÁ. Akademie Tabor [online] [cit ]. Dostupné z: 16

17 Eurytmie Eurytmie je velmi mladé pohybové umění, jehoţ základy byly poloţeny v letech Je svébytným projevem anthroposofie, který Rudolf Steiner vytvořil s manţelkou Marií. Eurytmii se také říká viditelná řeč a viditelný zpěv a její podstatou je pohybové ztvárnění hudby a řeči. 42 Eurytmie vychází z myšlenky, ţe hudba i řeč jsou naprosto jednoznačnou objektivní realitou, jinak řečeno, kterákoli hláska (tón) vyvolává zcela určitý pohyb, který je pro tu či onu hlásku (tón) vţdy kvalitativně stejný. 43 Ačkoliv má eurytmie jevištní podobu, tak je jí připisován také léčebný a výchovný účinek. 44 Právě na léčebných účincích eurytmie je postavena i jedna z jejích variant léčebná eurytmie, kterou Steiner vytvořil v roce Síly, které jsou v eurytmii namířeny směrem k divákovi, tudíţ ven, jsou při léčebné eurytmii namířeny dovnitř jedince. Tyto síly vedou člověka k harmonii, a tím i ke zdraví. 46 Léčebná eurytmie patří k terapeutickým metodám anthroposofického lékařství. Základem léčebné eurytmie jsou elementy řeči a hudby vyjádřené v pohybu. Kaţdá samohláska, kaţdá souhláska, kaţdý tón mají svou vlastní pohybovou formu. Jsou to proměněné eurytmické pohyby, které působí terapeuticky. 47 V České republice se uskutečnil první kurz eurytmie pod vedením lektorky z Dornachu jiţ v roce O další rozvoj eurytmie v České republice se zaslouţily zejména B. Rylek Staňková, A. Stránská Jeriová a E. Strnadová ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie., str BOŇKOVÁ, Johanna. O léčebné eurytmii. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 1. Str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str BOŇKOVÁ, Johanna. O léčebné eurytmii. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 1. Str DOSTALOVÁ, Michaela. Počátky eurytmie v českých zemích. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 1. Str

18 Biodynamické zemědělství Zemědělství inspirované anthroposofií vzniklo v roce V této době ještě neexistovaly syntetické pesticidy, umělá hnojiva se téměř nepouţívala a neexistovaly ani obrovské chovy domácích zvířat. Přesto si někteří zemědělci, biologové i veterináři začali všímat počínajících tendencí nezdravého vývoje zemědělství. Oslovili Rudolfa Steinera s nadějí, ţe jim poradí, jak zhoršující se stav zemědělství napravit. V červnu 1924 se uskutečnil tzv. Zemědělský kurz, na němţ Steiner přednášel o uspořádání zemědělského statku, o pěstování rostlin a chovu zvířat, ale především o kosmických souvislostech zemědělství, o duchovních aspektech ekologické rovnováhy a o nadsmyslové podstatě biogenních prvků (uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku). 49 Steiner a jeho následovníci přišli z části s návratem k opuštěné tradici a z části se zcela novým přístupem. Systém biodynamického zemědělství je zaloţen na respektování kosmických a pozemských přírodních rytmů. Na základě těchto rytmů je vydáván biodynamický kalendář, který na tyto rytmy upozorňuje. Hlavním cílem biodynamického zemědělství ale není výnosnost, přestoţe jde o to, aby půda byla hojná a kvalitní. 50 Dnes jsou biodynamičtí zemědělci ve světě organizováni pod značkou Demeter, která je zárukou vysoké kvality. 51 V České republice bioprodukty se značkou Demeter nejsou k dostání, protoţe zde není zavedena biodynamická kontrola a certifikace. Také u nás není tolik statků, které by touto metodou hospodařily. Mezi dva statky, které pracují na základě těchto principů, patří dvůr Joachima Dutschkeho a Agnes Murbachové ve Fořtu u Vrchlabí a menší statek patřící Petrovi a Gabriele Dostálkovým ve vesnici Veselka u Trhových Svinů v jiţních Čechách. 52 Mezi nejvýznamnější osobnosti biodynamického zemědělství v našem prostředí patří Radomil Hradil. Radomil Hradil se narodil v roce Pracoval jako zahradník v biologicko dynamických a ekologických statcích v Německu, Švýcarsku, Norsku a v České republice. 49 HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str

19 stejné. 57 Největší zastoupení Obce křesťanů je v Německu, Švýcarsku a Rakousku a její Přeloţil několik desítek anthroposofických knih, redigoval biologicko dynamický časopis Variana a v současnosti vede redakci waldorfského časopisu Člověk a výchova. 53 Obec křesťanů Jako samostatná náboţenská společnost se Obec křesťanů zformovala v roce Cílem jejího zaloţení byla duchovní obnova křesťanského náboţenského ţivota a ne vytvoření anthroposofické nebo anthroposoficky laděné církve, jak by se mohlo zdát. Duchovní věda není v Obci křesťanů obsahem, ale metodou, stejně jako tomu je u ostatních praktických aplikací anthroposofie. 55 Obec křesťanů nemá ţádnou oficiální doktrínu a anthroposofie v ní není ukládána jako dogma. Přesto anthroposofický styl myšlení a řeči proniká všemi rituálními texty této náboţenské společnosti. 56 Obec křesťanů je postavena na náboţenských obřadech, které jsou po celém světě aţ na rozdíly jazyka nejvyšší správce sídlí ve Stuttgartu. 58 Mezi kněţí Obce křesťanů, působící v České republice, patří např. M. Horák a F. Peschel. 59 Mezi všestranné osobnosti, které se v našem anthroposofickém prostředí věnují mimo jiné i Obci křesťanů, patří Jan Dostal. Jan Dostal se narodil roku Je farářem Obce křesťanů, hudebním pedagogem a překladatelem. Mimo to se také věnuje vlastní publikační činnosti. Jeho intenzivní přednášková činnost v Anthroposofické společnosti v České republice i v zahraničí se zaměřuje na waldorfskou pedagogiku a na cestu duchovního rozvoje člověka. Mnoho jeho přednášek vyšlo tiskem Radomil Hradil. Česká bibliografická databáze [online] [cit ]. Dostupné z: radomil-hradil 54 HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. Str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. Str ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str DOSTAL. A co je to vlastně zač, ta anthroposofie. Člověk a výchova. 2011, č. 1, s

20 1.2.2 Český klub skeptiků Sisyfos a anthroposofie Český klub skeptiků Sisyfos je součástí světového skeptického hnutí CSICOP, které vzniklo v USA v roce 1976 z iniciativy desítek filozofů a vědců, jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti. Český klub skeptiků vznikl v roce 1995 a dnes má téměř 400 členů. Je členem Rady vědeckých společností České republiky. Cílem hnutí je šířit a obhajovat poznatky současné vědy a především analyzovat sporné a tzv. nadpřirozené jevy a názory. Od roku 1995 hnutí vydává Zpravodaj Sisyfos a kaţdý rok předává cenu Bludný balvan, která je anticenou za významné příspěvky v klamání veřejnosti prosince 1998 proběhly pro hnutí Sisyfos v Akademii věd České republiky dvě přednášky, týkající se anthroposofie a waldorfského školství. První z nich s názvem Současné problémy waldorfského školství 62 přednesl Karel Rýdl a věnovala se vzniku a vývoji waldorfského hnutí ve světě i u nás, anthroposofickými východisky Steinerovy pedagogiky a praxi waldorfských škol. Přednáška, která je v elektronické podobě k dispozici na internetu, je stručná a věcná. Autor se v ní odkazuje na českou i zahraniční odbornou literaturu týkající se waldorfské pedagogiky a anthroposofie, na výsledky srovnávacích studií v oblasti aplikace Steinerovy pedagogiky v českém školském systému a na výsledky výzkumu, týkajícího se waldorfských škol v Německu. S druhou přednáškou vystoupil Jiří Heřt, tehdejší předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Jeho přednáška nesla název Anthroposofie a waldorfské školství 63 a je k dispozici na webových stránkách klubu skeptiků Sisyfos. Tato přednáška měla seznámit veřejnost se zahraničními kritickými názory na waldorfskou pedagogiku a anthroposofii. Heřtova přednáška je značně rozsáhlejší neţ přednáška K. Rýdla, je velmi sugestivní a plná jednoznačně negativních pohledů na waldorfskou pedagogiku a jejího zakladatele Rudolfa Steinera. Ačkoliv autor přednášky v závěru uvádí zdroje svých poznatků o waldorfské pedagogice, lze v jeho přednášce najít zcela prokazatelné faktické chyby. Tuto skutečnost nenechal bez odezvy Tomáš Zdraţil, tehdejší učitel ZŠ Waldorfské v Semilech, který 61 O nás. Sisyfos: Český klub skeptiků [online] [cit ]. Dostupné z: 62 Text přednášky lze najít na: RÝDL, Karel. Současné problémy waldorfského školství. In: Zine [online] [cit ]. Dostupné z: 63 Text přednášky lze najít na HEŘT, Jiří. Antroposofie a waldorfské školství. In: Sisyfos [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 na přednášku J. Heřta zareagoval textem Waldorfská pedagogika a Sisyfos 64, v němţ analyzuje některá zásadní témata přednášky a objasňuje na základě primárních pramenů faktické chyby v textu J. Heřta. Dále se diskuse nerozvíjela, ale obě skupiny zůstaly na svých názorech. Další vývoj pak dal za pravdu zastáncům waldorfského školství. 1.3 Ohlasy pedagogických prací Rudolfa Steinera mezi českými pedagogy a v českém prostředí Ve 20. letech 20. století se waldorfské školství začínalo rozvíjet v Německu, a v dalších evropských zemích. U nás však pedagogika Rudolfa Steinera v době první republiky nepatřila k vyhledávaným pedagogickým inspiracím, neboť po válce panovala všeobecná nechuť ke všemu německému a cílem pedagogických snah byl vznik zcela degermanizované národní školy. Zmínky o pedagogice Rudolfa Steinera, stejně jako například o pedagogice Petera Petersena 65, jsou proto v dobových časopisech minimální. Přesto můţeme najít zmínku o návštěvě Volné waldorfské školy ve Stuttgartu v české publikaci jiţ v roce V tomto roce navštívili dva ředitelé škol a jeden okresní školní dozorce ze Zlína Německo, za účelem studia tamních školských poměrů. Posláni tam byli na náklady továrníka T. Bati a jejich úkolem bylo studovat německé školy, aby pak jejich lepší stránky vyuţili ke zkvalitnění domácího školství. Jeden ze zúčastněných, Václav Sehnal, napsal o této zahraniční cestě útlou knihu Nové směry ve školství (ze zápisků Baťovy školské mise do Německa, 1924). Účastníci Baťovy mise navštívili mimo dalších škol také Volnou školu Waldorfskou ve Stuttgartu. Charakteristice této školy a popsání dojmů z návštěvy, věnuje autor knihy zhruba sedm stran (str ). 66 Václav Sehnal mimo popisu průběhu vyučování ve stuttgartské škole napsal: Navštívili jsme mnoho škol, ale nikde jsme neviděli takového slušného chování Text přednášky lze najít na: ZDRAŢIL, Tomáš. WALDORFSKÁ PEDAGOGIKA A SISYFOS : reakce na přednášku Jiřího Heřta Waldorfské školství - anthroposofie. In: Amber. Zine [online] [cit ]. Dostupné z: 65 RÝDL, Karel. Peter Petersen a pedagogika jenského plánu. 1. vyd. Praha: ISV, ISBN Str SEHNAL, Václav. Nové směry ve školství: Ze zápisků Baťovy školské mise do Německa vyd. Přerov: Obzor, str. Str Tamtéţ str

22 V roce 1927 vyšel v prvním čísle časopisu Nové školy článek O. Chlupa s názvem O novou školu. 68 V tomto článku se autor věnuje novým zahraničním školám 20. let 20. století, které by mohly být inspirací pro novou školu českou. Popisuje specifika jednotlivých škol a vyvozuje z nich společné znaky nových typů škol. Mimo jiných škol se Chlup zmiňuje také o volných školách stuttgartských, vedených duchem antroposofa Rudolfa Steinera. 69 V knize Pedagogika, která byla vydána v roce 1948, uţ věnuje O. Chlup charakteristice volné waldorfské školy zhruba dvě strany a o škole se zmiňuje jako o významném zjevu ve vývoji nové školy a výchovy. 70 Po roce 1989 se souběţně se vznikem waldorfských škol v České republice začaly vydávat překlady zahraniční literatury o waldorfské pedagogice a následně i knihy českých autorů. Od roku 1998 se vydávání knih o teorii i praxi waldorfských škol věnuje převáţně Asociace waldorfských škol České republiky. Vývoj anthroposofického hnutí v České republice zmapoval na základě všech dostupných archivních materiálů T. Zdraţil v knize Počátky theosofie a anthroposofie v Čechách (Rudolf Steiner Praha, Opava a Třebovice) 71. Autor se v knize věnuje příchodu a vývoji theosofie a anthroposofie v našem prostředí, ale také působením Rudolfa Steinera a jeho přednáškové aktivitě v Čechách. 68 Nové školy: Časopis věnovaný zájmům nové výchovy. Brno: Nové školy, 1927, roč CHLUP, Otokar. O novou školu: Místo programu. Nové školy: Časopis věnovaný zájmům nové výchovy. 1927, 1., č. 1, s CHLUP, Otokar. Pedagogika: Úvod do studia. 3. doplň. vyd. Praha: Státní nakladatelství, str. Str ZDRAŢIL, Tomáš. Počátky theosofie v Čechách: Rudolf Steiner - Praha, Opava a Třebovice. 1. vyd. Březnice: IOANES, s. ISBN

23 2 Svobodná škola Rudolfa Steinera Anthroposoficky orientované školy tvoří nejrozšířenější a neuznávanější aplikaci Steinerovy nauky. 72 Vznik waldorfského školství je úzce spojen se sociálním impulsem anthroposofie, jímţ je tzv. idea sociální trojčlennosti. Ta vychází z přesvědčení, ţe pro harmonické fungování společnosti je nezbytné, aby byly vzájemně odděleny sféry duchovně - kulturní, hospodářské a právně - politické. Na tyto tři oblasti je ale potřeba aplikovat různá měřítka. Kulturní ţivot potřebuje svobodu, právní ţivot rovnost a hospodářství sociální bratrství (dnes bychom pouţili spíše pojem solidarita). Z tohoto důvodu byla první waldorfská škola nazvána školou svobodnou. Snaţila se vychovávat člověka nezávisle na poţadavcích státní moci a hospodářského ţivota, dokud se sám nemůţe podílet jako aktivní spoluobčan na utváření těchto společenských odvětví Příčiny a podmínky vzniku první waldorfské školy Své pedagogické myšlenky vyjádřil Rudolf Steiner poprvé uţ v přednášce Výchova dítěte z hlediska duchovní vědy v roce Počátek jejich realizace je ale datován aţ k 23. dubnu 1919, kdy Steiner vystoupil v hale továrny Waldorf Astoria ve Stuttgartu před dělníky s přednáškou, týkající se nutnosti zavedení jednotné dvanáctileté školy. Této myšlenky se s nadšením chopil ředitel továrny, Emil Molt. 74 Emil Molt patřil mezi hlavní aktéry theosofického a později anthroposofického ţivota ve Stuttgartu. Po skončení první světové války se velmi aktivně zapojil do tzv. hnutí sociální trojčlennosti, a této myšlence se snaţil přizpůsobit i svůj podnik. Jeho ideou bylo právě zaloţení školy pro děti svých zaměstnanců. Vzniku školy předcházely Moltovy pokusy o vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím večerních přednášek a dalších činností. Ačkoliv Molt výuku povaţoval za pracovní dobu a podle toho ji také, dokud to bylo moţné, finančně ohodnocoval, zájem zaměstnanců byl nedostačující. Molt zjistil, ţe pokud chce 72 ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. Str RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky.str Tamtéţ str

24 u svých zaměstnanců vzbudit zájem o vzdělávání, tak musí začít u jejich dětí. Dělníci byli myšlenkou vzniku školy pro jejich děti nadšeni dubna 1919 bylo rozhodnuto, ţe škola začne fungovat uţ v září 1919, a proto bylo potřeba zařídit mnoho věcí především sehnat pro školu budovu, sestavit kolegium pedagogů a vytvořit učební plán. 76 První budova, kterou Molt pro školu na začátku června 1919 zakoupil, byla budova bývalé kavárny Uhlandshöhe. Začít upravovat interiér školy však bylo moţné teprve v červenci. Na podobě učebního plánu pracoval Steiner s dvěma učiteli. Jedním z nich byl zaměstnanec Waldorf Astoria Herbert Hahn, který se staral o původní vzdělávání zaměstnanců, a druhým - E. A. K. Stockmeyerem. V květnu 1919, kdy uţ probíhaly Steinerovy pedagogické přednášky, vyslal Steiner Stockmeyera s tipy a adresami za několika pedagogy, aby je oslovil k moţné spolupráci a pozval je na učitelský seminář, který se měl konat na konci srpna téhoţ roku. 77 Poloţení základů waldorfské školy proběhlo právě v průběhu kurzu pro učitele mezi 21. srpnem a 6. zářím Tento pedagogický vzdělávací kurz obsahoval Všeobecnou nauku o člověku, Metodicko-didaktické přednášky a Pedagogický seminář. Jeho závěrem vznikl učební plán pro prvních osm tříd. 79 Na tomto kurzu se sešlo kolem dvaceti učitelů. Neznamenalo to však, ţe všichni ti, kteří na kurz přijeli, pak ve škole učili září se konalo slavnostní otevření waldorfské školy v centru Stuttgartu v sále Městské zahrady, protoţe v budově školy se ještě dokončovaly poslední úpravy. 75 ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 1. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 1, s Tamtéţ. 77 ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 2, s ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 3, s STOCKMEYER, E. A. Karl. Učební plán Rudolfa Steinera pro waldorfské školy: Sbírka pramenů pro práci v učitelských kolégiích sestavená a komentovaná E. A.K. Stockmeyerem, jedním ze zakládajících učitelů první waldorfskéškoly ve Stuttgartu. 2. vyd. 1965, 37 s. Str ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 3, s

25 Součástí slavnostního zahájení byl hudební a eurytmický program, projevy E. Molta, R. Steinera, K. Stockmeyera a také zástupců z řad dělníků. 81 Samotná výuka však začala aţ 16. září, kdy byly třídy vybaveny nábytkem. 82 Ve svých počátcích se škola potýkala se značnými ekonomickými problémy, protoţe byla financovaná z darů továrny a z rodičovských příspěvků, coţ pokrylo zhruba 51% výdajů školy. Zbylých 49% pak bylo kryto z členských příspěvků tzv. Spolku waldorfské školy a zvláště pak formou tzv. adopce na dálku, kdy bohatí přátelé školy platili školné ţákům, jejichţ rodiče to z finančních důvodů nemohli udělat sami. 83 Waldorfská škola byla přes všechny počáteční obtíţe velmi úspěšná a počet ţáků rok od roku rychle stoupal. Jiţ v roce 1920 byl Steiner poţádán, aby ve Švýcarsku vedl o svých pedagogických myšlenkách kurzy. V roce 1924 v Německu Anthroposofická společnost se stuttgartskou waldorfskou školou uspořádaly seminář o výchově, který navštívilo 1700 lidí. Takto velká návštěvnost potvrdila Steinerův pedagogický úspěch Vývoj waldorfského školství První waldorfská škola zahájila ve Stuttgartu svou činnost s 8 učiteli a 175 ţáky. Během následujících sedmi let uţ tuto školu navštěvovalo přes 1000 ţáků, které učilo 60 učitelů. 85 Zájem o tento typ alternativní školy byl tedy zjevný, a tak waldorfské školy začaly velmi rychle vznikat na dalších místech Německa, ale i za jeho hranicemi. Do začátku druhé světové války bylo v Německu otevřeno celkem osm waldorfských škol. První zahraniční škola pracující na základě myšlenek Rudolfa Steinera, vznikla v roce 1923 v Haagu v Nizozemí. O dva roky později vznikla waldorfská škola ve Velké Británii a následovalo 81 ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 4 Str ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 2. Str ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 1. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 1. Str LINDENBERG, Christoph. Rudolf Steiner. Str POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str. 6 25

26 zaloţení škol ve Švýcarsku, v Norsku, Portugalsku a Maďarsku. 86 V roce 1928 vznikla waldorfská škola v New Yorku jako první škola tohoto typu na americkém kontinentě. 87 Vedle základních škol začaly záhy po úspěchu první waldorfské školy vznikat i mateřské a střední školy. Od samého začátku waldorfského hnutí se také začalo rozvíjet vzdělávání učitelů. 88 S nástupem nacismu v Německu ve třicátých letech došlo k přerušení vývoje většiny waldorfských škol. Nejprve bylo zakázáno otevírání prvních tříd, pak byli odvoláni učitelé neárijského původu a následně byly roku 1938 waldorfské školy v Německu zcela zakázány. Podobný osud stihl i waldorfské školy v zemích, které byly během druhé světové války pod německou nadvládou. Brzy po kapitulaci Německa však došlo k znovuzahájení činnosti waldorfských škol. V roce 1952 bylo v SRN 25 waldorfských škol. Oproti tomu v NDR byla škola pouze jedna, a to v Dráţďanech. Její existence ale nebyla dlouhá, protoţe byla zrušena jiţ v roce Ze střední Evropy se po skončení války waldorfské hnutí šířilo dále do západního světa a v roce 1960 existovalo jiţ 77 škol v 17 zemích světa. V 70. letech došlo k prudkému nárůstu počtu tohoto typu škol (v roce 1975 fungovalo 113 škol). Po roce 1989 vznikla řada waldorfských škol v postkomunistických státech a začaly také vznikat školy v Africe a Asii. V roce 1992 uţ na základě pedagogických principů Rudolfa Steinera pracovalo 567 škol. V roce 2000 existovalo 877 waldorfských škol na celém světě a v roce 2012 uţ jejich počet převýšil číslo 1000 a dostal se na celkový počet V současné době mají waldorfské školy nejsilnější zastoupení v Evropě, kde se nachází zhruba 60% těchto škol, přičemţ cca třetina se nachází v Německu (229 waldorfských škol). Dalších 15 % waldorfských škol se pak nachází v Severní Americe. 90 Od roku 2000 je nejvýraznější nárůst počtu waldorfských škol v Jiţní Americe a Asii. 91 Na našem území podléhal vývoj waldorfského hnutí společenské a politické situaci státu. Do vypuknutí druhé světové války u nás byla poměrně bohatá činnost anthroposofů, 86 POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str Tamtéţ str Tamtéţ 89 Tamtéţ 90 KRAEMER, Pavel. Waldorfské lyceum v širším kontextu: pracovní verze. Praha: Waldorfské lyceum, 2012, 48 s. Archiv K. Rýdla. Str Tamtéţ 26

27 školy. 93 V lednu tohoto roku fungovalo v České republice 11 základních waldorfských škol, ale i přesto byla na území Československa před válkou pouze jediná mateřská škola waldorfského typu, a to v Bratislavě. 92 První školské iniciativy tak v Čechách a na Moravě vznikly aţ po pádu komunismu v roce Během několika let pak zahájily svou činnost první české waldorfské základní 1 speciální waldorfská škola, 4 střední waldorfské školy a 7 waldorfských mateřských škol Specifika waldorfských škol Učební plán Učební plán prvních osmi tříd Steiner popsal 6. září 1919 v tzv. Přednáškách o učebním plánu. Tento učební plán vznikl jako závěr pedagogického vzdělávacího kurzu, jehoţ se zúčastnilo pedagogické kolegium první waldorfské školy. 95 Steiner měl v plánu ústně vyloţený učební plán písemně systematicky vypracovat, ale uţ to před svou smrtí nestihl. Bezprostředně před otevřením stuttgartské waldorfské školy však řekl, jak bychom měli učební plán chápat: Měli bychom k tomuto učebnímu plánu přistupovat tak, abychom si osvojili schopnost ho v kaţdém okamţiku vytvářet v nás samých, abychom se naučili z věku dítěte sedmého, osmého, devátého, desátého roku, atd. poznat, co je třeba právě probírat. (Metodicko didaktický kurz, 14 přednáška) POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? Str Tamtéţ 94 Školy a sdruţení u nás. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Waldorfské školy [online] [cit ]. Dostupné z: 95 STOCKMEYER, E.A.Karl. Učební plán Rudolfa Steinera pro waldorfské školy: Sbírka pramenů pro práci v učitelských kolégiích sestavená a komentovaná E.A.K. Stockmeyerem, jedním ze zakládajících učitelů první waldorfské školy ve Stuttgartu. 2. vyd. 1965, 37 s. Str Tamtéţ str. 4 27

28 V roce 1925 napsala C. von Heydebrandová pojednání o učebním plánu waldorfských škol. Tato práce byla určena rodičům a dalším zájemcům a autorka v ní popisovala tehdejší realitu a fungování waldorfských škol. Později vzniklo dílo E. A. K. Stockmeyera, které je z hlediska Steinerových výroků vcelku úplné, ale není příliš přehledné. 97 Učební plán základní waldorfské školy vychází z anthroposofického centrálního postavení člověka a jeho vývojových stupňů s mezníky v sedmém, devátém, dvanáctém a čtrnáctém roce ţivota. 98 Program učebního plánu se přizpůsobuje historickým, sociálním a státním podmínkám dané země. 99 V pozadí kaţdé učební látky je ve waldorfských školách výchovný cíl, kterého bychom s ní měli dosáhnout. Učební plány tedy nejsou koncipovány podle učební látky, ale podle dětí a jejich potřeb. 100 V tematické, didaktické i metodické oblasti učebního plánu se odráţí pedagogická svoboda a flexibilita, bez kterých by nebylo moţné, aby škola ţila současností a byla schopna reagovat na potřeby ţivota. To je moţné pouze za předpokladu vyučovací svobody učitelů. 101 Učební plán waldorfské školy je relativně bohatý na rozmanité vyučovací předměty. Je to proto, ţe se snaţí co nejvíce přiblíţit stavu, kdy má kaţdé dítě moţnost v učebním plánu nalézt něco, v čem můţe vyniknout. 102 V učebním plánu waldorfské školy se zřetelně odráţí snaha nenadřazovat ţádný předmět nebo předměty ostatním, ačkoliv v plánu samozřejmě existují hlavní témata či předměty. Všechny předměty jsou povinné bez rozdílu všem dětem, protoţe dítě 97 SPOLEČNÝ PROJEKT PEDAGOGICKÉ SEKCE PŘI GOENTHEANU (DORNACH, Švýcarsko) a Výzkumného pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgart, Německo). Utváření výuky v 1. aţ 8. třídě waldorfské školy: pracovní náměty k hlavnímu vyučování, přehled odborného vyučování, podněty k vedení třídy a k práci s rodiči. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, ISBN Str SVOBODOVÁ, Jarmila a Vladimír JŮVA. Alternativní školy. 2. doplněné. Brno: Paido, s. ISBN Str GRECMANOVÁ, Helena a Eva URBANOVSKÁ. Waldorfská škola. 1. vyd. Olomouc: Hanex, s. ISBN Str SPOLEČNÝ PROJEKT PEDAGOGICKÉ SEKCE PŘI GOENTHEANU (DORNACH, Švýcarsko) a Výzkumného pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgart, Německo). Utváření výuky v 1. aţ 8. třídě waldorfské školy: pracovní náměty k hlavnímu vyučování, přehled odborného vyučování, podněty k vedení třídy a k práci s rodiči. Str GRECMANOVÁ, Helena a Eva URBANOVSKÁ. Waldorfská škola. Str POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? Str