KATEGORIE DOKUMENTÁRNÍHO FILMU

Transkript

1 AKTIVITA KATEGORIE DOKUMENTÁRNÍHO FILMU ANOTACE: Aktivita seznamuje žáky s různými typy dokumentárních filmů prostřednictvím práce s textem, pracovními listy a s ukázkami. Druhotně může aktivita sloužit jako inspirace k volbě druhu autorského dokumentu. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBSAHOVÉ VZDĚLÁVACÍ OKRUHY: ZV a GV: jazyk a jazyková komunikace, umění a kultura, člověk a společnost OV: jazykové vzdělávání a komunikace, estetické vzdělávání, společenskovědní vzdělávání / občanský vzdělávací základ PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: ZV a GV: MV, OSV OV: OVDS KLÍČOVÉ KOMPETENCE: K učení, k řešení problémů, komunikativní DOPORUČENÝ VĚK: 14+ CÍLE: Žáci: rozvíjejí svou diváckou gramotnost a tvůrčí kompetence, osvojí si základy pro interpretační a analytická zkoumání filmového vyprávění, rozlišují různé autorské přístupy. DÉLKA: 45 min. včetně projekcí ukázek, alternativně varianta 90 min. POMŮCKY: PRACOVNÍ LIST 1 pro každou skupinu PRACOVNÍ LIST 2 pro každou skupinu PRACOVNÍ LIST 3 pro každou skupinu psací potřeby POSTUP: 1. Rozdělíme žáky do skupin (dvojic dle počtu žáků ve třídě) a rozdáme jim PRACOVNÍ LIST 1 a PRACOVNÍ LIST 2. Jednotlivým skupinám přidělíme vybrané kategorie dokumentárních filmů a zadáme úkol vyznačit v textech hlavní znaky jednotlivých typů dokumentárních filmů. Žáci se pokusí uvést vlastní příklady do pracovního listu. Poznámka: V případě varianty 45 min. jsou texty žákům předem zadány jako domácí úkol. 2. Požádáme zástupce skupin o shrnutí hlavních znaků a pro přehlednost je co nejstručněji zaznamenáme na tabuli. Všichni žáci se tak seznámí s vybranými kategoriemi dokumentárního filmu a hlavními odlišujícími znaky. 3. Rozdáme skupinám PRACOVNÍ LIST 3. [ 1 ]

2 AKTIVITA 4. Následuje projekce ukázek (při přehrávání neuvádíme názvy, nijak nekomentujeme ani nepopisujeme děj apod.). 5. V závěrečné diskusi s žáky společně projdeme řešení aktivity, tj. jednotlivé kategorie dokumentárního filmu (viz Řešení PRACOVNÍHO LISTU 2). REFLEXE: Reflexe probíhá formou závěrečné diskuse. V diskusi můžeme zjistit, které typy dokumentárních filmů žáky nejvíce oslovily a z jakého důvodu. ZKUŠENOSTI Z PRAXE: Při testování na střední škole se mi osvědčily obě varianty aktivity. V případě varianty s domácí přípravou se objevily četné zajímavé vlastní příklady žáků. V této variantě jsem k nim požadovala krátké anotace nebo odkazy z filmových portálů a Aktivita je vhodná, i pokud se třídou plánujete žákovské natáčení. Ilona Horáčková, SPŠST, Panská 3, Praha 1 Aktivitu jsem testovala se studenty třetího ročníku gymnázia. Osvědčil se postup práce s tabulkami (pro jejich přehlednost a nutnost stručně a jasně formulovat svá zjištění), kdy nejprve sami žáci zjišťovali informace a následně si je prostřednictvím ukázek mohli ověřit. Pro některé žáky byly ukázky motivací k dohledání podrobnějších informací a zhlédnutí celého dokumentu. Osvědčila se nám varianta se zadáním domácího úkolu a následné 45minutové práce v hodině. Žáci dokázali dohledat i své vlastní příklady jednotlivých typů dokumentárních filmů. Aktivita je vhodná pro žáky, kteří nejsou odborníky na filmovou výchovu, naopak je to cesta, jak je motivovat k přemýšlení o tomto typu média, jeho přínosu pro získávání informací. Díky této aktivitě si žáci mohli uvědomit různost jednotlivých typů dokumentárních filmů, a tím i nutnost odlišně přistupovat k jednotlivým typům filmu a následně také pracovat s informacemi, které mohli během projekce zjistit. Dagmar Erbenová, První české gymnázium, Národní 25, Karlovy Vary [ 2 ]

3 PRACOVNÍ LIST 1 KATEGORIE DOKUMENTÁRNÍHO FILMU Snažit se kategorizovat dokumenty je poměrně obtížné filmy neustále z nově vytvářených kategorií vyklouzávají. Následující kategorie představují obecný popis způsobů, jakými filmaři přistupují ke zpracovávané látce. Výkladové dokumentární filmy Výkladový dokument je přesně to, co si většina z nás pod pojmem dokumentární film představí. Tyto filmy oslovují diváky přímo a ukazují jim realitu bez jakýchkoli příkras. Často nás jimi provází hlas vypravěče, který vysvětluje, na co se díváme. Výkladový dokument je jako esej prezentuje informace a případně předkládá přesvědčivé důkazy nebo interpretace konkrétních událostí. Tento typ dokumentárního filmu buď jasně sděluje, nebo mírně naznačuje, jaký postoj autor k tématu zaujímá. Výkladové filmy zpravidla dokumentují události, které se již staly. Filmaři v nich často používají inscenované záběry pro ilustraci prezentovaných informací nebo dotvoření uceleného pohledu. Výjimečně dokonce využívají hrané rekonstrukce. Někteří odborníci tuto praxi kritizují, protože podle nich porušuje nepsanou dohodu dokumentaristy a diváka o zobrazování reality. Filmaři používající podobné postupy se ale brání tím, že dramatizace jen zobrazují to, co se událo dříve, a jejich účelem není někoho klamat, ale naopak ukázat průběh události a umožnit divákům lépe ji pochopit. Observační dokumentární filmy Observační dokument těží z vývoje přenosných kamer a zvukových zařízení. V 60. letech 20. století někteří filmaři vystřízlivěli z okouzlení výkladovými dokumenty a hledali dokumentární styl, který by lépe zprostředkoval skutečnost. Chtěli, aby dokumenty měly spíše sebevysvětlující charakter, aby jejich aktéři hovořili vlastními slovy a aby interpretace filmových tvůrců příliš nezasahovala do divákova vnímání filmu. A tak se téměř ve stejné době objevily v Severní Americe a v Evropě dva směry observačního dokumentu: direct cinema a cinéma vérité. Direct cinema Dokumentární film ve stylu direct cinema obvykle zaznamenává právě probíhající událost tak, jak se skutečně odehrává. A to s minimálními zásahy ze strany filmaře. Dokumenty tohoto typu se poprvé objevily v 50. a 60. letech minulého století, když se začaly používat ruční kamery a přenosná zvuková zařízení. Autoři hlásící se ke směru direct cinema používali tuto technologii často k dokumentování různých sociálních nepokojů či zásadních politických událostí. Režiséři zaznamenávali výpovědi lidí při rozhovorech, vyslechli si všechny strany konfliktu a čekali, až jim události samy přinesou dramatické záběry, jež dodají filmu na síle. Filmaři natáčející ve stylu direct cinema sice přímo do událostí nezasahují, ale mohou svůj osobní pohled promítnout v tom, co a koho natáčejí, a samozřejmě také ve výsledném vyznění filmu po konečných úpravách. Cinéma vérité Přístup cinéma vérité je podobný stylu direct cinema v obou případech se kamera pohybuje přímo v zobrazovaném sociálním prostředí a aktéři filmu se mohou přirozeně projevit. Rozdíl je však v míře intervence tvůrce, který v rámci cinéma vérité postupuje aktivněji a podporuje konfrontaci. Kamera je zde vnímána jako určitý katalyzátor změn podněcuje konfliktní situace, aby posléze došlo k určitému řešení. Participační dokumentární filmy V případě dokumentů s lidskoprávní a společensky angažovanou tematikou se často využívá tzv. participační způsob, který také čerpá z některých aspektů cinéma vérité. Režisér zde zaujímá angažovaný postoj, aktivně se [ 3 ]

4 PRACOVNÍ LIST 2 účastní událostí, o nichž vypráví, a spolu se svými protagonisty se i on stává aktérem děje. Režisér volí tento přístup z různých důvodů někdy na sebe bere roli investigativního novináře, jindy se ve filmu objevuje, protože se ho události bezprostředně dotýkají. Pro participační způsob filmové tvorby jsou stěžejní rozhovory a interakce mezi režisérem a aktéry filmu. Cílem není objektivní zachycení situace, naopak přístup režiséra je otevřeně angažovaný a emocionálně zabarvený, což se promítá i do způsobu vedení rozhovorů. Princip konfrontačního rozhovoru se objevuje například ve filmech s tematikou vyrovnání se s minulostí, v nichž zaznívají výpovědi nejen obětí totalitních režimů, ale i viníků. Participační způsob také zdůrazňuje provázanost konkrétních lidských osudů s historickým a společenským děním. Reflexivní dokumentární filmy Reflexivní způsob tvorby klade důraz na komunikaci mezi divákem a autorem. V tom se liší od participačních dokumentů, které se soustředí především na interakci mezi režisérem a protagonisty. Tvůrce reflexivního filmu otevřeně hovoří ve svém díle o problematice ztvárnění světa. Vychází z předpokladu, že diváci vědí, jak film s realitou manipuluje, proto záměrně odhaluje sám sebe, své názory, a dokonce i samotný průběh natáčení. Dokument tak reflektuje proces vzniku filmu a zachycuje režisérovo průběžné hledání pravdy. Dokumentární filmy točené z pohledu první osoby Dokumentární filmy z pohledu první osoby bývají obvykle natočeny na ruční kameru. Filmař používá dokumentární formu k prozkoumání své vlastní situace, kdy je pro něj kamera prostředkem sebepoznání a sebeodhalení. Tento typ filmu může mít mnoho forem od časově či tematicky ohraničeného vyprávění provázeného režisérovým komentářem až po volnou osobní reflexi. Poetické dokumentární filmy Poetické dokumentární filmy se snaží ukázat svět v jeho neobvyklé, výjimečné kvalitě. Poetický dokumentarista netouží tolik zaznamenat názory nebo ideje, ale používá kameru a střih jako umělecké prostředky. Cílem těchto snímků je zprostředkovat divákům nový pohled na svět. Někdy je známé a běžné jinak uspořádáno či zvýrazněno, jindy jsou pomocí střihu či hudby dodány obrazům originální rytmus a dynamika. Docu-drama Do kategorie docu-drama jsou zařazovány buď hrané filmy využívající dokumentární postupy, nebo dokumenty obsahující hrané prvky. Druhá ze zmiňovaných možností se někdy též označuje jako dramatizovaný dokumentární film. Tento původně televizní formát má silnou tradici zejména ve Velké Británii a ve Spojených státech. Docu-dramata vycházejí z podrobných rešerší tématu, často až na úrovni investigativní žurnalistiky. Týkají se reálných událostí a obsahují výpovědi skutečných aktérů. Zároveň jsou v nich však použity inscenované pasáže, jejichž úkolem je divákům přiblížit události, které by jinak nebylo možné natočit. Dramatizované dokumenty jsou natáčeny podle scénáře a způsobem výroby jsou blízké tvorbě hraných filmů. Tyto postupy umožňují vtáhnout diváky do děje více než třeba klasická reportáž, proto je formát velice často využíván v televizní produkci. Televizní hybridy Dokumentární postupy ovlivnily i podobu celovečerních filmů a televizní produkce. Filmoví a televizní režiséři často použijí k vytvoření iluze syrové reality ruční kameru a nestabilní obraz observačního filmu, i když natáčejí profesionální herce ve scénách s detailně rozepsaným scénářem. Pokud sledujete televizi kriticky, často uvidíte dokumentární záběry použité i v titulkových sekvencích a v dalších částech fiktivních příběhů. [ 4 ]

5 PRACOVNÍ LIST 2 typ dokumentárního filmu hlavní znaky vlastní příklad Výkladový dokumentární film Observační dokumentární film Participační dokumentární film Reflexivní dokumentární film Dokumentární film točený z pohledu první osoby Poetický dokumentární film Docu-drama Televizní hybrid [ 5 ]

6 PRACOVNÍ LIST 3 typ dokumentárního filmu ukázka č. odůvodnění / poznámka Výkladový dokumentární film Observační dokumentární film Participační dokumentární film Reflexivní dokumentární film Dokumentární film točený z pohledu první osoby Poetický dokumentární film Docu-drama Televizní hybrid [ 6 ]

7 ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU 2 typ dokumentárního filmu ukázka č. film Výkladový dokumentární film 3 Mozek a alkohol Observační dokumentární film 5, 7 Show! Participační dokumentární film 6 Nikomu jsem neublížil Reflexivní dokumentární film 8 Ti druzí Dokumentární film točený z pohledu první osoby 9 Já, moje romská rodina a Woody Allen Poetický dokumentární film 1 Muž, který sázel stromy Docu-drama 2 Hořící keř Televizní hybrid 4 Zlatá mládež [ 7 ]

8 VIDEOUKÁZKY PŘEHLED UKÁZEK AKTIVITA KATEGORIE DOKUMENTÁRNÍHO FILMU 1 / Muž, který sázel stromy / Fredérick Back / Kanada / 1987 / délka ukázky 2:10 min. 2 / Hořící keř (1. díl) / Agnieszka Holland / Česká republika / Polsko / 2013 / délka ukázky 5:23 min. 3 / Mozek a alkohol / ASAPSCIENCE (Mitchell Moffit, Gregory Brown) / Kanada / 2012 / délka ukázky 0:55 min. 4 / Zlatá mládež / Česká televize (Kamila Zlatušková, Richard Komárek) / ČR / 2015 / délka ukázky 3:00 min. 5 / Show! / Bohdan Bláhovec / Česká republika / 2013 / délka ukázky 2:55 min. 6 / Nikomu jsem neublížil / Pavel Křemen / Česká republika / 2011 / délka ukázky 1:34 min. 7 / Přízrak Martin / Aslak Danbolt / Norsko / 2009 / délka ukázky 3:31 min. 8 / Ti druzí / Willem Timmers, Ilja Kok / Nizozemsko, Etiopie / 2011 / délka ukázky 3:00 min. 9 / Já, moje romská rodina a Woody Allen / Laura Halilovic / Itálie / 2009 / délka ukázky 2:45 min. [ 8 ]