MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA ZTRACENÁ DUŠE NÁRODA ZTRÁTA TRADICE

Transkript

1 SMUTNÉ DĚDICTVÍ Důsledky kolektivizace ANOTACE: Aktivita vede žáky k zamyšlení nad tím, jak kolektivizace změnila podobu současné vesnice. Snaží se poukázat na stále viditelné jizvy, které před více než půl stoletím socializace vesnice způsobila, a zároveň ukazuje, jak hluboké rány tehdy zanechala ať už ve změně způsobu života lidí, péči o hospodářská zvířata, či v nevhodných zásazích do architektonického rázu vesnice. VZDĚLÁVACÍ OBORY: ZV a GV: člověk a společnost, jazyk a jazyková komunikace OV: společenskovědní vzdělávání / občanský vzdělávací základ, jazykové vzdělávání a komunikace PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: ZV a GV: OSV, VDO (ZV) OV: OVDS KLÍČOVÉ KOMPETENCE: k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské kompetence a kulturní povědomí (OV) DOPORUČENÝ VĚK: 15+ CÍLE: Žáci: pojmenují hlavní důsledky kolektivizace; vysvětlí, jak kolektivizace změnila způsob života na vesnici; uvedou příklady dosud viditelných důsledků kolektivizace v místě svého bydliště. DÉLKA: 90 min. POMŮCKY: psací potřeby PRACOVNÍ LIST pro každého žáka učebnice dějepisu pro 9. ročník ZŠ kapitola kolektivizace zemědělství přístup k internetu POSTUP: 1. Žáci mohou pracovat samostatně i ve skupinách. 2. Na začátku aktivity žákům vysvětlíme, že se v následující hodině budeme zabývat tím, co na vesnicích zbylo po kolektivizaci zemědělství 50. let jaké její důsledky můžeme pociťovat/nalézat ještě nyní po více než půlstoletí od jejího provedení. 3. Rozdáme žákům PRACOVNÍ LIST a poskytneme jim dostatek času na vyplnění jeho první části. K získání potřebných informací mohou použít své učebnice dějepisu, literaturu, ale i ověřené internetové odkazy. Druhou část PRACOVNÍHO LISTU žáci vyplní za domácí úkol. [ 1 ]

2 4. Vyplněný PRACOVNÍ LIST si přinesou na učitelem stanovenou vyučovací hodinu. Nejprve pracují v menších skupinách (tři až čtyři žáci) a vzájemně si kontrolují informace, případně mezi sebou konfrontují názory, s nimiž se setkali. Poté určení žáci prezentují výsledky své práce před celou třídou a diskutují společně s učitelem a ostatními spolužáky nad tím, jak kolektivizace zemědělství ovlivnila nejen životy tisíců lidí a jejich rodin a jak změnila tvář vesnice a krajiny (velkokapacitní kravíny, případně celé komplexy JZD, rozorávání mezí, pozdější meliorace apod.) REFLEXE: Reflexi provedeme tak, že necháme žáky napsat tři věci, které považují za nejhorší důsledek kolektivizace. Své odpovědi musí zdůvodnit. POZNÁMKA: Pro práci s PRACOVNÍM LISTEM můžeme žákům doporučit například tento internetový odkaz: Aktivitu je možné rozvést do většího projektu, jehož prostřednictvím žáci fotograficky zmapují pomyslné jizvy kolektivizace ve svém okolí. Své fotografie následně vytisknou a vytvoří z nich ve škole malou výstavu opatřenou popisky jednotlivých fotografií. ZKUŠENOSTI Z PRAXE: Aktivitu jsem uskutečnila s žáky 9. ročníku. Před projekcí filmu proběhla krátká diskuse na téma kolektivizace. Vzhledem k tomu, že jsme se tohoto tématu již dotkli v minulých hodinách a že žijeme v kraji, kde jsou stopy kolektivizace stále živé (mnozí předci žáků zde sedlačili), nebylo problémem danou látku vysvětlit. Stejně tak byli žáci schopni vyplnit celkem bez obtíží první část pracovního listu. Film jim pomohl uvědomit si vztah sedláků k jejich půdě. Při prezentaci práce skupin a diskusi došlo k celkové shodě. Žáci si uvědomili negativní zásah kolektivizace do krajiny i vztahů mezi lidmi. Na druhou stranu ale také viděli přínos mechanizace v zemědělství, tedy to, že lidem ubylo těžké práce. Jejich prarodiče, kteří téměř všichni vlastnili pole různé rozlohy, vzpomínají na dobu hospodaření jako na velikou dřinu. Současně si ale přesně vzpomínají na jméno jejich koně, krávy a množství příjemných zážitků spojených s prací na poli. Jako příklad uvádím několik odpovědí ze závěrečné reflexe, odrážející podle žáků ty nejhorší důsledky kolektivizace: protiprávní zabrání majetku, nemohu pokračovat v práci svých předků, ztráta rodiny a přátel, nenávist lidí nemůžu nikomu věřit, nemožnost se bránit, pocit bezmoci, narušení celé krajiny velké budovy na dřívějších loukách a polích, násilné vystěhování. Názory žáků jsou ovlivněny tím, že v jejich okolí je nově postaven velkokapacitní kravín (krávy se nepasou, jsou drženy stále ve stáji, dojí se tou nejmodernější mechanizací) a zemědělské družstvo je největším zaměstnavatelem ve vsi. V neposlední řadě je pak třeba uvést, že odpovědi žáků odráží zkušenosti, které získali v předešlém roce, kdy se účastnili projektu zabývajícího se komplexním pohledem na krajinu (z pohledu zemědělce, urbanisty, hydrologa, lesníka, etnografa, botanika, dopravce) s názvem Putování prostorem a časem. Za dobrý nápad považuji fotografické zmapování bývalých zemědělských usedlostí, kterého se s nadšením ujalo hned několik žáků. Jitka Rutschová, ZŠ a MŠ Maleč [ 2 ]

3 UKÁZKA REALIZACE: JIZVY KOLEKTIVIZACE Část 1: Jak kolektivizace měnila vesnici Jak se vesnice kvůli kolektivizaci změnila po architektonické stránce? Budovy určené pro zemědělské účely - stáje, chlévy, hospodářská stavení - změnily svůj účel. Tam, kde mohli obyvatelé statků zůstat a měli možnost ovlivnit stav budov, se dále o ně starali, např. chlévy přestavěli na garáže, na různé malé dílny apod. Tam, kde statky změnily své majitele, protože původní byli vyhnáni, a budovy převzalo JZD, tak po určité době došlo ke zchátrání nemovitostí. Proč došlo k budování velkokapacitních kravínů, vepřínů apod.? Jaké to mělo důsledky? Aby byl dobytek soustředěn na jedno místo, protože je lehčí zásobovat jedno místo ve velkém než hodně malých. Jak se na podobě vesnice projevilo rozorávání mezí mezi jednotlivými pozemky? Bylo to jednotvárné. Vznikly obrovské lány, zmizela malá políčka. Výhodou bylo rychlejší setí, sklizeň. Škoda těch křepelek! Možná kvůli tomu teď stavíme milionové protipovodňové hráze. Jak mohla kolektivizace zemědělství změnit vztahy mezi lidmi na vesnici? K horšímu. Kdo by nebyl naštvaný, když mu sebrali půdu? Jakým způsobem změnila kolektivizace vztah k hospodářským zvířatům? Vztah ke zvířatům ve velkochovu není tak vřelý. Zaměstnanci JZD se nestarali o zvířata s takovou láskou jako sedláci. Citace žáků 9. ročníku ZŠ Maleč [ 3 ]

4 film UKÁZKA REALIZACE: Fotografické zmapování zemědělských usedlostí žáky ZŠ Maleč chuchelský statek, fotografie žákyně Martiny Motlové pukšický statek, archiv rodiny Šimonových rušinovský statek, archivní a současná fotografie, archiv rodiny Čapkovi [ 4 ]

5 PRACOVNÍ LIST JIZVY KOLEKTIVIZACE Část 1: Jak kolektivizace měnila vesnici Jak se vesnice kvůli kolektivizaci změnila po architektonické stránce? Proč došlo k budování velkokapacitních kravínů, vepřínů apod.? Jaké to mělo důsledky? Jak se na podobě vesnice projevilo rozorávání mezí mezi jednotlivými pozemky? Jak mohla kolektivizace zemědělství změnit vztahy mezi lidmi na vesnici? Jakým způsobem změnila kolektivizace vztah k hospodářským zvířatům? Část 2: Jak to bylo u nás Vyhledejte ve svém okolí příklady dědictví kolektivizace a popište je. Můžete si je také vyfotit a fotografie přinést na další hodinu do školy. Pokud budete mít příkladů více, zkuste vytvořit jednoduchou powerpointovou prezentaci. Zdroj: Čítanka kolektivizace (zkráceno a upraveno). Dostupné na: [ 5 ]