ŽIVOTNÍ ORIENTACE V OBDOBÍ PRE FINEM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŽIVOTNÍ ORIENTACE V OBDOBÍ PRE FINEM"

Transkript

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE KATEDRA PSYCHOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE ŽIVOTNÍ ORIENTACE V OBDOBÍ PRE FINEM Konzultant rigorózní práce: Vypracovala: Doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc. Mgr. Tereza Soukupová Praha, září

2 OBSAH I. ÚVOD...4 II. TEORETICKÁ ČÁST POSTOJE. PSYCHOLOGICKÁ TEORIE HODNOT A HODNOTOVÉ ORIENTACE Postoje Hodnoty a hodnotové orientace SMYSL ŽIVOTA V POJETÍ PSYCHOLOGIE A PSYCHOTERAPIE LOGOTERAPIE A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZA Pojetí motivace v logoterapii a existenciální analýze Pojetí hodnot v logoterapii a existenciální analýze Pojetí smyslu v logoterapii a existenciální analýze Tragická triáda a triáda naděje Způsob práce v logoterapii a existenciální analýze AUTOPLASTICKÝ OBRAZ NEMOCI Prožívání nemoci Postoj pacienta k nemoci Hodnoty a nemoc UMÍRÁNÍ A SMRT Z POHLEDU PSYCHOLOGIE Umírání Smrt III. EMPIRICKÁ ČÁST...59 METODY ZKOUMÁNÍ...61 Pozorování Rozhovory Test smysluplnosti života P-I-L KAZUISTIKA I...67 KAZUISTIKA II KAZUISTIKA III...85 KAZUISTIKA IV...93 KAZUISTIKA V KAZUISTIKA VI SOUHRNNÉ POZNÁMKY KE KAZUISTIKÁM A DISKUSE

3 IV. ZÁVĚR V. SHRNUTÍ SEZNAM LITERATURY REJSTŘÍK PŘÍLOHY

4 I. ÚVOD Žijeme v době, pro kterou je charakteristický rychlý rozvoj vědy a techniky ve všech oborech. Veliký pokrok také zasáhl oblast medicíny. Moderní medicína je schopna zachránit a prodloužit životy lidí, kteří by dříve rychleji podlehli svému onemocnění či úrazu. Ani dnešní medicína však není všemocná, a tak roste počet lidí, kteří se úplně neuzdraví a kteří se stávají dlouhodobě, chronicky nemocnými. Tito lidé se tedy učí žít se svojí nemocí a snaží se psychicky vyrovnat se závažnými otázkami vlastní, chorobou poznamenanou existencí, často i s otázkami konečnosti lidského života vůbec. Nemoc omezuje člověka v uskutečňování možností, které v životě má. Neznamená to však, že by v nemoci neexistovaly žádné možnosti. Vážné onemocnění může vést člověka k přehodnocení jeho dosavadního hodnotového žebříčku či celkového pohledu na život. Na základě svých zkušeností s vážnou nemocí, s kterou jsem se sama setkala při mém předcházejícím vzdělávání v oblasti zdravotnictví, jsem se rozhodla zabývat se ve své práci blíže některými psychologickými otázkami spojenými s nevyléčitelnou, závažnou chorobou. Problematika, která mě bude především zajímat, je postoj těžce nemocných dospělých k jejich údělu a k životu, a také ve vztahu k blížící se smrti. Dále zda a jaké hodnoty tito lidé uskutečňují v životě omezeném (ke smrti vedoucí) nemocí, a jak svoje onemocnění a život s ním prožívají. Své úvahy bych ráda obohatila o pohled logoterapie a existenciální analýzy, psychoterapeutického směru, který mi je osobně velmi blízký. Ostatně logoterapie a existenciální analýza mají mnoho co říci k lidskému utrpení i k otázkám po smyslu, které se většinou s nemocí vynořují. V posledních desetiletích přibývá jak zahraniční, tak domácí literatury s tématikou kvality života s ohrožující nemocí i s tématikou umírání a smrti. Zdá se, že i v naší společnosti postupně pomalu dochází k detabuizaci těchto témat, alespoň mezi odbornou veřejností. Tato témata nabývají na aktuálnosti 4

5 také u široké laické veřejnosti, zvláště tehdy, když do života člověka závažné onemocnění vstoupí. Svou prací zamýšlím přispět k pohledu na život s nevyléčitelnou chorobou. Chtěla bych přiblížit již zmíněné psychologické aspekty související s lidskou existencí omezenou nemocí a konečností, stejně jako ty myšlenky logoterapie a existenciální analýzy, které by se daly využít v přístupu, k lepšímu porozumění a v psychologické péči o vážně nemocné. Nemám na mysli psychoterapii ve vlastním slova smyslu, spíše vnímání nemoci jako příležitosti a hledání smyslu i v ní. 5

6 II. TEORETICKÁ ČÁST 1. POSTOJE. PSYCHOLOGICKÁ TEORIE HODNOT A HODNOTOVÉ ORIENTACE Psychologické pojmy postoje, hodnoty a hodnotové orientace jsem zvolila jako základ pro porozumění uvedené problematice. Tyto pojmy se v psychologii řadí, spolu s dalšími pojmy jako jsou např. potřeba, motiv, incentiva, zájmy apod., k tzv. motivační struktuře a dynamice osobnosti. Motivační struktura a dynamika osobnosti slouží k udržení chování jedince, dodávají jeho chování směr a energii. Postoje, volba hodnot a možností v životě souvisejí tedy s motivací člověka. Ukazují jeho životní zaměřenost, cíle snažení a hybné síly jeho chování Postoje. Pojem postoje zavedli do sociologie a sociální psychologie W. J. Thomas a F. Znaniecki (1918), kteří jej chápali jako vědomý vztah jedince k hodnotě. Termín postoj se rychle ujal a rozšířil,. (Nakonečný, 1997, str. 216). V odborné literatuře můžeme v současné době najít různé chápání významu tohoto pojmu. V následujících odstavcích o postojích vycházím nejprve z pojetí Nakonečného (1995). Důležitým aspektem vztahu člověka ke světu je hodnocení, které je výsledkem součinnosti poznávacích procesů a cítění. Hodnocení vyjadřuje subjektivní prožívání významu různých objektů a vztahů. Člověk se vztahuje k tomu, co má pro něj osobní význam větší či menší, pozitivní nebo negativní, popřípadě ambivalentní. V hodnocení je také zahrnuta složka chování, které je na určitý objekt zaměřeno. Tento hodnotící vztah je obsahem 6

7 postojů. Předmětem postoje může být cokoliv, hodnocení zahrnuté v postoji se pohybuje na kontinuu, jehož krajními póly je naprosto pozitivní či naprosto negativní vztah. Z hlediska subjektivního významu pro člověka můžeme rozdělit postoje na centrální a okrajové. Centrální postoje jsou ty, které se týkají významných objektů (např. rodičů, zaměstnání, zdraví), okrajové postoje se týkají méně významných objektů. Tentýž objekt může být u různých osob předmětem různých postojů. Postoje, zvláště centrální, mají vliv na průběh psychických procesů člověka (např. na vnímání). Psychologickou důležitost mají funkce postojů. Centrální postoje mají integrativní funkci, utvrzují jedince ve vztazích, které jsou pro něj psychologicky významné. Postoje mohou upevňovat sebevědomí, přispívat k sebevyjádření, sebeospravedlňování či mohou pomáhat překonávat nejistotu a úzkost. Postoje s takovým osobním významem jsou často odolné vůči změně. Každý jedinec má svůj vlastní systém postojů. Jednotlivé postoje jsou určitým způsobem uspořádány a jsou mezi nimi vazby. Kriteria uspořádání postojů jsou subjektivní, spíše než logická bývají psychologická. Zobecněný systém postojů vytváří osobní ideologii. Osobní ideologie je subjektivní pojetí a hodnocení světa, života a jeho různých aspektů. K formování postojů přispívá osobní zkušenost, uplatňuje se vliv přejatých poznatků a informací, napodobování modelů a vliv idejí a norem prezentovaných institucemi, jako je např. církev, politické strany apod., s kterými se jedinec ztotožňuje. Rozdíl mezi motivem a postojem je v tom, že motiv aktivizuje určité chování, jehož obsah je často projevem postoje. Chování totiž nemusí vždy vyjadřovat skutečný postoj, protože chování je také podmíněno situačně. Čím větším tlakem s hrozbou negativních sankcí se situace vyznačuje, tím méně vyjadřuje chování jedince jeho skutečný postoj. Hoskovec (2002) nahlíží na postoje jako na duševní zaměřenost, která určuje chování a prožívání člověka v konkrétní situaci. 7

8 Jiné definice postojů zdůrazňují, že nás postoje připravují k činnosti. Např. Mikšík (2001) rozumí postojem obsahové sjednocení motivů do konkrétního vztahu jedince k určitým faktům životní reality. Postoj se podle něj vytváří na základě přímé či sociálně zprostředkované zkušenosti a projevuje se orientační předpojatostí a pohotovostí zachovat se určitým způsobem, který je v souladu s obsahem a motivační silou daného postoje. Podobně jako Nakonečný rozlišuje Katz (in Šebek, 1973) celkem čtyři funkce postojů: funkci instrumentální, ego-defenzivní, vědomostní a funkci vyjadřovací. Instrumentální funkce vyplývá ze snahy člověka maximalizovat odměnu ve vnějším prostředí a minimalizovat trest, takže kladnost nebo zápornost objektu postoje závisí na tom, jak přispívá k uspokojení potřeb jedince. Ego-defenzivní funkce vyplývá z psychoanalytických předpokladů, postoje mohou sloužit jedinci k zakrývání pravd o sobě i realitě. Tyto postoje někteří autoři označují jako předsudky. Vědomostní funkce vyplývá z potřeby člověka porozumět světu, strukturovat a kategorizovat ho. Vyjadřovací funkce postojů vyplývá z potřeby jedince vyjadřovat pozitivní ústřední hodnoty, a tím vyjadřovat pojetí sebe sama. Postoje souvisí podle Hayesové (2000) s hodnotami. Hodnoty leží v samém základu postojů, postoje většinou vycházejí ze základní hodnotové soustavy člověka. Hayesová (2000) dále uvádí, že postoje také hrají roli v sociálním přizpůsobení. Slouží např. k posilování sociálních vztahů a zvyšování skupinové soudržnosti. Mezi mechanismy, které se účastní vývoje postojů, řadí sociální identifikaci, napodobení, obeznámenost a sebepercepci. Interakci mezi postojem a hodnotou lze jednoduše vyjádřit takto - hodnota se vztahuje k objektu, postoj k reakci subjektu na tento objekt. (Linton in Šebek, 1973). Pokud chápeme postoje jako hodnotící vztahy, dotýkáme se zároveň problematiky hodnot a hodnotových orientací. 8

9 1.2. Hodnoty a hodnotové orientace. Problematika hodnot a hodnotových orientací je značně složitá. Pojem hodnota je mnohoznačný, zasahuje do různých vědních disciplín (např. do filozofie, estetiky, ekonomie), univerzální definice hodnoty neexistuje. V další části této kapitoly se věnuji pohledu psychologie na pojmy hodnota a hodnotová orientace. Hodnot si všímala především Diltheyova a Sprangerova duchovědná psychologie. Pojem hodnota se stává legitimní pro psychologický výzkum a experimentování až od konce 2. světové války, spolu se vzrůstajícím vlivem tzv. existenciální a humanistické psychologie. (Šebek, 1973). Lidské hodnoty jsou komplexní jevy, které představují důležité funkční a strukturální spojení kognitivních a motivačních procesů. Hodnota má aspekt kognitivní, emoční a konativní. Hodnoty se projevují v selektivním chování, volbě mezi alternativami, v preferencích a v rozhodování. Mají svůj základ v jednoduchém přitahování a odpuzování, jehož kriteriem je libost či nelibost. Biologická rovina hodnoty (libost nelibost) je přetvářena socializací. Hodnotu lze připisovat cílům činnosti nebo jejich vlastnostem. Hodnoty také představují to, co lze nazývat individuálním životním smyslem, jsou mírou ceny života vůbec. (podle Šebek, 1973). Podle Nakonečného (1995, str. 122) je hodnota v psychologii: chápána jako subjektivně pojaté dobro. Hodnoty jsou subjektivně žádoucí či pozitivně významné vlastnosti objektů. Hodnotné je to, co je atraktivní. To se označuje také jako incentiva, motivující vlastnost určitého objektu. Zatímco incentiva představuje hodnotu, která vzniká ve vztahu k aktuální potřebě člověka, hodnota je trvalejší pojetí dobrého, užitečného, příjemného. Incentivy souvisí s aktuálními potřebami, u hodnot tomu tak vždy není. Hodnoty se mohou např. třídit na hodnoty materiální (např. jídlo, bydlení, majetek), sociální (např. láska, přátelství, spolupráce) a duchovní, v jejichž rámci najdeme hodnoty intelektuální (např. pravda), morální (např. nadosobní dobro) a estetické (např. krása). (Nakonečný, 1995). 9

10 Jiné rozlišení hodnot předkládá Křivohlavý (1973). Rozlišuje hodnoty osobní a hodnoty obecné. Osobními hodnotami rozumí hodnocení např. událostí, věcí z osobního hlediska rozhodující se osoby: Co má pro mne cenu? Obecné hodnoty jsou pak odpovědí na otázku: Co vůbec má cenu? Nadosobní hodnoty jsou vyjádřením toho, o jaký cíl člověku v životě jde a o co usiluje. Vztahují se, stejně jako osobní hodnoty, k určité osobě. Hodnoty se stávají součástí sebepojetí člověka a s nimi jsou potom spojovány centrální postoje. Vytváří se individuální hierarchický systém hodnot, který je závislý na dalších zkušenostech jedince a který se může i dramaticky měnit (např. vlivem zkušenosti s vážným onemocněním se nejvyšší hodnotou může stát zdraví). (Nakonečný, 1995). Získají-li vzájemně se vylučující hodnoty přední místa v hodnotové hierarchii jedince, vzniká konflikt hodnot. Ten se projevuje v jeho kognitivních, emocionálních a motivačních procesech. (Hnilica, 2000). Podle Hoskovce (2002) jsou hodnoty pro člověka důležité, protože dávají jeho životu směr a smysl. Pozitivní hodnoty mohou být znehodnocovány negativním uplatněním. Hodnoty jsou také důležitým faktorem sociální regulace a interpersonálních vztahů. Hodnota je určitým základem, kolem kterého se sdružují postoje. Hodnoty ovlivňují dlouhodobě chování člověka, tvoří určité měřítko, podle kterého se řídí postoje, činnost člověka, srovnávání, oceňování a posuzování sebe i druhých. Nejobecnější postoje, které určují celý životní styl člověka, nazýváme hodnotové orientace. Hodnotové orientace můžeme chápat jako nejvyšší možné abstrakce konkrétních postojů. Nejznámější z klasifikací hodnotových orientací jsou hodnotové orientace německého autora Sprangera. Spranger rozlišoval typy hodnotových orientací na typ teoretický, ekonomický, estetický, sociální, politický a náboženský. (Říčan, 1973). Vycházel při tom z určitých duchovních principů, které determinují u lidí přístup ke světu. Jsou to: pravda, krása, užitek, láska k lidem, moc a Bůh (či moudrost). (Smékal, 2002). 10

11 Hoskovec (2002, str. 67) chápe hodnotové orientace jako: seřazení hodnot konkrétního člověka podle jejich subjektivní důležitosti. Hodnotové orientace se utvářejí v průběhu osvojování sociální zkušenosti. Hodnotové orientace jsou do určité míry provázány se zájmy. Pronikneli zájem do celého životního stylu, určuje jeho hodnotovou orientaci. Hodnota či hodnotová orientace má však na rozdíl od zájmu normativní charakter. Hodnotová orientace člověka určuje zároveň jeho morálku. (Říčan, 1973). Smékal (2002) předpokládá, že hodnoty a hodnotové orientace (jako krystalizace hodnot kolem určité ústřední hodnoty) mají svou povahou blíže k cílům. Vznikají interiorizací ideálů a jejich konkretizací v zásadách a přesvědčeních. Hodnoty jsou zdrojem postojů nebo abstrakcí postojů a přesvědčení vztahovaných k určitým objektům. V psychologii je možno podle Smékala uvažovat o hodnotách přinejmenším ve třech či čtyřech rovinách: Hodnoty jako obecné cíle, o něž člověk usiluje, resp. jako smysl či cena, kterou objekt či událost má pro osobnost (štěstí, zdraví, mír, rodina atd.). Rokeach v tomto významu hovoří o cílových hodnotách. Hodnoty jako prostředky, jejichž využíváním dosahujeme něčeho pro sebe významného (vzdělání, postavení v zaměstnání, poctivé jednání atd.). Rokeach je charakterizuje jako instrumentální hodnoty. Hodnoty jako to, kvůli čemu stojí za to usilovat o nějaký objekt nebo se mu vyhýbat (požitek z kouření nebo odmítání cigarety, krása nebo finanční cena obrazu, kniha jako zdroj zábavy nebo vzdělání atd.). Z tohoto pojetí hodnot směrníků můžeme ještě odvodit následující specifickou variantu. Hodnoty jako kritéria, na jejichž základě oceňujeme, posuzujeme různé předměty a události našeho světa. Tímto pojetí hodnot představuje hodnotové orientace v užším a specifickém smyslu tohoto slova. (Smékal, 2002, str ). Hierarchie hodnot je u různých lidí rozdílná. Kratochvíl a Plaňava (in Dostálová, 1986) poukazují na to, že hodnotová hierarchie může být 11

12 uspořádána horizontálně nebo vertikálně. Horizontální uspořádání tvoří několik vodorovných linií, kde leží vždy několik hodnot ve stejné řadě, na stejné úrovni. Ve vertikální hierarchii je jedna hodnota na vrcholu a pod ní jsou sestupně umístěny hodnoty ostatní. Pro adaptaci v životě je výhodnější horizontální uspořádání hodnot. Ztratí-li člověk s tímto typem hodnotového systému některou z hodnot, dovede ji nahradit bez velkých potíží jinou hodnotou. Lidé s vertikálním uspořádáním hodnot dokáží v životě výjimečně mnoho. Často obětují celý život pro jednu nejvyšší hodnotu. Mnozí však, je-li jim tato možnost odepřena, končí svůj život, protože svou nejvyšší hodnotu odmítají nahradit jinou hodnotou. Začátek vývoje hodnotových orientací u člověka je spojen s vývojem sociálních kontrol v předškolním období. Jde především o vývoj norem, které si dítě postupně vytváří na základě příkazů a zákazů udělovaných dospělými a které pak přijímá za své. V mladším školním věku jsou hodnotové orientace ještě labilní, jsou závislé na situaci, na okamžitých potřebách dítěte a na postojích dospělých autorit. S rozvojem logického myšlení a rozšířením časové perspektivy je dítě později schopno pochopit na obecné rovině určité věci a jevy jako trvalé hodnotné cíle vlastního jednání. Abstraktní hodnoty (jako je např. spravedlnost) chápe však dítě teprve na následujícím vývojovém stupni, kdy si z vytvořených hodnot postupně buduje systém hierarchicky uspořádaný. Tento systém má na vrcholu základní životní hodnoty, které jsou obsaženy v přesvědčení o smyslu života. (Langmeier, Krejčířová, 1998). Výběr určitých hodnot v životě člověka záleží nejen na okolnostech (např. na styku s určitou hodnotou), ale především na osobnosti volícího či rozhodujícího člověka. Podle toho, jak je člověk zralý či nezralý, volí si určité hodnoty a tyto hodnoty poté ovlivňují buď jeho další osobnostní zrání nebo ustrnutí. (Křivohlavý, 1994). Máme-li se pro něco v životě rozhodnout, musí to mít pro nás pozitivní hodnotu. Stává se to naším hodnotným cílem. Představa cíle, kterého chceme dosáhnout, se stává naší hnací silou. Tato představa cíle, k němuž směřujeme, 12

13 dává smysl naší činnosti. Něco má smysl a něco nemá smysl vzhledem k postavenému cíli, vzhledem ke směřování k našemu cíli. (podle Křivohlavého, 1994). Od postojů a hodnot se tak dostáváme k otázce smyslu v lidském životě. 13

14 2. SMYSL ŽIVOTA V POJETÍ PSYCHOLOGIE A PSYCHOTERAPIE Fenomén smyslu života a prožívání životní smysluplnosti je složitý jev, který je dosud těžko postihnutelný pojmovým aparátem člověka. Přesto se některé psychologické teorie snaží tento jev, nebo alespoň některé jeho aspekty, popsat srozumitelnými psychologickými pojmy. Problém smyslu života se v psychologii objevuje především spolu se snahou o celostní pohled na člověka a se snahou o zachycení lidské motivace v celé její rozmanitosti. (Halama, 2000). Jazyková analýza slova smysl nabízí několik významů, ale se smyslem v životě souvisí jen dva. První se týká chápání, vyjadřuje poznání, pochopení a interpretaci nějaké věci, popř. symbolu. V souvislosti se smyslem života vyjadřuje pochopení, poznání a interpretaci životních událostí i celého života ve smysluplném kontextu. Druhý význam se týká důležitosti a závažnosti. Používá se jako vyjádření relevantnosti, významnosti, popř. účelu, něčeho (např. mělo to pro mě smysl"). V souvislosti se smyslem života vyjadřuje přítomnost významných cílů a hodnot v životě člověka. Samotný pojem smyslu života se vztahuje k prožívání vlastního života jako smysluplného a hodnotného. Týká se odpovědí na existenciální otázky - např. Co je cílem mého života?", Má můj život smysl?" apod. (Halama, 2000). Otázka smyslu života nestála často v centru pozornosti psychologie. Podle Debatse (in Halama, 2000) to bylo z toho důvodu, že pozitivistická metodologie dávala přednost objektivním datům před subjektivními, která otázku smyslu života nerozlučně doprovázejí. Psychologická metodologie musí totiž nutně selhat před filozofickou otázkou Co dá smysl mému životu?", která odolává jakémukoliv zevšeobecňování a objektivizaci. Kořeny psychologického uvažování nad smyslem života můžeme najít především ve dvou psychologicko-antropologických směrech. Jedním z nich jsou existenciální filozofie a psychologie. Navazují na tradici významných 14

15 pohledu Jasperse nebo Sartra. Tento proud klade důraz na samotnou existenci a fenomény, které jsou s ní spojené. V rámci tohoto přístupu jsou smysl života a jeho utváření chápány jako odpověď člověka na závažné a konečné otázky lidské existence, jakými jsou např. svoboda, smrt nebo existenciální úzkost. (Halama, 2000). Druhým směrem jsou teleologické a finalistické koncepce v psychologii osobnosti. Podle nich je lidská aktivita určena svým cílem. Na rozdíl od kauzálních koncepcí, ve kterých je lidská činnost chápána jako sled činností v čase (předcházející je dostatečným důvodem pro existenci následujícího), finalita je definována jako určování dění jeho konečností - finální podobou. Křivohlavý (in Halama, 2000) zahrnuje tyto proudy pod společný název hormická psychologie - psychologie účelu dění. Tyto teorie považují cíle člověka za rozhodující faktor jednání osobnosti. Hormický přístup je v současnosti nejvíc viditelný v kognitivní psychologii, kde nacházíme důraz na finalitu a smysluplnost naší psychické aktivity. Definice smyslu života vycházejí samozřejmě ze svého teoretického pozadí, a proto jsou často odlišné. (Halama, 2000). Za poslední desetiletí ovlivnily nejvíce psychologické nazírání na smysl života koncepce Maslowa, Yaloma a Frankla. (Debats in Halama, 2000). Tyto koncepce navazují právě na tradici humanistických a existenciálních filozofů, řadíme je k tzv. existenciální psychologii. Existenciální psychologie se liší od jiných psychologických systémů v několika základních směrech. Podle existenciální psychologie neexistuje v lidském bytí kauzální vztah. Existují jen sekvence činnosti a zkušeností a z pouhé sekvence nemůžeme odvozovat kauzalitu. Kauzalita nemá v lidském jednání žádný význam, význam má jen jako forma motivace. Důležitými principy analýzy existence jsou pochopení a motivace. Existenciální psychologie nezahrnuje do své teorie pojem nevědomí a odmítá jakékoliv poukazování na skryté důvody lidského jednání. Jevy jsou tím, čím jsou. Lidé jsou svobodní a zodpovědní za svoji existenci. Svoboda a zodpovědnost za 15

16 vlastní existenci však nemusí obsahovat optimizmus či naději. Existenciální psychologové se nezabývají pouze životem, ale zabývají se také smrtí. (Hall a kol., 1997). I když se pojem smysl života neobjevoval často v psychologických teoriích, můžeme se s ním setkat v některých významných psychoterapeutických směrech. Jednotlivé psychoterapeutické směry se liší v názorech na smysl života člověka. Podle psychoanalytické terapie nacházíme smysl života v práci a v lásce. Adlerovská terapie se přiklání k názoru, že smysl života závisí na stylu života, který žijeme. Člověk nepřichází v jejím pojetí na svět s vědomím smyslu své existence, ale jeho tvořivé Já může dát existenci skutečný smysl. Na základě genetických vloh a zážitků z dětství tvarujeme a utváříme cíle, kterým přikládáme určitý význam, to dává postupně smysl celé existenci. (Prochaska, Norcross, 1999). Kognitivní terapie ztotožňuje smysl s hodnotovým systémem. V jejím podání neexistuje absolutní smysl života, neexistuje nic, co by ospravedlnilo naši existenci. Neexistuje žádné absolutno kromě toho, které sami stvoříme. V terapii zaměřené na klienta vychází smysl z procesu aktualizace našich tendencí stát se vším, k čemu přirozeně směřujeme. Smysl, podle interpersonální terapie, nacházíme v životě, který je naplněn činnostmi uspokojujícími lidskou potřebu pohlazení. (Prochaska, Norcross, 1999). Uvnitř existenciálního přístupu se postupně vyvinuly další směry, které jsou navzájem odlišné, ale mají některé společné myšlenky. Několik amerických psychoterapeutů se pokusilo sloučit velký počet jednotlivých pramenů existencialismu a vytvořit jednotný klinický přístup. Zkombinovali filozofický základ existencialismu, jak jej mj. zformulovali Kierkegaard, Heidegger, Sartre a Buber, s klinickými náměty prvních existenciálních terapeutů, především Binswangera a Bosse. Také přidali své vlastní zkušenosti s terapií. Ústřední postavení mezi nimi zaujímají May, Bugental, Yalom a Keen. (Prochaska, Norcross, 1999). Vznikl tak nový psychoterapeutický směr - existenciální psychoterapie. 16

17 Existenciální psychoterapie je dynamická terapie, která se zabývá nejzásadnějšími otázkami života. Existenciální terapie nahlíží na život jako na neustále pokračující proces, který se má prožít, a ne jako na problém, který se má řešit. Člověk neodhalí smysl života, ale vytváří ho. Smysl naší existence vychází z toho, co hájíme. Lidé zaujímají odlišné postoje, proto můžeme najít (např. i v psychoterapeutických směrech pozn. a.) tolik smyslů života. Existence znamená podle existencialistů bytí ve světe. Člověk a prostředí jsou v aktivní jednotě, bytí a svět jsou neoddělitelné, protože oboje vytváří jedinec. (Prochaska, Norcross, 1999). K současným významným představitelům existenciální psychoterapie patří americký psychoterapeut Yalom, z jehož u nás zatím opomíjené monografie Existenciální psychoterapie (1980), v následující části kapitoly čerpám. Yalom rozlišuje smysl vesmírný a smysl pozemský. Vesmírný smysl existuje mimo a nad člověkem, odkazuje na určité duchovní uspořádání světa. Souvisí se smyslem života vůbec. S pozemským smyslem se pojí otázka: Jaký je smysl mého života?". Člověk může mít osobní pocit smyslu bez vesmírného smyslového systému. Ten, kdo si uvědomuje pocit kosmického smyslu, zpravidla prožívá odpovídající pocit pozemského smyslu. To znamená, že jeho pozemský smyl je tvořen naplňováním či harmonizováním s kosmickým smyslem. Podle Yaloma nabízela v západním světě židovsko-křesťanská tradice rozsáhlé téma smyslu, které je založeno na principu, že svět a lidský život jsou části Bohem ustanoveného plánu. Smysl života jedince je dán Bohem, úkol každého lidského tvora je zjistit a vyplnit vůli Boha. Jiný pohled na vesmírný smysl zdůrazňuje, že lidský život je zasvěcen smyslu napodobování Boha. Bůh reprezentuje dokonalost, a tak je smyslem života usilovat o dokonalost. Vesmírné náboženské názory vytvářely velkou část víry v západním světě až do doby asi před třemi sty lety. Potom tento pohled utrpěl vědeckým přístupem a kantovským tázáním se po existenci stálé objektivní reality. Čím 17

18 víc se pochybovalo o existenci něčeho mimo člověka, buď nadpřirozeného nebo nějak jinak abstraktně - absolutního, tím pro něj bylo těžší přijímat systém kosmického smyslu. Yalom podává výčet zdrojů pozemského smyslu. Je jím altruismus, zasvěcenost věci, tvořivost, hédonismus, sebeaktualizace a sebetranscendence. Altruismus. Víra, že je dobré dávat, dělat svět lepší pro ostatní, je silným zdrojem smyslu. Altruismus má hluboké kořeny právě v židovskokřesťanské tradici. Zasvěcenost věci. Pokud má přispívat k pocitu smyslu, musí zasvěcenost věci (např. rodině, státu, politické straně) vyzvednout člověka ze sebe a udělat z něj spolupracující část rozsáhlého systému. Tento zdroj osobního smyslu má také altruistickou komponentu. Tvořivost. Tvořivý život je naplněn smyslem. Schopnost tvořit existuje v potenciálním stavu u každého jedince a v každém věku. Hédonismus. Smysl života v tomto pohledu jednoduše spočívá v plném žití, ponoření se do přirozeného rytmu života a v udržování si pocitu úžasu v zázrak života a v hledání radosti v nejhlubším možném smyslu. Sebeaktualizace. Dalším zdrojem osobního smyslu je víra v to, že lidé žijí proto, aby realizovali, naplnili svůj vestavěný potenciál. Sebeaktualizace je základním přístupem Maslowa k otázce smyslu. Sebetranscendence. Poslední dva zdroje smyslu (hédonismus a sebeaktualizace) se liší od těch předchozích (altruismus, zasvěcenost věci a tvořivost) v jednom důležitém aspektu. V centru pozornosti hédonismu a sebeaktualizace stojí člověk sám. Ostatní zdroje smyslu odrážejí základní touhu přesáhnout zájem o sebe a směřovat k něčemu (nebo někomu) mimo nebo nad jedincem. Sebetranscendence (sebepřesah) je základem přístupu Frankla a jeho logoterapie a existenciální analýzy k otázce smyslu. Frankl zastával názor, že masivní zabývání se sebevyjádřením a sebeaktualizací překáží skutečnému smyslu. (Yalom, 1980). Být člověkem znamená být 18

19 zaměřen a zacílen na něco, co není opět samým sebou. (Frankl, 1994b, str. 21). Yalom (1980) dodává, že existuje podstatný důvod, proč potřebujeme smysl. Pokud se již jednou vyvine pocit smyslu, zrodí se hodnoty, které zase zpětně zesilují pocit smyslu člověka. Yalom (1980) se ve své monografii také zabývá ztrátou smyslu. Podle něj byli obyvatelé preindustriálního zemědělského světa sužováni mnoha životními problémy, ale neduh ztráty smyslu, zdá se, mezi nimi nebyl. Smysl byl naplňován mnoha způsoby. Za prvé náboženský pohled na svět dodával odpovědi na všechny otázky člověka tak vyčerpávající, že otázka smyslu zapadla. Dále byli dříve lidé zaměstnáni naplňováním základních potřeb k přežití, že si ani nemohli dovolit takový luxus, zabývat se zkoumáním potřeby smyslu. Obyvatelé preindustriálního světa měli ve svém každodenním životě jiné smysl poskytující aktivity. Žili v blízkosti země, cítili se součástí přírody, plnili smysl přírody oráním půdy, setím, sklízením a přirozeným a nevědomým vrháním se do budoucnosti prostřednictvím plození a vychovávání dětí. Jejich každodenní práce byla tvořivá. Měli silný pocit příslušnosti k větší jednotě, komunitě. A co víc, jejich práce byla skutečně hodnotná. Kdo, potom všem, může zpochybňovat úkol pěstovat potravu otázkou: K čemu?. Ale tyto formy smyslu zmizely. Obyvatelé dnešního urbanistického a průmyslového světského světa musí čelit životu bez nábožensky založeného kosmického smyslového systému odtrženi od návaznosti s přírodou i od základního životního řetězce. Máme čas, mnoho času, klást rušivé otázky. Maddi (in Yalom, 1980) popisuje tři klinické formy existenciální nemoci (jak nazývá vše pronikající pocit nesmyslnosti): podnikavost, nihilismus a vegetování. Podnikavost je charakterizována silným sklonem člověka k hledání dramatických a důležitých záležitostí. Jakmile je jedna věc dokončena, tito zarytí aktivisté musí rychle najít další, aby zůstali jeden krok před nesmyslností, která je pronásleduje. Nihilismus je charakterizován 19

20 pronikající tendencí zpochybňovat činnosti, které mají pro druhé smysl. Vegetativní forma existenciální nemoci je projevem nejkrajnějšího stupně pocitu nesmyslnosti. Člověk se potápí do těžkého stavu apatie a bezcílnosti. Tento stav postihuje kognitivní, emocionální i behaviorální složku osobnosti člověka. Současné psychologické nazírání na problematiku smyslu života se posunulo od hledání těch pravých" hodnot a zdrojů smyslu života ke snaze o analýzu úlohy smyslu života člověka a k analýze zážitku smysluplnosti a podmínek, ve kterých se smysl života může prožívat a rozvíjet. Otázka smyslu života se tak stala aktuálním tématem, které pomáhá získat hlubší vhled do složité dynamiky lidského jednání a prožívání. (Halama, 2000). Na základě těchto novějších analýz vznikl tzv. relativistický přístup k smyslu života, který není závislý na určité specifické teorii. Z analýzy Battisty a Almonda (in Halama, 2000) vyplývá, že člověk, který má smysl života, se pozitivně zavázal nějakému konceptu smyslu života. Tento koncept mu poskytuje životní rámec, který mu umožňuje souvisle interpretovat svět a odvozovat od něj životní cíle. Takový člověk vnímá sám sebe jako toho, kdo naplňuje určitý životní rámec a realizuje cíle, které z něj vyplývají. Na základě tohoto naplňování a realizování vnímá svůj život jako důležitý a významný. Další novější teorie snažící se zachytit problematiku smyslu života, hlavně jeho konstrukci a rekonstrukci, vycházejí z kognitivní psychologie. Např. Thompsonová a Janigian (in Halama, 2000) představují teorii životního schématu, který přináší pocit smysluplnosti v životě. Pocit smysluplnosti se skládá z vnímání uspořádanosti a cílů v životě člověka. Životní schéma je kognitivní reprezentace života, kterou tvoří pohled na sebe a na svět, žádoucí cíle a události relevantní k těmto daným cílům. Několik negativních událostí může působit proti některým částem životního schématu, a tím narušit pocit smysluplnosti. Rekonstrukce smyslu může nastat procesem změny životního schématu, a nebo změnou vnímání těchto událostí tak, že se pocit smysluplnosti znovu objeví. 20

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Teorie sociální práce

Teorie sociální práce Teorie sociální práce Mgr. Jana Zierhutová sociální práce 1RPN-KS Úvod Sociální práce čerpá z jiných vědních disciplín: psychologie, sociologie, pedagogiky, právní disciplíny, atd. Jen v menší míře vznikají

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A - 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Motivace, stimulace, komunikace

Motivace, stimulace, komunikace Řízení lidských zdrojů Motivace, stimulace, komunikace Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat je

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ

Více

Poradenská psychologie a psychoterapie

Poradenská psychologie a psychoterapie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Poradenská psychologie a psychoterapie NMgr. obor Psychologie 1 a Vymezení psychoterapie, její indikace,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence

Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence témata Foukej, foukej větříčku (září, říjen, listopad) Komunikace s dospělým i kamarádem Učit se reagovat na pokyny a dění okolo nás Učit se sdělovat pocity

Více

Motivace pro práci v

Motivace pro práci v Motivace pro práci v pomáhaj hajících ch profesích a spolupráce v týmu PhDr. Pavla Doležalov alová PhDr. Jiří Broža Neurotický projev/struktura Přirozená součást st každého tvořiv ivého člověka Určit itá

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_VEDENÍ LIDÍ I_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více