Právo v České republice. nadřazený subjekt je orgán veřejné moci, podřazený subjekt je fyzická či právnická osoba

Transkript

1 Právní úpravy občanskoprávních vztahů Právní úprava do Občanský zákoník (40/1964 Sb.) odvětví mimo OZ: rodinné právo (Zákon o rodině 94/1963 Sb.) - zrušen obchodní právo (Obchodní zákoník 513/1991 Sb.) - zrušen mezinárodní právo soukromé pracovní právo (Zákoník práce 262/2006 Sb.) - stále Právní úprava po Nový občanský zákoník - NOZ (89/2012 Sb.) Zákon o obchodních korporacích (90/2012 Sb.) Zákoník práce (262/2006 Sb.) Zákon o mezinárodním právu soukromém (91/2012 Sb.) důvodové zprávy Základní zásady občanského práva - nepsaná pravidla slušnosti, dobrých mravů, veřejného pořádku apod. - obecné zásady soukromého práva (v NOZ 1 8) 3 (2) (a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví (b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany (c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnostu k újmě druhých, (d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, (e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo (f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží Části NOZ ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST ( 1-654) ČÁST DRUHÁ - RODINNÉ PRÁVO ( ) ČÁST TŘETÍ - ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA ( ) ČÁST ČTVRTÁ - RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA( ) ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ ( ) Právo v České republice Soukromé právo Veřejné právo nedůvodnou újmu; nikdo vzniká a zaniká založeno na rovnosti zúčastněných subjektů má smluvní charakter konflikty mezi subjekty řeší zpravidla třetí nestranný (soud) dispozitivní normy (vztahy je mžno v rámci zákona upravovat) založeno na nerovnosti zúčastněných subjektů nadřazený subjekt je orgán veřejné moci, podřazený subjekt je fyzická či právnická osoba např. ústavní, trestní, aj. kogentní normy (úprava vztahů jen dle zákona)

2 Účastníci občanskoprávních vztahů Zastoupení v občanském právu zastoupení je institut řešící situace, kdy: FO není s ohledem na svou tělesnou nebo duševní poruchu způsobilá činit právní jednání s vlastní právní odpovědností a dále případy, kdy FO, ač je sama dostatečně vybavena způsobilá, nemůže nebo nechce sama z nejrůznějších důvodů realizovat aby mohla PO jednat, musí ji někdo zastupovat zastoupení přímé zástupce jedná jménem zastoupeného právní důsledky z jednání zástupce připadají hned zastoupenému zastoupení nepřímé zástupce jedná svým jménem, ale pak na základě vnitřního smluvního vztahu je povinen přenést to, co získal, na zastoupeného např. smlouva komisionářská (bazary) zastoupení není možné: adopce, souhlasné prohlášení otcovství, závěť (vydědění) smluvní zastoupení prokura (zvláštní smluvní zastoupení) zvláštní plná moc pro právní jednání, k nimiž dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, včetně jednání, k nimž se vyžaduje zvláštní plná moc prokuru může udělit pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokurista je povinen vykonávat prokuru s péčí řádného hospodáře zastoupení podnikatele zákonné zastoupení (zákonný zástupce nezletilého, typicky rodič) opatrovnictví (vzniká na základě rozhodnutí soudu) opatrovnictví FO a PO vzniká přímo ze zákona uplatňuje se u nezletilých dětí, za které jednají jejich zákonní zástupci, jimiž jsou rodiče nebo poručník při výkonu svých oprávnění zákonný zástupce (platí i pro opatrovníka) nesmí: za zastupovaného jednat ve věcech vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských práv a povinností, pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání odejmout zastoupenému věc zvláštní obliby vykonávat svou funkci, hrozí-li nebo dojde-li ke střetu zájmů (kolizní opatrovník) požadovat od zastoupeného odměnu za zastoupení s výjimkou odměn za správu jmění stanoví-li sám zákon, že jedna osoba jedná za druhou osobu, jde o zákonné zastoupení nezletilý zákonnými zástupci nezletilého jsou jeho rodiče, popř. poručník Jiné osoby mohou nezletilého zastupovat na základě rozhodnutí soudu), právnické osoby PO sama nemůže jednat, jedná za ni zástupce na základě zákona je-li zástupce ustanoven rozhodnutím soudu tam, kde to zákon stanoví, jde o opatrovnictví opatrovnictví zásadou je jednání opatrovníka s opatrovancem ve shodě a jen v míře, ve které opatrovanec není způsobilý sám právně jednat opatrovanec je přitom vždy schopen samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života pokud opatrovanec jednal samostatně, ač nemohl, lze jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu opatrovníka jmenuje soud opatrovníkem je ustaven příbuzný fyzické osoby, případně jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustavení opatrovníkem a vysloví se svým ustavením souhlas opatrovníkem nelze jmenovat: osobu nezpůsobilou právně jednat osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení

3 Právní jednání Náležitosti právního jednání náležitost subjektu (osoby) - způsobilost náležitost vůle - skutečný projev vůle (svoboda. vážnost, bezchybnost) náležitost projevu (určitost, srozumitelnost, forma) náležitost obsahu Forma právního jednání zásada neformálnosti právního jednání oproti starému OZ je více možností, kde stačí ústní forma Není-li v zákoně uvedeno jinak, je možné zavazovat se ústně, konkludentně (tedy mlčky, ale přitom faktickým projevem vůle), formou u bez ověřeného podpisu a podobně. [ 559] Písemná forma je vyžadována pro právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci. Typicky se jedná o případ převodu vlastnického práva k nemovité věci. [ 560] Smluvní strany si mohou nově písemně potvrdit obsah smlouvy, kterou uzavřely jinak než písemně. [ 1757] Nedodržení zákonem vyžadované formy jednání nově způsobuje pouze relativní neplatnost, nikoli absolutní (viz dále) Neplatnost a nicotnost právního jednání nicotné právní jednání není vůbec právním jednáním a není způsobilé za ložit právní následky. vicotné je PJ pokud [ ]: chybí-li vůle jednající osoby, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle nebo nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem nově v NOZ platí, že byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k původní vadě. [ 553 odst. 2] Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. [ 574] relativní neplatnost: je nutné se jí dovolat na právní jednání hledíme jako na platné, dokud se subjekt nedovolá jeho neplatnosti [ 586 odst. 2] absolutní neplatnost [ 588] Lhůty v občanském právu když se zjevně příčí dobrým mravům, jestliže odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, nebo v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. pokud je v zákoně uvedeno nepřihlíží se, jedná se rovněž o absolutní neplatnost čas je právní skutečnost nezávislá na lidské vůli doba lhůta časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto právního následku zvláště projevit vůli práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgán právní účinky začínají (například dochází k určitému dni k nabytí určitého práva), pak k tomuto nabytí dochází již počátkem stanoveného dne v případě, že se má právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den nebo do určitého dne, vyžaduje zákon, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu

4 Promlčení ( ) oslabení soukromého práva v důsledku marného uplynutí času smyslem je předejít složitým sporům při příliš dlouhé možnosti uplatnit svá práva práva patří bdělým - zákon časově omezuje vynutitelnost práva nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se dlužník je povinnen uplatnit námitku promlčení co se nepromlčuje: právo na výživné, právo vlastnické právo domáhat se rozdělení společné věci právo na zřízení nezbytné cesty, právo na vykoupení reálného břemen OZ 40/1964 Sb. 122 (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní. (2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. NOZ 89/2012 Sb. 605 (1) Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. (2) Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. 606 (1) Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den. (2) Je-li lhůta nebo doba určena na jeden nebo více měsíců a část měsíce, počítá se část měsíce naposled. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. 607 Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. 608 Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. počátek běhu promlčecí lhůty = jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé délka promlčecí lhůty

5 promlčecí lhůta trvá tři roky (subjektivní lhůta) majetkové pr. se promlčí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy dospělo, resp. kdy došlo k události, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (objektivní lhůta) prekluze propadná lhůta = zánik nároku z určitého subjektivního práva, ale i úplný zánik práva jako takového právo propadá a zaniká jako celek

6 Rodinné právo rodinné právo bylo upraveno předevšim v zákoně o rodině (ZOR) NOZ začleňuje rodinné právo zpět do občanskeho zákoniku NOZ navraci zpět některé instituty (např. osvojeni zletileho), a zároveň zavádi nové, které se osvědčily v zahraniči (např. rodinný závod) Manželství nadále je zachována možnost volby mezi církevním a civilním sňatkem manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle snoubenců, že spolu vstupuji do manželství zákonné překážky pro uzavření manželství nedostatek věku, nedostatek svéprávnosti trvající manželství, registrované partnerství a dále jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí příbuzenství svěření do péče jiné osoby, poručenství, pěstounství povinnosti a práva manželů právo manžela na informace o příjmech, stavu jmění a o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech druhého manžela povinnost manžela brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností NOZ upravuje povinnost manžela brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností úprava příjmení v NOZ manželé, kteří si ponechali svá dosavadní příjmení, se mohou později dohodnout na společném příjmení jednoho z nich - pro tento účel učiní prohlášení před orgánem veřejné moci. rozvedený manžel může do šesti měsíců po rozvodu přijmout zpět své dřívější příjmení pokud měl připojované příjmení, pak přijme příjmení ve tvaru před uzavřením manželství manželské majetkové právo součástí společného jmění manželů je to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů zánik manželství smrtí (nebo prohlášením za mrtvého jednoho z manželů) není výslovně upraveno v NOZ Rodinný závod rozvodem - NOZ zachovává stávající úpravu rozvodu v rodinném závodě pracují členové rodiny - závod je ve vlastnictví jedné z těchto osob o zásadních otázkách rozhodují všichni členové bez zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví rodinný závod není právnickou osobou přestože práva a povinnosti členů rodiny nejsou k rodinnému závodu upravena smlouvou (např. zakládající mezi stranami pracovní poměr), podílejí se členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu na zisku z něho Příbuzenství příbuzenství je vztah osob založeny na pokrevním poutu nebo vznikly osvojením NOZ navrací pojem švagrovství (zaniká rozvodem) Rodiče a děti rodiče a děti mají vůči sobě navzájem práva a povinnosti, kterých se nemohou vzdát či zříci práva a povinností rodičů k dítěti jsou především zajištění hmotného i morálního prospěchu dítěte po rozvodu může soud dítě svěřit do péče: jednomu z rodičů oběma rodičům společně (nově je třeba, aby s tím rodiče souhlasili), oběma rodičům střídavě

7 po rozvodu rodičů je možné dítě svěřit také do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte NOZ podrobněji upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi rodiči a dětmi, které jsou založeny na rodičovské odpovědnosti: právo dítěte stýkat se s druhým rodičem, pokud soud takový styk neomezí nebo nezakáže soud může určit podmínky styku (místo, kde k němu má dojít nebo určit osoby, které se mohou nebo nemohou styku účastnit povinnost rodičů vzájemně si sdělovat vše, co se týká dítěte a jeho zájmů povinnost a právo rodičů pečovat a spravovat jmění dítěte peněžní prostředky nesloužící ke krytí výdajů souvisících s majetkem dítěte musí rodiče bezpečně uložit Určení rodičovství Mater semper certa est mateřství = matkou dítěte je žena, která dítě porodila otcovství zákonnou domněnkou, že otcem dítěte je manžel, narodí-li se dítě za trvání manželství nebo do tří set dnů po jeho zániku. v případě, kdy se dítě narodí z umělého oplodnění, se za otce považuje muž, který dal k umělému oplodnění své partnerky souhlas souhlasným prohlášením matky a muže, který o sobě prohlásí, že je otcem dítěte rozhodnutím soudu výživné NOZ nadále upravuje vyživovací povinnost: mezi manžel, mezi rozvedenými manžely, mezi rodiči a dětmi, mezi potomky a předky výživné a úhradu některých nákladů neprovdané těhotné ženě nebo matce výživné se platí jednou měsíčně (podle NOZ může soud rozhodnout i jinak)

8 Vlastnické právo a jeho ochrana podle Listiny základních práv a svobod: každý má právo vlastnit majetek. vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. vlastnictví zavazuje právo věc držet, užívat ji, požívat a nakládat s ní trvalost vlastnické právo = nezaniká (např. dám) věc do pronájmu, jsem stále vlastník nepromlčuje se působí proti erga omnes, povinnost ostatních nerušit nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má Nabývání vlastnického práva tzv. odvozené (derivativní) vlastník své vlastnické právo odvozuje od vlastnického práva svého právního předchůdce (typicky smluvní převod, dědictví) tzv. původní (originární) vlastnické právo vlastníka se neodvozuje od žádného jeho právního předchůdce (typicky zhotovení věci, ale i vydržení či veřejná dražba existence právního předchůdce není právně významná) Postup při nálezu věci Vrátit tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi + právo na náhradu nutných nákladů a nálezné (1/10 ceny věci nebo dle slušného uvážení, má-li cenu jen pro vlastníka) Oznámit obci (místo nálezu) bez zbytečného odkladu (3 dny) obec vyhlásí na úřední desce uschování věci: věc značené hodnoty (peníze o vyšší částce) do soudní úschovy nebo jiný vhodný způsob prodej ve veřejné dražbě a s výtěžkem naloží způsobem uvedeným výše vydá po odečtení nákladů a nálezného, pokud se přihlásí do 1 roku nepřihlásí se nikdo do 1 roku ten, komu byla svěřena, smí nakládat jako poctivý držitel (peníze jen užívat) přihlásí se do 3 let od vyhlášení nálezu vydá se věc nebo výtěžek po odečtení nákladů a nálezného po 3 letech nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nabude vlastnické právo nálezce prohlásí, že nechce právo přechází na obec + povinnost zaplatit nálezné porušení povinností nálezce nenáleží úhrada nákladů a nálezné, nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo + povinnost nahradit škodu ŘÁDNÉ VYDRŽENÍ Podmínky: Poctivost (z přesvědčivého důvodu má za to, že mu náleží právo, které vykonává) a pravost (neprokáže se, že se vetřel v držbu svémocně, potajmu, lstí) držby Držba se musí zakládat na právním titulu, který by v případě bezvadnosti postačoval k nabytí vlastnického práva. (nepravá držba zůstavitele nemůže vydržet ani dědic) Vydržecí doba 3 roky (movité věci), 10 let (nemovité věci) MIMOŘÁDNÉ VYDRŽENÍ Podmínky: Poctivost držby (dnes oprávněný držitel) Vydržitel nemusí prokazovat právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá Převod movité věci Vydržecí doba 6 let (movité věci), 20 let (nemovité věci) Účinnost smlouvy (individuálně určené věci) Vydání věci převodcem Movitá věc určená podle druhu nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu Movitá věc zapsaná ve veřejném seznamu (formální publicita) zápisem do takového seznamu, ledaže právní předpis stanoví jinak

9 Převod nemovité věci Nezapsaná ve veřejném seznamu účinnost smlouvy Zapsaná ve veřejném seznamu zápisem do seznamu Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. Kdo nabude vlastnické právo, přejímá i závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. Bazary Závady, které nepřejdou, zanikají. Získá-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje s takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýš 3 roky.

10 Civilní řízení Hmotné právo Občanský soudní řád (99/1963 Sb.) zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních = souhrn právních norem a subjektivních práv, které směřují bezprostředně k naplnění účelu práva Procesní právo = slouží k úpravě postupu orgánů veřejné moci k vytváření a ochraně hmotných práv občanské soudní řízení je jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží k upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob Soustava soudů v ČR 1. Ústavní soud 2. Nejvyšší soud 3. Vrchní soudy 4. Krajské soudy, Městský soud v Praze 5. Okresní soudy, Obvodní soudy, Městský soud Základní principy soudnictví a civilního procesu právo na spravedlivý proces princip předvídatelnosti nezávislost a nestrannost princip zákonného soudu a zákonného soudce princip rovnosti právo na právní pomoc princip veřejnosti princip ústnosti a přímosti princip hospodárnosti Řízení sporná a nesporná řízení sporné jsou vydávána rozhodnutí deklaratorní zjišťují nebo stvrzují existenci nebo neexistenci práv a povinností sporné řízení má reparační funkci (napravit porušení práva) má vždy charakter sporu o právo nesporném řízení je vydáváno konstitutivní rozhodnutí zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti konstituuje novou právní situaci má preventivní funkci Procesní lhůty nově upraveno v Zákoně o zvláštních řízeních soudních lhůty, v nichž může nebo musí strana řízení provést určitý procesní úkon

11 na rozdíl od hmotněprávních se do nich nezapočítává doba na poštovní přepravu zákonné procesní lhůty stanoví je přímo zákon, nelze je měnit rozhodnutím soudu např.: u lhůty pro odvolání má její nedodržení vždy procesní důsledky (ztráta možnosti provést daný úkon) soud může prominout zmeškání lhůty, jestliže k němu došlo z omluvitelného důvodu soudcovské procesní lhůty nejsou stanoveny zákonem určuje je soud k provedení úkonu je ji možno prodloužit (nikoliv prominout zmeškání) nedodržení může mít za následek uložení sankce Procesní úkony účastníků návrh např. žaloba, návrh na doplnění dokazování, odvolání směřují vůči soudu (ne proti jinému účastníkovi => neúčinné!!) účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu Obsah podání obecně upraveno v OSŘ písemná, ústní do protokolu, telegraficky, faxem, v elektronické podobě označení soudu, kterému je určen, kdo jej činí, které věci se týk, co se jím sleduje (návrh, petit) podpis a datace povinností soudu je poučit účastníky o potřebné úpravě či doplnění úkonu Odvolání při neuposlechnutí výzvy k odstranění vad podání či jejich neodstranitelnosti soud podání odmítne jediný řádný opravný prostředek lze jím napadnout jak rozsudek, tak usnesení představuje nejčastěji využívanou možnost přezkoumání soudního rozhodnutí odvolání mohou podat výlučně účastníci řízení, kterým nebylo rozhodnutím plně nebo částečně vyhověno odvolání tedy nemůže podat ten účastník, kterému bylo plně vyhověno (subjektivní podmínky) odvolání bude odmítnuto, jestliže bylo podáno neoprávněnou osobou, směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není odvolání přípustné, nebo jestliže bylo podáno opožděně odvolací soud odvolání zamítnout a potvrdit tak rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud může rovněž napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání či může napadené rozhodnutí změnit Objektivní podmínky přípustnosti odvolání existence nepravomocného rozhodnutí soudu 1. stupně přípustnost odvolání proti rozhodnutí nepřípustnost odvolání proti rozsudkům v bagatelní věci odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím Kč dodržení lhůty lhůta pro podání odvolání činí 15 dní od doručení rozhodnutí (procesní lhůta) Náklady řízení Exekuce povinnost platit náklady řízení má každý účastník občanského soudního řízení ohledně nákladů, které mu vznikly, a plní ji průběžně, tak, jak mu náklady vznikají během řízení právo na náhradu nákladů bude přiznáno účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch výkon rozhodnutí (soudy) x exekuce (samostatní soudní exekutoři)

12 spočívá většinou ve vymožení peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele) soudní exekutor = soukromá fyzická osoba exekuce mohou provádět i finanční a další správní úřady náklady exekuce platí zpravidla povinný Exekuce prováděná soudním exekutorem 1. Návrh na provedení exekuce 2. Usnesení o nařízení exekuce Exekutor vyzve dlužníka k dobrovolné úhradě dluhu do 15 dnů a současně dohledává majetek dlužníka, který by bylo možné exekučně postihnout 3. Vydání exekučního příkazu 4. Některá z forem obrany dlužníka proti exekuci a) odvolání (proti usnesení o nařízení exekuce) b) návrh na zastavení exekuce (buď v částečném, či plném rozsahu) c) návrh na odklad exekuce d) uplatnění námitky podjatosti exekutora 5. Samotné provádění exekuce poté, co bylo zamítnuto odvolání, návrh na zastavení či odklad apod. 6. Vymožení nákladů exekuce a jejich vyplacení věřiteli Nezákonný postup exekuce exekutor je oprávněn zajistit majetek k provedení exekuce nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky nutné klást důraz na přiměřenost novela exekučního řádu, která odstranila zákaz nakládání s majetkem, na němž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo stížnost na exekutorskou komoru

13 Závazkové právo obligační právo = souhrn právních norem, které upravují závazky (obligace) jde vždy o vztahy mezi dvěma či více konkrétními subjekty (na jedné straně věřitel, na druhé dlužník) práva a povinnosti vyplývající z takového závazkového právního vztahu platí jen mezi těmito subjekty (inter partes) závazky ze smluv závazky z deliktů závazky z jiných právních důvodů kvazikontrakty nepřikázané jednatelství, veřejná soutěž, veřejný příslib kvazidelikty objektivní odpovědnost za újmu (chybí zavinění), bezdůvodné obohacení Pacta sunt servanda (dodržování smluv) Ustanovení o smluvním právu jsou zásadně dispozitivní možnost odchylné úpravy práv a povinností, zákon slouží jako inspirace Méně přísná pravidla pro vznik, změnu i zánik závazku např. konkludentní přijetí nabídky i pozdní přijetí nabídky má účinky přijetí včasného, pokud se navrhovatel začne chovat ve shodě s nabídkou Zásada bezformálnosti každý má právo zvolit si libovolnou formu možnost volby ústní, písemná Právní jednání je třeba v pochybnostech pokládat spíše za platné než neplatné Ochrana slabší smluvní strany Ochrana spotřebitele Smlouvy smlouva je nejtypičtějším právním jednáním v občanském a vůbec v soukromém právu, je nejčastějším důvodem vzniku závazkových vztahů, je základním pilířem občanského práva vůbec základní koncepční změnou v NOZ je sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jediného právního předpisu Vznik smlouvy smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah předsmluvní odpovědnost každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít Smlouva o smlouvě budoucí touto smlouvou se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem dle NOZ není nutný požadavek, aby se strany dohodly na podstatných náležitostech budoucí smlouvy není nutná písemná forma Účinky smluv smlouva strany zavazuje, lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění pro některou ze stran stane obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splatit dluh Závazky z deliktů povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody) nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy každý je povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného Nutná obrana kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě to neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku

14 Krajní nouze kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající při posouzení, zda někdo jednal v nutné obraně, anebo v krajní nouzi, se přihlédne i k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí Nájem specifickým typem je pak nájem bytu, domu, nebytových prostor pro podnikání či dopravního prostředku nájem (nově dle NOZ) = pouze dočasné přenechání věci k užívání pacht = dočasné přenechání věci k užívání a požívání (braní užitků) zemědělský pacht pacht závodu (dříve nájem podniku) NOVĚ je možné pronajmout nejen věc již existující, ale i věc, která v budoucnu teprve vznikne Nájemce má právo na nerušený výkon svého práva nejen proti pronajímateli, ale nově má svůj prostředek ochrany i proti třetím osobám a nemusí se proti zásahům třetích osob bránit prostřednictvím pronajímatele U nájmů sjednaných na dobu delší než 50 let se má za to, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou, a během prvních 50 let lze nájem vypovědět pouze ze sjednaných důvodů. [ 2204] Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu pouze se souhlasem pronajímatele (dosud souhlas třeba nebyl) s tím, že sankcí může být okamžitá výpověď nájmu ze strany pronajímatele. [ 2215] naopak je to u nájmu bytu, ve kterém nájemce trvale bydlí k zajištění dluhu na nájemném již pronajímatel nemá zástavní právo k movitým věcem nacházejícím se na předmětu nájmu, ale pouze právo zadržovací NOZ zachovává pravidlo, že při převodu vlastnictví k pronajaté věci nezaniká nájem Automatickému obnovení nájmu po jeho skončení uplynutím doby v případě, že předmět nájmu nájemce nadále užívá, lze zamezit výzvou k odevzdání věci adresované nájemci (ve lhůtě 1 měsíce po skončení nájmu). Není tedy již nutno podávat návrh na vydání nebo vyklizení věci k soudu (ve lhůtě 30 dní po skončení nájmu). [ 2230] Darovací smlouva dárce se může vyvázat z povinnosti dát dar jen v případě, že dojde po uzavření smlouvy k nepředvídatelné události, která má za následek na straně dárce změnu životních podmínek do takové míry, že není nadále spravedlivé požadovat po něm splnění slibu obohatit obdarovaného Dar lze odvolat v těchto dvou případech: 1. Pro hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci (1 rok) 2. Pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze

15 Ochrana spotřebitele NOZ + zákon č. 634/ 1992 Sb., o ochraně spotřebitele Ustanovení 1810 až 1867 upravují závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem spotřebitel ( 419) = každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná podnikatel ( 420) = kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Povinnosti podnikatele ( 1811) (1) Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. (2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku a) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj, b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností, c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků, d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění, e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány, f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv, g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou, h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, a i) údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy. Jednání spotřebitele a podnikatele Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele zakazují se ujednání, která: vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí, zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, odkládají určení ceny až na dobu plnění, umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit, zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek Uzavírání smluv distančním způsobem Informovanost spotřebitele od podnikatele ( 1827) Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je podnikatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek.

16 Odstoupení od smlouvy Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů ( 1829) Pokud nebyl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy, může tak učinit do 1 roku a 14 dnů od počátku běhu lhůty pro odstoupení Byl-li následně spotřebitel o tomto právu poučen, běží 14-ti denní lhůta pro odstoupení, od data, kdy poučení obdržel Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal (ve výši nejnižší podnikatelem nabízené varianty přepravy) Podnikatel vrátí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, v případě, že jej na ně neupozornil Podnikatel vrátí spotřebiteli náklady spojené s vrácením zboží, v případě, že jej na ně neupozornil Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel s plněním na základě výslovné žádosti spotřebitele začal před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, uhradí podnikateli poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení od smlouvy Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy ( 1837): a) o poskytování služeb, jestliže byly splněny s jeho předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy, d) o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, e) o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze Neobjednané plnění ( 1838) Dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Neobjednané plnění ( 1838) Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. Dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.

17 Pracovní právo Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zák. č. 89/2012 NOZ závislá práce - může být konána jen v p.p. vztazích - 3 pracovní poměr dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr znaky závislé práce vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak dohodnuté době, na pracovišti zaměstnavatele nebo jiném dohodnutém místě, Základní zásady p. p. vztahů zásada smluvní na náklady a odpovědnost zaměstnavatele p.p. vztahy jen se souhlasem FO a zaměstnavatele + zákaz nucené práce 13 - ostatní zásady = zásadní povinnosti zaměstnavatele zákaz zneužití postavení = zákaz šikany a postihu za domáhání se práv zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace - 16 odkaz na zákon č. 198/2009 sb., antidiskriminační zákon Pracovní smlouva podstatné náležitosti - 34 ZP druh práce místo výkonu práce pravidelné pracoviště den nástupu do práce = vznik p. p. další náležitosti zkušební doba doba trvání pracovního poměru zákaz řetězení mzdové podmínky další ujednání dle dohody stran smluvní princip = co není zakázáno, je dovoleno Zkušební doba lze sjednat před vznikem pracovního poměru nebo nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce musí být písemně max 3 měsíce nelze prodlužovat nesmí být delší, než je polovina sjednané doby p. p. Konkurenční doložka nemusí být v prac. smlouvě většinou se sjednává zvlášť možno až po zkušební době podstatou konkurenční doložky je závazek zaměstnance, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem podnikání zaměstnavatele nebo by měla k němu konkurenční povahu -> max na 1 rok

18 Dohody o pracích konaných mimo prac. poměr dohoda o provedení práce rozsah práce nepřesáhne 300 hodin v kalendářním roce dohoda o pracovní činnosti sjednaný rozsah práce nesmí však přesáhnout polovinu stanovené týdenní pracovní doby zákon nepředepisuje žádné podmínky, které musí být splněny, aby bylo možné uzavírat tyto dohody s mladistvými lze tyto dohody uzavírat, jen pokud tím nebude ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání Náležitosti výpovědi pracovního poměru existence výpovědního důvodu dle 52 ( 50/2) konkretizace výpovědního důvodu ( 50/4) 334 podmínka upozornění - u důvodů dle 52 f) a g) písemná forma ( 50/1) doručení ( 50/1) zaměstnanec není v ochranné době ( 53 54) dodržení lhůty - u důvodů dle 52/g ( 58) předchozí souhlas u odbororových funkcionářů ( 61/2) Nemocenské dávky nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení již od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény za první tři pracovní dny nemoci nemáte na náhradu mzdy nárok pokud marodíte delší dobu, pak musíte pravidelně (ideálně jednou měsíčně) předkládat potvrzení lékaře o trvání dočasné pracovní neschopnosti, tzv. lístek na peníze. výše nemocenského je za kalendářní den 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu. Ten se vypočítává z příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců Při pobírání nemocenských dávek je nutno dodržovat: dodržovat lékařem stanovený režim (včetně vycházek) a umožnit kontrolu tohoto režimu sdělit ošetřujícímu lékaři adresu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a označit byt a zvonek jmenovkou. otevřít případné kontrole. Kontrolovat vás může člověk pověřený zaměstnavatelem i zaměstnanci příslušné správy sociálního zabezpečení. prokázat při kontrole prokázat svou totožnost (např. občanským průkazem) a předložit průkaz práceneschopného pojištěnce (tj. 2. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti tzv. neschopenky) vycházky nesmí přesáhnout 6 hodin denně lékař může vycházky povolit pouze mezi 7 a 19 hodinou. nemocný musí být doma nejpozději v sedm hodin večer (umožnit výjimku může ošetřující lékař jen se souhlasem správy sociálního zabezpečení)