Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Studijní obor: Finanční podnikání Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP The principles and main procedures of accounting in accordance with US GAAP Diplomová práce AUTOR: Ing. Martin Zmeškal VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Brno, červen 2009

2 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Martin Zmeškal Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP Název práce v angličtině: The principles and main procedures of accounting in accordance with US GAAP Katedra: Finance Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Rok obhajoby: 2009 Anotace Předmětem této diplomové práce Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP je analýza základních účetních postupů podle US GAAP a jejich srovnání s českými účetními standardy. První část se věnuje tvůrcům a zdrojům amerického účetního systému, jeho historickému vývoji a budoucnosti. Druhá kapitola rozebírá důležitou součást US GAAP, jeho koncepční rámec. Poslední část analyzuje konkrétní účetní postupy ve dvou vybraných oblastech dlouhodobý hmotný majetek a leasingové financování. Na praktických příkladech je porovnán přístup US GAAP a českého účetnictví. Součástí je také zhodnocení zjištěných diferencí a doporučení účetním systémům, která by měla umožnit objektivnější zachycení ekonomické reality. Annotation The goal of the submitted thesis The principles and main procedures of accounting in accordance with US GAAP is to analyze the basic accounting procedures of US GAAP and their comparison with Czech accounting standards. The first part is concentrated on the architects and sources of the American accounting system, its historical development and future. The second chapter characterizes an important component of US GAAP, its conceptual framework. The last part analyzes particular accounting procedures in two chosen fields plant, property and equipment and leases. US GAAP and Czech accounting approach is compared using practical examples. A part of the chapter is also evaluation of the detected differences and recommendations to the accounting systems, which should enable them to record the economic reality in more balanced way. Klíčová slova US GAAP, české standardy, účetnictví, srovnání Keywords US GAAP, Czech standards, accounting, comparison

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Jaroslava Sedláčka, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 21. června 2009 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Filipu Suchánkovi a Ing. Kateřině Šilbertové za ochotný přístup při zodpovídání kladených otázek a doc. Ing. Jaroslavu Sedláčkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

5 OBSAH ÚVOD ZDROJE US GAAP Tvůrci účetních principů Hierarchie zdrojů Kodifikace účetních standardů Vývoj institucí US GAAP Historie Budoucnost KONCEPČNÍ RÁMEC US GAAP Cíl Kvalitativní charakteristiky Základní prvky Koncepty pro uznání a měření předpoklady Zásady Omezení ZÁKLADNÍ PRINCIPY ÚČTOVÁNÍ Dlouhodobý hmotný majetek Počáteční ocenění Následné výdaje Znehodnocení majetku Odpisové metody Komponentní odepisování Vyřazení Leasing Finanční leasing Operativní leasing Zhodnocení a doporučení Dlouhodobý hmotný majetek Leasing ZÁVĚR ZKRATKY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH PRAMENŮ...70

6 ÚVOD V současnosti existují dva účetní systémy, které si v určité podobě nárokují přívlastek světový. Jedná se o Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (International Financial Reporting Standards IFRS) a Americké všeobecně uznávané účetní zásady (US Generally Accepted Acounting Principles US GAAP). Zatímco mezinárodním účetním standardům je věnováno dostatečné množství literatury, US GAAP stojí především v naší geografické oblasti mimo hlavní zájem akademiků i praktiků z účetní profese. Za touto skutečností můžeme vidět vícero důvodů. Standardy IFRS jsou postaveny na podobných principech jako US GAAP a díky probíhající konvergenci obou systémů je v nich řešeno mnoho otázek obdobným způsobem. Již nyní je zahraničním společnostem emitujícím své cenné papíry na americké burze umožněno prezentovat finanční výkazy zpracované podle mezinárodních standardů bez jakéhokoliv převodu na účetní závěrky dle US GAAP. V blízkém časovém horizontu se dokonce uvažuje o povolení tohoto přístupu i pro americké veřejně obchodované společnosti. Svou roli hraje jistě i skutečnost, že v našem regionu působí především evropské firmy dodržující pravidla IFRS, dceřiných společností amerických koncernů je o poznání méně. Celé situaci rovněž nepomáhá kombinace dosavadní značně nepřehledné struktury rozsáhlého množství autoritativních zdrojů US GAAP a využívání všeobecně uznávaných účetních praktik, které pro formulaci dostatečně fundovaného náhledu vyžadují také praktické zkušenosti s jejich aplikací. Cílem této diplomové práce je analyzovat hlavní principy pro sestavování finančních výkazů dle US GAAP a následně je porovnat s českou legislativou. Dopad zjištěných rozdílů demonstrovat na praktických příkladech. Pro jeho dosažení byl stanoven postup práce a použité metody v podobě studia literatury a alternativních zdrojů informací, umožňujících provedení komparace přístupů obou účetních systémů. Následují výpočty na konkrétních datech, vyhodnocení získaných výsledků a formulace z nich vyplývajících doporučení. Vzhledem k propracovanosti účetního systému US GAAP lze očekávat, že bude nalezeno množství postupů, které by mohly být využity jako inspirace pro zdokonalení českých účetních standardů. Primární motivací pro výběr tohoto studijního tématu je vědomí nedostatečnosti vlastních znalostí, které nemohly být rozšířeny ani studiem na naší fakultě z důvodu absence podobně zaměřeného kurzu. Získané poznatky budou také uplatnitelné v současném profesním životě. Struktura práce je postavena tak, aby odpovídala zvolenému cíli. První kapitola poskytuje teoretické pozadí účetního systému US GAAP. Nejdříve je podán přehled tvůrců a jednotlivých zdrojů, které dohromady tvoří jeho současnou podobu. V blízkých měsících Strana 6

7 dojde k výrazné proměně z důvodu nahrazení všech nynější autoritativních zdrojů jediným Kodifikací účetních standardů. Následně je diskutován vznik a historický vývoj principů, jakožto i budoucnost US GAAP, jenž je ovlivněna aktuálním procesem konvergence a následně možným nahrazením mezinárodními účetními standardy IFRS. Druhá kapitola se plně věnuje koncepčnímu rámci US GAAP. Jedná se o jeho důležitou součást, která odpovídá na otázky ohledně cíle existence účetního systému, určuje obsah a rozpoznávání základních prvků účetní závěrky a také kvalitativní charakteristiky, definující požadavky na vykazované finanční informace. Znalost koncepčního rámce je nezbytná pro dostatečné pochopení jednotlivých standardů a jejich správnou aplikaci při řešení praktických účetních problémů. Třetí a poslední část diplomové práce se koncentruje na dvě zvolené oblasti účetnictví. Jedná se o účtování o dlouhodobém hmotném majetku a s ním souvisejícím leasingu, jako jednou z častých forem jeho pořízení. Každá část rozebírá nejdůležitější problémy v dané oblasti především z pohledu standardů US GAAP, který je následně konfrontován s přístupem českého účetnictví. Vše je dokumentováno praktickými příklady, které umožňují lepší pochopení problematiky a ověření dopadu zjištěných diferencí mezi účetními systémy na prezentované finanční informace. Součástí kapitoly je také zhodnocení identifikovaných rozdílů a formulace doporučení, která by měla umožnit objektivnější zachycení ekonomické reality. Závěr pak poskytuje shrnutí dosažených výsledků a jejich vyhodnocení. Strana 7

8 1 ZDROJE US GAAP Ve Spojených státech existuje větší množství institucí, jimiž vydávané standardy a ostatní vyhlášky tvoří dohromady formální základ pro účetní systém US GAAP. V této kapitole bude věnována pozornost jejich struktuře, vzájemným vztahům a dostupným zdrojům US GAAP. Důležitý je také historický vývoj tohoto účetního systému, jakožto i jeho budoucnost ve vztahu ke stále rozšířenějším mezinárodním účetním standardům IFRS. 1.1 Tvůrci účetních principů Primární odpovědnost za vytvoření standardů finančního účetnictví a výkaznictví pro veřejně obchodované společnosti má ze zákona americká Komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission SEC). Oproti evropským kontinentálním účetním systémům, standardy US GAAP nepochází od státních úředníků a jejich podoba není do značné míry ovlivněna požadavky daňového práva. Komise tvorbu standardů již od začátku delegovala na soukromý sektor předpokládajíc, že ten může na rozdíl od politiků a vládní administrativy vytvořit účetní pravidla spolehlivě zachycující realitu. Podle SEC budou jen tak investorům, věřitelům a ostatním uživatelům poskytnuty spolehlivé, transparentní a srovnatelné finanční informace, na kterých mohou založit svá ekonomická rozhodnutí. Financial Accounting Standards Board FASB Výbor pro vydávání standardů finančního účetnictví (FASB) je od roku 1973 spolu se svou mateřskou organizací Financial Accounting Federation (FAF) a poradním orgánem FASAC hlavní institucí odpovědnou za tvorbu všeobecně závazných účetních pravidel. Členové FASB jsou voleni zástupci FAF. FAF je na vládě nezávislou neziskovou organizací, jejímž úkolem je především podpora vzdělávání všech uživatelů finančního účetnictví, tj. veřejnosti, investorů, věřitelů, osob způsobilých připravovat účetní výkazy, účetních jednotek a taktéž certifikovaných účetních. Dále se snaží o zdokonalování účetních standardů a jejich uvádění v platnost a v neposlední řadě je úkolem 16 jejích členů získávání prostředků pro fungování celé struktury. Strana 8

9 Graf 1: Organizační vztah FAF a FASB Zakládající organizace finančního účetnictví (Financial Accounting Foundation - FAF) Rada pro vydávání standardů finančního účetníctví (Financial Accounting Standards Board - FASB) Poradní orgán pro standardy finančního účetnictví (Financial Accounting Standards Advisory Council - FASAC) Pramen: Müllerová, str. 3 Existuje několik organizací, které se podílejí na financování a získávají tak zvláštní postavení ve vedení FAF. Jedná se např. o: 1 Americký svaz účetních (American Institute of Certified Public Accountants AICPA), Asociace pro cenné papíry (Securities Industry Association SIA), Asociace výzkumu, investic a řízení (Association for Investment, Management and Research AIMR), Finanční výkonný institut (Financial Executives Institute FEI), Institut manažerského účetnictví (Institute of Management Accountants IMA), Americká účetní asociace (American Accounting Association AAA), Asociace finančníků na vládní úrovni (Government Finance Officers Association), Národní asociace auditorů a finančních ředitelů (National Association of State Auditors, Comptrollers, and Treasurers). Členové FAF ale žádným přímým způsobem nezasahují do tvorby účetních standardů, tato činnost je plně v působnosti FASB. Rada FASB je v současnosti tvořena 5 členy. Jedná se o osobnosti s odpovídající odborností, jsou zaměstnáni na plný úvazek, přičemž jejich volba probíhá jednou za 5 let. Součástí FASB je i dalších přibližně 70 odborníků z oblasti účetnictví, průmyslu, školství a vládních organizací, kteří se významnou měrou podílí na činnosti organizace. Účastní se výzkumu, přípravy návrhů, přípravy analýz, komentářů a PR (Public Relations) aktivit. 1 Müllerová, str. 3 Strana 9

10 Důležitou součástí tvorby nových standardů je tzv. due process. Jeho cílem je umožnit všem zainteresovaným stranám projevit svůj názor, jakožto i odpovídající vyslyšení ze strany FASB: 1 Projekt nebo podnět je identifikován a umístěn v agendě FASB. Je sestaven tým odborníků z různých sektorů, aby definoval problém a prozkoumal alternativní řešení. Technický personál FASB provede výzkum a analýzu. Je napsáno a zveřejněno tzv. discussion memorandum. Po 60 dnech od jeho zveřejnění se koná veřejné slyšení. Výbor prozkoumá a zhodnotí reakce veřejnosti. Výbor vydá exposure draft, tedy návrh účetního pravidla. Minimálně po 30 dnech prozkoumá názory veřejnosti, případně vydá nový exposure draft. Je prodiskutován konečný návrh pravidla a proběhne hlasování o vydání nového účetního standardu. Než tedy dojde k vydání nového účetního standardu, proběhne rozsáhlá veřejná diskuze nad podobou daného pravidla a výsledek je kompromisem mezi názory veřejnosti, zúčastněných odborníků, ale samozřejmě také zájmy zástupců rozličných institucí financujících FAF, resp. zprostředkovaně FASB. Následně se tím pádem očekává, že budou standardy všemi dodržovány a jejich porušení se netoleruje. Od roku 1939 existovalo několik předchůdců výboru FASB, přesnému vývoje se věnuje kapitola 1.3. Na tomto místě je pouze nutné zdůraznit, že jejich usnesení jsou stále v platnosti za předpokladu, že nebyla nahrazena či upravena aktuálnějším zněním. American Institute of Certified Public Accountants AICPA Americká komora auditorů má pravomoc přezkušovat a licencovat auditory, ale také vydávat pro tyto auditory pokyny. Za jejich hlavní zdroj můžeme označit Statements of Position (SOP), které se věnují oblastem US GAAP, neupraveným žádnou vyhláškou FASB. Závaznost pokynu AICPA vyplývá ze dvou skutečností. Zaprvé může odejmout licenci auditorovi, který se neřídí jejími pokyny. Zadruhé může hrozit akciovým společnostem postih od Komise pro cenné papíry, pokud pokyny nedodržují, protože je SEC uznává jako závazné. 1 Mládek 2002, str. 73 Strana 10

11 Emerging Issues Task Force EITF Tento technický podvýbor FASB se zaměřuje na skutečnosti, které ještě nebyly upraveny žádným standardem FASB, případně se o vydání žádného standardu neuvažuje z důvodu jejich značné specifičnosti. EITF sestává ze zástupců FASB i ostatních zúčastněných stran, jako jsou auditoři, SEC, akciové společnosti a další. V případě plodné diskuze těchto účastníků je vydán Konsensus EITF, který se následně stává součástí US GAAP i přes to, že veřejnost se tentokrát rozhodovacího řízení neúčastní. To sice odporuje výše definovanému principu due process, dle něhož postupuje FASB, ale vzhledem k nutnosti rychlého projednání některých akutních problémů je tato mírná rozporuplnost přehlížena. To platí i o SEC, která vydané názory považuje za platnou součást US GAAP, resp. za preferované účetní postupy. Accounting Standards Executive Comitee s AcSEC Mezi tvůrci US GAAP je možné nalézt ještě jednu organizaci a to AcSEC. Její zakládající organizací je AICPA, která se tímto snažila prosadit vlastní prameny po vzniku FASB. Vzhledem k hrozící existenci dvou konkurujících si proudů v rámci US GAAP se nakonec AcSEC nyní vyjadřuje pouze ke specifickým otázkám neřešeným vyhláškami FASB a také vydává pokyny, tzv. Practice Bulletins o tom, jak by se měly jednotlivé transakce nejlépe zaúčtovat. Securities and Exchange Commission SEC S heslem last but not least na paměti je důležité se zmínit o pravděpodobně nejdůležitějším orgánu vládní regulace a dohledu ve vztahu k účetnímu systému US GAAP. Komise pro cenné papíry vznikla po velké hospodářské krizi v roce Jedná se o nezávislou organizaci, která dohlíží nad dodržováním pravidel účastníky na kapitálových trzích. Jak ale bylo vidět, SEC přímo neupravuje standardy US GAAP platné pro akciové společnosti, tuto činnost přenechala soukromé organizaci FASB, resp. dříve jejím předchůdcům. Má tak být zajištěna nezpolitizovanost celého procesu tvorby účetních pravidel. Bližší informace o působení Komise uvidíme v části 1.3 o vývoji US GAAP. 1.2 Hierarchie zdrojů Základní přehled o autoritativních zdrojích US GAAP byl donedávna poskytnut pouze v Statement of Auditing Standards 69 od výboru Auditing Standards Board s (ASB). ASB stanoví standardy, kterými se musí řídit všichni licencovaní auditoři. V roce 2009 ale vydal výbor FASB standard SFAS 162, který hierarchii vyhlášek upravuje. Následující tabulka poskytuje komplexní přehled jednotlivých zdrojů US GAAP spolu s jejich tvůrci. Strana 11

12 TAB. 1: Hierarchie zdrojů US GAAP KATEGORIE ZDROJE US GAAP Kategorie A Standardy finančního účetnictví vydané FASB (FASB Statements of Financial Accounting Standards SFAS) Interpretace vydané FASB (FASB Interpretations FIN) Názory vydané APB, resp. AICPA (APB Opinions) Koncepční stanoviska vydaná FASB (Statements of Financial Accounting Concepts SFAC) Bulletiny výzkumu v účetnictví vydané CAP, resp. AICPA (Accounting Research Bulletins ARB) Kategorie B Technické zprávy vydané FASB (Technical Bulletins FTB) Směrnice odvětvového auditu a účetní směrnice vydané AICPA (AICPA Industry Audit and Accounting Guides) Prohlášení o pozici vydané AICPA (AICPA Statements of Position SOP) Kategorie C Konsensus orgánu řešícího naléhavé otázky (Consensus Positions of the Emerging Issues Task Force EITF) Bulletin k aplikaci účetní problematiky vydaný AICPA (AICPA AcSEC Practice Bulletins - PB) Kategorie D Interpretace vydané AICPA (AICPA Interpretations AIN) Prováděcí směrnice vydané FASB (FASB Implementation Guides FIG) Převládající a rozšířené odvětvové zvyklosti (Industry Practices Widely Recognized and Prevalent) Další účetní literatura Pramen: Müllerová, str. 8, SFAS 162 Prohlášení vydané APB (APB Statements) Oběžníky vydané AICPA (AICPA Issues Papers) Prohlášení Mezinárodní komise pro účetní standardy (International Accounting Standards Committee Statements) Přehledy, interpretace a technické zprávy GASB (GASB Statements, Interpretations, and Technical Bulletins) Prohlášení jiných profesionálních organizací a orgánů regulace a dohledu (Pronouncements of Other Provessional Associations and Regulatory Bodies) Pomocná technická praktika vydaná AICPA (AICPA Technical Practice AIDS) Učebnice, příručky a články týkající se účetnictví (Accounting Textbooks, Handbooks, and Articles) Hierarchie US GAAP je definována pomocí čtyř kategorií zdrojů účetních principů. Váha jednotlivých účetních zásad je dána kategorií, ve které se nachází. Vyšší úroveň má při aplikaci v případě významového rozporu přednost před níže postavenými vyhláškami. Pokud existuje rozdíl mezi přístupy předpisů v dané kategorii, použije se ten, který lépe zobrazí podstatu transakce. 1 Vzhledem k tomu, že se účetní systém US GAAP vytvářel a stále vytváří již více než 70 let a navíc postupně rozdílnými organizacemi, je možné určitý překryv očekávat. Kromě kategorií A-D existuje ještě oblast ostatní účetní literatury. Ta může být užitečná nejen pro lepší pochopení hlavních zdrojů US GAAP, ale také, pokud daná problematika není zohledněna v dosud publikovaných standardech a souvisejících předpisech. 1 Müllerová, str. 7 Strana 12

13 Kategorie A Do nejvyšší kategorie patří Statements of Financial Accounting Standards (SFAS), jejich interpretace a koncepční stanoviska (SFAC) vydané radou FASB. Dále se jedná o vyhlášky vydané jejími předchůdci za předpokladu, že nebyly nahrazeny žádným opatřením FASB. Ve standardech SFAS jsou zachyceny hlavní obecně uznávané účetní principy, podle kterých je nutné sestavovat účetní výkazy. Standardy řeší účetní otázky, které se týkají všech účetních jednotek i úzce vymezené problematické oblasti. Odchýlit se je možné jen, pokud by striktní aplikace některého ze standardů měla za následek zkreslení skutečnosti. Do této doby vydala rada FASB celkem již 163 standardů. Kategorie B Součástí druhé kategorie jsou technické bulletiny FASB. Odvětvové a účetní směrnice americké komory auditorů a prohlášení o její pozici jsou platná v případě, že rada FASB nevydala prohlášení, ve kterém by s nimi vyjádřila nesouhlas. Kategorie C Kategorie C obsahuje prohlášení připravovaná účetními experty z AICPA a technického podvýboru FASB EITF, který řeší naléhavé účetní otázky. Oproti předchozím úrovním není u těchto zdrojů možnost zohlednit při jejich přípravě názory široké veřejnosti na danou problematiku. Kategorie D Poslední z úrovní autoritativních zdrojů US GAAP obsahuje ostatní opatření AICPA a FASB, které nebyly zařazeny do předchozích kategorií. Kromě nich sem ale patří i všechny všeobecně uznávané účetní praktiky, které jsou používány v rámci celé ekonomiky nebo některých jejích odvětvích Kodifikace účetních standardů Nynější podoba účetního systému US GAAP je značně nepřehledná, protože je tvořena množstvím rozličných autoritativních zdrojů, standardy SFAS počínaje a rozšířenými odvětvovými zvyklostmi konče. Při aplikaci účetních pravidel je tedy nutné studovat jednotlivé prameny a s ohledem na jejich hierarchii použít správný postup. Nemusí být ale např. jisté, zda daný problém není řešen předpisem s vyšší závazností, který jednoduše unikl pozornosti účetního, nebo je řešen specifickými pravidly pro jednotlivá odvětví. V US GAAP dosud neexistovala obdoba uceleného přehledu mezinárodních účetních standardů IFRS. Komplexní přehled podávají pouze učebnice a jiné odborné publikace, ty ale nepředstavují Strana 13

14 oficiální, resp. závazný zdroj informací v případě, že je daná problematika upravena některým z oficiálních pramenů. Nevhodnosti současné situaci si je vědom i výbor FASB, který již v roce 2001 začal pracovat na projektu Kodifikace účetních standardů (FASB Accounting Standards Codification TM ). Do ledna tohoto roku byl projekt ve fázi ověřování, kdy výbor implementoval připomínky veřejnosti. Od července 2009 se Kodifikace stává jediným autoritativním zdrojem US GAAP. Jedná se o obsáhlou databázi předpisů US GAAP volně přístupnou na internetu 1, která si klade především tyto cíle: snížit množství času a energie potřebné k vyhledání řešení účetního problému, zlepšit práci s existujícími předpisy, a tím snížit riziko nedodržení standardů, zajistit aktualizaci o nově vydané standardy v reálném čase. Kodifikace je rozčleněna do několika základních oblastí, obsahujících další podkapitoly: Vykazování (Presentation Balance Sheet, Income Statement, Comprehensive Income ) Aktiva (Assets Cash, Receivables, Invetory, PPE, Intanglibles ) Závazky (Liabilities Deferred Revenus, Commintments, Guarantees, Debt ) Vlastní kapitál (Equity) Výnosy (Revenue Revenue Recognition) Náklady (Expenses Cost of Sales, Compensation, Research and Development, Income Tax) Transakce (Broad Transactions Combinations, Consolidation, Derivatives, Fair Value, Leases ) Průmysl (Industry Agrigulture, Airlines, Contractors, Entertainment, Financial Services ) V těchto částech jsou zachycena všechna pravidla vyplývající ze současných autoritativních zdrojů A-D včetně závazných předpisů Komise pro cenné papíry. Vyloučeny zůstávají ostatní účetní prameny, jako jsou učebnice, články či nejlepší účetní praktiky. 1 Strana 14

15 1.3 Vývoj institucí US GAAP Současná podoba zdrojů a institucí tvořících US GAAP se do značné míry odvíjí od historického vývoje, kterým v této oblasti Spojené státy prošly od třicátých let minulého století. Jednalo se o složitý proces, v němž se snažili prosazovat své zájmy politici, SEC, soukromé společnosti, auditoři i ostatní zájmové skupiny. Aktuální znění standardů US GAAP je tedy výsledkem jistého kompromisu, odpovídajícímu jejich relativní vyjednávací pozici Historie 1 Krach americké burzy v roce 1929 a následná hluboká hospodářská krize způsobili investorům značné finanční ztráty a veřejnost ztratila důvěru ve spravedlnost a fungování finančních trhů. Reakcí vlády bylo schválení dvou důležitých zákonů Securities Act v roce 1933 a Securities Exchange Act o rok později. Byla jimi založena Komise pro cenné papíry jako vládní instituce mající za cíl své existence vytvořit metody, které je nutné dodržovat při předkládání finanční zpráv akciovými společnostmi. Její odbor podnikových financí (Division of Corporation Finance DCF) pravidelně kontroluje předkládané finanční reporty společností obchodovaných na americké burze. V případě nejasností či nepřesností požádá o předělání zprávy. Pokud daná firma nevysvětlí všechny skutečnosti, může SEC ukončit obchodování s jejími akciemi nebo zakázat jejich veřejnou nabídku. Základní principy, z nichž SEC vycházela, byla porovnatelnost, transparentnost, úplná informace, ale také metoda historických nákladů. Zkušenosti s předkrizovým vývojem, kdy veřejně obchodované společnosti přeceňovaly svá aktiva na základě rychle rostoucích tržních cen, vedly k odmítnutí tohoto přístupu. Předpokládalo se, že investoři kvůli tomu nebyli schopni rozumně zhodnotit cenu držených cenných papírů. Částečná modifikace v podobě možnosti přeceňovat zásoby paliv do nákladů přišla až v roce V roce 1938 přijalo vedení SEC rozhodnutí spolehnout se při vytváření všeobecně platných účetních principů na soukromý sektor. Americký institut účetních (American Institute of Accountants AIA) na základě požadavku SEC založil předchůdce dnešní FASB, tzv. Committee on Accounting Procedure CAP. Komise vytvářela účetní postupy podporující činnost SEC, označované jako Accounting Research Bulletins (ARB). Během 40. let měla CAP problémy dosáhnout snížení množství používaných účetních praktik. Zástupci účetních společností v komisi se rozcházeli v názoru na nutnost uniformních postupů, ale i v otázce, zda má CAP dostatečnou autoritu, aby některé účetní metody veřejně 1 Podle Zaff 2003, str Strana 15

16 obchodovaných firem zakázala. Komise se stejně jako SEC, i přes nátlak některých společností z důvodu vysoké inflace, stále držela při vydávání standardů principu historických cen. Žádný postup typu inflačně upraveného odepisování či revaluace aktiv nebyl přijat. Rozcházeli se ale např. v otázce vhodnosti použití měřítka výkonnosti v podobě běžného příjmu a mimořádných položek nebo všezahrnujícího příjmu 1. Rostoucí kritika neschopnosti CAP prosazovat jednotné účetní principy vedla v roce 1959 Institut, v té době již fungující pod názvem American Institute of Certified Public Accountants AICPA, k nahrazení CAP novou institucí. Jedenadvacetičlenný nástupnický výbor Accounting Principles Board (APB) byl sestaven ze zástupců tehdy ještě BIG 8, jakožto i akademiků, úředníků nebo účetních praktiků. Nutnost účasti všech největších auditorských společností je měla přinutit plně vyžadovat po jejich klientech dodržování postupů schválených v rámci APB, což by podpořilo cíl zúžení počtu volitelných účetních přístupů. U APB se objevuje vlastnost procesu tvorby nových účetních standardů charakteristická pro dnešní FASB, kdy je od výboru očekáváno připravit a veřejně prezentovat výzkumné studie týkající se daného problému. Pro jeho podporu v této činnosti byla také AICPA zřízena výzkumná divize Accounting Research Division. Prvním úkolem komise byl výzkum pro vytvoření koncepčního rámce, který měl vyřešit dosavadní spory vyplývající z odlišného filozofického či ideologického přístupu zástupců zúčastněných stran. APB vytvořené základní principy obsahovaly důraz na účtování v současné hodnotě, což sklidilo značnou kritiku od SEC, která to považovala za nepřijatelný odklon od zásad v té době platného US GAAP. Existence jednotného koncepčního rámce pro budoucí standardy tak byla prozatím odložena. V průběhu šedesátých let docházelo k rychlému rozvoji amerických kapitálových trhů, probíhalo množství mezinárodních akvizic a fúzí. Ke slovu se tak opět dostávali kritici sporných, resp. diskutabilních účetních přístupů. SEC, zřízená v roce 1934, již začínala být mírně netrpělivá. Její nespokojenost s pomalým vývojem jednotných všeobecně uznávaných účetních principů vedla k jisté formě vyhrožování, že by tuto činnost na sebe mohla vzít sama. V praktické podobě se pak jednalo o vydávání tzv. Accounting Series Releases, jakožto i usměrňování úvah APB vzájemnou komunikací. Preference privátního přístupu k tvorbě US GAAP ale stále převažovala. Výbor APB byl po celou dobu svého působení pod neustálým lobbyistickým ovlivňováním společnostmi obchodovanými na americké burze, jejich auditory i vládními orgány. Soustavný tlak mu bránil v přijetí účetních pravidel (Opinions) např. v oblasti obchodovaných cenných papírů nebo dlouhodobého pronájmu. 1 Odpovídá současnému souhrnnému hospodářskému výsledku probíranému v kapitole 2. Strana 16

17 TAB. 2: Vývoj primárních institucí tvořících pravidla US GAAP Období dodnes Instituce CAP Committee on Accounting Procedure APB Accounting Principles Board FASB Financial Accounting Standards Board Nástroj ARB Accounting Research Bulletins Pramen: Mládek 2002, str. 73 Opinions, Interpretations SFAS Statements of Financial Accounting Standards FIN Interpretations SFAC Statements of Financial Accounting Concepts V roce 1971 bylo Institutem účetních navrhnuto zřízení nezávislé instituce s full-time zaměstnanými členy Financial Accounting Standards Board. FASB začal fungovat od července 1973 a nahradil tak dosavadní neúspěšný APB. Jednalo se o první organizaci tohoto typu, jejíž členové byly zaměstnanci na plný úvazek. Oddělení od jejich předchozích zaměstnanců mělo zajistit dostatečnou nezávislost při tvorbě standardů. FASB byl dokonce založen mimo vliv komory účetních AICPA, což nebylo všeobecně přijato s úplným souhlasem. Členové nemuseli být ani certifikovanými účetními. Oproti APB má ale FASB podstatně širší podporu výzkumného personálu. Financování je zajištěno prostřednictvím zřizovací organizace Financial Accounting Foundation, která získává všechny prostředky ze soukromých zdrojů. Sedmičlenná rada FASB nejdříve rozhodovala většinou 5:2, od roku 1977, potom stačily pro přijetí standardu pouze 4 pozitivní hlasy. Zároveň bylo umožněno veřejnosti účastnit se jednání rady. V rámci AICPA vznikl nástupce APB v podobě Accounting Standards Executive Committee složené čistě z účetních praktiků. AcSEC vydává tzv. Statements of Positions týkající se sporných účetních témat, nyní ale pouze se souhlasem FASB. Institut tak téměř úplně ztratil slovo při přípravě účetních standardů. Již v roce 1973 získal FASB plnou podporu ze strany SEC. Důležitá změna se udála i v rámci Komise pro cenné papíry, do jejíhož čela byl zvolen profesor účetnictví nezatížený trváním na metodě historických nákladů, která byla vlastní jejím ostatním představitelům. Tato skutečnost sehrála v inflačních 70. letech roli v příklonu k účtování v nákladech obnovení či současné hodnotě. Příkladem může být požadavek na vyčíslení současné hodnoty finančního leasingu v příloze k účetní závěrce požadovaného SEC a následně i standardem FASB. Podstatnou součástí práce výboru FASB mezi lety 1978 a 1985 bylo vytvoření kompletního koncepčního rámce, z něhož je možné vycházet při tvorbě ale i aplikaci účetních standardů. Statements of Financial Accounting Comments 1 6 obsahují základní cíle US GAAP, jeho prvky, kvalitativní charakteristiky a další náležitosti podrobně probírané v kapitole 2. Strana 17

18 Od osmdesátých let můžeme opět pozorovat zvyšování pozornosti zástupců soukromých společností věnované krokům FASB, které omezují množství alternativních účetních praktik, požadují rozsáhlé informaci v příloze k účetní závěrce nebo blíže specifikují interpretaci vydaných standardů. Za snahou managementu udržet dostatečnou flexibilitu účetních postupů můžeme částečně vidět stále častější odměňování formou ročních bonusů odvíjejících se od vykazovaných zisků nebo v podobně opčních balíčků na nákup akcií společností. Jedním z projevů bylo opětovné prosazení hlasování FASB v poměru hlasů 5:2. Nezávislost FASB ale zůstala výrazně nedotčena i díky intervenci SEC, spíše lze pozorovat změkčení přístupu ze strany auditorských firem na nátlak jejich klientů. V roce 1993 vyšel standard (SFAS 115) týkající se oceňování finančních investic. Spolu se standardem o znehodnocení aktiv (SFAS 121) z roku 1995 se jedná o příklady využití reálné na místo historické hodnoty, dříve upřednostňované Komisí pro cenné papíry. Náklady vyplývající z požadovaného přecenění snižují hospodářský výsledek, resp. zvyšují jeho volatilitu, což samozřejmě nebylo vítáno zástupci soukromého sektoru. V druhé polovině 90. let začalo dávat např. mnoho high-tech společností (dot-com companies jako Amazon.com) důraz na tzv. pro forma výkazy. Jejich podstatou je prezentace finančních výsledků očištěných o dopady různých jednorázových, neobvyklých událostí požadovaných US GAAP, jako jsou odpisy goodwillu, náklady na restrukturalizaci, ztráty ze znehodnocení aktiv a jiných přecenění. Důvodem byla snaha odvrátit pozornost investorů od těchto nepříznivých výsledků. Toto vylepšování finančních zpráv sklidilo kritiku z mnoha stran včetně SEC. Zprávy vytváří domnění, že jsou společnosti v lepším stavu než ve skutečnosti (definované US GAAP), informace nejsou srovnatelné, jelikož si každá firma stanoví, co považuje za neobvyklou událost apod. 1 Obcházení principů US GAAP při falšování účetních závěrek v kombinaci s laxním přístupem některých auditorských společností (především Arthur Andersen) vyvrcholilo skandály jako u společností Enron, Xerox či WorldCom. Reakcí vládní administrativy bylo vydání tzv. Sarbanes-Oxley Act v roce 2002, jehož cílem je zabránit obdobným událostem v budoucnosti. Jeho hlavní principy můžeme shrnout následujícími body: 2 Byla ustavena tzv. Public Company Accounting Oversight Board rada pověřená celostátním dohledem nad auditorskou profesí a jejím řízením. 1 Stručně řečeno, pro forma výsledky slouží společnostem k tomu, aby mohly vykázat, jak dobře by na tom byly, kdyby se jim nevedlo tak špatně, jak se jim ve skutečnosti vede. - Benjamin Graham 2 Kovanicová 2007, str. 1, Klech 2006, str Strana 18

19 Zavedla se nová pravidla týkající se vztahů mezi auditorskou firmou a jejich klienty, rotace auditorů, auditorských odměn za poradenské služby a ochrany těch, kteří na nekalé praktiky uvnitř společnosti upozorní. Vrcholový management má povinnost důkladně zhodnotit používaný systém interní kontroly, vše zveřejnit a svými podpisy potvrdit. Pro zajištění objektivity musí být zhodnocení kontrolních systémů auditorsky ověřeno. Bylo zavedeno financování FASB z poplatků uvalených na veřejně obchodované společnosti, ne příspěvky zainteresovaných částí soukromého sektoru, čímž by měla být zajištěna vyšší nezávislost. Zákon má také extrateritoriální dopad na zahraniční (z pohledu USA) společnosti kotované na newyorské burze a jejich externí auditory (se sídlem rovněž mimo USA). Zda se stanoveného cíle podařilo dosáhnout, nechme na posouzení odborníkům. Při sledování finanční krize posledních let je ale nutné ocenit invenci managementu soukromých společností při získávání prostředků daňových poplatníků ke krytí důsledků vlastní neschopnosti Budoucnost V roce 2002 se zástupci FASB a International Accounting Standards Board (IASB) dohodli, že vytvoří vzájemně sladěné účetní standardy, které budou moci být použity pro národní i mezinárodní finanční reportování. Součástí tohoto konvergenčního projektu je úprava současných standardů do kompatibilní podoby, ale i spolupráce na vytváření nových společných pravidel. Během konvergenčního procesu bylo ze strany FASB upraveno několik oblastí US GAAP, jako rozšíření použití reálné hodnoty (fair value), pravidla pro výzkum a vývoj, investice do nemovitostí, zásoby a další. Ze společných projektů platných pro IFRS i US GAAP uveďme např. podnikové kombinace, konsolidace, penzijní programy nebo komplexní návod pro použití reálné hodnoty. Vzhledem k podstatně častějším úpravám ve standardech IFRS než v US GAAP, by ale asi bylo vhodnější mluvit o přiblížení mezinárodních účetních pravidel těm americkým. 1 Vedle probíhajícího konvergenčního procesu, dochází k realizaci dalších opatření na straně Spojených států. Komise pro cenné papíry v listopadu 2007 rozhodla, že zahraniční společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na americké burze, již nemusí provádět rekonciliaci (převod) mezi závěrkami zpracovanými podle IFRS a pravidly US GAAP. Rozhodnutí nabylo účinnosti v březnu 2008 a vztahuje se na závěrky pro účetní období končící po 15. listopadu Druhým krokem by potom mělo být povolení předkládat 1 Valová 2008, str. 7 Strana 19

20 finanční výkazy podle pravidel IFRS i pro americké společnosti. Dle původních plánů se očekával přechod do roku Na konci minulého roku prezentovala SEC upravenou verzi plánu pro přechod na IFRS. V roce 2011 by byly povoleny dobrovolně a od roku 2014 pak povinně nařízeny pro všechny veřejně obchodované společnosti. 1 Je zřejmé, že do budoucna je existence jednotného globálního systému reportování finančních výsledků nevyhnutelná. Výrazně se sníží transakční náklady pro mezinárodně působící společnosti, dojde k zjednodušení a zpřehlednění systému jak pro účetní a auditory, tak pro uživatele finančních informací, tedy především investory. Na druhou stranu náklady amerických společností spojené s přechodem na IFRS nejsou zanedbatelné, k čemuž negativně přispívá i současná ekonomická situace. Otázkou je odborná připravenost, jakožto i ochota amerických společností realizovat složitý přechod. Pravděpodobné prodloužení přechodné fáze naznačuje i značně rezervovaný až kritický postoj nové předsedkyně SEC Mary Shapiro k přijetí mezinárodních účetních standardů. Na US GAAP nelze pohlížet jako na mrtvý účetní systém také z dalšího důvodu. I když bude US GAAP možná již v blízkých letech nahrazen standardy IFRS, jsou poznatky prezentované v následujících částech práce díky principiální podobnosti a pokračující konvergenci obou systémů jistě využitelné i v budoucnosti. 1 Iwata, 2009 Strana 20

21 2 KONCEPČNÍ RÁMEC US GAAP Účetní systém US GAAP je postaven na všeobecně uznávaných účetních zásadách, které převážně vyplynuly z praktických zkušeností a obecných zvyklostí. Za kodifikaci základních principů můžeme považovat následujících sedm vyhlášek FASB, které dohromady vytváří koncepční rámec US GAAP. Většina z nich byla vydána mezi lety 1978 až 1985, poslední ze standardů byl prezentován v roce FASB byl první tvůrce na světě, který úspěšně dokončil práci na komplexním koncepčním rámci 1. Následně se inspirovaly další země jako Austrálie, Kanada, UK, včetně International Accounting Standards Board IASB. TAB. 3: Vyhlášky FASB tvořící koncepční rámec US GAAP SFAC 1 SFAC 2 SFAC 3 SFAC 4 SFAC 5 SFAC 6 SFAC 7 Cíle finančního výkaznictví obchodních jednotek (Objectives of Financial Reporting by Business Enterprises) identifikuje cíle účetnictví. Kvalitativní charakteristiky účetních informací (Qualitative Characteristics of Accounting Information) identifikuje kvality, které činí účetní informace užitečnými. Prvky finančních výkazů obchodních jednotek (Elements of Financial Statements of Business Enterprises) je nahrazena SFAC 6. Cíle finančního výkaznictví neobchodních jednotek (Objectives of Financial Reporting by Nonbusiness Organisations) Uznání a oceňování ve finančních výkazech obchodních jednotek (Recognition and Measurement in Financial Statements of Business Enterprises) stanovuje čtyři kritéria uznání, která určují, jaké informace by v účetních výkazech měly být, a stanovuje čas, kdy se mají zobrazit. Prvky finančních výkazů (Elements of Financial Statements) definuje deset prvků jako základní komponenty finančních výkazů. Využití informací cash flow a metody současné hodnoty při účetním oceňování (Using Cash Flow Information and Present Value in Accounting Measurements) Pramen: Vašek 2008, str. 4 Koncepční rámec pomáhá FASB při tvorbě účetních standardů, účetním při řešení sporných účetních otázek, které zatím nejsou publikovány v literatuře, ale také uživatelům při interpretaci účetní závěrky. Vyhlášky obsahují cíle účetního systému, obsah a rozpoznávání základních prvků závěrky a kvalitativní charakteristiky, definující požadavky na prezentované finanční informace. Kompletní přehled je zachycen v tabulce č Cíl Základním cílem finančního výkaznictví je poskytovat informace, které jsou užitečné pro současné i potenciální investory, věřitele a ostatní osoby při jejich rozhodování o alokaci volných finančních zdrojů. Musí umožnit ohodnocení budoucích peněžních toků plynoucích z investic a zobrazit stav majetku a závazků, včetně změn v těchto položkách. Aby byly poskytnuté informace užitečné, musí splňovat některé důležité kvalitativní charakteristiky. 1 Zeff 2003, str. 23 Strana 21

22 2.2 Kvalitativní charakteristiky Vzhledem ke skutečnosti, že k posouzení investic je potřeba určit současnou hodnotu očekávaných peněžních toků, musí se jejich výše s dostatečnou přesností predikovat. Informace je tedy relevantní v případě, že uživatelům umožňuje odhadovat vývoj budoucích událostí. V případě investorů musí účetnictví poskytnout informace, na jejichž základě se dá rozhodnout, jestli bude společnost dostatečně zisková, aby vyplácela dividendy. Pro věřitele je naopak zásadní, zda bude mít dostatek peněžních prostředků ke splácení úroků a vrácení jistiny. TAB. 4: Složky koncepčního rámce US GAAP Cíl US GAAP (SFAC 1) Poskytnout informaci, která: umožní rozhodování o investicích a, resp. nebo poskytování úvěrů pomůže ohodnotit budoucí peněžní toky zobrazí stav majetku a závazků a změny v těchto položkách Kvalitativní charakteristiky (SFAC 2) Prvky (SFAC 3, 6) Prvotní charakteristiky Majetek Relevantnost informace Závazky umožňuje odhady budoucích okolností Kapitál poskytuje zpětnou vazbu Investice majitelů je včasná Výplaty majitelům Spolehlivost informace Tržby prověřitelná Náklady pravdivá Zisky neutrální Ztráty Vedlejší charakteristiky informace Souhrnný hospodářský výsledek srovnatelná neměnná Koncepty pro uznání a měření (SFAC 2, 5) Předpoklady Zásady Omezení Ekonomická jednotka Historická cena Náklady oproti přínosu Trvání podniku Uznání tržeb Podstatnost Peněžní jednotka Uznání nákladů Průmyslové zvyklosti Periodicita Úplná informace Zásada opatrnosti Pramen: Mládek 2002, str. 32 Informace musí poskytnout zpětnou vazbu. V případě důležitého rozhodnutí společnosti umožní finanční účetnictví investorům posoudit, zda byla učiněná volba správná. Další důležitou charakteristikou je včasnost. I relevantní informace není užitečná, pokud je dostupná se značným časovým zpožděním. Všeobecně se uvádí, že výroční zpráva by měla být vydána do konce prvního kvartálu, čtvrtletní do konce následujícího měsíce a měsíční během prvního týdne v příštím měsíci. Každá poskytnutá informace musí být spolehlivá. Je tedy nutná existence přesvědčivého důkazu o uskutečnění transakce a její hodnotě. US GAAP výslovně neuvádí, jakou formu Strana 22

23 evidence je možné považovat za přesvědčivou. Měla by především být takto chápána auditorem, případně Komisí pro cenné papíry či v konečném důsledku komisí u soudu. Jedná se tedy o subjektivní charakteristiku, která umožní přesvědčit dané instituce o pravosti podkladu účetního záznamu. Informace musí být v každém případě pravdivá. Opak lze považovat nejen za porušení pravidel US GAAP s případnými sankcemi od Komise pro cenné papíry, ale jedná se také o trestný čin podvodu, který podléhá americkému trestnímu řádu. US GAAP uznává pouze objektivní informace, tedy měřitelné v penězích a podložené důkazem, že k dané transakci skutečně došlo. Nedůvěřivě se staví k jakýmkoli odhadům, především pokud je jejich výsledkem růst majetku nebo pokles závazků. Ilustrací tohoto přístupu může být skutečnost, že stejně jako IFRS neumožňuje kapitalizaci výsledků výzkumné, ale navíc ani vývojové činnosti. Důvodem je nejistota s nimi spojená a tedy nutnost podložit zaúčtovanou částku pouze odhadem. Nakonec zmiňme ještě srovnatelnost a neměnnost. Informace je srovnatelná, pokud umožňuje komparaci účetních výsledků jednotlivých společností, které aplikují US GAAP. Zároveň by měla být u dané společnosti srovnatelná v čase, tedy neměnná. US GAAP sice nezakazuje např. změnu metody odepisování v průběhu životnosti drženého aktiva. Je ale nutné všechny změny vysvětlit a jejich souhrnný vliv zachytit ve výsledovce. 2.3 Základní prvky Účetní systémy se skládají z určitých základních prvků. Seznam těchto prvků je ale v každém systému odlišný. Například české účetnictví uznává jako součást výsledovky pouze tržby a náklady, zatímco US GAAP nebo IFRS přidávají ještě zisky a ztráty (gains and losses). Kromě rozdílnosti mezi systémy v počtu používaných prvků navíc není jednotné ani kvalitativní hledisko, jelikož pod stejným prvkem nacházejícím se ve více účetnictví, může být pokaždé chápáno něco jiného. Prvky účetního systému US GAAP můžeme rozdělit na primární v podobě majetku a závazků a sekundární, z nich v jisté podobě odvozené, resp. na základě nich definované. Majetek (Assets) Elementy finančních výkazů definuje SFAC 6. Majetek představuje dle jejího výkladu pravděpodobný budoucí ekonomický přínos, který daná účetní jednotka získala nebo nad ním má kontrolu. Přičemž se musí jednat o výsledek minulých transakcí nebo událostí. Pravděpodobný znamená, že k danému přínosu musí dojít s dostatečnou jistotou. Důsledkem tohoto požadavku může být např. výše zmíněná nemožnost kapitalizovat výsledky výzkumné Strana 23

24 a vývojové činnosti. Co to je ekonomický přínos, vyplývá z finálního cíle podnikatelské činnosti vydělat peníze. Tedy pouze to, co přinese firmě v budoucnosti peněžní prostředky, lze považovat za majetek. Pokud tuto charakteristiku aktivum nesplňuje, není možné ho vykazovat v rozvaze. Je nutné ho odepsat, prodat apod. Důležité také je, že není nutné, aby účetní jednotka majetek vlastnila, ale postačuje její plná kontrola nad jeho ekonomickými přínosy. Tuto definici tak oproti českému účetnictví například splňuje výrobní zařízení pronajaté formou finančního leasingu. Majetek se objeví v rozvaze nájemce a naopak nesmí být vykazován v této podobě u pronajímatele. Posledním bodem je, že se jedná o výsledek minulých transakcí. Aby se něco mohlo považovat za majetek, muselo tedy k transakci už dojít. Nestačí pouze nějaká podoba příslibu. Závazky (Liabilities) Druhým primárním prvkem US GAAP jsou závazky. Jedná se o současnou povinnost podniku, která vznikla jako důsledek minulých transakcí a která naopak v budoucnu s dostatečnou pravděpodobností vyvolá odliv ekonomických užitků. Jde tedy o inverzní podobu předchozí definice závazek znamená povinnost vzdát se v budoucnosti majetku nebo poskytnout službu jiné entitě. Pro upřesnění uveďme, že není vhodné chápat tuto povinnost jen jako zákonnou či právní. Pokud řekněme činnost podniku vedla k znečištění okolního prostředí a předpokládá se, že bude v budoucnu nucen ho odstranit, objeví se tento závazek v rozvaze. Stejně tak očekávaná náhrada poškozeným zákazníkům v důsledku probíhajícího soudního sporu, pokud podnik není proti podobným skutečnostem pojištěn. 1 Vlastní kapitál (Equity) Následují již sekundární prvky účetního systému US GAAP, nejdříve rozvahové. Vlastní kapitál neboli čistý majetek lze prostě definovat jako reziduum majetku firmy, které zůstane po odečtení všech závazků. GAAP nevěnuje požadavkům v této oblasti přílišnou pozornost, ne však, že by byla považována za nedůležitou. Důvodem je spíše nutnost zajistit univerzální použitelnost v rámci všech států USA, které mají odlišná pravidla týkající se struktury vlastního kapitálu, jako je požadavek na minimální výši vkladů apod. US GAAP tedy podnikům poskytuje značnou volnost při účtování a vykazování vlastního kapitálu. Investice od majitelů (Investments by Owners) Investice jsou navýšením vlastního kapitálu obchodní společnosti, vyplývajícím z transferu pocházejícího od vlastníka subjektu, na jehož základě obdrží vyšší podíl vlastnictví v daném 1 Mládek 2002, str. 38 Strana 24

25 podniku. Za nejobvyklejší investice jsou považovány finanční i nepeněžní vklady, ale také poskytnutí služby nebo uhrazení či převzetí závazku. Při navyšování kapitálu v důsledku jiného než majetkového vkladu vlastníka je nutné, aby byla taktéž zjistitelná určitá rozumná, spravedlivá hodnota investice (fair value). V opačném případě může samozřejmě společnost investici přijmout, avšak není možné o ni zvýšit vlastní kapitál. Výplaty majitelům (Payments to Owners) Opakem k předchozímu prvku jsou výplaty majitelům. Ty snižují vlastní kapitál v důsledku převodu aktiv, poskytnutí služeb nebo vzniku závazku vůči vlastníkům. Výplaty majitelům snižují jejich vliv ve společnosti. Může se také jednat například o prodej zboží vlastníkům za nižší než tržní hodnotu. V takovém případě se za výplatu majitelům považuje rozdíl mezi prodejní a tržní cenou. Tržby (Revenues) Nyní zaměříme pozornost na základní prvky výsledovky. Tržby jsou SFAC 6 definovány jako zvýšení ekonomického užitku. Je to vzrůst či jiné zlepšení majetku společnosti nebo uspokojení jejích závazků, plynoucí z dodání či výroby zboží, poskytnutí služby a jiných aktivit, které jsou součástí hlavních nebo podstatných pokračujících ekonomických činností firmy. Tedy vzniklé jiným způsobem než vkladem vlastníků. Jedná se o výsledek výdělečné činnosti podniku. US GAAP považuje za jediný výdělečný čin transakci, přesněji řečeno tržní transakci. V této souvislosti se používá pojem tzv. arm s length transaction. Rozumí se tím výměna, která proběhla dobrovolně a kde byly zúčastněné strany na sobě nezávislé. Dobrovolně znamená bez donucení jako je uvalená nucená správa, konkurz apod. Pokud nedojde k takovéto transakci, nejedná se o výdělečný čin a nemůže být ani realizována tržba. Jedná se o odlišný přístup oproti českému účetnictví, kdy výnosy obsahují také zvýšení stavu zásob nebo aktivaci, což jsou aktivity, které se výsledovky dle US GAAP nedotknou. Náklady (Expenses) Náklady jsou opět naopak pokles či opotřebování majetku nebo zvýšení závazků z důvodu dodání zboží, výrobků nebo poskytnutí služeb a jiných aktivit, které jsou součástí hlavních pokračujících ekonomických činností podniku. Náklady jsou oběť, kterou musí společnost podstoupit, aby dosáhla tržeb. Strana 25

26 Zisky a ztráty (Gains and Losses) V US GAAP či IFRS se také objevují dva prvky, které v českém účetnictví neexistují. Zisky a ztráty jsou změny v hodnotě majetku a závazků z vedlejší činnosti firmy a ostatních transakcí a událostí, které ovlivňují firmu, kromě těch, které plynou z tržeb, nákladů nebo interakcí s vlastníky. Obecně se zisky a ztráty spojují s vedlejší činností firmy a událostmi, nad kterými nemá podnik kontrolu. Jako příklad je možné uvést prodej výrobní haly u výrobního podniku. Vzhledem k tomu, že se prodejem nemovitostí nezabývá, nejedná se o příjem z hlavní či podstatné činnosti a jde tedy o zisk. U realitní společnosti by se účtovalo o tržbě z prodeje. Ilustrací druhého uvedeného případu může být ztráta způsobená jako důsledek živelných katastrof. Souhrnný hospodářský výsledek (Comprehensive Income) Posledním ze základních prvků účetního systému US GAAP je souhrnný hospodářský výsledek. Dle SFAC 6 se jedná o změny ve vlastním kapitálu společnosti během účetního období, které vyplývají z transakcí a událostí mimo transakcí s vlastníky. Jsou to všechny změny v kapitálu kromě těch, které jsou způsobeny vklady od majitelů nebo výplatami majitelům. V zásadě tedy mluvíme o běžném hospodářském výsledku plus nerealizované zisky a ztráty, které se do něho nezahrnují. Vstupují sem například zisky a ztráty plynoucí z držení obchodovaných cenných papírů, u nichž dochází k přeceňování na reálnou tržní hodnotu. 2.4 Koncepty pro uznání a měření předpoklady US GAAP je stejně jako jiné účetní systémy položen na několika základních předpokladech. Dá se polemizovat o jejich rozumnosti, v každém případě z nich ale účetní zvyklosti vycházejí. Prvním předpokladem je, že se ekonomické činnosti identifikují podle ekonomických jednotek, které tyto aktivity provozují. Nejedná se pouze o vymezení vyplývající z právních forem podnikání. Jednotkou je myšleno uskupení lidí, které používá nějaký majetek k činnosti, jejímž cílem je vytvoření ekonomické hodnoty. V této souvislosti US GAAP požaduje, aby byly vykazovány finanční informace o všech entitách, které projevují známky samostatnosti, přestože tvoří jeden hospodářský celek. Jedná se o tzv. segmentové vykazování, tedy za jednotlivé samostatně ekonomicky činné jednotky. Druhá premisa, trvání podniku, spočívá v očekávání, že ekonomická jednotka bude pokračovat ve své hospodářské činnosti i v budoucnosti. U právnických osob se předpokládá, že budou existovat do nekonečna. Účetní závěrka bývá sestavována s domněnkou, že podnik Strana 26