ROČNÍK X ČÍSLO 5/2006 ZDARMA

Transkript

1 Partnerem čísla je společnost ROČNÍK X ČÍSLO 5/2006 ZDARMA Aula VŠB-TUO slavnostně otevřena! str. 4 5 Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava je jedna z nejvýznamnějších institucí, které u nás rozvíjejí vysoké technické školství, a my si jí velmi vážíme. Říká ve svém úvodním slově Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS, a.s. Zasedala Správní rada VŠB-TUO str. 6 Promoce prvního těžce tělesně postiženého absolventa FEI VŠB-TUO str. 6 Studentská vědecká odborná činnost SVOČ 2006 v chemii str. 12 Bakalářské pasování na hradu str. 13 České univerzitní veslování má základnu na VŠB-TUO str. 19

2

3 úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka V ûenì Ëten i, dovolte mi, abych touto formou podïkoval za ocenïnì ÑZa osobnì p Ìnos k v stavbï Auly VäB-TUOì, kterè jsem obdrûel od p edstavitel VäB-TUO spolu s kolegy Janem Navr tilem, editelem divize StavitelstvÌ Ostrava, a Ji Ìm KolibaËem, vedoucìm projektu a editelem v stavby tèto Auly. Bylo pro n s ctì podìlet se na realizaci tèto investice, kter obohatila nejenom kampus VäB-TUO, ale takè mïstskou Ë st Ostrava-Poruba. Takov ch prostor, vhodn ch pro studijnì a z roveú i spoleëenskè vyuûitì, v moravsk ch mïstech mnoho nenì. Vztah OHL és, a.s. k VäB-TUO je velmi blìzk uû proto, ûe asi pïtina naöich zamïstnanc poch zì z MoravskoslezskÈho kraje. Pro obmïnu toho nejd leûitïjöìho pro kaûdou firmu ñ lidsk ch zdroj ñ vyuûìv me zvl ötï stavebnì fakulty v BrnÏ a OstravÏ. Vysok ökola b Úsk -Technick univerzita Ostrava je jedna z nejv znamnïjöìch institucì, kterè u n s rozvìjejì vysokè technickè ökolstvì, a my si jì velmi v ûìme. ÿìk se, ûe Ñvöechno zlè je k nïëemu dobrèì. Ostravsko pot ebuje restrukturalizaci svèho pr myslu, ale pr vï VäB-TUO m ûe jeho rozvoj smïrovat. NovÈ firmy p ich zejì, pokud vïdì, ûe lidskè zdroje v danèm regionu jsou orientov ny na p Ìsluön segment v roby. I to je d vod, proë si vysokè ökolstvì zaslouûì pozornost nejen p edstavitel tè kterè oblasti, ale takè vl dy a Ëesk ch i zahraniënìch firem. VÏ Ìm, ûe nov Aula je urëit m symbolick m milnìkem v historii ökoly. P eji VäB-TUO spïönou budoucnost, k nìû m vöechny p edpoklady ñ kvalifikovan management, pedagogick sbor, a jiû vìce neû dvacet tisìc student. HodnÏ spïch. Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Doc. Ing. Ji Ì Loö k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) Ostrava-Poruba tel./fax: icentrum@centrum.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C Ostrava-Poruba tel.: Distribuce: vlastnì N klad: kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: Toto ËÌslo vyölo: ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Ing. Michal ätefl p edseda p edstavenstva a gener lnì editel OHL és, a.s. Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN AKADEMIK 5/2006 3

4 Aula VŠB-TUO slavnostně otevřena! U příležitosti zahájení akademického roku nadešla dlouho očekávaná chvíle slavnostní otevření Auly VŠB-TU Ostrava. Stalo se tak 2. Ìjna t. r. za Ëasti v znamn ch host politickèho, spoleëenskèho a pr myslovèho ûivota, za vöechny jmenujme mìstop edsedu PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R PhDr. LubomÌra Zaor lka, ministra pr myslu a obchodu Ing. Martina ÿìmana, hejtmana MoravskoslezskÈho kraje Ing. Evûena ToöenovskÈho, prim tora Statut rnìho mïsta Ostravy Ing. Aleöe ZednÌka, poslance Parlamentu»R a zmocnïnce vl dy pro Moravskoslezsk kraj doc. Ing. Petra Wolfa, CSc., viceprezidenta Hospod skè komory»r a p edsedy p edstavenstva KrajskÈ hospod skè komory»r Ing. Pavla Bartoöe, z Ëastnili se takè p edstavitelè pr myslovè sfèry regionu p edseda p edstavenstva a editel VOKD, a.s. Ing. Jan B ezina, p edseda Spr vnì rady TCHAS, s.r.o. Ing. V clav DanÏk, gener lnì editel BorsodChem MCHZ, s. r. o. Ing. Alexander P lffy, CSc., editel pro v robu a techniku a mìstop edseda p edstavenstva Mittal Steel Ostrava, a.s. Ing. Josef Buryan, akci rovnïû navötìvili rekto i Ëesk ch vysok ch ökol, nïkolik poslanc a sen tor a mnoho dalöìch v znamn ch host. SlavnostnÌ zah jenì akademickèho roku za- Ëalo zased nìm VÏdeckÈ rady VäB-TUO, jehoû prvnìm bodem byl projev rektora VäB-TUO prof. Ing. Tom öe»erm ka, CSc., po nïmû n sledovalo symbolickè uvedenì Auly do ûivota formou p est iûenì p sky. N slednï byli imatrikulov ni z stupci student prvnìch roënìk jednotliv ch fakult. Za osobnì p Ìnos k v stavbï Auly byli zlat m pamïtnìm odznakem z rukou rektora VäB-TU Ostrava ocenïni: Ing. Michal ätefl, gener lnì editel OHL és Ing. Jan Navr til, editel divize StavitelstvÌ Ostrava, OHL és Ji Ì KolibaË, stavbyvedoucì, OHL és Ing. Arch. Petr»vanda, AteliÈr IDEA Ing. Arch. Josef Kupka, AteliÈr IDEA PotÈ p evzali z rukou rektora prof. Ing. Tom öe»erm ka, CSc. ocenïnì za osobnì p Ìnos k v stavbï Auly pracovnìci naöì ökoly: Ing. Josef Kurka Jaroslav Chuda Doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA Ing. VladimÌr Meduna Ing. Jaroslav BurdÌk SlavnostnÌ r z akce dokreslil sv m vystoupenìm Jan Ëk v komornì orchestr, kter spoleënï se sûlistou Luk öem Kubenkou zahr l Koncert F-dur pro varhany a orchestr od G. F. H ndela. PoprvÈ tak zaznïly novè varhany, kterè jsou souë stì VelkÈho s lu Auly VäB-TUO. KromÏ bohatèho programu slavnostnìho zah jenì pokraëoval prvnì den novèho akademickèho roku koncertem Jan Ëkova komornìho orchestru urëen m pro zamïstnance univerzity a koncertem ostravskè skupiny Banana pro zamïstnance a studenty naöì ökoly. V odpolednìch hodin ch doölo k odhalenì sochy ÑMyslitel na zemïkouliì, kterou naöì univerzitï vïnoval gener lnì editel akciovè spoleënosti OHL és Ing. Michal ätefl. V stavba novè Auly VäB-TUO a jejì sou- Ë sti ñ Centra informaënìch technologiì trvala dva roky a zaëlenila se do rozs hlèho kempusu VäB- TUO v OstravÏ-PorubÏ. Objekt bude vyuûìv n pro v uku, slavnostnì shrom ûdïnì, kongresy, promoce, mezin rodnì konference i kulturnì programy. Unik tnìm zp sobem je eöen zdroj tepla a chladu. P vodnï mïla b t Aula vyt pïna d lkov mi rozvody z centr lnìho zdroje, ale v pr bïhu v stavby investor rozhodl o zmïnï na tepeln Ëerpadla, kter kromï vyt pïnì a chlazenì budovy poskytujì i zajìmavou moûnost vïdeckèho zkoum nì a rozvìjenì technologiì v tomto oboru. Instalovan systèm tepeln ch Ëerpadel je nejvïtöì, kter byl v»r doposud realizov n. Je tvo en deseti övèdsk mi tepeln mi Ëerpadly IVT o celkovèm v konu 700 kw a systèmem 110 vrt hlubok ch 140 m proveden ch v prostoru parkoviötï Auly VäB- TUO a parkoviötï vedle NovÈ knihovny VäB-TUO. Instalovan tepeln Ëerpadla v raznï sniûujì n klady na vyt pïnì a klimatizaci budovy. Tepeln Ëerpadla jsou financov na dotacemi ze struktur lnìch fond EU, ze st tnìho fondu ûivotnìho prost edì a ze zdroj univerzity. Zhotovitelem stavby je akciov spoleënost OHL és, firma s vìce neû pades tiletou tradicì, kter pat Ì k nejvïtöìm a nejv znamnïjöìm stavebnìm spoleënostem v»r. OHL és je souë stì mezin rodnì öpanïlskè stavebnì a investiënì spoleënosti ñ Skupiny OHL. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka VäB-TU Ostrava Foto: Kamila Wysoudilov 4 AKADEMIK 5/2006

5

6 Zasedala Správní rada VŠB-TU Ostrava Na svém řádném zasedání se sešli dne 29. května 2006 členové Správní rady VŠB-TU Ostrava. Tento v znamn org n ökoly mimo jinè projednal a bez p ipomìnek schv lil tyto dokumenty: ï V roënì zpr vu o Ëinnosti VäB-TU Ostrava za rok 2005, ï V roënì zpr vu o hospoda enì VäB-TU Ostrava za rok 2005, ï RozpoËet VäB-TU Ostrava na rok 2006, ï InvestiËnÌ v stavbu VäB-TU Ostrava v roce 2006, ï Dlouhodob z mïr VäB-TU Ostrava a jeho aktualizaci. D le na û dost rektora SR projednala a udïlila Ëty i p edchozì pìsemnè souhlasy s pr vnìmi kony podle ß 15 z kona Ë. 111/98 Sb. ve znïnì pozdïjöìch p edpis, kterè se t kaly: z ÌzenÌ vïcn ch b emen na pozemcìch VäB-TUO, darov nì a koupï pozemk. Spr vnì rada VäB- TUO rovnïû projednala a schv lila jmenov nì Ing. Mileny WidomskÈ, Ph.D. do funkce internì auditorky VäB-TUO.»lenovÈ SR v obs hlè diskusi v pr bïhu zased nì konstatovali existenci naprostèho nedostatku nïkter ch technick ch profesì na trhu pr ce (stroja i, technologovè apod.) a nutnost podpory technick ch studijnìch obor i aplikovanèho v zkumu pro spïön rozvoj ËeskÈho pr myslu. SR zd raznila, ûe prioritou ËeskÈho vysokèho ökolstvì musì b t podpora a rozvoj technick ch studijnìch obor se zamï enìm na modernì technologie, aplikovan v zkum a inovace. SR se d le zab vala r stem poëtu student na Ëesk ch Vä a jejich p ipravenostì na Promoce prvního těžce tělesně postiženého absolventa FEI VŠB-TUO Zvyšující se dostupnost studia vysokých škol pro handicapované Vysokoškolské studium se stále více otevírá i studentům s handicapem nejen smyslovým, ale i tělesným. Prvním studentem s těžkým tělesným postižením, který ukončil studium na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO a byl slavnostně promován v pátek 30. června 2006 v Domě kultury Vítkovice v Ostravě, je Jaroslav Hořejší. Na fakultě studují i nejen tělesně postižení studenti, ale i studenti se smyslovým handicapem, a to konkrétně sluchově postižení. vysokoökolskè studium v souvislosti s mnoûstvìm a strukturou pedagogickèho sboru. SR poû dala o p edloûenì rozboru struktury a vazk pedagog univerzity na p ÌötÌm zased nì SR.»lenovÈ Spr vnì rady VäB-TUO rovnïû podpo ili p ednesen Dlouhodob z mïr rozvoje ökoly a jeho aktualizaci a zd raznili, ûe se jedn o kroky vedenè spr vn m smïrem zejmèna s d razem na problèmy vysokèho ökolstvì a pr myslu»r. P ÌötÌ zased nì Spr vnì rady VäB-TU Ostrava se uskuteënì v listopadu letoönìho roku. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. Tajemnice Spr vnì rady VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov Jaroslav Ho ejöì p ebìr diplom bakal e z rukou dïkana FEI prof. Ing. Ivo Vondr ka, CSc. Jaroslav Ho ejöì (23) se rozhodl i p es sv j handicap studovat vysokou ökolu, kterou letos zd rnï dokonëil sloûenìm st tnìch zkouöek a zìsk nìm titulu bakal e. Svou akademickou dr hu vöak nekonëì, rozhodl se d le pokraëovat navazujìcìm magistersk m studiem a st t se inûen rem v oboru Informatika a v poëetnì technika. Jaroslav Ho ejöì prodïlal dïtskou mozkovou obrnu, jejìmû n sledkem je kvadruplegie ñ plnè ochrnutì vöech Ëty konëetin ñ jist motorika mu z stala jen v pravè ruce. Do studia na univerzitï se mohl pustit jen dìky podpo e sv ch rodië, a to zejmèna otce, kter s nìm do ökoly pravidelnï dojìûdïl a dïlal mu z pisky z p edn öek. V poslednì dobï se situace na FakultÏ elektrotechniky a informatiky podstatnï zmïnila ñ na fakultu byla p ijata asistentka pro studenty s handicapem Jana Bogdov, kter z Ë sti p evzala povinnosti Jaroslava Ho ejöìho staröìho a rovnïû pom h ostatnìm handicapovan m student m. SystÈm v uky vëetnï vykon v nì zkouöek se p izp sobuje specifick m pot eb m smyslovï i tïlesnï handicapovan ch student, studijnì materi- ly jsou dostupnè i v elektronickè podobï. spïch pana Ho ejöìho je velkou v zvou pro jeho dalöì talentovanè a pracovitè handicapovanè kolegy, ukazuje, ûe v nïkter ch oblastech opravdu nez leûì na tïlesnè a fyzickè kondici a kaûd ËlovÏk se m ûe st t uzn van m odbornìkem. Na celè univerzitï jsou moûnosti bezbarièrovèho pohybu a pracovnìci Fakulty elektrotechniky a informatiky fandì vöem cìlevïdom m student m, tïm handicapovan m zvl öù. Jana MlateËkov, Jana Bogdov FEI VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov 6 AKADEMIK 5/2006

7 Smlouva o vzájemné spolupráci mezi VŠB-TUO a Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska Dosavadní dobrá spolupráce mezi VŠB-Technickou univerzitou Ostrava a Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska dostala dne 12. června 2006 novou kvalitu tím, že byla podepsána rámcová smlouva o vzájemné spolupráci. ökol a Centra hasiëskèho hnutì v P ibyslavi a podle moûnosti a z jmu bude vedenì sdruûenì zv t pedagogickè pracovnìky na v znamnè akce a setk nì po danè SH»MS. Smlouvu podepsal rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. a starosta SH»MS Ing. Karel Richter, b val odborn asistent na Kated e techniky poû rnì ochrany a bezpeënosti pr myslu. Naöe univerzita umoûnì dobrovoln m hasië m moûnost studia University III. vïku, bude spolupracovat v oblasti zpracov nì projekt pot ebn ch pro rozvoj SH»MS. Formou diplomov ch, bakal sk ch a semestr lnìch pracì budou studenti eöit nïkter aktu lnì tèmata z odborn ch oblastì SH»MS. Ve smlouvï je vyj d ena i podpora spolupr ci hasiësk ch ökol p edevöìm s Fakultou bezpeënostnìho inûen rstvì. D leûitè je i to, ûe bude umoûnïna propagace dobrovolnè poû rnì ochrany za Ëelem nav - z nì kontakt se studenty a pedagogy majìcìmi z jem o spolupr ci s SH»MS. DobrovolnÌ hasiëi umoûnì pedagog m a student m vyuûìvat prostory hasiësk ch P i p Ìleûitosti podeps nì smlouvy p edal starosta SH»MS Ing. Karel Richter rektorovi VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom öi»erm kovi, CSc. ÿ d svatèho Floriana. Byla tak ocenïna zejmèna dlouhodob podpora dobrovolnèho hasiëstva panem rektorem. Doc. Dr. Ing. Miloö KvarË k Katedra poû rnì ochrany a ochrany obyvatelstva FBI Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho realizace Zvýšíme naši úspěšnost v podávání projektů výzkumu a vývoje? PracovnÌci VäB-TUO se aktivnï zapojili do p Ìpravy a eöenì projektu ESF zamï enèho na rozvoj lidsk ch zdroj v oblasti v zkumu a v voje (VaV). Ëelem je p ipravit z jemc m z ad akademickè obce ucelen soubor v ukov ch modul, kterè jim nabìzejì moûnost doplnit si znalosti a dovednosti nutnè k spïönè orientaci v oblasti projekt v zkumu a v voje. O spïchu v soutïûìch VaV rozhodujì zejmèna dovednosti vystihnout podstatnè n leûitosti a indikativnì ukazatele kaûdè soutïûe, schopnosti pouûìt jasnè a relevantnì pojmy, akceptovat filosofii programu VaV a efektivnï p ekonat administrativnì n strahy soutïûì. Ve spolupr ci 3 ve ejn ch Vä MSK a s podporou ESF jsme vytvo ili systèm 30 v ukov ch modul, kterè jsou p ipraveny pro distanënì formu v uky a kterè nabìzìme k proökolenì pracovnìk nejen naöì univerzity. HlavnÌm cìlem projektu je podpo it naöi spïönost ve ve ejn ch soutïûìch VaV a tìm p ispït k v bornèmu hodnocenì naöich pracoviöù, fakult a n vaznï celè technickè univerzity. Absolvov nì alespoú jednoho modulu kursu p in öì ËastnÌk m: 1. Ucelen soubor v ukov ch materi l ñ 30 distanënìch v ukov ch opor. 2. NovÈ dovednosti v oblasti zpracov nì a ÌzenÌ projekt a uplatnïnì v sledk v praxi. 3. Certifik t kurzu ESF, kter d v absolvent m vïtöì öanci spïönï se zapojit do nov ch v zev n rodnìch i mezin - rodnìch projekt VaV. SystÈmu vzdïl v nì VaV se vïnovala kon- ference ÑÿÌzenÌ vïdy, v zkumu a v voje a jejich trendyì, kter probïhla na VäB-TUO ve dnech 13. ñ 14. z Ì Byly zde prezentov ny p ipravenè v ukovè moduly a nastìnïn jejich z kladnì popis. DalöÌ informace o kursech jsou uvedeny na WEB str nk ch projektu: kde se m ûou z jemci p ihl sit k Ëasti ve vybranèm modulu kurzu. VÏ Ìm, ûe uvedenè informace jsou pro V s p ÌnosnÈ a ûe se setk me p i realizaci kurs v pr bïhu akademickèho roku 2006/07. S pozdravem a p nìm hodnï spïch v soutïûìch VaV Doc. Dr. Ing. VladimÌr Kebo Prorektor pro spolupr ci s pr myslem AKADEMIK 5/2006 7

8 Setkání rektora se členy Studentské komory AS Dne 30. května 2006 proběhlo v zasedací místnosti A333 setkání rektora VŠB-TUO prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. se členy Studentské komory Akademického senátu. Pozvání přijala také vedoucí Katedry jazyků VŠB- TUO PhDr. Julie Švábová. Setkání bylo realizováno za účelem projednání závěrů z výjezdního zasedání SK konaném v době od dubna 2006 na Horní Bečvě. Jedn nì zah jila a Ìdila p edsedkynï SK AS VäBñTUO Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov kov. Po vodnìm vystoupenì rektora prof. Ing. Tom öe»erm ka, CSc. se zaëaly projedn vat stïûejnì ot zky setk nì, a to hodnocenì v uky a pedagog, systèm v uky cizìch jazyk, eöenì ot zky soci lnìho a zdravotnìho pojiötïnì student doktorskèho studia. Nejprve Radim Lauko (EkF) p ednesl stanoviska SK AS VäBñTUO k hodnocenì v uky a pedagog. Jeho projev doplnil Petr PetroviË (FEI) o diskuzi r zn ch forem realizace hodnocenì, a to jednak listinnè formy dotaznìku a elektronickèho hodnocenì v uky a pedagog. P ehled souëasnèmu stavu a moûn zlepöenì v uky cizìch jazyk na univerzitï prezentovala Bc. Kate ina PolÌnkov (HGF). Byly diskutov ny n vrhy na zlepöenì v uky jazyk ñ rozdïlenì student do skupin podle jejich jazykov ch znalostì aj. VedoucÌ Katedry jazyk PhDr. Julie äv bov informovala studenty o realizovan ch a takè p ipravovan ch zmïn ch ve v uce cizìch jazyk na naöì univerzitï. Ing. Lenka Pet kovsk nastìnila problèm platby soci lnìho a zdravotnìho pojiötïnì student doktorskèho studijnìho programu staröìch 26 let a jeho vazbu na Dlouhodob z - mïr vzdïl vacì, vïdeckè, v zkumnè a dalöì tv rëì Ëinnosti VäB-TUO na obdobì 2006ñ2010. Ke vöem bod m jedn nì se vyj d il rektor a vyt Ëil potencion lnì n vrhy na jejich eöenì. Na z vïr setk nì podïkovala p edsedkynï SK rektoru prof. Ing. Tom öi»erm - kovi, CSc. a PhDr. Julii äv bovè za jejich vst Ìcnost a iniciativu p i eöenì moûnostì zkvalitnïnì studia a za jejich Ëas, kter si vyëlenili na setk nì se z stupci student. pln z pis ze setk nì je uve ejnïn na webov ch str nk ch SK AS: ( Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov kov P edsedkynï SK AS VäB-TUO Foto: Ing. Gabriela LyËkov SK AS VäB-TUO Zvýšili si svou odbornost Další důlní pracovníci dokončili na VŠB-TUO rekvalifikační studium Ve čtvrtek 30. března 2006 proběhlo na Hornicko-geologické fakultě VŠB- Technické univerzity Ostrava slavnostní vyřazení absolventů rekvalifikačního studia oborů Hlubinné dobývání ložisek a Úpravnictví. Z rukou p edsed zkuöebnìch komisì prof. Ing. VladimÌra Petroöe, CSc. a prof. Ing. Ji- Ìho Nov Ëka, CSc. p evzali zamïstnanci d lnìch z vod OKD p ÌsluönÈ osvïdëenì. Tato forma studia je urëena absolvent m vysok ch ökol nehornick ch obor. Spokojenost byla s p Ìstupem vöech öesti studujìcìch hlubinnè dob v nì loûisek i se öesti studujìcìmi problematiku pravy uhlì, kte Ì studium zah jili a takè jej dokonëili, coû v minulosti nebylo pravidlem. Dlouhodob zk spolupr ce se spoleënostì OKD nese svè ovoce. Studium bylo rozdïleno do t Ì semestr podle akreditovan ch uëebnìch pl n obor HornickÈ inûen rstvì a pravnictvì. Kaûd semestr obsahoval pït p edmït studovan ch individu lnì formou. Na konci studia museli vöichni prok zat nabytè vïdomosti zpracov nìm a obh jenìm z vïreënè pr ce zamï e- nè na eöenì konkrètnìch problèm jejich zamïstnavatele. Obhajoba probïhla p ed komisemi sloûen mi z pedagog Hornicko-geologickÈ fakulty a z stupce OB v OstravÏ. RekvalifikaËnÌ studium rozöì ilo student m rozhled ve studovanè oblasti. Skloubit pracovnì povinnosti se studiem nebylo rozhodnï jednoduchè. DÌky vlastnì pìli a pochopenì nad Ìzen ch a spolupracovnìk se poda ilo studium zvl dnout. Prof. Ing. Vlastimil HudeËek, CSc. VedoucÌ rekvalifikaënìho studia HGF Foto: Ing. Petr MichalÌk, Ing. Vlastimil ÿepka, Ph.D. Absolventi rekvalifikaënìho studia oboru HlubinnÈ dob v nì loûisek p i slavnostnìm vy azenì (zleva): Ing. V clav Kopta (D l Lazy), Ing. Libor Dluhoö (D l»sa), Ing. AntonÌn MÌra (D l Darkov), Ing. LudÏk Oborn (D l Paskov), Ing. Radim äevëìk (D l Lazy), Ing. Tom ö Koö rek (VOKD) Na tèto fotografii jsou absolventi rekvalifikaënìho studia pravnictvì po obhajobï z vïreënè pr ce (zleva): Ing. ZdenÏk Piech (D l»sa), Ing. Radomil Ocisk (D l»sm), Ing. Miroslav Hudzietz (D l»sa), Ing. Ji Ì Broû (D l Darkov), Ing. Marek äpok (D l Lazy), Ing. Rostislav SlÌva (D l Paskov) 8 AKADEMIK 5/2006

9 Ekonomická fakulta VŠB-TUO využívá novou budovu V pátek 12. května 2006 proběhla na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava slavnostní chvíle, během níž byla otevřena nová budova na Havlíčkově nábřeží, která výrazným způsobem zlepšuje prostorové podmínky pro výuku na fakultě. Jedná se o zrekonstruovaný objekt bývalé Agrobanky, později GE Money Bank, který v roce 2005 VŠB-TU Ostrava zakoupila. lu na ulici SokolskÈ v centru Ostravy a do pronajatè budovy b valè Zä v OstravÏñMich lkovicìch), navìc do mnoûstvì paralelnìch skupin. V roce 2005 proto VäB-TUO odkoupila budovu b valè Agrobanky v blìzkosti fakulty na HavlÌËkovÏ n b eûì. Po zpracov nì projektovè dokumentace bylo vyhl öeno v bïrovè ÌzenÌ pro zhotovitele akce. Z nïho vyöel vìtïznï z vod Unips Ostrava, tehdy dce in spoleënost firmy TCHAS, pozdïji jejì z vod. Zhotovitelem interièru je firma INTEXT ñ Ing. Vladislava UliËnÈho. Po vyd nì stavebnìch povolenì byla neprodlenï zah jena rekonstrukce. Byl do- Martin Říman diskutoval se studenty EkF Na konci letního semestru, dne 25. května 2006, přijel přednášet a rokovat se studenty Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava Ing. Martin Říman (v době přednášky ministr průmyslu a obchodu stínový, v době uzávěrky Akademika již ministr skutečný pozn. redakce). Přednáška se jmenovala Veřejné statky, mýtus nebo realita?. Ing. ÿìman se zam ölel nad vymezenìm pojmu ve ejn statek, resp. ve ejn z jem. Zd raznil, ûe ve ejnost ch pe pojem ve ejn statek jako nïco, co dost v od st tu zdarma (zdravotnictvì, ökolstvì,...). Pravdou je, ûe skuteën definice ve ejnèho statku je uûöì a ûe s postupujìcìm rozvojem technologiì se v Ëet tïchto oblastì zmenöuje. Jako p Ìklad uvedl silnice, resp. d lnice, kterè d Ìve slouûily bez omezenì vöem a dnes bude jejich vyuûìv nì kontrolov no satelity a vybìr no m tnè. Ve ejnost si postupnï navykla na Ëerp nì Ñzdarmaì, a proto pro z stupce ve ejnosti ñ politiky a z jmovè skupiny je d leûit dalöì pojem ñ ve ejn z jem. Veökerou svou Ëinnost se tak snaûì vyd vat za ve ejn z jem, aby uklidnili öirokou ve ejnost, zatìmco mnohdy sledujì pouze sv j osobnì z jem. V n slednè diskusi padaly dotazy, co je a nenì ve Ñve ejnèm z jmuì, jako nap. otevìracì doba v zastav rn ch, z kon o neziskov ch nemocnicìch, stavba nov ch d lnic apod. Ing. ÿìman tazatel m vûdy vysvïtlil st vajìcì situaci danè problematiky a ekl sv j n zor na danou z leûitost. Diskuse byla plodn a mnohdy se aktè i setk nì k nïkter m ot zk m znovu vraceli a probìrali je vìce dopodrobna. Ing. Martin ÿìman vystudoval dvï vysokè ökoly, pracoval jako program tor a potè soukrom podnikatel. Nejprve byl Ëlenem SlavnostnÌ otev enì novè budovy zah jili rektor VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. a dïkan EkonomickÈ fakulty VäB-TUO doc. Ing. Josef Fiala, CSc., kte Ì ve sv ch vystoupenìch zd raznili n roënost akce a p edevöìm v znam novè budovy pro fakultu. Nakonec oba p novè p est ihnutìm p sky uvedli novou budovu do ûivota. Z historie rekonstrukce budovy V poslednìch letech prostory EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava kapacitnï nevyhovovaly stoupajìcìmu velkèmu z jmu posluchaë o studium. V uka byla rozt ÌötÏna do jednotliv ch objekt (st vajìcìho aredrûen z mïr p ebudovat st vajìcì volnï stojìcì administrativnì a bankovnì budovu, kter byla zìsk na pro pot eby fakulty, na hodnotn v ukov objekt, pro rozöì enì uëeben, kabinet pedagogick ch a vïdeck ch pracovnìk a obsluûn ch pracoviöù se vöemi vyûadovan mi Ëelov mi prostorami. Technick m zhodnocenìm, zmïnou dispoziënìho uspo d nì, modernizacì, v mïnou a doplnïnìm vnit nìho vybavenì vëetnï n bytku a techniky pro v uku, zateplenìm st echy a pl ötï budovy bylo vybudov no modernì centrum pro vedenì fakulty, jejì administrativu a rozöì enou v uku. Pro pot eby v uky se v budovï nach zì 15 uëeben p edstavujìcìch 463 mìst. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Zastupitelstva a z stupcem starosty mïsta Fr dek-mìstek, pak p ednostou OkresnÌho adu ve Fr dku-mìstku, ministrem dopravy a spoj»r a potè poslancem PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R za ODS. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF AKADEMIK 5/2006 9

10 Představujeme... Budoucnost je jednoznačně spjata s poznáním a vědou, říká prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO a vedoucí Oddělení fyziky nanostruktur Institutu fyziky. Jako pedagog a vïdeck pracovnìk se zab v optikou plan rnìch a periodick ch struktur, magnetooptikou a magnetickou defektoskopiì. ÑZcela nejnovïjöì vïci, kter mi se nynì zaobìr m, souvisejì s m m poslednìm pobytem v Japonsku, kde jsem p sobil na Research Institute of Electronics na Shizuoka University v Hamamatsu. Tam jsme se zab vali spektr lnì elipsometriì metalick ch optick ch m Ìûek.ì Na ot zku, jakèho pracovnìho spïchu si nejvìce v ûì, Ìk : ÑMyslÌm, ûe ve vïdï a v zkumu m ûe b t povaûov no za spïch i to, ûe se na tèto vysokè ökole poda ilo aktivovat skupinu lidì orientovan ch na optiku, kter se postupnï stabilizovala. Dnes m p ibliûnï deset Ëlen, t i laborato e. ÿada z tïchto lidì byla na st ûìch v zahraniëì, publikujì v zahraniënìch Ëasopisech a mnohè vïci se spïönï dot hly do formy patent.ì V r mci oboru magnetickè defektoskopie se prof. Piötora zamï uje na n vrhy a konstrukci za ÌzenÌ pro nedestruktivnì magnetickou diagnostiku. ÑNaöe skupina se nezaobìr jen z kladnìm v zkumem, ale takè v zkumem aplikovan m a realizaënìm. Dlouh lèta jsme se vïnovali nedestruktivnì defektoskopii ocelov ch lan, to souviselo s pr myslov mi aktivitami v tomto regionu. D lnì aktivity po r poklesly, ale objevili se dalöì pr myslovì z jemci o magnetick diagnostick za ÌzenÌ. Dnes jsme hlavnï napojeni na energetickè a chemickè firmy, konkrètnï na»ez a UJP Praha a spoleënï vyvìjìme r znè typy magnetick ch defektoskop. V uplynul ch 2 letech to byla za ÌzenÌ pro nedestruktivnì magnetickou diagnostiku trubek elektr rensk ch kotl, nynì je tato Ëinnost zamï ena na defektoskopii teplosmïnn ch za ÌzenÌ. V r byla naöemu kolektivu za konstrukci za ÌzenÌ REMA-I udïlena AsociacÌ inovaënìho podnik nì cena Inovace roku.ì Prof. Piötora je autorem a spoluautorem vìce neû 250 pracì publikovan ch v tuzemsk ch a zahraniënìch Ëasopisech a sbornìcìch konferencì, je Ëlenem nïkolika vïdeck ch a odborn ch spoleënostì. Nap. lze uvèst The Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE), The Optical Society of America (OSA) a The International Society for Optical Engineering (SPIE). ÑHlavnÌm p Ìnosem ËlenstvÌ v tïchto organizacìch je vïtöì öance dostat se na trh informacì. Jsou n m poskytov ny zpr vy o r zn ch konferencìch, grantech, publikacìch, ale z roveú m ûeme na tento trh sami vstoupit prost ednictvìm celosvïtov ch periodik.ì Prof. Piötora je takè p edsedou»eskèho komitètu pro optiku ñ International Committee for Optics (»KO- ICO), Ëlenem»eskÈ a SlovenskÈ spoleënosti pro fotoniku (»SSF) a Fyzik lnì vïdeckè sekce Jednoty Ëesk ch matematik a fyzik (FVS J»MF). Ñ»KO sdruûuje pït optick ch sdruûenì v»r, jedn se o volnou formu spolupr ce. äk la aktivit je velmi öirok, spolupracujeme s mezin rodnìm ICO t mem, snaûìme se distribuovat odbornou literaturu, hled me moûnosti spoleën ch projekt a grant. V r mci J»MF se jedn opït o vz jemnou informovanost o aktivit ch jednotliv ch pracoviöù, snaûìme se propagovat oblast vïdy a v zkumu. KaûdoroËnÏ se nap Ìklad udïlujì ceny mlad m fyzik m.ì Moûnost poznat nepoznanè mladou generaci vûdy p itahovala a pr ce ve vïdï a v zkumu jì pr vï tuto moûnost nabìzì. Prof. Piötora k tomu Ìk : Ñ»lovÏk, kter chce dïlat ve vïdï a v zkumu si musì uvïdomit, ûe se nejedn o osmihodinovou pracovnì dobu, mnohdy je nutnè tomu vïnovat mnohem vìce Ëasu. Na jednè stranï zahraniënì pobyty a st - ûe jsou velmi atraktivnì, je ale nutnè si otev enï Ìci, ûe to nenì û dn pobytov z jezd. Jedn se o stovky hodin mï enì v laborato- Ìch, modelov nì, interpretace v sledk a jejich prezentaci. Na öpiëkov ch zahraniënìch pracoviötìch se zkostlivï sleduje vïdeck v konnost kaûdèho ËlovÏka, vyhodnocuje se a formou semin konzultuje, co kdo zmï- il, publikoval, jakè jsou aplikaënì v stupy. Tlak na lidi je relativnï vysok. Je vöak zapot ebì takè Ìci, ûe kdyû nïkdo projde dlouhodobou st ûì na öpiëkovèm zahraniënìm pracoviöti, znamen to neobyëejnï velk p Ìnos pro jeho dalöì odbornè p sobenì. Je to velmi vysok reference, na z kladï kterè m dve e do v zkumn ch institucì nejen v»r otev eny.ì Co lze tedy udïlat pro vïtöì zapojenì mlad ch lidì do vïdy a v zkumu? Prof. Piötora odpovìd : ÑJe nutnè jednak hledat schopnè lidi, kte Ì jsou do toho ochotni jìt a vytvo it jim vhodnè podmìnky. Uvedu snad nïkterè. V raznï podporovat dlouhodobè st ûe doktorand na p ednìch zahraniënìch vïdeck ch pracoviötìch vë. realizacì bilater rnìch doktorsk ch studiì. VÌce prosazovat Ñsabaticalì pro mladè vïdeckè pracovnìky. Zv t öpiëkovè zahraniënì pracovnìky jako konzultanty eöenì vïdeck ch problèm. OtvÌrat na doktorsk studia pro zahraniënì studenty a vytv et mezin rodnì vïdeckè t my. Podporovat vznik a vybavenì experiment lnìch laborato Ì navrhovan ch a veden ch nadan mi mlad mi vïdeck mi pracovnìky. Neb t se zahajovat habilitaënì a profesorsk ÌzenÌ u mlad ch lidì (samoz ejmï pokud jsou splnïna odborn kritèria). Stimulovat vznik v znamn ch publikacì, patent, pr myslov ch vzor atd. Nelze opomenout ani ot zku finanënìho ohodnocenì. Pokud je mlad ËlovÏk velmi schopn, ale po ukonëenì Ph.D. studia mu nabìdneme t eba patn ct, dvacet tisìc mïsìënï a nap. v bankovnìm sektoru je tomu dvakr t, t ikr t vìce, pak m ûe b t problèm udrûet ho na univerzitï.ì A jak je vztah vïdce k pedagogickè Ëinnosti? Slovy prof. Piötory je tato vazba naprosto p Ìm a blìzk : ÑPokud m te studenta Ph.D. studia, j osobnï tïûko hled m a ani nechci hledat hranice mezi pedagogickou a vïdeckou ËinnostÌ. Jestliûe s tìmto studentem konzultujete nïjakou odbornou ot zku, je to zcela jasnè propojenì pedagogick ch a vïdeck ch aktivit. A samoz ejmï p edpokl d m a vï Ìm, ûe pro vöechny kolegy je zcela bïûnè, ûe se poznatky, kterè zìskajì v oblasti v zkumu, co nejrychleji p en öejì do v ukovèho procesu.ì Za jednoznaënï silnou str nku VäB-TUO prof. Piötora povaûuje kvalitnì z zemì, kterè ökola nabìzì: ÑJe urëitï kladnou str nkou ökoly, ûe m relativnï nov are l, technickè a prostorovè z zemì, relativnï velk rozsah laboratornìch mìstnostì a je zde koncentrace velkèho poëtu lidì, kte Ì jsou orientov nì na vïdu a v zkum.ì K vïcem, kterè by se daly jeötï zlepöit, prof. Piötora Ìk : ÑNedostatkem, o kterèm uslyöìte vöude, jsou penìze. Z kladnì i aplikovan v zkum, vyûaduje velkè finanënì vklady, velkè granty, velkè projekty. Jedn se zde o finance na p ÌstrojovÈ vybavenì a materi lovè n klady. K zìsk nì velkèho grantu vede dosti trnit cesta a nejsem plnï p esvïdëen o tom, ûe vöichni navrhovatelè majì stejnè podmìnky a öance (m m na mysli p edevöìm mimouniverzitnì scènu). Na druhè stranï musìm Ìci, ûe Ëerp nì zìskan ch prost edk nenì vûdy plnï efektivnì. Faktory, kterè to zp sobujì, nejsou vöak jen subjektivnì. DalöÌm nedostatkem je spolupr ce mezi fakultami. Fakulty jsou relativnï samostatnè a vz jemn kooperace nenì takov, jak by b t mohla.ì JakÈ se tedy nabìzì eöenì? Prof. Piötora Ìk : ÑVelkou öanci vidìm nap. v oboru Nanotechnologie, kter byl letos akreditov n jako univerzitnì studijnì program. OdbornÈ zabezpeëenì programu je postaveno na b zi 4 fakult a vysokoökolskèho stavu.ì AktivnÏ se vïnujete nanotechnologiìm. Oboru, kter se zab v objekty o rozmïrech velikosti jednoho atomu ke stu nanometr m. Jsou nanotechnologie pouze mûdnì z leûitostì nebo se skuteënï jedn o nov p Ìstup ke zkoum nì a ÌzenÈ zmïnï vlastnostì materi l Ëi vytv enì nanoobjekt s r zn mi funkcemi? ÑJ pevnï vï Ìm, ûe se v bec nejedn o mûdnì z leûitost. Naopak oëek v m, ûe v nejbliûöìch letech cel tento öirok proud vïdeck ch aktivit, jak m nanotechnologie jsou, n m p inese takovè skuteënosti a poznatky, o kter ch se n m dnes m ûe jenom zd t. Vûdyù nap. v r se na v zkum nanotechnologiì vynaloûilo na celèm svïtï z ve ejn ch v daj asi 4,1 mld. dolar a odhadovanè investice firem v tèto oblasti jsou jeötï vyööì,ì uzavìr prof. Piötora. Helena BonËkov 10 AKADEMIK 5/2006

11 Dohoda o vzájemné spolupráci VŠB-TU Ostrava a CDV Dne 23. června 2006 podepsali zástupci VŠB-TU Ostrava rektor prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc. a ředitel Centra dopravního výzkumu Ing. Josef Mikulík, CSc. dohodu o vzájemné spolupráci. Tato dohoda je výsledkem několika jednání mezi oběmi institucemi a klade si za cíl vytvoření kvalitní vzdělávací a vědecko-výzkumné základny, prostřednictvím které se budou společně podílet na výzkumných projektech a vzdělávacích procesech. Rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. a editel Centra dopravnìho v zkumu Ing. Josef MikulÌk, CSc. p i podpisu smlouvy Prostor pro spoleënou spolupr ci spat ujì obï instituce zejmèna v oblasti dopravnìho odvïtvì. Centrum dopravnìho v zkumu (CDV) pokr v sv m zamï enìm znaënou Ë st specializacì tohoto odvïtvì a podìlì se na adï projekt VaV n rodnìch a zahraniënìch. CDV je jednou z nemnoha v zkumn ch organizacì, kterè majì zaveden systèm managementu jakosti pro z kladnì (v zkumnou a servisnì) Ëinnost podle mezin rodnìch kritèriì. Sv m zamï enìm mohou b t potencion lnìmi partnery z naöì univerzity zejmèna Fakulta stavebnì, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta bezpeënostnìho inûen rstvì a v neposlednì adï takè Fakulta strojnì. Pr vï souë stì Fakulty strojnì, jeû takè zavedla systèm managementu jakosti podle cìm procesem je d na p irozen m v vojem obou oblastì. Doufejme, ûe uzav enì tèto smlouvy otev e novè moûnosti obïma partner m a bude jednìm z milnìk na cestï k spïchu a prosperitï obou stran. PrvnÌm konkrètnìm v sledkem spolupr - ce mezi Institutem dopravy, BESIPem a Centrem dopravnìho v zkumu je velmi oblìben ÑPodzimnÌ ökola smyk ì po dan v termìnu 9. ñ11. Ìjna 2006 v are lu VäB-TUO v OstravÏ-PorubÏ. ËastnÌci budou sezn - meni s dopravnì nehodovostì, teoriì smyk s praktickou uk zkou a nïkter m bude umoûnïn i vlastnì pokus dovednosti, pohotovosti a post ehu pod vedenì profesion l. Pro moûnost zmïn termìn budou informace up esnïny na a / Zveme vöechny z jemce o dopravu a dopravnì obory. Prof. Ing. Ji Ì Zegzulka, CSc. ÿeditel Institutu dopravy FS Ing. Jind ich FriË, BESIP Foto: Kamila Wysoudilov Otevření nově zrekonstruované Galerie VŠB-TUO NovÏ opraven Galerie VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava, kter se nach zì v budovï rektor tu v OstravÏ-PorubÏ, byla znovuotev ena v stavou fotografiì sleëny Bc. VÏry StejskalovÈ. SlavnostnÌ vernis û k Trend zkè spolupr ce v zkumn ch pracoviöù a vysok ch ökol lze povaûovat za celoevropsk. Oba partne i musì b t schopni se rychle adaptovat na novè podmìnky trhu a pruûnï reagovat, pouze tak lze uspït v soutïûi s obdobn mi pracoviöti nejen v»r ale takè v zahraniëì. Pot eba prov zanosti ËinnostÌ vïdy a v zkumu se vzdïl va-»sn EN ISO 9001, je Institut dopravy, kter se bude na pl - novanè spolupr ci aktivnï podìlet. P Ìnos pl novanè spolupr ce v oblastech definovan ch ve smlouvï m b t podporou rozvoje dopravnìch obor, zv öenì kvality vïdy a v zkumu, odbornèho r stu zamïstnanc, kvality a takè rovnï pedagogickèho procesu na naöì univerzitï. v stavï probïhla v sobotu 16. z Ì 2006 a vystoupil na nì Ji Ì Neduha ñ divadelnìk, liter t a hudebnìk, kter akci dodal slavnostnì r z sv m kytarov m doprovodem. SleËna Bc. VÏra Stejskalov je studentkou Fakulty metalurgie a materi lovèho inûen rstvì, na nìû studuje obor Tepeln technika a pr myslov keramika. N zev v stavy souboru jejich fotografiì, kterè otvìraly zrekonstruovanou galerii je ÑObjektivnÌ objektivì. V souëasnè dobï je moûno v Galerii VäB- TUO shlèdnout v stavu prof. Ing. Miroslava PokornÈho, CSc. s n zvem ÑTvar a stìnì a od bude prof. Ing. Jan Fuxa, CSc. vystavovat svè soubory fotografiì. V stavy jsou zdarma p ÌstupnÈ dennï od 7 do 16 hodin v prostoru Galerie VäB-TUO. Rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc., editel Centra dopravnìho v zkumu Ing. Josef MikulÌk, CSc., dïkan Fakulty strojnì prof. Ing. Petr Horyl, CSc. a editel Institutu dopravy prof. Ing. Ji Ì Zegzulka, CSc. p i jedn nì o spolupr ci Vöechny pracovnìky i studenty srdeënï zveme k n vötïvï. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov AKADEMIK 5/

12 Studentská vědecká odborná činnost SVOČ 2006 v chemii Stejně jako minulý rok tak i letos Česká společnost chemická pobočka Ostrava ve spolupráci se společností BorsodChem MCHZ, s.r.o. a Katedrou analytické chemie a zkoušení materiálu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava a Katedrou chemie Přírodovědecké fakulty OU v Ostravě uspořádala 1. června ročník ostravského finále soutěže ve Studentské vědecké odborné činnosti (SVOČ) v chemii a příbuzných oborech. Finále ostravského kola se stalo příležitostí porovnat nejlepší studentské práce s chemickým zaměřením, které vznikly na VŠB-TUO a na OU v Ostravě. SVO» 2006 Odborn komise SVO» Nad letoönìm 2. roënìkem SVO» p evzal z ötitu prof. Ing. BohumÌr Strnadel, DrSc., prorektor VäB-TUO pro vïdu, v zkum a zahraniënì spolupr ci ve VaV, kter se osobnï z Ëastnil zah jenì ostravskèho fin le a soutïû kr tk m proslovem zah jil. Z ötitu nad touto akcì p evzali takè dïkan FMMI prof. Ing. ºudovÌt Dobrovsk, CSc., Dr.h.c. a dïkan P F OU v OstravÏ doc. RNDr. Petr äindler, CSc. Pan prorektor zd raznil pot ebnost tïchto soutïûì a ocenil skuteënost, ûe takov mi akcemi se prohlubuje spolupr ce mezi obïma ostravsk mi vysok mi ökolami. SpoleËnost BorsodChem MCHZ, s.r.o. zastupoval gener lnì editel Ing. Alexander P lffy, CSc. SoutÏûÌcÌ Fin le soutïûe se z Ëastnili t i nejlepöì studenti z obou ökol, kte Ì postoupili z univerzitnìch kol. Ostravskou univerzitu reprezentovali Sandra Kocurov, Iva MartinÌkov (obï studentky 3. roënìku bakal skèho oboru Chemie) a Aleö VÌtek (student 5. roënìku UËitelstvÌ pro Sä, kombinace matematika-fyzika). VÌtÏzovÈ soutïûe, zleva: 2. mìsto: Ji Ì Sobek (VäB-TUO), 1. mìsto: Aleö VÌtek (OU v OstravÏ), 3. mìsto: Lucie KrejËÌËkov (VäB-TUO) Vyhl öenì v sledk STO» 2006 v chemii Za VäB-TUO se z Ëastnili Petra Hor kov, Lucie KrejËÌËkov (obï studentky 5. roënìku FMMI VäB-TUO, obor ProcesnÌ inûen rstvì) a Ji Ì Sobek (student 5. roënìku FMMI VäB-TUO, obor ChemickÈ inûen rstvì). Odbornou roveú pracì a jejich pod nì pak bïhem diskuse hodnotila komise ve sloûenì Ing. Alexander P lffy, CSc. (gener lnì editel BorsodChem MCHZ, s.r.o.), Ing. JaromÌr Lubojack, MBA (BorsodChem MCHZ, s.r.o.), prof. Ing. Jana Dobrovsk, CSc. (VäB-TUO) a prof. Ing. Boleslav Taraba, CSc. (OU v OstravÏ). Vöechny hodnocenè pr ce mïly vysokou odbornou roveú. Nakonec se komise shodla na tom, ûe nejlepöì pr ci p edvedl Aleö VÌtek z OU v OstravÏ na tèma: ÑTermodynamika iontov ch klastr vz cn ch plyn ì, 2. mìsto zìskal Ji Ì Sobek z VäB-TUO s tèmatem: ÑStudium p emïn aminokyselin p i mikrovlnnèm oh evuì a 3. mìsto obsadila Lucie Krej- ËÌËkov z VäB-TUO s pracì: ÑVliv obsahu octanu sodnèho na regenerovatelnost slèv - rensk ch smïsì s vodnìmi sklyì. DÌky dlouholetè spolupr ci a podpo e spoleënosti BorsodChem MCHZ, s.r.o. na studenty Ëekalo mnoho ocenïnì a vìtïzovè obdrûeli i finanënì ceny. Ing. VladimÌra PlaËkov (VäB-TUO) Doc. RNDr. V clav Slov k, Ph.D. (OU) Doc. RNDr. Ji Ì Kalina, Ph.D. (OU) Ing. Ji Ì Pavlovsk, Ph.D. (VäB-TUO) 12 AKADEMIK 5/2006

13 Bakalářské pasování na Slezskoostravském hradu Už několik let studují na Ekonomické fakultě VŠB-TUO budoucí specialisté v oboru Účetnictví a daně. O tento obor je velký zájem nejen u studentů prezenční formy studia, ale zejména u studentů celoživotního vzdělávání. Tímto studiem si zpravidla rozšiřují a doplňují znalosti ze svého profesního zaměření. Jde o pracovníky ekonomických útvarů různých podniků, státních i nestátních organizací, ale i finančních úřadů, notářských kanceláří, drobných firem prostě o všechny, kteří mají na starost vedení účetnictví a řešení problematiky daní v plném rozsahu nebo jeho kumulaci s jinou prací. V minul ch letech bylo toto studium akreditov no pouze v bakal skèm stupni. To znamenalo, ûe studenti, kte Ì chtïli pokraëovat v magisterskèm studiu, se po bakal sk ch zkouök ch hl sili na jinè studijnì obory. Jejich vytrval z jem o pokraëov nì ve studiu ËetnictvÌ a danì v magisterskèm stupni, spolu se z jmem Katedry ËetnictvÌ a na z kladï podpory vedenì fakulty a ökoly vedl k tomu, ûe v roce 2005 byl na MäMT akreditov n nov magistersk studijnì obor ËetnictvÌ a danï. Dne 16. Ëervna 2006 se v prostor ch novï zrekonstruovanèho SlezskoostravskÈho hradu konalo druhè slavnostnì ukonëenì bakal skèho studia oboru ËetnictvÌ a danï na EkonomickÈ fakultï VäB-TUO, spojenè s p ed nìm upomìnkov ch listin a dalöìm programem. Pozv nì p ijala cel ada Ëestn ch host v Ëele s dïkanem EkonomickÈ fakulty VäB- TUO doc. Ing. Josefem Fialou, CSc., dalöìmi z stupci fakulty, z podnikatelskè sfèry a dalöìch p Ìznivc Katedry ËetnictvÌ vëetnï sponzor. SlavnostnÏ bylo pasov no doc. Dr. Ing. Ren tou HÛtovou, vedoucì Katedry ËetnictvÌ a garantem tohoto oboru celkem 74 absolvent, z nichû vïtöina pokraëuje v magisterskèm studiu oboru ËetnictvÌ a danï. Z roveú byli vyhodnoceni t i nejlepöì studenti podle dosaûen ch studijnìch v sledk a t i nejlepöì bakal skè pr ce dle zpracovanèho tèmatu. Na vöechny Ëekaly hodnotnè ceny vïnovanè naöimi sponzory, bez kter ch by se tato akce nemohla uskuteënit, a kter m tìmto srdeënï dïkujeme. Uveden mi sponzory jsou: Winterthur penzijnì fond a.s., Praha, MoravskoslezskÈ dr tovny, a. s., OstravañVÌtkovice, MephaCentrum, a. s., OstravañPoruba, Ostravsk znaleck, a. s., OstravañP Ìvoz, KOPR software, v.o.s., Ostrava, ELCOM GROUP, a. s., Ostrava, Libuöe PivoÚkov, OstravañHe manice, JazykovÈ centrum SvÏt, Ostrava, Student agency, Ostrava, Ing. Radim Nov k, Ostrava, KomerËnÌ banka, poboëka Ostrava, Ing. Ji Ì Ml nek, MBA a GTS International, spol. s r. o., poboëka Ostrava. Katedra ËetnictvÌ se jiû tïöì na p ÌötÌ akademick rok, kdy spïönï ukonëì studium prvnì absolventi magisterskèho oboru ËetnictvÌ a danï. Text a foto: Ing. Jana Hakalov, Ph.D. Katedra ËetnictvÌ EkF AKADEMIK 5/

14 Katedra informatiky FEI VŠB-TUO získává světový věhlas Modelování informací a reprezentace znalostí se stalo v posledních dekádách žhavým tématem nejen pro akademické pracovníky zabývající se výzkumem v oblasti informačních technologií ( Computer Science ), ale také pro odborníky z praxe, kde jsou informační technologie aplikovány. Akademičtí pracovníci z Katedry informatiky FEI VŠB-TU Ostrava byli vybráni, aby zorganizovali 16. ročník prestižní Evropsko-Japonské konference s názvem Information Modelling and Knowledge Representation, EJC 2006, a to poprvé v České republice. Marie DuûÌ zahajuje konferenci EJC 2006 Po dobu 5 dn na poë tku Ëervna v malebnèm prost edì Beskyd v hotelu R ztoka si vymïúovalo zkuöenosti 47 vïdeck ch pracovnìk univerzit a odbornìk z praxe, a to celkem z jeden cti zemì (»R, Estonsko, Finsko, Japonsko, Korea, NÏmecko, Norsko, Polsko, Slovensko, ävèdsko, Vietnam). 16. Evropsko-Japonsk konference EJC 2006 na tèma ÑInformaËnÌ modelov nì a reprezentace znalostìì (vìce byla pokraëov nìm sèrie konferencì, kter p vodnï vznikla jako v sledek spolupr ce mezi Japonskem a Finskem. V souëasnè dobï rozsah konference expandoval natolik, ûe pokr v Evropu, Japonsko a ostatnì st ty celèho svïta (vëetnï NovÈho ZÈlandu a USA). RovnÏû rozsah tèmat, na kterè se VŠB-TU Ostrava v rámci svých bohatých zahraničních kontaktů uspořádala česko-japonský workshop New Methods of Damage and Failure Analysis of Structural Parts, kterého se ve dnech září 2006 zúčastnilo 18 japonských a 25 českých odborníků na hodnocení degradačních procesů materiálu a na analýzu poškození konstrukčních částí. konference zamï uje, p erostl p vodnì koncentraci na datab ze a b ze znalostì natolik, ûe poskytuje öirokè odbornè fûrum pro v mïnu poznatk v prakticky celè oblasti informaënìch technologiì a v p Ìbuzn ch teoretick ch disciplìn ch, jako je umïl inteligence, kognitivnì vïdy, analytick filosofie, logika a lingvistika. V letoönìm roënìku p inesla inovace zvan p edn öka dïkana Fakulty elektrotechniky a informatiky prof. Ing. Ivo Vondr ka, CSc. na tèma ÑÿÌzenÌ proces ì a panelov diskuse pod vedenìm doc. RNDr. Marie DuûÌ, CSc. na tèma ÑMulti-agentnÌ systèmyì. Toto zamï enì nebylo vybr no n hodnï. PoËÌtaËovÈ systèmy pro zpracov nì informacì a znalostì jsou v praxi jiû pomïrnï rozöì enè, avöak pouze pro aplikace a vyuûitì poëìtaë v bïûn ch, norm lnìch situacìch. Avöak v krizov ch situacìch a stavech nouze tyto bïûnè systèmy selh vajì, p itom pot eba adekv tnìch a pravdiv ch informacì rapidnï vzr st a st v se doslova ot zkou ûivota a smrti. Je proto nutno zamï it v zkum na oblast multi-agentnìch systèm, tj. decentralizovan ch systèm sest vajìcìch z velkèho poëtu vìce Ëi mènï inteligentnìch, autonomnìch agent. Takov to systèm je totiû robustnì, odoln proti selh nì jednoho Ëi vìce agent, neboù kaûd Ñkomputerizovan ì agent je vybaven alespoú z kladnìm inteligenënìm j - drem tak, aby se mohl samostatnï rozhodovat a Ñp eûìtì i ve chvìli katastrofy, kdy nap. nedostane pokyn Ëi p Ìkaz od svèho ÌdicÌho dispeëera. Proto byla na Kated e informatiky VäBñ TUO z Ìzena v roce 2004 Laborato inteligentnìch systèm (LabIS, viz s nejv znamnïjöìm projektem ÑLogika a umïl inteligence pro multi-agentnì systèmyì, podporovan m AkademiÌ vïd ËastnÌci konference z 11 zemì pozornï sledujì p edn öky v r mci programu ÑInformaËnÌ spoleënostì. ËastnÌci konference vöak ocenili nejen bohat odborn program, ale takè p ipraven program spoleëensk, kdy jsme mohli v znamn m host m uk zat nïco z poklad ËeskÈ kultury jako rodn d m a muzeum Leoöe Jan Ëka na Hukvaldech a proûitek z koncertu Jan Ëkova M je v OstravÏ. Doc. RNDr. Marie DuûÌ, CSc. VedoucÌ organizaënìho t mu a Ëlen programovèho v boru EJC Katedra informatiky FEI Foto: archìv JeötÏ poslednì foto a nashledanou za rok ve Finsku! Setkání českých a japonských odborníků Za japonskou stranu se mj. z Ëastnili prof. Shiratori, dïkan StrojnÌ fakulty YokohamskÈ univerzity, Dr. Ishikawa, editel V zkumnèho stavu Nippon Steel a vedoucì sekce v zkumu jadernè energetiky Hitachi, Dr. Hasegawa. Z Ëesk ch odbornìk na degradaënì procesy materi l se z Ëastnili z stupci v zkumu a v voje Bonatrans, a. s., Ëesk ch vysok ch ökol ñ VUT Brno,»VUT Praha a VäCHT Praha a takè odbornìci z stavu fyziky materi l AV a VÕTKOVICE ñ V zkum a v voj, s.r.o.»esko-japonsk workshop nebyl jen moûnostì k diskusi nad odborn mi problèmy, ale takè p ÌleûitostÌ k rozvoji soci lnìch, kulturnìch a spoleëensk ch vztah mezi»r a Japonskem. Ing. Petra Kubov Manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO 14 AKADEMIK 5/2006

15 INTENSIVE COURSE ASSISTIVE TECHNOLOGY 2006 Intenzivní kurz podpůrných technologií Jyväskyla Polytechnic 2006 Každý rok se na finské universitě Jyväskyla Polytechnic koná čtrnáctidenní kurz tzv. Podpůrných technologií. Jde o technologie používané na pomoc starším a handicapovaným lidem. Této akce se účastní studenti a lektoři různých studijních oborů (sociologie, medicína, strojní obory) a z různých zemí (Ma arsko, Holandsko, Rumunsko, Finsko, Německo a Česká republika). Tento rok byla poprvé přizvána i Fakulta strojní VŠB- TUO, z níž byli vybráni čtyři studenti ze studijních oborů Aplikovaná mechanika, Konstrukce strojních dílů a skupin a Automatizace. Naši studentskou výpravu ještě posílil jeden pedagog Ing. Alena Bilošová, Ph.D. Hned po zah jenì kurzu jsme byli rozdïleni do mezin rodnìch t m, ve kter ch jsme po dobu Ëtrn cti dn vypracov vali r znè projekty podle toho, kter l tka byla zrovna p edn öena. P edn öen ch tèmat bylo celè spektrum, nap Ìklad anal za bezpeënosti za ÌzenÌ pouûìvan ch pro handicapovanè, tzv. chytrè domy nebo design produktu orientovanèho na konkrètnì postiûenì osoby a podobnï. Navrhovali jsme nap Ìklad podp rn prost edek pro osoby s Parkinsonovou chorobou, vybavenì domu pro pacienty trpìcì motorick mi poruchami nebo jsme prov dïli anal zu bezpeënostnìch rizik p i pouûìv nì dïtskèho koleëkovèho k esla atd. Z Ëastnili jsme se prezentacì firem, kterè se zab valy v robou nïkter ch z v öe uveden ch produkt, a navötìvili sanatorium pro handicapovanè. NabÌzÌ se ot zka, zda mïl tento pobyt pro mne nïjak p Ìnos a jestli bych doporuëil student m z Ëastnit se dalöìch roënìk. OdpovÏÔ znì ñ ano. KromÏ zkuöenostì z oblasti, kter je n m, student m technick ch obor, zcela cizì, tìm myslìm pr ci a pèëi o handicapovanè osoby, jsme zìskali zkuöenosti z pr ce v mezin rodnìm t mu. Spolupr ce se studenty jin ch studijnìch obor je takè neoceniteln. Velk m p Ìnosem pak je zkuöenost jazykov. Za dva t dny se ËlovÏk nestane samoz ejmï rodil m mluvëìm, ale m moûnost si ovï it, jak se dok ûe domluvit a jak dok ûe porozumït a vyj d it se v odbornè angliëtinï. OstatnÌm»esk t m Fakulty strojnì p i p edstavov nì. Na fotografii zleva: Ond ej Frantiöek, Michal Weisz, Michal ätolfa a Milan Pozzi SkupinovÈ foto vöech ËastnÌk kurzu. student m proto doporuëuji neb t se a urëitï se tohoto kurzu v p ÌötÌm roce z Ëastnit. Text a foto: Ond ej Frantiöek Student 3. roënìku Fakulty strojnì Projekt TRANSPOFAST a výměnné pobyty studentů Projekt TRANSPOFAST, který je realizován v rámci programu Interreg IIIA má za sebou první rok svého trvání. Za tuto dobu byla konkretizována spolupráce se zahraničním partnerem, zejména v oblasti přípravy a konání seminářů a konferencí a pobytu studentů. V rámci 1. etapy se konaly plánované konference, semináře a přednášky pořádané v Opole a v Ostravě. Tyto konference, semináře a přednášky byly tématicky zaměřené na problematiku životnosti a spolehlivosti stavebních materiálů. Dle harmonogramu projektu byly zrealizov - ny vz jemnè v mïny student.» st eöenì problematiky byla zamï ena na v bïr a n slednè po ÌzenÌ laboratornìho vybavenì a PC techniky. Byla rovnïû provedena propagace projektu v mèdiìch a vznikla 2 nov pracovnì mìsta. Bylo z Ìzeno»esko-polskÈ odbornè centrum, jehoû posl nìm je koordinace vz jemnè spolupr ce mezi Fakultou stavebnì VäB- TUO a Opolskou technickou univerzitou. Koordin tory tohoto centra jsou Ing. Petr Vaöek (FAST) a Mgr Urszula Brudkiewicz (Opole), kte Ì informujì akademickè pracovnìky o moûnostech dalöì spolupr ce v oblasti v zkumu mezi jednotliv mi fakultami. Ing. Vaöek pod v takè informace o projektu a jeho aktivit ch, kter mi jsou nap. 14ti dennì v mïny student, letnì ökoly, semin e konanè na stavebnì fakultï a konference. V kvïtnu 2006 probïhla dovï prvnì v mïna student mezi univerzitami. ZainteresovanÌ studenti FAST se z Ëastnili dvout dennìho studijnìho pobytu v Opole a polötì studenti zìsk - vali zkuöenosti a novè znalosti v OstravÏ. Program Ëesk ch student v Opole byl rozdïlen na dvï Ë sti. PrvnÌ Ë st probìhala na Kated e stavebnìch materi l. Zde se studenti Ëastnili otev enì poëìtaëovè uëebny, kter vznikla v r mci projektu spolupr ce mezi Ëeskou a polskou stranou programu Interreg IIIA. Setkali a sezn mili se s pracovnìky katedry a jejich pracì. SouË stì programu d le byla teoretick a praktick uk zka n vrhu betonovè smïsi vëetnï n vrhu na PC v programu COBET. V druhè Ë sti pobytu, kter se uskuteënila na Kated e stavebnì fyziky, byli studenti p ijati jejich pracovnìky a sezn - meni s ËinnostÌ tèto katedry. SouË stì n vötïvy univerzity byly takè p edn öky, kterè se t kaly nap. termodynamiky a vlhkostnìch vlastnostì kapil rnï pûrovat ch materi l. Po p edn ök ch pak n sledovala praktick uk zka v zkumu v laborato Ìch. KromÏ odbornè Ë sti programu mïli studenti takè moûnost navötìvit malè mïsteëko s n zvem Moöna, letiötï z druhè svïtovè v lky, mïsteëko Nisa, skanzen a dalöì zajìmav mìsta. V lety byly velice pestrè a v klad byl profesion lnì s velice zajìmav m koment em. Podle n zor student byla celkovï n vötïva Politechniky velmi p Ìnosn, neboù uk zala cestu vz jemnè spolupr ce mezi Fakultou stavebnì VäB- TU Ostrava a Politechniky Opole v oblasti rozvoje a v zkumu. Je zde moûnost pokra- Ëovat na spoleën ch projektech a v zkumech v r mci projektu Interreg III A. DalöÌ akcì konanou v r mci programu TRANSPOFAST je LetnÌ ökola mlad ch vïdeck ch pracovnìk, kter se uskuteënila v termìnu 11.ñ v OstravÏ a v MalenovicÌch. Na ja e 2007 se uskuteënì dalöì dvout dennì v mïnn pobyt 8 student. Studenti FAST, kte Ì budou mìt z jem se v mïny z Ëastnit, se mohou p ihl sit u Mgr. Marcely ZahnaöovÈ (tel: 1979). Informace o pl novan ch n vötïv ch polsk ch pedagog budou vyvïöeny na webov ch str nk ch fakulty a projektu ( Mgr. Marcela Zahnaöov Fakulta stavebnì AKADEMIK 5/