ROČNÍK X ČÍSLO 1/2006 ZDARMA

Transkript

1 Sponzorem čísla je společnost ROČNÍK X ČÍSLO 1/2006 ZDARMA Zasedala Vědecká rada VŠB-TUO str. 4 5 Studentům přednášeli poslanci Evropského parlamentu str. 6 V současné době řada českých spolupracovníků odjíždí na dlouhodobé stáže do zahraničí, kde mají možnost získávat cenné zkušenosti a zdokonalovat znalost cizích jazyků v praxi. Říká ve svém úvodním slově řídící partner KPMG Česká republika František Dostálek. Kandidátem na děkana HGF byl zvolen prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. str. 6 7 Studentům Institutu geoinformatiky se dařilo! str. 8 Současná úloha a postavení studentů na VŠ 2005 str. 18 Hvězdy finančního nebe opět na Ekonomické fakultě str

2

3 úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka MilÈ studentky, milì studenti, brzy ukonëìte sv studia a budete se rozhodovat, jak naloûit s profesnì karièrou. ÿada z v s jiû zìskala pracovnì zkuöenosti v nïkterè spoleënosti v»eskè republice Ëi v zahraniëì, a mïla tak p Ìleûitost ovï it si teoretickè znalosti v praxi. Opravdov vstup do pracovnìho ûivota ale vïtöinu z v s teprve Ëek, a to v dobï, kdy se otevìrajì dalöì a dalöì moûnosti. P Ìleûitosti se rozrostly mimo jinè dìky vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie. SpoleËnost KPMG»esk republika si v tomto rychle se rozvìjejìcìm a konkurenënìm prost edì jiû adu let udrûuje na trhu v znamnè postavenì, coû dokazujì kaûdoroënì statistiky o n boru a spokojenosti jejìch zamïstnanc. KPMG»esk republika pat Ì mezi dynamicky se rozvìjejìcì auditorskè a poradenskè spoleënosti s mezin rodnìm know-how. S 580 zamïstnanci jsme jednou z nejvïtöìch spoleënostì na ËeskÈm trhu. Ovöem poëet zamïstnanc samoz ejmï nenì hlavnìm klìëem k naöemu spïchu. Dlouhodob r st a spokojenost naöich klient jsou zaloûeny p edevöìm na kvalitï naöì pr ce. Jsme rovnïû hrdì na to, ûe mnoho naöich b val ch spolupracovnìk zast v v znamnè pozice ve v robnìch a obchodnìch spoleënostech Ëi ve finanënìm sektoru. V pr bïhu patn cti let, kdy p sobìme na ËeskÈm trhu, se n m poda ilo vychovat svè vlastnì zamïstnance, z nichû mnozì dos hli aû na vedoucì pozice a postupnï nahradili vïtöinu zahraniënìch odbornìk. V souëasnè dobï ada Ëesk ch spolupracovnìk odjìûdì na dlouhodobè st ûe do zahraniëì, kde majì moûnost zìsk vat cennè zkuöenosti a zdokonalovat znalost cizìch jazyk v praxi. P eji v m mnoho spïch p i ukonëenì vaöeho studia a vykroëenì do profesnìho ûivota a tïöìm se na spolupr ci s tïmi z v s, kte Ì se rozhodnete pro n roënou, nicmènï zajìmavou a prestiûnì pr ci v KPMG»esk republika. Doc. Ing. Ji Ì Loö k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) Ostrava-Poruba tel./fax: icentrum@centrum.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C Ostrava-Poruba tel.: Distribuce: vlastnì N klad: kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: Toto ËÌslo vyölo: ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Frantiöek Dost lek ÌdÌcÌ partner KPMG»esk republika Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN AKADEMIK 1/2006 3

4 Zasedala Vědecká rada VŠB-TUO U příležitosti oslav dne boje studentů za svobodu a demokracii pořádá VŠB-Technická univerzita Ostrava již tradičně slavnostní zasedání Vědecké rady VŠB-TUO. To poslední se konalo 16. listopadu 2005 v sále Vesmír. TÏsnÏ p ed zaë tkem zased nì se v s le VesmÌr shrom ûdili ËlenovÈ VÏdeckÈ rady VäB-TUO, vyznamenanì, novï jmenovanì docenti, absolventi doktorskèho studia a absolventi studijnìho programu MBA. P esnï v 10,00 hodin, za znïnì slavnostnìch akademick ch fanf r v pod nì Ëlen DechovÈ harmonie Jan Ëkovy konzervato- e v OstravÏ, vyöli ËlenovÈ VÏdeckÈ rady VäB-TUO, vöichni odïni ve slavnostnìch tal rech, na pûdium s lu VesmÌr. Po uvìt nì promotorem prorektorem pro vïdu, v zkum a zahraniënì spolupr ci na VV doc. Dr. Ing. VladimÌrem Kebem, p ednesl rektor prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. sv j slavnostnì projev. Prorektor prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc. d le sezn mil p ÌtomnÈ se zd vodnïnìm n vrh na udïlenì medailì Georgia Agricoly, na jejichû udïlenì byli VÏdeckou radou VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava navrûeni a schv leni: Prof. RNDr. ZdenÏk Weiss, DrSc., kterèmu byla na z kladï n vrhu VysokoökolskÈho stavu chemie materi l a po schv lenì VÏdeckou radou VäB-TUO udïlena medaile Georgia Agricoly in memoriam. PamÏtnÌ medaili Georgia Agricoly za svèho zesnulèho manûela p evzala RNDr. KvÏtoslava Weissov. Doc. Ing. Nina»astov, CSc., kterè byla na z kladï n vrhu Fakulty elektrotechniky a informatiky a po schv lenì VÏdeckou radou VäB- TUO p ed na medaile Georgia Agricoly. PotÈ p edstavil prorektor pro studium prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc. novï jmenovanè docenty, kter m byl p ed n jmenovacì dekret, konkrètnï byli jmenov ni: RNDr. Irena Durdov, Ph.D. Dr. Ing. LubomÌr Hrb Ë Ing. Martin Mach Ëek, Ph.D. Ing. ZdenÏk Folta, Ph.D. Ing. Lenka Landryov, CSc. Dr. Ing. Old ich Kodym Ing. Ji Ì David, Ph.D. RNDr. Hana Kulveitov, Ph.D. Dr. Ing. Miroslav Merenda Ing. Pavel äonovsk, CSc. D le byli na pûdium pozv ni nìûe uvedenì absolventi doktorskèho studia, aby z rukou rektora VäB-TUO slavnostnï p evzali diplom: Fakulta bezpečnostního inženýrství Ing. Petr BebË k Ing. V clav KratochvÌl Ing. Daniel Kysela Ekonomická fakulta Ing. Petr Bar nek Ing. Lenka Filipov Ing. Mgr. Yvetta Grubl Ing. Igor Gula Ing. Jana Kadlubcov Ing. Josef KaöÌk Mgr. Jan Kov cs Ing. David Lenert Ing. VladimÌra Lipt kov Ing. Jan MikulËÌk Ing. Marie Mikuöov Ing. Mgr. Petra Sk lov Ing. Tom ö Sluka Ing. Jan Such Ëek Ing. Martin ätïp nek Ing. Marek Valdmann Fakulta stavební Ing. Miloö Rieger Ing. Ivan Koloö Mgr. Lenka JurËÌkov Ing. Johon Albert Restrepo Fakulta strojní Ing. Robert»ep Ing. Petr Folt n Ing. LubomÌr Noga Ing. Petr Janoö Ing. Filip Kova ËÌk Ing. Libor Kyjonka Ing. Martin Pavliska Ing. Marek SadÌlek Ing. Martin Sondel Ing. Roman Stacha Ing. Tom ö Zieschang Fakulta elektrotechniky a informatiky Ing. Martin Foldyna Ing. Radovan H jovsk Ing. ZdenÏk Hor k Ing. RenÈ Hruboö Ing. Michal Jahelka Ing. Martin Marek Ing. Martin Reimer Ing. ZdenÏk Sawa Ing. Hana Souökov Ing. P emysl äolc Hornicko-geologická fakulta Ing. Ivan BÌl Ing. Luboö BouËek Ing. Romana Bsumkov Ing. Milan Dej Ing. Miloö Duraj Ing. Petr Hemza Ing. Irena Hlav Ëov Ing. Josef Chovanec Ing. Richard Keler Ing. Ota Ney Ing. Milan Stoch Ing. David äevëìk Ing. Ota äpinka Ing. Vladislav VanËura Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Ing. Richard FabÌk Ing. LudvÌk MartÌnek Ing. Old ich Salva Ing. Ivo Husar Ing. VÌt VladÌk Ing. Vlastimil MatÏjka Ing. ZdenÏk Vaöek Ing. Petr Lich Ing. Ji Ì Pavlovsk Ing. Libor»amek Po p ed nì poslednìho diplomu vystoupil z stupce docent a doktor Ing. Ji Ì Pavlovsk, Ph.D. a p ednesl dïkovn projev. V samotnèm z vïru slavnostnìho zased nì VÏdeckÈ rady VäB-TUO byly p ed ny diplomy absolvent m studijnìho programu MBA na EkonomickÈ fakultï VäB-TU Ostrava. Diplomy p ed val rektor prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. souëasnï se z stupci Liverpool John Moores University prorektorem pro rozvoj prof. Stevem Kennym a prof. Mauricem Yollesem. Diplom obdrûeli tito absolventi studia Master of Business Administration: Ing. Ji Ì Bacho Ing. Hana Blaûkov Ing. Pavel»epila Ing. Libor Kremel Mgr. Marek KuËera Ing. Jan Muöal Mgr. Jan PeluÚka Ing. B etislav Piprek Ing. VÌt Ruprich Ing. Michal äigut Ing. Pavel TÌûek Mgr. Dalibor Vida Z vïrem slavnostnìho zased nì podïkoval promotor prorektor doc. Dr. Ing. VladimÌr Kebo DechovÈ harmonii Jan Ëkovy konzervato e v OstravÏ za hudebnì doprovod a vöem p Ìtomn m za Ëast a ukonëil slavnostnì zased nì VÏdeckÈ rady VäB-TU Ostrava. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. Tajemnice rektora Foto: Kamila Wysoudilov 4 AKADEMIK 1/2006

5

6 Studentům přednášeli poslanci Evropského parlamentu Dne 8. prosince 2005 proběhly na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava dvě přednášky poslanců Evropského parlamentu, konkrétně doc. Ing. Josefa Zieleniece, CSc. a Mgr. Tomáše Zatloukala z nejsilnější politické skupiny v Evropském parlamentu EPP-ED (skupina Evropské lidové strany Evropských demokratů). Skupina sdružuje křes ansko-demokratické a konzervativní strany a jiné tradiční politické síly středu a pravého středu z 25 členských států Evropské unie. Europoslanec Zieleniec p edn öel student m oboru ÑEurospr vaì a tèma jeho p edn öky se t kalo ÑEvropskÈho parlamentu a jeho fungov nìì. V klad doc. Zieleniece byl rozdïlen do nïkolika sekcì. PrvnÌ byla vïnov na postavenì»eskè republiky v EU. Doc. Zieleniec se zmìnil, ûe»r hled prostor pro seberealizaci v EU a ûe pro politickou sfèru je v zvou ujmout se procesu tèto seberealizace, p edevöìm uplatnit komparativnì v hody a odhalit slabiny. DalöÌ Ë st prezentace byla vïnov na jednotnèmu vnit nìmu trhu. V tèto sekci se posluchaëi dozvïdïli, ûe jednotn vnit nì trh nenì zaloûen pouze na konkurenci podnik, ale takè st t a alokace prost edk z visì na kvalitï ve ejnè spr vy. Z vïr byl vïnov n jednotliv m institucìm EU, p edevöìm EvropskÈmu parlamentu. PotÈ n sledovala dlouh a plodn diskuse. Studenti oboru ÑRegion lnì rozvojì si zase mohli vyslechnout p edn öku na tèma ÑPodpora region lnìho rozvoje z rozpoëtu EUì, kterou jim p ednesl europoslanec Mgr. Zatloukal. Hovo il o p ipravovanèm rozpoëtovèm v hledu na lèta I kdyû jed- n nì o v öi rozpoëtu prov zejì mezi Ëleny EU spory, podle st vajìcìch n vrh by»esk republika mïla dle Mgr. Zatloukala zìskat nejvyööì Ë stku v p epoëtu na jednoho obyvatele, coû by mïla co nejlèpe vyuûìt. BÏhem p edn öky takè diskutoval se studenty o pr - ci institucì, jejichû prost ednictvìm do»eskè republiky plynou penìze na region lnì politiku, o nevyëerpan ch finanënìch prost edcìch na struktur lnì politiku, a takè o tom, ûe naöe zemï zatìm vyuûila finanënì podporu z unijnìho rozpoëtu pouze z 35 %. Doc. Ing. Josef Zieleniec, CSc. je Ëlenem V boru pro zahraniënì vïci a n hradnìkem v Hospod skèm a mïnovèm v boru. Jako n hradnìk p sobì takè v Delegaci pro vztahy s ParlamentnÌm shrom ûdïnìm NATO. V uplynul ch mïsìcìch se vïnoval nap Ìklad ot zce budoucìho ËlenstvÌ Turecka v NATO, demokratizace Ukrajiny a dalöìm zahraniënï-politick m ot zk m. Mgr. Tom ö Zatloukal si pro svè p sobenì vybral V bor pro kulturu, vzdïl v nì, ml deû, mèdia a sport, je n hradnìkem v rozpoëtovèm v boru. PodÌlel se mimo jinè na p ÌpravÏ rozhodnutì o tzv. ÑEuropassuì, kter je celoevropsk m dokladem vzdïl nì a pracovnì kvalifikace. Zab v se takè problematikou struktur lnìch fond. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov Kandidátem na děkana HGF byl zvolen prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. VolbÏ kandid ta na dïkana HGF p edch - zela volba novèho AS HGF pro funkënì obdobì aû Tak jako v roce 2002 i letos, podruhè v historii HGF, byl zvolen AS fakulty v dnèm termìnu voleb, a to 4. a 5. dubna MÌstop edsedovè AS HGF jsou: Ing. Michal VanÏk ñ za akademickou komoru a Ing. Gabriela LyËkov, studentka 2. roënìku doktorskèho studia ñ za studentskou komoru. Volby kandid ta na dïkana HGF VäB- TUO se konaly na zased nì AkademickÈho sen tu fakulty dne 14. Ìjna Pro volbu byl navrûen jeden kandid t - prof. Ing. VladimÌr Slivka, CSc. PoËet opr vnïn ch volië 20, poëet vydan ch hlasovacìch lìstk 20, po- Ëet odevzdan ch hlasovacìch lìstk 20. PoËet platn ch hlasovacìch lìstk pro kandid ta prof. Ing. VladimÌra Slivku, CSc. byl 20. Ve smyslu Ël nku 3, bodu 13 VolebnÌho a jednacìho du AS HGF VäB-TUO byl p ijat n vrh na jmenov nì prof. Ing. VladimÌra Slivky, CSc. kandid tem na dïkana Hornicko-geologickÈ fakulty.»leny volebnì komise byli: Ing. Old ich Vlach, Ph.D., Ing. Hana ätïp nkov a Ing. Gabriela LyËkov. Prof. Ing. Vojtech Dirner, CSc. P edseda AS HGF StruËn ûivotopis prof. Ing. VladimÌra Slivky, CSc. Datum a mìsto narozenì: , Ostrava PracoviötÏ: VäBñTU Ostrava, HGF, Institut geologickèho inûen rstvì Funkce: profesor, prodïkan pro vïdu a v zkum a zahraniënì styky, statut rnì z stupce dïkana Odbornost: Vä: VäB-TUO, HGF, obor Loûiskov a pr zkumn geologie, 1976 CSc.:VäB-TUO, tèma disertaënì pr ce: ÑPetrologie a geochemie rulov ch hornin kry PradÏdu desenskè skupinyì, 1985 Doc.: VäB-TUO, habilitaënì ÌzenÌ pro obor Geochemie, mineralogie a petrologie, tèma habilitaënì pr ce: ÑGran ty v chodnì Ë sti HrubÈho JesenÌku a jejich v znam pro petrologickè aplikace,ì 1991 Prof.: VäB-TUO, profesorskè ÌzenÌ pro obor Mineralogie a geologie, 2003 Pr bïh odbornè praxe: 1976ñ1979 asistent na Kated e geologie a mineralogie 1979ñ1983 odborn asistent na Kated e geologie a mineralogie 1983ñ1984 vedoucì ölichovè prospekce Ësl. GeologickÈ expedice v JiûnÌm Jemenu 1984ñ1991 odborn asistent, od roku 1985 vedenì p edn öek z p edmït Mineralogie a Petrografie 1991 docent v oboru Geochemie, mineralogie a petrologie 1991ñ1993 vedoucì fili lky DPB Paskov a.s. pr zkumn ch a technick ch vrt ve äpanïlsku 1995ñ1997 vïdeck tajemnìk Institutu geologickèho inûen rstvì (IGI) 1998ñ1999 vedoucì oddïlenì geochemie, mineralogie a petrografie IGI 2000ñdosud prodïkan pro vïdu a v zkum a zahraniënì styky HGF, VäB-TUO ProfesnÌ zamï enì: mineralogie a petrologie magmatick ch a metamorfovan ch hornin, petrografie uölechtilèho kamene a kameniva, mineralogie a petrologie pr myslov ch odpad jako potenci- lnìch druhotn ch surovin, technick mineralogie a petrografie. ZahraniËnÌ st ûe a pobyty: 1979 (3 mïsìce) studijnì pobyt na polymetalickèm loûisku Cu-Pb-Zn rud AZNACOL- LAR, äpanïlsko 1983ñ1984 vedoucì ölichovè prospekce, JiûnÌ Jemen 6 AKADEMIK 1/2006

7 1988 (semestr) studijnì a p edn ökov pobyt na St tnì univerzitï v Moreliii ve st tï Michoacan, Mexico 1991ñ1993 vedoucì fili lky pr zkumn ch a technologick ch vrt DPB Paskov a.s. ve äpanïlsku P ehled pedagogickè praxe: od roku 1976 asistent na Kated e geologie a mineralogie od roku 1979 odborn asistent na oddïlenì geochemie, mineralogie a petrografie od roku 1985 p edn ökov Ëinnost v p edmïtech Mineralogie a Petrografie na HGF, RudnÌ mineralogie na HuF, vedenì pracì SVO» od roku 1991 docent pro obor Geochemie, mineralogie a petrologie od roku 1994 garant zamï enì aplikovan mineralogie a petrografie od roku 1995 Ëlen komisì pro st tnì z vïreënè zkouöky v zamï enì aplikovan mineralogie a petrografie, loûiskov geologie od roku 1995 Ëlen oborovè rady a ökolitel v oboru doktorskèho studia GeologickÈ inûen rstvì»lenstvì v odborn ch institucìch a org - nech:»len v boru mineralogickè sekce N rodnìho geologickèho komitètu IUGS ( ), p edseda POK Ë. 105 hornictvì, grantovè agentury»r, Ëlen Rady vysok ch ökol»r, mìstop edseda komise pro vïdu a v zkum RVä, Ëlen redakënì rady profesnìho Ëasopisu ÑKRYSTALINIKUMì a UhlÌ, rudy, geologick pr zkum, mìstop edseda pro geologii»eskomoravskè asociace pro b idlici, Ëlen VÏdeckÈ rady Hornicko-geologickÈ fakulty a VÏdeckÈ rady VäB-TUO, soudnì znalec v oboru Petrografie, drûitel opr vnïnì Ë. 71/98 pro Ëinnost prov dïnou hornick m zp sobem a projektov nì hornickè Ëinnosti a Ëinnosti prov dïnè hornick m zp sobem. Od roku 2002 do r Ëlen p edsednictva FR Vä. VolebnÌ program Pro vymezenì z kladnìho smïru rozvoje fakulty na obdobì 2006ñ2009 je moûnè vych zet ze souëasnèho trendu ve v voji fakulty, neboù ten tvo Ì dobr z klad ve vöech oblastech aktivit, kterè fakulta v r mci VäB-TUO zabezpeëuje. Z toho vypl v jeden ze z kladnìch cìl, a to je kontinuita nastaven ch proces. Kontinuita ovöem neznamen setrvaënost, ale tv rëì a dynamick p Ìstup ve smï ov nì fakulty k z kladnìmu strategickèmu cìli a tìm je: pokraëujìcì zmïna struktury fakulty (vytv enì a rozvoj nov ch obor ) v podmìnk ch p echodu na strukturovanè studium, p i zachov nì klasick ch hornick ch obor, kterè jsou jedineënè z hlediska vysokoökolskè edukace v r mci celè»r. Cesty, kterè povedou k dosaûenì vymezenèho strategickèho cìle, lze rozëlenit do nïkolika oblastì. Studium ï zabezpeëit dostateën poëet student ñ z kladnì p edpoklad existence a rozvoje fakulty. K dosaûenì cìle je nutnè v raznï posìlit vöechny formy propagace a marketingu na st ednìch ökol ch. ï v prost edì strukturovanèho studia nalèzt odpovìdajìcì pomïr mezi bakal sk m, magistersk m a doktorsk m studiem. K tomu je zapot ebì vych zet z re lnè rovnï absolvent st ednìch ökol, poûadavk na vysokoökolskou vzdïlanost v EU a poûadavk na zv öenì kvality absolvent p edevöìm magisterskèho a doktorskèho studia. Na z kladï vstupnìch limit diskutovat pravu uëebnì pl n. ï v raznï posìlit podìl presenënìch doktorand v r mci t etìho stupnï strukturovanèho studia. CÌlem bude dos hnout v hledovï alespoú pomïru 1:1 ve vztahu k doktorand m kombinovanèho studia. K tomu je zapot ebì soustavnï podporovat zapojenì student magisterskèho a doktorskèho studia do specifickèho v zkumu prost ednictvìm internì grantovè agentury HGF a n slednï nejlepöì integrovat do struktury v zkumn ch center a v zkumn ch z mïr. Podle pot eb fakulty tyto studenty preferovat p i p ijìmacìm ÌzenÌ nov ch pracovnìk fakulty. ï v r mci VäB-TUO zv öit podìl elektronickè komunikace mezi studentem a fakultou. Realizace tohoto z mïru z visì na celoökolskè rovni na produktech realizovan ch CVT. VÏda a v zkum a zahraniënì styky SouËasn stav v oblasti VaV aktivit fakulty je ovlivnïn ne spïchem v soutïûi o zìsk nì fakultnìho v zkumnèho z mïru na rok 2005 ñ 2011, coû reprezentuje v razn v padek v p Ìjmech fakulty z tèto Ëinnosti. Tato skuteënost ovlivúuje i cìle pro budoucì obdobì, kterè lze charakterizovat n sledovnï: ï v padek v zkumnèho z mïru fakulty nahradit zv öenou aktivitou v pod van ch projektech do jin ch grantov ch agentur»r jako je GA»R, resortnì VaV granty p edevöìm»b, MéP a MPO. ï usilovat o zìsk nì v zkumnèho z mïru v r mci ve ejnè soutïûe vypsanè MäMT k ï p ipravit projekty pro vypsanou ve ejnou soutïû MäMT v zkumn ch center z kladnìho a aplikovanèho v zkumu ï v znamnï posìlit podìl a kvalitu student magisterskèho a doktorandskèho studia zapojen ch do eöenì projektu VaV. K tomu vyuûìt institucion lnìch prost edk pro specifick v zkum. Zapojit doktorandy do Ñpost docì grantov ch projekt, v zkumn ch center a v zkumn ch z mïr. ï zefektivnit p enos v sledk v zkumu do praxe prost ednictvìm uûöì spolupr ce s odbïrateli v sledk v zkumu. ï nad le usilovat o zìsk nì projekt financovan ch zejmèna z prost edk RP EU. ï aktivnï rozvìjet divizi environment lnìch technologiì v r mci vznikajìcìho CPIT. ï rozvìjet mezin rodnì spolupr ci na z kladï spoleën ch projekt v r mci EU, ale takè dvoustrannè spolupr ce v r mci uzav en ch smluv. Z toho se budou logicky rozvìjet mobility mezi kooperujìcìmi partnery. ï v r mci internacionalizace zv öit podìl student vyjìûdïjìcìch na studijnì pobyty na partnerskè univerzity. VyuûÌt k tomu p edevöìm projekt EU jako je SOCRATEC/ERAS- MUS, LEONARDO da VINCI a dalöì. Rozvoj fakulty Existence a rozvoj fakulty je bytostnï spjat s v ukou akreditovan ch studijnìch program, p iëemû spïch akreditace, Ëi reakreditace se odvìjì od person lnì struktury, publikaënì a vïdecko-v zkumnè Ëinnosti pedagog fakulty. Tomu z konitï odpovìdajì dìlëì cìle pro n sledujìcì obdobì: ï pokraëovat ve zvyöov nì podìlu pedagog s vïdeckou hodnostì docent a profesor. P itom mìt na mysli, ûe kvantita nem ûe b t na kor kvality. ï zvyöovat podìl odborn ch asistent s vïdeckou hodnostì Ph.D. Soust edit se p edevöìm na v bïr konëìcìch presenënìch doktorand, nebo tïch, kte Ì budou zapojeni do v zkumn ch z mïr, Ëi v zkumn ch center. (Pokud fakulta uspïje ve vypisovan ch v bïrov ch ÌzenÌch). ï v sledky odborn ch aktivit publikovat v odborn ch Ëasopisech, nejlèpe s impakt faktorem. Toto preferovat ve vztahu k publikacìm na konferencìch. ï v r mci pokraëujìcì transformace fakulty vyjìt z kvalitnìho z kladu obor hydrogeologie a hospoda enì s vodou a pracovat na studijnìm programu, kter bude postihovat problematiku vody jako strategickè suroviny od vyhled v nì zdroj, pouûitì aû po recyklaci. P Ìpravu realizovat jako sou- Ëast Erasmus Mundus, programu EU. ï klasickè hornickè obory rozvìjet v oblasti energetick ch surovin smïrem k problematice tïûby mocn ch slojì (OKR), povrchovè tïûby (SU a. s., SD a. s. a MUS a.s.). Posilovat aktivity v oblasti nerudnìch surovin, kterè jsou souë stì dynamicky se rozvìjejìcìho stavebnìho pr myslu (Podpora celofakultnì akreditovanè laborato e v zkumu hornin atd.). Financov nì fakulty FinanËnÌ situace fakulty je z visl na rozpoëtov ch a mimorozpoëtov ch zdrojìch. Z kladnìmi rozpoëtov mi prost edky jsou dotace na poëet student. Zde bude zapot ebì jiû v r mci p ÌötÌho p ijìmacìho ÌzenÌ vykr t v padek ök. r. 2005/2006. MimorozpoËtovÈ zdroje jsou na fakultï bezprost ednï spjaty p edevöìm s spïönostì ve vypisovan ch soutïûìch VaV na rovni»r a EU. Tomu odpovìdajì i stanovenè cìle v oblasti vïdy a v zkumu. Z uvedenèho vypl v, ûe naplnïnì poûadavk na poëty student a zìskan ch VaV projekt je z kladnìm p edpokladem pro zìsk nì takov ch finanënìch prost edk, kterè umoûnì racion lnì chod fakulty. K dosaûenì uveden ch cìl ve vöech oblastech aktivit fakulty je zapot ebì kvalitnì a zodpovïdnè ÌdÌcÌ struktury fakulty, kter bude zce spolupracovat s vedoucìmi jednotliv ch institut. P i naplnïnì vöech v öe uveden ch p edpoklad a dìlëìch cìl, vï Ìm, ûe v sledkem bude spokojenost pracovnìk a student fakulty. AKADEMIK 1/2006 7

8 Studentům Institutu geoinformatiky se dařilo! U příležitosti mezinárodního Dne GIS se v pátek na Katedře informatiky a geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem uskutečnil 1. ročník soutěže GEOCUP. Jednalo se o soutěž v dovednostech v geoinformačních technologiích pro studenty vysokých škol. Institut geoinformatiky HornickoñgeologickÈ fakulty reprezetovali studenti 4. roënìku: Lenka Ferkov, M ria B rdyov, Roman Oûana, Jan Kucharczyk a Tom ö Hub lek. SoutÏû probìhala ve dvou kategoriìch. Studenti mïli bïhem 150 minut vy eöit analytickou lohu s prostorov mi daty: Jednalo se o simulovanou nehodu automobilu, z nïhoû unikajì nebezpeënè l tky a hrozì jejich rozöì enì do okolì. V tèto kategorii se Roman Oûana umìstil na 3. mìstï. V druhè kategorii mïli ve stejnèm ËasovÈm limitu vytvo it kvalitnì mapov v stup. V tèto kategorii zvìtïzila Lenka Ferkov a na 3. mìstï se umìstil Jan Kucharczyk. TÏöÌ n s, ûe naöi vyslanci byli spïönì. Gratulujeme jim. Mgr. Ivana»eökov Institut geoinformatiky HGF Foto: archìv Institutu geoinformatiky Den GIS 2005 na Institutu geoinformatiky VŠB-TUO Jako tradičně již po tři předchozí roky jsme i letos uspořádali pro studenty ze středních škol ukázkovou prezentaci geoinformačních technologií. Po vöeobecnèm p edstavenì tzv. chytr ch map a z kladnìch metod d lkovèho pr zkumu ZemÏ si studenti mohli sami prohlèdnout anaglyfovè leteckè snìmky, uskuteënit proch zku virtu lnìm mïstem a vyzkouöet celou adu internetov ch odkaz na nejr znïjöì mapovè servery. ZasoutÏûili si v pozn v nì Ëesk ch a slovensk ch mïst z ptaëì perspektivy a ve vyhled nì svè ökoly na nïkterè internetovè mapï. Sami studenti projevili z jem o mï enì pomocì GPS p Ìstroj, kterè jim Ing. Vojtek p edvedl. Mezi p ÌchozÌmi byli studenti z Gymn zia»s. exilu z OstravyñPoruby, ze SoukromÈho öestiletèho gymn zia v OstravÏ-Hrab vce, p ijeli i z Gymn zia v P Ìbo e, z HavÌ ova a z Frenöt tu pod RadhoötÏm. Celkem jsme v naöich laborato Ìch p ivìtali p es 90 z jemc. Mgr. Ivana»eökov Institut geoinformatiky HGF Foto: archìv Institutu geoinformatiky 8 AKADEMIK 1/2006

9 Úspěch festivalu TECHNÉ OSTRAVA 2005 Již po čtvrté se letos uskutečnil mezinárodní festival filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách se zaměřením na vědeckou spolupráci a cestovní ruch v Kulturním domě Poklad v Ostravě- Porubě pod názvem TECHNÉ OSTRAVA Smyslem tohoto festivalu bylo, tak jak v minulosti, seznamovat jak odbornou tak öiröì ve ejnost s moûnostmi vyuûitì technick ch pam tek i s v sledky pèëe o tyto zajìmavè relikty jednotliv ch pr myslov ch obor, kterè jiû doslouûily, ale poskytujì pot ebnè informace o v voji lidskèho myölenì, zruënosti i p Ìpadn ch omylech. Vzhledem k tomu, ûe v sou- ËasnÈ dobï je snaha st tnì agentury Czechinvest ve spolupr ci s Ministerstvem pr myslu a obchodu hledat novè vyuûitì opuötïn ch pr myslov ch are l zvan ch brownfields, byl festival uskuteëúov n pod st ednìm n zvem ÑMoûnosti spolupr ce soukromèho a ve ejnèho sektoru p i ochranï a obnovï technickèho a pr myslovèho dïdictvì a jeho vyuûitì v cestovnìm ruchuì p iëemû snahou po adatel bylo zd raznit takè lohu mïst a obcì v tèto oblasti. Festival, nad nimû p evzali z ötitu prim - tor mïsta Ostravy Ing. Aleö ZednÌk, rektor VäBñTU Ostrava prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. a starosta mïstskè Ë sti Ostravañ Poruba Nov k, obeslalo pït st t celkem 58 snìmky. SoutÏûnÌ porota vybrala do vlastnì soutïûe 24 film, jejichû p edvedenì se setkalo se zv öen m z jmem div k. Nutno Ìci, ûe z jmu se tïöila p edevöìm festivalov rarita, jìû se stal cyklus pïti film, jeû poskytl N rodnì filmov archiv v Praze a jehoû souë stì byly t i snìmky, kterè jejich tv rci natoëili jiû v letech nïmèho filmu. P ÌtomnÈ div ky zejmèna nadchnul v r mci tèto sèrie promìtan patn ctiminutov film z roku 1933 ÑPodzemnÌ boj s vodou a skalamiì, vypr vïjìcì o silì lidì p i odëerp v nì vody z nejzn mïjöì propasti MoravskÈho krasu, z Macochy. O jeho natoëenì se zaslouûil tehdejöì dodavatel ËerpacÌ techniky firma Sigmund, p edch dce pozdïji zn mèho podniku Sigma Olomouc. Zcela logicky doölo i na blok snìmk hovo ÌcÌch o lokalitï, kter kdysi vtiskla OstravÏ jejì nezamïniteln r z, o dolnì oblasti VÌtkovic, kde p ed nïkolika m lo lèty vyhasla poslednì vysok pec. SvÈ snìmky na toto tèma vyslalo do soutïûe studio»eskè televize Ostrava. Tento ucelen blok film uzav ely ËerstvÈ informace holdingu VÌtkovice o poslednìch projektech, jak vyuûìt tuto jedineënou pam tku nejen k prohlìdk m v r mci turistiky, ale i k dalöìm komerënìm Ëel m. O tom jak se to dïl ve svïtï se o nïkolik dalöìch okamûik div ci dozvïdïli z nïmeckèho snìmku o dole Zollberein v Essenu. Z doprovodnèho koment e k filmu vyplynulo, ûe je p edpoklad, ûe zhruba nïkdy kolem roku 2010 se ËastnÌci festivalu TECHN OSTRAVA 2005 v GeologickÈm pavilonu VäB-TUO tento technick skanzen stane s nejvïtöì pravdïpodobnostì ekonomicky nez visl m. HlavnÌ festivalov cena Ostravsk Venuöe byla odbornou porotou za p edsednictvì Dr. Jana Rywika udïlena filmu»t Ostrava a QQ studia Ostrava s n zvem ÑZpr va z ËernÈ dìryì p in öejìcì neot el pohled na tïûkou pr ci hornìk a p ipomìnku hornickè minulosti mïsta Ostravy. UdÏlenÌ ceny komentoval dramaturg filmu Martin Novosad tïmito slovy: ÑZtratili jsme s filmem hodnï nerv. MyslÌm, ûe je to neobvykl snìmek, tak jsme byli spolu s reûisèrem Michalem Najbrtem moc r di, ûe nïkdo takto ohodnotil naöi pr ciì. ScÈn neobyëejnï p sobivèho a zajìmavèho snìmku napsala dvojice Novosad ñ Najbrt a roli pr vodce filmem si zahr l Petr N roûn. Z roveú byla udïlena t i Ëestn uzn - nì, kter zìskala kolekce film Nadace Muzea techniky Wroclaw za propagaci industri lnìch pam tek na zemì regionu, nizozemsk snìmek ÑHolandsko, zemï vodyì a Ëesk filmov dokument ÑZimnÌ zahrada Ledniceì. Soöku OstravskÈ Venuöe za celoûivotnì osobnì p Ìnos k ochranï a vyuûitì technick ch hornick ch pam tek p evzal Otakar Podh jsk, zlìnsk rod k, kter letos v Ëervnu oslavil sedmdes tè narozeniny. Mnoho let svèho ûivota zasvïtil nam havèmu hornickèmu povol nì a proöel hornickou profesì doslova od z kladu aû po funkci editele Dolu»SA. P ed vìce neû deseti lety se zapojil do pr ce na vytv enì nynïjöìho HornickÈho muzea OKD v Pet kovicìch a st l tèû p i zrodu Nadace Landek. Neodmyslitelnou souë stì festivalu je jiû t etìm rokem mezin rodnì vïdeckè kolokvium, na nïmû letos zaznïlo celkem 16 refer - t p edn öejìcìch z Polska, Slovenska, NÏmecka a»r, kterè zahrnovaly öirokè spektrum tèmat z oblasti v znamu technick ch pam tek a jejich vyuûitelnosti v rozvoji industri lnìho cestovnìho ruchu. LetoönÌho kolokvia se z Ëastnilo vìce neû öedes t osob a je potïöitelnè, ûe vedle p evl dajìcìch pedagog vysok ch ökol byli p Ìtomni i z stupci mïst a uëitelè st ednìch ökol. Jako trvalou vzpomìnku na zajìmavou akci obdrûeli vöichni ËastnÌci kolokvia SbornÌk p ÌspÏvk, kter obsahuje 25 refer t. Mimo dnou akcì, kter byla nabìdnuta ËastnÌk m kolokvia, byla prohlìdka GeologickÈho pavilonu prof. PoöepnÈho VäB-TUO. ProhlÌdka jedineën ch sbìrek doprov zen vynikajìcìm v kladem pracovnìk pavilonu se setkala s velk m z jmem a neëekanï p Ìznivou odezvou mezi n vötïvnìky. Proto ËlenovÈ organizaënìho öt bu festivalu chtïjì touto cestou podïkovat vedenì naöì ökoly za moûnost sezn mit se podrobnï s rozs hlou i neobyëejnï zajìmavou sbìrkou nerost a pr vodc m, pracovnìk m geologickèho pavilonu za zasvïcen v klad. V nezvykle znaënèm rozsahu se letos uskuteënila soutïû o nejlepöì bakal skè i magisterskè pr ce z oblasti vyuûitì technick ch pam - tek v cestovnìm ruchu, prosazov nì metody PPP (private-public-partnership), p emïn brownfields a forem metod propagace i ÌzenÌ vyuûitì technick ch pam tek. SoutÏûe se z - Ëastnilo 23 ËastnÌk p iëemû na z kladï rozhodnutì odbornè poroty pod p edsednictvìm prof. RNDr. Arnoöta Wahly, CSc. bylo udïleno v r mci Ceny rektora VäB-TUO 1. mìsto sleënï Ing. Anna Zajac z Polytechniky Slazskej, 2. mìsto zìskal Ing. Marek Kova Ìk z VäE Praha a 3. mìsto pak Ing. Zuzana Generov z UMB v BanskÈm Bystrici. Cenu n mïstka prim tora mïsta Ostravy zìskala Ing. arch. VÏra äatochinov z»vut Praha a Ëestn uzn nì festivalu byla udïlena Ing. Kate inï LorencovÈ z»vut Praha a Ing. HanÏ Ba- ËevskÈ z VäB-TU Ostrava. Druh den festivalu byl vedle promìt nì film vïnov n i odborn m exkurzìm po technick ch pam tk ch, jeû p edstavujì doprovodn program festivalu. ZahraniËnÌ hostè se v r mci tèto prohlìdky sezn mili s jedineënostì technick ch pam tek Ostravy, kdyû navötìvili dolnì oblast VÌtkovic, kde shlèdli unik tnì soubor vysok ch pecì a technologickou linku v roby koksu v n vaznosti na tïûbu uhlì na Dole Hlubina i HornickÈ muzeum OKD na Dole Anselm v Pet kovicìch. ËastnÌci z»r navötìvili Polsko, kde si s velk m z jmem prohlèdli jedineënè parnì tïûnì stroje vyrobenè poë tkem minulèho stoletì a st le udrûovanè v chodu na Dole Ignacy-Hoym v Rybniku a z Ëastnili se kulturnìho programu Ñ»eskÈho dneì v prostor ch dolu. P i tè p Ìleûitosti doölo k p ijetì ËastnÌk exkurse p edstaviteli mïsta Rybniku na radnici mïsta za Ëasti gener lnìho konsula»r v KatowicÌch. Doc. Ing. V clav Lednick, CSc. Dr. Jan Rywik Foto: archìv AKADEMIK 1/2006 9

10 Zdvihací stroje a zařízení v teorii a praxi 2005 Ve dnech září 2005 se v horském hotelu Válcovny na úpatí hory Smrk v Beskydech v katastru obce Ostravice konal jubilejní desátý ročník mezinárodní konference Zdvihací stroje a zařízení v teorii a praxi. Hlavním organizátorem této akce byl Institut dopravy Fakulty strojní VŠB- TU Ostrava ve spolupráci s Českou společností pro manipulaci s materiálem logistika a Asociací zdvihacích zařízení ČR. PrvnÌ rok ËlenstvÌ»eskÈ republiky v EU m me za sebou, aniû by byly v mnoha oblastech technickè Ëinnosti zaznamen ny v raznè zmïny. Tuto skuteënost lze deklarovat takè dìky tomu, ûe jsme mïli moûnost se na tuto zmïnu v dostateënèm p edstihu p ipravit, mimo jinè i vëasn m zav dïnìm evropskè technickè legislativy a takè harmonizovan ch norem. V oblasti vysokoökolskè vïdy a potaûmo i v uky se v souëasnè dobï pot k me s adou z vaûn ch problèm a nedostatk, a to aù r zu person lnìho Ëi finanënìho. Ekonomick situace mnoha vysokoökolsk ch pracoviöù je v kritickèm stavu, jedin m moûn m zp sobem jak tuto situaci zvr tit je znovuoûivenì a prohloubenì vz jemn ch kontakt s praxì, p ehodnocenì z mïru a postup v oblasti v uky dle souëasn ch poûadavk trhu. Toto nenì myslitelnè bez intenzivnì spolupr ce s pr myslem v oblasti aplikovanè vïdy, v zkumu a vz jemnè v mïny mnohdy velmi rozdìln ch n zor na konkrètnì stav eöen ch problèm. Vz jemn spolupr ce vysokoökolsk ch vïdeck ch institucì a pr myslu Ëasto v zne na nez jmu, aù jednè Ëi druhè strany, podìlet se na spoleënèm eöenì kol ; z obavy moûnèho niku a zneuûitì informacì a Ëasto i neochotï p ehodnocenì sv ch, mnohdy dlouhodobï zaûit ch n zor, kterè se pak v koneënèm d sledku odr ûejì ve st le se prohlubujìcì propasti mezi teoriì a praxì. V oblasti zdvihacìch za ÌzenÌ je moûno tento stav dokumentovat p Ìkladem produkce automobilov ch je b na ËeskÈm trhu. V souëasnè dobï, z mnoha d Ìve produkujìcìch z vod, z st - v pouze jedin firma zab vajìcì se konstrukcì autoje b a tak mnohdy za ÌzenÌ, kter byla dlouhodobï v minulosti vyr bïna na zemì»r, jsme nuceni nakupovat v zahraniëì. stav dopravnìch a pravnick ch za ÌzenÌ Institutu dopravy se jiû adu let snaûì prohloubit roveú vïdy a v uky spolupracì s jin mi vysokoökolsk mi pracoviöti a dostat svè jmèno do podvïdomì praxe. P Ìkladem je i Ëast Ëast na semin Ìch a konferencìch, kde b vajì v hojnè mì e zastoupeni ËlenovÈ v robnì sfèry, p edstavitelè»eskè spoleënosti manipulace s materi lem ñ Logistika, org ny St tnìho technickèho odbornèho dozoru, z stupci Asociace zdvihacìch za ÌzenÌ -»R a ËlenovÈ Institutu technickè inspekce. Oblast zdvihacìch za ÌzenÌ, kter zahrnuje öirokou ök lu za ÌzenÌ od jednoduch ch zdvihadel aû po speci lnì typy je b, je notnï rozöì ena ve vöech pr myslov ch oblastech a provozech a tudìû tvo Ì i n plú vysokoökolskè v uky, a to v bakal skèm studijnìm programu B2341 StrojÌrenstvÌ v oboru 2302R DopravnÌ stroje a manipulace s materi- lem, v p edmïtu Je by a v navazujìcìm magisterskèm studijnìm programu M2301 StrojnÌ inûen rstvì v oboru 2301T DopravnÌ a manipulaënì technika, v p edmïtu DopravnÌ stroje a zdvihacì za ÌzenÌì na Institutu dopravy FS VäB-TUO. JednotlivÈ semin e v oblasti zdvihacìch za ÌzenÌ, kterè jsou v pr bïhu roku po d - ny ve spolupr ci s stavem dopravnìch a pravnick ch za ÌzenÌ, Institutu dopravy se zamï ujì na öirokou ök lu problèm, souvisejìcìch s legislativou a provozem vyhrazen ch za ÌzenÌ, jejichû p edstaviteli jsou zdvihacì za ÌzenÌ se strojnìm pohonem a nosnostì nad 5 tun. 10 AKADEMIK 1/2006

11 Mezin rodnì konference ÑZdvihacÌ stroje a za ÌzenÌ v teorii a praxiì byla prov zena velk m z jmem odbornè ve ejnosti, a to jak ze strany pr myslov ch firem, tak ze strany technick ch univerzit. V pr bïhu dvou jednacìch dn bylo p edneseno na 20 p ÌspÏvk z r zn ch oblastì, souvisejìcìch s nosn m tèmatem konference a prezentovalo se cca 10 firem zab vajìcìch se produkcì komponent, Ëi n vrhy zdvihacìch za ÌzenÌ. Dovolte mi v kr tkosti vzpomenout na odborn semin ÑZdvihacÌ za ÌzenÌ rok po vstupu»r do EUì, kter byl po d n ve dnech 25.ñ26. kvïtna 2005 v brnïnskèm hotelu Santon. HlavnÌm organiz torem tèto v znamnè akce byl D m techniky Ostrava, spol. s r.o., ve spolupr ci s adou odbornìk z praxe a z stupc vysok ch ökol. TÈto akce se z - Ëastnilo p es sedmdes t odborn ch pracovnìk a reviznìch technik zdvihacìch za ÌzenÌ. Po adateli akce byla oslovena dvï pracoviötï VäB-TUO ( stav dopravnìch a pravnick ch za ÌzenÌ FS a Katedra obecnè elektrotechniky FEI) a poû d na o p ednesenì odbornè p edn öky na danè tèma. stav dopravnìch a pravnick ch za ÌzenÌ byl na semin i zastoupen odbornou p edn ökou, z oblasti eöen ch problèm stavu, t kajìcì se mobilnìho manipulaënìho za ÌzenÌ mostov ch je b, FEI vedoucìm Katedry obecnè elektrotechniky doc. Ing. V clavem Vr nou, CSc. Touto cestou bych r d podïkoval doc. Vr novi za spolupr ci p i prezentaci VäB- TUO na tomto semin i a p ednesenì odbornè p edn öky na tèma: KmitoËtovÈ ÌzenÌ pohon zdvihacìch za ÌzenÌ, kter vzbudila z jem öirokè ve ejnosti ËastnÌk. Z vïrem dovolte vyslovit p esvïdëenì, ûe se jako vysokoökolsk pracoviötï dok ûeme v brzkè dobï zaëlenit do v robnì sfèry, ûe vz jemnou komunikacì omezìme dalöì prohlubov nì propasti mezi teoriì a praxi a tak dos hneme lepöì a uûöì vz jemnè prov - zanosti. Doc. Ing. Leopold Hrabovsk, Ph.D. VedoucÌ stavu dopravnìch a pravnick ch za ÌzenÌ Institut dopravy Foto: autor INZERCE AKADEMIK 1/

12

13 Program Napájeni Sluncem Fakulta elektrotechniky a informatiky, katedra měřicí a řídicí techniky VŠB- TU Ostrava pořádá každoročně Program Napájeni Sluncem zakončený celorepublikovou soutěží středoškolské mládeže a široké technické veřejnosti v oblasti využití obnovitelných a alternativních zdrojů energií. Soutěž si klade za cíl aktivizovat zájem široké veřejnosti, především středoškolské mládeže o studium technických oborů vysoké školy a formou aktivní přípravy k soutěži seznámit soutěžící a širokou veřejnost s problematikou využití obnovitelných a alternativních zdrojů energií a jejich aplikací. V r mci samostatnè p Ìpravy na soutïû se z jemci sezn mì s aplikovan mi fyzik lnìmi principy fotovoltaick ch a palivov ch Ël nk, elektropohon a jejich ÌzenÌm v souvislosti s nap jenìm fotovoltaick mi sol rnìmi nebo palivov mi Ël nky. CÌlem vlastnì soutïûe je vytvo it bezobsluûn mobilnì prost edek ñ robot poh nïn elektromotory, nap jen pouze fotovoltaick mi sol rnìmi nebo palivov mi Ël nky p edepsanèho rozmïru. Navrhnout, sestavit a se Ìdit robot tak, aby p i soutïûi projel soutïûnì sek v co nejkratöìm Ëase (sol rnì pohon) nebo projel co nejdelöì dr hu (pohon s palivov m Ël nkem). Soust edïnì p i startu. T i soutïûnì a dvï testovacì dr hy spolu se servisnìm depem sotva staëily na n por soutïûìcìch. P i testovacìch jìzd ch nïkterè konstrukce nevydrûely. NÏkte Ì soutïûìcì dorazili s konstrukcemi na nichû bylo nutno jeötï dnï popracovat. Proto mnoh m p iölo z ÌzenÈ a vybavenè servisnì depo vhod. V den p tèho roënìku soutïûe byla p edstavena inovace pro dalöì obdobì. RozvÌjejÌcÌ se vodìkovè technologie vnesly do soutïûe pro rok 2006 novou kategorii. HydrogenIX Junior bude zaloûena na stavebnici VodÌkovÈho jezdce s reverzibilnìm PEM palivov m Ël nkem. VäB-TUO se tak st v druh m ale co do poëtu nejvïtöìm v robcem palivov ch Ël nk v»eskè reublice. V noru bude p ipraveno k p ed nì 200ks. Expozice reprezentaënìho t mu VäB-TUO s prototypem HydrogenIX motivovala adu student i jejich uëitel k vah m, kam aû m ûe jejich nadöenì a tvo ivost dos hnout. V voj Laborato e palivov ch Ël nk a PrototypovÈ laborato e VäB-TUO iniciovaly inovaci a rozöì enì Programu Nap jeni Sluncem o nov smïr v oblasti alternativnìch zdroj energiì. VedenÌ VäB-TUO aktivnï podporuje Program Nap jeni Sluncem. Pr bïh soutïûe smazal uniformitu a mnozì se byù na jedno dopoledne vr tili do studentsk ch let. Kreativita mlad ch nezn mezì. ÿada konstrukcì byla na vysokè technickè i estetickè rovni. Prototyp HydrogenIX byl nejen vystavov n. Spolu s ostatnìmi, menöìmi Ñbratryì se aktivnï Ëastnil jìzd v r mci exhibice. P esvïdëil, ûe uûit technologie je nejen funkënì, ale i zcela bezpeën. OrganizaËnÌ t m soutïûe byl oblèknut do ûlut ch trikot. Obavy, ûe bude organiz tor vìce neû soutïûìcìch odvanul aû n por p i prezenci soutïûìcìch. Ëastnilo se vìce neû 300 student z celè republiky. ExhibiËnÌ jìzdy seznamujì soutïûìcì s realitou dopadajìcì energie na Zemsk povrch. V porovn nì s podmìnkami soutïûe jela mnoh vozìtka o pozn nì lèpe. Exhibice tradiënï potvrdila v sledky dopolednìch soutïûnìch jìzd. Ing. Bohumil Hor k, Ph.D., FEI Foto: Ing. Radovan H jovsk Fakulta elektrotechniky a informatiky srdečně zve na výstavu k 15. výročí založení fakulty ve dnech ledna 2006 v prostorách GALERIE hlavní budovy VŠB-TUO. AKADEMIK 1/

14

15 Moravské naftové doly, a.s. udělily podporu grantovému projektu HGF V roce 2005 vyhlásily Moravské naftové doly, a.s. (MND) se sídlem v Hodoníně již II. ročník projektu grantového sponzoringu Energie z přírody, a to za účelem podpory a navázání partnerských vztahů s představiteli regionů. Společnost MND, a.s., v rámci tohoto projektu vystoupila se záměrem poskytnout finanční prostředky na realizaci konkrétních projektů v oblasti sportu, volného času, školství a kultury subjektům (obcím, občanským sdružením či právnickým osobám), které mají vztah k lokalitám, v nichž se nachází některá z organizačních součástí MND, nebo které se nacházejí v zájmovém území Moravských naftových dolů, či mají k těmto územím vztah. PracovnÌci Institutu geologickèho inûen rstvì (d Ìve pod jin mi n zvy: Katedra loûiskovè a pr zkumnè geologie, Katedra pr zkumnèho a hlubinnèho vrt nì,...) spolupracovali a spolupracujì s podnikem MND, a.s. (dneönì n zev) jiû od öedes t ch let minulèho stoletì. Spolupr ce se t k zejmèna oblasti vïdy a v zkumu a d le oblasti pedagogicko v chovnè. Pro zabezpeëenì tïchto kol byly vûdy mezi MND a Institutem geologickèho inûen rstvì HGF VäB-TUO uzav eny r mcovè dohody o dlouhodobè spolupr ci, kterè jsou kaûdoroënï up esúov ny podle pot eb zainteresovan ch organizacì. V souëasnè dobï je eöena zejmèna problematika likvidace sond na vytïûen ch loûiscìch uhlovodìk a s nì spojenè sledov nì moûnè kontaminace horninovèho prost edì, povrchov ch a podzemnìch vod (lokality Nesyt, Luûice, T nec,...); problematika sledov nì Ëinnosti podzemnìch z - sobnìk plynu (DolnÌ Bojanovice a Uh ice) a problematika zv öenì vytïûitelnosti loûisek s tzv. ÑtÏûkouì ropou (éd nice). Na z kladï tèto dlouhodobè spolupr ce se pracovnìci Institutu geologickèho inûen rstvì HGF p ihl sili s û dostì o podporu do projektu v öe uvedenèho grantovèho sponzoringu. Grantov projekt byl zamï en na rekonstrukci pojìzdnè provoznï-v ukovè vrtnè, vzorkovacì a mï icì jednotky, umoû- ÚujÌcÌ sledov nì kontaminace horninovèho prost edì, povrchov ch a podzemnìch vod. Grantov projekt byl p ijat a po sdruûenì finanënìch p ÌspÏvk bylo zakoupeno technickè vozidlo GAZELLe model (viz foto), kterè nejlèpe vyhovovalo vöem poûadavk m vëetnï cenovè dostupnosti. Jednotka je vyuûìv na jednak p i realizaci praktick ch cviëenì prov dïn ch v terènu, zejmèna z p edmït : pr zkumnè vrt nì; speci lnì technickè pr ce; podzemnì hydraulika; tïûba kapalin a plyn ; z izov - nì a provoz podzemnìch z sobnìk plynu student 3., 4. a 5. roënìk r zn ch zamï enì se zvl ötnìm z etelem na posluchaëe zamï enì: hlubinnè vrt nì, tïûba a uskladúov nì uhlovodìk. D le pak pro provoznï v zkumnè Ëely se zamï enìm na sledov nì kontaminace horninovèho prost edì povrchov ch a podzemnìch vod, p edevöìm v lokalit ch vytïûen ch loûisek uhlovodìk (likvidace star ch sond a dalöìch tïûenìch relikt ) a pro monitorov nì stavu v okolì sbïrn ch naftov ch st edisek a podzemnìch z sobnìk plynu. Grantov p ÌspÏvek poskytnut Moravsk mi naftov mi doly tak posìlil dlouhodobè vz jemnï prospïönè vazby mezi vysokoökolsk m pracoviötïm a pr myslovou praxì. Prof. Ing. Petr Bujok, CSc. VedoucÌ oddïlenì techniky pr zkumu Institut geologickèho inûen rstvì HGF Foto: archìv INZERCE AKADEMIK 1/

16 Nech studuje kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje první kolo čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu za úspěšné. Spokojená může být rovněž VŠB Technická univerzita Ostrava, nebo v první výzvě Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů pro Opatření 3.2. Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje získala ze všech vysokých škol ČR druhý největší objem finančních prostředků. Jeden z jejich Ëty spïön ch projekt byl zah jen 1. listopadu 2005 a vïnuje se rozvoji struktury, systèmu a kvality vzdïl v nì na EkonomickÈ fakultï, a to s vyuûitìm informaënìch a komunikaënìch technologiì (ICT). N zev Projektu je Nechù studuje kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv. O rozhovor jsme proto poû dali manaûerku projektu RNDr. Danuöi Bauerovou, Ph.D., kter n m objasnila obsah, cìle a p edpokl dan pr bïh jeho eöenì. K Ëemu jsou prost edky EvropskÈho soci lnìho fondu v projektech OP RLZ ur- Ëeny? Naöe fakulta zìskala velk objem finanënìch prost edk, tèmï 10 mil. KË. Je d leûitè, ûe jsou urëeny pro oblast rozvoje lidsk ch zdroj, neboù se v minulosti uk zalo, ûe pro rozvoj nestaëì nakoupit techniku, pokud nejsou k dispozici lidè, jeû dok ûì nabìzen ch moûnostì plnï vyuûìvat. OperaËnÌ program Rozvoj lidsk ch zdroj je investicì do lidì, jeû majì v naöem projektu realizovat souëasnè zmïny ve form ch a metod ch vzdïl v nì. Co bylo podnïtem k p edloûenì Vaöeho projektu? Jednou z priorit V zvy je rovnost p ÌleûitostÌ. Vych zeli jsme ze skuteënosti, ûe znev hodnïnì je ve skuteënosti mnohem vìce, neû se na prvnì pohled zd. Nap. na naöì fakultï jsou jiû lèta realizov ny negradu lnì programy celoûivotnìho vzdïl v nì. VÏtöina jejich absolvent m z jem pokraëovat ve studiu aû k zìsk nì diplomu, coû je vöak v souëasnè dobï moûnè jen v prezenënì formï studia. ÿada lidì je r zem znev hodnïna, neboù jsou nap. ûiviteli rodin, dojìûdïjì na velkou vzd lenost, peëujì o malè dïti. P id me-li ty, jeû majì nejr znïjöì problèmy v oblasti osobnostnì, zdravotnì, vëetnï postiûenì v ûn ch aj., uk ûe se, ûe pro velkou Ë st student je nezbytnostì individu lnì p Ìstup ke studiu. Je zn mo, ûe souëasn rozvoj ICT toto umoûúuje, neboù poskytuje efektivnì n stroje k realizaci vzdïl v nì jako sluûby student m. M ûete vìce p iblìûit moûnosti ICT v oblasti vzdïl v nì? ElektronickÈ vzdïl v nì neboli elearning umoûúuje, aby si student s m zvolil svè tempo vzdïl v nì, ba co vìce, m ûe dokonce s m zvolit cestu, po kterè se vyd. MoûnostÌ, jak dos hnout cìle, je v dobï, kdy informace leûì na kaûdèm kroku, vìce, a rovnïû rychlost postupu na tèto cestï m ûe b t r zn. Umoûnit to m ûe kvalitnì webovè vzdïl v nì, jeû poëìt s osobnostì pedagoga jako klìëe k po- ûadovanè individualizaci studia. Jeho myölenì se musì podstatnï zmïnit ñ jiû se nem ûe povaûovat za Ñmudrce na scènïì, ale rovnocennèho partnera ñ proto jsou investice do rozvoje lidsk ch zdroj tak d leûitè. Individu lnì p Ìstup ke studiu vyuûìv nìm nov ch metod a forem umoûúuje realizaci vzdïl v nì vskutku po cel ûivot, neboù ökola takto pod v ruku nejen p i p echodu ze ökoly do praxe, ale rovnïû naopak, tj. ze zamïstn nì zpït do ökoly! JakÈ dalöì v stupy projektu kromï tïchto zmïn m ûeme oëek vat? Zcela konkrètnì podobu budou mìt v stupy v podobï elearningov ch (el) kurz studijnìch p edmït. Na fakultï je jiû druh m rokem vyuûìv n celosvïtovï velmi spïön vzdïl vacì ÌdÌcÌ systèm LCMS Moodle z ady open source, jeû n m umoûúuje realizovat velmi efektivnì, ale takè p ÌvÏtivÈ vzdïl v nì. Absolventi takov ch kurz v minulosti projevovali velkè uspokojenì zejmèna z toho, ûe majì pocit, ûe kurz je öit na mìru pr vï pro nï, dok ûe se p izp sobit jejich moûnostem, ale i schopnostem, ba dokonce konstatujì, ûe komunikace v nich v mnohèm p edëì skuteënost v prezenënì v uce. KonkrÈtnÌ v stupy Projektu budou zasahovat rovnïû do struktury fakulty ñ zah jì Ëinnost dvï nov pracoviötï. Jak moc jsou tyto novè formy a metody vzdïl v nì finanënï n roënè? Kaûd el kurz zaëìn p Ìpravou studijnìch materi l, coû je Ëinnost velmi n roën. Jde nejen o psanì studijnìch text odbornìky, ale rovnïû o vytv enì animacì, jeû nap. simulujì pedagoga kreslìcìho na tabuli sloûit graf s jeho v kladem. Student pak m ûe s vyuûitìm takovè podpory svèho studia spïönï proch zet i partiì, kter je pro nïj velmi obtìûn. Investice do tvorby studijnìch opor jsou okolìm akceptov ny pomïrnï snadno, daleko obtìûnïjöì je prosadit fi- nancov nì do n roën ch zmïn na poli systemizace a strukturalizace. Tyto zmïny jsou nejen dlouhodobè, tedy rovnïû finanënï pomalu n vratnè, ale navìc tïûko hmatatelnè ñ jde o zmïny v myölenì a postojìch lidì, a to nejen tïch, jeû zmïny ÌdÌ, ale realiz tor na vöech stupnìch. Se star m myölenìm vöak novè procesy realizovat nelze. JakÈ Ëinnosti, kromï zp ÌstupnÏnÌ studijnìch materi l (opor) ke studiu v elektronickè podobï, obn öì spuötïnì el kurzu? Elektronick podoba studijnìch materi l, navìc jejich dostupnost p es webovè rozhranì, je samoz ejmostì p i stavbï el kurzu ñ jen tak lze naplúovat myölenku p Ìstupnosti vzdïl v nì odkudkoliv. K p ekon nì jednè z nejëastïjöìch chyb elearningu ñ p Ìliön d raz na obsah kurzu ñ je vöak pot eba teprve vykonat mnohem vïtöì dìl pr ce. Zde pat Ì doplúov nì kurz komunikaënìmi n stroji, zakl d nìm on-line samostatn ch kol, test, sebetest a jin ch n stroj zpïtnè vazby, zakl d nì t m a jin ch. n stroj nutn ch k motivaci studia bez p ÌmÈho kontaktu s pedagogem a spolustudujìcìmi. Teprve zde zaëìn nov, v informaënì a znalostnì spoleënosti vöak naprosto nezbytn a nezastupiteln role pedagoga. Jen on dok ûe vytvo it a st le podnïcovat interaktivnì motivujìcì prost edì pro vzdïl v nì studujìcìch. Jen tak lze p ech zet od pouhèho sdïlov nì informacì ñ prost ednictvìm webovèho rozhranì ñ k jejich zpracov v nì a p etv enì v novè znalosti studujìcìch. P Ìprava el kurz je tedy koneën m cìlem projektu? 16 AKADEMIK 1/2006

17 Nikoliv. VznikajÌcÌ studijnì opory, jeû budou komponov ny pomocì n stroje LCMS Moodle z velkèho mnoûstvì jednotliv ch vzdïl vacìch objekt (nap. v klad, samostatn kol, test aj.), budou pouze n strojem k vlastnì realizaci kvalitnìho vzdïl v - nì. V dobï kon nì Projektu se oëek v proökolenì asi 2500 lidì, a to jak z ad studujìcìch, tak rovnïû z tïch, jeû vzdïl v nì poskytujì. ZmÌnila jste, ûe v stupy Projektu budou rovnïû v oblasti struktur lnì. PopisovanÈ aktivity se na EkF realizujì jiû mnoho let a jejich souëasn m v stupem je ustanovenì Institutu Inovace vzdïl v nì, jeû zahajuje v dobï realizace Projektu svou Ëinnost. Druh m struktur lnìm v stupem bude p Ìprava a otev enì Centra pro handicapovanè, jehoû Ëinnost se bude v prvnì f zi soust edit na jedno ze z vaûn ch zdravotnìch postiûenì ñ zrakovè. VöeobecnÏ se soudì, ûe pr ce s PC zrak niëì ñ jak m ûe v poëetnì technika pom hat tïm, co h e vidì? Elektronizace vzdïl v nì d v tèto skupinï lidì rozhodujìcì n stroj k jejich resocializaci, neboù digit lnì informace urëenè pro obvyklou kvalitu zraku lze snadno p izp sobovat pro rozliënè specifickè podmìnky, nap. zvïtöov nìm pìsma, zmïnou barev, ale tèû p ev dïnìm ve zvukov v stup, Ëi dokonce do Braillova pìsma. N ö projekt se vyd v cestou nikoliv vzniku nov ch speci lnìch kurz pro zrakovï postiûenè (to by byla pr ce vskutku sysifovsk ), ale hled nìm cesty ke zp ÌstupÚov nì co nejvïtöì Ë sti toho, co je vytvo eno prim rnï pro populaci bez tohoto zdravotnìho handicapu. Zde pat Ì nejen pr ce program torsk t kajìcì se pravy ÌdÌcÌho vzdïl - vacìho systèmu, ale rovnïû osvïta mezi tv rci kurz, neboù vyhovït nïkter m z poûadavk je snadnè, jen je nutnè o nich vïdït. Jak zajistìte, aby bylo eöenì Projektu p esnï v souladu s tìm, co tïmto lidem pom h? ZrakovÏ postiûenì se budou podìlet na realizaci cìl Projektu. Budou nejen analyzovat situaci a testovat pouûitelnost vytvo en ch v stup, ale zapojì se rovnïû do pr ce program torskè s cìlem zajiötïnì opravdu toho, co pro svè studium pot ebujì. Pr ci v Projektu zìskajì studenti St ediska pro pomoc student se specifick mi n roky Teiresias z Masarykovy univerzity v BrnÏ. Z - vratnost moûnostì, jeû v poëetnì technika umoûúuje, dokumentuje tèû skuteënost, ûe grafickè pr ce pro propagaci Projektu bude vytv et student se z vaûn m zrakov m postiûenìm (rovnïû ze St ediska Teiresias), jeû s Ekonomickou fakultou spolupracuje v tèto oblasti dlouhodobï. KterÈ dalöì instituce se budou na realizaci tïchto n roën ch cìl podìlet? VÏ Ìme, ûe pro spïönost je jednou z rozhodujìcìch skuteënostì, ûe do hry vstupujì velmi kvalitnì partne i Projektu. TechnickÈ ot zky vëetnï Ë sti se specifick mi poûadavky budeme eöit ve spolupr ci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v BrnÏ, pedagogickè aspekty s P ÌrodovÏdeckou a pedagogickou fakultou OstravskÈ univerzity, exaktnì zpracov nì efektivnosti v stup s ObchodnÏ podnikatelskou fakultou SlezskÈ univerzity a v neposlednì adï resocializaci zrakovï postiûen ch s ObËansk m sdruûenìm Kafira z Opavy. VÏ Ìme, ûe naöe vz jemn spolupr ce v tèto oblasti v moravskoslezskèm regionu, jeû m dlouholetou tradici, bude korunov na v znamn mi multiplikaënìmi efekty v dobï realizace Projektu i po jeho ukonëenì. DÏkuji za rozhovor a p eji V m hodnï spïch p i realizaci tohoto uûiteënèho projektu. Ing. Jaroslav éelasko Projekt TRANSPOFAST v rámci programu Interreg IIIA ČR-PL Fakulta stavební Vysoké školy báňské-technické univerzity Ostrava uspěla v květnu roku 2005 při předkládání projektu do programu Interreg IIIA na česko-polské hranici. Tento program Společenství podporuje přeshraniční spolupráci sousedících regionů. Spolu s polským partnerem podala komplementární projekt s názvem Vzájemná spolupráce mezi stavebními fakultami Politechniky Opole a VŠB-TU Ostrava v oblasti životnosti a spolehlivosti stavebních materiálů a konstrukcí. Projekt byl zahájen a bude ukončen HlavnÌm cìlem projektu je usnadnïnì p eshraniënì spolupr ce mezi sousednìmi vzdïl vacìmi institucemi v OstravÏ a Opole. Projekt m slouûit ke sblìûenì a vz jemnèmu pozn nì obou vzdïl vacìch institucì a vybudov nì pocitu vz jemnè podobnosti a soun leûitosti. V koncovèm efektu se zamï uje na vytvo enì takovèho programu ËinnostÌ, kterè budou realizovanè obïmi univerzitami, coû p ispïje ke vzniku novè Ëesko-polskÈ pracovnì skupiny. Bezprost ednìm cìlem projektu je vytvo- enì spolupr ce mezi fakultami v oblasti v mïny poznatk vïdy a v oblasti vzdïl - v nì. Spolupr ce se uskuteëúuje v oblasti teoretickè i v oblasti experiment lnìch v zkum ûivotnosti a nez vadnosti stavebnìch materi l a konstrukcì. V zkumy prov dïnè v r mci spolupr ce zahrnujì v jezdy student, student doktorskèho studia, diplomant a akademick ch pracovnìku do Opole s cìlem prov dït spoleën v zkum a laboratornì testy na nov ch a modernìch p ÌstrojÌch zakoupen ch s p ispïnìm EvropskÈ unie, zejmèna v oblasti betonov ch a d evïn ch konstrukcì. SpoleËnÈ v zkumnè z jmy se zamï ujì takè na stavebnï energetickè anal zy a provoznì koncepce budov v r mci systematickèho managementu a drûby budov, a d le na implementace smïrnic EvropskÈ unie z oblasti energetiky do podmìnek legislativy»eskè republiky. P Ìnosem projektu je i vytvo enì novèho pracovnìho mìsta na FakultÏ stavebnì ve fakultnìch laborato Ìch. Projekt na fakultï garantuje dïkan Fakulty stavebnì VäB-TUO doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, prodïkanka pro rozvoj doc. Ing. Darja Skulinov, Ph.D. a projektov manaûer Mgr. Marcela Zahnaöov. Na projektu spolupracujì vöechny katedry fakulty, mezi hlavnì kooperujìcì pracoviötï vöak pat Ì Katedra konstrukcì, Katedra pozemnìho stavitelstvì, Katedra stavebnìch hmot a hornickèho stavitelstvì a Katedra stavebnì mechaniky. Kaûd rok se takè uskuteënì v r mci projektu LetnÌ ökola pro mladè odbornè pracovnìky. RozöÌ enìm spolupr ce budou kaûd rok organizov na Ëesko-polsk sympozia, na kter ch budou prezentov ny v sledky realizovan ch odborn ch pracì. V sledky projektu budou publikov ny takè v Ëasopise StavebnÌho inûen rstvì, kter je vyd v n pod patron tem Komise stavebnìho inûen rstvì v Opole p i oddïlenì PolskÈ Akademie vïd v KatovicÌch. CÌlem ËinnostÌ je nav z nì trvalè spolupr ce mezi univerzitami, kter bude pokraëovat i po skonëenì projektu. V r mci programu Interreg IIIA se jiû v Polsku uskuteënila mezin rodnì konference nazvan Current Aspects in Development of Concrete Technology. Fakulta stavebnì VäB-TU Ostrava po dala ve dnech 8.ñ semin s n zvem Integrovan p Ìstup k projektov nì stavebnìch konstrukcì, jehoû garantem je dïkan Fakulty stavebnì doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA. Projekt p ispìv k nav z nì velkoprostorovè spolupr ce mezi sousednìmi univerzitami v OstravÏ a Opole. Jeho v sledky a v stupy p inesou novè poznatky v oblasti didaktickè i vïdecko-v zkumnè. V sledky projektu budou zve ejnïny na internetov ch str nk ch Fakulty stavebnì v OstravÏ a Fakulty stavebnì v Opole Tento projekt je spolufinancov n Evropskou uniì. Doc. Ing. Darja Skulinov, Ph.D. Mgr. Marcela Zahnaöov Fakulta stavebnì VäB-TUO AKADEMIK 1/

18 Současná úloha a postavení studentů na VŠ prosince se na VUT v Brně uskutečnil již 5. ročník celostátní konference studentů vysokých škol s podtitulem Poj me žít a fungovat! Aneb objevování studentských organizací v ČR, kterou každoročně pořádá Akademické centrum studentských aktivit. Letos byla konference po d na pod z ötitou p edsedy vl dy»r Ing. Ji Ìho Paroubka a rektora VUT v BrnÏ prof. RNDr. Ing. Jana Vrbky, DrSc., kter takè celou konferenci zahajoval. ËastnÌky byli p edevöìm studenti akademick ch sen t, studentsk ch uniì, ale takè nejr znïjöìch organizacì fungujìcìch p i vysok ch ökol ch. Tento roë- nìk konference se takè mohl pyönit mnoha v znamn mi p edstaviteli a pedagogy univerzit z celè»r jako jsou nap. rektor Z padoëeskè univerzity v Plzni doc. Ing. Josef Pr öa, p edseda Rady vysok ch ökol doc. RNDr. Frantiöek Jeûek, CSc., nebo prorektor pro strategick rozvoj VUT v BrnÏ prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA. Za Ministerstvo ökolstvì ml deûe a tïlov chovy se s aktivnìm p ÌspÏvkem z Ëastnila vedoucì oddïlenì Rozvoje vysok ch ökol MäMT RNDr. VÏra äùastn a editel Odboru vysok ch ökol MäMT Ing. Josef Beneö, CSc. Z VäB-TUO na akci p ijeli tèmï vöichni ËlenovÈ StudentskÈ komory AS VäB-TUO a takè nïkte Ì ËlenovÈ SK AS EkF. AktivnÌmi ËastnÌky, tedy tïmi, kte Ì p ednesli sv j p ÌspÏvek na tèma ÑDopad a v znam studentsk ch organizacì v kontextu SK AS a SUS na VäB-TU Ostravaì byli z naöì univerzity Josef MyslÌn a Radim Lauko, ËlenovÈ SK AS VäB-TUO. Z ad pedagog se za VäB-TUO konference z Ëastnil prodïkan pro vnïjöì vztahy EkF Ing. Roman Kozel, Ph.D. P ednesl p ÌspÏvek na tèma: ÑProË a jak vysokè ökoly podporujì studentskè organizace?ì a dotknul se z vaûn ch ot zek jako nap. jak jsou studentskè organizace vnìm ny vedenìm vysok ch ökol, jak by se mïli na p dï univerzity spr vnï prosazovat nebo jak zìskat finanënì prost edky pro svou Ëinnost. NabÌdl tìm pohled na studentskè organizace z druhè strany. SouË stì konference byla takè v stava studentsk ch organizacì, kterou si n vötïvnìci rektor tu VUT v BrnÏ mohli prohlèdnout aû do 12. prosince. Jedinou studentskou organizacì reprezentujìcì naöi univerzitu na tèto v stavï bylo INFOCENTRUM VäB-TUO. P ed koncem konference probïhla prezentace skupiny Mlad ch projektov ch manaûer p i ACSA, kde vystoupil takè Ëlen SK AS EkF Duöan œurë k. Manaûe i nastìnili d leûitost spr vnèho vedenì a p esnèho ËasovÈho napl nov nì jakèhokoli p ipravovanèho projektu. Na z vïr celè akce probïhla formulace a shrnutì z vïr konference a po zaznïnì studentskè hymny Gaudeamus Igitur takè podïkov nì organiz tor m za profesion lnï p ipravenou konferenci. Lucie Vilamov SK AS EkF VäB-TUO Foto: Jana Nov kov a ArchÌv ACSA Hvězdy finančního nebe opět na Ekonomické fakultě INFOCENTRUM VŠB-TUO ve spolupráci s vedením EkF VŠB-TUO uspořádalo dne 29. listopadu v prostorách fakulty setkání studentů ročníku se zástupci čtyřech největších finančně poradenských společností světa Big 4. P ed zaë tkem vlastnìch prezentacì se z - stupci spoleënostì Deloitte, Ernst&Young, KPMG a PricewaterhouseCoopers setkali s dïkanem EkF doc. Ing. Josefem Fialou, CSc. ObÏ strany si vymïnily svè zkuöenosti a n zory na studenty a absolventy EkF. Mimo jinè byla p ipomenuta Ëast v zimnìm semestru dvou z tïchto spoleënostì ñ KPMG a PricewaterhouseCoopers ñ na projektu ÑJak uspït na trhu pr ceì, kter byl vytvo en speci lnï pro studenty fakulty. Po setk nì s dïkanem fakulty se vöechny spoleënosti p esunuly do p edn ökovè mìstnosti, kde se prezentovaly student m 3. roënìku ve 20 minutov ch blocìch. Pro 4. a AKADEMIK 1/2006

19 roënìk byly vymezeny 10 minutovè bloky prezentacì, kterè se uskuteënily p ed zcela naplnïnou aulou student. Je vidït, ûe o informace o tïchto spoleënostech kaûdoroënï stoup z jem a jistï takè po uplatnïnì student pr vï ve ÑvelkÈ Ëty ceì. V odpolednìch hodin ch navötïvovali stumïstnaneck ch v hod, karièrnìho r stu, firemnì kultury a dalöìch. K potïöenì organiz tor i spoleënostì p ich zeli bïhem celèho odpoledne novì studenti, kte Ì velice r di vyuûili p Ìleûitosti se se z stupci spoleënostì osobnï setkat. ChtÏla bych touto cestou podïkovat vedenì famohli vöichni z ËastnÏnÌ vymïnit svè prvnì dojmy z celè akce. Vy, kte Ì jste se akce HvÏzdy finanënìho nebe nez Ëastnili, nebo z nïjakèho d vodu nemohli z Ëastnit, m te moûnost zìskat informaënì materi ly tïchto spoleënostì v kancel i INFOCENTRA VäB-TUO (koleje, denti z stupce spoleënostì v samostatn ch mìstnostech, kde se mohli dozvïdït konkrètnïjöì informace o moûnostech zamïstn nì, voln ch pozicìch, Ëi o procedu e p ijìm nì. Byl zde samoz ejmï prostor k individu lnì diskusi a dotaz m jako nap.: ÑJak je pr mïrn vïk zamïstnanc ve spoleënosti?ì nebo ÑJak je n stupnì plat?ì Z stupci se dotkli takè tèmatu v bïrov ch ÌzenÌ, zakulty, ûe na dobu bïhem akce vyhl silo mimo dnè dïkanskè volno pro 3. aû 5. roënìk, a tìm dalo student m jedineënou öanci vyuûìt tento Ëas k setk nì se z stupci praxe a k zìsk nì nov ch informacì pro svè budoucì uplatnïnì. Na konci celèho dne probïhlo neform lnì posezenì organiz tor, vedenì fakulty a z - ËastnÏn ch spoleënostì, bïhem kterèho si budova E, 3. patro). DoporuËuji takè sledovat internetovè str nky kde se m ûete dozvïdït nejen o vöech akcìch, kterè po d me, jako nap. o SymbiÛze 2006, ale takè o vöech spoleënostech, se kter mi spolupracujeme. Lucie Vilamov INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: Miroslav Zem nek AKADEMIK 1/

20