Ekonomika životního prostředí. Cvičebnice. Egor Sidorov a Jakub Vosátka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomika životního prostředí. Cvičebnice. Egor Sidorov a Jakub Vosátka"

Transkript

1 Ekonomika životního prostředí. Cvičebnice Egor Sidorov a Jakub Vosátka Ústí nad Labem, 2011

2 Úvodem Cvičebnice Ekonomika ţivotního prostředí, kterou máte před sebou, je určena především pro studenty neekonomických oborů environmentálně zaměřených škol a plně odpovídá struktuře stávajícího kurzu Ekonomika ţivotního prostředí Fakulty ţivotního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Společným záměrem jednotlivých kapitol cvičebnice je hlubší a všestranná analýza významných problémů spadajících do obsahové náplně kurzu. Různé druhy otázek a protichůdné názory na problematiku, které jsou uvedeny na stránkách cvičebnice, mají za cíl přimět studenty uvaţovat o problémech z různých úhlů pohledu. Tímto jsou studenti motivováni k utváření vlastních názorů na probíranou problematiku. Před začátkem kaţdého cvičení by se student měl samostatně seznámit s problematikou dané kapitoly cvičebnice, a to jak s teoretickým úvodem, tak i s dalšími částmi kapitoly. Prvních pět kapitol mají spíše teoreticko-metodologický charakter a následující pak mají výraznější aplikační zaměření. Samotné kapitoly cvičebnice jsou také rozděleny na teoretickou i praktickou část. Část Vybrané teoretické aspekty problematiky akcentuje nejdůleţitější aspekty vybrané problematiky a není míněna jako náhrada primárních studijních textů. Má za cíl pouze připomenout a shrnout některé důleţité teoretické poznatky a slouţí jako velmi stručný podklad pro diskusi na začátku hodiny. Diskusní témata slouţí k tomu, aby student prokázal, ţe dokáţe nad daným problémem uvaţovat a aplikovat teoretické znalosti pro řešení konkrétních úloh. Následující případová studie slouţí jako podkladový materiál k pochopení, jak je teorie aplikována v praktických podmínkách. Následující otázky jsou koncipovány tak, aby student prokázal, ţe dokáţe uvaţovat o praktických a reálných moţnostech řešení konkrétního problému a ţe je schopen komplexního zhodnocení celé problematiky. Část téma prezentace na cvičení v podstatě obsahuje závaznou strukturu prezentace, kterou můţe připravit buď jeden či skupina studentů. Primárním cílem prezentace je uvést teoretické souvislosti do kontextu konkrétních řešených problémů. V závěru kaţdé kapitoly je uvedená grafická úloha, jejíţ řešení napomáhá zlepšit pochopení látky a rozvíjí kompetence v oblasti aplikace metodologického aparátu ekonomické teorie. Příprava cvičebnice byla financována z prostředků projektu Fondu rozvoje vysokých škol č. 22/2011 F5a Zkvalitnění výuky předmětu Ekonomika ţivotního prostředí příprava studijních materiálů. Recenzenti: Egor Sidorov a Jakub Vosátka Ústí nad Labem, 2011 ISBN XXXXXXXXXXXXXX 4

3 Obsah 1 Úvod do problematiky environmentální ekonomie Globální problémy lidstva a jejich ekonomické souvislosti Environmentální externality a role státu Politika ţivotního prostředí a její principy Nástroje politiky ţivotního prostředí Poplatkový systém k ochraně ţivotního prostředí Ekologická daňová reforma Obchodování s emisními povolenkami Dobrovolné nástroje ochrany ţivotního prostředí Lokální politika a strategie v oblasti tvorby a ochrany ţivotního prostředí Energetická a surovinová politika státu Oceňování sloţek ţivotního prostředí

4 1 Úvod do problematiky environmentální ekonomie Cílem cvičení je analýza společných stránek a základních rozdílů v obsahu a koncepci environmentální ekonomie a klasické ekonomické teorie. 1.1 Vybrané teoretické aspekty problematiky Základní pojmy Ekonomie je věda zabývající se tím, jak lidé vyuţívají vzácné zdroje k výrobě uţitečných statků a jak jsou tyto statky rozdělovány ke spotřebě přítomné i budoucí. Ekonomika je synonymem pojmu národního hospodářství, tedy systému vztahů mezi ekonomickými subjekty. Ekologie je věda zkoumající vztahy organismů k vnějšímu prostředí a mezi sebou navzájem. Ţivotní prostředí je a) soubor faktorů nutných k ţivotu organizmů (tzv. statická definice), b) systém sloţený z přírodních, umělých a sociálních sloţek materiálního světa, které jsou, nebo mohu být s objektem ve stálé interakci, a které objekt pouţívá a mění (tzv. dynamická definice), c) systém sloţený z přírodních, umělých a sociálních sloţek (tzv. systémová definice). Ochrana ţivotního prostředí představuje lidské cílevědomé aktivity, jejichţ cílem je chránit či obnovit sloţky ţivotního prostředí. Funkce přírodních statků Vedle funkce environmentální (např. vytváření podmínek pro ţivot) má přírodní prostředí také funkci zdrojovou (např. poskytování surovinových vstupů do výrobních procesů) a asimilační (např. neutralizace škodlivin vyprodukovaných v rámci výrobních procesů). Přírodní statky jsou v ekonomické terminologii obvykle označovány jako půda, tj. jeden ze tří základních výrobních faktorů. Z toho přímo vyplývá ekonomická funkce přírodních statků jsou buď přímo statkem nebo zdrojem, z něhoţ lze vyrobit statek, jeţ slouţí k uspokojování lidských potřeb. Přírodní zdroje je moţné kombinovat s ostatními výrobními faktory, za účelem dosaţení vyšší úrovně uţitku (např. zřejmě bude odlišný uţitek z pohledu z vrcholu Sněţky, pokud se tam dostanete pešky anebo lanovou dráhou). Klasická ekonomická teorie a environmentální ekonomie Klasický pohled ekonomie na přírodu spočíval v tom, ţe byla chápána jako zdroj surovin a dalších vstupů do výrobního procesu, které byly volně dostupné a v podstatě zadarmo (resp. za vynaloţené náklady na těţbu, dopravu atd.). Právě nedostatky klasického ekonomického přístupu vůči přírodě se snaţí řešit a napravit ekonomie environmentální (a také ekonomie ekologická), která řeší především vzájemné vazby mezi ekonomickým systémem a ţivotním prostředím a snaţí se o nalezení takových cest, které by vedly k ekonomickému rozvoji při co nejmenších dopadech na ţivotní prostředí. Environmentální ekonomie: mikro a makro úroveň Environmentální ekonomie vychází jednak z pohledu makroekonomického, který sleduje celkové národohospodářské dopady ochrany ţivotního prostředí v souvislosti s pouţívanými nástroji environmentální politiky. Makroekonomické souvislosti (dopady) ochrany ţivotního prostředí spočívají v podstatě ve vyjádření vlivu ochrany ţivotního prostředí na základní makroekonomické ukazatele (např. HDP, nezaměstnanost, inflaci, obchodní bilanci apod.). Environmentální ekonomie dále vychází z pohledu mikroekonomického, který zachycuje dopady ochrany ţivotního prostředí na ekonomiku konkrétních ekonomických subjektů. Mikroekonomické souvislosti (dopady) ochrany ţivotního prostředí spočívají v podstatě ve vyjádření vlivu ochrany ţivotního prostředí na stav a chování jednotlivých podniků dotčených touto regulací. 6

5 Úkoly environmentální ekonomie Studium a ochrana ţivotního prostředí je multidisciplinární činnost, jeţ vyuţívá poznatky z mnoha vědních oborů (chemie, biologie, fyzika, sociologie, ekonomie aj.). V praxi dochází k celé řadě interakcí mezi ekonomikou a ţivotním prostředím. V případě vzniklého rozporu zájmů mezi ekonomikou (např. snaha o prosperující ekonomiku) a ochranou ţivotního prostředí (např. snaha o kvalitní ţivotní prostředí) se objevuje celá řada problémů a otázek, jeţ je nutné řešit. Právě těmito otázkami se do značné míry zabývá environmentální ekonomie. K hlavním úkolům ekonomie ţivotního prostředí pak stručně řečeno patří formulace racionálních přístupů k řešeným problémům ţivotního prostředí s přednostním vyuţitím standardních prvků ekonomické analýzy (ekonomických nástrojů). Otázky 1. Definujte pojem ţivotní prostředí. Jaké má sloţky? 2. V čem spočívají rozdíly mezi pojmy ekonomie a ekonomika? 3. Jak nahlíţí na ţivotní prostředí a jeho sloţky klasická ekonomie? Čím se odlišuje pohled environmentální ekonomie? 4. Co se obecně myslí pod pojmem dar přírody? Najdete příklady původních darů přírody, které jiţ dnes nejsou zadarmo? 5. Čím se zabývá environmentální ekonomie? 6. Čím se liší ekologická ekonomie od environmentální ekonomie? 7. Ovlivňuje ochrana ţivotního prostředí i další vědecké disciplíny? 8. Souhlasíte s tvrzením, ţe má ochrana ţivotního prostředí významný ekonomický rozměr? 9. Čím se zabýváme, pokud zkoumáme makroekonomické dopady ochrany ţivotního prostředí? 10. Čím se zabýváme, pokud zkoumáme mikroekonomické dopady ochrany ţivotního prostředí? 11. Co je z pohledu vývoje lidské společnosti prioritní: ekonomická výkonnost hospodářství nebo kvalita ţivotního prostředí? 1.2 Diskusní témata 1. Trţní ekonomika je povaţována za efektivní model vztahů. Proč tedy neřeší environmentální problémy? 2. Je naše pojetí blahobytu (uspokojených potřeb) zaloţeno spíše na prosperující ekonomice, nebo zdravém a harmonickém ţivotním prostředí, či jejich kompromisu? Jak by měl tento kompromis vypadat? 3. Potřebujeme vlastně pro uchopení problematiky vztahu ekonomiky a ţivotního prostředí novou vědní disciplínu - environmentální ekonomii? Neřeší jiţ sama ekonomie problematiku ţivotního prostředí a našeho zacházení s ním? 4. Našli byste příklad ekonomické aktivity člověka, která nemá ţádný vliv na ţivotní prostředí? Našli byste příklad ekonomické aktivity člověka, která působí na ţivotní prostředí jen pozitivně? 5. Dokáţete vysvětlit pojem ekologický terorismus? Koho je moţné povaţovat za ekologického teroristu? Jedná se o reálnou hrozbu (pokud ano, tak pro koho) nebo mýtus (pokud ano, tak proč se o něm mluví)? 6. Porovnejte supermarkety a malé kamenné obchody (např. tzv. večerky ). Která forma prodeje je ekologičtější? Jaké jsou klady a zápory uvedených forem prodeje? 7

6 1.3 Případová studie Zpráva o životním prostředí Na globální úrovni došlo v 90. letech 20. století k úbytku plochy lesů o 9,4 miliónů hektarů (tj. 2,4 % celkové plochy lesů). Ročně bylo vymýceno 14,6 miliónů hektarů lesů a zalesněno 5,2 miliónů hektarů půdy. Odlesňování tropických pralesů dosahuje téměř 1 % jejich celkové plochy ročně. V 90. letech 20. století téměř 70 % odlesněných oblastí bylo přeměněno na zemědělskou půdu, většinou trvalého charakteru. Komerční metody těţby dřeva jsou často nešetrné a přímo nebo nepřímo přispívají k odlesňování. V západní Africe připadá na 1 m 3 vytěţeného dřeva asi 2 m 3 stromů, které jsou poraţeny. [ ] Těţba dřeva je nešetrná zejména na strmých svazích nebo v citlivých ekosystémech, jako jsou smíšené lesy a mangrovové lesy. Přestoţe se těţba dřeva soustřeďuje jen na určité druhy stromů, jsou obvykle vykáceny také ostatní druhy stromů. Kácení lesů má nejváţnější dopady na místní obyvatelstvo, které ztratí obnovitelné zdroje potravy, paliva, stavebního materiálu a ztratí moţnost lovu lesní zvěře pro maso a koţešiny a moţnost sběru lesních plodů jako potravin a jako léčiv. Obnaţená půda je vystavena působení větru, vody, slunečnímu záření, odpařování vody a půdní erozi. Půda přestává zadrţovat vodu a důsledkem jsou velké povodně v okolí větších řek a v pobřeţních oblastech. Typická lesní plantáţ obsahuje jediný nebo jen několik druhů stromů. Proto má mnohem niţší biologickou diverzitu neţ přírodní lesy a je méně odolná vůči ţivočišným škůdcům a onemocněním. Celosvětové odlesňování se zpomaluje, i když velmi zvolna Zdroj: Svršek (2005) Hlad po nové zemědělské půdě je hlavní příčinou pokračujícího odlesňování krajiny. Kaţdý rok tak padnou lesy na ploše 13 milionů hektarů, coţ odpovídá velikosti Anglie. Nicméně díky snaze nahradit pokácené stromy novými porosty se daří odlesňování alespoň zpomalovat. Obrovské plány na zalesňování v Číně více neţ vyrovnávají plošné kácení v dalších částech Asie, například v Indonésii, takţe za prvních pět let třetího tisíciletí vykazuje Asie růst zalesněné pevniny. Čínská ekonomika vyvolala obrovskou poptávku po dřevu a státní správa byla nucena přijmout legislativní opatření, aby sníţila závislost na dovozu dřeva a aby nedocházelo k erozi půdy, zejména v oblastech v blízkosti pouště Gobi. V Africe a Jiţní Americe je však méně důvodů k optimismu. Zalesněná půda v Jiţní Americe dnes pokrývá méně neţ polovinu kontinentu. V roce 1990 se odhadovalo, ţe les pokrývá 51 % plochy kontinentu, za rok 2005 odhady hovoří jiţ jen o 47 %. Více neţ polovina lesů pokácených v období padla v Africe, tvrdí zpráva FAO. To podle ní jen doplňuje známou představu, ţe války a chudoba jsou hlavní příčinou ničení lesních porostů. Ačkoli ekonomický růst můţe stimulovat nelegální kácení, podle FAO se celkově dá říct, ţe růst bohatství naopak vede k lepší péči o lesy. Bohatší státy se většinou snaţí přijímat opatření na ochranu přírody a ţivotního prostředí. Příklady z Indie a Číny vedou autory studie k závěru, ţe ekonomický rozvoj se zdá být nezbytným předpokladem k zastavení ničivého kácení. Zdroj: Charvát (2007) 8

7 Zastavuje se odlesňování naší planety? Česká republika se objevila v nejnovější studii mezinárodního týmu vědců, kde odborníci vyjádřili názor, ţe se oproti předpokladům pravděpodobně daří zastavit odlesňování planety Země. [ ] Experti rovněţ objevili souvislost mezi bojem proti odlesňování a ekonomickým růstem zemí. U většiny zemí, kde hrubý domácí produkt na hlavu dosáhl 4600 dolarů, bylo zaznamenáno zvětšování zásob dřeva. Podle odborníků ţádný národ úmyslně lesy neničí, lidé tak činí z nutnosti. Venkovská populace, která je chudá a stále se rozrůstá, potřebuje získávat novou půdu pro zemědělské aktivity. Tlak na lesy se sniţuje, mají-li lidé jiné pracovní moţnosti. Bohatší společnost má lepší politiku rozvoje venkova a lépe uplatňuje své zákony. Tento dojem můţe být poněkud zkreslený, poněvadţ bohaté státy dováţejí dřevo či dřevěné výrobky z chudších zemí a neničí vlastní lesní plochy. Chcete více lesů? Nešetřete papírem! Zdroj: ČTK (2006) Pokud jste si aţ dosud mysleli, ţe sběrem starého papíru nebo pouţíváním obálek z recyklovaného papíru zabraňujete úbytku lesů, budete muset svůj názor poopravit. Je to totiţ právě naopak. Nevěříte? Tak se zamyslete nad tím, jak souvisí například spotřeba chleba s rozlohou pšeničných polí? Kdyţ se zvýší spotřeba chleba, zvýší se cena mouky a pšenice. Zemědělci na to zareagují tak, ţe osejí více hektarů půdy pšenicí. Naopak, kdyţ poptávka po chlebu klesne, klesne poptávka po mouce a pšenici, klesne cena pšenice a zmenší se rozloha pšeničných poli. Co platí pro spotřebu chleba a pšeničná pole, platí stejně tak i pro spotřebu papíru a rozlohu lesů. Většina stromu se pěstuje pro papír. Kdyţ klesne spotřeba papíru, klesne cena papíru a pěstování stromu se bude méně vyplácet. Sníţí se počet vysazovaných stromů. Některé lesy mohou dokonce svým majitelům přinášet ztráty, takţe nakonec zmizí a lesní půda se přemění například na stavební parcely nebo na jiná pouţití. Ten, kdo má rád lesy, by proto měl mít na paměti, ţe za velkou rozlohu lesů vděčíme velké spotřebě papíru a dřeva, nikoli naopak. Lide, kteří si myslí, ze šetření papírem a dřevem udrţuje velkou rozlohu lesů, se mýlí a jejich omyl pramení z toho, ţe povaţují lesy za panenský přírodní zdroj. To moţná platí pro tropické pralesy. Ale naše lesy jsou kulturou, která za svou existenci vděčí právě hospodářskému růstu spotřebě dřeva a poptávce po dřevu. Zdroj: Holman (2005, s. 528) Otázky 1. Kaţdý z těchto článků navrhuje nějaká řešení problému globálního úbytku lesů. Vysvětlete stručně, v čem se liší jednotlivé přístupy. 2. Který přístup k ochraně lesů je dle vašeho názoru správný? 3. Jaký přístup byste vy rozhodně nezvolili? 4. V kterém článku se objevuje problematika exportu ekologických problémů? Co tento pojem znamená? 9

8 1.4 Téma prezentace na cvičení Na prvním cvičení jsou studenti obeznámeni s tématy prezentací a s poţadavky na prezentace. Požadavky na prezentaci Prezentace mají poskytnout základní přehled o dané problematice, poukázat na zajímavé jevy a praktické příklady a vyjádřit názor studentů na tuto problematiku. Prezentace je minimálně na 20 minut, maximálně však na 30 minut. Při pouţití obrázků a jiných dat je nutné uvádět zdroje. Vybraná témata se týkají aktuálních problémů a studenti by ve svých prezentacích měli jejich aktuálnost zachovat, tj. vyuţívat nejnovější data a poznatky. Doporučení pro úspěšné zvládnutí prezentace Prezentace by měla mít logickou strukturu, nejlépe obsah. Prezentace by měla obsáhnout problematiku komplexně (z různých úhlů pohledu). Na jednotlivých snímcích prezentace by měly být jen body a nikoliv celý text, pokud to není nezbytně nutné. Text by měl znít od prezentující osoby. Prezentaci nečtěte celou z papíru, pouţívejte jej jen jako občasnou pomůcku. Při prezentaci se dívejte na lidi, kterým dané téma sdělujete. Mluvte hlasitě a srozumitelně. Na jeden snímek je vhodné vymezit čas 1 3 minuty. Nikdy nedávejte na snímek příliš mnoho textu, měl by být přehledný a stručný. Vyberte vhodné pozadí prezentace (co nejvíce kontrastní s textem např. tmavě modré pozadí a bílý text), aby byla dobře čitelná (a to nejen na PC). Prezentace by měla obsahovat úvodní a závěrečnou stránku. Přednes prezentace je vhodné prokládat praktickými a zajímavými informacemi. Grafický materiál (obrázky atd.) můţe zlepšit kvalitu prezentace, avšak pouţívejte jej s rozvahou. Prezentaci si dopředu dobře připravte a alespoň jednou předem přečtěte. Řeč by měla být plynulá a neměli bychom nabýt dojmu, ţe prezentující vidí text poprvé. V přednesu prezentace je vhodné se střídat (lépe se udrţí pozornost posluchačů), ale není to nezbytně nutné. Je maximálně doporučeno si prezentaci předem odzkoušet a změřit čas!!! U kaţdého tématu prezentace (počínaje kapitolou č. 3) je uvedena doporučená osnova prezentace, neboli základní body (myšlenky), které by se měly v prezentaci objevit. 10

9 1.5 Grafická úloha Připomeňme si, ţe indiferenční křivka znázorňuje různé kombinace dvou statků, které přinášejí spotřebiteli stejný uţitek. Obrázek 1. Stav ţivotního prostředí a preference Y IC 3 IC 2 IC 1 0 X Otázky 1. Který ze statků je neţádoucí? 2. Jaký vztah je vyjádřen pomocí indiferenční křivky mezi statky X a Y? 3. Pokud bude neţádoucí statek představovat mnoţství škodlivých emisí, co by mohl představovat statek Y? 4. Jak by vypadala indiferenční křivka, pokud za statky X a Y dosadíme peněţní příjem (X) a kvalitu ţivotního prostředí (Y)? Jaký vztah je obvykle mezi těmito statky? 11

10 2 Globální problémy lidstva a jejich ekonomické souvislosti Cílem cvičení je na základě diskuze o obecně známých globálních problémech lidstva odhalit a definovat jejich moţné příčiny a důsledky s důrazem na prozkoumání ekonomických aspektů. 2.1 Vybrané teoretické aspekty problematiky Definice globálního problému Globální problémy lidstva jsou problémy neomezující se jen na jednotlivou zemi nebo kontinent, ale projevují se po celém světě a jejich řešení je důleţité pro celé lidstvo. Předpokládá se, ţe mohou vést ke globální katastrofě lidstva, pokud nebudou vhodně a včas řešeny. Lidstvo zatím není zcela sjednocené v tom, které problémy by se měly řešit přednostně (a ještě méně v otázce, jak by se měly řešit). Základem smysluplného přístupu k řešení environmentálních problémů je nalezení jejich příčin, kterými mohou být například: růst světové populace, překotná urbanizace, způsob chování lidí (předimenzovaná spotřeba), snaha o prudký hospodářský růst, pouţívání technologií zatěţujících ţivotní prostředí, přirozené (přírodní) procesy aj. Typologie globálních problémů Jednu z moţných klasifikací globálních problémů nabízí Heczko (2005), který je dělí do tří velkých skupin: a) intersociální, b) ekosociální (přírodněsociální) a c) antroposociální problémy. Intersociální problémy vznikají ve vzájemných vztazích mezi společenskými a ekonomickými skupinami a systémy a jsou spojeny se zásadním střetem jejich různých zájmů (např. války a mír, překonání sociálně ekonomické zaostalosti méně rozvinutých (rozvojových) zemí, mezinárodní zadluţenost, změny mezinárodních ekonomických vztahů, aj). Ekosociální problémy pramení z porušených vazeb mezi přírodou a lidskou společností (např. populační, potravinové (nutriční), surovinové, energetické či ekologické problémy). Antroposociální problémy se týkají budoucnosti lidstva (většinou spadají do kategorie sociálních, humanitárních či kulturních problémů). Často se v této souvislosti hovoří o souhrnném problému budoucnosti člověka, který se pak dělí do dalších subproblémů, jakými jsou např.: problém absolutní chudoby, problém šíření epidemií a drogových závislostí, problém nekontrolované mezinárodní migrace, problém terorismu apod. Specifikace globálních problémů lidstva V současnosti je za globální problémy lidstva uváděno mnoho aktuálních či potenciálních problémů, jako například: nebezpečí válečného konfliktu; růst (nadměrný) světové populace; zajištění dostatku přírodních zdrojů surovin a energie; zásobování lidstva potravinami; nemoci a jiné civilizační jevy; rozdíly ve vyspělosti jednotlivých zemí/regionů; problém chudoby a zadluţenosti států; nadměrná mezinárodní migrace; mizení kulturního bohatství národů (unifikace kultur); dodrţování lidských práv; náboţenské konflikty; znečištění vod, ovzduší a půdy; nadměrná těţba surovin změny klimatu; skleníkový efekt; odpady, nadměrná tvorba a problematická likvidace; vymírání ţivočišných a rostlinných druhů; kácení deštných pralesů, odlesňování; povodně, zemětřesení, vulkanická činnost, sucha aj. (kurzivou jsou zvýrazněny environmentální problémy). 12

11 Globální problémy lidstva a trvale udržitelný rozvoj Koncepce trvale udrţitelného rozvoje je často zmiňována jako jedna z moţností, jak úspěšně řešit či předcházet globálním problémům. Obsahuje myšlenky, jeţ vyţadují změnu chování mnoha subjektů světové společnosti. Samotná koncepce trvale udrţitelného rozvoje se v minulosti vyvíjela a nadále vyvíjí, avšak k jejímu úspěšnému vyuţití je nutné, aby byla přijata a realizována dostatečně velkou částí lidstva. Koncepce udržitelného rozvoje, silná a slabá udržitelnost Trvale udrţitelný rozvoj je takový sociálně ekonomický rozvoj, který umoţňuje současné společnosti i budoucím generacím uspokojovat potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Koncepce trvale udrţitelného rozvoje a její realizovatelnost je stále diskutována mnoha teoretiky i praktiky. Rozmanitost tohoto pohledu se projevuje například v rozdělení na tzv. slabou a silnou formu udrţitelnosti. Slabá udrţitelnost předpokládá, ţe přírodní kapitál (statky) lze spotřebovávat, pokud je nahrazován fyzickým kapitálem (vytvořeným člověkem). Předpokládá, ţe je moţné tuto substituci provést při zachování konstantní úrovně uţitku. Silná udrţitelnost poţaduje zachování přírodního kapitálu minimálně na stejné úrovni, stejně tak jako celkového souhrnu přírodního a fyzického kapitálu. Substituci přírodního kapitálu za fyzický povaţuje tedy za nepřijatelnou. Otázky 1. Co je příčinou toho, ţe mnoho problémů lidstva má v současnosti globální charakter, a co je tím míněno? 2. S jakými globálními problémy ţivotního prostředí se setkává současná lidská civilizace? 3. Jaké jsou příčiny vzniku globálních problémů ţivotního prostředí a jak ovlivňují ekonomiku dotčených zemí? S kterými z nich se střetává Česká republika a jaké vidíte ve svém okolí? 4. Jaké jsou moţné dopady problémů ţivotního prostředí na lidskou civilizaci a různé aspekty vašeho ţivota? 5. Jaké jsou moţné ekonomické dopady problémů ţivotního prostředí? 6. Popište myšlenku trvale udrţitelného rozvoje a zamyslete se nad moţnostmi jejího prosazování. 2.2 Diskusní témata 1. Popište níţe uvedené globální problémy lidstva. Vysvětlete jejich příčiny, projevy a dopady na lidskou společnost a ţivotní prostředí. Diskutujte nad jejich závaţností. nebezpečí válečného konfliktu, růst (nadměrný) světové populace, zajištění dostatku přírodních zdrojů surovin a energie, zásobování lidstva potravinami, devastace ţivotního prostředí, nemoci a jiné civilizační jevy, rozdíly ve vyspělosti jednotlivých zemí/regionů, problém chudoby a zadluţenosti států, nadměrná mezinárodní migrace, mizení kulturního bohatství národů (unifikace kultur), změny klimatu, dodrţování lidských práv, povodně, zemětřesení, vulkanická činnost, sucha, 13

12 náboţenské konflikty, odpady nadměrná tvorba a problematická likvidace, vymírání ţivočišných a rostlinných druhů. 2. Jsou environmentální zájmy etické? Mohou být neetické? Proč? 3. Pro koho mohou být globální změny klimatu podnikatelskou příleţitostí? Jaké z toho mohou plynout výhody? Pro koho mohou být globální změny klimatu naopak podnikatelskou hrozbou? Uveďte příklady. 4. Kdybyste měli moţnost ovlivnit historický rozvoj nějaké určité země, čeho by se měla vyvarovat? Jaký by byl dopad na úroveň ekonomického rozvoje? Jak by to pravděpodobně ovlivnilo blahobyt? 5. Jak působí mezinárodní obchod na ţivotní prostředí? Je nutné k ochraně ţivotního prostředí omezovat mezinárodní obchod? 2.3 Případová studie Kolik ropy zbývá? Ropa je ze všech tří hlavních fosilních zdrojů nejvšestrannější. Má vysoký obsah energie, je relativně kompaktní a dá se snadno přepravovat. [ ] Ţe ropa dochází, se tvrdí jiţ hodně dlouho. Jiţ v roce 1914 Důlní úřad USA předpokládal, ţe ropy zbývá jen na deset let spotřeby. V roce 1939 americké ministerstvo vnitra předpovědělo, ţe ropa vydrţí jen 13 příštích let, a v roce 1951 se vypočítalo, ţe ropa dojde také za 13 let. Profesor Frank Notenstein z Princetonské univerzity ke konci své dráhy napsal: Od mého mládí ropa docházela neustále. Jak by se měla měřit vzácnost? I kdyby nám ropa docházela, neznamenalo by to, ţe je ropy nedostatek, ale jen to, ţe bude velmi, velmi drahá. Chceme-li zjistit, zda se ropa stává vzácnější, musíme zjišťovat, zda je také stále draţší. [ ] Cena ropy ţádný dlouhodobý trend růstu nevykazuje. Cenový skok u ropy od roku 1973 do poloviny 80. let byl způsoben umělým nedostatkem, kdy se OPEC podařilo důsledně omezit produkci. Stejně tak je současná vysoká cena důsledkem toho, ţe OPEC dodrţuje dohodnuté těţební limity z konce 90. let. Dá se tak očekávat, ţe cena ropa klesne do roku 2020 z nynějších zhruba 27 dolarů znovu mírně nad 20 dolarů. [ ] Je málo pravděpodobné, ţe se dlouhodobý trend příliš odchýlí od předpovězené ceny, protoţe vysoké reálné ceny odrazují spotřebu a podněcují rozvoj jiných zdrojů ropných i neropných dodávek energie. Dlouhodobě nízké ceny pak mají opačné účinky. Léta spotřeby

13 Obrázek zároveň demonstruje, ţe máme větší zásoby, neţ kdy předtím. To je ovšem velmi zaráţející. Zdravý rozum by říkal, ţe pokud bylo v roce 1955 ropy na 35 let spotřeby, pak by nám o rok později měla zbýt ropa na 34 let. Ve skutečnosti bychom tehdy dokonce měli mít k dispozici zásoby spíše jen na 33 let, protoţe v roce 1956 jsme spotřebovali více ropy neţ v roce Obrázek však ukazuje, ţe v roce 1956, v rozporu s tím, co by naznačoval zdravý rozum, bylo ropných rezerv na více let i při vyšší roční spotřebě. Ani kdyţ se podíváme na další léta, nevypadá to, ţe by ropa byla vzácnější. [ ] Proč tedy pořád věříme tomu, že ropa dojde, když se nic takového neděje? Stanley Jevons, jeden z nejrespektovanějších evropských vědců své doby, v roce 1865 napsal knihu o uhlí v Anglii. Podle jeho analýzy vyvolala průmyslová revoluce neúnavný vzestup poptávky po uhlí, coţ by mělo nevyhnutelně vést k vyčerpání uhelných loţisek Anglie a k ochromení celého jejího průmyslu. Ukáţe se, ţe v budoucnu nebude moţné očekávat jakékoliv zmírnění tlaku poptávky po hlavní hybné síle průmyslu. Jeho argumenty nebyly nepodobné těm, které se objevily v Mezích růstu. Neuvědomil si však, ţe kdyţ se cena uhlí zvýší, vznikne rovněţ větší podnět k hledání účinnějších způsobů jeho vyuţití, k nalezení nových loţisek, levnějších způsobů přepravy surovin a k nalezení jiných energetických zdrojů, jako například ropy. Proto se Jevonsova krize nikdy neodehrála. To, ţe jsme schopni lépe vyuţívat zdroje a nalézat jich stále více, se dá chápat jako ukázka lidského umu a důmyslu. Jistě, Země je kulatá a omezená, to však není ţádná relevantní námitka. Problém je spíše v tom, jak velká jsou loţiska, která právě máme k dispozici. Tato loţiska se mohou zdát omezená, jestliţe však cena vzroste, posílí to motivaci nalézat a rozvíjet další a lepší technologie jejich těţby. V důsledku toho růst ceny vlastně zvyšuje naše celkové známé zásoby, a tlačí tak cenu zase dolů. Odpověď na otázku, zda se zdroje stávají postupem doby vzácnější nebo naopak hojnější, se v podstatě zakládá na dvou přístupech: Proroci zmaru vyhlašují, ţe zdroje jsou fyzicky omezené, a proto jich musí být stále větší nedostatek; naopak stoupenci představy hojnosti spoléhají na lidský důmysl a svědectví empirických údajů. Zda má pravdu jeden nebo druhý přístup, je ale skutečně otázkou empirie. Zdroj: Lomborg (2006, str ) Otázky 1. Je úbytek surovin opravdu pro lidstvo závaţným problémem? 2. Znáte příklad nějaké suroviny, která jiţ byla vytěţena/spotřebována? 3. Souhlasíte s názorem Lomborga na problematiku úbytku světových zásob ropy? Proč? 4. Uvaţujte ekonomicky je moţné, ţe by zásoby ropy ve světě klesly na nulu? 15

14 2.4 Grafická úloha Obrázek 2. Populační teorie Thomase Malthuse Q Vývoj potřeby potravin s ohledem na vývoj lidské populace Vývoj produkce potravin s ohledem na možnosti planety Malthusiánská past 0 T Čas Otázky 1. Na základě uvedeného modelu popište podstatu populační teorie Thomase Malthuse a kriticky zhodnoťte jednotlivé předpoklady této teorie. 2. Jakým způsobem je moţné řešit nastíněný problém? 3. Zkuste navrhnout alternativní tvary křivky vývoje produkce potravin s ohledem na moţnosti planety. 4. Jak se s tímto modelem slučuje (či neslučuje) teorie trvalé udrţitelného rozvoje? Za jakých podmínek je moţná udrţitelnost? 16

15 3 Environmentální externality a role státu Cílem cvičení je blíţe pochopit problematiku externalit na základě konkrétních příkladů, dále proanalyzovat moţné cesty jejich řešení se zvláštním důrazem na potenciální moţnosti trhu a státu. 3.1 Vybrané teoretické aspekty problematiky Vestavěné tržní mechanizmy ochrany životního prostředí Pod pojmem problém ţivotního prostředí si nejčastěji představíme znečišťování ţivotního prostředí, nadměrné čerpání přírodních zdrojů nebo neţádoucí změny některých vlastností jednotlivých sloţek ţivotního prostředí. Zastánci klasické ekonomie, coby dostatečného přístupu k ochraně ţivotního prostředí, podpírají své postoje často o následující myšlenku: Pokud je nějaký (přírodní) zdroj nadměrně čerpán, stane se vzácným, coţ se promítne do zvýšení jeho ceny a na to reaguje trh sníţením poptávky a tedy i sníţením čerpání tohoto zdroje. Tím je vlastně příroda chráněna samotným trţním mechanismem. Podle klasické ekonomie tedy trh tímto přístupem řeší problémy ţivotního prostředí. Selhání trhu Základní příčinou problémů ţivotního prostředí je podle environmentální ekonomie tzv. trţní selhání. Je to situace, kdy trh sám o sobě není schopen vybrat nejefektivnější (optimální) řešení, jak rozdělit omezené zdroje mezi jednotlivé lidské potřeby. Za prvé, ne všechny statky mohou procházet trhem, např. proto, ţe nemají stanovenou cenu, nebo ji mají stanovenou niţší neţ optimální a dochází k nehospodárnému uţívání přírodního statku. Za druhé, objektivně existují externality (podrobněji dále v textu). Za třetí, existují tzv. veřejné statky, které jsou poskytovány zdarma a všem subjektům. Tyto statky souvisí také s problémem veřejné volby, neboli otázkou, které veřejné statky se mají nabízet (o které statky je veřejný zájem?). Problémem je zejména to, ţe vláda můţe přijímat nevhodná, neefektivní aţ škodlivá rozhodnutí, která mají dopad na redistribuci zdrojů ve společnosti. Soukromé a veřejné statky, pozice přírodních statků Veřejný sektor je specifickou součástí ekonomiky, která se nenachází v soukromém, ale veřejném vlastnictví. Smyslem veřejného sektoru je poskytování veřejných sluţeb (tzv. veřejných statků). Veřejný statek je statek, který splňuje následující podmínky a) nezmenšitelnost (nerivalita) spotřeba statku jedním subjektem nesniţuje nabídku tohoto statku a nemá tedy ţádný vliv na to, jaké mnoţství statku mohou spotřebovávat ostatní; b) nevylučitelnost buď není vůbec moţné nebo je velmi nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku vyloučit; c) spotřeba není zpoplatněna (je zdarma) resp. neplatí se přímo (nepřímo se platí skrze daně). Přírodní statky jsou chápány jako součást veřejných statků. Stát je obvykle pouze obhospodařuje, případně rozděluje, ale můţe i vytvářet nové přírodní statky (např. revitalizace). Externality a vlastnická práva Trţní ekonomika produkuje (mimo chtěné statky) nezáměrně také tzv. vnější efekty neboli externality. K tomu obecně dochází tehdy, kdyţ výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné (nezamýšlené) náklady nebo přínosy jiným subjektům. Tyto náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniţ by ti, kteří tyto náklady způsobují, anebo ti, kteří tyto přínosy získávají, za tyto náklady/přínosy platili. Tzv. Coaseho teorém poukazuje 17

16 na to, ţe externality vznikají často v důsledku těţko definovatelných a vymahatelných vlastnických práv. Klasifikace externalit Podle dopadu externality na jiné subjekty rozlišujeme pozitivní a negativní externality. Pozitivní externality vznikají v situaci, kdy určitá aktivita jednoho subjektu přináší uţitek i jiným subjektům. K tomuto vnějšímu efektu dochází mimo trh, coţ znamená, ţe ostatní subjekty za tento uţitek neplatí (např. včelař a sadař, majitel lesa a houbaři). Pozitivní externalita tedy vzniká, kdyţ si člověk nemůţe přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a kdyţ si část výnosů přisvojují jiní (např. vědecký výzkum a nedostatečná ochrana duševního vlastnictví). Negativní externality vznikají v situaci, kdy určitá aktivita jednoho subjektu přináší újmu jiným subjektům. Náklady spojené s touto externalitou hradí někdo jiný neţ původce škody (vypouštění zdraví poškozujících látek při výrobě do ovzduší, vody apod.). Negativní externalita pak vzniká, kdyţ člověk nenese plně všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné. Za environmentální externality jsou obecně povaţovány takové externality, které sniţují nebo poškozují přírodní statky, nebo narušují funkce a sluţby, které tyto statky poskytují. Například nadměrná těţba dřeva způsobuje nejen omezování tohoto zdroje, ale zároveň omezuje funkce, které les plní, jako například zadrţování vody v krajině. Internalizace externalit Internalizace externalit je proces, v jehoţ rámci se prosazuje snaha o promítnutí nákladů vznikajících v důsledku působení negativních externalit do interních (vnitřních) nákladů jejich původce. Jednoduše řečeno: internalizace externalit představuje snahu o to, aby znečišťovatel za své znečištění zaplatil (resp. pocítil ekonomickou či jinou újmu). Původce externality obvykle nemá zájem o její internalizaci (nákladů), pokud se jedná o negativní externalitu, ale naopak má zájem o její internalizaci (uţitků), pokud se jedná o pozitivní externalitu. Právě z těchto důvodů se povaţuje za nutné, aby internalizaci externalit vynucoval stát. Stát svou aktivitou v oblasti ochrany ţivotního prostředí vlastně nahrazuje vzájemnou interakci znečišťovatelů a poškozených. Institucionální podobu ochrany ţivotního prostředí lze vnímat jednak z hlediska samotné existence environmentální legislativy a jednak z existence institucí, jeţ mají ochranu ţivotního prostředí zakomponovánou do náplně své práce (MŢP, ČIŢP aj.). Selhání vlády Vláda se často snaţí napravit selhání trhu, ale ani tato instituce není neomylná. O selhání vlády hovoříme v případech, kdy a) stát nevědomě (problém určení veřejného zájmu) či vědomě (problém korupce) hájí jiné zájmy, neţ zájmy občanů; b) vládní politika reaguje na problémy se zpoţděním; c) vláda zvolí nesprávnou hospodářskou politiku; d) dochází k nadměrnému nárůstu byrokracie; e) dochází k problémům kvůli prolínání politických a ekonomických cyklů, aj. Tato selhání vlády mohou mít samozřejmě v praxi ekologický obsah, a to jak z hlediska příčin, tak i důsledků. Význam nestátních a mezinárodních organizací Význam nestátních neziskových organizací spočívá zejména v tom, ţe působí v oblastech, které stát neumí, nechce nebo nemůţe řešit (vyplňují bílá místa ). Významný je jejich přínos z hlediska informovanosti široké veřejnosti o problémech ţivotního prostředí a dále v organizování akcí k ochraně ţivotního prostředí, které jsou zaloţené většinou na dobrovolnosti. Mezinárodní organizace dávají ochraně ţivotního prostředí globální charakter. Mohou spojovat subjekty, které by se jinak do kontaktu vůbec nedostaly. Díky jejich působení (dosahu a zvyšování informovanosti) se stávají některé původně lokální problémy ţivotního 18

17 prostředí doslova celosvětovým problémem lidstva a na jejich řešení se tak můţe podílet mnohem více lidí. Otázky 1. Co jsou to externality? Jaké druhy externalit rozlišujeme? Jaké znáte příklady externalit? 2. Jak můţe selhání trhu ovlivnit ţivotní prostředí? Proč povaţujeme za neţádoucí, kdyţ některé statky tzv. neprocházejí trhem (např. externality)? 3. Co jsou to veřejné statky? Kdo je poskytuje, komu a proč? 4. Našli byste praktické příklady, kdy se původně veřejné statky stávají statky soukromými? 5. Popište příklady tzv. selhání vlády v souvislosti s ţivotním prostředím? 3.2 Diskusní témata 1. Bude-li přírodní zdroj neúměrně čerpán, poklesne jeho zásoba, stane se vzácnějším, coţ přivede k růstu jeho ceny. Racionální spotřebitel ho v tomto případě substituuje zdrojem méně vzácným. Tímto způsobem klasická ekonomická škola odůvodňuje, ţe trţní mechanismus můţe vyřešit mj. problém nadměrného čerpání přírodních zdrojů. Souhlasíte s tímto tvrzením? 2. Uveďte moţné externality, které způsobuje vaše studium na vysoké škole (návštěva supermarketu, dovolená v Egyptě atd.). Jsou negativní nebo pozitivní? Převaţují některé? 3. Uveďte moţné externality, které způsobuje činnost MŢP (Hnutí Duha, fakulty ţivotního prostředí). Jsou negativní nebo pozitivní? Převaţují některé? 4. Je moţné, aby jedna činnost produkovala zároveň pozitivní i negativní externalitu? Uveďte příklad. 5. Můţe vůbec být znečištění optimální? Pokud ano, tak z jakého hlediska? 6. Můţe nastat situace, kdy by původce externality měl vlastní zájem na její internalizaci? 3.3 Případová studie Větrná energetika a český venkov Obliba volné krajiny je zřejmě i důvodem poklesu cen pozemků a nemovitostí v blízkosti větrných elektráren. Ve studii, kterou zveřejnila na svém webu A&C Society (www.aandc.org) k výstavbě farmy větrných turbín v Prince Edward County v Kanadě, se cituje zpráva realitní kanceláře FP Savills z května 1998, která uvádí, ţe velké technické struktury bránící ve výhledu do krajiny, jako jsou stoţáry, obilná sila, radary nebo větrné turbíny, mají negativní vliv na cenu nemovitostí. Cena venkovského domu můţe klesnout aţ o 30 %. Ve vzdálenosti do pěti set metrů od větrné elektrárny, kde je jiţ trvale slyšet hluk, je nemovitost většinou obtíţně prodejná. Změna ceny nezáleţí jen na vzdálenosti od větrné elektrárny a její viditelnosti, ale na celkovém charakteru lokality a funkci nemovitosti. Největší změny obvykle nastávají u drahých rekreačních nemovitostí v nedotčené krajině. Studie A&C Society také uvádí, ţe větrné elektrárny mohou mít negativní vliv na místní zaměstnanost, protoţe přímo nezvyšují počet pracovních míst v postiţené obci (nevyţadují obsluhu, předpokládá se v průměru pouhý jeden den v roce na údrţbu), zato však sniţují turistický ruch, protoţe lidé z měst obvykle nejezdí na delší dovolenou do míst s takovými technickými zařízeními. Podle průzkumu britské National Tourist Board se chce aţ 90 % výletníků těšit z volné krajiny a nemíní jezdit tam, kde jsou postaveny velké farmy 19

18 větrných turbín. Novější studie venkovských oblastí Velké Británie (The Royal Institution of Chartered Surveyors, březen 2007) ukazuje, ţe neexistuje jednoduchá závislost poklesu ceny nemovitostí na vzdálenosti obytného domu od větrné elektrárny. Roli hraje i charakter, cena a stáří stavby, její orientace v terénu, případně to, zda se jedná o solitérní objekt, či nikoliv. Studie uvádí výrazný pokles ceny (aţ o třetinu původní ceny) u nemovitosti ve vzdálenosti do půl míle (800 metrů) od větrné elektrárny. Tato vzdálenost se zhruba shoduje s výraznou slyšitelností a viditelností větrné elektrárny. Proto se například v USA vyţaduje souhlas okolních majitelů pozemků a staveb se stavbou větrné elektrárny. Lidé vyhráli boj o ticho. Limity hluku se nezvýší Zdroj: Nondek (2005) Pro lidi, kteří bydlí blízko rušných silnic, je to skvělá zpráva: v Česku se nebude zvyšovat hranice přípustného hluku v dopravě. Ovšem pro státní pokladnu a například developery je to horší. Nové protihlukové zábrany budou stát stovky milionů korun. Pakliţe se uţ při plánování a výstavbě silnic nepočítá s opatřeními, které sniţují hluk, projeví se to zhoršením zdraví obyvatel, sníţenou produktivitou práce nebo sníţením ceny nemovitostí. Vítáme, ţe uţ tak slabá ochrana občanů proti hluku, nebude ještě oslabena. Došlo by totiţ k tomu, ţe by občané svým zdravím, potaţmo stát, např. v podobě zvýšených nákladů na zdravotní péči, dopláceli na to, co by logicky mělo být nákladem investora stavby," říká Markéta Višinková. Ministerstvo dopravy tvrdí, ţe na budování protihlukových opatření nemá peníze, přitom však není ţádným tajemstvím, ţe resort dopravy je černou dírou, kde se ztrácejí desítky miliard ročně. Ministerstvo dopravy by mělo nejprve objektivně stanovit priority výstavby a financování, kvalitně připravit projekty, aby mohlo čerpat dotace z EU, investovat do oprav stávajících komunikací a udělat si pořádek ve veřejných zakázkách. Jestliţe si takto nejprve splní své "domácí úkoly", nebude mít problém provozovat moderní a bezpečné silnice, jejichţ externí náklady nebudou muset nést občané, dodává Martin Fadrný. Zdroj: Keményová a Weikert (2011) Otázky 1. V jednom z uvedených článků je peněţní ocenění externality mnohem těţší. Ve kterém? Jak byste v tomto případě externalitu ocenili? 2. Je moţné výše uvedeným externalitám efektivně zabránit? 3. Jaké další externality mohou sniţovat cenu nemovitostí? 4. Našli byste příklady externalit pozitivně ovlivňujících cenu nemovitostí? 3.4 Téma prezentace na cvičení Organizace environmentální politiky v ČR Pojem environmentální politika. Jak a kdo určuje náplň a směry environmentální politiky v ČR? Funkce a stručný popis struktury MŢP. Definice nestátní neziskové organizace (NNO), důvod jejich existence. Proč se jim věnuje zvláštní pozornost? Přehled (environmentálních) NNO v ČR. 20

19 Vlastní zhodnocení činnosti NNO v ČR. - Mají dobrou pověst? Jaké jsou výsledky jejich činnosti?. Jak mohou ovlivňovat a jaký mají vliv na EP? Mají NNO v současné společnosti smysl? Jak se dle vašeho názoru bude vyvíjet jejich úloha ve společnosti v dalších letech? 3.5 Grafická úloha Obrázek 3. Klasifikace soukromých a veřejných statků dle Samuelsona Nezmenšitelnost ve spotřebě rivalitní spotřeba nerivalitní spotřeba smíšené statky (klubové statky) čisté soukromé statky čisté veřejné statky smíšené statky (kolektivní statky) vyloučitelné statky nevyloučitelné statky Nevyloučitelnost ze spotřeby Otázky: 1. Dokáţete uvést příklady statků, které odpovídají jednotlivým kvadrantům? 2. Jaké přírodní statky lze zařadit do jednotlivých kvadrantů na obrázku? 21

20 4 Politika životního prostředí a její principy Cílem cvičení je prostřednictvím diskuze nad všeobecně přijímanými principy politiky ţivotního prostředí poskytnout studentům ucelený pohled na teoretickou základnu a všeobecnou koncepci její tvorby. 4.1 Vybrané teoretické aspekty problematiky Vývoj politiky životního prostředí v EU Problematice ochrany ţivotního prostředí byla vţdy věnována v rámci evropské politiky určitá pozornost. Na počátku byla environmentální politika chápána velmi zúţeně a realizovala se jednotlivá nesystémová opatření. Důleţitým milníkem rozvoje politiky ţivotního prostředí se stala první Konference OSN o ţivotním prostředí člověka, která se konala ve Stockholmu v roce V roce 1987 byla ochrana ţivotního prostředí zavedena prostřednictvím Jednotného evropského aktu jako samostatná činnost. Během tohoto období byla environmentální politika evropských zemí zaloţena především na systému přímých administrativních nástrojů a byla obvykle určena ke kontrole emisí z koncových technologií. V roce 1992 se v Rio de Janeiru konal tzv. Earth Summit, kde byl mj. přijat akční plán pro udrţitelný rozvoj v 21. století (tzv. Agenda 21). Rok poté Smlouva o Evropské unii (tzv. Maastrichtská smlouva) udělila ochraně ţivotního prostředí status politiky (nikoliv činnosti, jak tomu bylo dříve). Díky ustanovení, ţe by ochrana ţivotního prostředí měla být brána v potaz při vývoji a realizaci ostatních politik, dostala environmentální politika průřezový charakter. Principy rozvoje v evropském měřítku v posledním desetiletí byly definovány v rámci tzv. Lisabonské strategie, které byla Evropskou radou přijata v roce 2000 s tím, ţe environmentální pilíř této strategie byl přidán na zasedání v Götteborgu v roce Principy (zásady) politiky životního prostředí Zásady environmentální politiky jsou klíčovými prvky ovlivňujícími environmentální politiku a určujícími její směr. Jsou zásadní jak pro její tvorbu, tak i pro její uskutečňování. Zároveň jsou nezbytně důleţité i pro vyuţívání a interpretaci všech nástrojů environmentální politiky, zejména práva. Sjednocují ekologickou legislativu, dávají jednotlivým nástrojům logický základ (jsou jejich stavebními kameny ). Princip nejvyšší hodnoty vychází ze základního předpokladu člověka pro ţivot, jímţ ţivotní prostředí bezesporu je (např. právo kaţdého na příznivé ţivotní prostředí je zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR). Princip trvale udrţitelného rozvoje je definován v zákoně o ţivotním prostředí č. 17/1992 Sb; je i součástí Státní politiky ţivotního prostředí ČR. Dle principu odpovědnosti (garance) státu je povinností ČR dbát o ochranu ţivotního prostředí, neboť za ţivotní prostředí nemůţe převzít plnou odpovědnost nikdo jiný. Princip odpovědnosti původce znamená, ţe náklady na preventivní či nápravná opatření nese ten subjekt, z jehoţ činnosti negativní následky hrozí nebo jiţ nastaly (tzv. znečišťovatel platí). Princip komplexnosti a integrované ochrany vyjadřuje potřebu překonat sloţkové pojetí ţivotního prostředí. Princip prevence vychází z poznatku, ţe mnohé důsledky činnosti lidí jsou nepříznivé nebo obtíţně odstranitelné. Princip předběţné opatrnosti: lze-li vzhledem k okolnostem předpokládat, ţe hrozí nebezpečí nevratného nebo závaţného poškození ţivotního prostředí, nesmějí být pochybnosti, ţe k takovému poškození skutečně dojde. Princip informovanosti a účasti veřejnosti vychází z Listiny základních práv a svobod a patří mezi principy preventivního charakteru. Princip ekonomické stimulace vychází z poznatku, ţe ekologické chování subjektů lze ovlivňovat ekonomickými nástroji. Princip na konci 22

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální problémy životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to globalizace a globální problémy. Jaké jsou výhody a nevýhody

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie MÝTY 1. Neustále se z médií dozvídáme, že existují obnovitelné zdroje energie, které ke svému provozu nepotřebují žádných vstupů a budou nám moci zajistit

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Příroda, životní prostředí a jeho ochrana jako ekonomický problém Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Učinili z ní zpustošený kraj; leží přede mnou truchlivá a zpustošená. Zpustošená je celá

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura:

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ZÁKLADY EKONOMIE vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) HOLMAN, R.: Základy ekonomie

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1.

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale 1. Písemné opakování 2. Výklad Opakování pojmů Z9 A B 1. Jmenuj rozdělení krajin 3. Práce s grafem 4. Procvičení pojmů 5. Křížovka 6. Témata na referáty podle

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu PhDr. Praha, VŠFS, 20.12.2010 Normativní versus pozitivní přístup v ekonomii Pozitivní přístup v ekonomii popisuje, jaká je ekonomická realita, k jakému efektu povedou jaké zásahy, popisuje způsob, jak

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí

Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí Národní konference Venkov 2011 Workshop C: Zemědělství a životní prostředí Národní konference VENKOV 2011 Panelisté: Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zeměděl., předseda ASZ ČR Bc. Roman Scharf, zástupce

Více

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák 17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Co je to udržitelná spotřeba? Vychází z konceptu udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj společnosti

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Aplikace Metodiky hodnocení efektivnosti implementace environmentálních politik na vybrané ekonomické nástroje ochrany životního prostředí

Aplikace Metodiky hodnocení efektivnosti implementace environmentálních politik na vybrané ekonomické nástroje ochrany životního prostředí Aplikace Metodiky hodnocení efektivnosti implementace environmentálních politik na vybrané ekonomické nástroje ochrany životního prostředí Ing. Pavla Kačmárová, Ing. Kateřina Kaprová, Ing. Kateřina Kolská,

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Ondřej Pašek. Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací

Ondřej Pašek. Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací Ondřej Pašek Evropské fondy: Návrhy nevládních organizací Principy pro příští období 1. Prevence místo hašení problémů: levnější a účinnější Úspory energie a čisté ovzduší Využití materiálů místo spaloven

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Národní program snižování emisí ČR

Národní program snižování emisí ČR Seminář Ochrana ovzduší ve státní správě II Sezimovo Ústí 14. 16. listopadu 2006 Národní program snižování emisí ČR Výsledky projektu VaV MŽP SM/9/9/04 Vladislav Bízek, Jana Kašková a Pavel Balahura DHV

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Metodický list č. 1 EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Název tematického celku: Úvod do předmětu ekonomika veřejného sektoru, veřejný sektor a veřejná správa. Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

CO JE TO SWOT ANALÝZA

CO JE TO SWOT ANALÝZA SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou

Více

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ

UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze, MŘ, GH, JT, DH 1 Obsah PODNIKATELSKÝ PLÁN / ZÁMĚR... 3 KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI... 20 MARKETING... 42 PRÁVO...

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie VZDĚLÁVÁCÍ PROGRAM CELOŢIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Obnovitelné zdroje energie Autorský tým: Ing. Antonín Rachůnek, Ing. Jaroslav Chlubný, Mgr. Věroslav Vala Obsah OBSAH...3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU DALŠÍHO

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY TECHNICKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY TECHNICKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Petr Zuna ČVUT v Praze, Fakulta strojní Inženýrská akademie ČR V současnosti je v ČR 26 veřejných vysokých škol (z toho lze 7 pokládat za ryze technické), 37 soukromých a 2 vojenské vysoké školy. Očekávaný

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více