Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015

Transkript

1 Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015

2 Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015 Anna Füleová, Jana Zónová, Danuše Antošová Praha, říjen 2016 Hygienická stanice hlavního města Prahy, Rytířská 404/12, Praha 1 ISBN

3 Obsah Úvod... 4 Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog... 5 Virové hepatitidy... 6 Virová hepatitida A... 7 Virová hepatitida A v Česku dle věku a rizikového chování... 7 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA v Česku dle regionů... 8 Virová hepatitida B... 9 Virová hepatitida B v Česku dle věku a rizikového chování Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHB v Česku dle regionů Virová hepatitida C Virová hepatitida C v Česku dle věku a rizikového chování Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHC v Česku dle regionů Infekce virem lidské imunodeficience (HIV) Výskyt HIV pozitivních případů v Česku dle regionů Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu HIV v Česku Kapitola 2: Intoxikace drogami Předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy Regionální rozložení Intoxikovaní podle pohlaví a základní drogy Typy zdravotnických zařízení Užití více drog (polydrug use) Věk a pohlaví osob intoxikovaných drogami v Česku Frekvence záchytů intoxikací Aplikace drogy Příčiny intoxikace Sociodemografické ukazatele Fatální intoxikace drogou Vybrané trendy u intoxikací drogou v Česku Závěry Zkratky Seznam tabulek Seznam grafů Zdroje dat a použitá odborná literatura... 36

4 Úvod Vážení čtenáři, tato zpráva navazuje na Hygienickou stanicí hlavního města Prahy každoročně vydávané publikace (období let ) s názvem Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v České republice. V oblasti monitorování drogové situace v Česku došlo v roce 2015 k zásadní změně. Zákonem o zdravotních službách (372/2011 Sb., v platném znění) byl zřízen Národní registr léčby uživatelů drog (dále jen NRLUD ), a jeho provoz byl spuštěn v březnu Správou NRLUD byl pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS ČR ). 1 Jedná se o nový zdravotní registr, který slučuje předchozí sběr dat provozovaný hygienickou službou ČR s již existujícím Národním registrem uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek. Registr shromažďuje data jak ze zdravotnických zařízení poskytujících služby pro uživatelé drog, tak i ze zařízení, která poskytují sociální služby těmto osobám. Z důvodů složitých technických převodů dat z různých zdrojů informačních systémů došlo k časové prodlevě a konečná data o léčbě uživatelů drog za rok 2015 nejsou k z NRLUD k dispozici. Naše sdělení se tedy z důvodu nedostupnosti kompletních dat zaměřuje pouze na zdravotní dopady u léčených uživatelů drog. Tato zpráva se v kapitole druhé zabývá výhradně zdravotními komplikacemi (intoxikacemi) způsobenými užíváním nelegálních psychoaktivních látek, nejsou zde sledovány zdravotní následky způsobené alkoholem či tabákem. Hygienická stanice hlavního města Prahy tímto děkuje za spolupráci všem hygienickým stanicím, které zajišťuji regionální sběr dat o intoxikovaných osobách (tento ukazatel není sledován prostřednictvím NRLUD) a též všem organizacím a institucím, která nám data poskytují a umožňují nám tímto longitudinální sledování zdravotních dopadů u drogově závislých v Česku. V příštím roce bude naši snahou (po zpřístupnění dat z NRLUD) navázat na předchozí rozsáhlejší analýzu dat a poskytnout Vám tak souhrnné informace o jednom ze základních indikátorů drogové epidemiologie. Autorský kolektiv 1 Národní registr léčby uživatelů drog, dostupné na: 4

5 Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog 5

6 Virové hepatitidy Virové hepatitidy (dále jen VH ) představují stále velmi závažný zdravotnický problém. Jedná se o difuzní zánětlivě-nekrotizující onemocnění jater způsobené virem. Existuje pět různých virů hepatitidy virus hepatitidy A, B, C, D a E, které způsobují krátkodobou akutní infekci. Viry hepatitidy B, C a D mohou zapříčinit i dlouhodobou infekci, tj. chronickou hepatitidu. Akutní i chronická forma onemocnění je příčinou významné nemocnosti i úmrtnosti v Česku i ve světě. Akutní virové hepatitidy v celosvětovém měřítku patří mezi nejčastější jaterní onemocnění, a dle odborných odhadů zapříčiní 1-2 miliónů úmrtí ročně. Následkem chronických forem onemocnění umírá dalších několik milionů lidí ročně. 2 V námi sledované specifické skupině injekčních uživatelů drog (dále jen IUD ) je v Evropě i Česku dlouhodobě vysoká prevalence infekce způsobené virem hepatitidy C (dále jen VHC ). Dle výsledků studií z dvaceti zemí Evropy byl ve vzorcích od injekčních uživatelů drog v letech 2012/2013 zjištěn výskyt protilátek VHC v rozmezí od %. 3 V roce 2015 v české populaci zaznamenáváme téměř 60 % podíl IUD na počtu nově zjištěných případů virové hepatitidy C (graf 1). Podíl IUD na počtu nových případů s diagnózou virová hepatitida B má sestupnou tendenci. Zvýšený výskyt virové hepatitidy A mezi uživateli návykových látek je spojený s aktuálně probíhajícími lokálními epidemiemi (v roce 2015 proběhla epidemie v Karlovarském kraji). Prezentovaná data jsou výstupem z registru hygienické služby (EPIDAT), který slouží k evidenci a analýze infekčních onemocnění v české populaci. Rizikové chování uváděné v textu představuje přítomnost některého ze sociálně negativních jevů u nemocných osob s diagnózou VH, tj. užívání nelegálních psychoaktivních látek, nadměrné pití alkoholu, užívání těkavých látek, hraní hazardních her, bezdomovectví, nízká úroveň osobní hygieny apod. Graf 1 Podíl injekčních uživatelů drog (absolutní počet) na VH v Česku v roce 2015 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, BENEŠ J., hlavní autor a pořadatel, Infekční lékařství, Galén, 2009, ISBN Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2015, ISBN

7 Virová hepatitida A Virová hepatitida A (dále jen VHA ) je celosvětově rozšířená infekce, a může se vyskytovat buď sporadicky, nebo v epidemiích. Podle pravděpodobnosti nákazy jsou geografické oblasti rozlišovány na oblasti s vysokými, středními nebo nízkými hodnotami. V oblastech s vysokým endemickým výskytem, tj. především v oblastech s nízkou úrovní hygieny, jsou infekce VHA velmi běžné a vyskytují se již v raném dětském a dětském věku. V některých místech Afriky a Asie má dokonce více než 90 % populace sérologické známky prodělané infekce. Ve vyspělých zemích představuje tato hodnota 33 %. 4 Virová hepatitida A v Česku dle věku a rizikového chování Počet hlášených onemocnění VHA se v Česku v období posledních pěti let pohybuje ve stovkách případů ročně. Lokální epidemie probíhající na území Česka vznikají převážně v kolektivech s těsnějším soužitím osob nebo v predisponovaných sociálních skupinách s nižším hygienickým standardem. 5 U VHA převažuje způsob přenosu fekálně orální cestou, toto infekční onemocnění je nazýváno nemoc nečistých rukou. Přenos infekce parenterálně je zaznamenáván jen zcela ojediněle (koncentrace viru v krvi je mnohem nižší než ve stolici). 6 Proti tomuto virovému zánětu jater se lze účinně chránit očkováním. Podíl injekčních uživatelů drog na počtu případů VHA, jak vyplývá z dlouhodobého sledování hygienickou službou je nízký. Občasné zvýšení počtu IUD má souvislost také se sociálním a hygienickým zázemím uživatelů drog (výrazné navýšení počtu nemocných bylo např. z důvodu epidemie VHA v roce 2008, která propukla v hl. m. Praze v populaci uživatelů drog; v roce 2015 to byla epidemie VHA v Karlovarském kraji). V roce 2015 bylo v Česku nově nahlášeno 724 případů virové hepatitidy A, z toho bylo 98 injekčních uživatelů drog, tj. 13,5 % (v roce 2014 to bylo 673 případů, z toho bylo 48 injekčních uživatelů drog, tj. 7,1 %). Nejvíce nemocných injekčních uživatelů drog v Česku bylo ve věkové skupině let. Nejvyšší podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými VHA byl však zaznamenán ve věkové skupině let, tj. 27,5 % (tabulka 1). 4 HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, ISBN MZ ČR, Situace ve výskytu virových hepatitid v České republice, dostupné na: 6 BENEŠ J., hlavní autor a pořadatel, Infekční lékařství, Galén, 2009, ISBN

8 Tabulka 1 Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině Z toho IUD % ve věkové skupině 0 8 * * * * * * * * * * * * * * * * ,0 9 22, , , , , , , ,2 8 13, ,6 * * ,8 * * * * * * Celkem , ,5 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA v Česku dle regionů Ve sledovaném období byl nejvyšší počet případů VHA zaznamenán v Karlovarském kraji, a to 274 případů onemocnění (37,8 % z celého Česka). Z toho byla tato nemoc diagnostikována u 68 injekčních uživatelů drog, tj. 24,8 % podíl na VHA v Karlovarském kraji. Na druhém místě v počtu nejvíce hlášených případů VHA je s výrazným odstupem Liberecký kraj, tj. 91 případů onemocnění, z nichž bylo 22 IUD (podíl IUD činí 24,2 %). Na třetím místě v počtu všech případů onemocnění VHA je Ústecký kraj (78 osob), z toho bylo toto infekční onemocnění diagnostikováno v jednom případě u injekčního uživatele drog (tabulka 2). 8

9 Tabulka 2 Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Karlovarský ,8 Liberecký ,2 Ústecký ,3 Hl. m. Praha ,7 Středočeský ,7 Plzeňský ,3 Jihomoravský 27 * * Olomoucký 21 * * Královéhradecký ,8 Moravskoslezský 17 * * Jihočeský ,7 Pardubický 7 * * Zlínský 3 * * Vysočina * * * Celkem ,5 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Virová hepatitida B Světová zdravotnická organizace (dále jen WHO ) odhaduje, že celosvětově bylo více než 2 miliardy lidí infikováno virem hepatitidy B (dále jen VHB ), z toho 240 milionů má chronickou formu tohoto onemocnění. Každý rok na následky spojené s onemocněním VHB zemře přibližně osob. V zemích s vysokým výskytem VHB (HBsAg prevalence 8 %) dochází nejčastěji k infekcí v dětském věku (Dálný Východ, subsaharská Afrika, Oceánie a Jižní Amerika). V zemích se středním endemickým výskytem (HBsAb prevalence 2 7 %) se infekce vyskytuje ve všech věkových skupinách, ale vyšší pravděpodobnost přechodu do chronické formy je opět v dětském věku (Amazonie, jižní části východní a centrální Evropy, Blízký Východ a Indický poloostrov). 7 V zemích, kde je výskyt VHB velmi nízký (HBsAg prevalence < 2 %), většina infekcí nastává u mladých dospělých, převážně během nechráněného sexuálního styku nebo u injekčních uživatelů drog (západní Evropa a Severní Amerika). 8 7 HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, ISBN GREENWOOD, D., BARER, M., SLACK, R., IRVING, W.: Medical mikrobiology. Elsevier Ltd., 2012, ISBN

10 Virová hepatitida B v Česku dle věku a rizikového chování Virová hepatitida B (dále jen VHB ) představuje spolu s virovou hepatitidou C vysoké riziko zejména pro injekční uživatele drog. Přenos infekce se uskutečňuje parenterálně krví, event. krevními deriváty. K přenosu dochází i při těsném styku s infikovanou osobou, a to zvláště mezi sexuálními partnery. 9 V roce 2015 se na počtu případů akutní VHB podílí injekční uživatelé v Česku z 23,6 % (v roce 2014 byl zjištěn podíl 37,1 %). V české populaci pokračuje sestupný trend v počtu nově zjištěných případů VHB, celkem bylo zaznamenáno 89 případů akutní VHB; oproti roku 2014 se snížil celkový počet o 16 případů (tabulka 3). Počet injekčních uživatelů drog mezi nemocnými se taktéž snížil o 18 osob (z 39 IUD v roce 2014 na 21 IUD v roce 2015). Nejvíce případů mezi IUD bylo zaznamenáno ve věkové skupině letých. Sestupný trend v počtu nově zjištěných případů akutní VHB pravděpodobně pozitivně ovlivňuje i účinnost harm reduction programů a nárůst populace, která je proti VHB očkována. Tabulka 3 Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem nemocných Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině Z toho IUD % ve věkové skupině 0 * * * * * 1 4 * * * * * 5 9 * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * ,2 6 23, , , ,0 2 13, ,5 * * * * * * * * * * Celkem , ,6 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, BENEŠ J., hlavní autor a pořadatel, Infekční lékařství, Galén, 2009, ISBN

11 V roce 2015 bylo v české populaci zaznamenáno celkem 193 případů chronického onemocnění virovou hepatitidou B (v roce 2014 to bylo 192 případů onemocnění). Oproti předchozímu roku se téměř nezměnil celkový počet nově diagnostikovaných onemocnění ani počet a podíl injekčních uživatelů drog na chronické VHB (tabulka 4). Tabulka 4 Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem osob Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině % ve věkové skupině Z toho IUD 0 1 * * * * 1 4 * * * * * 5 9 * * * * * * * * * * * * * * * * * * , , ,2 8 18, ,5 2 4, ,8 1 3, ,5 * * * * * * Celkem , ,9 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHB v Česku dle regionů Nejvíce případů akutního onemocnění bylo v roce 2015 evidováno v hl. m. Praze, tj. 21 osob, z toho u 3 IUD. Nejvyšší počet injekčních uživatelů drog na tomto typu virového zánětu jater hlásí Středočeský kraj (5 IUD z celkem 14 nemocných osob). Chronických onemocnění bylo nejvíce zjištěno v Libereckém kraji, tj. 43 osob (z toho jeden IUD); nejvyšší počet injekčních uživatelů drog mezi nemocnými byl zjištěn shodně v kraji Ústeckém a hl. m. Praze, a to 6 osob. Podíl injekčních uživatelů drog je v roce 2014 mezi nemocnými akutní VHB v Česku přibližně dvojnásobný oproti chronické VHB (23,6 %, resp. 10,9 %). Je pravděpodobné, že výskyt tohoto onemocnění se v budoucnosti bude i nadále snižovat v důsledku zavedení pravidelné vakcinace dětí od roku 2001 (tabulky 5-6). 11

12 Tabulka 5 Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Hl. m. Praha ,3 Středočeský ,7 Moravskoslezský ,0 Ústecký ,0 Zlínský 6 * * Karlovarský ,0 Královéhradecký 5 * * Olomoucký ,0 Liberecký 4 * * Pardubický ,3 Jihočeský ,0 Jihomoravský 2 * * Plzeňský ,0 Vysočina * * * Celkem ,6 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Tabulka 6 Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Liberecký ,3 Hl. m. Praha ,0 Středočeský ,2 Ústecký ,5 Moravskoslezský 15 * * Jihomoravský ,1 Královéhradecký ,7 Zlínský 12 * * Pardubický 11 * * Olomoucký 8 * * Jihočeský 6 * * Plzeňský 5 * * Vysočina 2 * * Karlovarský ,0 Celkem ,9 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy,

13 Virová hepatitida C WHO odhaduje, že více než miliónů lidí (přibližně 2 3 % celosvětové populace) je postiženo chronickou formu VHC a více než úmrtí ročně jsou spojovány s VHC. Na základě geografického výskytu byly země/oblasti rozděleny do tří kategorií. Většina populace Afriky, Ameriky, západní Evropy, většina středního východu a jižní Asie spadají do oblastí s prevalencí VHC pod 2,0 %. Prevalence ve východní Evropě, větší části Asie a regionů západního Pacifiku se pohybuje od 2,0 % do 2,9 %. V severních a subsaharských částech Afriky a na středním východě se prevalence VHC pohybuje v rozmezí od 1 % až do 12 %. 10 Virová hepatitida C v Česku dle věku a rizikového chování Nejnebezpečnější z virových hepatitid, jak z hlediska závažnosti zdravotních následků, tak z pohledu rizika šíření tohoto infekčního onemocnění je VHC, která významně ohrožuje komunitu injekčních uživatelů drog. Trend vysokého podílu injekčních uživatelů drog, který stále tvoří téměř 60 % všech nemocných, v Česku přetrvává. Vzhledem k tomu, že neexistuje prevence vakcinací, zůstává tato virová hepatitida společensky vysoce nebezpečnou. I přes realizované aktivity v oblasti primární, či sekundární prevence, zůstává podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými stále vysoký. Nejvyšší počty injekčních uživatelů drog v Česku jsou mezi nemocnými VHC ve věku let, celkem 250 osob (tabulka 7). U nemocných VHC v Česku došlo oproti minulému roku k vzestupu v počtu celkem evidovaných případů z 867 osob na 956 osob, ale co se týká podílu injekčních uživatelů na tomto onemocnění, došlo k mírnému poklesu z 64,5 % v roce 2014 na 58,9 % v roce HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, ISBN

14 Tabulka 7 Virová hepatitida C (akutní i chronická) v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Věková skupina Celkem osob Z toho s rizikovým chováním % ve věkové skupině Z toho IUD % ve věkové skupině 0 * * * * * * * * * * * * * ,0 3 60, , , , , , , , , , , ,7 4 10, ,3 * * * * * * Celkem , ,9 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHC v Česku dle regionů Nejvyšší počty, tj. 138 osob s diagnózou VHC jsou v roce 2015 nahlášeny shodně z Ústeckého kraje a hl. m. Prahy (tabulka 8). Nejvyšší podíly IUD, které překračují 2/3 podíl na počtu nemocných VHC v roce 2015 byly ale zaznamenány v Karlovarském kraji (83,6 %), Jihočeském kraji (75,8 %), Ústeckém kraji (75,4 %) a Středočeském kraji (71,1 %). Tabulka 8 Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Kraj Celkem IUD % Ústecký ,4 Hl. m. Praha ,4 Jihomoravský ,8 Moravskoslezský ,5 Středočeský ,1 Jihočeský ,8 Karlovarský ,6 Liberecký ,4 Olomoucký ,3 Plzeňský ,7 Královéhradecký ,6 Vysočina ,5 Zlínský ,5 Pardubický ,1 Celkem ,9 Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy,

15 Infekce virem lidské imunodeficience (HIV) Závažným zdravotním dopadem v souvislosti s rizikovým chováním, které ohrožuje zdraví populace je také výskyt HIV infekce. Celosvětově se počet infikovaných osob virem HIV ke konci roku 2015 odhaduje na 36,7 miliónu. Největší počet těchto infikovaných osob (bez rozdílu věku) žije ve východní a jižní Africe (cca 19 miliónů), dále v západní a centrální Africe (6,5 miliónu), 5,1 miliónu v Asii, 2,4 miliónu v západní Evropě a severní Americe, 2 milióny v Latinské Americe, 1,5 mil. ve východní Evropě a centrální Asii, osob v oblasti Středního Východu a v severní Africe. Nově infikovaných osob virem HIV je v roce 2015 cca 2,1 miliónu. Počet úmrtí na AIDS se odhaduje v roce 2015 na 1,1 miliónu. Nově infikovaných osob virem HIV je v roce 2015 cca 2,1 miliónu. Počet úmrtí na AIDS se odhaduje v roce 2015 na 1,1 miliónu. 11 Z případů HIV hlášených v Evropě, kde je znám způsob přenosu, zůstává procento připisované injekčnímu užívání drog nízké a stabilní (méně než 8 % v posledních deseti letech. 12 Výskyt HIV pozitivních případů v Česku dle regionů Z analýzy Státního zdravotního ústavu (dále jen SZÚ ), Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS (dále jen NRL AIDS ) vyplynulo, že v roce 2015 byl zaznamenán nejvyšší roční nárůst počtu nových případů HIV infekce od počátku sledování výskytu v Česku (graf 2), a to 266 případů, tj. 2,52 nových případů na obyvatel. Graf 2: Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, UNAIDS 2016, Aids by the numer. Dostupné na: _en.pdf 12 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2015, ISBN

16 Polovina osob, u kterých byla v roce 2015 nově diagnostikovaná infekce HIV, uvádí bydliště v hl. m. Praze (50,8 %), dalších 7,9 % osob uvádí bydliště ve Středočeském kraji. Z relativních údajů (přepočteno na obyvatel) je patrný dominující výskyt v hl. m. Praze (graf 3). Z kumulativních údajů dále vyplývá, že na prvním místě ve výskytu tohoto onemocnění je hl. m. Praha (1 292 případů infekce HIV, tj ,3 osob na obyvatel oproti 249,4 na obyvatel v Česku). V hl. m. Praze je celkem evidováno 49,3 % ze všech HIV pozitivních osob v Česku. 13 Graf 3: Počet HIV pozitivních případů v Česku na obyvatel podle kraje bydliště v době první diagnózy za období Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, 2016 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu HIV v Česku Nejčastější způsob přenosu infekce virem HIV je dlouhodobě zaznamenáván tzv. sexuální cestou, a v roce 2015 tento hlavní způsob přenosu činí 95 % (graf 4). Oproti tomu dlouhodobě přetrvává nízký podíl přenosu prostřednictvím injekčního užívání drog. Pouze u dvou osob mezi nově zjištěnými případy infekce virem HIV v roce 2015 se jednalo o injekční užití drogy. 13 Státní zdravotní ústav, Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS, Zpráva o výskytu a šíření infekce HIV/AIDS v ČR za rok Dostupné na: 16

17 Graf 4: Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2015 (v %) Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, 2016 Za celé období sledování HIV/AIDS ( ) bylo v Česku provedeno celkem vyšetření na HIV u občanů Česka/rezidentů, z nichž je evidováno HIV pozitivních osob. Z toho bylo zjištěno 98 případů u injekčních uživatelů drog (podíl injekčních uživatelů drog ze všech případů HIV infekce činí 3,7 %). K bylo v Česku evidováno 458 případů rozvinutého AIDS, ve 32 případech (7 %) se jednalo o injekční uživatele drog. 17

18 Kapitola 2: Intoxikace drogami 18

19 Předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy Užívání drog v evropské populaci patří mezi hlavní příčiny odvratitelných úmrtí mezi mladými lidmi, a to jak přímo v důsledku předávkování (přímá drogová úmrtí), tak i nepřímo v důsledku nemocí a nehod souvisejících s užíváním drog, násilí a sebevražd. Dle odborných odhadů zemře ročně v Evropě uživatelů opioidů. 14 Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací, ke kterým dochází v souvislosti s užitím drogy, slouží jako významný nepřímý zdravotní indikátor i při monitorování drogové scény v Česku. Hygienická služba zajišťuje longitudinální sledování těchto dat, a to prostřednictvím tzv. sentinelových pracovišť. V rámci drogové epidemiologie jsou sledována data o frekvenci akutních předávkování, podílu jednotlivých drog na evidovaných případech i o charakteristikách intoxikovaných osob. V roce 2015 bylo hygienickým stanicím zapojeným do sběru dat nahlášeno celkem případů akutních intoxikací či jiných zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k navýšení o 82 případů. 14 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2015, ISBN

20 Regionální rozložení Nejvíce případů akutního předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy nahlásil kraj Ústecký. Na druhém místě je kraj Karlovarský, na třetím Moravskoslezský, a s velkým odstupem pak kraje Zlínský, Plzeňský a Olomoucký. Ve čtyřech regionech (kraje Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký a hl. m. Praha) není sběr těchto dat realizován. Tabulka 9 Počet intoxikovaných osob podle krajů Kraj Počet případů 2014 % z Česka Počet případů 2015 % z Česka Změně 2014/2015 (%) Hl. m. Praha * * * * * Středočeský 22 2,0 44 3,7 100,0 Jihočeský * * * * * Plzeňský 77 6,9 71 5,9-7,8 Karlovarský , ,2 7,3 Ústecký , ,8 9,4 Liberecký 23 2,0 23 1,9 0 Královehradecký * * * * * Pardubický 44 3,9 44 3,7 0 Vysočina 34 3,0 17 1,4-50,0 Jihomoravský * * * * * Olomoucký 57 5,1 47 3,9-17,5 Zlínský 81 7,2 78 6,5-3,7 Moravskoslezský , ,1 26,4 Česko , ,0 7,3 Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Oproti roku 2014 se zvýšil počet evidovaných případů akutní intoxikace a zdravotních problémů v souvislosti s užitím drogy v kraji Moravskoslezském, Ústeckém, Středočeském a Karlovarském. Naopak k poklesu počtu evidovaných případů došlo v kraji Vysočina, Olomouckém, Plzeňském a Zlínském kraji (tabulka 9). Regionální přehled počtu intoxikací podle zastoupení základní drogy znázorňuje graf 5. 20

21 Graf 5: Počty intoxikací v krajích Česka podle skupiny základní drogy Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Intoxikovaní podle pohlaví a základní drogy Akutní intoxikace a zdravotní problémy v souvislosti s užitím opiátů jsou evidovány v 94 případech, tj. v 7,8 % (v roce 2014 to bylo 104 případů) a tvoří pátou nejčastější skupinu drog vedoucích ke sledovaným zdravotním komplikacím. Častěji byli postiženi muži (67 %). Nejvíce případů u mužů i žen bylo zaznamenáno po požití drog zařazených do skupiny ostatní opiáty tj. 64 případů, a po požití heroinu to bylo 29 případů (graf 6). Jako čtvrtá nejčastější příčina problémů byly uvedeny intoxikace a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím kanabinoidů (104 případů, tj. 8,6 %). Podíl žen mezi těmito postiženými tvoří necelou třetinu (31,7 %). Jiné drogy a léky jsou třetí nejpočetnější skupinou, která v roce 2015 způsobila intoxikace a zdravotní problémy v souvislosti s jejich užitím. Celkem bylo zaznamenáno 147 případů, tj. 12,2 %. Stejně jako v minulých letech zde pozorujeme převahu žen nad muži (77 žen, 70 mužů). Skupina případů souvisejících s užitím sedativ a hypnotik je v roce 2015 druhou nejpočetnější (380 osob, tj. 31,5 %). V souvislosti s požitím hypnotik/sedativ je stejně jako v minulém roce vyhledalo léčebnou péči více žen (64,7 % žen oproti 35,3 % mužů). Nejvíce intoxikovaných osob bylo zaznamenáno po užití pervitinu a ostatních stimulancií, tj. 449 (286 mužů a 163 žen) a tyto drogy tvoří 37,3 % ze všech evidovaných případů. 21

22 Nejčastější užitou drogou byl pacienty uveden pervitin, tj. 394 osob (256 mužů a 138 žen). Lékařské ošetření v souvislosti s užitím halucinogenů si vyžádalo 19 intoxikovaných osob. Intoxikací rozpustidly bylo zaznamenáno 9 případů, což představuje 0,7 % ze všech hlášených intoxikací, a patří mezi nejméně časté. Intoxikace související s požitím neznámé nebo neurčené drogy byly v roce 2015 zaznamenány ve třech případech (dva muži a jedna žena). Graf 6: Počty intoxikací v Česku podle skupiny základní drogy a pohlaví Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Typy zdravotnických zařízení Škála zdravotnických zařízení, kde bylo poskytnuto ošetření intoxikovaným osobám je rozmanitá. Hlášení je poskytováno z různých typů zařízení, jako jsou oddělení nemocnic: anesteziologicko resuscitační oddělení (ARO), jednotka intenzivní péče (JIP), interní, psychiatrické, soudního lékařství či dětské oddělení. Intoxikace hlásí také rychlá zdravotnická pomoc (RZP) a oddělení centrálního příjmu (CP), které je v roce 2015 zdrojem části hlášení z Ústeckého a Olomouckého kraje. Největší počet případů je hlášen z pracovišť záchranných služeb, tj. 364 případů (nejvíce z Ústeckého kraje). Co se týče počtu hlášených případů, na druhém místě je hlášení z interních oddělení (včetně jednotek intenzivní péče), tj. 313 případů intoxikací, a na třetím místě je oddělení ARO, kde je evidováno 163 případů. Značný počet případů intoxikací je hlášen také z psychiatrického oddělení Moravskoslezského kraje (126 případů). Dalším podstatným hlásicím zařízením jsou dětská 22

23 oddělení, ze kterých je nahlášeno 84 případů (graf 7). Data nejširšího rozsahu typů hlásících zařízení (7 typů zařízení) poskytuje v roce 2015 Karlovarský kraj. Ostatní hlásící kraje zajistily data z 1-4 typů zařízení. Graf 7: Počty intoxikací v Česku podle typů zdravotnického zařízení Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Užití více drog (polydrug use) Většina uživatelů psychoaktivních látek, pacientů, u kterých byla stanovena diagnóza akutní předávkování způsobené užitím drog, kombinuje dvě nebo více těchto látek současně. Z celkového počtu případů intoxikací byla zaznamenána kombinace dvou drog u 467 osob (256 mužů a 211 žen), z nich 120 (65 mužů a 55 žen) užilo třetí drogu, a z nich ještě 29 osob užilo čtvrtou drogu (15 mužů a 14 žen). Droga v kombinaci byla celkem zachycena ve 38,8 % hlášených případech. Nejčastější sekundární drogu přestavují kanabinoidy (153 případů) a alkohol (151 případů). Výraznou skupinu drog užitých v kombinaci představují stimulancia, (127 případů, z toho byl 75x uveden amfetamin a 31x pervitin) a opiáty (25 případů, z toho 14x heroin). Opiáty a stimulancia byly jako tzv. doplňková droga uvedeny celkem v 152 případech, sedativa/hypnotika v 106 případech. Věk a pohlaví osob intoxikovaných drogami v Česku Mezi hlášenými případy o intoxikovaných osobách v roce 2015 převažují muži nad ženami (stejně jako v předchozích letech). Podíl mužů se však postupně snižuje, a dochází tak k vyrovnanému zastoupení obou pohlaví. V roce 2010 bylo evidováno 63,5 % mužů, a v roce 2015 tento podíl činí 53,9 %. 23

24 V roce 2015 je nejvíce případů ve věku mezi let (508 případů, tj. 42,2 % ze všech evidovaných), dále následuje věková kategorie nejstarších osob nad 40 let (329 osob, tj. 27,3 %). V nejmladší věkové kategorii (do 15 let) je zahrnuto 30 novorozenců a to, z kraje Karlovarského (16 novorozenců) a kraje Ústeckého (14 novorozenců). Ze 42 zaznamenaných intoxikovaných osob nejmladší věkové kategorie tvoří téměř 79 % intoxikace u dětí do 4 let. Počty intoxikovaných mužů a žen v Česku podle věkového zastoupení jsou uvedeny v tabulkách Tabulka 10 Počet intoxikovaných mužů v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Skupiny drog Věková skupina a více Celkem Opiáty Stimulancia Kanabinoidy Halucinogeny * Rozpustila * * 2 5 * 7 Sedativa, hypnotika Jiné drogy a léky Neznámá * * * Celkem Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Tabulka 11 Počet intoxikovaných žen v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Skupiny drog Věková skupina a více Celkem Opiáty Stimulancia Kanabinoidy Halucinogeny * * 2 * 1 3 Rozpustila * 1 * 1 * 2 Sedativa, hypnotika * Jiné drogy a léky Neznámá * * 1 * * 1 Celkem Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy,

25 Frekvence záchytů intoxikací Opakované užití drogy bylo příčinou zdravotních komplikací v 31,2 % případů, avšak neurčená frekvence užití je stále uváděna ve vysokém procentu případů (45,7 %). První kontakt s drogou vedl k předávkování nebo jiné zdravotní komplikaci ve 23,1 % případů (v roce 2014 to bylo 22,3 % případů). Oproti roku 2014 významně vzrostl v roce 2015 počet intoxikací při prvním kontaktu se stimulancii, a to ze 17 případů v roce 2014 na 76 případů v roce Naopak byl zaznamenán pokles případů intoxikovaných drogou při prvním užití drogy ze skupiny sedativ a hypnotik, a to ze 146 v roce 2014 na 111 případů v roce 2015 (tabulka 12). Tabulka 12 Počet intoxikovaných v Česku podle frekvence užití základní drogy Opakovaný První Neznámo Celkem Základní droga abusus kontakt Heroin Kodein * * 1 1 Ostatní opiáty Kokain * * 1 1 Amfetamin Pervitin Extáze Efedrin 1 * * 1 Marihuana Hašiš * 1 * 1 Barbituráty 2 * 3 5 Benzodiazepiny Ostatní sedativa LSD * * Psilocybin Toluen 1 * 1 2 Jiná rozpustidla * Jiné drogy, léky Neznámá 1 * 2 3 Celkem Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy,

26 Aplikace drogy Nejčastější způsob aplikace základní drogy mezi intoxikovanými osobami v roce 2015 představuje s hodnotou 47,2 % tzv. požití drogy (perorální způsob). Z celkem 569 pacientů (340 žen a 229 mužů), kteří uvedli tento způsob aplikace drogy, byla intoxikace způsobena nejčastěji po užití těchto drog: benzodiazepiny užilo 210 osob (36,9 %), ostatní sedativa 151 osob (26,5 %) a 143 osob (25,1 %) užilo jiné drogy a léky. Injekční, tedy nejrizikovější aplikace jak z hlediska šíření infekčních chorob, tak z hlediska nástupu účinku látky a výskytu případných komplikací byla zjištěna ve 25,8 % případů aplikace drog s následkem intoxikace (z toho 70,4 % muži, 29,6 % ženy). Injekční aplikace se týká 89,7 % případů užití heroinu, 56,3 % případů užití pervitinu, ale i 70,3 % užití jiných opiátů. Tato aplikace drogy byla použita též ve 13 případech u užití amfetaminu, což představuje 27,7 % užití této drogy. Injekční aplikace se objevuje i při užití efedrinu, jiných a tzv. neznámých drog. V případě intoxikací stimulačními látkami, jsou uváděny veškeré způsoby aplikace drogy, výraznou převahu má injekční užití, své zastoupení má ale také kouření, požití a inhalace. U opiátů, kromě výrazně převažující aplikace injekční, se objevuje požití a kouření. U kanabinoidů převažuje v 83,7 % klasické kouření. Ve skupině látek, které řadíme mezi sedativa, je jako nejčastější způsob aplikace uváděno požití, a to v 96,1 %. Toluen a další rozpustidla byla častěji inhalována, ale také ve 2 případech požita. Porovnání aplikace drogy podle pohlaví znázorňuje graf 8. Graf 8: Počty intoxikací v Česku podle pohlaví a způsobu aplikace základní drogy Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy,

27 Příčiny intoxikace Příčinou zdravotní komplikace bylo u 77,2 % případů předávkování drogou, v 16,1 % jiná určená diagnóza. U 6,7 % případů nebyla diagnóza určena. Jako jiná diagnóza byly uvedeny například: náhodná otrava, otrava (salicyláty, CO, konopnými produkty, psychotropními léčivy, inzulinem, antikoagulancii, jinými a neurčenými léky, léčivy, návykovými a biologickými látkami), toxické účinky anorganických látek, postižení plodu a novorozence při toxikomanii matky, srdeční zástava, poruchy chování způsobené užitím různých typů drog, anxiózní porucha, delirium, psychotická porucha, idiopatická epilepsie, akutní hepatitida A, akutní hepatitida B, chronická virová hepatitida C, prim. hypertenze, dyspepsie, bolest na hrudi NS, bezvědomí, mnohočetné zlomeniny kostí lebky, patologické hráčství. Sociodemografické ukazatele Naprostá většina intoxikovaných osob uvádí ve zdravotnické dokumentaci trvalé bydliště, které je však často značně vzdálené od místa řešení případu (graf 9). Je to údaj zjištěný na základě dokladů a nemusí odrážet reálnou aktuální situaci. Přechodné bydliště je uváděno u 4,7 % intoxikovaných. Celkem 38 osob, tj. 3,2 %, tvoří osoby bez domova, z nichž většina jsou uživatelé pervitinu (ve 23 případech, tj. 60,5 % z uvedených osob bez domova). Graf 9: Bydliště intoxikovaných drogou v Česku Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy,

28 Nezaměstnanost je stále významným ukazatelem sociálních dopadů spojených s užíváním drog. Charakter zaměstnání je vykazován téměř stejně jako v minulých letech. Největší podíl, tj. 45,3 % případů akutních intoxikací tvoří ti, u nichž není známo, zda je osoba zaměstnaná či nikoliv (graf 10). Celkem 16,5 % intoxikovaných uvádí pravidelné zaměstnání, a 14,9 % jiné zaměstnání. Zbývajících 23,2 % intoxikovaných jsou nezaměstnaní, případně pracující příležitostně. Nejčetněji jsou jako nezaměstnané uváděny osoby intoxikované pervitinem. Graf 10: Zaměstnání intoxikovaných drogou v Česku Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Fatální intoxikace drogou V roce 2015 bylo hygienickou službou evidováno celkem 23 úmrtí, ke kterým došlo v souvislosti s registrovanou intoxikací související s užitím drogy, což zcela jistě neodpovídá celkové realitě v Česku. Zemřelí byli v 11 případech muži, a v 12 případech ženy. Užita byla v 10 případech sedativa, v 8 případech jiné léky či drogy, 4x stimulancia a jednou opiát (kodein). Příčinou smrti byla otrava a zdravotní komplikace související s účinkem drogy. Úmrtí byla hlášena nejpočetněji z Karlovarského kraje (20 případů) a po jednom případu z kraje Libereckého, Středočeského a Moravskoslezského. Tato evidence případů úmrtí souvisejících s užitím drogy v krajích je nekompletní a nelze ji tedy systematicky vyhodnocovat. 28

29 Vybrané trendy u intoxikací drogou v Česku Longitudinální sledování dat o intoxikovaných osobách (od roku 1995) i přes svá omezení (hlášení probíhá tzv. sentinelovým způsobem, tj. není pokryto plošně celé území Česka) nám umožňuje sledování zdravotní komplikace spojené s užitím drogy v trendu. Počet hlášených intoxikací drogou v Česku v letech se pohybuje od 805 případů za rok (v roce 2011) do 1205 případů (v roce 2015), kdy byl zaznamenán nejvyšší počet drogou intoxikovaných osob. Hlášení o počtu intoxikovaných osob v Česku má poměrně vyrovnaný trend (graf 11). Graf 11: Trendy hlášených případů intoxikací drogou v Česku Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Zastoupení jednotlivých skupin drog, užívaných jako droga základní, které jsou důvodem intoxikace organizmu, se v jednotlivých letech liší zejména u opiátů, kde zaznamenáváme klesající trend, oproti tomu dochází k vzestupu u stimulancií. Výrazný podíl si v celém sledovaném období udržují sedativa a hypnotika. Poměrně vyrovnaný trend zaznamenáváme mezi skupinou drog jiné drogy a léky, a u kanabinoidů (graf 12). 29

30 Graf 12: Trendy podílu skupin drog na intoxikacích v Česku Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016 Populace uživatelů drog v Česku stárne a obdobný trend zaznamenáváme i mezi osobami intoxikovanými drogou. Z dlouhodobého sledování je patrný vzestupný trend v nejpočetnější věkové kategorii let a nejstarší věkové kategorii nad 40 let (graf 13). Graf 13: Trendy věkové kategorie osob intoxikovaných drogou v Česku Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy,

31 Závěry Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog Injekční uživatelé drog v Česku tvoří velmi výrazný podíl na počtu nemocných VHC, u ostatních typů virových hepatitid je jejich podíl zřetelně menší; Podíl IUD na výskytu VHA je stabilně nízký, počet nakažených se zvyšuje až v případě, že vzplane epidemie přímo mezi uživateli drog; tato příčina vzestupu nových případů onemocnění VHA byla zaznamenána i v roce 2015; pokračující epidemie VHA (započala v roce 2014) v Karlovarském kraji přinesla v české populaci meziroční nárůst podílu IUD mezi nemocnými VHA ze 7,1 % v roce 2014 na 13,5 % v roce 2015; celostátně bylo nahlášeno 724 případů VHA, z nichž bylo 98 injekčních uživatelů drog; injekční uživatelé drog ve věku let tvoří víc než 27 % z celkového počtu nemocných VHA v příslušné věkové skupině; Výskyt akutní VHB v Česku má dlouhodobě klesající tendenci, pravděpodobně i díky zvolna vzrůstající proočkovanosti zejména v mladších ročnících; v roce 2015 onemocnělo celkem 89 osob, z nichž téměř čtvrtina (21 osob, tedy 23,6 %) jsou injekční uživatelé drog; Nezměněn zůstal počet chronických onemocnění VHB (v roce 2014 celkem 192 případů, v roce 2015 celkem 193 evidovaných případů); z tohoto počtu bylo 21 injekčních uživatelů drog, což odpovídá necelým 11 %; většina těchto IUD je ve věku let; Počet evidovaných nemocných VHC vzrostl meziročně o víc než 10 %, a to z 867 osob v roce 2014 na 956 osob v roce 2015; z tohoto počtu je 563 injekčních uživatelů drog, což představuje takřka 60 % podíl; ve věkové kategorii let tvoří IUD téměř 80 % podíl na VHC; ve věkové skupině let tvoří podíl IUD na onemocnění VHC zhruba 69 %; šíření VHC v komunitě českých uživatelů drog je dlouhodobý problém; Injekční užívání drog v Česku nepředstavuje hlavní cestu přenosu HIV infekce; přes vysoký meziroční nárůst počtu nových případů infekce virem HIV mezi rokem 2014 a 2015 (nárůst o 266 případů) byl pouze u dvou osob prokázán přenos prostřednictvím injekčního užití drogy (jedná se o 0,8 % podíl); za celé období sledování a vyšetřování HIV pozitivity v Česku ( ) je z HIV 31

32 pozitivních osob zjištěno 98 případů u IUD (tito představují 3,7 % ze všech případů infekce virem HIV v Česku); Kapitola 2 : Intoxikace drogami V roce 2015 bylo nahlášeno celkem případů akutních intoxikací či jiných zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy; nejvíce intoxikovaných osob bylo zaznamenáno po užití pervitinu nebo ostatních stimulancií; V období mezi lety 2000 a 2015 bylo zachyceno od zhruba případů ročně, bez zřetelné tendence růstu či poklesu počtu intoxikovaných, tj. pozorujeme poměrně vyrovnaný trend; V roce 2015 bylo tímto sběrem dat zachyceno 23 úmrtí v souvislosti s užitím drogy, je třeba ovšem vzít v úvahu, že toto číslo není ve vztahu k české populaci konečné; Zastoupení jednotlivých drog, užívaných jako základní, se v průběhu času mění; v posledních letech pozorujeme pokles užívání opiátů a jistý vzestup u stimulancií; Z celkového počtu byla ve zhruba 39 % hlášených případů zaznamenána kombinace dvou drog; nejčastější sekundární drogou jsou kanabinoidy a alkohol; V roce 2015, stejně jako v letech minulých, převažují mezi intoxikovanými osobami muži, jejich podíl se však postupně snižuje; v roce 2015 činí podíl mužů 53,9 %; Nejvíce případů intoxikací, 508 osob - 42,2 %, je ve věkové skupině let; v nejmladší věkové kategorii dětí do 15 let je zaznamenáno 42 intoxikovaných, z nichž téměř 79 % tvoří děti do 4 let věku většina z nich jsou novorozenci; Populace uživatelů drog postupně stárne, zvyšuje se i průměrný věk osob se zdravotními komplikacemi vzniklými následkem užití drogy; Nejčastější způsob aplikace základní drogy je požití (47,2 %), injekční aplikace byla evidována ve 25,8 % případů intoxikací; První kontakt s drogou vedl k předávkování nebo jiné zdravotní komplikaci ve 23,1 % případů, častěji došlo k intoxikaci u osob již opakovaně zneužívajících drogy (31,2 %); Oproti roku 2014 vzrostl počet intoxikací po prvním užití stimulancií, klesl počet komplikací po prvním užití sedativ a hypnotik; Většina intoxikovaných má trvalé bydliště vzdálené od místa, kde došlo ke zdravotním komplikacím způsobeným zneužití drogy, necelých pět procent má bydliště přechodné; zhruba 3,2 % tvoří osoby bez domova (tito jsou většinou uživatelé pervitinu); U většiny intoxikovaných není známo, zda jsou zaměstnáni či nikoliv; celkem 16,5 % uvádí pravidelné zaměstnání a 23,2 % uvádí, že jsou nezaměstnaní; 32

33 Zkratky AIDS ARO CP EPIDAT HIV HSHMP IUD JIP LSD NRL AIDS NRLUD RZP SZÚ UNAIDS ÚZIS ČR VH VHA VHB VHC WHO Acquired Immune Deficiency Syndrome syndrom získaného imunodeficitu anesteziologicko-resuscitační oddělení nemocnice Centrální příjem nemocnice, Oddělení centrálního příjmu program hygienické služby ČR pro evidenci a analýzu infekčních nemocí Human immunodeficiency virus - virus lidského imunodeficitu Hygienická stanice hlavního města Prahy injekční uživatel drog Jednotka intenzivní péče oddělení nemocnice dietylamid kyseliny lysergové halucinogenní látka Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Národní registr léčby uživatelů drog Rychlá zdravotnická pomoc Státní zdravotní ústav Mezinárodní organizace zabývající se problematikou HIV/AIDS Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky virová hepatitida virový zánět jater virová hepatitida A virová hepatitida B virová hepatitida C World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) 33

34 Seznam tabulek Tabulka 1: Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 2: Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 3: Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 4: Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 5: Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 6: Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 7: Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 počty osob podle věkových skupin Tabulka 8: Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 počty osob podle krajů Tabulka 9: Počet intoxikovaných osob podle krajů Tabulka 10: Počet intoxikovaných mužů v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Tabulka 11: Počet intoxikovaných žen v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Tabulka 12: Počet intoxikovaných v Česku podle frekvence užití základní drogy 34

35 Seznam grafů Graf 1: Podíl injekčních uživatelů drog (absolutní počet) na VH v Česku v roce 2015 Graf 2: Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech Graf 3: Počet HIV pozitivních případů v Česku na obyvatel podle kraje bydliště Graf 4: Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2015 (v %) Graf 5: Počty intoxikací v krajích Česku podle skupiny základní drogy Graf 6: Počty intoxikací v Česku podle skupiny základní drogy a pohlaví Graf 7: Počty intoxikací v Česku podle typů zdravotnického zařízení Graf 8: Počty intoxikací v Česku podle pohlaví a způsobu aplikace základní drogy Graf 9: Bydliště intoxikovaných drogou v Česku Graf 10: Zaměstnání intoxikovaných drogou v Česku Graf 11: Trendy hlášených případů intoxikací drogou v Česku Graf 12: Trendy podílu skupin drog na intoxikacích v Česku Graf 13: Trendy věkové kategorie osob intoxikovaných drogou v Česku 35

36 Zdroje dat a použitá odborná literatura Tištěné zdroje: BENEŠ, J.: Infekční lékařství. Galén, 2009, 651 str. ISBN FÜLEOVÁ, A., ZÓNOVÁ, J., PETRÁŠOVÁ, B.: Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v České republice v roce Hygienická stanice hlavního města Prahy, 2015,170 str. ISBN GREENWOOD, D., BARER, M., SLACK, R., IRVING, W.: Medical mikrobiology. Elsevier Ltd., 2012, 778 str. ISBN HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, 729 str. ISBN Elektronické zdroje: MZ ČR: Situace ve výskytu virových hepatitid v České republice. [cit ]. Dostupné na: SZÚ, NRL AIDS: Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS. [cit ]. Dostupné na: UNAIDS: Aids by the numer. UNAIDS [cit ]. Dostupné na: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní registr léčby uživatelů drog. [cit ] Dostupné na: 36

37 Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015 Vydala Hygienická stanice hlavního města Prahy První vydání, Praha 2016 Rytířská 404/12, Praha 1 ISBN