V ý r oční zpráva ČR Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog. H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m.

Transkript

1 H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie V ý r oční zpráva ČR 2009 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA březen 2010

2 Referát drogové epidemiologie Hygienická stanice hl. m. Prahy: MUDr. Běla Studničková Mgr. Barbora Petrášová Rytířská Praha 1 tel.: , drogy@hygpraha.cz ISBN

3 OBSAH ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA...8 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG...13 SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY...13 ROČNÍ INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG A KATEGORIZACE DROG...16 REGIONÁLNÍ DISTRIBUCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG...20 VĚKOVÁ DISTRIBUCE...22 ZPŮSOB APLIKACE DROG A FREKVENCE JEJICH UŽÍVÁNÍ...25 KOMBINACE DROG...28 Tabulky a grafy..29 INCIDENCE A PREVALENCE PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG...81 Tabulky a grafy..84 LÉČENÍ UŽIVATELÉ DROG V ZAŘÍZENÍCH MŠMT ČR...94 Tabulky...96 ODHAD PREVALENCE VŠECH PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG V ČR 102 Tabulky VIROVÉ HEPATITIDY A, B, C VIROVÁ HEPATITIDA A VIROVÁ HEPATITIDA B VIROVÁ HEPATITIDA C Tabulky a grafy. 112 HIV/AIDS U INJEKČNÍCH NARKOMANŮ Tabulky.129 INFORMACE O VÝMĚNNÉM PROGRAMU STŘÍKAČEK A JEHEL ZA ROK Tabulky.134 PŘEDÁVKOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S UŽITÍM DROGY (VČETNĚ NÁSLEDNÝCH ÚMRTÍ) Tabulky a grafy 144 PLNĚNÍ SUBSTITUČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE TRENDY INCIDENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ Tabulky a grafy 168 HLAVNÍ ZÁVĚRY D I S ZA ROK Příloha: Databáze léčebných kontaktních center v ČR k

4 Seznam tabulek: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog 1. Léčebná / kontaktní centra podle typu Léčebná / kontaktní centra podle krajů Vykazující léčebná / kontaktní centra podle typu zařízení a krajů Motiv či důvod návštěvy L/K centra S kým žijí uživatelé drog Charakter bydlení uživatelů drog žádajících o léčbu Národnost uživatelů drog žádajících o léčbu Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu podle krajů Nejvyšší dokončené vzdělání uživatelů drog žádajících o léčbu Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence na obyvatel v ČR a podle krajů Základní droga podle pohlaví - skupiny drog Léčení uživatelé drog podle skupiny základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra Základní droga podle skupin drog a krajů - nově evidovaní klienti v roce Základní droga podle skupin drog a krajů - všichni klienti v roce Věkové skupiny uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle pohlaví Léčení uživatelé drog podle věkové skupiny a typu léčebného / kontaktního centra Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - muži Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - ženy Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - celkem Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - incidence v roce Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - prevalence v roce Průměrný věk uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle skupin základní drogy a pohlaví Věk prvního užití základní drogy podle základní drogy a věkových skupin Způsob aplikace základní drogy - muži Způsob aplikace základní drog - ženy Způsob aplikace základní drogy - celkem Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra

5 29. Injekční uživatelé drog podle věku ze všech léčených uživatelů drog a nově zachycených (FTD) Injekční aplikace jakékoliv drogy v současnosti / kdykoliv dříve podle pohlaví Injekční aplikace jakékoliv drogy všemi klienty v současnosti / kdykoliv dříve - podle základní drogy Věk prvního injekčního užití drogy Frekvence užití základní drogy Drogy užívané v kombinaci se základní drogou Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle skupin sekundární drogy Pořadí oblíbenosti / dostupnosti drog v procentech...63 Incidence a prevalence problémových uživatelů drog 37. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví Problémoví uživatelé drog podle způsobu aplikace Charakter zaměstnání problémových uživatelů drog podle krajů Nejvyšší dokončené vzdělání problémových uživatelů drog žádajících o léčbu (PUD) Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence problémových uživatelů drog (PUD) na obyvatel v ČR podle krajů Problémoví uživatelé drog (PUD) podle pohlaví a základní drogy Problémoví uživatelé drog podle pohlaví a věkových skupin...89 Léčení uživatelé drog v zařízeních MŠMT ČR 44. Léčení uživatelé drog podle krajů Léčení uživatelé drog podle základní drogy a pohlaví Léčení uživatelé drog podle drog užívaných v kombinaci se základní drogou a pohlaví Léčení uživatelé drog podle základní drogy a věku Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace a pohlaví a Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy b Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle drog užívaných v kombinaci Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a věku Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a způsobu aplikace drogy

6 Odhad prevalence všech problémových uživatelů drog v ČR 52. Odhad prevalence všech problémových uživatelů opiátů, amfetaminů a injekčních Odhad prevalence všech problémových uživatelů opiátů, amfetaminů a dalších injekčních uživatelů drog podle pohlaví Virové hepatitidy A, B a C 54. Virová hepatitida typu A Akutní virová hepatitida typu B Chronická virová hepatitida typu B Akutní virová hepatitida typu C Chronická virová hepatitida typu C Virová hepatitida typu A podle krajů Akutní virová hepatitida typu B podle krajů Chronická virová hepatitida typu B podle krajů Akutní virová hepatitida typu C podle krajů Chronická virová hepatitida typu C podle krajů Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u nově evidovaných injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce HIV / AIDS u injekčních narkomanů 66. Hlášené případy HIV pozitivní a případy AIDS v ČR Vyšetření HIV u nově zachycených injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu Vyšetření HIV u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu Výměnný program stříkaček a jehel 69. Výměnný program stříkaček a jehel podle krajů. 134 Akutní předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy 70. Intoxikovaní podle hlásícího zařízení a krajů Základní droga podle pohlaví Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle pohlaví Základní droga podle krajů

7 74. Skupiny základní drogy podle věkových skupin a pohlaví Základní droga podle věkových skupin srovnání počtu případů v letech 2008 a Základní droga podle frekvence užití Způsob aplikace základní drogy podle pohlaví Základní droga podle příčiny intoxikace Základní droga podle typu bydliště Základní droga podle typu zaměstnání Trendy incidence léčených uživatelů drog za období a trendy prevalence léčených uživatelů drog za období Základní data incidence (1. část) Základní data incidence dle EMCDDA (2. část) Základní data prevalence Virové hepatitidy - Podíl osob s rizikovým chováním podle věkových skupin (v % ve věkové skupině) - srovnání let Výskyt virové hepatitidy typu A, B a C a podíl injekčních narkomanů - srovnání let

8 Seznam grafů: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog graf č. 1: Léčebná / kontaktní centra podle typu zařízení graf č. 2: Klienti podle typu zařízení graf č. 3: Zaměstnání nově evidovaných a všech léčených uživatelů drog graf č. 4: Skupiny základních drog proporcionální zastoupení graf č. 5: Poměr skupin mužů a žen podle skupin drog graf č. 6: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině let/ obyvatel srovnání ČR a krajů graf č. 7: Skupiny základní drogy podle krajů nově evidovaní klienti graf č. 8: Skupiny základní drogy podle krajů všichni klienti graf č. 9: Léčení uživatelé drog podle věku graf č. 10: Průměrný věk uživatelů vybraných drog podle pohlaví graf č. 11: Věk prvního užití základní drogy nově evidovanými klienty podle věkových skupin graf č. 12: Věk prvního užití základní drogy všemi léčenými klienty podle věkových skupin graf č. 13: Způsob aplikace základní drogy graf č. 14: Podíl injekčních uživatelů drog ve věkových skupinách graf č. 15: Frekvence užívání základní drogy graf č. 16: Drogy užívané novými klienty jako základní a sekundární graf č. 17: Drogy užívané všemi klienty jako základní a sekundární Incidence a prevalence léčených problémových uživatelů drog graf č. 18: Charakter zaměstnání srovnání problémových a všech léčených uživatelů drog graf č. 19: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině let/ obyvatel u všech léčených a problémových uživatelů drog srovnání krajů a ČR graf č. 20: Podíl skupin základní drogy srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog graf č. 21: Klienti podle věkových skupin srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog Odhad prevalence všech problémových uživatelů drog v ČR graf č. 22: a) Odhad počtu problémových uživatelů drog podle pohlaví graf č.22: b) Odhad počtu problémových uživatelů opiátů, amfetaminů, ostatních drog a injekčních uživatelů drog Virové hepatitidy A, B, C graf č. 23: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podle věkových skupin graf č. 24: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podíl osob s rizikovým chováním podle věku graf č. 25: Podíl injekčních narkomanů na celkovém počtu hepatitid graf č. 26: Poměr injekčních narkomanů z celkového počtu hlášených virových hepatitid A, B, C (akutní a chronické) 6

9 Intoxikace v souvislosti s užitím drogy graf č. 27: Intoxikace drogami podle skupin užitých drog graf č. 28: Intoxikace drogami intoxikované osoby podle věkových skupin Trendy incidence léčených uživatelů drog za období graf č. 29: Trendy léčených uživatelů drog uživatelé drog ve věku let a jejich specifická věková incidence a prevalence graf č. 30: Léčení uživatelé opiátů a stimulancií a jejich incidence a prevalence graf č. 31: Počet nově registrovaných uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 32: a) Průměrný věk nově registrovaných uživatelů vybraných drog graf č. 33: b) Průměrný věk všech léčených uživatelů vybraných drog graf č. 33: Trend podílu mužů a žen u uživatelů pervitinu graf č. 34: Trend podílu mužů a žen u uživatelů heroinu graf č. 35: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů drog a jejich kumulace graf č. 36: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 37: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli heroinu graf č. 38: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli pervitinu graf č. 39: Trendy prvně léčených uživatelů drog doba užívání pervitinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání pervitinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 40: Trendy prvně léčených uživatel drog doba užívání heroinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání heroinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 41: a) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u nově evidovaných uživatelů drog graf č. 41: b) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u všech léčených uživatelů drog graf č. 42: Trend počtu léčených uživatelů kokainu graf č. 43: Trendy počtu nově evidovaných problémových uživatelů drog let, injekčních uživatelů drog, uživatelů opiátů a stimulancií na obyvatel v Praze, v kraji Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském a v České republice (část 1 5) graf č. 44: Trend podílu věkových skupin prvního užití základní drogy graf č. 45: Virová hepatitida A trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 46: Virová hepatitida B trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 47: Virová hepatitida C trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 48: Podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými virovou hepatitidou A, B, C graf č. 49: Trend podílu skupin základní drogy u akutních předávkování drogou graf č. 50: Trend podílu věkových skupin intoxikovaných osob u akutních předávkování drogou 7

10 ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA V rámci vládního usnesení č. 446/1993, vycházejícího z Akčního programu OSN, schváleného Valným shromážděním v roce 1991, byla vytvořením Národního drogového informačního systému pověřena Hygienická služba ČR a v Hygienické stanici hl. m. Prahy tuto činnost zabezpečuje referát drogové epidemiologie. Od probíhá sběr a zpracování informací o uživatelích drog, kteří prvně v životě požádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém z tzv. léčebně / kontaktních center, což jsou zdravotnická i nezdravotnická zařízení, poskytující tyto služby (dále L/K centra). Od byl tento Drogový informační systém (DIS) provozovaný Hygienickou službou rozšířen také o informace o klientech, kteří jsou v L/K centrech v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data jsou shromažďována pravidelně čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie KHS a jsou sumarizována na centrálním pracovišti drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a užívání drog (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Získaná data jsou každé čtvrtletí kontrolována a jsou vyřazovány další vykázané záznamy o stejném klientovi tak, aby byl každý klient vykázán pouze jednou v příslušném kalendářním roce. Ostatní záznamy o témž klientovi jsou ponechávány v databázi jako tzv. změnová hlášení, která dokumentují drogovou kariéru daného klienta v daném roce, ale do prevalenčních ani incidenčních dat se nezapočítávají. Užité definice : Incidence léčených uživatelů drog v roce 2009 eviduje všechny nově evidované uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (First Treatment Demand FTD) v průběhu roku Prevalence léčených uživatelů drog v roce 2009 eviduje všechny uživatele drog žadatele o léčbu, kteří v průběhu roku 2009 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení poskytujících péči osobám užívajícím drogy. Problémové užívání drog injekční užívání jakékoliv drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu. 8

11 Incidence problémových uživatelů drog v roce 2009 eviduje všechny nově evidované problémové uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (FTD) v průběhu roku Prevalence problémových uživatelů drog v roce 2009 eviduje všechny problémové uživatele drog, kteří v průběhu roku 2009 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení poskytujících péči osobám užívající drogy (L/K centrum). Jak v incidenci, tak i v prevalenci je každý klient vykazován pouze jedenkrát v hodnoceném kalendářním roce, bez ohledu na počet jeho návštěv v příslušném zařízení či na návštěvy ve více z těchto zařízení v průběhu roku. Incidenci a prevalenci problémových uživatelů drog je ve výroční zprávě věnována samostatná kapitola, doplněná v další samostatné kapitole o odhad celkové prevalence problémových uživatelů drog v populaci v ČR v roce Léčebné / kontaktní centrum (L/K) zdravotnické či nezdravotnické zařízení, poskytující léčebnou, poradenskou či sociální službu osobám užívajícím drogy. Tato L/K centra jsou ve smyslu doporučení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogově závislé (EMCDDA) rozlišena do 5 kategorií. Z nich kategorii praktičtí lékaři v ČR nesledujeme. Kategorie vězeňská služba také není k dispozici, protože v rámci Vězeňské služby ČR evidence těchto osob probíhá odděleně od sběru dat hygienickou službou v vlastním systému sběru dat o léčených uživatelích drog v rámci Vězeňského informačního systému (VIS). Je sice kompatibilní s drogovým informačním systémem HS hl. m. Prahy, ale případné propojení dat zatím neexistuje. Typy L/K center, která poskytla data v rámci sledování ukazatele Vyžádaná léčba uživatelů drog : nízkoprahová zařízení (kód 1 ) ambulantní zařízení (kód 2 ) lůžková zařízení (kód 3 ) Všechny následující informace (kromě případů akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy a částečně i virových hepatitid) se týkají pouze těch uživatelů drog, kteří byli v roce 2009 alespoň jedenkrát v kontaktu s některým L/K centrem. Stávající DIS neumožňuje zachytit část populace experimentující s užíváním drog, která při 9

12 užívání drog ještě nemá zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě L/K centra, ani tzv. skrytou populaci uživatelů drog (prakticky problémové uživatele drog), kteří - alespoň zatím - jakoukoliv pomoc těchto L/K center z nejrůznějších důvodů odmítají. Informace o experimentující populaci je možno získat pomocí cílených dotazníkových studií většinou zaměřených na školní populaci (v minulosti např. Mládež a drogy 1994, 1997 a 2000, nyní opakované studie ESPAD) a některých studií zaměřených na celou populaci. Tyto informace nejsou součástí naší zprávy, protože od roku 2001 školní studie Hygienická služba v ČR neprovádí. Data z provedených studií jsou k dispozici na internetových stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v ČR Informace o tzv. skryté populaci problémových uživatelů drog vycházejí jednak z kvalifikovaných odhadů expertů, případně jsou odhady jejich prevalence realizovány pomocí různých metod, lišících se dostupností a spolehlivostí užitých zdrojů dat. Odhad celkové prevalence všech problémových uživatelů drog v této výroční zprávě vychází z hlášené prevalence léčených problémových uživatelů drog a tzv. in-treatment rate (ITR), což je procentuální vyjádření odhadu počtu problémových uživatelů drog léčených v L/K centrech k počtu všech problémových uživatelů drog v populaci. Informace o incidenci a prevalenci všech léčených uživatelů drog byly v roce 2009 získány z celkem 217 L/K center z celkového počtu 276 L/K center databáze celé ČR (tab. č. 1). Procento vykazujících LK center tvoří 78,6 %. Celkem 59 nám známých L/K center, která pravidelně léčí uživatele drog, nenahlásilo v roce 2009 informace do DIS, jejich podíl tvoří zhruba 21 % existujících pracovišť, jejich podíl na počtech léčených uživatelů drog je však nižší. Závažnějším problémem však zůstává neposkytnutí dat o léčených uživatelích drog z Psychiatrické léčebny Červený Dvůr, tak jako již od roku Byla získána pouze agregovaná sumární data o celkovém počtu léčených uživatelů drog, jejich pohlaví a základní užívané droze. V roce 2009 zde bylo léčeno celkem 514 osob užívajících drogy, 202 užívajících alkohol. Mužů bylo 79 % a 21 % žen. Opioidy užívalo 103 osob, 196 pervitin, 215 osob bylo závislých na jiných či více drogách. Chybí však jakékoliv další údaje o věku léčených osob a další sledované údaje socioekonomické i o způsobu aplikace či frekvenci a rizikovosti užívání drogy. Proto tyto osoby nemohly být započteny v následujících přehledech. 10

13 K dalšímu podhlášení počtů léčených uživatelů drog došlo v Praze v PROGRESSIVE o.s., kde z celkového počtu 228 léčených uživatelů drog bylo do evidence léčených uživatelů drog vykázáno pouze 36 osob, u kterých byl pracovištěm vyplněn IN-COME dotazník nízkoprahových center. Obě zařízení po projednání situace přislíbila poskytovat do systému evidence léčených uživatelů drog individuální hlášení na formuláři HS od ledna Ve srovnání s rokem 2007 se celkový počet vykazujících L/K center v databázi snížil o 6 pracovišť, podíl nevykazujících L/K center se zvýšil o 3,4 %. V databázi vykazujících L/K center jsou nejčastěji zastoupena ambulantní zařízení, ať již zdravotnická či nezdravotnická. Celkem jich bylo koncem roku 2009 evidováno 103, tj. 47,5 % ze všech hlásících L/K center (graf č.1). Na hlášené incidenci, resp. prevalenci léčených uživatelů drog se však podílejí pouze v 23,1 %, resp. 24,6 %. Uživateli drog jsou nejčastěji navštěvována nízkoprahová zařízení, zejména ve větších městech, která se podílejí na léčbě dokonce na 54,9 % u nově evidovaných klientů a 50,3 % ze všech klientů v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2007 se zvýšil jejich podíl u nově zachycených klientů) - graf č. 2. V tabulkách č. 2 a 3 je uvedeno rozložení L/K center v jednotlivých krajích ČR, počty L/K center hlásících léčené uživatele drog a rozčlenění vykazujících L/K center podle jejich typu. Nejvíce L/K center se nachází v Moravskoslezském kraji (24 hlásících ze 36 evidovaných), následují kraje Praha a Zlínský s 31, resp. 30 L/K centry. Přesto dokonce v 9 bývalých okresech ČR není evidováno žádné hlásící L/K centrum pro uživatele drog (Praha východ, Plzeň jih, Plzeň sever, Jablonec nad Nisou, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Brno venkov). Hodnocení dostatečnosti sítě L/K center v jednotlivých krajích by mohlo být zavádějící. Evidence nových klientů víceméně dobře odráží skutečnou incidenci uživatelů drog, ale evidence všech léčených klientů již může být zkreslená. Některá zařízení běžně přijímají klienty z jiných krajů, což zvyšuje počty všech léčených klientů v rámci kraje, tedy prevalenci. Jiným příkladem je situace, že v kraji např. neexistují detoxifikační lůžka ani psychiatrické léčebny, případně jsou limitované substituční služby pro uživatele drog, a proto lze předpokládat, že prevalence uživatelů drog žijících v těchto krajích bude naopak podhodnocena. Navíc se v datech o léčených uživatelích drog nezapočítávají klienti zejm. nízkoprahových center, kterým jsou poskytovány jiné než léčebné služby a kteří tvoří často většinu klientely příslušného L/K centra (např. sociální či asistenční služby, prostá výměna stříkaček a jehel bez poradenství či léčení apod.). 11

14 Databáze L/K center podle krajů a počty nových i již dříve léčených uživatelů drog v těchto L/K centrech za rok 2009 je v příloze této zprávy. Informace o incidenci virových hepatitid A, B, C, jejichž výskyt má souvislost s rizikovým chováním a injekčním užíváním drog, jsou získávány prostřednictvím automatizovaného systému hlášení infekčních onemocnění EPIDAT. K dispozici jsou také údaje o výsledcích vyšetření laboratorních markerů virových hepatitid, které je sledováno a v některých L/K centrech nabízeno injekčním uživatelům drog. Tato část zprávy je doplněna o dostupné informace o výměnném programu jehel a stříkaček, realizovaném prostřednictvím L/K center jak v kontaktních centrech, tak terénními pracovníky. Zdrojem informací o výskytu HIV/AIDS u injekčních narkomanů je Národní referenční laboratoř pro HIV /AIDS ve Státním zdravotním ústavu. Situaci v testování injekčních uživatelů drog mapovala v hlášeních jednotlivá L/K centra. Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy, ke kterým v souvislosti s užitím drogy došlo, slouží jako další nepřímý zdravotní indikátor při monitorování drogové scény. Sběr informací pokračoval v uplynulém roce opět systémem tzv. sentinelových pracovišť, zhruba pokrývajících bývalá krajská města. Nejkompletnější informace jsou opakovaně z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. V roce 2009 byl stejně jako v předchozím roce omezen sběr dat v Praze. Sběr dat probíhá sentinelovým způsobem z pracovišť, která jsou ochotná tato data pracovištím hygienické služby poskytovat, jejich spektrum se příliš nemění, proto je možné data porovnávat v trendu. z MZ ČR. Informace o substitučních programech pro uživatele drog v ČR byly získány Výroční zprávu uzavírá kapitola, ve které jsou zachyceny trendy vybraných charakteristik léčených uživatelů drog, typů užívaných drog a výskytu virových hepatitid u osob s rizikovým chováním. 12

15 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG Socioekonomické charakteristiky Formulář (převzatý z Evropského monitorovacího centra pro drogy a užívání drog EMCDDA) užívaný pro hlášení o léčených uživatelích drog klientech L/K center poskytuje informace o vybraných socioekonomických charakteristikách těchto osob. V tabulce č. 4 jsou uvedeny okolnosti, které uživatele drog vedly či dokonce přinutily k návštěvě L/K centra a k žádosti o léčebnou či poradenskou službu. Celkem 58 % všech a 48 % nově evidovaných uživatelů drog přišlo do L/K center z vlastního rozhodnutí, event. pod vlivem některého z rodinných příslušníků (v roce 2003 dokonce 74 % ze všech klientů a 73 % z nově evidovaných uživatelů drog, v dalších letech se tento podíl snižuje). Sociální služba, soudy či policie jsou jako iniciátoři návštěvy v L/K centru uváděny pouze v 7,6 % mezi všemi klienty, 9,7 % mezi nově evidovanými. Mezi dívkami je návštěva L/K centra z vlastního rozhodnutí zhruba o 4 % nižší ve srovnání s muži, stejně tak je nižší podíl žen poslaných do L/K centra soudem či policií. Naopak ve srovnání s muži ženy jsou častěji do L/K centra posílány sociální službou (podíl těchto žen je o 3,5 % vyšší než u mužů u všech léčených klientů, dokonce o 4,8 % u prvožadatelů o léčbu). Více než třetina všech i nově evidovaných léčených uživatelů drog žije s rodiči, 20,4 % všech léčených klientů udává, že žije pouze sám častěji muži (přes 24 %) než ženy (11,8 %). Mezi nově evidovanými klienty žije samo 17,8 % z nich (mezi muži 21,2 %, mezi ženami 10,9 %). Závažné jsou informace o tom, že spolu s uživatelem drog žijí děti, ať již s partnerem či bez něj uvedlo celkem 582 léčených uživatelů drog (6,7 % ze všech klientů, ale dokonce 9,8 % z léčených žen-uživatelek drog), z toho 229 nově evidovaných (5,3 %) - tabulka č. 5. Samy s dítětem žijí výrazně častěji ženy než muži, a to v obou kategoriích klientů. Tabulka č. 6 dokumentuje neutěšenou socioekonomickou situaci u osob dlouhodobě užívajících drogy. Osob s přechodným bydlištěm, osob umístěných v nějakém zařízení či dokonce bezdomovců je výrazně víc mezi opakovaně léčenými a dlouhodobými uživateli drog než mezi žadateli o prvé léčení. Mezi všemi léčenými i nově evidovanými klienty udává stálé bydliště jen 46,9 %, což je o 6 % méně než v předchozím roce. Bezdomovců a osob bydlících v nějakém zařízení je více než v roce mezi všemi klienty 11,5 %, resp. 8,5 %, mezi nově evidovanými 10,5 %, resp. 8,4 %; podíl bezdomovců se zvyšuje každoročně od 13

16 roku 2006 mezi všemi léčenými klienty (bylo 7,1 %) i mezi prvožadateli o léčbu (bylo 6,7 %). Mezi bezdomovci je téměř o polovinu vyšší podíl mužů ve srovnání s ženami. Sledována je také situace, kdy léčený uživatel drog žije s dalším uživatelem drog. Mezi prvožadateli o léčbu je takových osob 845 (tj. 19,6 %), mezi všemi klienty (tj. 22,2 %). Častěji tuto skutečnost uvádějí ženy (23,7 % z prvožadatelek a 25,0 % ze všech klientek, ale jen 17,6 %, resp. 19,2 % z prvožadatelů a všech klientů v roce 2009, což je méně než v roce 2008). Všichni léčení uživatelé drog bydlící v zařízení uvedli nejčastěji výchovný či diagnostický ústav mládeže (202 x), ale i věznici (156 x), doléčovací centrum (137 x) či ubytovnu (72 x), squat (28 x) nebo uprchlický tábor (4 x). Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 71 osob s jinou než českou národností, mezi všemi uživateli drog v roce 2009 pak 189 osob. Počty osob s jinou než českou národností ve srovnání s rokem 2008 nižší, ale u značného počtu uživatelů drog navíc nebyla národnost uvedena (u 24 % prvožadatelů o léčbu, u 16 % ze všech klientů) - tabulka č. 7. Nejčastěji mezi všemi klienty byla kromě české uvedena národnost slovenská, romská, ukrajinská, vietnamská, ruská, maďarská, arménská a běloruská. Velice závažnou sociální situaci dokumentuje tabulka č. 8 a graf č. 3 zachycující charakter zaměstnání léčených uživatelů drog. Pravidelné zaměstnání vykazuje pouze 644 léčených uživatelů drog prvně registrovaných (14,9 %), mezi všemi klienty je to osob (17,2 %), u mužů 6 %, resp. 5 % více než u žen. Nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících bylo mezi žadateli o prvou léčbu osob (47,4 % - oproti 46,1 % v roce 2008), mezi všemi klienty osob (tj. 52,9 % oproti 50,2 % v roce 2008). Vyšší je podíl nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících mezi muži (mezi prvožadateli o léčbu 50 %, mezi všemi klienty 55,7 % mužů, ale pouze 42,1 %, resp. 47 % žen). Podíl studentů a žáků je mezi prvožadateli o léčbu téměř o polovinu vyšší než mezi všemi léčenými klienty (20 %, resp. 14 %), u žen je zhruba dvojnásobný ve srovnání s muži. Ženy také mají výrazně vyšší podíl ve srovnání s muži v kategorii ekonomicky neaktivních klientů, kde u prvožadatelů o léčbu dokonce i co do počtu nad muži převažují. Tabulka č. 9 mapuje rozdílnou situaci v zaměstnanosti léčených uživatelů drog v jednotlivých krajích. Nezaměstnané uživatele drog nacházíme v absolutních počtech stejně jako v minulých letech nejčastěji v Ústeckém kraji, v Praze, ve Středočeském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Mezi všemi v krajích registrovanými uživateli drog tvoří tito klienti největší podíl v Ústeckém kraji, nejmenší je v roce 2009 jejich podíl v Praze a Jihomoravském kraji. Mezi nově evidovanými uživateli drog je nejvyšší podíl 14

17 nezaměstnaných v jižních, západních a severních Čechách. Podíl nezaměstnaných je s výjimkou Karlovarského a Královéhradeckého kraje vyšší mezi všemi klienty ve srovnání s prvožadateli o léčbu. Studenti a žáci tvoří největší podíl mezi všemi evidovanými uživateli drog v Pardubickém kraji, kraji Vysočina a Moravskoslezském kraji, nejnižší je v kraji Ústeckém. Mezi nově evidovanými klienty je podíl studentů a žáků ve všech krajích vyšší. V absolutních počtech bylo studentů a žáků zachyceno nejvíc v Praze a Moravskoslezském kraji. Poslední ze socioekonomických charakteristik se zaměřuje na nejvyšší dosažené vzdělání klientů L/K center (tabulka č. 10). Celkem 45,6 % z prvožadatelů o léčbu a 45,3 % všech klientů má pouze základní vzdělání a dokonce 5,1 % z nově evidovaných klientů či 3,6 % ze všech klientů má nedokončené základní vzdělání. Další nejčastější kategorií jsou stejně jako v minulých letech klienti se střední školou bez maturity (24,8 %, resp. 27,2 %). Vyšší či vysokoškolské vzdělání uvádí pouze zanedbatelný počet léčených uživatelů drog. Vyšší zhruba o 9 % je podíl dívek oproti chlapcům se základním či nedokončeným základním vzděláním a o zhruba 4 % v kategorii středoškolské vzdělání s maturitou, naopak mužů je ve srovnání s ženami více zhruba o 12 % v kategorii se středoškolským vzděláním bez maturity. Užívání drog je stejně jako v minulých letech nepřímo úměrné s dosaženým vzděláním. Tyto údaje jasně potvrzují neutěšené možnosti následného pracovního zařazení většinou nekvalifikovaných uživatelů drog po absolvování léčení. 15

18 Roční incidence a prevalence léčených uživatelů drog a kategorizace drog Závažným problémem v roce 2009 bylo (stejně jako i v předchozích letech) neposkytnutí individuálních hlášení o léčených uživatelích drog z Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a pouze o malé části klientů PROGRESSIVE o.s. Z Psychiatrické léčebny Červený Dvůr byla získána pouze agregovaná sumární data o celkovém počtu léčených uživatelů drog, jejich pohlaví a základní užívané droze. V roce 2009 zde bylo léčeno celkem 514 osob užívajících drogy, 202 užívajících alkohol. Mužů bylo 79 % a 21 % žen. Opioidy užívalo 103 osob, 196 pervitin, 215 osob bylo závislých na jiných či více drogách. Chybí však jakékoliv další údaje o věku léčených osob a další sledované údaje socioekonomické i o způsobu aplikace či frekvenci a rizikovosti užívání drogy. Proto tyto osoby nemohly být započteny v následujících přehledech. PROGRESSIVE o.s. z celkového počtu 228 léčených uživatelů drog nahlásilo do evidence léčených uživatelů drog pouze 36 osob. Mezi léčenými uživateli drog bylo 160 mužů a 68 žen, pervitin užívalo 91 klientů, heroin 63 klienti a Subutex 66 klientů, metadon legálně 8 klientů také tato data jsou pouze agregovaná, nebylo možné je započítat do analýz. Počet evidovaných prvožadatelů o léčbu se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil o 337 osob na celkem osob, tj. incidence 41,8 / obyvatel. Věkově specifická incidence ve skupině 15-39letých se zvýšila na osob, tj. 106,2 / obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 11), stoupla o 5,7 / obyvatel. Celkový počet všech evidovaných klientů v L/K centrech za rok 2009 tvoří hlášených na příslušných formulářích a 514 pacientů z PL Červený Dvůr léčených pro užívání drog, tedy celkem osob. Ve srovnání s rokem 2008 se takto zjištěný počet léčených uživatelů drog zvýšil o 497 osob. Jejich celková prevalence je 89,9 / obyvatel. Další vyhodnocené tabulky však přinášejí pouze data nahlášená na požadovaných jednotných formulářích, ve kterých jsou uvedeny i další potřebné údaje. Prevalence všech léčených uživatelů drog se v roce 2009 také zvýšila na 84,9 / obyvatel (= osob), specifická prevalence ve věkové skupině let se zvýšila na 213,9 / obyvatel (= osob). Ve srovnání s rokem 2008 bylo v roce 2009 evidováno celkem o 584 léčených uživatelů drog více. 16

19 Je však nutné konstatovat, že tento počet ovlivňuje mimo jiné i způsob kódování klientů z nízkoprahových center, u nichž je uváděn místo data narození pouze rok narození (na základě závěru Úřadu pro ochranu osobních údajů, který datum narození označil jako citlivý údaj a nepovolil jeho předávání do drogového informačního systému Hygienické služby ČR). Proto jsou každé čtvrtletí prověřovány stovky nejednoznačně kódovaných záznamů o léčených uživatelích drog a upřesňováno, zda se nejedná o záznam o stejném klientovi. Centrální pracoviště drogové epidemiologie tak v průběhu roku vyřazuje několik set záznamů jako tzv. duplicitní nebo změnová hlášení. Záznam o léčení klienta je z analyzované evidence vyřazen již v případě podezření na stejnou osobu klienta, pokud se nepodaří jednoznačně prokázat, že se jedná o dvě různé osoby. Tím vzniká další podhlášení celkového počtu léčených klientů. Počty nově evidovaných uživatelů drog a všech léčených uživatelů drog v roce 2009 podle základní drogy a pohlaví jsou uvedeny v tabulce č. 12, proporcionální zastoupení jednotlivých skupin drog je na grafu č. 4. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo mužů (67,1 %) a žen (32,6 %), u 14 osob pohlaví nebylo uvedeno. Mezi všemi léčenými klienty bylo mužů (67,5 %) a žen (32,3 %), u 23 osob pohlaví nebylo uvedeno. Kromě toho bylo z L/K center nahlášeno celkem 274 léčených gamblerů, zhruba 95 % mužů, řada z nich užívala nějakou další drogu jako sekundární. Mezi žadateli o prvou léčbu jsou nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia, celkem osob, tj. 61,2 % ze všech nově evidovaných klientů. Samotný pervitin uvedlo jako základní drogu osob, tj. 60,8 % (oproti roku 2008 pokles o 1,8 %, i když co do počtu jich bylo o 128 více). Druhou nejčastěji registrovanou skupinou drog jsou kanabinoidy celkem 790 osob, tj. 18,3 %, výlučně uživatelé marihuany. Na třetím místě jsou uživatelé opiátů celkem 634 osob, tj. 114,7 %, z toho heroin 481 osob, tj. 11,1 % z nově evidovaných uživatelů drog (počet nově léčených uživatelů heroinu se oproti roku 2008 zvýšil o 34 osob, jeho podíl se však snížil o 0,1 %). V roce 2009 pokračoval pokles počtu uživatelů nesubstitučního Subutexu mezi prvožadateli o léčbu (ze 126 osob v roce 2007 na 92 osob, z nich většina užívá ještě další 1 2 drogy sekundární, nejčastěji pervitin, heroin a marihuanu). Ještě častěji však byl Subutex evidován jako sekundární droga tedy jednoznačně zneužívaný nesubstitučně. V porovnání se všemi léčenými uživateli drog je mezi prvožadateli o léčbu vyšší podíl uživatelů stimulancií (o 1,4 %), naopak podíl uživatelů opiátů je u nově evidovaných 17

20 uživatelů drog nižší dokonce o 8,7 %. Podíl uživatelů kanabinoidů jako základní drogy je mezi prvožadateli o léčbu vyšší o 5,5 % a kanabinoidy jsou co do počtu na druhém místě za stimulancii, na rozdíl od všech léčených uživatelů drog, kde jsou až na místě třetím. U ostatních skupin drog se podíl skupin užívaných drog mezi prvožadateli a všemi léčenými klienty podstatněji neliší. Ve srovnání s předchozími roky je evidován výrazně vyšší počet uživatelů neznámé drogy v obou hodnocených skupinách klientů, což je v důsledku nedostatečné identifikace užívané drogy u klientů z L/K center v Jihomoravském kraji. Mezi všemi klienty léčenými v průběhu roku 2009 v L/K centrech jsou také nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia (5 243 osob, tj. 59,8 %), samotný pervitin pak osob, tj. 59,8 % - o 284 osob více než v roce Na druhém místě jsou mezi všemi klienty užívány opiáty celkem osob, tj. 23,4 %, z toho heroin osob, tj. 17,7 % ze všech klientů léčených v roce 2009 (o 12 osob méně než v roce 2008). Pokud započítáme i léčené uživatele drog z PL Červený Dvůr a PROGRESSIVE o. s., pak počet uživatelů stimulancií je 5496 osob a uživatelů opiátů 2293 osob. Nebylo však možné zjistit, kolik bylo uživatelů stimulancií a opiátů užívajícími více drog v kombinaci mezi 215 pacienty PL Červený Dvůr. Kanabinoidy, výhradně marihuana, jsou jako základní droga udávány v 12,8 % ze všech léčených uživatelů drog. Uživatelé rozpustidel vykazují mezi všemi klienty dvojnásobný počet než mezi prvně léčenými, jejich zastoupení je 0,5 %, ve srovnání s rokem 2008 se jejich podíl snížil o 0,2 %. Poměrně nízké zastoupení mají uživatelé extáze jako základní drogy (5 prvně léčených osob, resp. 8 ze všech evidovaných léčených uživatelů drog; pokračuje pokles ve srovnání s rokem 2002, kdy bylo evidováno 193 osob, resp. 218 osob udávajících extázi jako základní drogu). I když jsou evidovány pouze malé počty léčených uživatelů drog udávajících jako základní drogu kokain, jejich počty ve srovnání s předchozím rokem jsou u nově evidovaných a všech léčených klientů vyšší o více než třetinu (o 9, resp. 15 osob). Na grafu č. 5 je zachycen vzájemný poměr mužů a žen podle jednotlivých skupin užívaných drog, a to zvlášť pro žadatele o první léčbu a pro všechny léčené klienty. Z grafu je patrné, že tento poměr se u nově evidovaných i všech léčených uživatelů drog příliš nemění. Nejvyšší podíl mužů je mezi uživateli rozpustidel a halucinogenů, nejnižší mezi uživateli sedativ, hypnotik, kde ženy tvoří přes 50 % v této skupině uživatelů drog. Závažným 18

21 zjištěním je poměrně vysoký podíl žen mezi uživateli stimulancií (zhruba 36 %), zatímco mezi uživateli opiátů představují ženy pouze 29 %. Data o léčených uživatelích drog přinášejí odlišnosti podle typu L/K centra, kde se klient léčí centra nízkoprahová, ambulantní a lůžková. V tabulce č. 13 je srovnání klientely těchto zařízení podle skupin základní drogy a vybraných drog. Nejvíce klientů je hlášeno z nízkoprahových center, kde z nově evidovaných uživatelů drog převládají uživatelé pervitinu (1 622 osob, tj. 68,4 % z klientů nízkoprahových center), kanabinoidů (308 osob, tj. 13,0 % z klientů nízkoprahových center) a heroinu (161 osob, tj. 6,8 %). Tato centra nahlásila přes polovinu uživatelů Subutexu (55,7 % z nově evidovaných uživatelů Subutexu). Ze všech klientů léčených v roce 2009 v nízkoprahových centrech tvořili uživatelé pervitinu 68,6 %, uživatelé kanabinoidů jen 10,2 % a uživatelé heroinu 9,8 %. Z uživatelů Subutexu se léčilo v nízkoprahových centrech dokonce 59,5 % všech a dokonce 68,5 % nově zachycených klientů. V ambulantních zařízeních mezi nově evidovanými klienty převažují uživatelé pervitinu, následují uživatelé kanabinoidů a heroinu. Mezi všemi klienty jsou v těchto L/K centrech nejpočetněji zastoupeni uživatelé pervitinu, heroinu, až s odstupem na třetím místě uživatelé kanabinoidů. V lůžkových zařízeních je pořadí počtu uživatelů pervitinu, heroinu a kanabinoidů stejné jako v ambulantních zařízeních. 19

22 Regionální distribuce léčených uživatelů drog Incidence, prevalence i specifická věková incidence a prevalence léčených uživatelů drog podle krajů je v tabulce č. 11 a grafu č. 6. Počty nově evidovaných uživatelů drog podle skupin základní drogy stejně jako počty všech klientů v roce 2009 podle skupin základní drogy v jednotlivých krajích jsou v tabulkách č. 14, 15 a grafech č. 7, 8. Při vyhodnocování dat o léčených uživatelích drog podle krajů je nutné mít na paměti, že jsou data zpracovávána podle místa hlásícího L/K centra, ne podle místa bydliště klientů, které často není vyplněno vůbec, případně je vyplněno nesprávně podle místa okamžitého pobytu v místě L/K centra, kde klient vyhledá pomoc. Nejvyšší incidence na obyvatel je za rok 2009 v Praze (71,4 / obyvatel), Ústeckém kraji (59,4 / obyvatel), následuje kraj Vysočina (57,0 / obyvatel) a Olomoucký kraj (53,9 / obyvatel); nejvyšší prevalenci má v roce 2009 Ústecký kraj (152,6 / obyvatel), Praha (142,2 / obyvatel), následuje Olomoucký kraj (118,0 / obyvatel) a kraj Vysočina (113,7 / obyvatel). Nejvyšší počty nově evidovaných klientů jsou v roce 2009 v Praze (854 osob), Jihomoravský kraj (553 osob), kraj Ústecký (490 osob) a Moravskoslezský kraj (481 osob). V počtech všech klientů za rok 2009 je také na prvním místě Praha (1 701 osob), Ústecký kraj (1 260 osob) a Jihomoravský kraj (980 osob). Procentuální zastoupení uživatelů opiátů je stejně jako v minulých letech nejvyšší v Praze (mezi nově evidovanými uživateli v Praze je to 28,5 % - což je 38,3 % ze všech nově evidovaných uživatelů opiátů, tj. zhruba o 5 % více oproti roku 2008; mezi všemi klienty je uživatelů opiátů 36,7 % - což je 30,6 % ze všech léčených uživatelů opiátů v roce 2009, tj. o 1 % více než v roce 2008). Opiáty jsou mezi všemi léčenými uživateli drog silně zastoupeny v kraji Středočeském (35,3 %), vysoký podíl představují uživatelé opiátů i v krajích Ústeckém a Jihomoravském. Nejvíce nových uživatelů pervitinu a stimulancií hlásila Praha (452 osoby, tj. 52,9 % v rámci kraje, ale i 17,0 % ze všech nových uživatelů stimulancií), dále kraje Ústecký a Jihomoravský (383 osob, resp. 267 osob). Mezi nově evidovanými uživateli v krajích tvoří uživatelé stimulancií nadpoloviční podíl ve všech krajích kromě kraje Pardubického a Jihomoravského. Nejvyšší podíl uživatelů stimulancií mezi novými klienty v kraji hlásil kraj Liberecký (84,7 %), Ústecký (78,2 %), Karlovarský (77,6 %), Královéhradecký (75,4 % 20

23 v rámci kraje) a Olomoucký (73,9 %). Mezi všemi léčenými uživateli drog byl nejvyšší počet uživatelů stimulancií z Ústeckého kraje (860 osob, tj. 16,3 % ze všech léčených uživatelů stimulancií v ČR) a Prahy (849 osob). Nadpoloviční podíl uživatelů pervitinu a dalších stimulancií je hlášen ze všech krajů kromě Prahy (pouze 49,9 %) a Jihomoravského kraje (48,2 %). Nejvyšší podíl tvoří uživatelé stimulancií mezi klienty kraje Jihočeského (85 %), Zlínského (80,1 %) a Karlovarského (73,3 %). Ze vzájemného zastoupení jednotlivých skupin drog lze konstatovat, že problematika heroinu a dalších opiátů dominuje v Praze a částečně v Ústeckém a Jihomoravském kraji, v ostatních krajích mají výraznou převahu uživatelé stimulancií, téměř výhradně pervitinu. Kanabinoidy jako základní drogu uvádějí v nejvíce procentech noví klienti v kraji Pardubickém (39,7 % ), Moravskoslezském (32,4 %, ale nejvíce ze všech nových uživatelů marihuany v ČR 156 osob = 19,7 %), kraji Plzeňském (32,0 %) a kraji Vysočina (29,5 %). Vyšší počty nově evidovaných uživatelů drog byly nahlášeny ještě z Prahy (135 osob) a kraje Vysočina (86 osob). Všichni léčení uživatelé kanabinoidů byli hlášeni nejčastěji z kraje Moravskoslezského (185 osob, 23,1 % v rámci kraje, ale i 16,5 % z celé ČR). Následují kraje Praha (183 osob) a Vysočina (150 osob). Nejvyšší podíl v kraji tvoří uživatelé kanabinoidů v kraji Plzeňském (26,1 % - ale pouze 59 klientů). Uživatelů hypnotik a sedativ bylo mezi všemi léčenými klienty evidováno pouze 68 osob, z toho nejvíce 22 osob z kraje Moravskoslezského a Středočeského. Uživatele rozpustidel hlásil nejčastěji kraj Ústecký a moravské kraje, 47 klientů představuje pouze 0,5 % mezi evidovanými klienty v roce Mezi všemi léčenými klienty uvedlo jako základní drogu kokain celkem 38 klientů (oproti 15 klientům v roce klientů z Prahy, po 5 klientech hlásil kraj Jihomoravský, Olomoucký a Severomoravský, 2 klienty kraj Královéhradecký. Dalších 116 klientů ho užívalo jako drogu sekundární (17 klientů z Prahy, 16 osob z Vysočiny, 14 osob z Jihomoravského kraje, po 12 osobách z Ústeckého, Libereckého a Moravskoslezského kraje), zbývající kraje nahlásily 2-9 uživatelů kokainu. V 80 případech byl užíván k pervitinu, v 18 případech k heroinu a ve 14 případech k marihuaně. Nejvíce gamblerů v obou skupinách klientů vykazuje tradičně Moravskoslezský kraj. 21

24 Věková distribuce Věk uživatelů drog představuje jeden z nejvýznamnějších ukazatelů, které charakterizují drogovou scénu v ČR. V tabulce č. 16 a grafu č. 9 je uvedena věková distribuce léčených uživatelů drog podle věkových skupin a pohlaví, včetně rozlišení mezi žadateli o první léčbu a všemi klienty za rok Mezi žadateli o první léčbu jsou stejně jako v minulých čtyřech letech nejpostiženější věkovou skupinou 20-24letí (v roce 2004 to byli 15 19letí). Celkem nově evidovaných žadatelů o léčbu v této věkové skupině znamená incidenci 176,7 / obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 21). Incidence v této věkové skupině se oproti roku 2008 zvýšila o 3 osoby. Těsně druhou nejpostiženější věkovou skupinou jsou 15-19letí, osob znamená také druhou nejvyšší incidenci, tj. 173,2 / obyvatel. Věková struktura léčených uživatelů drog se liší podle pohlaví. U mužů je nejpočetnější skupina 20 24letých (27,9 %), následují 25 29letí (23,0 %) a až třetí 15 19letí (21,6 %). U žen jsou nejpočetnější 15 19leté klientky (35,3 %), následují 20 24leté (30,0 %) a 25-29leté (17,5 %). Mezi všemi léčenými klienty pozorujeme další posun do starších věkových skupin (tabulka č. 22). Početně nejpostiženější věkovou skupinou jsou stejně jako v předchozím roce 25 39letí, osob znamená mezi všemi klienty dokonce 49,3 %, ale prevalencí 175,7 / obyvatel se řadí opět až na třetí místo za skupinu 20 24letých (prevalence 324,0 / obyvatel) a 15 19letých (prevalence 240,6 / obyvatel). Druhou početně největší věkovou skupinou jsou 20 24letí. Mladistvých uživatelů do 15 let věku bylo mezi žadateli o prvou léčbu 38 osob (v roce 2008 celkem 54 osob), mezi všemi klienty 45 osob (v roce 2008 celkem 66 osob), tj. 0,5 %, resp. 0,9 % ze všech a z prvně léčených klientů (oproti 1,4 %, resp. 0,8 % v roce 2008). Na grafu č. 9 je patrný výrazně vyšší podíl žen oproti mužům v obou nejnižších věkových skupinách jak mezi novými, tak mezi všemi léčenými uživateli drog v roce Mezi novými léčenými uživatelkami drog v roce 2009 tvoří ženy ve věku do 19 let 36 %, zatímco muži ve věku do 19 let 22,6 %. Také mezi všemi léčenými uživateli drog v roce 2009 je výrazně vyšší podíl žen ve věkové skupině let (žen 25,9 % z evidovaných žen, mužů pouze 13,9 % z evidovaných mužů). Mezi všemi klienty stejně jako mezi prvožadateli o léčbu je oproti ženám výrazně vyšší podíl léčených mužů ve věkové skupině let. 22

25 Tabulka č. 17 přináší informaci o věkovém složení klientů v jednotlivých typech L/K centra. Nejpočetnější u nově evidovaných klientů byla v nízkoprahových centrech věková skupina let (31,6 % z klientů těchto L/K center). Na rozdíl od předchozích let byla nejpočetnější věkovou skupinou v lůžkových zařízeních skupina let (29,9 % z klientů těchto L/K center), stejně jako v ambulantních L/K centrech (35,0 %). Noví klienti ve věku let vyhledali léčení v nízkoprahových centrech zhruba ve 44 % případů, u vyšších věkových skupin již převažují nízkoprahová centra. Mezi všemi klienty v nízkoprahových centrech jich bylo také nejvíc ve věku let (29,5 %), v ambulantních centrech pak věková skupina let (25,3 %) a let (21,9 %) a v lůžkových věková skupina let (25,4 %). Ve všech věkových skupinách od 35 do 64 let tito klienti vyhledali nejčastěji nízkoprahová centra. V tabulkách č. 18, 19 a 20 jsou žadatelé o prvou léčbu i všichni klienti za rok 2009 uživatelé jednotlivých skupin drog - rozčleněni do jednotlivých věkových skupin podle základní užívané drogy a pohlaví. U pervitinu lze pozorovat určité rozdíly mezi pohlavími. Ženy uživatelky pervitinu ve věkové skupině do 15 let a let převažují nad muži jak mezi žadateli o prvou léčbu, tak i mezi všemi klienty. Muži uživatelé heroinu převažují nad ženami ve všech věkových kategoriích nad 19 let. Mezi uživateli heroinu je ve všech věkových skupinách převaha mužů, pouze u všech léčených klientů je ve věkové skupině let počet mužů a žen vyrovnaný. Tabulky č. 21 a 22 zachycují rozdíly ve věkové distribuci všech i nově evidovaných uživatelů drog, uživatelů heroinu a uživatelů pervitinu podle pohlaví, poměru mužů a žen, jejich incidenci a prevalenci. Mezi novými klienty je u uživatelů všech drog v roce 2009 nejpočetnější skupina let s osobami, následuje skupina let. Nejvyšší incidence je však mezi 20 24letými (176,7 / obyvatel), těsně následovaná skupinou let s incidencí 173,7 / obyvatel. U nových uživatelů heroinu je sice nejpočetnější skupina let, stejně tak incidence v této věkové skupině 13,4 / obyvatel. Mezi nově evidovanými uživateli pervitinu je v roce 2009 na rozdíl od roku 2008 nepočetnější skupina let, která má až třetí nejvyšší incidenci. Nejvyšší incidenci má věková skupina let (129,3 / obyvatel), následuje skupina 15 19letých (94,3 / obyvatel). Mezi uživateli pervitinu - na rozdíl od uživatelů všech drog a uživatelů heroinu převažují stejně jako v minulých letech ve věkových skupinách do 15 let a let ženy nad muži (0,5 : 1, resp. 0,8 : 1). 23