ŠKOLNÍ SYSTÉM VE VELKÉ BRITÁNII

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice Absolventská práce ŠKOLNÍ SYSTÉM VE VELKÉ BRITÁNII Nikol Kalinová IX. B Vedoucí práce: Mgr. Světlana Kostková Školní rok 2014/2015

2 Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne 1. dubna 2015 Jméno autorky: Nikol Kalinová

3 Poděkování Chtěl/a bych poděkovat Mgr. Světlaně Kostkové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Tato práce s názvem Školní systém ve Velké Británii byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na druhy vzdělání v Británii a jejich popis. Práce zahrnuje nejdůležitější informace ze školního systému a vše další, co s ním souvisí.

5 Obsah Úvod Historie Řídící orgány Britský vzdělávací systém Mateřská škola Povinná školní docházka Primary school Budova a třídy školy Běžný den ve škole Známkování a tresty Školní docházka Secondary school Školní stravování Uniformy Školní prázdniny Further Education další vzdělávání Vysoké školy a univerzity Bakalářské studium Magisterské a doktorské studium Open University Závěr Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace Elektronické zdroje Seznam příloh Příloha I... 25

6 Úvod Absolventskou práci na téma Školní systém ve Velké Británii jsem si zvolila za jediným účelem, a to se něco o tomto tématu dozvědět. Na začátku jsem si myslela, že to přeci nemůže být tak těžké, ale jak se později ukázalo, není moc zdrojů, ze kterých by se dalo čerpat v češtině. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než zapátrat po internetových stránkách v angličtině. S tímto problémem mi také pomohla paní učitelka Kostková, která mi půjčila anglické knížky. Tímto bych chtěla čtenáře seznámit s životem ve školních lavicích ve Velké Británii. Vždyť právě Anglie je proslulá svými univerzitami. Ale jak to chodí v nižších úrovních? V mé práci lze nalézt informace o mateřských školách, povinné školní docházce a dalším studiu. 5

7 1 Historie Britská vláda nepřikládala velký význam vzdělání až do konce devatenáctého století. Až jedna z posledních vlád zavedla povinnou školní docházku. Británie vedla svět v průmyslu a obchodu, a tak bylo nezbytné, aby se postarala i o vzdělání. Školy a další vzdělávací instituce existovaly v Británii dlouho předtím, než se vláda vůbec začala zajímat o vzdělávání. První vzdělání bylo určeno pro syny z rodin vyšší třídy. Na těchto školách byl kladen spíše důraz na budování charakteru a rozvoj týmového ducha, než na studijní výsledky. Všechno to byly internátní školy, ve kterých studenti žili, takže měly hluboký a trvalý vliv na jejich žáky. Jejich cílem bylo připravit mladé muže na pozice ve vyšších řadách armády, v podnikání, v advokacii, ve státních službách a politice. 6

8 2 Řídící orgány Vzdělání je řízeno ne jedním, ale třemi vládními odbory. Ministerstvo školství a zaměstnání je zodpovědné za Anglii a Wales, Skotsko a Severní Irsko mají své vlastní. Žádný z ústředních orgánů nevykonává velkou kontrolu nad detaily toho, co se skutečně děje ve vzdělávacích institucích v zemi. Zajišťují dostupnost vzdělání, diktují a realizují celkovou organizaci a celkové vzdělávací cíle až do konce povinné školní docházky. Vláda nestanoví podrobný program vzdělávání, nebo jaké knihy a materiály by měly být použity. V širším slova smyslu říká, co by se žáci měli naučit, ale nabízí pouze občasné rady o tom, jak se to mají naučit. Nejsou určené ani přesné hodiny školního dne, přesné termíny prázdnin nebo přesný věk, ve kterém dítě musí začít denní studium. Nespravuje finance institucí, jen rozhoduje, kolik peněz se jim dá. Nesestavuje ani nedohlíží na známkování zkoušek, které studenti dělají. Nejvíce podrobností je tak ponecháno na jednotlivých institucích, nebo místním školském úřadu. Jedním z důvodů pro tak nízkou úroveň závislosti je to, že systém byl ovlivněn tradicí soukromých škol. Mnohé mají své vlastní uniformy pro žáky. Většinou soukromé školy mají sdružení bývalých žáků. Je považováno za nutné, aby každá škola měla svůj vlastní školní sál pro denní shromáždění a další příležitostné obřady. Vysoké školy, přestože jsou financované vládou, mají ještě větší samostatnost. Každá z nich má úplnou kontrolu nad tím, co učit, jak to učit a jak zkoušet studenty. 7

9 3 Britský vzdělávací systém Základní vlastnosti britského vzdělávacího systému jsou stejné, jako jsou kdekoli jinde v Evropě. Vzdělávání je povinné až do poloviny dospívání. Povinná školní docházka je zdarma, ale rodiče mohou použít své peníze na soukromé vzdělání. Děti postupují z prvního stupně (primárního) do druhé etapy (sekundární) ve věku kolem jedenácti nebo dvanácti. Třetí (terciární) stupeň je další vzdělávání na vysoké škole nebo univerzitě. Školy v Británii mají tři semestry ročně s krátkými prázdninami (half-term break) mezi nimi a delšími prázdninami o Vánocích, na Velikonoce a v létě. Britský systém má tendenci dávat přednost rozvoji porozumění spíše než získávání faktických znalostí a učí se aplikovat tyto znalosti na konkrétní úkoly. To je důvod, proč mladí Britové nejeví potřebu pracovat stejně tvrdě jako jejich protějšky v jiných evropských zemích. Kladen je důraz na rozumové schopnosti spíše než praktické schopnosti. To má za následek vysoce kvalitní vzdělávání pro inteligentní a akademicky nakloněné. Je určeno také zavedení národních osnov. Ve spodní primární úrovni to znamená větší důraz na to, co je známé jako tři R (Reading čtení, writing psaní, arithmetic - počty). Na vyšších úrovních to znamená větší důraz na přírodní vědy a techniku. Důsledkem tradičního britského přístupu ke vzdělání bylo zaměřovat poměrně velké množství pozornosti na umění a humanitní vědy a relativně málo na přírodní vědy a techniku. Jeden z důsledků tradičního britského důrazu na akademické učení je, že lidé získávají kvalifikace pro určité profese. Můžete studovat architekturu na univerzitě, ale většina architektů se naučila své povolání v samostatné škole architektury. Můžete studovat práva na univerzitě, ale to samo o sobě není záruka, že budete právník. Nemůžete získat učitelské kvalifikace tím, že děláte obyčejný univerzitní kurz - většina učitelů je získává na pedagogických školách. 8

10 4 Mateřská škola Neexistuje žádný celostátní systém mateřské (tj. předškolní) školy. Mateřské školy poskytují nepovinnou fázi vzdělávání vhodnou pro děti rok před základní školou. Avšak některá místa jsou k dispozici i pro mladší děti. V Anglii jsou matky na mateřské 52 týdnů, i když pětina dětí navštěvuje jesle už před prvními narozeninami. Děti do pěti let můžou zůstat doma, chodit do školky (nursery), dětských center (children's centre, playgroup), nebo využívat služeb hlídání (childminder). Stát poskytuje 570 hodin dětské péče zdarma pro děti ve věku 3 a 4 let, většinou 15 hodin týdně po dobu 38 týdnů. Za zbývající hodiny si poté musí rodič platit. Některé ze základních škol otevírají pro čtyřleté děti přípravné ročníky, ve kterých začínají se základy čtení, psaní, počítání apod. Děti nejdříve docházejí na půl dne, přičemž počet hodin se zvyšuje až k dosažení full-time. Mateřské školy by měly dětem nabízet možnost učit se, stejně tak jako hrát si a bavit se s přáteli. Děti jsou pod dozorem školeného učitele. Na jednoho učitele může připadnout maximálně 13 dětí. Atmosféra by měla být klidná, veselá a spokojená a děti by měly být velmi pozitivně posilovány. Vybavení a hračky by měly být v dobrém stavu a všem přístupné. Existují také day nurseries, které pracují více hodin, ale jsou většinou placené a mnohdy se místa musejí zarezervovat měsíce předem. Ty poté nabízejí hlídání dětí od věku šesti týdnů do pěti let (ne všechny). Počet dětí na jednoho učitele se mění podle toho, jak staré děti jsou mu přiděleny. Na rozdíl od klasických školek jsou dostupné celý rok. 9

11 5 Povinná školní docházka 5.1 Primary school Povinná školní docházka začíná v pěti letech a žáci nastupují do primary school, což lze srovnat s prvním stupněm našich základních škol. Nicméně, před prvním ročníkem děti chodí to tzv. Reception. Z mého pohledu je to něco mezi mateřskou školou a první třídou. Děti se připravují a zvykají si na každodenní učení, avšak ve volnější formě. Poté už děti nastupují do první třídy, tedy Year 1, a pokračují až do Year 6, kde docházka do primary school končí. Třídy se pak dělí ještě do dvou skupin, Key Stage 1 a Key Stage 2. První skupina obsahuje první a druhou třídu a Key Stage 2 zbývající. V Anglii neexistuje nic jako odklad a propadnutí. Proto se u každého ročníku udává věk. Znamená to tedy, že v průběhu např. třetí třídy oslaví všechny děti své osmé narozeniny. Znamená to také, že nezáleží na dovednostech a schopnostech, každý žák je řazen do tříd podle jeho věku. Následující informace popisují určitou školu v Anglii, ale žádné velké rozdíly mezi ostatními školami nejsou Budova a třídy školy Pokud si někdo představuje školní budovu jako u nás, vícepatrovou s mnoha schody, je to špatně. Normální primary school je přízemní budova s mnoha vchody a hřišti kolem. Celý areál je oplocen, aby děti byly v bezpečí a nemohly samy odejít. Na pozemku se nachází i jídelna, tělocvična i víceúčelová hala. Vejdeme-li do hlavní budovy školy, dostaneme se na recepci. Přes tu obyčejně chodí jen děti, které se zpozdí. Každá třída má totiž své vlastní dveře zvenku. Ve třídách jsou koberce, lavice uspořádané u sebe a kolem nich židličky ideální na skupinové práce, interaktivní i normální tabule, počítače a samozřejmě různé skříně, poličky a šuplíky. Ve třídách nechybí ani umyvadlo a nástěnka s různými informacemi. Celkově 10

12 jsou třídy barevné a veselé. Reception třídy mají podobné vybavení, ale obsahují také věci, kterými se děti zabaví a mohou si hrát. Ve škole najdeme také ředitelnu a sborovnu, která slouží i jako kabinet učitelům Běžný den ve škole Žáci přichází do školy mezi 8.50 až 9. hodinou a vchází vnějším vchodem, který vede přímo do jejich třídy. Do školy jdou oblečeni ve školní uniformě. Ve škole se žáci nepřezouvají, pouze si na chodbě pověsí na svůj háček bundu. Ve třídě si sedají na koberec před tabuli. V 9 hodin se zamkne vchod do tříd. Učitel přijde do třídy a začne zapisovat docházku do třídní knihy. Zajímavá věc je ta, že ve třídě není pouze učitel, ale i dva až čtyři asistenti. Tímto způsobem se může více individuálně pracovat s každým žákem. V jedné třídě je přibližně třicet žáků. Žáci nepřicházejí s taškou plnou učebnic a sešitů. Mají pouze tašku, book bag, v níž nosí sešit a dvě knihy. Někteří žáci si také přinášejí batůžek s obědem z domova. Nic jiného žáci do školy nenosí, tudíž u nich nenajdete žákovskou knížku, penál, sešity, učebnice, pití, atd. Všechny tyto věci jsou ve škole, každý žák má ve třídě svou lahev s vodou, na každém stolku jsou pastelky, sešity na psaní, tužky. Rozvrh hodin žáci nemají. Nemají jednotlivé předměty, jak je tomu v ČR. Avšak učitelé mají své plány a vědí přesně, co kdy a jak budou s dětmi dělat. Vyučovací den je rozdělen na tři vyučující jednotky: Vyučování od 9 do je zaměřeno především na literaturu (u menších dětí, učení písmen, čtení, psaní). Výuka je vedena formou projektového vyučování, na začátku vyučování mluví učitel o tom, co se žáci budou učit. Celý týden pak může být zaměřen na pohádku, pohádka se žákům čte, pak je puštěna na interaktivní tabuli a pak přichází rozhovor o pohádce. Učitel vysvětlí dětem, co budou dělat, a poté mají čas na práci ve skupinkách, kdy žáci píší. 11

13 Od do 11 hodin je přestávka, žáci dostávají ve škole ovoce a zeleninu a jdou si hrát ven, pokud to počasí dovolí. Zde na jejich bezpečí dohlíží další učitelé. Po přestávce do 12 hodin je vyučování zaměřeno především na matematiku a počty. Učitel opět nejprve vysvětluje všem žákům, co se budou učit a co budou dělat. Pak jsou žáci rozděleni do skupinek dle jejich úrovně, každá skupinka se učí se svým učitelem, některá skupinka pracuje sama. Poté mají žáci hodinovou pauzu na oběd. Děti se střídají v jídelně, v jedné části jídelny jedí děti svůj vlastní oběd přinesený z domova, v druhé části jídelny sedí děti, které mají školní oběd. Poté, co děti snědí oběd, jdou si hrát buď ven, nebo do třídy. Třetí vyučovací jednotka začíná ve 13 hodin a trvá dvě hodiny. Žáci se sejdou ve třídě, opět se zapisuje do třídní knihy. Poté mají žáci buď hudební výchovu, počítače, výtvarnou výchovu, pracovní výchovu, tělesnou výchovu, nebo vědu či historii. Záleží na tom, který je zrovna den. Po vyučování žáci odchází domů s rodiči Známkování a tresty Žáci nemají žákovské knížky a co je zajímavější, nemají ani známkování a známky. Když žáci odvedou dobrou práci, dostanou nálepku na mikinu. Žáci také sbírají v průběhu školního roku body, za určitý počet bodů si vybírají nějakou hračku či školní pomůcku. Dalším důležitým bodem hodnocení jsou pravidelná shromáždění ve víceúčelové hale. Vždy je nominovaný buď žák, či třída, jmenovaní obdrží cenu. Ředitel a učitelé takto motivují žáky k zlepšení jejich výkonu. Jelikož není známkování, nejsou ani testy a různá zkoušení, každý žák je vybídnut, aby pracoval nejlépe, jak to jen dokáže. Hodnocení je slovní na konci každé práce či vyučovací jednotky. Jednou za čas si však žáci nějaký test napíší. Ve věku sedmi a jedenácti let děti mají udělat celostátní testy z angličtiny, matematiky a přírodních věd. Velký test píší na konci šestého ročníku, kdy pro ně končí vzdělání na primary school. Občas se stane i to, že žáci zlobí a nedělají to, co by měli. Pokud se to stane, jsou nejprve napomenuti zvýšeným hlasem učitele. Poté jsou vyřazeni z výuky, musejí si jít 12

14 sednout dozadu třídy a dívají se do zdi. Dalším stupněm je, že jsou vyřazeni na určitou dobu ze třídy a jdou si sednout na chodbu. Jedním z posledních stupňů je vyřazení dítěte ze školy na určitou dobu a konečným trestem je vyřazení dítěte ze školy napořád Školní docházka I s nemocnými dětmi je to v Británii jinak než u nás. Pravidlem je, že i nemocný žák chodí do školy. Dbá se na docházku a na to, aby dítě trávilo ve škole co nejvíce času. Tudíž pokud dítě odchází k lékaři, jde nejprve do školy, pak si ho rodiče přes recepci zavolají, jdou s ním k lékaři a od lékaře se očekává opět návrat do školy. Pokud je dítě nemocné a dostane předepsané léky a lékař mu řekne, že má chodit do školy, pak léky bere ve škole. Tudíž zůstat doma mohou jen děti, které ten den nejsou schopny vstát z postele a mají opravdu závažnou chorobu, za což se v Anglii určitě nepovažuje běžná chřipka, nachlazení, rýma, kašel, bolest v krku, bolest hlavy, atd. Pozitivem tohoto přístupu je větší imunita dítěte. Docházka do školy se opravdu bedlivě hlídá, a pokud žák do školy nedochází a má mnoho zameškaných hodin, může to vést až k vyloučení ze školy či k nějakým finančním postihům. Žákům se ani nedovoluje opustit školu během vyučování na delší dobu, např. na zimní dovolenou, pokud se nejedná opravdu o naléhavý případ, např. úmrtí v rodině. Předpokládá se, že pokud rodiče plánují nějakou dovolenou, naplánují ji na dobu, kdy má dítě prázdniny. 5.2 Secondary school Secondary schools jsou pokračováním povinné školní docházky po dokončení primary school. Studenti sem nastupují ve věku jedenácti let a končí v šestnácti letech. Před rokem 1965 každý jedenáctiletý žák musel složit zkoušky Eleven Plus. Když uspěl, šel na grammar school (gymnázium, kde se učil akademické předměty a byl připravován na univerzitu, profese, manažerská pracovní místa nebo jiná vysoce kvalifikovaná pracovní místa). Když neuspěl, šel do secondary modern school, kde výuka měla více praktické a technické zaměření. Toto bylo velmi odsuzováno. Někteří 13

15 nemysleli, že rozhodnutí v tak mladém věku je správné. Navíc děti, které měly jít do secondary modern school, byly považovány za ty, které selhaly. Také se zaznamenalo, že děti, které prošly, byly víceméně z vyšších vrstev, a tak se zdálo, že systém posiluje třídní rozdíly mezi rodinami. V dalších deseti letech došlo ke změně a většina škol se stala všeobecnými. Avšak existuje ještě pár výjimek, většinou soukromé školy. Nicméně i tento systém měl své kritiky. Mnoho lidí mělo pocit, že by mělo být k dispozici více možností a nelíbila se jim jednotnost vzdělání poskytovaná teenagerům. Kromě toho byl rozšířený pocit, že vzdělávací standardy se snížily a že průměrný jedenáctiletý Brit je výrazně méně gramotný než jeho evropský protějšek. Od konce osmdesátých let byla vládou zavedena velká zásadní změna, a to zřízení národního kurikula. Poprvé v britském školství je nyní soubor učebních cílů pro každý rok povinné školní docházky a všechny státní školy jsou nuceny podle nich pracovat. Školy v Anglii, Walesu a Severním Irsku kladou důraz na výběr několika předmětů a jejich následné podrobné studium do hloubky. Školský systém ve Skotsku se zaměřuje na více předmětů, které student zkoumá do menší hloubky než v ostatních zemích Británie. Od jedenácti do čtrnácti let se studenti učí široký rozsah předmětů. Když dosáhnou čtrnáctého roku, vstoupí do prvního roku dvouletého procesu známého jako zkoušky GCSE (SCE ve Skotsku). Studenti si poté zvolí čtyři nebo pět dodatkových předmětů, ze kterých budou skládat tyto zkoušky, a mohou to být cizí jazyky, design a technologie, dějepis, zeměpis a mnoho dalších. Na státních školách většinou dělají zkoušky z pěti až deseti předmětů, záleží na studentových schopnostech. Na soukromých školách není výjimkou jedenáct nebo dvanáct předmětů. GCSE je soubor zkoušek, které testují vědomosti a zkušenosti. Jednotný systém, který platí v Anglii, Walesu a Severním Irsku, je známkování. Všechny známky jsou odstupňovány od A do G, z čehož A, B a C se hodnotí jako dobré. 14

16 5.3 Školní stravování Školní stravování má již stoletou tradici. Nejdříve, na začátku 20. století, každé dítě mělo právo žádat školní oběd zdarma. Avšak poté, co byla finanční odpovědnost za školní stravování přesunuta na místní školské úřady, měly tyto větší možnost rozhodovat o rozsahu, úrovni, kvalitě a financování školního stravování. Poplatky za školní stravování začaly stoupat a bylo zrušeno bezplatné podávání mléka ve školách. Zásahy provedené v období let se na školním stravování neblaze podepsaly. Dramaticky se snížil počet strávníků. Děti se orientovaly především na stravování typu FastFood. Rodičům docházela trpělivost a lékaři upozorňovali na zhoršující se zdravotní stav mladé populace. To konečně přimělo vládu k přijetí kroků vedoucích k radikální změně situace: V roce 1999 bylo zavedeno zákonem tzv. spravedlivé financování podle finanční situace rodiny. Od roku 2000 jsou školy povinny zajistit školní stravování ve všech školách druhého stupně, a pokud převezmou odpovědnost, mohou zajistit stravování i pro mladší žáky. V roce 2001 byly zákonem přijaty výživové normy, které jsou školy povinny dodržet. V současné době zajišťuje školní stravování v Británii Asociace místních orgánů pro zásobování stravou. Dodává 2,5 milionu porcí hlavních jídel do 22 tisíc škol denně. Cenu za školní stravování stanoví buď místní školský úřad, nebo dodavatel. Studenti druhého stupně si mohou zpravidla vybrat z nabídky více druhů pokrmů, žáci prvního stupně mají stejné menu. Typické školní jídlo z jídelny stojí kolem dvou liber denně pro studenty druhého stupně. Obsahuje obvykle hlavní jídlo, dezert a pití. Školní obědy musí obsahovat skupiny jídel jako je ovoce, zelenina, protein a karbohydráty. Existují pravidla na přípravu jídla, například je stanoven limit na množství smaženého jídla. 15

17 Přestávka na oběd obvykle trvá asi hodinu a čtvrt. Téměř dvě třetiny žáků mají obědy poskytované školou. Ostatní děti buď chodí na oběd domů, do blízkých restaurací, nebo si berou jídlo připravené z domova, které ve většině případů obsahuje sendviče, ovoce, pití a nějakou sladkost nebo brambůrky. 5.4 Uniformy Školní uniformy jsou v Británii normální záležitostí. Nosily se již za Jindřicha VIII., kdy představovaly dlouhé modré pláště. Nyní jsou však zmodernizované. Hlavním důvodem, proč žáci a studenti uniformy nosí, je zabránit šikaně. Nikdo nemůže říct, že spolužák je z chudší rodiny, jelikož všichni nosí to samé oblečení. Školní uniforma je na většině škol téměř stejná, liší se akorát barvami a logem školy. O tom, zda škola bude mít svou uniformu a jakou, rozhoduje samotná škola. Předpisy jsou nábožensky tolerantní. Většinou je předepsaná barva horního dílu oblečení. Trička, mikiny, svetry, bundy mají logo, zpravidla se kupují přímo ve škole. Škola také stanoví barvu kalhot a sukní. Většinou šedou nebo černou. Ty se pak prodávají ve většině obchodních řetězců. 16

18 Podle nejnovějších statistik cena kompletní uniformy žáka základní školy stoupla v průměru na 160 liber, na střední školy je to ještě o 40 liber více, což činí cca sedm a půl tisíce korun českých. Po celé Británii mohou sociálně slabé rodiny zažádat místní úřad o finanční příspěvek na nákup uniformy nebo dostanou speciální voucher. 5.5 Školní prázdniny Školní rok začíná v září a končí v polovině července. Nedělí se na dvě pololetí jako u nás, ale na tři období zvané terms. Uprostřed každého období mají studenti týden prázdnin. Od září do prosince je Autumn Term, neboli podzimní období. První prázdniny tedy vycházejí na pozdní říjen. Po tomto období mají studenti dva týdny vánoční prázdniny a do školy se vrací po Novém roce. Tím začíná Spring Term, který trvá od ledna do dubna. Další týdenní prázdniny jsou uprostřed února. Následují Velikonoce a studenti mají dva týdny volna. Poslední období je Summer Term, trvající od května do července. Koncem května proběhnou poslední meziobdobní prázdniny. Poté studenti čekají již jen na hlavní, letní prázdniny, které začínají v polovině července a trvají až do konce srpna, tedy okolo šesti týdnů. 17

19 6 Further Education další vzdělávání Studenti, kteří dokončili povinnou školní docházku, si mohou vybrat, zda pokračovat ve studiu, nebo si najít práci. Avšak většina si vybírá první možnost, a to získat další stupeň vzdělání, který je potřeba pro studium na univerzitách. Kurzy tohoto studia se vyučují na prodloužených secondary schools, neboli v Sixth-form. I některé vysoké školy nabízejí toto vzdělání jako přípravné pro další vzdělávání. V Anglii existuje také college. Probíhá formou každodenních nebo méně častých kurzů a jejím ukončením lze získat několik certifikátů jako HNC (Higher National Certificate) po prvním roku, HND (Higher National Diplomas) po dvou letech, nebo NVQ (National Vocational Qualifications), které zahrnují určitou praxi a většinou se studují až při zaměstnání. Kurzy mohou být jak full-time či part-time. Všechny jsou však zaměřené na různé specializace. Studenti si mohou vybrat mezi Academic Qualifications a Vocational Qualifications. Akademické vzdělání je hlavně pro ty, kteří chtějí pokračovat na univerzitě a jimž učení jde. Druhá možnost je spíše profesní. Hodí se pro studenty, kteří chtějí pokračovat ve studiu, ale netroufají si na akademickou úroveň. Dalo by se to srovnávat se zdejšími učňovskými středními školami. K zakončení tohoto vzdělání potřebujete složit zkoušky A level (Highers ve Skotsku), které by se daly považovat za britskou verzi maturity. Jsou rozděleny do dvou částí, každou studenti podstupují během jednoho školního roku. V prvním ročníku se připravují na čtyři předměty a dělají Advanced Subsidiary, zkráceně AS level. V druhém ročníku poté A2 level ze tří předmětů. Obě tyto jednotlivé zkoušky mají padesátiprocentní podíl na celkové známce. Na základě celkové úspěšnosti se vypočítá výsledná známka: % = A*, 89-80% = A, 79-70% = B, 69-60% = C, 59-50% = D, 49-40% = E, 39-0% = U. Známka U znamená neúspěšné složení zkoušky. 18

20 7 Vysoké školy a univerzity V Británii je čtyřicet sedm univerzit a třicet polytechnických škol, plus tři sta padesát dalších vysokých škol a institutů vyššího vzdělání. Pomocí vládní agentury UCAS (University and College Admissions Service) si mohou studenti podat přihlášky na pět univerzit. Dostat se na vysokou školu není jen tak, potřebujete k tomu doporučení učitele ze střední školy, personal statement, což zahrnuje všechny vaše koníčky a zkušenosti a dobré známky z A levels. V Anglii je oceňována aktivita a zájem o daný obor. Vysoké školy normálně vybírají studenty na základě výsledků A-level zkoušek a pohovoru. Ti, kteří mají lepší výsledky zkoušek, mají větší pravděpodobnost, že budou přijati. Ale v zásadě nic nebrání univerzitě přijmout studenta, který nemá tyto zkoušky, a naopak student s nejlepšími výsledky nemusí být přijat. Avšak většinou univerzity přijímají pouze lepší studenty. Dostupnost vysokoškolského vzdělávání se výrazně zvýšila v druhé polovině dvacátého století. Kvůli tomu, a také kvůli nízkému poměru mezi studenty a zaměstnanci, téměř všichni vysokoškolští studenti dokončili svá studia, a to i ve velmi krátkém čase. V Anglii, Walesu a Severním Irsku jsou to jen moderní jazyky a některé odborné studie, které trvají více než tři roky. Ve Skotsku jsou čtyři roky studia normou pro většinu předmětů. Přihlášky na vysoké školy je třeba podávat často už velmi brzo, například v říjnu předcházejícího roku. Od roku 2011 britské školy velmi zdražily a student musí počítat s 9000 librami ročně i na méně prestižních školách a oborech. Studenti by neměli během semestru nastoupit do práce. Přijatí studenti obdrží stipendium od obecního úřadu, které pokryje cenu kurzů a může pokrýt i bydlení, knihy a cestování, i když od rodičů s vyššími příjmy se očekává příspěvek. Až do roku 1990 stipendium nemuselo být splaceno, ale nyní byl zaveden systém půjček. Velká část studentů bydlí na akademické půdě, tzv. campus, nebo v blízkých bytech, což znamená, že student je obklopen univerzitní atmosférou. Nicméně více studentů znamená více nákladů pro stát. Vláda tedy snížila množství studentských grantů. V důsledku toho si mnohem více studentů nemůže dovolit žít mimo domov. V roce 1975 se odhadovalo, že 80% všech studentů vysokých 19

21 škol bylo nemístních. Navíc velké množství studentů je nuceno dělat moonlight (tajně pracovat na poloviční úvazek). Vysokoškolské kurzy obvykle trvají tři roky denního studia, i když řada předmětů trvá déle, včetně medicíny, architektury a cizích jazyků (kde kurzy obsahují rok v zahraničí). Vedou ve většině případů k bakalářskému titulu v umění a vědě. Existují různé postgraduální tituly, včetně Master of Philosophy a Doctor of Philosophy. Tituly jsou udělovány buď samotnou institucí, nebo Radou pro národní akademické ocenění, a to zejména v odborných oblastech. Studenti práv, architektury a některých jiných profesí můžou být kvalifikováni vlastními profesními organizacemi místo titulů. 7.1 Bakalářské studium Bakalářské studium je většinou tříleté a jde o undergraduate course. Získat můžete tituly Bachelor of Arts (BA) nebo Bachelor of Science (BSc). Bakalářské studium nabízí většinou tříletý program na univerzitě či vyšší odborné škole. Studium některých bakalářských programů trvá čtyři roky, protože v sobě zahrnuje i rok praxe, tzv. sandwich year. Univerzity berou ohled na předpokládané výsledky z A-level zkoušky a mají i další vlastní požadavky. Studenti mají povinnost si vybrat určitý program na dané univerzitě. Zahraniční studenti, kteří ukončí středoškolské vzdělání po 12. ročníku, často potřebují před nástupem do bakalářského programu rok studia navíc, proto se mohou zúčastnit ročního programu Foundation Certificate. Univerzity ve Skotsku poskytují široký výběr bakalářských programů, které se zaměřují na více předmětů z nejrůznějších odvětví; specializaci si pak studenti volí až ve třetím ročníku. Studium tedy trvá čtyři roky. Univerzity berou v potaz jak výsledky z Highers, tak si kladou další požadavky. Studenti též mohou na jeden rok přerušit studium a studovat či pracovat v zahraničí. Skotské univerzity tradičně udělují magisterský titul Masters of Arts (MA), což je obdoba bakalářského titulu. 20

22 7.2 Magisterské a doktorské studium Magisterské studium ve Velké Británii může být zaměřeno na práci ve výzkumu, studijní práci či kombinaci obou. Studijní program je zaměřen na přípravu k vykonávání určité profese nebo vede k získání doktorského titulu. Magisterské studium je stejně jako doktorandské studium počítáno do postgraduálního studia. Ke studiu se požaduje úspěšné ukončení předchozího studia. Zpravidla se jedná o dvanáctiměsíční program. V rámci studia je možné získat tyto magisterské tituly: Master of Arts (MA), Master of Science (MSc) a Master of Business Adiministration (MBA). Výzkumné magisterské tituly zahrnují Master of Research (MRes) a Master of Philosophy (Mphil). Při přihlášení k doktorskému studiu musíte mít vybrané originální téma k výzkumu. Po studentech je většinou požadován bakalářský nebo magisterský titul. Minimální délka programu jsou další tři roky na univerzitě. Studenti pracují na jednom výzkumu či dizertační práci. Získat lze titul Doctor of Philosophy (Phd nebo Dphil). 7.3 Open University Open University neboli Otevřená univerzita, byla zahájena v roce Je to jeden vývoj v oblasti vzdělávání, v níž Británie může tvrdit, že vedla svět. Umožňuje lidem, kteří nemají možnost být obyčejnými "studenty," získat titul. Kurzy jsou vyučovány prostřednictvím televize, rádia a speciálně psanými učebnicemi. Studenti pracují s lektory, kterým posílají své písemné práce a se kterými o tom pak diskutují, a to buď na schůzkách, nebo prostřednictvím korespondence. V létě musí absolvovat krátké pobytové kurzy asi na týden. Skoro čtvrtina všech dospělých studentů pracujících na půl úvazku sledovala tyto kurzy v rádiu a televizi. 21

23 Závěr Tak se mi podařilo prokousat se až k závěru. Díky této absolventské práci jsem se dověděla spoustu informací. Vždy mě lákalo zjistit, jak moc se liší anglické školy od našich, a nyní jsem měla možnost. Nejen, že jsem si rozšířila znalosti o této zemi, ale překládáním z angličtiny jsem si také zlepšila své schopnosti užívat tento jazyk. Nejednou jsem přemýšlela o tamějším studiu. Velká Británie má své kouzlo a vzdělávání na celkem vysoké úrovni. Kdo ví, třeba se za čtyři roky budu hlásit na anglickou univerzitu... 22