Analýza mikrofinancování a jeho přínosu pro rozvojové země

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Analýza mikrofinancování a jeho přínosu pro rozvojové země Diplomová práce Autor: Tomáš Barteczek Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: doc. Ing. František Pavelka, CSc. Praha duben 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, 30. dubna 2012 Tomáš Barteczek 2

3 Poděkování: Rád bych tímto poděkoval panu doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování této diplomové práce. 3

4 Anotace Diplomová práce na téma Analýza mikrofinancování a jeho přínosu pro rozvojové země je rozdělena do čtyř hlavních částí. První z nich se věnuje obecné charakteristice mikrofinancování a definování regionálních rozílů. Kapitola o Evropské investiční bance blíţe zkoumá projekty, které banka financuje v Evropě i v mimoevropských zemích. Třetí část se podrobněji věnuje mikrofinančním aktivitám v jihovýchodní Asii a analýze největších mikrofinančních institucí v tomto regionu. Zmíněn je zde i fenomén islamizace samotného odvětví. V poslední kapitole jsou načrtnuty perspektivy budoucího vývoje a hlavní překáţky, kterým moderní mikrofinancování v současnosti čelí. Klíčová slova: mikrofinancování, mikroúvěr, Grameen Bank, Bangladéš, Evropská investiční banka, rozvojové financování. Abstract The thesis Analysis of microfinancing and its contribution to the developing countries is devided into four main chapters. First of them deals with the general characteristics of the microfinancing industry and the regional differencies. The chapter about the European Investment Bank focuses on the bank s projects and activities within the European Union as well as outside Europe. The third part is deeply analysing the region of South-east Asia and its most important microfinance institutions. Also the phenomenon of islamic micro-banking is mentioned. The final part suggests the future of the industry and describes the main challenges modern microfinance is facing these days. Key words: microfinanance, microcredit, Grameen Bank, Bangladesh, European Investment Bank, development finance. 4

5 Úvod... 7 Zvolené metody zpracování Vznik a historie mikrofinancování Definice pojmu mikrofinancování Historie mikrofinancování Evropa Indonésie Bangladéš Latinská Amerika Charakteristiky společné pro většinu regionů Inovace a její společenská hodnota Průkopník jménem Grameen Bank Nelehké počátky Bankovnictví pro chudé Výkonnost banky Grameen Posilování komunit a úlohy ţen ve společnosti Činnost evropské investiční banky v oblasti mikroúvěrů EIB a mikrofinancování Mikrofinancování v Evropské unii Evropský investiční fond Evropské programy Východní Evropa JASMINE JEREMIE Jihovýchodní Evropa Aktivity EIB mimo Evropskou unii Partneři EIB ve Středozemí Nástroje v rámci aktivit EIB Odpovědné a udrţitelné mikrofinancování Mikrofinancování v zemích jihovýchodní Asie Charakteristiky regionu Mikrofinancování v Bangladéši Úspěchy a výzvy stojící před MFIs v Bangladéši Mikrofinancování a kapitálové trhy

6 3.3.1 Vstup na burzu Bank Rakyat Indonesia Veřejná nabídka akcií Bank Rakyat Indonesia Bangladesh Rural Advancement Committee BRAC Bank Veřejná nabídka akcií BRAC Fenomén islamizace mikrofinancování Islámské bankovnictví Základní principy, metody a modely Islami Bank Bangladesh Limited (IBBL) Mikrofinanční program podle islámského práva šaría Islámská banka pro rozvoj venkova Hodnocení dosavadního přínosu a perspektivy budoucího vývoje Země s rozvinutým mikrofinančním trhem Obtíţně přístupní klienti Nerozvinuté mikrofinanční trhy Odlehlé a problémové oblasti Budoucnost mikrofinancování Závěr Seznam použité literatury

7 ÚVOD O mikrofinancování lze hovořit jako o fenoménu současného světa financování a bankovnictví. Práce se tedy bude věnovat jeho analýze, úspěchům a výzvám. Zároveň se pokusí nastínit směry, kterými by se budoucí vývoj, za předpokladu překonání daných překáţek, mohl ubírat. V první části, věnované vzniku a historii mikrofinancování, bude charakterizováno samo odvětví, vývoj v jednotlivých zemích se základními rozlišeními, ale také průkopníkovi, kterým je banka Grameen a její zakladatel, nositel Nobelovy ceny míru, Muhammad Yunus. Někdo je jméno zakladatele ztotoţňováno s celým mikrofinancováním jako takovým, coţ je značně zavádějící a v textu se tuto domněnku, snad úspěšně, pokusím vyvrátit. V kapitole věnované aktivitám Evropské investiční banky se přesvědčíme, ţe mikrofinancování patří k jednomu z jejich hlavní cílů v oblasti společensky odpovědné podnikání a podpory zaměstnanosti a tvorby pracovních míst. Představíme si projekty jak na evropském kontinentu, ale i ty, na kterých banka spolupracuje s partnery z mimoevropských oblastí, tedy především Afriky, jiţní Asie ale i ze zemí Latinské Ameriky. V rámci části o mikrofinancování v jihovýchodní Asie si představíme největší mikrofinanční instituce tohoto regionu, které jsou zároveň předními světovými institucemi tohoto oboru. Podrobně si popíšeme jejich činnost, ale i způsoby jejich financování, mezi které se stále častěji začíná řadit vstup na kapitálový trh a veřejná nabídka akcií. Vzhledem k tomu, ţe moderní mikrofinancování má své kořeny právě v oblasti jihovýchodní Asie, bude zde řeč především o Bank Rakyat z Indonésie a Bangladesh Rural Advancement Committee z Bangladéše. V závěrečné kapitole se budeme věnovat teoretickým východiskům konceptu mikrofinancování. Podrobíme odvětví pohledu zejména společenskému a ekonomickému. Věřím, ţe se podaří najít či načrtnout cestu, kterou by se mikrofinancování mohlo vydat tak, aby zůstalo dlouhodobě udrţitelným a ufinancovatelným nástrojem sniţování chudoby a hospodářského rozvoje po celém světě. 7

8 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Vzhledem k tomu, o jak aktuální téma se v případě mikrofinancování jedná, je dostupná odborná literatura, zejména v českém jazyce, velmi omezená. Rozhodl jsem se tedy vyuţít čistě zahraniční literaturu anglicky píších autorů. Dalším významným zdrojem informací byly článkové databáze Emerald a EBSCO. Databáze obsahují nepřeberné mnoţství zahraničních článků, které vycházejí v předních vědeckých periodikách. Zvolil jsem tedy takový přístup, kdy jsem se zaměřil většinově na články z posledních dvou aţ tří let, které zkoumají úspěchy a výzvy moderního mikrofinancování. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o autory často působící na významných zahraničních univerzitách po celém světě, mají k tématu velmi blízko i z praktického pohledu. Řada článků byla napsána autory z Indie, Bangladéše, Indonésie, ale také samozřejmě z Evropy, Spojených států, Afriky a Austrálie. Rovněţ pouţitá zahraniční odborná literatura, která je přístupná díky elektronickým verzím na stránkách nejrůznějších veřejnoprávních organizací, byla napsána zpravidla v posledních pěti letech. Díky širokému spektru odborných periodik zastoupených v článkových databázích, je moţné získat náhled ze strany mnoha vědních oborů ať se jedná o ekonomii, historii, sociologii, environmentální studia nebo filozofii. Věřím, ţe práce tak získala částečně interdisciplinární charakter a měla tedy moţnost posoudit fenomén mikrofinancování z mnoha stran, ne jen z té ekonomické. Mikrofinanční odvětví zaţívá poměrně silný růst a tématu se věnují instituce jak soukromé, tak veřejnoprávní. Věřím tedy, ţe se postupem doby začneme setkávat s literatutou, odbornými články či studiemi i v českém jazyce. Pokud se mikrofinancování rozšíří i v České republice, budou výše zmíněné publikace neopomenutelnou nutností a součástí v rámci vývoje mikofinančního odvětví. 8

9 1. VZNIK A HISTORIE MIKROFINANCOVÁNÍ Mikrofinancování slaví úspěchy v poskytování malých půjček milionům lidí v rozvíjejících se zemích. Milionům lidí, kteří před příchodem konceptu mikrofinancování neměli přístup k jakémukoliv financování a to hlavně ze dvou důvodů prvním z nich je ţádný anebo velmi nízký příjem, druhým z nich, velmi úzce souvisejícím, je nedostatek majetku, který by poslouţil k zajištění půjčky poskytnuté bankou. Postupem času se pod pojmem mikrofinancování začínají prosazovat další sluţby poskytované mikrofinančními institucemi (MFIs) 1, jakými jsou vklady, pojištění nebo bezhotovostní převody prostředků. Mikrofinanční instituce během doby poznaly, ţe nízkopříjmové skupiny obyvatel po celém světě tvoří rozsáhlý trh nejen pro oblast úvěrů, ale také vkladů, pojištění a dalších. Zájem o mikrofinancování a jeho posyktování se rozšířilo především do rozvojových zemí, ale úspěch slaví i v zemích rozvinutých. 2 Jak ale ukazují některé výzkumy, poskytování udrţitelných a nedotovaných mikrofinančních sluţeb v rozvinutých zemích se jeví jako větší výzva neţ jejich poskytování v zemích rozvojových (zejména z důvodu neudrţitelnosti vysokých úroků pokrývajících transkační náklady a mnohem větší konkurence komerčních a na zisk orientovaných subjektů) Definice pojmu mikrofinancování Definice mikrofinancování se vyvíjela postupně s tím, jak se vyvíjelo celé odvětví. Začátky moderního mikrofinancování sahají do 80. let 20. století v té době pojmu odpovídalo poskytování mikropůjček nevládními organizacemi nebo specializovanými finančními institucemi chudým mikro-podnikatelům k financování jejich provozního kapitálu. Tito podnikatelé nejčastěji ţili v městských nebo hustě osídlených venkovských oblastech. 4 1 Definice a typologie některých mikrofinančních institucí bude uvedena dále v textu. Zkratka MFIs, která bude nadále pouţívána pro označení těchto subjektů, pochazí z anglického Microfinance Institutions. 2 Rozvojovými zeměmi, dále v textu se některými z nich budu zabývat podrobně, je v těchto případech myšlena především jiţní a jihovýchodní Asie (Pákistán, Indie, Srí Lanka, Bangladéš, Malajsie, Indonésie), Afrika (především Keňa) a Latinská Amerika (zde hlavně Mexiko a západní pobřeţí jiţní Ameriky, tedy Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile). Jak si dále na příkladu banky Grameen uvedeme, značný úspěch mikrofinancování slaví i v největších městech USA včetně New Yorku. 3 Schreiner, M.; Morduch, J. Opportunities and challenges for Microfinance in the United States. Replicating Microfinance in the United States. Washington, 2002, s Consultative Group to Assist the Poor (CGAP) : A Microfinance Program. Focus Note no. 1. Washington, Dostupné také online na 9

10 Dnes tento koncept zahrnuje mnohem širší okruh sluţeb půjčky, spořicí účty, pojištění, bezhotovostní převody a dokonce i formu výplat penzí. 5 Tyto produkty jsou chudým v městech i na venkově nabízeny prostřednictvím obchodních bank, druţstev, záloţen, specializovaných bank, poštovních úřadů anebo prostřednictvím maloobchodních řetězců. K uvedenému vývoji docházelo a dochází z toho důvodu, ţe vedoucí subjekty v odvětví ukázaly, ţe finanční sluţby chudým představují obrovský trh, na kterém je poskytování takovýchto sluţeb dlouhodobě udrţitelné. Důsledkem bylo, ţe kromě průkopníků trhu (kterými byli ve valné většině nevládní organizace) se okamţitě připojily i další instituce a začaly s vývojem produktů pro tuto po dlouhou dobu zanedbávanou část světového trhu. 1.2 Historie mikrofinancování Ačkoliv mikrofinancování získalo široké uznání během několik posledních desítek let, 6 jeho kořeny jsou mnohem starší Evropa Například v Evropě jsou známy finanční ujednání, resp. nástroje, pro poskytování půjček chudým jiţ z 18. století. 7 V Irsku existovaly na počátku 18. století dobročinné organizace, které poskytovaly bezúročné půjčky. Díky zákonům přijatým v roce 1823 se tyto organizace mohly transformovat v tzv. finanční prostředníky, resp. zprostředkovatele, kteří měli povoleno přijímat vklady a poskytovat úročené půjčky. Poměrně vysoké úroky vyplácené vkladatelům znamenaly značný zásah do sféry zájmu tradičních obchodních bank, kterým se prostřednictvím prolobbované legislativy podařilo prosadit omezení a v roce 1950 dokonce zánik těchto zprostředkovatelů. 8 5 Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s Jako o první moderní mikrofinanční instituci/bance se mluví o Grameen Bank, která byla zaloţena v roce 1983 můţeme zde tedy hovořit zhruba o posledních třech desetiletích. 7 Z anglického financial arrangements dohoda, ujednání, nástroj. 8 Seibel, H. D. History matters in Microfinance. Small enterprise developments. An Interational Journal of Microfinance and Business Development. 2003, s

11 V polovině 19. století v Německu zaloţil F. W. Raiffeisen venkovské úvěrové druţstvo, dnes známé jako Raiffeisenbanken, a F. H. Schulze-Delitzsch městské úvěrové druţstvo, dnes známé jako Volksbanken. Právní formou obou byla ustavena v roce 1889, kdy byl v Německu přijat zákon o úvěrových druţstvech, který byl prvním zákonem svého druhu na světě. Počet venkovských úvěrových druţstev v Německu do roku 1914 vzrostl na více neţ a vytvořený model se rozšiřoval i do okolních zemí. Zemědělská krize v Holandsku v 80. letech 19. století vedla k vytvoření úvěrových druţstev podle něměckého Raiffeisenova vzoru, který v Holandsku pomohl vytvořit okolo 1250 úvěrových druţstev do roku Indonésie Indonésie bývá označována za jednu z kolébek moderního mikrofinancování. 10 Holandská koloniální správa v zemi roku 1895 představila různé druhy lidových úvěrových bankovních domů, přičemţ některé z nich se vyvinuly v jednu z předních světových mikrofinančních insitucí, dnes velmi dobře známou Bank Rakyat Indonesia (BRI). 11 V roce 1895 byla BRI transformována z upadající zemědělské úvěrové organizace ve vysoce ziskovou finanční instituci poskytující obyvatelům chudého venkova individuální půjčky. V jedné ze svých podrobných studiíí z roku 2001 M. S. Robinsonová uvádí, 12 ţe nejdéle fungující institucí v oblastí mikrofinancování v rozvojových zemích je Bank Dagong Bali z Bali. Banka posyktuje úvěry, přijímá vklady a udrţuje si ziskovost jiţ od roku 1970 a to bez přijetí jakékoliv dotace či subvence v celé její historii. 13 Banka byla za posledních 30 let své existence (v podstatě celá doba, po kterou existuje) zúčastněnými subjekty chválena 9 Robinson, M. S. The Microfinance Revolution. Sustainable finance for the poor. World Bank. Washington, 2001, vol. 1, s Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s O Bank Rakyat Indonesia (BRI) si povíme více v jedné z následujjících kapitol. Projdeme historii, obchodní plán, úspěchy i výzvy této finanční instituce Robinson, M. S. The Microfinance Revolution. Sustainable finance for the poor. World Bank. Washington, 2001, vol. 1, s Z rejstříku mikrofinanřních institucí (MFIs) Mixmarket vyplývá, ţe banka byla k srpnu 2004 uzavřena. Z nemnoha zdrojů dostupných na internetu vyplývá, ţe byla uzavřena indonéskou národní bankou z důvodu neplnění poţadavků na povinné minimální rezervy. Výpis Bank Dagong Bali na stránkách Mixmarket: 11

12 jako úspěšný příklad komerční banky, která se orientovala na nízkopříjmové mikropodnikatele Bangladéš Bangladéš je povaţován za kolébku mikrofinancování, zejména z důvodů provádění inovativních experimentů v oblasti pomoci chudým, které byly v polovině 70. let 20. století vedeny profesorem ekonomie Muhammadem Yunusem, rodákem z Bangladéše. Tyto prvotní snahy vyvrcholily zaloţením banky Grameen v roce Grameen Bank byla vzorem pro další podobné snahy v mnoha dalších zemích. Tato banka se stala slavnou hlavně z důvodu zaměření se na chudobu, zejména na ţeny z venkova, které neměly ve vlastnictví ţádnou půdu, dále orientací na rozvoj skupinového úvěrování (group lending), zveřejňováním dárců, přispěvatelů a podporovatelů banky a v neposlední řadě z důvodu charismatické osobnosti profesora Yunuse. V roce 2006 byl Muhammad Yunus společne s bankou Grameen odměněn Nobelovou cenou míru jako uznání za přínos světu mikrofinancí Latinská Amerika Průkopníkem moderního mikrofinancování v Latinské Americe byl Pancho Otero, který pracoval jako první výkonný ředitel pro Prodem, bolivijská nevládní organizace zaloţena v roce Prodem se orientoval na skupinové půjčky chudým mikropodnikatelům (z nichţ byla většina ţen) v městských oblastech Bolívie. Tato instituce razila takový názor na mikrofinanční systém, ţe dobrovolní dárci a vládní podpora a dotace jsou jen dočasné, a aby vytvořený mikrofinanční koncept fungoval, je nutné jeho napojení na běţný obchodněbankovní systém. 15 Prodem zdůrazňoval financování mikropodnikatelů, snaţil se navrhovat více flexibilní produkty, 16 které by lépe vyhovovaly konečným uţivatelům a účtoval vyšší úroky k pokrytí nákladů a generování zisku k budoucí expanzi. Vzhledem ke svému rychlému růstu a ziskovému provozu se Prodem v roce 1992 transformoval z nevládní organizace v banku 14 Celosvětové uznání se bance Grameen začalo dostávat zejména poté, kdy začaly vznikat studie věnující se tématu poskytování půjček skupinám, tzv. group lending. Autory těchto teoretických studiíí byli přední světoví ekonomové, mezi jinými i Joseph Stiglitz. 15 Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s Ve srovnání s původními, poněkud zkostnatělými produkty Grameen Bank. 12

13 Bancosol, která se stala první soukromou obchodní bankou na světě, která se starala výlučně o potřeby mikropodnikatelů. Mikrofinancování v Latinské Americe je, na rozdíl od ostatních regionů planety, vnímáno jako mnohem více komerčně zaloţené a silně orientované na podporu mikropodnikatelů. Z toho důvodu jsou ukazatelé (např. rentability) v tomto regionu odlišné (vyšší) neţ u institucí z jiných koutů světa. Pouze namátkou můţeme vybrat latinskoamerický ukazatel rentability aktiv (ROA), který se pohybuje kolem 3%, anebo rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) dosahující v průměru úrovně 14,5%. 17 Úspěchy takovýchto původních pokusů (jak velmi, tak i těch méně známých) ukazuje na udrţitelný obchodní model, který je schopen pokrýt náklady, generovat zisk a zachovávat vysoké procento splácení úvěrů. Světová banka v roce 1996 konstatovala, ţe do roku 1992 vzniklo 1000 mikrofinančních institucí, kaţdá poskytující půjčky více neţ 1000 klientů Charakteristiky společné pro většinu regionů Větší část tudií zabývající se regionálními odlištnostmi v oblasti mikrofinancování dospěla k závěru, ţe kvalita portfolia je v kaţdé z těchto oblastí víceméně dobrá a vyváţená napříč celým světem. 19 Velmi nízké úrovně ukazatele portfolio-at-risk 20 jsou jednou z největších předností mikrofinancí ve srovnání s tradičními obchodními bankami. 21 Mikrofinfanční instituce tak prokázaly, ţe chudí příjemci půjček jsou schopni efektivně vyuţívat malé částky prostředků ke generování příjmů a zároveň jsou schopni 17 Průměr byl vytvořen z nejlepších 100 MFIs Latinské Ameriky, tzv. Liga mistrů MFIs, v roce Gehrke, M.; Martinez, R.; Stephens, B. Championship League: The Top 100 in Latin America and the Caribbean. Microentreprise Americans Dostupné také na: 18 Paxton, J. A Worldwide Inventory of Microfinance Institutions. Sustainable banking with the poor project. World Bank, Washington, Gonzalez, A.; Rosenberg, R. The state of microfinance outreach, profitability, and poverty. Access to finance: Building inclusive financial systems. World Bank, Washington, Portfolio-at-risk (PAR) je standartní mezinárodní ukazatel kvality portfolio, který nám říká, jaká část portfolia je riziková z důvodu nesplacených splatných úvěrů. PAR 30, nebo-li ta část portfolia, která je jiţ 30 dní po splatnosti, ve výši 5-10% je u mikrofinancování známka potíţí. 21 Schreiner, R. Statistical Sampling to Measure Portfolio-at-Risk in Microfinance. Center for Social Development. Washington, Dostupné také online: 13

14 splácet půjčky i s vyššími úroky. Tyto půjčky jsou poskytovány velmi často bez zajištění anebo s takovým druhem zajištění, které je nepřijatelné z pohledu běţné komerční banky (například jednotlivé kusy hospodářských zvířat). 1.3 Inovace a její společenská hodnota O konceptu mikrofinancování nelze hovořit jinak neţ o inovaci a rovněţ společenský rozměr daného je neopominutelný. Pojďme se tedy podívat na to, jaký vliv můţe mít inovace na společnost jako celek. Pokusy o měření společenského vlivu inovace jsou výzvou a příleţitostí zároveň. Příleţitost je to z toho důvodu, ţe věříme či doufáme, ţe inovace má společenský, stejně jako hospodářský dopad, a výzvou zkrátka proto, ţe je poněkud obtíţné vliv na společnost změřit. K definování pojmu inovace nám poslouţí výzkumný závěr teoritků Z. J. Acse a D. B. Audretsche, kteří se jej pokusili definovat jako proces, který začíná vnuknutím či vynálezem, pokračuje jeho vývojem a končí představením nového produktu nebo sluţby na trhu. 22 Takový proces lze alespoň částečně změřit a ohodnotit. Hodnocení společenského přínosu inovace je poněkud sloţitější, jelikoţ je tzv. neuchopitelný. Co je zde myšleno pojmem společenský? Výše uvedení autoři se ve svém výzkumu pojem společenský vyjádřili tak, ţe pokud je něco společenské, tak je to spojováno s lidskými bytostmi ţijícími pohromadě ve skupině, kde vzájemná interakce ovlivňuje jejich společný blahobyt a sociální zabezpečení. Pokud se objeví nějaká inovace, zejména u těch zásadních je téměř jisté, ţe budou mít společenský dopad, ať je to v oblasti lékařství, dopravních spojení či výpočetní techniky. Mnoho z těchto dopadů je v souvislosti s inovacemi spojováno s centry učení, kterými jsou hlavně univerzity. Jak si řekneme na příkladu Grameen Bank, univerzita byla místo, kde v Muhammadu Yunusovi rostla a vyvíjela se myšlenka o mikrofinancování, kterou nakonec převedl do praxe nedaleko univerzitního kampusu v Chittagongu v Bangladéši. 22 Acs, Z. J.; Audretsch, D. B. Innovation in large and small firms. American Economic Revue. New York, 1988, vol. 78, no. 4, s

15 Je tedy nutné říct, ţe bez těchto vzdělanostních center by světlo světa spatřil málokterý vynález, nemnoho myšlenek na zlepšení by dospělo do fáze jejich realizace. Univerzity hrají zásadní roli v tvorbě znalostního prostředí, které vede k průlomovým inovacím. Velmi často zde mají podpůrnou funkci vlády, velké korporace, výzkumný laboratoře a podnikatelský duch. Současné podnikání se vyvinulo v jeden z nejdůleţitějších mechanismů pro podporu vzniku a zprostředkování inovací společnosti. Pokud jde o pojem podnikání nebo podnikatelského ducha, je rovněţ nutné jej rozdělit do dvou kategoriíí jedná se o část ekonomickou a společenskou. Ekonomická role není v konceptu mikrofinancování úplně potlačena, ale prim zde hraje, alespoň doposud, úloha společenská. Na tomto místě se nabízí otázka, jaký je rozdíl mezi společenským podnikáním a podnikáním pro zisk, zda můţe být podnikání sociální a zároveň profitabilní, a na jejich vztah ke kapitalismu a současnému ekonomickému systému jako celku. Obchodní podnikání, stejně jako to sociální, můţe být ziskové, můţe tvořit hodnoty, a dle názoru autorů Acse a Audretsche obojí mohou podporovat kapitalismus a tím pádem splývat v jedno, kdy obchodní podnikatelský duch má zároveň pozitivní společenský dopad. O tom se dnes můţeme přesvědčit stále častěji v případech, kdy firmy začínají uplatňovat programy společenské odpovědnosti, jejichţ součástí jsou i pro-bono aktivity. 23 Před patnácti lety byla pravděpodobnost toho, ţe by určitý projekt, který se začal vyvíjet v Bangladéši a vyústil v to, co dnes nazýváme moderním mikrofinancováním, mohl ovlivňovat vývoj v Latinské Americe, východní Evropě nebo Africe velmi limitovaný. Dnes je tato představa běţná a probíhající v praxi. Společenské podnikání se tedy snaţí o určitou společenskou změnu, o její definici a prosazení, s reálným dopadem na obyvatelstvo Společenská odpovědnost firem, z anglického Corporate social responsibility (CSR). 24 Obyvatelstvo ve smyslu anglického Stakeholders, tedy zainteresovaných osob neboli veškerých jednotlivců, kterých se daná činnost můţe, i kdyby jen okrajově, týkat. 15

16 1.4 Průkopník jménem Grameen Bank Na počátku stály obavy nositele Nobelovy ceny míru, kterou v roce 2006 získal společně s bankou Grameen, 25 Muhammada Yunuse o neutěšenou situaci a vykořisťování chudých ţen na venkově a v chudých předměstích Bangladéše. Jednalo se velmi často o ţeny tvrdě pracující, zneuţívané, téměř bez jakýchkoliv společenských práv a bez moţností cokoliv se situací, ve které se nacházely, udělat. Muhammad Yunus přišel s nápadem, zda by se výše uvedené problémy nedaly vyřešit jejich přístupem k ůvěru. Hlavní domněnkou, proč tyto ţeny nemohly být účastnicemi lokálního úvěrového trhu, byl nedostatek nebo neexistence osobního majetku, který by mohl poslouţit jako zajištění. Yunus poloţil základy své banky v roce K dnešnímu dni má banka 2500 poboček, poskytuje své sluţby ve více neţ 95% bangladéšských vesnic s celkovým akumulovaným objemem poskytnutých mikropůjček okolo 6 miliard amerických dolarů. 26 V současné době se nápad půjčování bez zajištění šíří všemi směry a mikrofinancování má jednoznačně vliv na sniţování chudoby po celém světě Nelehké počátky V roce 1974 v Bangladéši probíhal jeden z nejhorších hladomorů, který si vyţádal tisíce ţivotů. M. Yunus se zrovna vrátil ze Spojených států a rozhodl se pomoct lidem z jeho rodné vesnice Jobra vypořádat se s průběhem a následky hladomoru. Pokusil se tedy společně se svými studenty z univerzity v Chittagong zorganizovat místní farmáře do malých zemědělských druţstev za účelem pěstování určitého druhu rýţe, který byl vyšlechtěn k nadprůměrným výnosům. Po počátečním zdráhání se se projekt pro drobné farmáře projevil jako velmi prospěšný. Nicméně na tomto malém experimentu Yunus objevil skrytou tvář chudoby a diskriminace. Byla to tvář nemajetných ţen Grameen v bengálštině znamená vesnice. 26 Data ze stránek Nejnovější dostupná data z června Acs, Z. J.; Sany, J. Measuring the social value of innovation : the cases of Muhammad Yunus, Grameen Bank and Bill Gates, Microsoft. Measuring the Social Value of Innovation: A Link in the University Technology Transfer and Entrepreneurship Equation, Advances in the Study of Entrepreneurship, Innovation and Economic Growth. 2009, vol. 19, s

17 Tyto ţeny byly tak chudé, ţe si nemohly dovolit ani pronajmout pozemek, za jehoţ pronájem by zaplatily částí ze sklizně, 28 protoţe prostě a jednoduše neměly prostředky na to, aby si koupily semena k osevu. Mnohé z těchto ţen byly vdovy, rozvedené nebo opuštěné svými manţely, zůstaly tak s dětmi, které musely nakrmit. Byly bez půdy, bez majetku a bez víry. Pracovaly deset hodin denně na rýţových polích ve velmi drsných podmínkách, aby byly odměnněny ekvivalentem 40 centů amerického dolaru. Zatímco miniexperiment zemědělského druţstva s pěstováním vysokovýnosové rýţe se dařil a přinášel velmi pěkné výsledky pro farmáře, Yunus si uvědomoval, ţe se mu nedaří, aby projekt zasáhl ty nejchudší, kteří neměli ani půdu, ani majetek. Zacílení na pravé kořeny chudoby, zlepšení postavení těch nejchudších se tak stává hlavním cílem osobního úsilí M. Yunuse. Věřil, ţe pokud uvedeným ţenám poskytne určité prostředky, pomůţe jim tak zlepšit jejich ţivoty a postavení ve společnosti. Zatím ale úplně přesně nevěděl, jak toho dosáhnout. Jako zkoušku jeho domněnky a úvah jednoho dne půjčil 27 dolarů skupině 42 chudých ţen. Byl neuvěřitelně překvapen, kdyţ zjistil, ţe skupina úvěr splatila přesně podle dohodnutých podmínek a v domluveném termínu. Yunus nemohl uvěřit tomu, ţe způsobil tolik radosti tak velké skupině lidí, půjčkou tak malé částky prostředků. Ihned začal přemýšlet o tom, zda a jak by se uvedený pokus dal v praxi převést do větších rozměrů, a zda by existoval trh, který by mohl být zaštítěn organizacemi, které by byly schopny rozvíjet tento koncept. Brzy se přesvědčil o tom, ţe trh úvěrových sluţeb by v dané lokalitě jistě byl, ale chudé ţeny, na které se primárně orientoval, jednak samy o sobě neměly jakékoliv moţnosti účasti na tomto trhu, tím pádem z něj byly vyloučeny a ani společenský systém nepracoval v jejich prospěch. Vkládal tak na jejich bedra nespravedlivé břemeno nerovnosti a chudoby. Yunus si byl vědom toho, ţe nedostatek aktiv (půda, kapitál, jakýkoliv osobní majetek) je jádrem problému, ale zároveň věděl, ţe pokud by znevýhodnění obyvatelé měli přístup k půdě nebo finančním prostředkům, dokázali by s jistotou, jak se o tom přesvědčil na několika zkušebních projektech, velmi zlepšit svůj ţivotní úděl a své postavení. Muhammad 28 Z anglického share-cropping. Za pronájem pozemku je zaplaceno následně částí (share) sklizně (cropping). 17

18 Yunus se snaţil o nalezení a zřízení lepšího institucionálního udspořádání tak, aby tito potřební měli přístup ke kapitálu, kdykoliv ho potřebovali. Dle Schumpeterovy teorie 29 by musel představit inovaci, která by narušila původní trţní rovnováhu (status quo) a zároveň transformovala společenský systém na na spravedlivější a efektivnější tak, aby bylo chudým ţenám umoţněno dosáhnout svých cílů. Tento systém by tak mohl být nazván výkonným, resp. účinným, společenským systémem. Jako zkušený ekonom Yunus pochopil, ţe řešení světové chudoby udrţitelným způsobem jde daleko za hranice charity nebo systému podobnému podporám v hmotné nouzi. Byl si jistý, ţe trh je tím správným zařízením a kapitál tím správným prostředkem k vyřešení tohoto problému Bankovnictví pro chudé Za předpokladu, ţe chudí neměli přístup k finančním prostředkům, bylo jasné, ţe sektor úvěrových sluţeb pro tuto část obyvatelstva musel přijít s novými produkty a postupy, a s novou definicí dosavadních standardů daného odvětví s tím, ţe musel být připraven nést vysokou míru rizika a nejistoty. Jinými slovy by se mělo jednat o to, co akademická obec a teoretikové nazývají zásadní, resp. průlomovou, inovací. Na rozdíl od postupné inovace, která staví na existujících produktech a technologiích, ta průlomová musí vytvořit sluţby a produkty naprosto nové, od počátku. Je zaloţena na nových technologiích a postupech, není kontinuální a zpravidla vyţaduje tzv. posun paradigmatu, tedy celkového nahlíţení a chápání, daného odvětví. 31 Přesně toto udělal Yunus svým rozhodnutím poskytovat půjčky chudým a nemajetným. Banka Grameen, nazývána také banka chudých, se zrodila z touhy narušit dosavadní nespravedlivý systém, ve kterém neexistovala ţádná formální insitutce, která by dokázala uspokojit potřeby chudých. 29 Schumpeter, J. Capitalism, socialism and democracy. New York : Harper Acs, Z. J.; Sany, J. Measuring the social value of innovation : the cases of Muhammad Yunus, Grameen Bank and Bill Gates, Microsoft. Measuring the Social Value of Innovation: A Link in the University Technology Transfer and Entrepreneurship Equation, Advances in the Study of Entrepreneurship, Innovation and Economic Growth. 2009, vol. 19, s Leifer, R.; McDermott, C. M.; Peters, L. S. Radical innovation: how mature companies can outsmart upstarts. Boston, MA : Harvard Business School Press

19 V roce 1983, sedm let od původního experimentu s vytvořením Grameen Bank, byl v Bandlagéši přijat zvláštní zákon, který umoţňoval registraci mikrofinančních institucí a banka Grameen tedy byla formálně zaregistrována. Revoluční projekt banky byl zaloţen na teorii, která předpokládala, ţe za daných okolností můţe úvěr pomoci chudým akumulovat kapitál, a ti zároveň investují do takových aktiv, která mají výnos vyšší neţ je placený úrok z úvěru. 32 Aby bylo klientům banky umoţněno dosáhnout zisku a akumulovat kapitál, Grameen Bank přišla s novým a jednoduchým produktem, s pomocí kterého, by měla uvedeného dosáhnout jednoleté půjčky s rovnoměrným týdenním splácením, které začíná jiţ týden po poskytnutí půjčky, úročení ve výši 20%, jednotlivá splátka do výše 2% po dobu 50 týdnů a splátka úroku nejvýše 4 taka týdně při půjčce 1000 taka. 33 Klíčem bylo poskytnutí malých půjček a nastavit jejich splácení po malých částkách v průběhu delšího časového období, aby tím bylo umoţněno klientům pořídit si majetek, při zachování schopnosti generovat zisk, který by pokrýval úrokové náklady. K vypořádání se s problémem zajištění úvěrů banka zavedla koncept skupinového půjčování, přičemţ se spoléhala na prostou důvěru a společenský kapitál. Klienti se stávali částí pětičlenných skupin, kde na sebe a na své chování v jejím rámci dohlíţeli. Odpovědnost za splácení své půjčky zůstává čistě na jednotlivých členech, zatímco skupina dohlíţí na to, aby se kaţdý člen choval zodpovědně a nedostával se do problémů se splácením. Neexistuje zde ţádná společná odpovědnost, to znamená, ţe ostatní členové nejsou hmotně odpovědní za problematického člena a jeho úvěr. Od úplného počátku se profesor Yunus snaţil vytvořit banku Grameen tak, aby její vlastnictví a kontrola nad ní zůstávala v rukou mnohých těch, kterým poskytovala úvěry. Jakmile se klientovi, resp. v tomto případě stále klientce, podaří uspořit dostatečnou částku, koupí si jednu, a právě jednu, akcii banky, která stála 3 dolary. 34 Muhammad Yunus se od samého počátku zaměřil na řešení chudoby, které bylo jeho osobním cílem od těch dob, kdy byl svědkem neutěšených podmínek, zejména místních ţen, 32 Wahid, A. N. M. The Grameen Bank and poverty alleviation in Bangladesh: Theory, evidence and limitations. The American Journal of Economics and Sociology, vol. 53, no Taka je oficiální měnou Bangladéše, mezinárodní značka je BDT. Jednomu USD odpovídá zhruba 80 BDT. Data dostupná na 34 Abed, F. H.; Matin, I. Beyond lending: how microfinance creates new forms of capital to fight poverty. Innovations. World Economic Forum Special Issue. Davos, 2008, s

20 v jeho rodné vesnici Jobra v okrese Chittagong. Výsledkem snaţení byl vznik průlomové finanční inovace, k jejímuţ rozšíření poslouţilo zaloţení Grameen Bank. Banka rozšířila moţnosti lokálního úvěrového trhu a provedla systémovou společenskou změnu, která poskytla prospěch té části obyvatelstva, na kterou byla orientovaná, tudíţ chudým venkovským ţenám. Banka Grameen tímto znovu definovala odvětví, představila nové standardy, normy a sluţby, které neexistovaly před příchodem a realizací výše popisovaného nápadu Výkonnost banky Grameen Za dobu kratší 30 let se M. Yunusovi a jeho klientům podařilo posunout projekt banky od lokálního sociálního experimentu k ţivotaschopné korporaci, s celkovými aktivy ve výši 670 milionů amerických dolarů. Banka zaměstnává více neţ zaměstnanců ve svých 2500 pobočkách po celém Bangladéši. 35 Ve studii prováděné v roce 1998 bylo zjištěno, ţe celkový přínos banky na celkovém HDP země byl v letech v průměru 1,3%. 36 Při pohledu na aktiva je nutné podotknout, ţe 94% akcií banky je v drţení klientů, zbylých 6% je v rukou bangladéšské vlády. Z dalšího průzkumu prováděného v letech , který pokrýval 67 vesnic a 1798 domácností, vyplývá, ţe mikrofinancování zvyšuje spotřebu sledovaných domácností s pozitivním dopadem na místní ekonomiku. 37 Nutno zde zmínit, ţe zejména v poslední době je mikrofinancování kritizováno za poskytování čistě spotřebitelských úvěrů, které nevedou ke zlepšení ekonomické situace příjemců, ani lokálních ekonomik. Nemalou vinu a zásluhu na této kritice mají mikrofinanční institutec, které tímto přístupem své klienty zneuţívají, jde jim jen a pouze o profit a nemají nejmenší zájem na jakémkoliv společensky odpovědném dopadu svého podnikání. Jejich činnost má tedy spíše dopady společensky nezodpovědné a antisociální. I to je jeden z hlavních problémů, se kterými se současné mikrofinancování musí potýkat. Více o této záleţitosti v kapitole o úspěších a výzvách mikrofinancí. 35 Data z webové stránky banky Grameen. Dostupné na 36 Alamgir, M. Contribution of Grameen Bank to to gross domestic product of Bangladesh. Preliminary estimates. Grameen Trust, Dhaka, Bangladesh, Khandker, R. S. Microfinance and poverty: evidence using panel data from Bangladesh. The World Bank Economic Review. 2005, Bangladesh, vol. 19, no. 2, s