5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost)"

Transkript

1 5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (verze pro odbornou veřejnost) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu financované z projektu technické spolupráce OP LZZ Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/ ).

2 Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny Praha 7 a Člověk v tísni, o.p.s. Sokolská 1869/ Praha 2 Verze dokumentu: č. 1.5 (návrh) ze dne verze pro veřejnost 2

3 Obsah ÚVOD... 4 SEZNAM ZKRATEK VÝSTUPY KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ZAMĚSTNANCI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ LIDÉ NAD 50 LET MLADÍ LIDÉ OD 15 DO 25 LET LIDÉ DO 26 LET VYRŮSTAJÍCÍ BEZ RODIN, OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNOU VÝCHOVU OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, OSOBY S CHRONICKÝM DUŠEVNÍM NEMOCNĚNÍM OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VĚZENÍ OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÉ ČINNOSTI OSOBY ZÁVISLÉ (NA DROGÁCH APOD.) A ZÁVISLOSTÍ OHROŽENÉ OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ IMIGRANTI, AZYLANTI, CIZINCI A ETNICKÉ MENŠINY (VYJMA ROMŮ) ROMOVÉ A OSOBY Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE SAMOŽIVITELKY, SAMOŽIVITELÉ ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ, PODNIKATELKY TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI A ASISTENTI PEDAGOGA ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ KOMPLEXNÍ DOPORUČENÍ

4 Úvod Předkládaná zkrácená verze 5. průběžné zprávy je součástí longitudinální studie, která se zaměřuje na první tři prioritní osy Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), jejichž cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. V případě zájmu je nezkrácená verze 5. průběžné zprávy k dispozici na stejně jako všechny předchozí zprávy. Tato zpráva zachycuje výsledky druhé vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu (CS). Zkoumány jsou okolnosti, za kterých se účastníci pro účast v aktivitách projektu rozhodli, průběh projektu a jeho dopady na životy účastníků. Důraz je přitom kladen na subjektivní hodnocení projektu 1, krátkodobou i dlouhodobou efektivitu a na změny životní a pracovní situace účastníků v čase od absolvování projektu do konání rozhovorů. Metodami sběru dat byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. 2 Sběr dat probíhal v srpnu až říjnu Ve druhé vlně kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 214 respondentů, z čehož 168 dotazovaných respondentů bylo podpořeno z projektů OP LZZ (z toho 120 původních respondentů a 48 nových respondentů) a 46 respondentů z projektů OP LZZ podpořeno nebylo (z toho 45 původních respondentů a 1 nový respondent). V následující tabulce prezentujeme v přehledu vybraná specifika jednotlivých cílových skupin (CS) na základě syntézy poznatků z první a druhé vlny kvalitativního šetření. Detailnější informace o jednotlivých CS se nacházejí v kapitole 1 Výstupy kvalitativního šetření. Závěry a doporučení, která z analýzy jednotlivých CS vyplývají, shrnujeme v kapitole 2 Komplexní doporučení. Zaměstnanci MSP Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce (ÚP) a zájemci o zaměstnání Společným rizikem je potenciální ztráta zaměstnání a obtíže při hledání nového. Účastníci projekty většinou oceňují, ale často se domnívají, že by se bez projektu mnoho nezměnilo. Pro větší dopad by bylo vhodné, aby projekty častěji zahajovaly procesy interního vzdělávání, které budou pokračovat i po skončení projektu. Častými přidruženými problémy CS jsou zhoršený psychický stav, zadluženost, problémy s bydlením a financemi. Někteří účastníci projektů nalezli zaměstnání (prokazatelnost návaznosti na projekt je různá), nicméně to nelze vnímat jako jediný dopad projektů. Vedle toho dochází k pomoci při řešení výše uvedených přidružených problémů, což je sice často na dlouho (např. zadluženost), ale samotné uvedení věcí do pohybu a pomoc s orientací v problému je hodnocena pozitivně a ceněna. 1 Protože dotazovaní lidé se účastnili aktivit nabízených v rámci projektu, bylo by také přesnější říct, že v rozhovorech hodnotí aktivity projektu, nikoliv projekty jako takové. Pro jednoduchost ale používáme v celém textu jen pojem projekt s tím, že ve vztahu k účastníkům jsou myšleny právě aktivity projektu. 2 Ve zkrácené verzi mezi rozhovorem a fokusní skupinou (jako formou skupinového rozhovoru) nerozlišujeme. Odlišení je provedeno v nezkrácené verzi 5. průběžné zprávy. 4

5 Dlouhodobě nezaměstnaní Lidé nad 50 let Mladí lidé 15 až 25 let, dobrovolníci Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní anebo ochrannou výchovu Osoby se ZP, chronicky duševně nemocné Osoby propuštěné z vězení Oběti násilí a trestné činnosti Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené Skupina je obzvlášť silně ohrožena ztrátou pracovních návyků, ztrátou víry v možnost legálního zaměstnání, rezignací a pasivitou. Skutečnost, že u většiny dlouhodobě nezaměstnaných nevedly projekty k nalezení práce, nelze vnímat negativně. Projekty se totiž často soustředily na celkovou situaci jedince, nejen na zaměstnanost. Ve všech případech se začala jejich situace řešit. Respondenti potvrzují pozitivní efekt své účasti v projektu, s odstupem času ale optimismu někdy ubývá, když se stále nedaří nalézt práci. Mezi častá omezení lidí nad 50 let patří zdravotní problémy, neznalost ICT a jazyků. To může u některých vést k rezignaci. Většina nemá velké kariérní ambice, jejich snahou je získat jakékoli zaměstnání. Účastníci identifikují velké plus v psychické podpoře a v obnovení smyslu pro povinnost. Efektivní se ukazuje rovnou zprostředkovávat kontakt s konkrétními zaměstnavateli, což by mohlo být využito i pro ostatní CS. Skupina se skládá ze studujících a hledajících zaměstnání. Ti první jsou ohroženi nízkou motivací a opětovným zažíváním neúspěchu při studiu. Mezi těmi druhými se často vyskytují mladí lidé s nízkým vzděláním a chybějící kvalifikací. Projekty pomáhají zlepšit studijní výsledky a především si ujasnit plány do budoucna. Pro řešení problému chybějící praxe by bylo vhodné nabízet praxe či stáže ve firmách. Tato skupina mladých lidí je oproti ostatním lidem znevýhodněna nedostatečným sociálním kapitálem a horší orientací v běžných záležitostech. Hrozí dluhy na zdravotním pojištění, např. v důsledku toho, že se lidé v této CS v problematice zdravotního pojištění nevyznají. Z hlediska možnosti projektů pomoci se získáním legálního zaměstnání jsou účastníci skeptičtí. S pozitivnějším hodnocením se setkávají programy sociálního poradenství. Osoby v CS se v důsledku své nemoci či postižení velmi často dostávají do finanční tísně. Častý je strach z omezování dávek. Hodnocení dopadů jsou protichůdná. Velmi pozitivní, pokud vedou k nalezení zaměstnání např. v chráněné dílně, ale také skeptická, pokud projekty k žádným změnám k lepšímu přímo nevedou. Lze jednoznačně doporučit investice do chráněných pracovních míst. Kromě jiných často se vyskytujících problémů se překážkou pro tyto osoby stává záznam v trestním rejstříku. Ve své situaci hodnotí účastníci často i dílčí zlepšení velmi pozitivně. Základem by měl být komplexní přístup, sociální poradenství a zajišťování pracovních míst např. v rámci veřejné služby. V CS se často objevuje pocit bezmoci, nejistota a dlouhé čekání na verdikt soudu. Problémem může být také následná nevymahatelnost vysouzených pohledávek nebo ztráta zaměstnání v důsledku složitého zvládání situace poté, co se osoba stane obětí v takovém případě by bylo vhodné nabídnout oběti intenzivní pomoc při návratu na trh práce. Pomoc projektů je především psychická. Drogová závislost vede často k podobným problémům jako u jiných CS nezaměstnanost, finanční tíseň, problémy s bydlením. Mezi závislými osobami se ale prakticky neobjevují osoby (v našem malém výběrovém vzorku), které by se domnívaly, že mají na pomoc od státu nárok. Projekty vnímají spíše jako požehnání, které si nezaslouží, ale o to víc si ho váží. Jako zásadní se jeví nutnost navázat na pobyt v léčebně a doléčovací terapii zaměstnáním. 5

6 Osoby bez přístřeší Imigranti, azylanti a cizinci Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí Osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislé členy rodiny včetně dětí do 15 let věku TSP, Zdravotní personál Pedagogičtí pracovníci a pedagogičtí asistenti 3 Začínající podnikatelé/ ky Rodiče vracející se po RD na trh práce Samoživitelky samoživitelé U CS dochází často nejen ke kumulaci, ale také vyhrocení různých problémů a rizik. V důsledku toho řeší projekty nejpalčivější existenční problémy účastníků (jídlo, bydlení). Pro účastníky kurzů se zdá extrémně těžké nalézt si práci. Práce s osobami bez přístřeší musí být zpravidla dlouhodobá a podtrhuje tak význam prevence tohoto problému. Typickým problémem CS je jazyková bariéra. Dalšími zmiňovanými problémy jsou nedostatek pracovních míst a bezradnost při komunikaci s úřady. Jazykové kurzy se jeví jako efektivní řešení přispívající k integraci do většinové společnosti této CS, ale je potřeba se zaměřit také na komplexní řešení pomoc s komunikací s úřady, vízy, zdravotním pojištěním apod. Velmi častým problémem CS je dlouhodobá nezaměstnanost, přičemž se obtížně odlišuje, do jaké míry za ni může diskriminace z důvodu etnika na straně zaměstnavatelů a do jaké míry ostatní rizikové faktory (věk, kvalifikace, zdravotní stav apod.). Často se objevují obavy z budoucnosti. Spolupráce s terénním sociálním pracovníkem efektivně pomáhá v řešení dluhů, výchovných a studijních problémech dětí apod. Nalézt práci se ale díky projektům příliš nedaří. Jako své problémy uvádějí osoby v CS mj. psychickou a finanční náročnost péče a malou flexibilitu na trhu práce. Častěji než jiné CS oceňují sociální přínos projektů setkávání se s lidmi v podobné situaci a s podobnými problémy. Této cílové skupině by nejvíce pomohla podpora zkrácených úvazků, sdílených úvazků a možnost částečné práce z domova a zajištění péče o děti, závislé osoby se zdravotním postižením a seniory. Stěžejními problémy CS je nestabilita pracovního místa a nízké finanční ohodnocení. Při hodnocení projektů kladli účastníci velký důraz na kvalitu přednášejících a na aktivní zapojení účastníků v kurzu. Stejné stěžení problémy jako u CS TSP a zdravotní personál. Účast na projektech hodnotili jen jako splnění pracovní povinnosti, s tím souvisí spíše negativní hodnocení projektů. Pomoc by si představovali spíše formou zvýšení platů. Mezi problémy CS patří nejistoty spojené s chystanými legislativními změnami a u začínajících podnikatelek často nutnost sladit práci s péčí o rodinu. Účast na projektu znamenala pro účastnice podstatný impulz, díky kterému se do podnikání pustily. U projektů lze doporučit klást maximální důraz na detailní představení postupů z praxe. Stáž ve firmě se rovněž ukazuje jako přínosná součást projektu. Klíčovým problémem je slaďování rodičovství a pracovního života. Podobně jako u osob pečujících lze i zde doporučit vytváření a podporu zkrácených a flexibilních úvazků. Důležitá je také podpora služeb péče o děti (vč. hlídání dětí během projektů). Významným pozitivním dopadem projektu bylo získání pracovního rytmu a větší sebedůvěry, vyvázání se ze sociální izolace. V CS se objevují podobné problémy jako u pečujících a vracejících se po RD na trh práce, ale nabývají často ještě tíživějšího rozměru. Také v této CS si účastníci na projektech chválili sociální kontakt a pravidelný režim. 3 Pro účely zprávy byli v analýze přiřazeni k CS TSP a zdravotní personál. 6

7 Seznam zkratek CS Cílová skupina ČR Česká republika MSP Malý/é a střední podnik/y OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná PCS Primární cílová skupina PO Prioritní osa RD Rodičovská dovolená ŘO Řídící orgán ÚP Úřad práce TSP Terénní sociální práce, terénní sociální pracovník ZS Zprostředkující subjekt 7

8 1 Výstupy kvalitativního šetření Tato kapitola shrnuje výstupy realizované druhé vlny kvalitativního šetření. Zjištění jsou založena na sděleních respondentů, jejich názorech a postojích k problematice. Kapitola je členěna do podkapitol podle jednotlivých cílových skupin. Pozornost je věnována problémům cílových skupin a otázce, zda a jak se situace respondentů změnila v porovnání s první vlnou šetření (dopady projektů). 1.1 Zaměstnanci malých a středních podniků Pro účely analýzy CS zaměstnanců byly provedeny rozhovory se 32 respondenty, z čehož 25 se účastnilo projektu podpořeného z OP LZZ, zbylých 7 respondentů z OP LZZ podpořeno nebylo Problémy cílové skupiny Cílová skupina zaměstnanců malých a středních podniků (MSP) je z hlediska dotazovaných respondentů jedna z nejrozmanitějších. Proto i jednotlivé projekty realizované v rámci prioritní osy 1 byly velmi rozmanité a vzdělávaly zaměstnance např. v jazycích, v práci na počítači, zdokonalovaly je v tzv. softskills, tedy např. komunikačních dovednostech; byly také realizovány kurzy na vzdělávání interních lektorů, kteří by mohli zajistit udržitelnost vzdělávacích procesů ve firmě, a někteří zaměstnanci absolvovali také technická školení, např. o materiálech, které využívají při výrobě. V důsledku rozmanitosti CS jsou v jejím rámci rozlišovány tři podskupiny: zaměstnanci MSP v dělnických profesích, zaměstnanci MSP v kvalifikovaných profesích a zaměstnanci MSP v managementu. 4 Dělnické profese U osob zaměstnaných v dělnických profesích se objevují obavy ze ztráty zaměstnání, kterým dodává na váze skutečnost, že mají v mnoha případech smlouvu pouze na dobu určitou. Smlouva na dobu neurčitou pro ně představuje o něco větší jistotu a může být považována za určitou výhodu těch, kdo ji mají, oproti těm, kdo ji nemají. S obavami z možné ztráty zaměstnání se pojí obavy o schopnost zajistit bydlení a obecně rodinu a její potřeby, což přímo souvisí s výší mzdy v této podskupině. Kvalifikované profese Ani kvalifikovaným profesím se ale nevyhýbají obavy ze ztráty zaměstnání, která je reálnou hrozbou, jak dokládá např. citát respondentky s maturitním vzděláním, která v první vlně rozhovorů působila jako asistentka v kanceláři: Nejsem spokojená, protože už jsem skoro půl roku bez práce. Živí mě přítel, ale jeho mzda není příliš velká. Snažím se brigádničit, ale brigády jsou nahodilé a jednorázové. (Respondent č. 68, rozhovor, Severozápad, ze skupiny nepodpořených) 4 O rozdělení do podskupin je více v nezkrácené verzi zprávy. 8

9 Manažerské profese U této podskupiny se nevyskytují závažnější existenční obavy spojené se zabezpečením rodiny a bydlení. Identifikované problémy osob v manažerských profesích se týkají spíše překážek osobního rozvoje, kterými jsou nedostatek času, případně peněz. Dovedu si představit, že by mne zajímalo ještě milion věcí, pošilhávám po koučovi a těhlech věcech, ale vždy mi to na něčem zkolabuje buď není čas, nebo nejsou peníze. (Respondent č. 69, rozhovor, Praha, projekt z PO 15) Dopady projektů Přes převládající pozitivní hodnocení a shodu v tom, že projekt znamenal pro účastníky obohacení, se nedá říct, že by projekt vždy splnil očekávání. Pozitivně bylo hodnoceno zejména zlepšení odborných PC znalostí, jazykových dovedností a softskills. Ukazuje se ale, že absolvování kurzu bez další práce se zaměstnanci, managementem a bez podpory používání naučených znalostí a dovedností nestačí samo o sobě k výrazným zlepšením, což ilustrují následující citáty: ( ) Asi bych to také doporučila, ale zvážit, jestli je ta firma na to připravená. Tohle byl dobrý projekt pro firmu v trošku jiném stádiu. Zvážit, jak to postavit, protože ti lidé viděli jen to, jak ten člověk v ten den na tom oddělení chybí a musí to prostě zvládnout bez něj. Z hlediska rozvoje personálu je to skvělá příležitost. (Respondent č. 1, fokusní skupina, Severovýchod, projekt z PO 1) No, ale stejně nám tu někdy komunikace vázne, i když jsme si mysleli, že se to hodně zlepší tohle je prostě těžký, držet se všech těch pouček. (Respondent č. 6, fokusní skupina, Jihozápad, projekt z PO 1) 1.2 Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání Rozhovor byl proveden s 31 primárními 6 respondenty a do CS dále spadalo minimálně 69 sekundárních respondentů, tj. respondentů z jiných primárních cílových skupin (PCS). Z těchto 100 respondentů se 20 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ, a tvořili tedy srovnávací skupinu. 7 6 Jako primární respondenti jsou označeni ti, kteří byli pro rozhovor vybráni na základě přináležitosti k dané CS. Jako sekundární respondenti pro danou CS jsou označováni ti, u kterých vyšlo během rozhovoru najevo, že spadají také do dané CS, přestože byli původně vybráni jako zástupci jiné CS. Obě skupiny jsou analyzovány společně. U předchozí cílové skupiny u zaměstnanců MSP byli analyzováni jen respondenti, kteří do skupiny byli vybráni primárně, protože ti se účastnili specifických projektů pro zaměstnance v rámci prioritní osy 1. Proto nejsou v předchozí podkapitole pojmy primární a sekundární respondenti použity. 7 Srovnávání podpořených a nepodpořených respondentů je prováděno pouze v nezkrácené verzi 5. průběžné zprávy. 9

10 1.2.1 Problémy cílové skupiny Výstupy druhé vlny kvalitativního šetření potvrzují závěry první vlny. Důvody, které respondentům komplikují nalezení zaměstnání, mohou být velmi různorodé s ohledem na specifickou situaci respondentů - nízké vzdělání, nedostatek praxe, diskriminace za strany zaměstnavatelů na základě věku, rodičovství, etnické příslušnosti. Významně se zde projevuje i region a míra nezaměstnanosti v daném místě. V některých případech je problémem i pasivita CS. Problémy, které pak situaci některým respondentům dále komplikují, jsou např. nedostatek zkrácených či flexibilních pracovních úvazků a malé množství školek a jeslí (konkrétně u rodičů s malými dětmi). Nevýhoda je, že nejde sehnat zaměstnání, nejen na zkrácený úvazek, ale ani na jednosměnný provoz, takže když už seženu jakoukoliv prodavačku, tak všude to je krátký/dlouhý týden nebo soboty, neděle. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Významným problémem je u některých respondentů také psychický stav (celková skepse, někdy úzkosti či deprese). Kromě nezaměstnanosti se projevuje řada dalších faktorů a problémů jde např. o finanční problémy, zadluženost CS, problémy s bydlením. Ve druhé vlně lze pozorovat výraznější znepokojení z celkové společenské a ekonomické situace, které je důsledkem současných politických změn a škrtů v sociální oblasti, ekonomické situace a zdražování. Respondenti mají finanční problémy, je pro ně velmi obtížné vycházet se svými příjmy. Zhoršující se finanční situace CS se potvrdila i ve výstupech druhé vlny kvantitativního šetření, kde stejnou informaci potvrzovali příjemci podpory Dopady projektů Projekty byly různého typu, jednak se jednalo o rekvalifikace, motivační a vzdělávací kurzy (např. výuka PC), dále o terénní sociální práce (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a podpůrné služby v podobě vzdělávání v rodinách a kariérního poradenství). U vzdělávacích kurzů, jejichž součástí byla často rekvalifikace a motivační a psychologická podpora, bylo cílem zlepšení situace respondentů na trhu práce a získání zaměstnání. Hodnocení rekvalifikačních kurzů s ročním odstupem je často závislé na tom, zda se respondentovi podařilo v mezidobí nalézt práci. Vedle vyloženě negativních hodnocení v případě přetrvávající nezaměstnanosti se objevuje také konstruktivní kritika projektů ze strany respondentů: Ten kurz byl dobrý, lepší pocit po něm mám. Ale je škoda, že to není dotažené. ÚP to zprostředkoval, ale kdybych třeba chtěla tu kadeřnici dělat normálně na sebe, tak musím mít rok nějakého garanta. Takže je škoda, že oni nemají nějaké jedno kadeřnictví, kde by po tom kurzu ty kadeřnice získaly ještě rok praxi, protože vás zase nikde nezaměstnají, když nemáte praxi. Tak by to chtělo alespoň za nějaký minimální plat získat rok praxi. (Respondent č. 8, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) 8 Podrobněji 4. průběžná zpráva Longitudinální studie; jako příjemci podpory jsou označovány organizace, které dostávají dotace na uskutečňování projektů pro cílové skupiny. 10

11 U některých projektů byly rovněž součástí praxe ve firmách a vytvoření dotovaného pracovního místa. Nastoupila jsem od ledna v rámci toho projektu, bylo to dotované místo z Ministerstva nebo z ÚP na půl roku. Nejdříve jsem tam tedy nastoupila na toho půl roku na dotované místo a potom mi to prodloužili o ten rok. Předtím jsem byla rok na ÚP. (Respondent č. 11, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 3) Naopak u projektů zaměřených na terénní sociální práci byly cíle obecně širší, projekty se soustředily na komplexní řešení situace CS, tzn. nejen na problematiku nezaměstnanosti, ale i na dluhovou problematiku či řešení problémů s bydlením atd. Dopady projektů tedy nelze posuzovat pouze v kontextu toho, zda si uchazeči o zaměstnání nalezli práci, či nikoli, neboť pro některé respondenty mohly být zásadním dopadem i změny v dalších oblastech. Respondenti často oceňovali možnost sdílet informace a zkušenosti s lidmi v podobné situaci. V rámci některých projektů docházelo k navazování nových sociálních kontaktů a někteří respondenti uváděli pozitivní vliv projektu na psychiku a sebevědomí. 1.3 Dlouhodobě nezaměstnaní Rozhovor byl proveden s 20 primárními respondenty a do CS dále spadalo minimálně 54 respondentů z jiných PCS. Z těchto 74 respondentů se 18 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy, které identifikovaly hlavní problémy CS. Jednak zde hrají negativní roli faktory jako stav ekonomiky, strukturální problémy trhu práce a vysoká nezaměstnanost v některých regionech, dále se zde promítají dispozice samotné CS jako nízké vzdělání, chybějící kvalifikace, špatný zdravotní stav, omezená mobilita atd. Významným problémem je diskriminace respondentů na trhu práce (z důvodu věku, etnicity, rodičovství, resp. mateřství atd.). Problémy cílové skupiny jsou komplexní povahy, jako výrazný problém se ukazuje zejména zadluženost (problémy s dluhy přiznává ve druhé vlně 20 ze 46 podpořených respondentů a 10 z 18 nepodpořených respondentů)a navazující problémy s bydlením. Ve druhé vlně kvalitativního šetření velká část respondentů upozorňuje na skutečnost, že je jejich současná situace horší, než byla situace před rokem. Když jsme v lednu dostali byt, tak jsem myslel, že to nejhorší máme za sebou. Jenže peníze ze sociálky nám nestačí a žena neplatí už pět měsíců nájem, ( ) hrozí vystěhování. Dluhy rostou a nevím, co s tím. Děti nás stojí moc peněz, chtějí to, co mají ostatní. Kluk se šel teď učit na kuchaře, ale nevím jak mu budeme dávat peníze na kapesné a na cestu. (Respondent č. 17, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Řada respondentů uvádí, že v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti a finančních problémů mají psychické problémy, příp. deprese či úzkosti. Problémem u části cílové skupiny je ztráta pracovních návyků a nízká motivace respondentů nalézt si legální zaměstnání. U některých 11

12 respondentů lze sledovat rezignaci a pasivitu, což se zhoršuje s délkou nezaměstnanosti. Častým jevem je práce na černo Dopady projektů Projekty z OP LZZ zacílené na CS dlouhodobě nezaměstnaných byly zaměřeny buď na umístění klientů na trh práce, kdy nejčastěji šlo o rekvalifikace (a na ně navazující aktivity), nebo na terénní sociální práci s CS, která zahrnovala poradenství v obtížných životních situacích (dluhy, problémy s bydlením, finanční problémy, komunikace s úřady, komunikace s exekutory, výchova dětí atd.) a podpůrnou veřejnou službu. Veřejná služba byla často důvodem, proč se respondenti do projektu přidali; terénní sociální služby začali využívat až následně. Respondenti přitom oceňovali zejména aktivizaci prostřednictvím veřejné služby a dále osobní přístup a práci terénních pracovníků. Nelze hodnotit negativně skutečnost, že celkem 30 ze 46 podpořených respondentů zůstalo v CS dlouhodobě nezaměstnaných, neboť cíle řady projektů byly zaměřeny komplexněji a soustředily se na řešení celkové situace jedinců, nikoli pouze na jejich začlenění na trh práce. V této oblasti lze jednoznačně pozorovat kladné dopady projektů z OP LZZ, neboť ačkoli nedošlo k objektivnímu posunu ve vyřešení problémů (např. respondenti, které lze v první vlně zařadit do zadlužených, tam lze zařadit i ve druhé vlně), ve všech případech se začala jejich situace řešit. Podobně jako u CS uchazečů o zaměstnání na ÚP zdůrazňuje řada respondentů také to, že účast v projektu pro ně představovala psychickou pomoc a celkové povzbuzení, že v situaci nejsou sami. Že jsme viděly, v tom srabu, že nejsme samy, že prostě spousta ženskejch - skoro stejnejch, jako jsme my - má stejný problémy a že to není tak strašná ostuda, že nejsme takový vyvrhelové, že jsme normální lidi. ( ) Asi nejvíc mi to dalo psychicky. Zaprvý teda, že jsem se dostala mezi ty lidi, zadruhý, že s tím problémem nejsem sama (...) Takže opravdu jen takový trochu psychický povzbuzení a hlavně očekávání, co bude; jako člověka to samozřejmě tak jako nakopne. (Respondent č. 14, rozhovor, Praha, projekt z PO 2) Jako problém se ale ukazuje, že v případě, že nedojde k úspěchu a respondent si nenalezne práci, počáteční nadšení z projektu často opadne (tento faktor se objevuje i v dalších CS). Ze začátku jsem měla novou energii, ale teď se cítím už zoufalá. Je to tím, že stále nemám práci. (Respondent č. 24, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) 1.4 Lidé nad 50 let Rozhovor byl proveden s 23 primárními respondenty a do CS dále spadalo minimálně 25 respondentů z jiných PCS. Z těchto 48 respondentů se 7 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy, že významným problémem skupiny osob ve věku nad 50 let hledajících zaměstnání je zejména kumulace různých handicapů vyššího věku, často horšího 12

13 zdravotního stavu, nedostatečných kompetencí v oblasti ICT či jazyků, v některých případech nízké vzdělání a kvalifikace. Nejsou pracovní příležitosti pro lidí jako já, protože neumím řeč a navíc nemohu nikam dojíždět jinak než veřejnou dopravou. A na to, co jsem dělal, už dneska většinou chtějí vysokou školu. (Respondent č. 25, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Problémem je také v řadě případů pasivita CS a rychlé upadnutí do rezignace. Respondenti z CS se často spoléhají na pomoc zvnějšku a očekávají, že jim někdo práci najde. U řady respondentů jsou důsledkem dlouhodobá nezaměstnanost, finanční problémy, s nimi spojené problémy s bydlením a dluhy a v neposlední řadě psychické problémy. Všichni respondenti se zároveň odkazují na problém diskriminace ze strany zaměstnavatelů z důvodu věku, se kterou se při hledání zaměstnání setkali. I když už teď vím, jak to chodí na pohovorech, tak je to stejně k ničemu, když sem tak starej a přede mnou tam je kluk o patnáct let mladší. Je jasný, že vyberou jeho. (Respondent č. 21, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Dopady projektů Mezi projekty pro osoby nad 50 let se vyskytovaly jak projekty zaměřené primárně na zapojení účastníků do pracovního procesu, tak projekty postavené především na terénní sociální práci zaměřené na komplexní řešení různých problémů (sestavení splátkového kalendáře pro řešení zadluženosti, řešení problémů s bydlením apod.). Respondenti, kteří měli v rámci projektu možnost získat dotované zaměstnání na šest měsíců, oceňují jako hlavní dopad právě tuto skutečnost bez ohledu na to, zda se jim podařilo zaměstnání udržet i po skončení dotace. Podle respondentů je podstatné to, že získali novou pracovní zkušenost, ale především možnost opět se zapojit do normálního života, což má pozitivní dopad i na psychiku účastníků. Dalo mi to tu práci aspoň na ten půlrok, to bez diskuze, to vyznění je pro mě další jakoby bonus, který se nepovedl všem, když to tak vemu. Mně to umožnilo půl roku nějakýho normálního života, nebo nějakýho nastartování zase další činnosti, ať už dopadne jakkoli. (Respondent č. 28, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Z toho vyplývá, že primárním cílem projektů by mělo být umístění respondenta na trh práce, nikoliv jen podpora v oblasti vzdělávání či rekvalifikace. To podtrhuje i citát: Myslel jsem, že to bude trošku navazovat na ten trh [práce], aby podpořili i nás v tom trhu, ale skončilo to tak, že nás jakoby vzdělali. (Respondent č. 30, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) Přínos projektů spatřovali účastníci také v navazování nových sociálních kontaktů. Většina respondentů nemá žádné profesní ambice, jejich snahou je získat jakékoli zaměstnání, kde by mohli pracovat do odchodu do důchodu. Ani to se jim ale často nedaří. 13

14 A dneska jsem v situaci, ve stavu, kdy si říkám, já potřebuju překlepat ty dva roky nějakým způsobem, jakýmkoliv a jsem ochotna už jít vlastně cokoliv dělat. (Respondent č. 31, rozhovor, Střední Čechy, projekt z PO 2) 1.5 Mladí lidé od 15 do 25 let Rozhovor byl proveden s 16 primárními respondenty a do CS dále spadalo minimálně 14 respondentů z jiných PCS. Z těchto 30 respondentů se 9 nezúčastnilo žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny První z podskupin této CS jsou studující, kteří dokončují základní nebo střední školu, ale jejich studium je z různých důvodů ohroženo. Potvrzují se výstupy 3. průběžné zprávy, že největším ohrožením nedokončení školy je zejména nízká motivace a opětovné zažívání neúspěchu, což se velmi negativně projevuje na jejich školních výsledcích. Problémem může být i způsob trávení volného času a zkušenost se sociálně patologickými jevy. Druhou podskupinou CS jsou osoby hledající zaměstnání, u nichž dochází ke kumulaci různých handicapů. Jako zásadní se ukazuje nízké vzdělání a chybějící kvalifikace, nedostatek praxe atd. CS se v některých případech potýká také s problémy s bydlením a s dluhy. Charakteristické je využívání práce na černo, což se u velké části CS ukazuje jako preferovaná varianta. Někteří respondenti uvádí, že pracovat na černo se jim vyplatí více a nepřipouští si přitom žádné s tím související obavy z budoucnosti. Všichni kolem mě jsou bez práce. Když vidím, kolik lidí by chtělo pracovat a nemůžou získat práci, tak už skoro ani nedoufám, že si nějakou stálou práci najdu. Ale zase nechci dělat každou práci za málo peněz. To už se mi skoro vyplatí dělat míň na brigádách. (Respondent č. 20, rozhovor, Severozápad) Do CS mladí lidé ve věku 15 až 25 let spadá i specifická skupina zaměstnanců, která může být ohrožena ztrátou zaměstnání více než jiné věkové skupiny zaměstnanců (podobně jako specifická skupina zaměstnanců starších 50 let) Dopady projektů Velmi pozitivně byly hodnoceny projekty sociálně aktivizačních služeb zaměřených na podskupinu studujících. Ty zahrnovaly aktivity jako doučování, individuální konzultace, motivační aktivity nebo prevenci sociálně patologických jevů. Respondenti, kteří využívali doučování, se ve škole zlepšili, a díky tomu se udrželi ve studiu. Někteří pouze vyjádřili nespokojenost s tím, že doučování je časově omezené a do budoucna se bez něj budou muset obejít. Díky spolupráci s některými klienty v rámci projektů se dokonce podařil jejich návrat ke studiu střední školy. Na učiliště jsem nastoupil už dvakrát předtím, ale vždy jsem to v prvním ročníku ukončil. ( ) První ročník jsem prošel bez problémů, jen v matice to bylo jen tak tak. Na praxi si mě chválí. Teď se těším na praxe ještě víc, protože už budeme v plné výrobě a budeme dostávat nějaké peníze za to. ( )Změnilo se to, že jsem 14

15 nemusel být na pracáku a můžu chodit do školy na obor, který mě zatím baví. (Respondent č. 37, rozhovor, Jihozápad, projekt z PO 3) Pozitivní hodnocení lze pozorovat i v případě docházení klientů do tzv. nízkoprahových klubů (do nízkoprahových klubů nechodí/nechodili pouze klienti, kteří studují, ale i ti, kteří se studiem přestali a jsou na ÚP).Respondenti z CS se dále účastnili projektů zaměřených na terénní sociální práci komplexně řešících situaci respondentů, zejména problémy s bydlením, dluhy atd. Respondenti pozitivně hodnotí dílčí úspěchy a změny své situace, pozitivně oceňována je často možnost zapojit se do veřejné služby. Že mi pomáhali s hledáním ubytování, vystřídal jsem řadu ubytoven a moh jsem se zapojit do veřejné služby. (Respondent č. 40, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Poslední podskupinou je specifická skupina zaměstnanců ve věku do 25 let, která se účastnila vzdělávacích kurzů ve firmách. U této podskupiny lze potvrdit výstupy 3. průběžné zprávy. Respondenti kladli důraz zejména na využitelnost získaných poznatků a dovedností v praxi. Hodnocení dopadů projektu se neliší od obecné skupiny zaměstnanců. 1.6 Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu Rozhovor byl proveden s celkem 6 respondenty, z nichž 4 se zúčastnili nějakého projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny Do této cílové skupiny spadají mladí lidé do 26 let odcházející z ústavní výchovy a mladí lidé do 26 z velmi problematického rodinného prostředí. Cílová skupina je relativně homogenní co do problémů, které respondenti řeší. Takřka univerzálním problémem jsou obtíže při hledání práce. Ty jsou pravděpodobně způsobeny nízkým vzděláním, chybějící praxí, ale také nízkou disciplínou respondentů, na kterou poukazuje předčasné ukončení účasti v projektu, ke kterému u některých respondentů došlo. Často také nemají právo na podporu v nezaměstnanosti od ÚP a naopak mají dluhy na sociálním či zdravotním pojištění. Romští respondenti si navíc často stěžují na rasovou diskriminaci při hledání práce. S odstupem roku od první vlny šetření se objevuje zklamání z toho, že rekvalifikační kurzy nevedly k nalezení zaměstnání. Všechny tyto důvody vedou k rezignaci na hledání běžného zaměstnání a respondenti spíše nalézají možnosti práce na černo, která ale slouží spíše k přežívání než stabilnímu životu. Vůbec nejsem spokojená. Když jdu do práce, tak mě ani nevyslechnou a hned řeknou že ne nedají mi ani šanci. Vůbec se mi tohle nelíbí. Mám pocit, že jsem diskriminovaná. (Respondent č. 42, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Dalším častým problémem jsou nesnáze při hledání bydlení způsobené špatnou finanční situací. Respondenti často uváděli, že přespávají u kamaráda či příbuzného a mají obavy z toho, že by mohli skončit na ulici. 15

16 Obávám se, že nebudu mít kde bydlet, když odejdu od ségry a že neseženu nic. Moc toho taky neumím, takže nemám moc šanci. Toho se bojím. (Respondent č. 43, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) Dopady projektů Projekty, kterých se respondenti účastnili, se týkaly uplatnění na trhu práce (psaní životopisu, motivačního dopisu), poradenství při hledání bydlení nebo zaměstnání, poradenství při zacházení s financemi nebo rekvalifikace (kurz vaření, kurz na sanitáře atp.). Zatímco v první vlně, kdy projekty probíhaly, převládala pozitivní hodnocení a respondenti oceňovali nabídnutou pomocnou ruku, s odstupem roku se častěji objevuje skepse, protože projekty nedokázaly situaci dlouhodobě řešit. To se týká hlavně vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů, od kterých si respondenti slibovali nalezení práce, k čemuž často nedošlo. Také možnost bydlet v domech na půli cesty pro některé z nich skončila. S tím, že bych normálně pracoval, s tím sem se jako už rozloučil. Já si kšefty seženu sám. ( ) Na nějaký rekvalifikace kašlu. Důležitý jsou lidi a kontakty. (Respondent č. 41, rozhovor, Moravskoslezsko, projekt z PO 3) S pozitivnějším hodnocením se setkávají projekty nebo ty části projektů, které se zaměřovaly na sociální poradenství, např. při hledání zaměstnání, bydlení nebo hospodaření. Respondenti oceňují větší samostatnost, kterou jim projekty přinesly. 1.7 Osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním nemocněním Rozhovor byl proveden s 10 primárními respondenty a do CS dále spadalo 12 respondentů z jiných PCS. Z těchto 22 respondentů se 3 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny Problémy respondentů vycházejí z jejich zdravotního stavu, který jim často neumožňuje plnohodnotné zapojení do pracovního a společenského života. Častým problém je opakovaná nemožnost najít zaměstnání a také pociťovaný strach z omezování dávek jak v obecné legislativní rovině, tak vlivem přezkoumání zdravotního stavu v individuálních případech respondentů. Sdíleným problémem téměř celé cílové skupiny je finanční tíseň (finanční závislost na partnerovi či partnerce). Myslím, že mě čekají finanční problémy, neboť se bude zase vše zdražovat. Život není vůbec snadný. K tomu, s čím se jako rodina potýkáme, ještě prohloubení nedostatku financí. (Respondent č. 18, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) Dochází ke kumulaci rizikových faktorů. Obzvlášť složitou situaci znamená zdravotní postižení pro ty respondenty, kteří spadají do více rizikových skupin, tedy např. pro Romy, osoby nad 50 let nebo pečující o závislé osoby (děti). V takových situacích se často objevuje dlouhodobá nezaměstnanost a dluhy. 16

17 1.7.2 Dopady projektů V případech, že projekt vedl k nalezení práce, např. v chráněné restauraci, call centru, nebo dokonce v rámci pokračování projektu, je projekt hodnocen velmi pozitivně. Dobrou zprávou také je, že jak call centrum, tak restaurace, ve kterých dva respondenti nalezli práci, pokračují ve svém fungování i po ukončení podpory z evropských peněz. V takovém případě měl projekt sílu zásadně stabilizovat život respondenta a poskytnout mu nový směr a smysl. Různorodějších hodnocení se dočkáváme u projektů, které se zaměřují na sociální práci, poradenství a pomoc při hledání práce v nedotovaných sférách ekonomiky. Někteří respondenti velmi oceňují lidský a příjemný přístup sociálních pracovníků a jejich snahu pomoci, a to i když nedojde k nalezení práce. Významnou pomocí může být také pomoc se zvládáním dluhové pasti, do které mnoho osob se zdravotním postižením upadá. U dalších respondentů se ale objevuje pocit frustrace a rezignace a aktivačním projektům příliš nedůvěřují. Jednou z objevujících se reakcí je, že peníze by bylo lépe rozdat přímo lidem, kteří je potřebují, než je utrácet za projekty. 1.8 Osoby propuštěné z vězení Rozhovor byl proveden s 5 primárními respondenty a do CS dále spadali 3 respondenti z jiných PCS. Z těchto 8 respondentů se 3 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny Potvrzují se závěry 3. průběžné zprávy o tom, že povaha problémů CS je velmi komplexní a vzájemně provázaná. Jako klíčové problémy se ukazují jednak dlouhodobá nezaměstnanost, zadluženost, problémy s bydlením, v některých případech až bezdomovectví. Největší komplikací při hledání legálního zaměstnání je zejména zápis v trestním rejstříku, často také nízké vzdělání, v některých případech i špatný zdravotní stav. Důsledkem toho je skutečnost, že CS často využívá práci na černo, když má tu příležitost. Bral bych všechno, co bych dělat mohl. Mám ten záznam, že jsem byl trestán a ten zdravotní handicap. (Respondent č. 47, rozhovor, Severovýchod, projekt z PO 3) Dopady projektů Problémy CS jsou komplexní povahy, takže i většina projektů byla široce zaměřená. V rámci projektů bylo respondentům poskytováno azylové/chráněné bydlení, poradenství zaměřené na dluhy a na komunikaci s úřady. Posledním typem projektů bylo školení v oblasti komunikace, finanční gramotnosti, motivace a pracovní poradenství. Zemřela mi žena, průběh spolupráce byl dobrej, vyřizovali jsme všechny papíry, komunikovali jsme se soudem, notářkou, sociální pracovnicí na Oddělení sociálně právní ochrany dětí, s Úřadem práce, s Hmotnou nouzí, Okresní správou sociálního zabezpečení, s Katastrálním úřadem, Státní sociální podporou, bylo toho hafo. (Respondent č. 48, rozhovor, Severozápad, projekt z PO 3) 17

18 Dopady projektu jsou většinou hodnoceny jako významné a jednoznačně pozitivní. Většina respondentů považuje svou účast v projektu za zásadní změnu pro svůj život. Hlavními dopady projektů je zejména vyřešení situace některých respondentů v problémech s bydlením a v řešení finančních problémů respondentů (např. u jednoho respondenta se v projektu podařilo vyřídit vdovský a sirotčí důchod). 1.9 Oběti násilí a trestné činnosti Rozhovor byl proveden se 4 primárními respondenty a do CS dále spadali 2 respondenti z jiných PCS. Z těchto 6 respondentů se 2 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny Problémem této cílové skupiny je v první řadě bezmoc obětí, nejistota, dlouhé čekání na verdikt soudu a nakonec často i nevymahatelnost vysouzených pohledávek. Tak tomu bylo např. v případě podvedených manželů, jimž vyhraný soud přinesl jen velmi omezenou satisfakci, protože vysouzené peníze jsou prakticky nevymahatelné. Mezitím už museli manželé, kteří se podvodem ocitli v tíživé situaci, prodat dům a odstěhovat se do lacinějšího domku, kde ale nemohou nalézt zaměstnání. Jiná respondentka nemohla po šoku z prožitého přepadení dále vykonávat práci v nočních směnách, takže kromě psychických následků z viktimizace skončila ještě jako uchazeč o zaměstnání na ÚP. Přes šok z přepadení i pocit bezmoci z utrpěného podvodu se v CS často nakonec dostáváme ke společnému problému, kterým je ztráta zaměstnání a přidružené sociální a finanční problémy. Projekty zaměřené na pomoc obětem násilí a trestné činnosti se velmi často zaměřují na právní, případně psychologickou pomoc. To je rozhodně velmi důležité, ale návazná pomoc se začleňováním do společnosti je u jedinců, kterým trestný čin obrátil život vzhůru nohama, také nezbytná Dopady projektů Respondenti projekty oceňují a váží si toho, že projekty lidem pomáhají zorientovat se v právně či psychicky náročné situaci. Projekty lidem usnadňují komunikaci s úřady, v některých případech měli respondenti dojem, že je úřady začaly brát vážně teprve ve chvíli, kdy se za ně postavila nějaká organizace. Celková spokojenost s životní situací a emoční naladění jsou odvislé z velké části od toho, jaké zastání najdou oběti na straně státu. Pokud s činností státu spokojeni nejsou a nabydou dojmu, že pravidla jsou nastavena výhodně pro darebáky, projekt může jejich zahořklost změnit jen obtížně či zčásti Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené Rozhovor byl proveden s 5 primárními respondenty a do CS dále spadali 4 respondenti z jiných PCS. Z těchto 9 respondentů se 3 nezúčastnili žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny Ani po několika letech abstinence se nedá říct, že by osoby jednou závislé byly zcela vyléčeny. Proto jsou i nadále považovány za osoby závislostí ohrožené. S drogovou závislostí jsou často 18

19 spojeny problémy nezaměstnanosti, finanční tísně a dluhů, stejně jako problémy s bydlením. To vše souvisí mj. s nízkým vzděláním a absencí praxe, což zase souvisí s tím, že závislí často předčasně opouštějí školu. Rizikem pro závislé osoby je ztráta opory rodiny, zvláště když pokusy o léčbu opakovaně selhávají Dopady projektů Projekty cílené na tuto CS usilují v první řadě o to, aby postižené osoby dostaly svoji závislost pod kontrolu a dokázaly abstinovat. K tomu slouží práce terapeutických pracovníků. Další projekty, kterých se respondenti účastnili, nabízely možnosti rekvalifikace, vzdělání v oblasti hospodaření s financemi a poradenství zaměřené na hledání práce a bydlení. Projekty jsou respondenty hodnoceny velmi pozitivně a s obrovskou dávkou vděčnosti. Objevují se ale i případy, kdy léčba není na první pokus úspěšná. Jiná respondentka byla v době prvního rozhovoru po pobytu v léčebně a ambulantně se účastnila terapeutických sezení, nicméně později opět začala užívat pervitin a z doléčovacího centra musela odejít. V době druhé vlny šetření se ale už k léčbě vrátila a účastní se stejného programu. Za tuto druhou šanci je vděčná. Návrat do normálního života ale pro závislé osoby rozhodně není jednoduchý. Ztráta chráněného bydlení, která je v určitou chvíli neodvratná, uvrhá lidi do řady problémů, kdy mají potíž sehnat nové bydlení a většinou se musí spokojit s nekvalifikovanou a špatně placenou prací, pokud na terapeutickou práci nenavazuje možnost pracovní kvalifikace či rekvalifikace Osoby bez přístřeší Rozhovor byl proveden se 4 primárními respondenty a do CS dále spadal 1 respondent z CS osob propuštěných z vězení. Z těchto 5 respondentů se 1 nezúčastnil žádného projektu podpořeného z OP LZZ Problémy cílové skupiny V cílové skupině osob bez přístřeší dochází k silné kumulaci problémů a rizik. Často jde o osoby starší 50 let. Mezi respondenty se objevují také cizinci a osoby se ZP. Situaci osob bez přístřeší lze chápat jako vyhrocení celé řady problémů a rizik, na které by se měla veřejná a sociální politika soustředit. V tomto stavu již není dost dobře možné rozlišovat příčiny a důsledky, protože nezaměstnanost a neschopnost nalézt si práci, chybějící zázemí, zanedbaný vzhled, nedostatek financí, absence motivace a důvěry a životní rezignace se navzájem podporují a umocňují. Bydlení v azylovém domě, přespávání v noclehárně, nebo dokonce na ulici zaměstnavatele odrazuje, takže je obvykle možné najít přinejlepším jen krátkodobou brigádu. Objevuje se přitom zkušenost s tím, že za práci bez smlouvy nedostanou respondenti zaplaceno. To dále snižuje jejich ochotu pracovat. [Psychický blok], který jsem si postavil po negativních zkušenostech s neplatícími zaměstnavateli! Teď mám problém vůbec si práci hledat, když se na ně podívám, tak je mi zle. (Respondent č. 50, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) 19

20 Dopady projektů Pro respondenty využívající azylový dům k bydlení představovalo zapojení se do projektu na počátku především možnost složit hlavu, najíst se a využít sociální zařízení. Vedle toho byly projekty zaměřeny na poskytování vzdělávacích a informačních seminářů a konzultací (např. pomoc s psaním životopisů, motivačních dopisů, přípravou na pracovní pohovor, ale také informační semináře o domácím násilí apod.). Respondent, který v azylovém domě stále bydlel i ve druhé vlně šetření, považuje za neúspěch akorát to, že se mu pořád nepodařilo najít práci. Pracovníci azylového domu mu však dodávají další naději. Respondentka, která už musela azylový dům opustit a v době druhé vlny přespávala v noclehárně, považuje za nevýhodu, že projekt trvá pouze jeden rok. Ambice najít práci už nemá, ani si není jistá, že by zvládla její výkon. V tomto ohledu došlo spíše k negativnímu posunu, jak vyplývá ze srovnání citátů z první a druhé vlny šetření: Citace respondentky z 1. vlny: Pořád si hledám práci, brigádu. V Kauflandu se pořád ptám, jestli mě nevezmou, nevzali mě. (Respondent č. 51, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) Citace respondentky z 2. vlny: Jsem moc unavená, moc nespím, je to náročné, když se na mě někdo podívá, nikdo mě do práce nevezme. Už jsem hledání práce vzdala. (Respondent č. 51, rozhovor, Střední Morava, projekt z PO 3) 1.12 Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny (vyjma Romů) Rozhovor byl proveden celkem se 6 respondenty z nichž 5 se zúčastnilo nějakého projektu podpořeného z OP LZZ, zbývající 1 nikoliv Problémy cílové skupiny U CS zůstává hlavním problémem začlenění do většinové společnosti, které je komplikováno jazykovou bariérou. Nicméně s odstupem roku dochází u respondentů ke zlepšení, v některých případech i výraznému zlepšení jazykových schopností. Přesto si respondenti stěžují na nedostatek přátel a často uvažují o návratu. To je stupňováno také vnímanou zhoršující se ekonomickou situací vše je dražší, je těžší najít vlastní kšeft jako přivýdělek po práci. Objevují se i problémy s oficiálními náležitostmi jednomu respondentovi nebylo prodlouženo vízum, údajně kvůli chybě zaměstnavatele. Další respondenti pociťují přetěžování v práci za minimální mzdu z důvodu absence trvalého bydliště v ČR Dopady projektů Kurzy, kterých se respondenti účastnili, se zaměřují většinou na nejpalčivější problém cizinců, kterým je jazyková bariéra. I po roce oceňují všichni respondenti možnost navštěvovat jazykové kurzy a své pokroky v jazyce hodnotí zpravidla jako úspěšné. Vedle toho se kurzy v menším rozsahu zaměřovaly na sociokulturní znalosti a dovednosti a na pracovní poradenství. Také s těmito kurzy byli respondenti spokojeni, přičemž nabídku takových kurzů pro cizince ze strany státu nepovažují za samozřejmost, ale za něco, čeho si váží. 20

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST 3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Rozvojové partnerství

Rozvojové partnerství Rozvojové partnerství Název: Příjemce: Partneři: Asistence Slezská diakonie Moravskoslezský kraj Město Karviná ÚP Karviná Hospodářská komora okr. Karviná Slezská univerzita, OPF Karviná AKLUB Reintegra

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

V padesáti není pozdě

V padesáti není pozdě Projekt V padesáti není pozdě Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt První šance mladým je spolufinancován z prostředků Evropského

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu 3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu 5. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá

Více

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ing. Ivana Projsová Odbor implementace programů ESF Změny v OP LZZ Oblast podpory 1.1, 3.4 vyhlašuje

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce

Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce NA VLASTNÍ Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce Realizátor: Spirála Turnov, o. s. Partner projektu: Centrum pro rodinu Náruč, o. s. Termín realizace: 1. 6. 2012 31. 5. 2014 Místo realizace:

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené PS. - Město Nymburk má v roce 2017 zajištěné dostupné sociální

Více

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáteční vzdělávání 1.2. Rovné příležitosti

Více

Počet nepřímých beneficientů projektu:

Počet nepřímých beneficientů projektu: Číslo rozhodnutí MŠMT 8551/2014 Název projektu Chceme dojít dále Název příjemce ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 Adresa příjemce Cimburkova 18/600, 130 00 Praha 3 Osoba oprávněná jednat jménem příjemce Počet

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

AKTIVNÍ PO PADESÁTI. CZ.1.04/2.1.01/91.00154 Termín: 31.5.2013 30.5.2015. rakovnický region

AKTIVNÍ PO PADESÁTI. CZ.1.04/2.1.01/91.00154 Termín: 31.5.2013 30.5.2015. rakovnický region AKTIVNÍ PO PADESÁTI Číslo projektu: CZ.1.04/2.1.01/91.00154 Termín: 31.5.2013 30.5.2015 Realizátor: Místo realizace: Vzdělávací centrum Podkrušnohoří rakovnický region Hlavní cíl projektu: - zvýšení zaměstnanosti

Více

Cílem je zaměstnání CZ.1.04/2.1.01/91.00144. Rozpočet: 5 356 823 Kč Doba realizace projektu od 1. 3. 2013 do 28. 2. 2015

Cílem je zaměstnání CZ.1.04/2.1.01/91.00144. Rozpočet: 5 356 823 Kč Doba realizace projektu od 1. 3. 2013 do 28. 2. 2015 Cílem je zaměstnání CZ.1.04/2.1.01/91.00144 Rozpočet: 5 356 823 Kč Doba realizace projektu od 1. 3. 2013 do 28. 2. 2015 Cílové skupiny osob projektu Zájemci o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání Osoby pečující

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce 1. setkání Úvod Představení lektorů + účastníků Co je to job klub? Co je to, počet a délka, oslovování Historie Co Vám job klub může dát? Co očekáváte

Více

Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST)

Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) 4. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST) PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem

Více

AKTIVNÍ PO PADESÁTI. CZ.1.04/2.1.01/91.00154 Termín: 31.5.2013 30.5.2015. rakovnický region

AKTIVNÍ PO PADESÁTI. CZ.1.04/2.1.01/91.00154 Termín: 31.5.2013 30.5.2015. rakovnický region AKTIVNÍ PO PADESÁTI Číslo projektu: CZ.1.04/2.1.01/91.00154 Termín: 31.5.2013 30.5.2015 Realizátor: Místo realizace: Vzdělávací centrum Podkrušnohoří rakovnický region Hlavní cíl projektu: - zvýšení zaměstnanosti

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Attavena, o.p.s. Myš není pro kočku!

Attavena, o.p.s. Myš není pro kočku! Attavena, o.p.s. Myš není pro kočku! Veronika Hovjacká Lenka Hořejší Attavena, o. p. s. založena v roce 1999 15 zaměstnanců a přes 20 spolupracovníků realizace vzdělávacích kurzů grafické služby poradenské

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77. Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu Michal Růžička, Julie Wittmannová Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00377 Mezinárodní spolupráce P- Centrum FOUNDATION66 HUM London Build on Belief

Více

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené Název projektu: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Zkrácený název projektu: Registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/31.00229 Období realizace: 1. 2. 2010

Více

Uč se a pracuj. CZ.104/3.3.05/75.00236 OPLZZ oblast podpory Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce

Uč se a pracuj. CZ.104/3.3.05/75.00236 OPLZZ oblast podpory Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Uč se a pracuj CZ.104/3.3.05/75.00236 OPLZZ oblast podpory Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Důvody realizace projektu vysoká míra nezaměstnanosti ve Šluknovském výběžku zvyšující se počet

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život 18. 9. 2014 DK Akord - Ostrava Zaměření pracovních skupin Pracovní skupina č.

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

JAK JE PLNĚN PROJEKT ESF V RÁMCI OP RZL, PROBĚHLO- LI JIŢ 6 MOTIVAČNÍCH KURZŮ A PRVNÍ SPOLEČNÁ KONFERENCE?

JAK JE PLNĚN PROJEKT ESF V RÁMCI OP RZL, PROBĚHLO- LI JIŢ 6 MOTIVAČNÍCH KURZŮ A PRVNÍ SPOLEČNÁ KONFERENCE? TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY PROJEKT OP RLZ, OPATŘENÍ 2.2 Číslo projektu CZ 4.1.03/2.2.15.1/0069 Název ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

Více

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015 Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji 1 Základní informace o projektu Název: Sociální služby SOH Partner projektu:

Více

Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006

Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006 Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006 VÝSTUPY PRACOVNÍCH SKUPIN PS Analytika PS Integrační centra PS Školící centra PS Informatika PS Poradenství PS Vzdělávání

Více

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Seminář Jak úspěšně čerpat dotace EU Co nás čeká? Projektová gramatika Kdo? Město Kroměříž a Azylový dům pro muže o.p.s.

Více

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci

Více

ZÍSKEJ NOVOU PROFESI! CZ.1.04/2.1.01/44.00039

ZÍSKEJ NOVOU PROFESI! CZ.1.04/2.1.01/44.00039 ZÍSKEJ NOVOU PROFESI! CZ.1.04/2.1.01/44.00039 Operační program Prioritní osa: Oblast podpory Lidské zdroje a zaměstnanost 4.2a Aktivní politiky trhu práce (Konvergence) 4.2a.1 Posílení aktivních politik

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Po škole do práce - studium osob se zdravotním postižením na vysoké škole a jejich přechod na trh práce

Po škole do práce - studium osob se zdravotním postižením na vysoké škole a jejich přechod na trh práce Po škole do práce - studium osob se zdravotním postižením na vysoké škole a jejich přechod na trh práce Petr Vyhnánek Praha, 4. 2. 2015 Struktura příspěvku o Metropolitní univerzitě Praha Škola bez bariér

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Vyhodnocení dotazníku a závěry:

Vyhodnocení dotazníku a závěry: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ: KARIÉRNÍ PORADENSTVÍ NA GYMNÁZIU A SOŠ RÁJEC-JESTŘEBÍ. V průběhu ledna 2010 proto proběhlo dotazníkové šetření za účelem zmapování vnímání kariérního poradenství studenty maturitních

Více

Centrum andragogiky s.r.o., Hradec Králové. Komplexní služby v oblasti vzdělávání a rozvoje dospělých:

Centrum andragogiky s.r.o., Hradec Králové. Komplexní služby v oblasti vzdělávání a rozvoje dospělých: Centrum andragogiky s.r.o., Hradec Králové Komplexní služby v oblasti vzdělávání a rozvoje dospělých: 1) služby v oblasti personalistiky 2) řízení lidských zdrojů 3) poradenské služby 4) konzultace v oblasti

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Alena Vašků Mezinárodní seminář s účastí nizozemských expertů na téma INOVACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH se zaměřením na osoby

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Hodnocení spokojenosti zaměstnanců ZPRÁVA ZA ROK 2013 z k r á c e n é v y d á n í v e ř e j n o s t Dotazník hodnocení spokojenosti ze strany zaměstnanců nastavuje

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Pracovní terapie v TK ADVAITA

Pracovní terapie v TK ADVAITA VII. AT seminář Libereckého kraje 26. 27. 11. 2015, Hotel Orion Pracovní terapie v TK ADVAITA Pavlína Iblová Jana Oktávcová Lucie Plíšková Představení komunity Dlouhodobá léčba 7-15 měsíců, průměrně 12

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

NOVÁ CESTA NA TRH PRÁCE, VYHLÍDKA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

NOVÁ CESTA NA TRH PRÁCE, VYHLÍDKA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Název projektu: NOVÁ CESTA NA TRH PRÁCE, VYHLÍDKA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Registrační číslo projektu: 00766 Zadávací podmínky výběrového řízení Název zakázky: Lektorské zajištění MOTIVAČNÍHO,

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb Opatření IX. 1.: Podpora odborného sociálního poradenství. Sociální poradenství je základním druhem sociálních služeb a dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách, se dělí na dva typy, tedy základní

Více

MOŽNOSTI PODPORY PROJEKTŮ PRO VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Informace k připravované výzvě v rámci prioritní osy č.1 Adaptabilita, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v programovacím období 2007-2013

Více

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 Národní konference Venkov 2012 Nové Hrady, 1.-3. října 2012 Ing. Vladimír Kváča Ph.D., MPSV ČR Obsah

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence Terénní pracovník pro práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením Rozsah: 30 hodin (20 hodin teoretické výuky, 80 hodin praxe) Akreditace: MPSV ČR (2008/399 PK) Cílová skupina: pracovníci v sociálních

Více

Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání

Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání IPS poskytuje informace o: - síti středních, vyšších odborných a vysokých škol v Praze a v celé ČR - možnostech uplatnění absolventů škol v

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více