UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY
|
|
- Antonín Martin Hruda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA OSTRAVA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY Darja Jarošová Radka Růžičková Ostrava 2001
2 2001 ISBN:
3 OBSAH Úvod. 5 Sestry a umírání 7 Závěr 21
4 Název: Umírání z pohledu sestry Vydal: Ostravská univerzita Ostrava, Zdravotně sociální fakulta Autor: Mgr. Darja Jarošová, Bc. Radka Růžičková Počet stran: 21 Vytiskl: Repronis Náklad: 400 ks ISBN: Publikace neprošla jazykovou úpravou
5 ÚVOD "Smrt je skutečná jen tehdy, udeří-li nedaleko, nebo zasáhne-li člověka přímo. E. M. Remargue Lidský život končí vždy smrtí. Není nic jistějšího než to, že každý, kdo se narodil, také jednou zemře. Přesto se obvykle chováme tak, jako bychom měli žít věčně a svou smrtelnost si nechceme uvědomit nebo se ji snažíme vytěsnit. Člověk nemůže vědět, jaké bude jeho umírání, jaký bude život a prožívání situace, než přijde milosrdná smrt. Neví, zda definitivní konec nastane doma nebo v nemocnici, zda bude opuštěn nebo zda při něm bude až do konce někdo stát. V minulosti měli lidé svůj model umírání. Nemocný člověk věděl, že se u jeho lože shromáždí všichni jeho blízcí, že bude moci sdělit poslední přání, rozloučit se. V dnešní době však většina lidí umírá v nemocnicích, což v nich vyvolává nejistotu zesilovanou neznámým prostředím a neznámými lidmi. Ošetřování umírajícího člověka je jedna z nejtěžších a nejsmutnějších povinností zdravotní sestry. Na téma péče o umírající se mezi sestrami vedou časté diskuse: o způsobu ošetřování, co může pomoci a co naopak uškodit. Názory se různí, ale smysl zůstává stejný - snížit nevyhnutelné utrpení umírajícího na minimum. O pomoci těžce nemocným a umírajícím se dnes již hovoří poměrně často. Zapomíná se však na ošetřující personál, na jeho 5
6 pocity, na psychické přetížení z trvalé konfrontace s vitálně ohroženými lidmi. Není-li zdravotní sestra na tuto konfrontaci připravena, je sama ohrožena psychickou traumatizací nebo naopak profesionální deformaci s necitlivým chováním k umírajícímu. Tato útlá brožurka se pokouší autentickými výpověďmi sester přiblížit, jak ony samy setkání se smrtí prožívají a jak se cítí připraveny na tuto těžkou zkoušku své profesionální zralosti. 6
7 UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY Jaké pocity u Vás převládají při ošetřování umírajících nebo při péči o tělo zemřelého? Daří se Vám tyto pocity před umírajícím i spolupracovníky úspěšně skrývat? svými Sestry, které neprožívaly žádné zvláštní pocity se s umírajícími setkávaly spíše výjimečně. Zdá se, že tyto sestry nemívají větší problémy vyrovnat se s úmrtím pacienta. V dotaznících se nejvíce objevuje pocit lítosti, smutku, soucitu, bezradnosti a strachu. Může se jednat o prostý strach z někdy až děsivého výrazu trpícího člověka (22 let, praxe 3 roky a 27 let, praxe 4,5 let), o strach z vlastního selhání, z vlastních reakcí a představ (29 let, praxe 7 let) nebo dokonce o strach z duchů. (36 let, praxe 18 let) Ani v jednom z dotazníků se neobjevilo, že by sestra při ošetřování umírajícího nebo těla zemřelého cítila odpor. Většina dotázaných sester přiznala, že před pacientem své pocity skrývají dle svého názoru úspěšně. Čím jsou jejich pocity intenzivnější, tím více se snaží navenek vyjadřovat spíše opak. Když vidím umírat člověka, vždy to prožívám velmi intenzivně. Mé pocity se mi ale zdají v porovnání s tím, co prožívá ten, který umírá, úplně vedlejší. I kdybych své pocity někomu sdělila, nemyslím, že bych se cítila lépe. Spíše naopak. (26 let, praxe 6,5 let) 7
8 Je pro Vás těžší odcházet ze služby, na které vám zemřel pacient? Jaké pocity u Vás po této službě přetrvávají, jak dlouho a jak se to odráží ve Vašem osobním životě? Více než polovina sester neprožívá po odchodu z této služby již žádné výrazné pocity nebo o tom nepřemýšlí. Snaží se na vše rychle zapomenout. Záleží na mnoha různých okolnostech, na věku pacienta, jeho diagnóze, zda byla nějaká možnost ho zachránit. (26 let, praxe 4 roky) Záleží na mnoha věcech - zda se jedná o očekávané nebo náhlé úmrtí, na věku, délce hospitalizace, (34let, praxe 7 let) Stále na to musím myslet, je mi líto jeho příbuzných. Když přijdu domů ze služby, na které mi zemřel pacient, vždy to na mně rodiče nějak poznají. ( 24 let, praxe 4,5 let) Mám vždy pocit zvláštní prázdnoty a bezmoci, který přetrvává většinou několik hodin po odchodu ze služby. Snažím se potom být doma na všechny hodnější. (55 let, praxe 28 let) Stále si kladu otázku proč?, hlavně pokud jde o mladého těžce nemocného člověka. (36 let praxe 18 let) Cítím se bezmocná, zvláště pokud umírá mladý člověk. Musím na to často myslet i doma. Vždy si více uvědomím, jak jsem ráda, že jsme doma všichni zdraví. (36 let, praxe 18 let) 8
9 Setkala jste se v praxi někdy s tím, že by pacient vyjádřil přání o ukončení svého života? Pokud ano, jak jste zareagovala a jaké byly Vaše pocity? Většina z oslovených sester se již ocitla v situaci, kdy musela přímo reagovat na vyjádřenou nechuť pacienta ke svému životu. Jednalo se zpravidla o pacienty s onkologickou diagnózou nebo velmi staré, bezmocné a opuštěné, výjimečně i o pacienty bez zjevného vážného důvodu. Sestry většinou nevěděly, jak odpovídat nebo co udělat. Vnímaly tuto situaci jako slepou uličku. Stalo se mi to minulý týden. Pacient, 50 let, rozsáhlý zhoubný nádor konečníku s potvrzenými metastázemi do kostí. Úspěšně se u něho dařilo tlumit bolesti opiáty, zvládal péči o kolostomii, byl chodící a zatím zcela soběstačný. Byl spíše zamlklý, ale působil na mne vyrovnaným dojmem. Když jsem se jej na noční službě před spaním zeptala, zda ještě něco nepotřebuje, odpověděl mi, že jedině dobrou rakev. Velmi mne to zarazilo, rychle jsem odešla z pokoje. Dodnes nevím, co jsem měla říci nebo udělat. Cítila jsem se hrozně. (26 let, praxe 6,5 let) Muž, asi 60 let, rakovina hrtanu v konečném stádiu, tracheostomie. Přes podávání vysokých dávek morfia měl stále bolesti, byl extrémně vyhublý, dusil se, nemohl jíst, pít ani mluvit. Pokaždé, když jsme mu napojovaly novou infúzi, zuřivě se bránil. Věděl, že ho tím udržujeme při životě a tím prodlužujeme jeho trápení. A mé pocity? Hrozné, nepopsatelné. (55 let, praxe 28 let) S tím, že si pacienti přes veškerou péči přejí zemřít, se na našem oddělení setkávám poměrně často. Jsou to pacienti většinou velmi 9
10 staří, bezmocní, bolestiví, kteří nemají mnoho návštěv. Zdá se mi hrozné, když člověk nemá důvod žít, žádnou perspektivu, jen samé potíže a útrapy. Nevím, co k tomu dodat. (41 let, praxe 23 let) 10
11 Působí Vám potíže komunikovat s umírajícím pacientem? Nejčastěji sestry uváděly, že s umírajícím komunikují jako s každým jiným pacientem, a to bez ohledu na jeho stav. Další se, dle svého mínění, snaží umírajícímu maximálně věnovat a v rámci možností jej podněcovat k vyjádření jeho pocitů a potřeb. Asi třetina sester přiznala, že s umírajícím komunikuje zřídka popřípadě vůbec ne. Mnoho z nich provádí mlčenlivě pouze nejnutnější ošetření a rychle odchází z pokoje. V odpovědích se projevila určitá ignorace pocitů již beznadějného a pro některé tedy odepsaného pacienta. 11
12 Zajímáte se o psychologickou a etickou problematiku v péči o umírající? Vyhledáváte na toto téma odbornou literaturu a snažíte se v tomto směru zdokonalovat? Zdravotní sestry nejčastěji uváděly, že se touto problematikou sice aktivně příliš nezabývají, ale ani se případným informacím na toto téma nebrání. Přibližně každá pátá dotázaná, se problematikou umírání aktivně zabývá nebo někdy zabývala. Nejčastěji zde byla uváděna četba odborných periodik a knih s psychologickou tématikou, dále pak účast na odborném semináři a exkurze v hospici. Myslím si, že z žádné knihy se nemůže nikdo naučit úctě a lidskosti, pokud to v sobě nemá. Umírající potřebuje především klid, velmi šetrnou péči a pocit, že není sám. Kdo toto neví, ten se to nikde nenaučí. Mnohem více by se sestry měly zajímat o novinky v medicíně a ošetřování, aby mohly lépe pomoci těm, kteří mají šanci se uzdravit. (36 let, praxe 18 let) U každého zdravotníka by však měly být úcta a lidský přístup ke každému pacientovi samozřejmostí. Základním předpokladem by mělo být, že sestra chce nemocnému nebo umírajícímu pomoci. Mnohdy ale neví jak, zvláště když konkrétní problém přesáhne rámec učiva zdravotní školy nebo zkušeností a vědomostí nabytých v praxi. Pokud však má sestra k pacientům celkově negativní nebo lhostejný přístup, posouvá se řešení tohoto problému do zcela jiných dimenzí. 12
13 Jaké jsou dle Vašeho názoru nejdůležitější potřeby umírajícího? Nejfrekventovanější odpovědi byla v různých variantách potřeba přítomnosti rodiny přítomnost a pozornost příbuzných, pocit blízkého příbuzného, zájem a péče rodiny, kontakt s rodinou, přítomnost nejbližších, rodina okolo apod. Přítomnost nejbližší rodiny a domácí prostředí nenahradí umírajícímu sebelepší péče nemocničního personálu. Další potřebou umírajícího byla zdůrazňována potřeba sociální kontaktu nemít pocit samoty, pocit, že není nikým opomíjen, zájem o jeho osobu, přítomnost druhé osoby, porozumění okolí, stálá pozornost, neumírat o samotě apod. Přesto, podle názorů sester, mnoho lidí umírá v nemocnicích opuštěně a personál někdy ani neví, kdy přesně smrt nastala. Potřeba umírajících mít klid, klidné prostředí nebo soukromí, která byla uváděna poměrně často, je plněna většinou důsledně, někdy i na úkor všeho ostatního. Potřebu tělesné pohody uváděly sestry ve vztahu k ošetřovatelské péči být v čistotě, vzorná péče sester, maximální plnění všech potřeb, pohodlí, ohleduplné zacházení, zájem a péče sester, plnění všech přání (pivo, cigareta, ) apod. Pouze u desetiny oslovených sester se objevila potřeba být bez bolesti analgetizace, aby neumíral v bolestech, zbavení bolesti, nemít silné bolesti aj. 13
14 Přestože bolest bývá jednou z nejhorších útrap umírajícího, často bývají tišící prostředky podávány velice opatrně, zvláště pokud umírající již není schopen pro celkové vyčerpání své potíže jakkoliv vyjadřovat. Několik sester uvedlo v dotazníku pouze jednu potřebu umírajícího hygienu a dokonce jen samotu. Některé psychologické potřeby, např. potřeba zachování lidské důstojnosti nebo naděje, se neobjevily ani v jednom dotazníku. Sestry zcela zapomněly na potřeby duchovní. 14
15 Dokážete se vcítit do prožívání umírajícího a lépe tak poznat, co ho právě nejvíce trápí? Většina sester uvedla, že se do prožívání umírajícího vcítit dokáže. To by znamenalo, že by měly mít osvojeny zásady empatické péče, což předpokládá mimo jiné i znalosti z oblasti možných potřeb umírajících. Do této skupiny se však zařadily i ty sestry, které popsaly u umírajících pouze důležitou potřebu hygieny nebo samoty Asi pětina sester přiznává, že vcítit se do prožívání umírajícího není jednoduché, ale snaží se o to s nejistými a střídavými výsledky. Ostatní se o empatii nikdy nepokouší, neboť se jim zdá zbytečná. Takto usuzovaly zpravidla sestry středního věku (41-55 let), které se s umírajícím setkávají často nebo stále. Jejich ostatní odpovědi však na neznalost této problematiky neukazují, spíše naopak. Pravděpodobně zde sehrává jistou roli rutina a zobecňování možných potřeb umírajícího na základě dlouholetých zkušeností z praxe místo individuálního přístupu. 15
16 Setkala jste se někdy u svých kolegyň s neetickým nebo nedbalým zacházením při ošetřování umírajícího? Jak jste (nebo jak by jste) zareagovala? Více než polovina dotázaných sester se s neetickým nebo nedbalým zacházením s umírajícím v praxi nikdy nesetkala. Nelze však jednoznačně určit, co kdo považuje ještě za etické či už za neetické. Co může být pro jednu sestru ještě normální či přiměřené, nemusí znamenat totéž pro někoho jiného. Záleží pravděpodobně i na celkové atmosféře a úrovni péče na konkrétním oddělení, na přístupu i případné benevolenci vedoucích sester a lékařů. U umírajících se často šidí toaleta a jídlo, někdy se jen čeká, až zemře. Mám velmi špatné zkušenosti s poukazováním na chyby druhých - nemá to cenu a vždy se to zatím obrátilo proti mně. (24 let, praxe 4,5 let) Velmi mi vadí, když sestry vtipkují po smrti pacienta. Několikrát jsem na to upozornila - bez efektu. (26 let, praxe 3 roky) Sestry často hovoří před umírajícím, jako by tam nebyl. Vadí mi neúcta k tělu zemřelého. Vždy upozorním na nevhodné chování. (34 let, praxe 7 let) Vadí mi určitá ležérnost a ledabylost zvláště u mladších kolegyň, a to nejen při ošetřování umírajícího. Vždy radši odejdu z pokoje, domlouvat jim nemá cenu. (54 let, praxe 34 let) I když se většinou jedná o maličkosti, vždy se snažím vyjádřit svůj názor. (23 let, praxe 3 roky) 16
17 Nedávno jsem byla svědkem toho, že mladší kolegyně zapomněla v daném čase podat pacientovi antibiotika - ale tvrdila opak. Byla jsem si zcela jistá, protože jsem byla celou dobu na ošetřovně, odkud by si tyto léky musela nejprve vzít. Šlo o špatného, zmateného pacienta a podávání léků u něho vyžadovalo čas a trpělivost. S kolegyní jsem se pohádala a ordinaci jsem splnila sama. (55 let, praxe 28 let) Často mne zaráží neúcta k tělu zemřelého, a to i těch kolegyň, kterých si jinak velice vážím. (41 let, praxe 23 let) Velmi mi vadí, když se umírající člověk nutí do jídla přestože nemá vůbec chuť. Následně se mu rozpíchají ruce i nohy kvůli infúzím a končí to žaludeční sondou nebo naopak. Pokud se nemocný brání, tak je přikurtován. Reagovat nemohu nijak, protože se jedná o ordinace. (26 let, praxe 8 let) 17
18 Jste přesvědčena, že v péči o umírajícího člověka pro něho děláte maximum? Většina sester je přesvědčena, že umírajícímu věnuje maximální péči. Dlužno podotknout, že jejich odpovědi byly velice různorodé co se týče např. znalostí potřeb nebo způsobu osvojené komunikace s umírajícím. Zdá se, že některé sestry jsou pravděpodobně k sobě stejně nekritické, jako tomu bylo u položky posouzení své schopnosti vcítit se do prožívání umírajícího. Třetina sester přiznává, že pro vysoké pracovní vytížení se umírajícímu většinou nemůže maximálně věnovat. Záleží na mnoha věcech - na stavu oddělení, počtu ležících pacientů a na počtu sester. (34 let, praxe 7 let) Pro nemocného se dá vždy udělat více, než je nezbytně nutné, pokud to ovšem sestra udělat chce a umí. Stejně tak je možné vymluvit se na pracovní zaneprázdněnost. Mnohdy záleží pouze na sestře samotné, jak dalece je pacientovi ochotna vyjít vstříc nad rámec běžných povinností. Při ošetřování umírajících nebývá efekt této péče objektivně hodnotitelný zlepšujícím se zdravotním stavem nemocného. Takoví pacienti si obvykle na nekvalitní ošetřovatelskou péči nestěžují, neboť k tomu nemívají dostatek sil. 18
19 Dokážete si vzpomenout na nějaký případ z Vaší praxe, kdy na Vás úmrtí pacienta zvlášť výrazně zapůsobilo? Všechny dotázané sestry popsaly v různém rozsahu jeden, pro ně zvlášt psychicky traumatizující, případ z vlastní praxe. Nejčastěji zde sestry uváděly umírání mladého člověka, dítěte nebo velmi dramatické a bolestivé umírání nemocného bez ohledu na jeho věk. Mladý člověk umíral v průběhu vánočních svátků, byl v mých letech. Dusil se. Nechtěl být sám. Nechtěl se stěhovat na pokoj poblíž sesterny, protože byl inteligentní a vypozoroval, že na onom pokoji pacienti často umírají. Musím přiznat, že tento pacient a jeho smrt ovlivnily moji vánoční náladu téměř k depresi. (34 let, praxe 7 let) Muž, 43 let, přijatý pro bolesti zad, zemřel po sedmnácti dnech v bolestech a zmatený na dosud skrytou rakovinu a metastázy v celém těle. Měla jsem pocit beznaděje, nemohla jsem mu nijak pomoci, jen svou přítomností. (30 let, praxe 12 let) Paní kolem padesáti let, rakovina plic s meta-procesem v posledním stádiu, umírala asi 10 měsíců. Měla silné bolesti, byla plně při vědomí. Později se stavy vědomí střídaly s útlumem po silných opiátech. Byla trpělivá, vyrovnaná, ale při silných bolestech nás všechny prosila o ukončení utrpení. Nikdy jsem nezažila větší pocit bezmocnosti a soucitu. (36 let, praxe 15 let) Žena, asi 70 let, přijata v celkem dobrém zdravotním stavu kvůli rehabilitaci. Během dvou měsíců se stav postupně zhoršoval, stále nové potíže, pacientka přestala spolupracovat, vzdala to, zemřela v celkově špatném stavu jako úplně ležící na zápal plic. Dlouho 19
20 jsem musela myslet na to, že jsme asi pro ni neudělali maximum. Nemusela zemřít, kdyby na tom byla lépe psychicky a nevzdala to. (27 let, praxe 4,5 let) Na ARO jsem viděla umírat dvě děti - jednoleté a tříleté, které přivezli z hořícího domu. Nikdy na to nezapomenu (23 let, praxe 5 let) Žena, asi 85 let, v celkově špatném stavu s rozsáhlým dekubitem v křížové oblasti, silně zapáchajícím. Umírala velmi dlouho v bolestech. Velmi se trápila. Přestože měla hodně příbuzných v blízkém okolí, nemívala žádné návštěvy. Cítila jsem velkou lítost a beznaděj. (24 let, praxe 6 let) Muž, 45 let, umíral tři měsíce na rakovinu plic s metastázami po celém těle. Chátral a hubnul nám před očima, nemohli jsme mu nijak pomoci. Cítila jsem lítost a bezradnost, měl věk mých rodičů. (22 let, praxe 3 roky) Žena, asi 45 let, byla u nás hospitalizována asi tři dny s diagnózou karcinom močových cest. Během čtyř hodin vykrvácela do dutiny břišní. Byla to matka mojí spolupracovnice. Cítila jsem lítost, smutek a strach, že by se to mohlo přihodit mojí rodině. (29 let, praxe 11 let) 20
21 ZÁVĚR Většina sester prožívá smrt člověka jako silný psychický otřes. Sestry daleko hůře a déle prožívají umírání mladého člověka, zvláště pokud jim připomíná někoho známého či příbuzného. Své pocity umí sestry popsat většinou velice přesně, ale pojmenovat pocity a potřeby umírajícího jim činí potíže. Sestry samy pociťují v tomto směru nedokonalou teoretickou připravenost. To může potom vést k povrchnímu přístupu k umírajícímu a k celkově zkreslenému hodnocení nejen své práce, ale také úrovně péče na svém pracovišti (aniž by si to sestry vždy samy uvědomily). Znát potřeby umírajícího, tedy umět je přesně pojmenovat a v praxi poznat jejich deficit, to je nezbytný předpoklad k tomu, aby mohly být tyto potřeby uspokojeny a péče o tohoto umírajícího byla efektivnější. Vzdělanější sestra by možná pociťovala smutek, strach či beznaděj s mnohem mírnějším dopadem na svoji psychiku a soustředila by se více na to, co prožívá umírající. Kübler-Ross: Existuje mnoho nemocí - a vedle nich i stáří, které v medicíně vyčerpávají všechny možnosti. Není ale žádná nemoc, která by vyčerpala možnosti lidské blízkosti. Pro toho, kdo chápe hodnotu mlčení a najde v sobě dostatek sil a lásky k tomu, aby se k umírajícímu posadil, není pohled na něho ani trapný, ani nevzbuzuje hrůzu - vidí jen pomalé vyhasínání tělesných funkcí. Pohled tiše umírajícího člověka připomíná padající hvězdu, hvězdu mezi milióny světel na vzdálené obloze - zaplane a zmizí navždy 21
22 22
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a
VícePsychoterapeutická podpora při umírání
Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s
VíceKVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl
KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.
VíceSMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ
SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.
VícePALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková
PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.
VíceKVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl
KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
VíceCHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ
Vícewww.zdravotnictvivolaopomoc.cz PARAMETRY PRŮZKUMU Výzkum realizovala pro ČLK agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR o velikosti 1007 respondentů. Šetření proběhlo v září 2016
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceDotazník populace - 2013
Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o
VíceDobrý den, Dobrý den vážení lidé,
Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může
VíceDOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA
ond aym ig R ton Ro s orth rw site OBLASTNÍ CHARITA POLIČKA Život je věčný, láska je nesmrtelná a smrt je pouze horizont. Horizont není nic jiného než hranice, za niž už nedohlédneme. DOMÁCÍ HOSPIC SV.
VíceProblematika odborné praxe v oboru všeobecná sestra na pracovištích intenzivní péče zkušenosti z 3. LF UK
Problematika odborné praxe v oboru všeobecná sestra na pracovištích intenzivní péče zkušenosti z 3. LF UK Marie Zvoníčková Jana Holubová Ústav ošetřovatelství 3. LF UK Praha Kdo jsou naši studenti? Kdo
VíceDotazník Příloha č. 2
Dotazník Příloha č. 2 Vážení kolegové, kolegyně, jmenuji se Vladislava Nováčková a pracuji ve vašem zdravotnickém zařízení. V současné době jsem studentkou posledního ročníku navazujícího magisterského
VíceEUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE
EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)
VíceVYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI V DOMOVĚ SENIORŮ BUDÍŠKOVICE
Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175, 377 01 Jindřichův Hradec II Domov seniorů Budíškovice 378 91 Budíškovice 1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI V DOMOVĚ SENIORŮ BUDÍŠKOVICE V únoru
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VícePhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních
VíceDotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B, domov pro seniory /DPS ke dni
Dotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B, domov pro seniory /DPS ke dni..07 Na dotazník odpovědělo celkem rodinných příslušníků /RP/ ze 70 oslovených.
VícePŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT
PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT Přehled statisticky významných rozdílů v jednotlivých indikátorech dimenze přijetí do Přijetí do Dodržení termínu přijetí Doba čekání na přijetí do vzhledem ke zdravotním
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceUmí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?
Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění
VíceSOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007
Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Vídeňská 800, Praha 4 SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007 Oddělení kvality FTNsP ÚVOD Projekt sledování spokojenosti
VícePŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY
PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost
VíceSPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ
SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme
VíceLiberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ
TISKOVÁ ZPRÁVA 1. února 2012 Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ Liberecký kraj se dlouhodobě věnuje projektům KVALITA OČIMA PACIENTŮ a KVALITA PRACOVNÍHO ŽIVOTA zaměřeným
VíceRole lékaře v podpoře pečujících. Regina Slámová, Hospic sv. Alžběty -Domácí hospic a ambulance paliativní medicíny -Lůžkový hospic Brno
Role lékaře v podpoře pečujících Regina Slámová, Hospic sv. Alžběty -Domácí hospic a ambulance paliativní medicíny -Lůžkový hospic Brno Role lékaře v podpoře pečujících 1. Informace 2. Podpůrná komunikace
Více4. Zdravotní péče. Zdravotní stav
4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,
VíceCharita Kyjov. Domácí hospic David Doprovázení terminálních pacientů a jejich rodinných příslušníků OŠETŘOVATELSKÁ SLUŽBA.
Charita Kyjov Palackého 194, 697 01 Kyjov OŠETŘOVATELSKÁ SLUŽBA Domácí hospic David Doprovázení terminálních pacientů a jejich rodinných příslušníků Blažena Hanáková 11. 10. 2017 Multidisciplinární spolupráce
VícePsychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová Rozdíly mezi postojem nemocného
VíceDuševní hygiena a supervize ve zdravotnictví
Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na
VíceMARIE KUCHAŘOVÁ NMSKB PRAHA
MARIE KUCHAŘOVÁ NMSKB PRAHA 26. 10. 2016 Práce s rodinou začíná již před přijetím jejich blízkého na oddělení paliativní péče. První kontakt s rodinou bývá většinou - telefonický (po vyslechnutí jejich
VíceÚloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny
Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec
VíceEmoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum
Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní
VíceKVALITA OČIMA PACIENTŮ
KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- V. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:
VíceJe komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien
Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,
VícePaliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře
Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní
VíceMají podle Vás uživatelé v našem zařízení vše, co ke svému žiotu a spokojenosti potřebují?
Dotazníkové šetření V průběhu měsíce dubna 2018 proběhlo v našem středisku dotazníkové šetření týkající se všech služeb, a to Domova pro osoby se zdravotním postižením, Chráněného bydlení a Centra denních
VícePohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková
Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života Radka Bužgová, Radka Kozáková Projekt AZV MZ ČR (2017-2020) LF OU a neurologická klinika FN Ostrava Cílem projektu je vytvoření
VíceCambridžská škála depersonalizace
Cambridžská škála depersonalizace JMÉNO: VĚK: DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ: ZÁKLADNÍ / VYUČENA / STŘEDOŠKOLSKÉ / VYŠSÍ NEBO VYSOKÉ (prosím vyplňte a zakroužkujte) PROSÍME VÁS, ABYSTE SI POZORNĚ PŘEČETLA INSTRUKCE:
VícePsychologie zvládání nádorových onemocnění
Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice
VíceSUPPORTING PEOPLE WITH DISABILITIES COPING WITH GRIEF AND LOSS. Podpora osob s postižením při vyrovnávání se se smutkem a ztrátou
SUPPORTING PEOPLE WITH DISABILITIES COPING WITH GRIEF AND LOSS Easy-to-read information Podpora osob s postižením při vyrovnávání se se smutkem a ztrátou Následující řádky pochází z dílny australské neziskové
VícePALIATIVNÍ PÉČE V JMK
PALIATIVNÍ PÉČE V JMK Stručná charakteristika Jihomoravského kraje Rozloha: 7187,8 km 2 (k 31.12.2016) Počet obyvatel: 1 178 815 obyvatel (k 31.3.2017) Hustota osídlení: cca 164 obyvatel/km 2 Počet obcí:
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceJe zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová
Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Etika nás provází celý život, a to jak profesní, tak i soukromý. To pro sestry není žádná novinka, např. již v roce1940 Estrid Rodhe napsala
VíceNemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu
www.nemjh.cz Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu Lze se věnovat paliativní péči na urgentním příjmu? Za jakých podmínek? Kdo? Komu pacienty předat? Kde pacienty dispenzarizovat?
VíceAdaptace nemocného na hospitalizaci
Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci
VíceVyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje
Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný
VíceNADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno
NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ
VíceDomácí hospic Domácí hospic Strom života
Domácí hospic Poskytuje své služby pacientům v pokročilých stádiích nevyléčitelných nemocí. Nemocnému a jeho pečujícím blízkým je tým domácího hospice k dispozici 24hodin denně 7 dní v týdnu. Cílem je
VíceDotazník pro rodinné příslušníky obyvatel Domova důchodců Horní Planá - VÝSLEDKY
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI SE SOCIÁLNÍ POBYTOVOU SLUŽBOU DOMOVA DŮCHODCŮ HORNÍ PLANÁ Dotazník pro rodinné příslušníky Domova důchodců Horní Planá (dále jen Domov) Dotazník pro rodinné příslušníky
VíceZdravotní péče ošetřovatelská péče
Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování
VíceINFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ
NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými
VícePaliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich
VícePoslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích
Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. (MOÚ BRNO) Mgr. Jan Švancara (IBA MU Brno, UZIS Praha) Zdroj dat Národní datová základna
VíceMUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno
MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?
VíceNejčastější otázky k léčbě
Nejčastější otázky k léčbě Přináší s sebou léčba lymfomů omezení toho, co mohu dělat? Různé druhy léčby s sebou nesou, jak jsme si již řekli, různé vedlejší účinky, jež mohou mít vliv na vaše každodenní
VíceHodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje. Prevalenční období září 2015
Hodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Prevalenční období září 2015 Cíl dotazníkového šetření Vyhodnocení spokojenosti pacientů v krajem zřizovaných nemocnicích s akutní péčí:
VíceFORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka.
FORMA A Když zahyne blízký Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. Tragická smrt blízkého člověka patří k nejtěžším situacím v lidském životě. Dovolujeme si Vám nabídnout několik informací,
VíceObecná a specializovaná paliativní péče
Obecná a specializovaná paliativní péče MUDr. Pavel Svoboda, Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa Mobilní hospic sv. Jana Oblastní charita Rajhrad Brno, 24.10.2018 O čem se to budeme bavit? Koho se
VícePrvní praktické zkušenosti s psychosociální podporou ve FNKV
Klinika anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady První praktické zkušenosti s psychosociální podporou ve FNKV Mgr. Ludmila Klimešová Mgr. Ivana Trnková Bc. Miroslav Voráček XXIV.
VícePRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ
PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první
VíceDOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA
Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika
VíceHodnocení změn v postojích studentů intervenovaných
Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných programem NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ SZŠ Svitavy 4. ročník školní rok 2004/2005 zpracováno v září 2005 OBSAH strana Úvod 2 1. Kouření studentů 4 2. Kuřácké
VíceOrganizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti
Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative
VíceVedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.
Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry
VícePostoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceKdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?
Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.
VíceOrganizační kultura v kontextu paliativní péče. Jiří Krejčí
Organizační kultura v kontextu paliativní péče Jiří Krejčí Organizační kultura Artefakty Pozorovatelné projevy vnější kultury Normy chování a hodnoty Hodnoty potvrzené skupinou společnou pozitivní zkušeností
VícePoskytování poradenství pro pozůstalé ve Fakultní nemocnici Olomouc. Marta Hošťálková
Poskytování poradenství ve Fakultní nemocnici Olomouc Marta Hošťálková 1. Charakteristika a činnost poradce poradce - samostatně a systematicky pod dohledem supervizora doprovází klienty v průběhu umírání
VícePŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov
PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji
VíceJak učit děti komunikaci s osobami se zdravotním postižením. Ing. Lenka Skoupá
Jak učit děti komunikaci s osobami se zdravotním postižením Ing. Lenka Skoupá Osoby se zdravotním postižením Definice se liší podle resortu (sociální služby, zdravotní pojištění, zaměstnanost, pedagogika)
Více1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz
1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15
VícePaliativní péče v podmínkách LDN
Projekt: Paliativní péče v podmínkách LDN Svitavská nemocnice, a.s. Kollárova 643/7 568 25 Svitavy ICO: 275 20 552 SEKCE 2: Ošetřovatelsko- medicínská oblast Vedoucí projektového týmu a kontaktní osoba:
Vícepodporováno Swiss Life Select Zpravodaj 1. pololetí 2016 Nemůžeme vrátit to, co se stalo. Můžeme však některým příběhům dopsat šťastné konce.
Zpravodaj 1. pololetí 2016 Nemůžeme vrátit to, co se stalo. Můžeme však některým příběhům dopsat šťastné konce. Filípek má nový zdravotní kočárek Malý Filípek prodělal obrnu, která ho poznamenala na celý
VíceSPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ
SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE ANEB CO JE A JAK NÁM MŮŽE POMOCI DOMÁCÍ HOSPIC MUDr. Hana Miličková Spolek Konipaska Domácí hospicová péče na znojemsku Paliativní medicína Jak funguje domácí hospic
VíceDomácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení. Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem
Domácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení Domácí zdravotní ošetřovatelská péče Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory
VíceIntenzivní péče u neklidného pacienta. Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové
Intenzivní péče u neklidného pacienta Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové Delirantní stav Jedná se o kvalitativní poruchu vědomí, která vzniká náhle nebo v krátkém
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceO nás s námi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Eva Procházková Simona Dohnalová
O nás s námi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Eva Procházková Simona Dohnalová SSP Olomouc Poskytovatel sociálních služeb Zákon o sociálně - právní ochraně dětí Zákon o sociálních službách
VícePatient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště
Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště Jindřich Polívka 1, Jan Švancara 2 1 Hospic Dobrého Pastýře Čerčany 2 Institut
VíceWHOQOL 100 česká verze
PCP 00 WHOQOL 00 česká verze Instrukce Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Odpovězte prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na
Vícel. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.
l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích
VícePaliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK
Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU
VíceSYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA Mgr. Pavlína Lysá ANAMNÉZA ANAMNESE - "VZPOMENOUT SI" ANAMNÉZA rozhovor lékaře s pacientem,
VíceRecenze klientů Lůžkového oddělení následné péče
Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.
VíceHODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ
A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH
VícePrevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením
Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.
VíceDOTAZNÍK_Diplomové práce. Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví:
DOTAZNÍK_Diplomové práce Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví: a. Muž (skončete tady. Dotazník je určen pro ženy) b. Žena (pokračujte v otázce č. 2) 2. Byla Vám diagnostikována rakovina
VíceKomunikace s umírajícím a jeho blízkými, péče o mrtvé tělo
Standard SANATORY č. 10 Komunikace s umírajícím a jeho blízkými, péče o mrtvé tělo Autoři: Jana Tichá, Lukáš Stehno Vydala Asociace péče o seniory Pardubice, březen 2017 Sdělení diagnózy (co je to za onemocnění)
VíceOblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS.
Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Domácí hospicová péče o roku 2008 Kombinace zdravotně sociálních služeb v domácnosti klienta Půjčovna kompenzačních
VíceDotazník zdravotníci 2013
Dotazník zdravotníci 2013 Základní údaje 1. Jaká je Vaše specializace? 1 Lékař, lékařka 2 Zdravotní sestra 3 Jiný pracovník ve zdravotnictví 2. Pracujete převážně? 1 V nemocnici na lůžkovém oddělení 2
VíceKteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty
Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty O. Sláma, MOU Brno XII. BDPM 26.10.2006 Předmětem zájmu PM je velmi různorodá skupina pacientů Různá diagnóza, různá prognóza,
Více