UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA OSTRAVA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY Darja Jarošová Radka Růžičková Ostrava 2001

2 2001 ISBN:

3 OBSAH Úvod. 5 Sestry a umírání 7 Závěr 21

4 Název: Umírání z pohledu sestry Vydal: Ostravská univerzita Ostrava, Zdravotně sociální fakulta Autor: Mgr. Darja Jarošová, Bc. Radka Růžičková Počet stran: 21 Vytiskl: Repronis Náklad: 400 ks ISBN: Publikace neprošla jazykovou úpravou

5 ÚVOD "Smrt je skutečná jen tehdy, udeří-li nedaleko, nebo zasáhne-li člověka přímo. E. M. Remargue Lidský život končí vždy smrtí. Není nic jistějšího než to, že každý, kdo se narodil, také jednou zemře. Přesto se obvykle chováme tak, jako bychom měli žít věčně a svou smrtelnost si nechceme uvědomit nebo se ji snažíme vytěsnit. Člověk nemůže vědět, jaké bude jeho umírání, jaký bude život a prožívání situace, než přijde milosrdná smrt. Neví, zda definitivní konec nastane doma nebo v nemocnici, zda bude opuštěn nebo zda při něm bude až do konce někdo stát. V minulosti měli lidé svůj model umírání. Nemocný člověk věděl, že se u jeho lože shromáždí všichni jeho blízcí, že bude moci sdělit poslední přání, rozloučit se. V dnešní době však většina lidí umírá v nemocnicích, což v nich vyvolává nejistotu zesilovanou neznámým prostředím a neznámými lidmi. Ošetřování umírajícího člověka je jedna z nejtěžších a nejsmutnějších povinností zdravotní sestry. Na téma péče o umírající se mezi sestrami vedou časté diskuse: o způsobu ošetřování, co může pomoci a co naopak uškodit. Názory se různí, ale smysl zůstává stejný - snížit nevyhnutelné utrpení umírajícího na minimum. O pomoci těžce nemocným a umírajícím se dnes již hovoří poměrně často. Zapomíná se však na ošetřující personál, na jeho 5

6 pocity, na psychické přetížení z trvalé konfrontace s vitálně ohroženými lidmi. Není-li zdravotní sestra na tuto konfrontaci připravena, je sama ohrožena psychickou traumatizací nebo naopak profesionální deformaci s necitlivým chováním k umírajícímu. Tato útlá brožurka se pokouší autentickými výpověďmi sester přiblížit, jak ony samy setkání se smrtí prožívají a jak se cítí připraveny na tuto těžkou zkoušku své profesionální zralosti. 6

7 UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY Jaké pocity u Vás převládají při ošetřování umírajících nebo při péči o tělo zemřelého? Daří se Vám tyto pocity před umírajícím i spolupracovníky úspěšně skrývat? svými Sestry, které neprožívaly žádné zvláštní pocity se s umírajícími setkávaly spíše výjimečně. Zdá se, že tyto sestry nemívají větší problémy vyrovnat se s úmrtím pacienta. V dotaznících se nejvíce objevuje pocit lítosti, smutku, soucitu, bezradnosti a strachu. Může se jednat o prostý strach z někdy až děsivého výrazu trpícího člověka (22 let, praxe 3 roky a 27 let, praxe 4,5 let), o strach z vlastního selhání, z vlastních reakcí a představ (29 let, praxe 7 let) nebo dokonce o strach z duchů. (36 let, praxe 18 let) Ani v jednom z dotazníků se neobjevilo, že by sestra při ošetřování umírajícího nebo těla zemřelého cítila odpor. Většina dotázaných sester přiznala, že před pacientem své pocity skrývají dle svého názoru úspěšně. Čím jsou jejich pocity intenzivnější, tím více se snaží navenek vyjadřovat spíše opak. Když vidím umírat člověka, vždy to prožívám velmi intenzivně. Mé pocity se mi ale zdají v porovnání s tím, co prožívá ten, který umírá, úplně vedlejší. I kdybych své pocity někomu sdělila, nemyslím, že bych se cítila lépe. Spíše naopak. (26 let, praxe 6,5 let) 7

8 Je pro Vás těžší odcházet ze služby, na které vám zemřel pacient? Jaké pocity u Vás po této službě přetrvávají, jak dlouho a jak se to odráží ve Vašem osobním životě? Více než polovina sester neprožívá po odchodu z této služby již žádné výrazné pocity nebo o tom nepřemýšlí. Snaží se na vše rychle zapomenout. Záleží na mnoha různých okolnostech, na věku pacienta, jeho diagnóze, zda byla nějaká možnost ho zachránit. (26 let, praxe 4 roky) Záleží na mnoha věcech - zda se jedná o očekávané nebo náhlé úmrtí, na věku, délce hospitalizace, (34let, praxe 7 let) Stále na to musím myslet, je mi líto jeho příbuzných. Když přijdu domů ze služby, na které mi zemřel pacient, vždy to na mně rodiče nějak poznají. ( 24 let, praxe 4,5 let) Mám vždy pocit zvláštní prázdnoty a bezmoci, který přetrvává většinou několik hodin po odchodu ze služby. Snažím se potom být doma na všechny hodnější. (55 let, praxe 28 let) Stále si kladu otázku proč?, hlavně pokud jde o mladého těžce nemocného člověka. (36 let praxe 18 let) Cítím se bezmocná, zvláště pokud umírá mladý člověk. Musím na to často myslet i doma. Vždy si více uvědomím, jak jsem ráda, že jsme doma všichni zdraví. (36 let, praxe 18 let) 8

9 Setkala jste se v praxi někdy s tím, že by pacient vyjádřil přání o ukončení svého života? Pokud ano, jak jste zareagovala a jaké byly Vaše pocity? Většina z oslovených sester se již ocitla v situaci, kdy musela přímo reagovat na vyjádřenou nechuť pacienta ke svému životu. Jednalo se zpravidla o pacienty s onkologickou diagnózou nebo velmi staré, bezmocné a opuštěné, výjimečně i o pacienty bez zjevného vážného důvodu. Sestry většinou nevěděly, jak odpovídat nebo co udělat. Vnímaly tuto situaci jako slepou uličku. Stalo se mi to minulý týden. Pacient, 50 let, rozsáhlý zhoubný nádor konečníku s potvrzenými metastázemi do kostí. Úspěšně se u něho dařilo tlumit bolesti opiáty, zvládal péči o kolostomii, byl chodící a zatím zcela soběstačný. Byl spíše zamlklý, ale působil na mne vyrovnaným dojmem. Když jsem se jej na noční službě před spaním zeptala, zda ještě něco nepotřebuje, odpověděl mi, že jedině dobrou rakev. Velmi mne to zarazilo, rychle jsem odešla z pokoje. Dodnes nevím, co jsem měla říci nebo udělat. Cítila jsem se hrozně. (26 let, praxe 6,5 let) Muž, asi 60 let, rakovina hrtanu v konečném stádiu, tracheostomie. Přes podávání vysokých dávek morfia měl stále bolesti, byl extrémně vyhublý, dusil se, nemohl jíst, pít ani mluvit. Pokaždé, když jsme mu napojovaly novou infúzi, zuřivě se bránil. Věděl, že ho tím udržujeme při životě a tím prodlužujeme jeho trápení. A mé pocity? Hrozné, nepopsatelné. (55 let, praxe 28 let) S tím, že si pacienti přes veškerou péči přejí zemřít, se na našem oddělení setkávám poměrně často. Jsou to pacienti většinou velmi 9

10 staří, bezmocní, bolestiví, kteří nemají mnoho návštěv. Zdá se mi hrozné, když člověk nemá důvod žít, žádnou perspektivu, jen samé potíže a útrapy. Nevím, co k tomu dodat. (41 let, praxe 23 let) 10

11 Působí Vám potíže komunikovat s umírajícím pacientem? Nejčastěji sestry uváděly, že s umírajícím komunikují jako s každým jiným pacientem, a to bez ohledu na jeho stav. Další se, dle svého mínění, snaží umírajícímu maximálně věnovat a v rámci možností jej podněcovat k vyjádření jeho pocitů a potřeb. Asi třetina sester přiznala, že s umírajícím komunikuje zřídka popřípadě vůbec ne. Mnoho z nich provádí mlčenlivě pouze nejnutnější ošetření a rychle odchází z pokoje. V odpovědích se projevila určitá ignorace pocitů již beznadějného a pro některé tedy odepsaného pacienta. 11

12 Zajímáte se o psychologickou a etickou problematiku v péči o umírající? Vyhledáváte na toto téma odbornou literaturu a snažíte se v tomto směru zdokonalovat? Zdravotní sestry nejčastěji uváděly, že se touto problematikou sice aktivně příliš nezabývají, ale ani se případným informacím na toto téma nebrání. Přibližně každá pátá dotázaná, se problematikou umírání aktivně zabývá nebo někdy zabývala. Nejčastěji zde byla uváděna četba odborných periodik a knih s psychologickou tématikou, dále pak účast na odborném semináři a exkurze v hospici. Myslím si, že z žádné knihy se nemůže nikdo naučit úctě a lidskosti, pokud to v sobě nemá. Umírající potřebuje především klid, velmi šetrnou péči a pocit, že není sám. Kdo toto neví, ten se to nikde nenaučí. Mnohem více by se sestry měly zajímat o novinky v medicíně a ošetřování, aby mohly lépe pomoci těm, kteří mají šanci se uzdravit. (36 let, praxe 18 let) U každého zdravotníka by však měly být úcta a lidský přístup ke každému pacientovi samozřejmostí. Základním předpokladem by mělo být, že sestra chce nemocnému nebo umírajícímu pomoci. Mnohdy ale neví jak, zvláště když konkrétní problém přesáhne rámec učiva zdravotní školy nebo zkušeností a vědomostí nabytých v praxi. Pokud však má sestra k pacientům celkově negativní nebo lhostejný přístup, posouvá se řešení tohoto problému do zcela jiných dimenzí. 12

13 Jaké jsou dle Vašeho názoru nejdůležitější potřeby umírajícího? Nejfrekventovanější odpovědi byla v různých variantách potřeba přítomnosti rodiny přítomnost a pozornost příbuzných, pocit blízkého příbuzného, zájem a péče rodiny, kontakt s rodinou, přítomnost nejbližších, rodina okolo apod. Přítomnost nejbližší rodiny a domácí prostředí nenahradí umírajícímu sebelepší péče nemocničního personálu. Další potřebou umírajícího byla zdůrazňována potřeba sociální kontaktu nemít pocit samoty, pocit, že není nikým opomíjen, zájem o jeho osobu, přítomnost druhé osoby, porozumění okolí, stálá pozornost, neumírat o samotě apod. Přesto, podle názorů sester, mnoho lidí umírá v nemocnicích opuštěně a personál někdy ani neví, kdy přesně smrt nastala. Potřeba umírajících mít klid, klidné prostředí nebo soukromí, která byla uváděna poměrně často, je plněna většinou důsledně, někdy i na úkor všeho ostatního. Potřebu tělesné pohody uváděly sestry ve vztahu k ošetřovatelské péči být v čistotě, vzorná péče sester, maximální plnění všech potřeb, pohodlí, ohleduplné zacházení, zájem a péče sester, plnění všech přání (pivo, cigareta, ) apod. Pouze u desetiny oslovených sester se objevila potřeba být bez bolesti analgetizace, aby neumíral v bolestech, zbavení bolesti, nemít silné bolesti aj. 13

14 Přestože bolest bývá jednou z nejhorších útrap umírajícího, často bývají tišící prostředky podávány velice opatrně, zvláště pokud umírající již není schopen pro celkové vyčerpání své potíže jakkoliv vyjadřovat. Několik sester uvedlo v dotazníku pouze jednu potřebu umírajícího hygienu a dokonce jen samotu. Některé psychologické potřeby, např. potřeba zachování lidské důstojnosti nebo naděje, se neobjevily ani v jednom dotazníku. Sestry zcela zapomněly na potřeby duchovní. 14

15 Dokážete se vcítit do prožívání umírajícího a lépe tak poznat, co ho právě nejvíce trápí? Většina sester uvedla, že se do prožívání umírajícího vcítit dokáže. To by znamenalo, že by měly mít osvojeny zásady empatické péče, což předpokládá mimo jiné i znalosti z oblasti možných potřeb umírajících. Do této skupiny se však zařadily i ty sestry, které popsaly u umírajících pouze důležitou potřebu hygieny nebo samoty Asi pětina sester přiznává, že vcítit se do prožívání umírajícího není jednoduché, ale snaží se o to s nejistými a střídavými výsledky. Ostatní se o empatii nikdy nepokouší, neboť se jim zdá zbytečná. Takto usuzovaly zpravidla sestry středního věku (41-55 let), které se s umírajícím setkávají často nebo stále. Jejich ostatní odpovědi však na neznalost této problematiky neukazují, spíše naopak. Pravděpodobně zde sehrává jistou roli rutina a zobecňování možných potřeb umírajícího na základě dlouholetých zkušeností z praxe místo individuálního přístupu. 15

16 Setkala jste se někdy u svých kolegyň s neetickým nebo nedbalým zacházením při ošetřování umírajícího? Jak jste (nebo jak by jste) zareagovala? Více než polovina dotázaných sester se s neetickým nebo nedbalým zacházením s umírajícím v praxi nikdy nesetkala. Nelze však jednoznačně určit, co kdo považuje ještě za etické či už za neetické. Co může být pro jednu sestru ještě normální či přiměřené, nemusí znamenat totéž pro někoho jiného. Záleží pravděpodobně i na celkové atmosféře a úrovni péče na konkrétním oddělení, na přístupu i případné benevolenci vedoucích sester a lékařů. U umírajících se často šidí toaleta a jídlo, někdy se jen čeká, až zemře. Mám velmi špatné zkušenosti s poukazováním na chyby druhých - nemá to cenu a vždy se to zatím obrátilo proti mně. (24 let, praxe 4,5 let) Velmi mi vadí, když sestry vtipkují po smrti pacienta. Několikrát jsem na to upozornila - bez efektu. (26 let, praxe 3 roky) Sestry často hovoří před umírajícím, jako by tam nebyl. Vadí mi neúcta k tělu zemřelého. Vždy upozorním na nevhodné chování. (34 let, praxe 7 let) Vadí mi určitá ležérnost a ledabylost zvláště u mladších kolegyň, a to nejen při ošetřování umírajícího. Vždy radši odejdu z pokoje, domlouvat jim nemá cenu. (54 let, praxe 34 let) I když se většinou jedná o maličkosti, vždy se snažím vyjádřit svůj názor. (23 let, praxe 3 roky) 16

17 Nedávno jsem byla svědkem toho, že mladší kolegyně zapomněla v daném čase podat pacientovi antibiotika - ale tvrdila opak. Byla jsem si zcela jistá, protože jsem byla celou dobu na ošetřovně, odkud by si tyto léky musela nejprve vzít. Šlo o špatného, zmateného pacienta a podávání léků u něho vyžadovalo čas a trpělivost. S kolegyní jsem se pohádala a ordinaci jsem splnila sama. (55 let, praxe 28 let) Často mne zaráží neúcta k tělu zemřelého, a to i těch kolegyň, kterých si jinak velice vážím. (41 let, praxe 23 let) Velmi mi vadí, když se umírající člověk nutí do jídla přestože nemá vůbec chuť. Následně se mu rozpíchají ruce i nohy kvůli infúzím a končí to žaludeční sondou nebo naopak. Pokud se nemocný brání, tak je přikurtován. Reagovat nemohu nijak, protože se jedná o ordinace. (26 let, praxe 8 let) 17

18 Jste přesvědčena, že v péči o umírajícího člověka pro něho děláte maximum? Většina sester je přesvědčena, že umírajícímu věnuje maximální péči. Dlužno podotknout, že jejich odpovědi byly velice různorodé co se týče např. znalostí potřeb nebo způsobu osvojené komunikace s umírajícím. Zdá se, že některé sestry jsou pravděpodobně k sobě stejně nekritické, jako tomu bylo u položky posouzení své schopnosti vcítit se do prožívání umírajícího. Třetina sester přiznává, že pro vysoké pracovní vytížení se umírajícímu většinou nemůže maximálně věnovat. Záleží na mnoha věcech - na stavu oddělení, počtu ležících pacientů a na počtu sester. (34 let, praxe 7 let) Pro nemocného se dá vždy udělat více, než je nezbytně nutné, pokud to ovšem sestra udělat chce a umí. Stejně tak je možné vymluvit se na pracovní zaneprázdněnost. Mnohdy záleží pouze na sestře samotné, jak dalece je pacientovi ochotna vyjít vstříc nad rámec běžných povinností. Při ošetřování umírajících nebývá efekt této péče objektivně hodnotitelný zlepšujícím se zdravotním stavem nemocného. Takoví pacienti si obvykle na nekvalitní ošetřovatelskou péči nestěžují, neboť k tomu nemívají dostatek sil. 18

19 Dokážete si vzpomenout na nějaký případ z Vaší praxe, kdy na Vás úmrtí pacienta zvlášť výrazně zapůsobilo? Všechny dotázané sestry popsaly v různém rozsahu jeden, pro ně zvlášt psychicky traumatizující, případ z vlastní praxe. Nejčastěji zde sestry uváděly umírání mladého člověka, dítěte nebo velmi dramatické a bolestivé umírání nemocného bez ohledu na jeho věk. Mladý člověk umíral v průběhu vánočních svátků, byl v mých letech. Dusil se. Nechtěl být sám. Nechtěl se stěhovat na pokoj poblíž sesterny, protože byl inteligentní a vypozoroval, že na onom pokoji pacienti často umírají. Musím přiznat, že tento pacient a jeho smrt ovlivnily moji vánoční náladu téměř k depresi. (34 let, praxe 7 let) Muž, 43 let, přijatý pro bolesti zad, zemřel po sedmnácti dnech v bolestech a zmatený na dosud skrytou rakovinu a metastázy v celém těle. Měla jsem pocit beznaděje, nemohla jsem mu nijak pomoci, jen svou přítomností. (30 let, praxe 12 let) Paní kolem padesáti let, rakovina plic s meta-procesem v posledním stádiu, umírala asi 10 měsíců. Měla silné bolesti, byla plně při vědomí. Později se stavy vědomí střídaly s útlumem po silných opiátech. Byla trpělivá, vyrovnaná, ale při silných bolestech nás všechny prosila o ukončení utrpení. Nikdy jsem nezažila větší pocit bezmocnosti a soucitu. (36 let, praxe 15 let) Žena, asi 70 let, přijata v celkem dobrém zdravotním stavu kvůli rehabilitaci. Během dvou měsíců se stav postupně zhoršoval, stále nové potíže, pacientka přestala spolupracovat, vzdala to, zemřela v celkově špatném stavu jako úplně ležící na zápal plic. Dlouho 19

20 jsem musela myslet na to, že jsme asi pro ni neudělali maximum. Nemusela zemřít, kdyby na tom byla lépe psychicky a nevzdala to. (27 let, praxe 4,5 let) Na ARO jsem viděla umírat dvě děti - jednoleté a tříleté, které přivezli z hořícího domu. Nikdy na to nezapomenu (23 let, praxe 5 let) Žena, asi 85 let, v celkově špatném stavu s rozsáhlým dekubitem v křížové oblasti, silně zapáchajícím. Umírala velmi dlouho v bolestech. Velmi se trápila. Přestože měla hodně příbuzných v blízkém okolí, nemívala žádné návštěvy. Cítila jsem velkou lítost a beznaděj. (24 let, praxe 6 let) Muž, 45 let, umíral tři měsíce na rakovinu plic s metastázami po celém těle. Chátral a hubnul nám před očima, nemohli jsme mu nijak pomoci. Cítila jsem lítost a bezradnost, měl věk mých rodičů. (22 let, praxe 3 roky) Žena, asi 45 let, byla u nás hospitalizována asi tři dny s diagnózou karcinom močových cest. Během čtyř hodin vykrvácela do dutiny břišní. Byla to matka mojí spolupracovnice. Cítila jsem lítost, smutek a strach, že by se to mohlo přihodit mojí rodině. (29 let, praxe 11 let) 20

21 ZÁVĚR Většina sester prožívá smrt člověka jako silný psychický otřes. Sestry daleko hůře a déle prožívají umírání mladého člověka, zvláště pokud jim připomíná někoho známého či příbuzného. Své pocity umí sestry popsat většinou velice přesně, ale pojmenovat pocity a potřeby umírajícího jim činí potíže. Sestry samy pociťují v tomto směru nedokonalou teoretickou připravenost. To může potom vést k povrchnímu přístupu k umírajícímu a k celkově zkreslenému hodnocení nejen své práce, ale také úrovně péče na svém pracovišti (aniž by si to sestry vždy samy uvědomily). Znát potřeby umírajícího, tedy umět je přesně pojmenovat a v praxi poznat jejich deficit, to je nezbytný předpoklad k tomu, aby mohly být tyto potřeby uspokojeny a péče o tohoto umírajícího byla efektivnější. Vzdělanější sestra by možná pociťovala smutek, strach či beznaděj s mnohem mírnějším dopadem na svoji psychiku a soustředila by se více na to, co prožívá umírající. Kübler-Ross: Existuje mnoho nemocí - a vedle nich i stáří, které v medicíně vyčerpávají všechny možnosti. Není ale žádná nemoc, která by vyčerpala možnosti lidské blízkosti. Pro toho, kdo chápe hodnotu mlčení a najde v sobě dostatek sil a lásky k tomu, aby se k umírajícímu posadil, není pohled na něho ani trapný, ani nevzbuzuje hrůzu - vidí jen pomalé vyhasínání tělesných funkcí. Pohled tiše umírajícího člověka připomíná padající hvězdu, hvězdu mezi milióny světel na vzdálené obloze - zaplane a zmizí navždy 21

22 22

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA ond aym ig R ton Ro s orth rw site OBLASTNÍ CHARITA POLIČKA Život je věčný, láska je nesmrtelná a smrt je pouze horizont. Horizont není nic jiného než hranice, za niž už nedohlédneme. DOMÁCÍ HOSPIC SV.

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

www.zdravotnictvivolaopomoc.cz PARAMETRY PRŮZKUMU Výzkum realizovala pro ČLK agentura STEM/MARK na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR o velikosti 1007 respondentů. Šetření proběhlo v září 2016

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI V DOMOVĚ SENIORŮ BUDÍŠKOVICE

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI V DOMOVĚ SENIORŮ BUDÍŠKOVICE Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175, 377 01 Jindřichův Hradec II Domov seniorů Budíškovice 378 91 Budíškovice 1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI V DOMOVĚ SENIORŮ BUDÍŠKOVICE V únoru

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Dotazník Příloha č. 2

Dotazník Příloha č. 2 Dotazník Příloha č. 2 Vážení kolegové, kolegyně, jmenuji se Vladislava Nováčková a pracuji ve vašem zdravotnickém zařízení. V současné době jsem studentkou posledního ročníku navazujícího magisterského

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT

PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT PŘEHLED INDIKÁTORŮ PODLE PRACOVIŠT Přehled statisticky významných rozdílů v jednotlivých indikátorech dimenze přijetí do Přijetí do Dodržení termínu přijetí Doba čekání na přijetí do vzhledem ke zdravotním

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007

SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007 Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Vídeňská 800, Praha 4 SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007 Oddělení kvality FTNsP ÚVOD Projekt sledování spokojenosti

Více

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová Rozdíly mezi postojem nemocného

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ

Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ TISKOVÁ ZPRÁVA 1. února 2012 Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ Liberecký kraj se dlouhodobě věnuje projektům KVALITA OČIMA PACIENTŮ a KVALITA PRACOVNÍHO ŽIVOTA zaměřeným

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- V. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka.

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. FORMA A Když zahyne blízký Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. Tragická smrt blízkého člověka patří k nejtěžším situacím v lidském životě. Dovolujeme si Vám nabídnout několik informací,

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová

Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Etika nás provází celý život, a to jak profesní, tak i soukromý. To pro sestry není žádná novinka, např. již v roce1940 Estrid Rodhe napsala

Více

Cambridžská škála depersonalizace

Cambridžská škála depersonalizace Cambridžská škála depersonalizace JMÉNO: VĚK: DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ: ZÁKLADNÍ / VYUČENA / STŘEDOŠKOLSKÉ / VYŠSÍ NEBO VYSOKÉ (prosím vyplňte a zakroužkujte) PROSÍME VÁS, ABYSTE SI POZORNĚ PŘEČETLA INSTRUKCE:

Více

Dotazník pro rodinné příslušníky obyvatel Domova důchodců Horní Planá - VÝSLEDKY

Dotazník pro rodinné příslušníky obyvatel Domova důchodců Horní Planá - VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI SE SOCIÁLNÍ POBYTOVOU SLUŽBOU DOMOVA DŮCHODCŮ HORNÍ PLANÁ Dotazník pro rodinné příslušníky Domova důchodců Horní Planá (dále jen Domov) Dotazník pro rodinné příslušníky

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. (MOÚ BRNO) Mgr. Jan Švancara (IBA MU Brno, UZIS Praha) Zdroj dat Národní datová základna

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných

Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných Hodnocení změn v postojích studentů intervenovaných programem NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ SZŠ Svitavy 4. ročník školní rok 2004/2005 zpracováno v září 2005 OBSAH strana Úvod 2 1. Kouření studentů 4 2. Kuřácké

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

Jak učit děti komunikaci s osobami se zdravotním postižením. Ing. Lenka Skoupá

Jak učit děti komunikaci s osobami se zdravotním postižením. Ing. Lenka Skoupá Jak učit děti komunikaci s osobami se zdravotním postižením Ing. Lenka Skoupá Osoby se zdravotním postižením Definice se liší podle resortu (sociální služby, zdravotní pojištění, zaměstnanost, pedagogika)

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA

SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA Mgr. Pavlína Lysá ANAMNÉZA ANAMNESE - "VZPOMENOUT SI" ANAMNÉZA rozhovor lékaře s pacientem,

Více

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty O. Sláma, MOU Brno XII. BDPM 26.10.2006 Předmětem zájmu PM je velmi různorodá skupina pacientů Různá diagnóza, různá prognóza,

Více

Domácí hospic Domácí hospic Strom života

Domácí hospic Domácí hospic Strom života Domácí hospic Poskytuje své služby pacientům v pokročilých stádiích nevyléčitelných nemocí. Nemocnému a jeho pečujícím blízkým je tým domácího hospice k dispozici 24hodin denně 7 dní v týdnu. Cílem je

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Paliativní péče v podmínkách LDN

Paliativní péče v podmínkách LDN Projekt: Paliativní péče v podmínkách LDN Svitavská nemocnice, a.s. Kollárova 643/7 568 25 Svitavy ICO: 275 20 552 SEKCE 2: Ošetřovatelsko- medicínská oblast Vedoucí projektového týmu a kontaktní osoba:

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

podporováno Swiss Life Select Zpravodaj 1. pololetí 2016 Nemůžeme vrátit to, co se stalo. Můžeme však některým příběhům dopsat šťastné konce.

podporováno Swiss Life Select Zpravodaj 1. pololetí 2016 Nemůžeme vrátit to, co se stalo. Můžeme však některým příběhům dopsat šťastné konce. Zpravodaj 1. pololetí 2016 Nemůžeme vrátit to, co se stalo. Můžeme však některým příběhům dopsat šťastné konce. Filípek má nový zdravotní kočárek Malý Filípek prodělal obrnu, která ho poznamenala na celý

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS.

Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Domácí hospicová péče o roku 2008 Kombinace zdravotně sociálních služeb v domácnosti klienta Půjčovna kompenzačních

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

Dotazník zdravotníci 2013

Dotazník zdravotníci 2013 Dotazník zdravotníci 2013 Základní údaje 1. Jaká je Vaše specializace? 1 Lékař, lékařka 2 Zdravotní sestra 3 Jiný pracovník ve zdravotnictví 2. Pracujete převážně? 1 V nemocnici na lůžkovém oddělení 2

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Bc. Sabina Šmatová, DiS. Bc. Sabina Šmatová, DiS. Příspěvek na péči Žádá se na úřadu práce dle trvalého místa bydliště Nezáleží na výši důchodu, posuzuje se zdravotní stav Lze využívat doma i v domově pro seniory, hospici atd

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ 2009

KVALITA OČIMA PACIENTŮ 2009 KVALITA OČIMA PACIENTŮ 2009 Měření kvality zdravotní péče prostřednictvím spokojenosti pacientů. (mezinárodně kompatibilní metodika osmi dimenzí kvality) PODROBNÁ ZPRÁVA Executive Summary - metodika FORMÁLNÍ

Více

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.

Více

Kdy ukončit (přístrojovou) léčbu (na ARO)? srovnání Francie a ČR

Kdy ukončit (přístrojovou) léčbu (na ARO)? srovnání Francie a ČR Kdy ukončit (přístrojovou) léčbu (na ARO)? srovnání Francie a ČR Kateřina Rusinová 1.LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do Průzkumy veřejného mínění

Více

WHOQOL 100 česká verze

WHOQOL 100 česká verze PCP 00 WHOQOL 00 česká verze Instrukce Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Odpovězte prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na

Více

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY TEORIE A PRAXE MUDr. Jarmila Kohoutová Oddělení nemocniční hygieny FNOL V.celostátní konference Medicína katastrof, traumatologické plánování a příprava,

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou

Více

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Kateryna Tokar, studentka 3 lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze.

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Kateryna Tokar, studentka 3 lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze. DOTAZNÍK Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Cílem práce je zjistit a popsat kvalitu života HIV pozitivních pacientů a posoudit vliv práce všeobecných

Více

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr. Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost

Více

DOTAZNÍK_Diplomové práce. Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví:

DOTAZNÍK_Diplomové práce. Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví: DOTAZNÍK_Diplomové práce Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví: a. Muž (skončete tady. Dotazník je určen pro ženy) b. Žena (pokračujte v otázce č. 2) 2. Byla Vám diagnostikována rakovina

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída... PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PRO PRAHU 1, 2 A 4 Francouzská 56, 101 00 Praha 10; tel. 267 997 011 e-mail: poradna@ppppraha.cz; www.ppppraha.cz; IČO: 68407441 Dotazník pro rodiče Důvěrné! Vážení rodiče,

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 ANIMA VIVA o. s. 1/14 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového

Více

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu Konference SPOLEČNOU CESTOU 13. 9. 2016 Ideálem je, aby člověk umíral usmířen, bez bolesti fyzické, psychické, sociální a duchovní a s vděčností

Více

Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková

Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice

Více

Nakladatelství děkuje firmě ZENTIVA, a. s., generálnímu sponzorovi knihy, za finanční podporu, která umožnila vydání této publikace.

Nakladatelství děkuje firmě ZENTIVA, a. s., generálnímu sponzorovi knihy, za finanční podporu, která umožnila vydání této publikace. 2 Pochybení a sankce při poskytování lékařské péče Nakladatelství děkuje firmě ZENTIVA, a. s., generálnímu sponzorovi knihy, za finanční podporu, která umožnila vydání této publikace. 4 Pochybení a sankce

Více

Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci

Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci realizovaný v rodinných a mateřských centrech na území České republiky Ústav metodiky první pomoci, z.ú., Praha 2014 Ústav metodiky první

Více

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( ) ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské

Více

5 Výsledky a diskuze. Tabulka 3 Zkušenost s první cigaretou

5 Výsledky a diskuze. Tabulka 3 Zkušenost s první cigaretou 5 Výsledky a diskuze Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a jednotlivé položky byly seřazeny do tabulek a graficky znázorněny. Dotazník obsahoval 21 položek (Příloha 4). Zda již mají respondenti

Více

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015 Program relaxace a doprovázení Miroslava Barešová Říjen 2015 Obsah prezentace Domov důchodců Bystřany Začátky projektu Realizace projektu Přijetí klienta, dotazník Používané techniky Vedení dokumentace

Více