UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA OSTRAVA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY Darja Jarošová Radka Růžičková Ostrava 2001

2 2001 ISBN:

3 OBSAH Úvod. 5 Sestry a umírání 7 Závěr 21

4 Název: Umírání z pohledu sestry Vydal: Ostravská univerzita Ostrava, Zdravotně sociální fakulta Autor: Mgr. Darja Jarošová, Bc. Radka Růžičková Počet stran: 21 Vytiskl: Repronis Náklad: 400 ks ISBN: Publikace neprošla jazykovou úpravou

5 ÚVOD "Smrt je skutečná jen tehdy, udeří-li nedaleko, nebo zasáhne-li člověka přímo. E. M. Remargue Lidský život končí vždy smrtí. Není nic jistějšího než to, že každý, kdo se narodil, také jednou zemře. Přesto se obvykle chováme tak, jako bychom měli žít věčně a svou smrtelnost si nechceme uvědomit nebo se ji snažíme vytěsnit. Člověk nemůže vědět, jaké bude jeho umírání, jaký bude život a prožívání situace, než přijde milosrdná smrt. Neví, zda definitivní konec nastane doma nebo v nemocnici, zda bude opuštěn nebo zda při něm bude až do konce někdo stát. V minulosti měli lidé svůj model umírání. Nemocný člověk věděl, že se u jeho lože shromáždí všichni jeho blízcí, že bude moci sdělit poslední přání, rozloučit se. V dnešní době však většina lidí umírá v nemocnicích, což v nich vyvolává nejistotu zesilovanou neznámým prostředím a neznámými lidmi. Ošetřování umírajícího člověka je jedna z nejtěžších a nejsmutnějších povinností zdravotní sestry. Na téma péče o umírající se mezi sestrami vedou časté diskuse: o způsobu ošetřování, co může pomoci a co naopak uškodit. Názory se různí, ale smysl zůstává stejný - snížit nevyhnutelné utrpení umírajícího na minimum. O pomoci těžce nemocným a umírajícím se dnes již hovoří poměrně často. Zapomíná se však na ošetřující personál, na jeho 5

6 pocity, na psychické přetížení z trvalé konfrontace s vitálně ohroženými lidmi. Není-li zdravotní sestra na tuto konfrontaci připravena, je sama ohrožena psychickou traumatizací nebo naopak profesionální deformaci s necitlivým chováním k umírajícímu. Tato útlá brožurka se pokouší autentickými výpověďmi sester přiblížit, jak ony samy setkání se smrtí prožívají a jak se cítí připraveny na tuto těžkou zkoušku své profesionální zralosti. 6

7 UMÍRÁNÍ Z POHLEDU SESTRY Jaké pocity u Vás převládají při ošetřování umírajících nebo při péči o tělo zemřelého? Daří se Vám tyto pocity před umírajícím i spolupracovníky úspěšně skrývat? svými Sestry, které neprožívaly žádné zvláštní pocity se s umírajícími setkávaly spíše výjimečně. Zdá se, že tyto sestry nemívají větší problémy vyrovnat se s úmrtím pacienta. V dotaznících se nejvíce objevuje pocit lítosti, smutku, soucitu, bezradnosti a strachu. Může se jednat o prostý strach z někdy až děsivého výrazu trpícího člověka (22 let, praxe 3 roky a 27 let, praxe 4,5 let), o strach z vlastního selhání, z vlastních reakcí a představ (29 let, praxe 7 let) nebo dokonce o strach z duchů. (36 let, praxe 18 let) Ani v jednom z dotazníků se neobjevilo, že by sestra při ošetřování umírajícího nebo těla zemřelého cítila odpor. Většina dotázaných sester přiznala, že před pacientem své pocity skrývají dle svého názoru úspěšně. Čím jsou jejich pocity intenzivnější, tím více se snaží navenek vyjadřovat spíše opak. Když vidím umírat člověka, vždy to prožívám velmi intenzivně. Mé pocity se mi ale zdají v porovnání s tím, co prožívá ten, který umírá, úplně vedlejší. I kdybych své pocity někomu sdělila, nemyslím, že bych se cítila lépe. Spíše naopak. (26 let, praxe 6,5 let) 7

8 Je pro Vás těžší odcházet ze služby, na které vám zemřel pacient? Jaké pocity u Vás po této službě přetrvávají, jak dlouho a jak se to odráží ve Vašem osobním životě? Více než polovina sester neprožívá po odchodu z této služby již žádné výrazné pocity nebo o tom nepřemýšlí. Snaží se na vše rychle zapomenout. Záleží na mnoha různých okolnostech, na věku pacienta, jeho diagnóze, zda byla nějaká možnost ho zachránit. (26 let, praxe 4 roky) Záleží na mnoha věcech - zda se jedná o očekávané nebo náhlé úmrtí, na věku, délce hospitalizace, (34let, praxe 7 let) Stále na to musím myslet, je mi líto jeho příbuzných. Když přijdu domů ze služby, na které mi zemřel pacient, vždy to na mně rodiče nějak poznají. ( 24 let, praxe 4,5 let) Mám vždy pocit zvláštní prázdnoty a bezmoci, který přetrvává většinou několik hodin po odchodu ze služby. Snažím se potom být doma na všechny hodnější. (55 let, praxe 28 let) Stále si kladu otázku proč?, hlavně pokud jde o mladého těžce nemocného člověka. (36 let praxe 18 let) Cítím se bezmocná, zvláště pokud umírá mladý člověk. Musím na to často myslet i doma. Vždy si více uvědomím, jak jsem ráda, že jsme doma všichni zdraví. (36 let, praxe 18 let) 8

9 Setkala jste se v praxi někdy s tím, že by pacient vyjádřil přání o ukončení svého života? Pokud ano, jak jste zareagovala a jaké byly Vaše pocity? Většina z oslovených sester se již ocitla v situaci, kdy musela přímo reagovat na vyjádřenou nechuť pacienta ke svému životu. Jednalo se zpravidla o pacienty s onkologickou diagnózou nebo velmi staré, bezmocné a opuštěné, výjimečně i o pacienty bez zjevného vážného důvodu. Sestry většinou nevěděly, jak odpovídat nebo co udělat. Vnímaly tuto situaci jako slepou uličku. Stalo se mi to minulý týden. Pacient, 50 let, rozsáhlý zhoubný nádor konečníku s potvrzenými metastázemi do kostí. Úspěšně se u něho dařilo tlumit bolesti opiáty, zvládal péči o kolostomii, byl chodící a zatím zcela soběstačný. Byl spíše zamlklý, ale působil na mne vyrovnaným dojmem. Když jsem se jej na noční službě před spaním zeptala, zda ještě něco nepotřebuje, odpověděl mi, že jedině dobrou rakev. Velmi mne to zarazilo, rychle jsem odešla z pokoje. Dodnes nevím, co jsem měla říci nebo udělat. Cítila jsem se hrozně. (26 let, praxe 6,5 let) Muž, asi 60 let, rakovina hrtanu v konečném stádiu, tracheostomie. Přes podávání vysokých dávek morfia měl stále bolesti, byl extrémně vyhublý, dusil se, nemohl jíst, pít ani mluvit. Pokaždé, když jsme mu napojovaly novou infúzi, zuřivě se bránil. Věděl, že ho tím udržujeme při životě a tím prodlužujeme jeho trápení. A mé pocity? Hrozné, nepopsatelné. (55 let, praxe 28 let) S tím, že si pacienti přes veškerou péči přejí zemřít, se na našem oddělení setkávám poměrně často. Jsou to pacienti většinou velmi 9

10 staří, bezmocní, bolestiví, kteří nemají mnoho návštěv. Zdá se mi hrozné, když člověk nemá důvod žít, žádnou perspektivu, jen samé potíže a útrapy. Nevím, co k tomu dodat. (41 let, praxe 23 let) 10

11 Působí Vám potíže komunikovat s umírajícím pacientem? Nejčastěji sestry uváděly, že s umírajícím komunikují jako s každým jiným pacientem, a to bez ohledu na jeho stav. Další se, dle svého mínění, snaží umírajícímu maximálně věnovat a v rámci možností jej podněcovat k vyjádření jeho pocitů a potřeb. Asi třetina sester přiznala, že s umírajícím komunikuje zřídka popřípadě vůbec ne. Mnoho z nich provádí mlčenlivě pouze nejnutnější ošetření a rychle odchází z pokoje. V odpovědích se projevila určitá ignorace pocitů již beznadějného a pro některé tedy odepsaného pacienta. 11

12 Zajímáte se o psychologickou a etickou problematiku v péči o umírající? Vyhledáváte na toto téma odbornou literaturu a snažíte se v tomto směru zdokonalovat? Zdravotní sestry nejčastěji uváděly, že se touto problematikou sice aktivně příliš nezabývají, ale ani se případným informacím na toto téma nebrání. Přibližně každá pátá dotázaná, se problematikou umírání aktivně zabývá nebo někdy zabývala. Nejčastěji zde byla uváděna četba odborných periodik a knih s psychologickou tématikou, dále pak účast na odborném semináři a exkurze v hospici. Myslím si, že z žádné knihy se nemůže nikdo naučit úctě a lidskosti, pokud to v sobě nemá. Umírající potřebuje především klid, velmi šetrnou péči a pocit, že není sám. Kdo toto neví, ten se to nikde nenaučí. Mnohem více by se sestry měly zajímat o novinky v medicíně a ošetřování, aby mohly lépe pomoci těm, kteří mají šanci se uzdravit. (36 let, praxe 18 let) U každého zdravotníka by však měly být úcta a lidský přístup ke každému pacientovi samozřejmostí. Základním předpokladem by mělo být, že sestra chce nemocnému nebo umírajícímu pomoci. Mnohdy ale neví jak, zvláště když konkrétní problém přesáhne rámec učiva zdravotní školy nebo zkušeností a vědomostí nabytých v praxi. Pokud však má sestra k pacientům celkově negativní nebo lhostejný přístup, posouvá se řešení tohoto problému do zcela jiných dimenzí. 12

13 Jaké jsou dle Vašeho názoru nejdůležitější potřeby umírajícího? Nejfrekventovanější odpovědi byla v různých variantách potřeba přítomnosti rodiny přítomnost a pozornost příbuzných, pocit blízkého příbuzného, zájem a péče rodiny, kontakt s rodinou, přítomnost nejbližších, rodina okolo apod. Přítomnost nejbližší rodiny a domácí prostředí nenahradí umírajícímu sebelepší péče nemocničního personálu. Další potřebou umírajícího byla zdůrazňována potřeba sociální kontaktu nemít pocit samoty, pocit, že není nikým opomíjen, zájem o jeho osobu, přítomnost druhé osoby, porozumění okolí, stálá pozornost, neumírat o samotě apod. Přesto, podle názorů sester, mnoho lidí umírá v nemocnicích opuštěně a personál někdy ani neví, kdy přesně smrt nastala. Potřeba umírajících mít klid, klidné prostředí nebo soukromí, která byla uváděna poměrně často, je plněna většinou důsledně, někdy i na úkor všeho ostatního. Potřebu tělesné pohody uváděly sestry ve vztahu k ošetřovatelské péči být v čistotě, vzorná péče sester, maximální plnění všech potřeb, pohodlí, ohleduplné zacházení, zájem a péče sester, plnění všech přání (pivo, cigareta, ) apod. Pouze u desetiny oslovených sester se objevila potřeba být bez bolesti analgetizace, aby neumíral v bolestech, zbavení bolesti, nemít silné bolesti aj. 13

14 Přestože bolest bývá jednou z nejhorších útrap umírajícího, často bývají tišící prostředky podávány velice opatrně, zvláště pokud umírající již není schopen pro celkové vyčerpání své potíže jakkoliv vyjadřovat. Několik sester uvedlo v dotazníku pouze jednu potřebu umírajícího hygienu a dokonce jen samotu. Některé psychologické potřeby, např. potřeba zachování lidské důstojnosti nebo naděje, se neobjevily ani v jednom dotazníku. Sestry zcela zapomněly na potřeby duchovní. 14

15 Dokážete se vcítit do prožívání umírajícího a lépe tak poznat, co ho právě nejvíce trápí? Většina sester uvedla, že se do prožívání umírajícího vcítit dokáže. To by znamenalo, že by měly mít osvojeny zásady empatické péče, což předpokládá mimo jiné i znalosti z oblasti možných potřeb umírajících. Do této skupiny se však zařadily i ty sestry, které popsaly u umírajících pouze důležitou potřebu hygieny nebo samoty Asi pětina sester přiznává, že vcítit se do prožívání umírajícího není jednoduché, ale snaží se o to s nejistými a střídavými výsledky. Ostatní se o empatii nikdy nepokouší, neboť se jim zdá zbytečná. Takto usuzovaly zpravidla sestry středního věku (41-55 let), které se s umírajícím setkávají často nebo stále. Jejich ostatní odpovědi však na neznalost této problematiky neukazují, spíše naopak. Pravděpodobně zde sehrává jistou roli rutina a zobecňování možných potřeb umírajícího na základě dlouholetých zkušeností z praxe místo individuálního přístupu. 15

16 Setkala jste se někdy u svých kolegyň s neetickým nebo nedbalým zacházením při ošetřování umírajícího? Jak jste (nebo jak by jste) zareagovala? Více než polovina dotázaných sester se s neetickým nebo nedbalým zacházením s umírajícím v praxi nikdy nesetkala. Nelze však jednoznačně určit, co kdo považuje ještě za etické či už za neetické. Co může být pro jednu sestru ještě normální či přiměřené, nemusí znamenat totéž pro někoho jiného. Záleží pravděpodobně i na celkové atmosféře a úrovni péče na konkrétním oddělení, na přístupu i případné benevolenci vedoucích sester a lékařů. U umírajících se často šidí toaleta a jídlo, někdy se jen čeká, až zemře. Mám velmi špatné zkušenosti s poukazováním na chyby druhých - nemá to cenu a vždy se to zatím obrátilo proti mně. (24 let, praxe 4,5 let) Velmi mi vadí, když sestry vtipkují po smrti pacienta. Několikrát jsem na to upozornila - bez efektu. (26 let, praxe 3 roky) Sestry často hovoří před umírajícím, jako by tam nebyl. Vadí mi neúcta k tělu zemřelého. Vždy upozorním na nevhodné chování. (34 let, praxe 7 let) Vadí mi určitá ležérnost a ledabylost zvláště u mladších kolegyň, a to nejen při ošetřování umírajícího. Vždy radši odejdu z pokoje, domlouvat jim nemá cenu. (54 let, praxe 34 let) I když se většinou jedná o maličkosti, vždy se snažím vyjádřit svůj názor. (23 let, praxe 3 roky) 16

17 Nedávno jsem byla svědkem toho, že mladší kolegyně zapomněla v daném čase podat pacientovi antibiotika - ale tvrdila opak. Byla jsem si zcela jistá, protože jsem byla celou dobu na ošetřovně, odkud by si tyto léky musela nejprve vzít. Šlo o špatného, zmateného pacienta a podávání léků u něho vyžadovalo čas a trpělivost. S kolegyní jsem se pohádala a ordinaci jsem splnila sama. (55 let, praxe 28 let) Často mne zaráží neúcta k tělu zemřelého, a to i těch kolegyň, kterých si jinak velice vážím. (41 let, praxe 23 let) Velmi mi vadí, když se umírající člověk nutí do jídla přestože nemá vůbec chuť. Následně se mu rozpíchají ruce i nohy kvůli infúzím a končí to žaludeční sondou nebo naopak. Pokud se nemocný brání, tak je přikurtován. Reagovat nemohu nijak, protože se jedná o ordinace. (26 let, praxe 8 let) 17

18 Jste přesvědčena, že v péči o umírajícího člověka pro něho děláte maximum? Většina sester je přesvědčena, že umírajícímu věnuje maximální péči. Dlužno podotknout, že jejich odpovědi byly velice různorodé co se týče např. znalostí potřeb nebo způsobu osvojené komunikace s umírajícím. Zdá se, že některé sestry jsou pravděpodobně k sobě stejně nekritické, jako tomu bylo u položky posouzení své schopnosti vcítit se do prožívání umírajícího. Třetina sester přiznává, že pro vysoké pracovní vytížení se umírajícímu většinou nemůže maximálně věnovat. Záleží na mnoha věcech - na stavu oddělení, počtu ležících pacientů a na počtu sester. (34 let, praxe 7 let) Pro nemocného se dá vždy udělat více, než je nezbytně nutné, pokud to ovšem sestra udělat chce a umí. Stejně tak je možné vymluvit se na pracovní zaneprázdněnost. Mnohdy záleží pouze na sestře samotné, jak dalece je pacientovi ochotna vyjít vstříc nad rámec běžných povinností. Při ošetřování umírajících nebývá efekt této péče objektivně hodnotitelný zlepšujícím se zdravotním stavem nemocného. Takoví pacienti si obvykle na nekvalitní ošetřovatelskou péči nestěžují, neboť k tomu nemívají dostatek sil. 18

19 Dokážete si vzpomenout na nějaký případ z Vaší praxe, kdy na Vás úmrtí pacienta zvlášť výrazně zapůsobilo? Všechny dotázané sestry popsaly v různém rozsahu jeden, pro ně zvlášt psychicky traumatizující, případ z vlastní praxe. Nejčastěji zde sestry uváděly umírání mladého člověka, dítěte nebo velmi dramatické a bolestivé umírání nemocného bez ohledu na jeho věk. Mladý člověk umíral v průběhu vánočních svátků, byl v mých letech. Dusil se. Nechtěl být sám. Nechtěl se stěhovat na pokoj poblíž sesterny, protože byl inteligentní a vypozoroval, že na onom pokoji pacienti často umírají. Musím přiznat, že tento pacient a jeho smrt ovlivnily moji vánoční náladu téměř k depresi. (34 let, praxe 7 let) Muž, 43 let, přijatý pro bolesti zad, zemřel po sedmnácti dnech v bolestech a zmatený na dosud skrytou rakovinu a metastázy v celém těle. Měla jsem pocit beznaděje, nemohla jsem mu nijak pomoci, jen svou přítomností. (30 let, praxe 12 let) Paní kolem padesáti let, rakovina plic s meta-procesem v posledním stádiu, umírala asi 10 měsíců. Měla silné bolesti, byla plně při vědomí. Později se stavy vědomí střídaly s útlumem po silných opiátech. Byla trpělivá, vyrovnaná, ale při silných bolestech nás všechny prosila o ukončení utrpení. Nikdy jsem nezažila větší pocit bezmocnosti a soucitu. (36 let, praxe 15 let) Žena, asi 70 let, přijata v celkem dobrém zdravotním stavu kvůli rehabilitaci. Během dvou měsíců se stav postupně zhoršoval, stále nové potíže, pacientka přestala spolupracovat, vzdala to, zemřela v celkově špatném stavu jako úplně ležící na zápal plic. Dlouho 19

20 jsem musela myslet na to, že jsme asi pro ni neudělali maximum. Nemusela zemřít, kdyby na tom byla lépe psychicky a nevzdala to. (27 let, praxe 4,5 let) Na ARO jsem viděla umírat dvě děti - jednoleté a tříleté, které přivezli z hořícího domu. Nikdy na to nezapomenu (23 let, praxe 5 let) Žena, asi 85 let, v celkově špatném stavu s rozsáhlým dekubitem v křížové oblasti, silně zapáchajícím. Umírala velmi dlouho v bolestech. Velmi se trápila. Přestože měla hodně příbuzných v blízkém okolí, nemívala žádné návštěvy. Cítila jsem velkou lítost a beznaděj. (24 let, praxe 6 let) Muž, 45 let, umíral tři měsíce na rakovinu plic s metastázami po celém těle. Chátral a hubnul nám před očima, nemohli jsme mu nijak pomoci. Cítila jsem lítost a bezradnost, měl věk mých rodičů. (22 let, praxe 3 roky) Žena, asi 45 let, byla u nás hospitalizována asi tři dny s diagnózou karcinom močových cest. Během čtyř hodin vykrvácela do dutiny břišní. Byla to matka mojí spolupracovnice. Cítila jsem lítost, smutek a strach, že by se to mohlo přihodit mojí rodině. (29 let, praxe 11 let) 20

21 ZÁVĚR Většina sester prožívá smrt člověka jako silný psychický otřes. Sestry daleko hůře a déle prožívají umírání mladého člověka, zvláště pokud jim připomíná někoho známého či příbuzného. Své pocity umí sestry popsat většinou velice přesně, ale pojmenovat pocity a potřeby umírajícího jim činí potíže. Sestry samy pociťují v tomto směru nedokonalou teoretickou připravenost. To může potom vést k povrchnímu přístupu k umírajícímu a k celkově zkreslenému hodnocení nejen své práce, ale také úrovně péče na svém pracovišti (aniž by si to sestry vždy samy uvědomily). Znát potřeby umírajícího, tedy umět je přesně pojmenovat a v praxi poznat jejich deficit, to je nezbytný předpoklad k tomu, aby mohly být tyto potřeby uspokojeny a péče o tohoto umírajícího byla efektivnější. Vzdělanější sestra by možná pociťovala smutek, strach či beznaděj s mnohem mírnějším dopadem na svoji psychiku a soustředila by se více na to, co prožívá umírající. Kübler-Ross: Existuje mnoho nemocí - a vedle nich i stáří, které v medicíně vyčerpávají všechny možnosti. Není ale žádná nemoc, která by vyčerpala možnosti lidské blízkosti. Pro toho, kdo chápe hodnotu mlčení a najde v sobě dostatek sil a lásky k tomu, aby se k umírajícímu posadil, není pohled na něho ani trapný, ani nevzbuzuje hrůzu - vidí jen pomalé vyhasínání tělesných funkcí. Pohled tiše umírajícího člověka připomíná padající hvězdu, hvězdu mezi milióny světel na vzdálené obloze - zaplane a zmizí navždy 21

22 22

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými

Více

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová Proč NE eutanazii aneb Být či nebýt? Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová V soutěž ěži i Mladé ěži i Mladé fronty fronty Dnes (2007) Dnes (2007) Studenti tou čtou

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Školní řád Mateřské školy

Školní řád Mateřské školy Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Trutnov Horská 160 541 02 Odloučené pracoviště při nemocnici Školní řád Mateřské školy Článek 1. Úkol školy Mateřská škola při nemocnici poskytuje speciální

Více

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, střední Čechy, o.s. Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko APLA

Více

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku Kvalita života s dialýzou Vítejte na našem dialyzačním středisku Úvod V předchozích brožurách jste nahlédl/a do široké škály informací, které by Vám měly pomoci přizpůsobit se životu s dialýzou. Je třeba

Více

Čekání na DUPV příběh pana P.P. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Autoři:Veronika

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Pracovní podmínky zdravotníků v ČR. Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS

Pracovní podmínky zdravotníků v ČR. Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS Pracovní podmínky zdravotníků v ČR Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS Úvod Informace z praxe o nevhodných pracovních podmínkách ohrožujících kvalitu péče Dotazníkové šetření červen

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Kateryna Tokar, studentka 3 lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze.

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Kateryna Tokar, studentka 3 lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze. DOTAZNÍK Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Cílem práce je zjistit a popsat kvalitu života HIV pozitivních pacientů a posoudit vliv práce všeobecných

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Péče o umírajícího a mrtvé tělo Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Bc. Höferová Hana PÉČE O UMÍRAJÍCÍ A MRTVÉ TĚLO Vypracovala:

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

STRES STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ 1 Machová A., Macáková J. 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta,

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha ZKUŠENOSTI SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ O LIDI BEZ DOMOVA Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha Důležité události vedoucí k rozvoji zdravotnické pomoci lidem bez domova v Praze 1994 Vznik první ordinace praktického

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- IV. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.3.2009 Bc.Eva Matoušková Léčba bolesti tradiční

Více

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005)

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Pohled veřejnosti na mimořádné události a možnosti zdravotníků

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze

UROLOGY WEEK 2012 Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze přednosta prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. Urologická klinika VFN a 1. LF UK se letos

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Od zralosti ke stáří

Od zralosti ke stáří Od zralosti ke stáří Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

MONITORING KOMPLETACE ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

MONITORING KOMPLETACE ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO MONITORING KOMPLETACE ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO ŘÍJEN OD 04.10. DO 08.10.2010 1 PRIMA Operace bez krve. Čeští lékaři se učí operovat prostřednictvím ultrazvuku. Moderátorka: Česká republika získala nový

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Z čeho máme největší strachy?

Z čeho máme největší strachy? Z čeho máme největší strachy? Lidská mysl je každý den naplněna neuvěřitelným množstvím informací. Svoji hlavní úlohu hraje také stres, který je u většiny lidí žijících nejen - ve velkoměstech na denním

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Obsah OBSAH Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Proděláváte syndrom mrzutého muže? 10 Zažíváte mužskou depresi? 10 Jak používat tuto knihu 11 Část 1: Problém 12 Kapitola 1: Syndrom

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Psychosociální aspekty integrace dětí-cizinců I.

Psychosociální aspekty integrace dětí-cizinců I. Psychosociální aspekty integrace dětí-cizinců I. Lucie Hubertová LS 2014 Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073)

Více

WHOQOL 100 česká verze

WHOQOL 100 česká verze PCP 00 WHOQOL 00 česká verze Instrukce Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Odpovězte prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 Dobrý den, dovolujeme si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který nám bude sloužit k hodnocení a zvyšování kvality služeb poskytovaných ANIMA VIVA o.s.

Více

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Výstup KA 3: EVALUACE A INOVACE OVĚŘENÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ 1 Hodnocení

Více

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí Mgr. Martina Viewegová Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová Kyberprostor je prostor, který je časově i prostorově neomezený. Dítě to na rozdíl od dospělého ví. Ví, že nepomůže

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Statutární město Ostrava městský obvod Slezská Ostrava Odbor sociálních věcí Vyhodnocení dotazníkového šetření Na oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Jakub Šesták koordinátor DUPV

Jakub Šesták koordinátor DUPV Jakub Šesták koordinátor DUPV V roce 1983 se vyjádřil J-Cl Chevrolet z Ženevy o pacientech, dnes indikovaných k DUPV, citátem, The best thing for this poor fellow would be an early death. Nicméně v téže

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz

Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace zdravotník s onkologickými pacienty Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika FN Brno lkalvod@fnbrno.cz Komunikace je základním atributem a pot ebou každého živého tvora. Jako spole

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Monika Marková Sestra a pacient v paliativní péči Recenze: MUDr. Marie Svatošová Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo fotobanka allphoto,

Více

Trápí Vás deprese? Určeno nejen pro muže.

Trápí Vás deprese? Určeno nejen pro muže. Trápí Vás deprese? Určeno nejen pro muže. Určeno nejen pro muže. Proto Vás ovšem nemusí trápit potíže ve Vašem sexuálním životě. Tato brožurka je určena jen pro Vaši informaci. V žádném případě nemůže

Více

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Léčba pokročilédemence paliativnípřístup Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Terapie demencí Kauzální Symptomatická Terapie demencí Kauzální Symptomatická Paliativní - komfort a důstojné

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Projekt ŠANCE. o realizaci poradenského programu ŠANCE žáků a studentů Střední školy technické, Dělnická 21, Most - Velebudice. v rámci projektu ŠANCE

Projekt ŠANCE. o realizaci poradenského programu ŠANCE žáků a studentů Střední školy technické, Dělnická 21, Most - Velebudice. v rámci projektu ŠANCE Projekt ŠANCE Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o realizaci poradenského programu ŠANCE žáků a studentů Střední školy technické, Dělnická 21, Most - Velebudice v rámci

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI KDY PROBLÉM, KDY MILOSRDENSTVÍ...? Šebeš Andrej, Zimmelová Veronika Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, SC Prevent Č.Budějovice VII. Adiktologická konference Jč. Kraje, Červená, říjen

Více

Názory občanů sídla DOBŘEJICE

Názory občanů sídla DOBŘEJICE Názory občanů sídla DOBŘEJICE II. díi Zpracovali : Spojené ateliéry KA, M. A. A. T. Odborný garant: Ing. arch. Jirovský Martin, Ph. D. Počet dotazovaných osob pro sídlo Dobřejice: osob z celkového počtu

Více

Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné

Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné Soubor kvantitativních výzkumů pro hospicové občanské sdružení Cesta domů Září 011 / Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů / Client Service Manager:

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Češi a pěstounská péče 2012. Mgr. Marie Oktábcová I Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR I 2. dubna 2012

Češi a pěstounská péče 2012. Mgr. Marie Oktábcová I Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR I 2. dubna 2012 Češi a pěstounská péče 2012 Mgr. Marie Oktábcová I Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR I 2. dubna 2012 METODIKA VÝZKUMU Metoda: Vzorek: Kvantitativní výzkum Reprezentativní vzorek české dospělé populace

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Plánovánízaměřenéna člověka jako nástroj zvyšováníkvality života

Plánovánízaměřenéna člověka jako nástroj zvyšováníkvality života Plánovánízaměřenéna člověka jako nástroj zvyšováníkvality života Konference Pro změnu 2009 Praha 2.10.2009 Rela Chábová Dana Kořínková Podle: http://helensandersonassociates.co.uk Tříděnítoho, co je důležitépro

Více

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv TISKOVÁ ZPRÁVA Mgr. Naděžda Horáková Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129, 221 183 588 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Názory občanů

Více