T E O R E T I C K A C A S T

Transkript

1 8 0 U vod Romove jsou velmi pocetnou minoritou, kterase bčhem pobytu v C R nedokazala zcela zaclenit do včtsinove spolecnosti. Je jistč mnoho duvodu, proc tomu tak je. BČhem uplynulych deseti let se uvnitr romske mensiny zviditelnily mnohe proble my. Rada bych proto ve sve praci priblızila ctenaru m proble my ostravskych Romu, kterı jsou postizeni lichvou. Jiz pred casem jsem se zacala blıze zajımat o romske etnikum. Proble m lichvy nenı zdaleka novy a existuje v OstravČ jiz temčr pčt let. V poslednı dobč se vsak pocet ohrozenych socialnč slabych rodin vyraznč zvysil. Jakmile jsem se blıze seznamila s kulturou a tradicemi, ktere mne velmi oslovily, uvčdomil jsem si, ze abych do budoucna mohla skutecnč te to skupinč obyvatel pomoci, nestacı jen dobravu le. Tato problematika je pro mne moc pritazlivaa v budoucnu bych chtčla pracovat v nestatnı sfere s romskou mensinou. Absolventskou praci jsem rozdčlila do dvou zakladnıch castı. Prvnı cast je teoreticka, ve ktere jsem pouzila informace z nastudovane dostupne literatury, internetu a casopisu, jenz se tykajı problematiky lichvy nejen v OstravČ, ale i v cele C eske republice. V te to casti jsem se zabyvala prıcinami, ktere vedou jedince k vyuzitı sluzeb lichvare a s tım spojenymi dusledky. Zkoumala jsem prevenci PC R v ramci Moravskoslezske ho kraje a moznosti nasledne ho resenı vznikle ho proble mu. V zavčrecne kapitole jsem pak uvedla seznam zarızenı a institucı, ktere poskytujı pomoc romskym obyvatelu m v OstravČ. V prakticke casti jsem pouzila metody prace polostrukturovane ho rozhovoru, ktery zkoumaprıciny vedoucı ostravske Romy az do sparu lichvare. Take mne zajımal pohled samotnych Romu na lichvare, zda cıtı nenavist ci spasu. Jako hlavnı cıle prace jsem si stanovila priblızit moznosti resenı lichvy v ostravske m regionu. Je zde velmi vysoka nezamčstnanost, kteraje casto primarnı prıcinou lichvy. Dale jsem se snazila zdu raznit nutnou potrebu resit proble m nejen pro samotne postizene jedince, ale zaroven ve spolecnosti jako celku.

2 9 T E O R E T I C K A C A S T

3 10 1 Historie a kocovanı Romu Predpokladase, ze Romove jsou potomci nejnizsıch indickych kast, tzv. Pariu, kterı zili v oblasti stredozapadnı Indie (Radazstanu, Brahmananu). Srovnavanım jazyka novoindoindicke ho s jazykem romskym dospčli odbornıci k vysledku, ze zde existuje vyraznashoda v obou jazycıch. Byli povazovani za kastu nedotknutelnych, protoze vykonavali mčstske povolanı pro ostatnı obyvatele jako uklızenı odpadku, palenı mrtvol, nebo cistčnı kanalizace. Nedotknutelnı se nazyvali proto, ze se s nimi lide z ostatnıch kast nemohli stykat, jinak by propadli. Zakazoval to kastovnı rad. 1.1 Putovanı Romu Romove odesli v nčkolika migracnıch vlnach o ruznych intenzitach. Hlavnı duvody odchodu nejsou znamy. Predpokladase vsak, ze uvnitr indicke spolecnosti probıhaly slozite rozpory a take existujı zmınky, ze jiz v te to dobč byla Indie prelidnčna. Odchod Romu mohl byt zpu soben take najezdy Avaru na Indii, kterı se snazili obyvatele vytlacit a asimilovat. Jsou znama dvč velkamčsta Mahandzadaro a Harabdana, ve kterych zili predkove Romu. Drıve nebyla opevnčna a ani obyvatele tčchto mčst nevlastnili zbranč. StČhovanı probčhlo od 4. Ř 9. stoletı n. l. Romove kocovali v rodovych klanech. Pri cestč smčrovali prevazn Č na zapad. Docasny domov nasli v Persii, kde se zdrzeli vıce nez jedno stoletı. Evropa byla jiz v teto dobč pomčrnč hustč zalidnčna. Romove putovali kocovnym zpu sobem. Byli na pohled odlisnı od ostatnıch obyvatel, mčli sve obrady a tradice a prinaseli s sebou remesla, kterazrucnč ovladali. Prvnı zmınky pochazı z 11. stoletı. Recky mnich na hore Atos popisuje Romy a jejich nabozenstvı jako urcity druh sektarstvı, ktery nazval Athyuganox. Sami sebe Romove nazyvajı Roma i presto, ze puvodnı narod, ktery vysel v 4. stoletı z Indie, se jmenoval Dona (Sırie-Siloma, SpanČlsko-Kale, Francie-Mamus). 1 1 PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dčjepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o

4 11 Od 14. stoletı jsou z ceskych letopisu znami Romove take na nasem ťzemı. JistČ prisli drıve, ale zmınky o nich nejsou v kronikach prılis jasne. Podlozene dukazy o vyskytu Romu v EvropČ existujı az ze 14. stoletı. (V popravcı knize panu z Rozmberka z roku 1399 se pıse o zlodčji, konkre tnč o cerne m cikanu, nazyvane m Ondreju v pacholek.) Romove byli povazovani za Syny krale Sindela. Pu vodnč to byly ctyri putujıcı kmeny. 2 Romove byli nejprve prijımani prıvč tivč. Dokazali se velmi rychle zaclenit do tehdejsıch struktur i zakonu. Uctıvali Juvernisticke nabozenstvı, ktere se velmi podobalo kresžanstvı. Jejich buh se jmenoval Devla. NemČli pısmo, takze si svou historii predavali v pyramidech, coz byly tzv. pohadky pro dospčle, ve kterych se odrazela historie predku. Dıky lidove tvorivosti se pyramida postupnč mčnila, kazdy si je pretvoril podle toho, co tım chtčl povčdčt. Naprıklad, jak odmıtli schovat Marii s Jezısem a Josefem, kdyz byli na ťtčku, nebo ze jsou pry potomci egyptske ho kovare, ktery vykul hreby, jimiz byl pak Jezıs pribit ke krızi. Veskere tyto povčsti jsou napıchnuty na kresžanskou vıru. 3 Pronasledovanı Romu zacalo az koncem 15. stoletı. Tehdy ztratili ochranu svčtske moci, predevsım dıky zpu sobu m, jakymi si zajisžovali zivobytı (včstčnı a carovanı). To mčlo za nasledek krute zpu soby zachazenı, ktere nebylo nijak stıhano. Pu sobil na nč velky tlak cırkve i svčtske moci. Stahli se a postupovali dale na vychod. 4 2 PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dčjepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material.

5 12 Sve mısto nachazeli predevsım ve vychodnı EvropČ, kde se zacali usidlovat. Zde mčli moznost se prosadit pri zpracovavanı kovu a mohli tu uplatnit sve vrozene hudebnı nadanı. Dodnes je jimi nejvıce osıdlena pravč vychodnı a jiznı Evropa. 1.2 C echy a Morava PonČkud lepe se vyvıjela situace na MoravČ. Tady byla romska populace relativnč tolerovana. Naprıklad hrabč Kounic nechal v 17. stoletı usadit na sve m panstvı romskou rodinu z Uher. Zacaly se obecnč vytvaret lepsı podmınky pro usazovanı Romu na MoravČ. V 18. stoletı probčhl prvnı pokus o asimilaci Mariı Tereziı, ktera narıdila zakaz kocovanı. Prikazala rozdčlit pudu, posılat dčti do skoly a prevle ci tradicnı sat. Take chtčla, aby prestali mluvit romsky a prejmenovali se na neromska jme na. C ast obyvatel skutecnč prestala kocovat a zacala uzavırat smısena manzelstvı a posılat dčti do skol. Nazyvali se Novymi rolnıky. 5 Oproti tomu v C echach v prvnı polovinč 19. stoletı zustavajı Romove neusazeni a spolecnost je povazuje ze nezadoucı skupinu obyvatel. Na MoravČ se naopak jiz v te to dobč vytvarı huste romske osıdlenı a to predevsım v okolı Hodonına, Uherske ho Brodu a Uherske ho HradistČ. V roce 1900 jiz na MoravČ existuje te mčr 30 romskych taboru a o deset let pozdčji se jiz Romove zdrzujı ve 109 obcıch na MoravČ. C asto museli na natlak obyvatel zakladat tabory az za danou obcı. Jestlize Romove chtčli zıskat v obci trvale bydlistč, museli prekonat odpor mıstnıch obyvatel. Nejednou byli take vyhnani. Znova se vsak vraceli, cımz se postupnč vytvareli pozitivnı podmınky pro proces integrace. 5 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material.

6 Obdobı II. sve tovš valky V roce 1928 bylo romske obyvatelstvo na zakladč zakona secteno, pocet Romu byl asi Toto scıtanı se stalo zakladnım materialem pro pozdčjsı transporty bčhem II. svčtove valky. Pokud se z nich lide nevykoupili, nebo jinak nezachranili, skoncili v transportech do sbčrnych taboru, ktere byly v Letech u Pısku a v HodonınČ u Kunstatu. Z tčchto 7000 lidı se zpčt vratilo pouze 200. Ti se vsak jiz nikdy k romske narodnosti nepriznajı. Deportace Romu probıhala celkem ve trech etapach. Prvnı probčhla v breznu roku NČkterı usedlı Romove byli tehdy z transportu vyjmuti a zatım ponechani na svobodč. Dalsı transporty mırily do Letu 7. kvčtna 1943 a do Hodonına 22. srpna Poslednı probıhaly od rıjna 1943 do 28. ledna Z C eske zemč bylo dale deportovano asi 5300 osob romske ho pu vodu. BČhem II. svčtove valky byli cestı Romove te mčr vyvrazdčni. 6 Na Slovensku nebyla situace tak drasticka. Romove tam na mnoha mıstech zijı i dnes tradicnč v osadach. Pokud bčhem valky vychazela osada s vesnicı dobre, tak vesnice NČmcu m Romy nevydala. Ze Slovenske republiky se podarilo do konce valky poslat jen dva transporty. 1.4 Povalecnš obdobı a doba totality Soucasnaromskakomunita zijıcı na Ostravsku pochazı z valne casti z vychodnıho Slovenska. Jejich rodiny k nam prisly po roce 1946, kdy se z pohranicı vystčhovavali NČmci, a tak se zde mohly usıdlit. Velke narusenı romske komunity prislo v dobč tzv. 2. naborarske vlny, kterabyla zpu sobena dohodou mezi C R a SR o stčhovanı dčlnıku 6 Ivan Gabal a kolektiv. Etnicke mensiny ve strednı EvropČ. 1. Vydanı. Praha : 1999.

7 14 do oblastı s nedostatkem pracovnıch sil. Romove byli v organizovanych naborech premısžovani hlavnč do uhelnych oblastı na sever C ech a Moravy, kde vsak nemčli sve koreny a dodnes se tam plnč neadaptovali. V letech se problematikou Romu zacal zabyvat Vladnı vybor pro otazky cikanskych obyvatel, a pozdčji v roce 1969 take Komise vlady pro otazky cikanskych obyvatel. Resila hlavnč proble my zamčstnanosti, bydlenı, vychovy mladeze a omezovanı kriminality. V teto dobč vznikaly pri okresech komise Rady okresnıho narodnıho vyboru pro otazky cikanskych obyvatel, ktere poprve zavedly sıt tere nnıch socialnıch pracovnıku (kuratoru ). Naplnı jejich prace bylo resit a mapovat proble my v oblasti bydlenı, skolnı dochazky a zamčstnanosti. Komise vlady a sıž tere nnıch socialnıch pracovnıku byly zruseny v roce Zasahovat do hlubsı historie romske ho etnika nenı pro ťcely te to prace vyznamne. 1.5 Od roku 1990 do soucasnosti Pri scıtanı lidu v C eske republice, ktere probčhlo v r. 1991, se k romske narodnosti prihlasilo obcanu, avsak ve skutecnosti bylo toto cıslo nčkolikanasobnč vyssı. V roce 1995 se tento pocet odhadoval mezi az Presne cıslo vsak vzhledem k nepresnostem statistik nelze stanovit. 8 K se opčt uskutecnilo v nası C eske republice Scıtanı lidu, domu a bytu. V tomto roce se k ceske narodnosti prihlasilo celkem obcanu. K romske narodnosti se prihlasilo celkem obyvatel coz je te mčr o jednu tretinu me nč nez pri scıtanı v roce Tım padem je take velmi obtızne zjistit skutecny pocet Romu zijıcıch na ťzemı Ostravy. 9 7 PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dčjepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o Ivan Gabal a kolektiv. Etnicke mensiny ve strednı EvropČ. 1. Vydanı. Praha : Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

8 15 Du vodu, proc se k romske narodnosti prihlasilo tak malo lidı, je mnoho. Mnozı tak ucinili z duvodu vlastnıho vylepsenı sve ho postavenı ve spolecnosti, obav pred diskriminacı, ci pocitu falesne ho studu, coz svčdcı o nedostatecne m sebeuvčdomčnı. Nejvyssı pocty Romu se vyskytovaly predevsım v OstravČ, asi obyvatel, a dale v Praze, asi obyvatel. 1.6 Romovš na Slovensku Ve Slovenske republice v druhe polovinč 90. let zilo podle odhadu az Romu, predevsım na vychodč Slovenska. Romove tam i dnes zijı v osadach na okrajıch včtsıch mčst a jejich zivotnı podmınky jsou srovnatelne se zpu sobem zivota ve stredovčku. Bez kanalizace, bez vody, kdy je hydrant az na okraji lokality, v ťdčsnych podmınkach pro bydlenı. Jedine kontakty s obyvateli obce se pohybujı na ťrovni nakupu zbozı a potravin, v lepsıch prıpadech navstčvy mıstnı hospody. Tato izolace je naprostou samozrejmostı pro obcany majoritnı spolecnosti, ale i Romu samotnych. Velmi silne komunity Romu se vyskytujı stejnč jako u nas i ve včtsıch slovenskych mčstech. Zivotnı ťroven Romu je zde prokazatelnč vyssı, ale presto nedosahuje takove ho stupnč jako v C eske republice. I pracovnıch prılezitostı je mnohem menč v porovnanı s C R, coz souvisı s ťrovnı ekonomiky cele ho statu.

9 16 2 Romskamensina u nas 2.1 Struktura romskš mensiny Romskou mensinu muzeme rozdčlit podle pu vodu: Romove - nazev pro prıslusnıky narodnostı mensiny, kterı se k nı hlası. K romske narodnosti se hlası nčkolik etnickych skupin. StejnČ jako skupina Sintı majı take Romove indicky pu vod. C estı Romove - mensina, kterazila do druhe svčtove valky na ťzemı C ech a nčkolik malo rodin zde zije dodnes. Moravstı Romove - mensina, ktera zila do druhe svčtove valky na ťzemı Moravy a nčkolik malo rodin zde zije dodnes. Ma arstı Romove - mensina, kterazila do druhe svčtove valky na ťzemı Ma arska a na ťzemı jiznıho Slovenska v oblasti obyvane Ma ary. Slovenstı Romove - mensina, kterazila do roku 1945 na Slovensku Olasstı Romove - mensina, kterakocovala ve strednı EvropČ do roku 1959 Sintı - mensina zijıcı v zapadnı EvropČ, do druhe svčtove valky zili v pohranicnıch oblastech C ech. Dnes v C eske republice zije jen nčkolik rodin. 10 Komunita Romu, ktera zije v C R, je vnımana jako stejnoroda. Jsou vsak mezi nimi znacne rozdıly. Dalsı rozdčlenı muzeme prove st podle toho, jak se jednotlive skupiny zaclenily do spolecnosti: Prvnı skupinu tvorı pu vodnı Romove, kterı prezili II. svčtovou valku a jejich potomci. Tito jedinci se szili s prostredım, ve ktere m se pohybujı a s majoritou nemajı temčr zadne potıze. Druhou skupinu tvorı Romove, kterı prisli v prvnı vlnč ze Slovenka a ti jsou nejpocetnčjsı. Po odsunu NČmcu se prestčhovali do uvolnčnych prostoru a pozdčji take 10 Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

10 17 do pru myslovych stredisek na severu Moravy a C ech. I pres dlouhou dobu pobytu zde zijı v urcite izolaci vuci majoritč. Dalsı skupinu tvorı Romove ze Slovenska, kterı sem byli v druhe vlnč prestčhovani a jestč se zde neadaptovali. Jejich bydlenı, socialnı ťroven a zamčstnanost jsou na nejnizsı ťrovni ve srovnanı s ostatnımi skupinami. Zcela samostatnou skupinou jsou Olasstı Romove. Ani v minulosti nevykonavali tradicnı romskaremesla. Izolujı se nejen od majority, ale i od ostatnıch Romu, kterı je neuznavajı. Je temčr nemozne, aby mezi sebou navazali tčsnčjsı kontakt. Jakakoliv snaha o spojenı Olasskych Romu s ostatnımi skupinami (Rumungru) zatım vzdy skoncila bez ťspčchu. 11 Dodnes mezi vsemi Romy platı tvrdahierarchie, vrstvy jsou vzajemnč nepropustne a i u dnesnıch komunit se uplatnujı velmi striktnı pravidla. Jediny proble m, ktery je spojuje, je diskriminace a jejı du sledky. Zde rozdıly zanikajı. Je to vsak pouze negativnı tlak, ktery je sjednocuje. To prohlubuje pocit odcizenı mezi Romy a majoritnı spolecnostı, zvysuje nesnasenlivost, obavy a vzajemnou nedu včrivost. Vzhledem k tomu, ze romska struktura je velmi rozmanita, nedase zatım prılis ocekavat zadna jednota pri prosazovanı spolecnych zajmu pri integraci romske mensiny. 2.2 Vzajemnš vztahy Romove nejsou schopni se projevit mohutnčjsım obcanskym ci politickym naporem. Jsou stale v ceske spolecnosti na nejnizsı ťrovni v oblasti profesnı, socialnı i ekonomicke (nezamčstnanost, vzdčlanı, prevaha manualnıch profesı, bydlenı, zivotnı ťroven, kriminalita). Tvorı tak okrajovou vrstvu ceske spolecnosti. 11 Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

11 18 Ti, jenz zvladli posun k vyssım pozicım, se vsak včtsinou snazı odpoutat od sve ho pu vodu i etnicke ho prostredı. Romske elity se snazı z romske komunity spıse uniknout a asimilovat se, jen malokdo je ochoten zpčtnč ovlivnovat a napomahat "svym lidem" do vyssıch socioprofesnıch pozic. Dase tedy rıci, ze u nich prakticky neexistuje aktivnı podpora vlastnı komunity. Ma-li tedy byt romska komunita rozvıjena k vyssımu postavenı jednotlivcu, je vıce nez nutna aktivnı podpora cele komunity. Je treba nabıdnout jejım clenu m sanci, a to i v prıpadč, kdy o to moc nejevı zajem. 12 Nehovorım zde o tom, abychom tčmto jedincu m nosili na zlate m tace bazanty, nebo mazali med kolem ťst, ale nčkdy dıky sve vnitrnı hrdosti nevyuzijı sanci, kterase jim naskyta. Jestlize by ji poskytl clovčk z mensiny, nerozmysleli by se. Myslım, ze kdyz ji nabızı obcan majoritnı spolecnosti, jsou Romove vıce ostrazitı a spıse se snazı z takove to situace co nejvıce vytčzit a o podstatu včci se nezajımajı. Ve včtsinč prıpadu to zpu sobuje hlavnč nedu včra. 12 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material.

12 19 3 Komunikace Pro jistou cast romske populace je romstina stale materskym jazykem a majı k nı blız nez k cestinč. Pouzıvanacestina nebo slovenstina maslabou ťroven, slovnı zasoba je omezena a pısemny projev je temčr nerozvinuty. To velmi ztčzuje kontakt Romu s ťrady. Pısemny projev macasto slabou gramatickou i stylizacnı ťroven, coz negativnč ovlivnuje aktivnı a rovnocenny prıstup k prılezitostem nejen pro lepsı pracovnı moznosti, ale i pro zamčstnanost obecnč. V ceske i slovenske reci Romu je pri projevu patrna dlouhodoba a zanedbana vzdčlanost. Ta se mnohdy pohybuje na hranici gramotnosti. 13 Dıky odlisne mu hodnotove mu syste mu a zkusenostem si Romove vytvorili svu j ojedinčly zpu sob komunikace, ktery je zcela odlisny od majoritnı spolecnosti ve strednı EvropČ. Romove vyuzıvajı predevsım mimoslovnı verbalizaci, ktera tvorı temčr 95% jejich komunikace. Majı casto velmi dobre vyvinuty smysl pro poznanı clovčka. Mnohdy jim stacı pouze pohled a trocha intuice a dokazı poznat, zda to s nimi clovčk myslı opravdu vazn Č, nebo zda nemazajem jejich proble my resit. Romove umı velmi dobre pracovat s city, jsou schopni zıskat informaci i z drzenı tčla nebo pri pohledu z ocı do ocı. Dokazı se vcıtit do druhe ho clovčka. Necinı jim proble m dat najevo sve pocity, povazujı to za prirozene. Jestlize je jim smutno, placı. Je nepodstatne, ze to treba nenı vhodne. C esi oproti nim obtızne vyjadrujı city, jsou zvyklı je potlacovat, nebo alespon nevyjadrovat na verejnosti. 14 Romove nemajı casto moznost vyuzıt jazyka jako efektivnıho nastroje pri komunikaci s majoritnı spolecnostı. Jazykova barie ra a nevzdčlanost tvorı handicap, ktery se projevuje pri sancıch zıskat vzdčlanı srovnatelne s jejich vrstevnıky. Dalsım vyraznym proble mem je, ze včtsina zakladnıch skol stale jestč povazuje romstinu spıse 13 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material. 14 Tamtez

13 20 za negativnı jev. Nevyuzıvajı ji v ramci spoluprace s dıtčtem, nebo rodicem pri odstranovanı oboustrannych predsudku. V pısnıch vsak stale zustavaromstina ziva. Romske casopisy pouzıvajı rovnocennč jak romstinu tak cestinu, snazı se tak vratit na vyssı ťroven jazykovou kulturu a identitu Romu. Tento navrat k jazyku znamenaposılenı sebeuvčdomčnı, tım padem posılenı zpu sobu integrace Romu do spolecnosti. O to se snazı predevsım silne osobnosti Romu. Proto je treba brat tento navrat k romstinč jako posılenı kultury Romu. V prıpadč, ze by se majoritnı spolecnost snazila potlacit romstinu, znamenalo by to dezintegraci kulturnı i etnicke identity Romu. A to v dobč, kdy stale nejsou schopni prijmout ceske prostredı v kulturnım i spolecenske m smyslu, nebož jej berou jako odcizene a pro nč uzavrene a nedostupne. Obr. c.1 Komunikace mezi etnickou mensinou a včtsinovou spolecnostı Pravidla pro komunikaci C lovčk pri komunikaci s Romem nesmı spčchat. Musı byt trpčlivy. Je treba mluvit konkre tnč, jasnč a srozumitelnč. HodnČ pomuze vnımat mimoslovnı komunikaci a opčtnč dat najevo svu j pocit. C lovčk se nesmı bat blızkosti a dotyku. Romove nesnasejı kritiku pred kolektivem. O sjednane m termınu je lepsı se radčji ujistit, a to i nčkolikrat. Pri resenı proble mu je treba ke kazde mu pristupovat individualnč, podle jeho potreb Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha Tamtez

14 21 4 Dnesnı problšmy Romu Predstava romske mensiny, jakozto spolecenstvı svobodnych lidı, kterı jsou neochotni se podrıdit autoritč, ale ve ktere panujı idylicke vztahy muzikantu a kovaru, kterym vladne prısny a spravedlivy vajda, jenz sjednaporadek v prıpadč kradeze slepic, nema jiz dnes s realitou zcela nic spolecne ho. Soucasnou romskou komunitu tızı rada proble mu. Je potreba zacıt se o nč zajımat jiz v primarnı fazi, coz znamenaumčt je pojmenovat, pochopit a hlavnč je co nejdrıve resit. To vse jde teprve v prıpadč, ze se o proble mu mluvı. Romskaproblematika je velmi slozita. Romove nejvıce doplatili na socialnı a ekonomicke zmčny, ktere v poslednıch deseti letech prevratily zivot vsem obyvatelu m strednı a vychodnı Evropy. Zaslouzı si maximalnı pozornost, protoze jsou etnickou skupinou, kteraje na tom dnes nejhure. 17 Dase rıci, ze zde vznikazacarovany kruh, nebo zde spıse jiz nčjakou dobu je, protoze chudı lide majı mensı prıstup ke vzdčlanı a majı mensı sanci uplatnit se na trhu prace. Nemajı penıze, dčtem chybı dostatek podnčtu pro vlastnı rozvoj, schazı jim dostatecne vzdčlanı. Mensina se celkove uzavırastale castčji do sebe a nema zajem resit s majoritnı spolecnostı sve proble my. Zvysuje se oboustranna nevrazivost, tlak, diskriminace a rasismus. 18 Chybı zde porozumčnı, myslım tım jako pro etnickou mensinu, nikoliv pro jednotlivce. Majorita prılis nechape prıciny jejich chovanı. Z jejich strany je cıtit beznadčj a ze strany majority bagatelizovanı. SamozrejmČ nechci tım rıci, ze by zde nebyla snaha o zlepsenı. Nejde o oblast, kteraby byla zcela ignorovana. V poslednıch letech vznikla rada projektu a programu na zlepsenı zivotnı situace Romu, avsak ne vzdy se podarilo Romy integrovat a zapojit do politiky a cinnostı nevladnıch organizacı. Presto je nejvıce ťcinne pravč prıme zapojenı Romu do cinnosti, kteraje pro nč napomocna. Take je nutno si uvčdomit, ze Romove nejsou jednotnou komunitou, ale ze v EvropČ zije nespocet nejru znčjsıch skupin. 17 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material. 18 Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

15 22 Handicapy Romu nızka vzdčlanostnı ťroven - vede ke stale klesajıcımu realne mu prıjmu. Kvalifikacnı struktura je nızkaa odlisuje se od pozadavku trhu prace vyse prıjmu Ř včtsina romske populace se rozhodne pro prechod k jednodussımu a ziskovčjsımu zpu sobu obzivy coz jsou v dnesnı dobč nenı pracovnı cinnost, ale stale jsou to socialnı davky nızkapracovnı moralka Ř Romove casto nejsou schopni zustat dele na jednom pracovisti, coz vyplyvapredevsım z drıvč jsıho kocovne ho zpu sobu zivota Vzde lanı VzdČlanı, ktere Romu m stale chybı, vyraznč snizuje sanci na jejich integraci. Je to predevsım dulezite pro zvladnutı ekonomickych, socialnıch, ale i zivotnıch podmınek. Dalsı duvod spatne ho zaclenı Romu do spolecnosti vidım v male adaptabilitč na nove podmınky. Romove vidı predevsım okamzite splnčnı svych pohnutek a vıce nez teoreticke poznatky uprednostnujı prakticky zivot. 20 Mezi starsı a take jestč strednı generacı muzeme najıt pouze par jedincu, kterı majı vysokoskolske vzdčlanı a nčkolik desıtek tčch, kterı majı stredoskolske vzdčlanı. Drıve vıce pocetnč zastoupene romske remeslo kovaru jiz dnes te mčr zaniklo. Az do nedavne doby Romove ke sve mu zivotu literaturu nebo vzdčlanı nepotrebovali. Tato potreba se tudız nepredavala z generace na generaci. Myslım si ale, ze v dnesnı dobč se situace pomalu mčnı. Sami Romove cıtı, ze je potreba vıce včdčt, aby nčceho mohli dosahnout. Presto je jen malo jedincu, kterı se zacnou vzdčlavat. 19 Internet: Integrace Romu. [Online].aktualizovano [citovano ]. dostupnana Word Wide Wel: 20 Internet: [Online].aktualizovano [citovano ]. dostupnana Word Wide Wel:

16 23 Je pravdou, ze hodnč casu včnujı sledovanı televize a videa, coz ale s velkou oblibou dčlajı i jedinci majoritnı spolecnosti. Hlavnım proble mem je, ze cetba ani aktivnı vzdčlavanı nejsou zazite a Romove na nč nemajı vypčstovany navyk. 4.2 Nezame stnanost Vysoka mıra romske nezamčstnanosti je jednım z nejpodstatnčjsıch proble mu jenz se tykaromske ho etnika v OstravČ. Lide s nızkym vzdčlanım, kterı byli pred listopadem 1989 zamčstnani prevazn Č v tčzkem pru myslu ci stavebnictvı, jsou stale jestč dnes nejvıce postizenou skupinou ekonomicke transformace. Tito lide, mezi nimiz bylo mnoho dčlnıku romske narodnosti, byli jedni z prvnıch, kterı byli propustčni z krachujıcıch podniku. Moznost jine ho zamčstnanı pro nč temčr neexistovala. Stale jestč pro nč nenı dost prace, oni sami se velmi spatnč adaptujı na nove podmınky a jsou tedy dlouhodobč nezamčstnanı. NezamČstnanost a zvlastč ta dlouhodobaposiluje v jedincıch sklony k pachanı trestne cinnosti. 21 Pokud ma jedinec moznost zıskat pracovnı uplatnčnı, nejprve si vzdy spocıta zda je pro nčj vyhodne chodit do prace, pracovat na smčny vcetnč vıkendu, platit si občdy, a nebo zda zustat doma, nemıt povinnosti, usetrit a mıt temčr tytez prıjmy. Socialnı syste m je totiz nastaven tak, ze pracuje-li clovčk v malo kvalifikovane m zamčstnanı, jeho prıjmy jsou stejne, nebo i nizsı, jako kdyby zu staval doma na davkach statnı socialnı podpory. Rodina s nızkym prıjmem ze zamčstnanı je totiz doplacena do vyse zivotnıho minima i presto, ze maobvykle vyssı zivotnı naklady. NezamČstnanost je take jednou z prıcin toho, ze velmi casto te hovorıme a pıseme o lichvč mezi Romy. Ti vsak o nı moc otevrenč hovorit nechtčjı. Myslım si, ze lichva je vyznamnym proble mem vsech socialnč slabych vrstev, ktere nemajı moznost pujcit 21 Internet: Segregace a nezamčstnanost.[online].aktualizovano [citovano ]. dostupna na Word Wide Wel:

17 24 si penıze zadnym jinym zpu sobem. StČzı dnes banka pujcı penıze clovčku, ktery nevlastnı zadny majetek, je odkazany na davky statnı socialnı podpory a dase rıci, ze zije od davky k davce. Jinou moznost, jak zıskat finance, nemajı, protoze banky lidem s zivotnım minimem penıze nepu jcı. Je logicke, ze z takovych to prostredku nenı mozne zadnym legalnım zpu sobem nasetrit, takze prijde-li vyťctovanı plynu, vody nebo elektriny razem je zde proble m, jak jej zaplatit. Jelikoz je na Ostravsku v dnesnı dobč velkym proble mem nezamčstnanost, ktera se nejvıce tykaromske mensiny, stčzı si dnes mohou pomoci vzajemnč rodiny jako to bylo drıve pro Romy typicke. Stare porekadlo, ktere drıve platilo, ze Rom Roma neokrade, se dnes stavaspıse legendou ci spatnym vtipem. Potrebujı-li Romove pujcit penıze, hledajı i presto pomoc predevsım ve sve komunitč. PravČ lichvar majedinou moc zprostredkovatele, je-li clovčk v nale have financnı nouzi, ze ktere dıky celkovč spatnč nastavene mu financnımu syste mu nenı ťniku. Zadny spolecensky syste m nemuze tolerovat lichvu, protoze ta zakonitč vede k zivotu na dluh, ktery je vsak pro slabsıho jedince vzdy sebeznicujıcı. 4.3 Pujcka nebo lichva Spolecnosti Fast finance, s.r.o. a Provident financial, s.r.o. poskytujı financnı pujcky socialnč slabym obcanu m a to zejme na romske mu etniku v OstravČ. Podstatou podnikanı jsou kratkodobe pujcky na velmi vysoky ťrok, pricemz spolecnosti se orientujı na socialnč slabe skupiny obyvatel. U tčchto jedincu lze predpokladat, ze vidina okamzite ho zıskanı male financnı castky prevazı nad ťvahou o celkove nevyhodč transakce. SocialnČ slabym obcanu m castky okolo 6000 az Kc pripadajı atraktivnı, coz si lide s vyssım prıjmem dovedou jen

18 25 stčzı predstavit. Tyto spolecnosti jsou si včdomy, ze nenı lehke zıskat pujcene penıze nazpčt a jsou napojeny na vymahatelskou firmu. 22 V prıpadč, ze by dluznık dobrovolnč nesplacel, mohou dle smlouvy vydat platebnı rozkaz. ObČ spolecnosti se spole hanı na socialnı davky, ktere dluznık pobıra, a ze kterych mohou sve pohledavky uhradit. Spolecnosti neocekavajı, ze by se dluznıci branili opravnymi prostredky. Po nabytı pravnı moci by tedy mohlo dojıt k exekuci movitych včcı, majetku ci socialnıch davek. Proti faktu, ze dluznıci prevzali smluvnı castku pujcky uvedenou ve smlouvč, nelze nic namıtat. Jinak se vsak dahovorit o tzv. poplatcıch, ktere jsou skrytym ťrokem, jenz se pohybuje od 81% do 106%. Firmy jsou si včdomy, ze by tato cısla byla prılis napadna, proto jsou zde procenta nahrazena poplatkem. 23 Po rozboru kratkodobych pujcek u tčchto dvou spolecnostı dosel pravnı zastupce k nazoru, ze dluznık je povinen zaplatit jistinu pujcky, tj. castka, kterou skutecnč obdrzel, nenı vsak povinen platit ťrok, ktery odporuje dobrym mravu m, až je jiz nazvan jakkoliv. Blıze k tomu hovorı Ú 253 Trestnıho zakona. Oblastnı manazeri v OstravČ byli casto svym chovanım ke klientu m nekompromisnı. Velice tčzce se s nimi vyjednavali splatkove kalendare a vznikle pohledavky temčr obratem prodavali vymahatelskym firmam. Po zaangazovanı obcanske ho sdruzenı Vzajemne souzitı, ktere kontaktovalo take prazskou centralu se prıstup zmčnil k lepsımu. Klientu m bylo umoznčno zrıdit a prizpu sobit splatkove kalendare, ktere byli prijatelne pro obč strany. 22 Obcanske sdruzenı Vzajemne souzitı. Pravnı rozbor pu jcek poskytovanych spolecnostmi Provident Financial, s.r.o., Fast Finance, s.r.o., poprıpadč jinymi se stanovenım poplatku 23 Obcanske sdruzenı Vzajemne souzitı. Pravnı rozbor pu jcek poskytovanych spolecnostmi Provident Financial, s.r.o., Fast Finance, s.r.o., poprıpadč jinymi se stanovenım poplatku

19 26 5 Definice pojmu 5.1 Pujcka Pu jcku blıze specifikuje Obcansky zakonık c. 40/1964 Sb. a to konkre tnč v Ú 657 a Ú 658. Smlouva o pujcce je pravnı vztah, kterym prenechavavčritel dluznıkovi včci blıze urcene, zejme na penıze. Dluznık se zavazuje vratit tuto blıze specifikovanou včc stejne ho druhu po uplynutı dohodnute doby. Z toho vyplyva, ze pujcky mohou byt penčzite i nepenčzite. 24 Pri penčzite pujcce lze ujednat vysi ťroku. Dluznık je povinen plnit ťroky, jen pokud byly dohodnuty. Vyse ťroku nenı omezena, avsak nenı mozne, aby se pohybovala vyraznč nad bčznymi ťrokovymi sazbami, nebož v tom prıpadč by takove jednanı bylo v rozporu s dobrymi mravy. Co je konkre tnč mysleno dobrymi mravy, nenı blıze specifikovano, nebož se jedna o pravidlo moralnıho charakteru. Jestlize si predstavıme vztah dluznıka a včritele, jde tedy predevsım o vzajemnou slusnost, respekt a toleranci. Vzdy je vsak treba brat na zretel konkre tnı prıpad. Smlouva o pujcce by mčla byt vyhotovena pısemnč, nejle pe za ťcasti notare. Pote ji totiz muzeme pouzıt jako dukaznı prostredek pri prıpadne nesrovnalosti pred soudem. Bude-li smlouva o pu jcce uzavrena ťstnč, tčzko budeme moci nčco dokazovat. 5.2 Lichva Historicky je dolozeno, ze ne nabozenske presvčdcenı, ale lichva byla hlavnı prıcinou, proc byli Zide vypovčzeni z tolika zemı. Nelze zadnym zpu sobem ospravedlnovat lichvu, stejnč tak jako kdybychom chtčli ospravedlnovat uzıvanı drog. Avsak obč

20 27 zemıch do stavu zavislosti na pu jckach. StejnČ jako lecba drogovč zavislych bude i tato pomoc vyzadovat bolestny proces detoxikace. VČtsina dnesnı populace slova jako ťzernık nebo lichvar nezna, avsak pravč pro mnohe lidi z ghett je kazdodennı a krutou realitou Uzernictvı Pojmem ťzernictvı oznacujeme zvlastnı prıpady lichvy, kdy lichva je vymezena v Trestnım zakonu c. 140/1961 Sb., ve znčnı pozdčjsıch predpisu, v Ú 253 je ťmyslnym majetkovym trestnym cinem, kdy je zneuzito tısnč, nezkusenosti, rozrusenı, nebo rozumove slabosti občti. Budoucım pachatelem je nabıdnuta sluzba, jejız hodnota je v hrube m nepomčru k hodnotč zavazku. U myslem je take uplatnit zavazky, nebo je na sebe preve st. 26 Pachatel muze byt potrestan odnčtım svobody az na dvč leta, nebo penčzitym trestem. Zıska-li pachatel uvedenym cinem znacny prospčch, muze byt potrestan odnčtım svobody na sest mčsıcu az pčt let. Uzernictvı je jednanı, ktere doprovazı lichvu spolecnč s hrubym nasilnym uplatnovanım pachatelovy pohledavky, ta vsak musı nabyt podoby trestne cinnosti. Tyto trestne ciny spadajı do osme hlavy Trestnıho zakona, a to trestne ciny proti svobodč a lidske du stojnosti. Jmenujme alespon ty nejcastčjsı prıpady: - loupez (Ú234) - Uzije-li proti jine mu nasilı nebo pohruzky bezprostrednıho nasilı v ťmyslu zmocnit se cizı včci. Muze byt potrestan odnčtım svobody na dvč le ta az deset let. 25 Internet: Pu jcka nebo lichva.[online].aktualizovano [citovano ]. dostupnana Word Wide Wel: 26 Trestnı zakon c. 140/1961 Sb. ve znčnı pozdčjsıch predpisu