T E O R E T I C K A C A S T

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "T E O R E T I C K A C A S T"

Transkript

1 8 0 U vod Romove jsou velmi pocetnou minoritou, kterase bčhem pobytu v C R nedokazala zcela zaclenit do včtsinove spolecnosti. Je jistč mnoho duvodu, proc tomu tak je. BČhem uplynulych deseti let se uvnitr romske mensiny zviditelnily mnohe proble my. Rada bych proto ve sve praci priblızila ctenaru m proble my ostravskych Romu, kterı jsou postizeni lichvou. Jiz pred casem jsem se zacala blıze zajımat o romske etnikum. Proble m lichvy nenı zdaleka novy a existuje v OstravČ jiz temčr pčt let. V poslednı dobč se vsak pocet ohrozenych socialnč slabych rodin vyraznč zvysil. Jakmile jsem se blıze seznamila s kulturou a tradicemi, ktere mne velmi oslovily, uvčdomil jsem si, ze abych do budoucna mohla skutecnč te to skupinč obyvatel pomoci, nestacı jen dobravu le. Tato problematika je pro mne moc pritazlivaa v budoucnu bych chtčla pracovat v nestatnı sfere s romskou mensinou. Absolventskou praci jsem rozdčlila do dvou zakladnıch castı. Prvnı cast je teoreticka, ve ktere jsem pouzila informace z nastudovane dostupne literatury, internetu a casopisu, jenz se tykajı problematiky lichvy nejen v OstravČ, ale i v cele C eske republice. V te to casti jsem se zabyvala prıcinami, ktere vedou jedince k vyuzitı sluzeb lichvare a s tım spojenymi dusledky. Zkoumala jsem prevenci PC R v ramci Moravskoslezske ho kraje a moznosti nasledne ho resenı vznikle ho proble mu. V zavčrecne kapitole jsem pak uvedla seznam zarızenı a institucı, ktere poskytujı pomoc romskym obyvatelu m v OstravČ. V prakticke casti jsem pouzila metody prace polostrukturovane ho rozhovoru, ktery zkoumaprıciny vedoucı ostravske Romy az do sparu lichvare. Take mne zajımal pohled samotnych Romu na lichvare, zda cıtı nenavist ci spasu. Jako hlavnı cıle prace jsem si stanovila priblızit moznosti resenı lichvy v ostravske m regionu. Je zde velmi vysoka nezamčstnanost, kteraje casto primarnı prıcinou lichvy. Dale jsem se snazila zdu raznit nutnou potrebu resit proble m nejen pro samotne postizene jedince, ale zaroven ve spolecnosti jako celku.

2 9 T E O R E T I C K A C A S T

3 10 1 Historie a kocovanı Romu Predpokladase, ze Romove jsou potomci nejnizsıch indickych kast, tzv. Pariu, kterı zili v oblasti stredozapadnı Indie (Radazstanu, Brahmananu). Srovnavanım jazyka novoindoindicke ho s jazykem romskym dospčli odbornıci k vysledku, ze zde existuje vyraznashoda v obou jazycıch. Byli povazovani za kastu nedotknutelnych, protoze vykonavali mčstske povolanı pro ostatnı obyvatele jako uklızenı odpadku, palenı mrtvol, nebo cistčnı kanalizace. Nedotknutelnı se nazyvali proto, ze se s nimi lide z ostatnıch kast nemohli stykat, jinak by propadli. Zakazoval to kastovnı rad. 1.1 Putovanı Romu Romove odesli v nčkolika migracnıch vlnach o ruznych intenzitach. Hlavnı duvody odchodu nejsou znamy. Predpokladase vsak, ze uvnitr indicke spolecnosti probıhaly slozite rozpory a take existujı zmınky, ze jiz v te to dobč byla Indie prelidnčna. Odchod Romu mohl byt zpu soben take najezdy Avaru na Indii, kterı se snazili obyvatele vytlacit a asimilovat. Jsou znama dvč velkamčsta Mahandzadaro a Harabdana, ve kterych zili predkove Romu. Drıve nebyla opevnčna a ani obyvatele tčchto mčst nevlastnili zbranč. StČhovanı probčhlo od 4. Ř 9. stoletı n. l. Romove kocovali v rodovych klanech. Pri cestč smčrovali prevazn Č na zapad. Docasny domov nasli v Persii, kde se zdrzeli vıce nez jedno stoletı. Evropa byla jiz v teto dobč pomčrnč hustč zalidnčna. Romove putovali kocovnym zpu sobem. Byli na pohled odlisnı od ostatnıch obyvatel, mčli sve obrady a tradice a prinaseli s sebou remesla, kterazrucnč ovladali. Prvnı zmınky pochazı z 11. stoletı. Recky mnich na hore Atos popisuje Romy a jejich nabozenstvı jako urcity druh sektarstvı, ktery nazval Athyuganox. Sami sebe Romove nazyvajı Roma i presto, ze puvodnı narod, ktery vysel v 4. stoletı z Indie, se jmenoval Dona (Sırie-Siloma, SpanČlsko-Kale, Francie-Mamus). 1 1 PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dčjepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o

4 11 Od 14. stoletı jsou z ceskych letopisu znami Romove take na nasem ťzemı. JistČ prisli drıve, ale zmınky o nich nejsou v kronikach prılis jasne. Podlozene dukazy o vyskytu Romu v EvropČ existujı az ze 14. stoletı. (V popravcı knize panu z Rozmberka z roku 1399 se pıse o zlodčji, konkre tnč o cerne m cikanu, nazyvane m Ondreju v pacholek.) Romove byli povazovani za Syny krale Sindela. Pu vodnč to byly ctyri putujıcı kmeny. 2 Romove byli nejprve prijımani prıvč tivč. Dokazali se velmi rychle zaclenit do tehdejsıch struktur i zakonu. Uctıvali Juvernisticke nabozenstvı, ktere se velmi podobalo kresžanstvı. Jejich buh se jmenoval Devla. NemČli pısmo, takze si svou historii predavali v pyramidech, coz byly tzv. pohadky pro dospčle, ve kterych se odrazela historie predku. Dıky lidove tvorivosti se pyramida postupnč mčnila, kazdy si je pretvoril podle toho, co tım chtčl povčdčt. Naprıklad, jak odmıtli schovat Marii s Jezısem a Josefem, kdyz byli na ťtčku, nebo ze jsou pry potomci egyptske ho kovare, ktery vykul hreby, jimiz byl pak Jezıs pribit ke krızi. Veskere tyto povčsti jsou napıchnuty na kresžanskou vıru. 3 Pronasledovanı Romu zacalo az koncem 15. stoletı. Tehdy ztratili ochranu svčtske moci, predevsım dıky zpu sobu m, jakymi si zajisžovali zivobytı (včstčnı a carovanı). To mčlo za nasledek krute zpu soby zachazenı, ktere nebylo nijak stıhano. Pu sobil na nč velky tlak cırkve i svčtske moci. Stahli se a postupovali dale na vychod. 4 2 PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dčjepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material.

5 12 Sve mısto nachazeli predevsım ve vychodnı EvropČ, kde se zacali usidlovat. Zde mčli moznost se prosadit pri zpracovavanı kovu a mohli tu uplatnit sve vrozene hudebnı nadanı. Dodnes je jimi nejvıce osıdlena pravč vychodnı a jiznı Evropa. 1.2 C echy a Morava PonČkud lepe se vyvıjela situace na MoravČ. Tady byla romska populace relativnč tolerovana. Naprıklad hrabč Kounic nechal v 17. stoletı usadit na sve m panstvı romskou rodinu z Uher. Zacaly se obecnč vytvaret lepsı podmınky pro usazovanı Romu na MoravČ. V 18. stoletı probčhl prvnı pokus o asimilaci Mariı Tereziı, ktera narıdila zakaz kocovanı. Prikazala rozdčlit pudu, posılat dčti do skoly a prevle ci tradicnı sat. Take chtčla, aby prestali mluvit romsky a prejmenovali se na neromska jme na. C ast obyvatel skutecnč prestala kocovat a zacala uzavırat smısena manzelstvı a posılat dčti do skol. Nazyvali se Novymi rolnıky. 5 Oproti tomu v C echach v prvnı polovinč 19. stoletı zustavajı Romove neusazeni a spolecnost je povazuje ze nezadoucı skupinu obyvatel. Na MoravČ se naopak jiz v te to dobč vytvarı huste romske osıdlenı a to predevsım v okolı Hodonına, Uherske ho Brodu a Uherske ho HradistČ. V roce 1900 jiz na MoravČ existuje te mčr 30 romskych taboru a o deset let pozdčji se jiz Romove zdrzujı ve 109 obcıch na MoravČ. C asto museli na natlak obyvatel zakladat tabory az za danou obcı. Jestlize Romove chtčli zıskat v obci trvale bydlistč, museli prekonat odpor mıstnıch obyvatel. Nejednou byli take vyhnani. Znova se vsak vraceli, cımz se postupnč vytvareli pozitivnı podmınky pro proces integrace. 5 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material.

6 Obdobı II. sve tovš valky V roce 1928 bylo romske obyvatelstvo na zakladč zakona secteno, pocet Romu byl asi Toto scıtanı se stalo zakladnım materialem pro pozdčjsı transporty bčhem II. svčtove valky. Pokud se z nich lide nevykoupili, nebo jinak nezachranili, skoncili v transportech do sbčrnych taboru, ktere byly v Letech u Pısku a v HodonınČ u Kunstatu. Z tčchto 7000 lidı se zpčt vratilo pouze 200. Ti se vsak jiz nikdy k romske narodnosti nepriznajı. Deportace Romu probıhala celkem ve trech etapach. Prvnı probčhla v breznu roku NČkterı usedlı Romove byli tehdy z transportu vyjmuti a zatım ponechani na svobodč. Dalsı transporty mırily do Letu 7. kvčtna 1943 a do Hodonına 22. srpna Poslednı probıhaly od rıjna 1943 do 28. ledna Z C eske zemč bylo dale deportovano asi 5300 osob romske ho pu vodu. BČhem II. svčtove valky byli cestı Romove te mčr vyvrazdčni. 6 Na Slovensku nebyla situace tak drasticka. Romove tam na mnoha mıstech zijı i dnes tradicnč v osadach. Pokud bčhem valky vychazela osada s vesnicı dobre, tak vesnice NČmcu m Romy nevydala. Ze Slovenske republiky se podarilo do konce valky poslat jen dva transporty. 1.4 Povalecnš obdobı a doba totality Soucasnaromskakomunita zijıcı na Ostravsku pochazı z valne casti z vychodnıho Slovenska. Jejich rodiny k nam prisly po roce 1946, kdy se z pohranicı vystčhovavali NČmci, a tak se zde mohly usıdlit. Velke narusenı romske komunity prislo v dobč tzv. 2. naborarske vlny, kterabyla zpu sobena dohodou mezi C R a SR o stčhovanı dčlnıku 6 Ivan Gabal a kolektiv. Etnicke mensiny ve strednı EvropČ. 1. Vydanı. Praha : 1999.

7 14 do oblastı s nedostatkem pracovnıch sil. Romove byli v organizovanych naborech premısžovani hlavnč do uhelnych oblastı na sever C ech a Moravy, kde vsak nemčli sve koreny a dodnes se tam plnč neadaptovali. V letech se problematikou Romu zacal zabyvat Vladnı vybor pro otazky cikanskych obyvatel, a pozdčji v roce 1969 take Komise vlady pro otazky cikanskych obyvatel. Resila hlavnč proble my zamčstnanosti, bydlenı, vychovy mladeze a omezovanı kriminality. V teto dobč vznikaly pri okresech komise Rady okresnıho narodnıho vyboru pro otazky cikanskych obyvatel, ktere poprve zavedly sıt tere nnıch socialnıch pracovnıku (kuratoru ). Naplnı jejich prace bylo resit a mapovat proble my v oblasti bydlenı, skolnı dochazky a zamčstnanosti. Komise vlady a sıž tere nnıch socialnıch pracovnıku byly zruseny v roce Zasahovat do hlubsı historie romske ho etnika nenı pro ťcely te to prace vyznamne. 1.5 Od roku 1990 do soucasnosti Pri scıtanı lidu v C eske republice, ktere probčhlo v r. 1991, se k romske narodnosti prihlasilo obcanu, avsak ve skutecnosti bylo toto cıslo nčkolikanasobnč vyssı. V roce 1995 se tento pocet odhadoval mezi az Presne cıslo vsak vzhledem k nepresnostem statistik nelze stanovit. 8 K se opčt uskutecnilo v nası C eske republice Scıtanı lidu, domu a bytu. V tomto roce se k ceske narodnosti prihlasilo celkem obcanu. K romske narodnosti se prihlasilo celkem obyvatel coz je te mčr o jednu tretinu me nč nez pri scıtanı v roce Tım padem je take velmi obtızne zjistit skutecny pocet Romu zijıcıch na ťzemı Ostravy. 9 7 PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dčjepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o Ivan Gabal a kolektiv. Etnicke mensiny ve strednı EvropČ. 1. Vydanı. Praha : Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

8 15 Du vodu, proc se k romske narodnosti prihlasilo tak malo lidı, je mnoho. Mnozı tak ucinili z duvodu vlastnıho vylepsenı sve ho postavenı ve spolecnosti, obav pred diskriminacı, ci pocitu falesne ho studu, coz svčdcı o nedostatecne m sebeuvčdomčnı. Nejvyssı pocty Romu se vyskytovaly predevsım v OstravČ, asi obyvatel, a dale v Praze, asi obyvatel. 1.6 Romovš na Slovensku Ve Slovenske republice v druhe polovinč 90. let zilo podle odhadu az Romu, predevsım na vychodč Slovenska. Romove tam i dnes zijı v osadach na okrajıch včtsıch mčst a jejich zivotnı podmınky jsou srovnatelne se zpu sobem zivota ve stredovčku. Bez kanalizace, bez vody, kdy je hydrant az na okraji lokality, v ťdčsnych podmınkach pro bydlenı. Jedine kontakty s obyvateli obce se pohybujı na ťrovni nakupu zbozı a potravin, v lepsıch prıpadech navstčvy mıstnı hospody. Tato izolace je naprostou samozrejmostı pro obcany majoritnı spolecnosti, ale i Romu samotnych. Velmi silne komunity Romu se vyskytujı stejnč jako u nas i ve včtsıch slovenskych mčstech. Zivotnı ťroven Romu je zde prokazatelnč vyssı, ale presto nedosahuje takove ho stupnč jako v C eske republice. I pracovnıch prılezitostı je mnohem menč v porovnanı s C R, coz souvisı s ťrovnı ekonomiky cele ho statu.

9 16 2 Romskamensina u nas 2.1 Struktura romskš mensiny Romskou mensinu muzeme rozdčlit podle pu vodu: Romove - nazev pro prıslusnıky narodnostı mensiny, kterı se k nı hlası. K romske narodnosti se hlası nčkolik etnickych skupin. StejnČ jako skupina Sintı majı take Romove indicky pu vod. C estı Romove - mensina, kterazila do druhe svčtove valky na ťzemı C ech a nčkolik malo rodin zde zije dodnes. Moravstı Romove - mensina, ktera zila do druhe svčtove valky na ťzemı Moravy a nčkolik malo rodin zde zije dodnes. Ma arstı Romove - mensina, kterazila do druhe svčtove valky na ťzemı Ma arska a na ťzemı jiznıho Slovenska v oblasti obyvane Ma ary. Slovenstı Romove - mensina, kterazila do roku 1945 na Slovensku Olasstı Romove - mensina, kterakocovala ve strednı EvropČ do roku 1959 Sintı - mensina zijıcı v zapadnı EvropČ, do druhe svčtove valky zili v pohranicnıch oblastech C ech. Dnes v C eske republice zije jen nčkolik rodin. 10 Komunita Romu, ktera zije v C R, je vnımana jako stejnoroda. Jsou vsak mezi nimi znacne rozdıly. Dalsı rozdčlenı muzeme prove st podle toho, jak se jednotlive skupiny zaclenily do spolecnosti: Prvnı skupinu tvorı pu vodnı Romove, kterı prezili II. svčtovou valku a jejich potomci. Tito jedinci se szili s prostredım, ve ktere m se pohybujı a s majoritou nemajı temčr zadne potıze. Druhou skupinu tvorı Romove, kterı prisli v prvnı vlnč ze Slovenka a ti jsou nejpocetnčjsı. Po odsunu NČmcu se prestčhovali do uvolnčnych prostoru a pozdčji take 10 Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

10 17 do pru myslovych stredisek na severu Moravy a C ech. I pres dlouhou dobu pobytu zde zijı v urcite izolaci vuci majoritč. Dalsı skupinu tvorı Romove ze Slovenska, kterı sem byli v druhe vlnč prestčhovani a jestč se zde neadaptovali. Jejich bydlenı, socialnı ťroven a zamčstnanost jsou na nejnizsı ťrovni ve srovnanı s ostatnımi skupinami. Zcela samostatnou skupinou jsou Olasstı Romove. Ani v minulosti nevykonavali tradicnı romskaremesla. Izolujı se nejen od majority, ale i od ostatnıch Romu, kterı je neuznavajı. Je temčr nemozne, aby mezi sebou navazali tčsnčjsı kontakt. Jakakoliv snaha o spojenı Olasskych Romu s ostatnımi skupinami (Rumungru) zatım vzdy skoncila bez ťspčchu. 11 Dodnes mezi vsemi Romy platı tvrdahierarchie, vrstvy jsou vzajemnč nepropustne a i u dnesnıch komunit se uplatnujı velmi striktnı pravidla. Jediny proble m, ktery je spojuje, je diskriminace a jejı du sledky. Zde rozdıly zanikajı. Je to vsak pouze negativnı tlak, ktery je sjednocuje. To prohlubuje pocit odcizenı mezi Romy a majoritnı spolecnostı, zvysuje nesnasenlivost, obavy a vzajemnou nedu včrivost. Vzhledem k tomu, ze romska struktura je velmi rozmanita, nedase zatım prılis ocekavat zadna jednota pri prosazovanı spolecnych zajmu pri integraci romske mensiny. 2.2 Vzajemnš vztahy Romove nejsou schopni se projevit mohutnčjsım obcanskym ci politickym naporem. Jsou stale v ceske spolecnosti na nejnizsı ťrovni v oblasti profesnı, socialnı i ekonomicke (nezamčstnanost, vzdčlanı, prevaha manualnıch profesı, bydlenı, zivotnı ťroven, kriminalita). Tvorı tak okrajovou vrstvu ceske spolecnosti. 11 Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

11 18 Ti, jenz zvladli posun k vyssım pozicım, se vsak včtsinou snazı odpoutat od sve ho pu vodu i etnicke ho prostredı. Romske elity se snazı z romske komunity spıse uniknout a asimilovat se, jen malokdo je ochoten zpčtnč ovlivnovat a napomahat "svym lidem" do vyssıch socioprofesnıch pozic. Dase tedy rıci, ze u nich prakticky neexistuje aktivnı podpora vlastnı komunity. Ma-li tedy byt romska komunita rozvıjena k vyssımu postavenı jednotlivcu, je vıce nez nutna aktivnı podpora cele komunity. Je treba nabıdnout jejım clenu m sanci, a to i v prıpadč, kdy o to moc nejevı zajem. 12 Nehovorım zde o tom, abychom tčmto jedincu m nosili na zlate m tace bazanty, nebo mazali med kolem ťst, ale nčkdy dıky sve vnitrnı hrdosti nevyuzijı sanci, kterase jim naskyta. Jestlize by ji poskytl clovčk z mensiny, nerozmysleli by se. Myslım, ze kdyz ji nabızı obcan majoritnı spolecnosti, jsou Romove vıce ostrazitı a spıse se snazı z takove to situace co nejvıce vytčzit a o podstatu včci se nezajımajı. Ve včtsinč prıpadu to zpu sobuje hlavnč nedu včra. 12 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material.

12 19 3 Komunikace Pro jistou cast romske populace je romstina stale materskym jazykem a majı k nı blız nez k cestinč. Pouzıvanacestina nebo slovenstina maslabou ťroven, slovnı zasoba je omezena a pısemny projev je temčr nerozvinuty. To velmi ztčzuje kontakt Romu s ťrady. Pısemny projev macasto slabou gramatickou i stylizacnı ťroven, coz negativnč ovlivnuje aktivnı a rovnocenny prıstup k prılezitostem nejen pro lepsı pracovnı moznosti, ale i pro zamčstnanost obecnč. V ceske i slovenske reci Romu je pri projevu patrna dlouhodoba a zanedbana vzdčlanost. Ta se mnohdy pohybuje na hranici gramotnosti. 13 Dıky odlisne mu hodnotove mu syste mu a zkusenostem si Romove vytvorili svu j ojedinčly zpu sob komunikace, ktery je zcela odlisny od majoritnı spolecnosti ve strednı EvropČ. Romove vyuzıvajı predevsım mimoslovnı verbalizaci, ktera tvorı temčr 95% jejich komunikace. Majı casto velmi dobre vyvinuty smysl pro poznanı clovčka. Mnohdy jim stacı pouze pohled a trocha intuice a dokazı poznat, zda to s nimi clovčk myslı opravdu vazn Č, nebo zda nemazajem jejich proble my resit. Romove umı velmi dobre pracovat s city, jsou schopni zıskat informaci i z drzenı tčla nebo pri pohledu z ocı do ocı. Dokazı se vcıtit do druhe ho clovčka. Necinı jim proble m dat najevo sve pocity, povazujı to za prirozene. Jestlize je jim smutno, placı. Je nepodstatne, ze to treba nenı vhodne. C esi oproti nim obtızne vyjadrujı city, jsou zvyklı je potlacovat, nebo alespon nevyjadrovat na verejnosti. 14 Romove nemajı casto moznost vyuzıt jazyka jako efektivnıho nastroje pri komunikaci s majoritnı spolecnostı. Jazykova barie ra a nevzdčlanost tvorı handicap, ktery se projevuje pri sancıch zıskat vzdčlanı srovnatelne s jejich vrstevnıky. Dalsım vyraznym proble mem je, ze včtsina zakladnıch skol stale jestč povazuje romstinu spıse 13 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material. 14 Tamtez

13 20 za negativnı jev. Nevyuzıvajı ji v ramci spoluprace s dıtčtem, nebo rodicem pri odstranovanı oboustrannych predsudku. V pısnıch vsak stale zustavaromstina ziva. Romske casopisy pouzıvajı rovnocennč jak romstinu tak cestinu, snazı se tak vratit na vyssı ťroven jazykovou kulturu a identitu Romu. Tento navrat k jazyku znamenaposılenı sebeuvčdomčnı, tım padem posılenı zpu sobu integrace Romu do spolecnosti. O to se snazı predevsım silne osobnosti Romu. Proto je treba brat tento navrat k romstinč jako posılenı kultury Romu. V prıpadč, ze by se majoritnı spolecnost snazila potlacit romstinu, znamenalo by to dezintegraci kulturnı i etnicke identity Romu. A to v dobč, kdy stale nejsou schopni prijmout ceske prostredı v kulturnım i spolecenske m smyslu, nebož jej berou jako odcizene a pro nč uzavrene a nedostupne. Obr. c.1 Komunikace mezi etnickou mensinou a včtsinovou spolecnostı Pravidla pro komunikaci C lovčk pri komunikaci s Romem nesmı spčchat. Musı byt trpčlivy. Je treba mluvit konkre tnč, jasnč a srozumitelnč. HodnČ pomuze vnımat mimoslovnı komunikaci a opčtnč dat najevo svu j pocit. C lovčk se nesmı bat blızkosti a dotyku. Romove nesnasejı kritiku pred kolektivem. O sjednane m termınu je lepsı se radčji ujistit, a to i nčkolikrat. Pri resenı proble mu je treba ke kazde mu pristupovat individualnč, podle jeho potreb Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha Tamtez

14 21 4 Dnesnı problšmy Romu Predstava romske mensiny, jakozto spolecenstvı svobodnych lidı, kterı jsou neochotni se podrıdit autoritč, ale ve ktere panujı idylicke vztahy muzikantu a kovaru, kterym vladne prısny a spravedlivy vajda, jenz sjednaporadek v prıpadč kradeze slepic, nema jiz dnes s realitou zcela nic spolecne ho. Soucasnou romskou komunitu tızı rada proble mu. Je potreba zacıt se o nč zajımat jiz v primarnı fazi, coz znamenaumčt je pojmenovat, pochopit a hlavnč je co nejdrıve resit. To vse jde teprve v prıpadč, ze se o proble mu mluvı. Romskaproblematika je velmi slozita. Romove nejvıce doplatili na socialnı a ekonomicke zmčny, ktere v poslednıch deseti letech prevratily zivot vsem obyvatelu m strednı a vychodnı Evropy. Zaslouzı si maximalnı pozornost, protoze jsou etnickou skupinou, kteraje na tom dnes nejhure. 17 Dase rıci, ze zde vznikazacarovany kruh, nebo zde spıse jiz nčjakou dobu je, protoze chudı lide majı mensı prıstup ke vzdčlanı a majı mensı sanci uplatnit se na trhu prace. Nemajı penıze, dčtem chybı dostatek podnčtu pro vlastnı rozvoj, schazı jim dostatecne vzdčlanı. Mensina se celkove uzavırastale castčji do sebe a nema zajem resit s majoritnı spolecnostı sve proble my. Zvysuje se oboustranna nevrazivost, tlak, diskriminace a rasismus. 18 Chybı zde porozumčnı, myslım tım jako pro etnickou mensinu, nikoliv pro jednotlivce. Majorita prılis nechape prıciny jejich chovanı. Z jejich strany je cıtit beznadčj a ze strany majority bagatelizovanı. SamozrejmČ nechci tım rıci, ze by zde nebyla snaha o zlepsenı. Nejde o oblast, kteraby byla zcela ignorovana. V poslednıch letech vznikla rada projektu a programu na zlepsenı zivotnı situace Romu, avsak ne vzdy se podarilo Romy integrovat a zapojit do politiky a cinnostı nevladnıch organizacı. Presto je nejvıce ťcinne pravč prıme zapojenı Romu do cinnosti, kteraje pro nč napomocna. Take je nutno si uvčdomit, ze Romove nejsou jednotnou komunitou, ale ze v EvropČ zije nespocet nejru znčjsıch skupin. 17 Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove. Ostrava Pracovnı material. 18 Tatjana Siskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha

15 22 Handicapy Romu nızka vzdčlanostnı ťroven - vede ke stale klesajıcımu realne mu prıjmu. Kvalifikacnı struktura je nızkaa odlisuje se od pozadavku trhu prace vyse prıjmu Ř včtsina romske populace se rozhodne pro prechod k jednodussımu a ziskovčjsımu zpu sobu obzivy coz jsou v dnesnı dobč nenı pracovnı cinnost, ale stale jsou to socialnı davky nızkapracovnı moralka Ř Romove casto nejsou schopni zustat dele na jednom pracovisti, coz vyplyvapredevsım z drıvč jsıho kocovne ho zpu sobu zivota Vzde lanı VzdČlanı, ktere Romu m stale chybı, vyraznč snizuje sanci na jejich integraci. Je to predevsım dulezite pro zvladnutı ekonomickych, socialnıch, ale i zivotnıch podmınek. Dalsı duvod spatne ho zaclenı Romu do spolecnosti vidım v male adaptabilitč na nove podmınky. Romove vidı predevsım okamzite splnčnı svych pohnutek a vıce nez teoreticke poznatky uprednostnujı prakticky zivot. 20 Mezi starsı a take jestč strednı generacı muzeme najıt pouze par jedincu, kterı majı vysokoskolske vzdčlanı a nčkolik desıtek tčch, kterı majı stredoskolske vzdčlanı. Drıve vıce pocetnč zastoupene romske remeslo kovaru jiz dnes te mčr zaniklo. Az do nedavne doby Romove ke sve mu zivotu literaturu nebo vzdčlanı nepotrebovali. Tato potreba se tudız nepredavala z generace na generaci. Myslım si ale, ze v dnesnı dobč se situace pomalu mčnı. Sami Romove cıtı, ze je potreba vıce včdčt, aby nčceho mohli dosahnout. Presto je jen malo jedincu, kterı se zacnou vzdčlavat. 19 Internet: Integrace Romu. [Online].aktualizovano [citovano ]. dostupnana Word Wide Wel: 20 Internet: [Online].aktualizovano [citovano ]. dostupnana Word Wide Wel:

16 23 Je pravdou, ze hodnč casu včnujı sledovanı televize a videa, coz ale s velkou oblibou dčlajı i jedinci majoritnı spolecnosti. Hlavnım proble mem je, ze cetba ani aktivnı vzdčlavanı nejsou zazite a Romove na nč nemajı vypčstovany navyk. 4.2 Nezame stnanost Vysoka mıra romske nezamčstnanosti je jednım z nejpodstatnčjsıch proble mu jenz se tykaromske ho etnika v OstravČ. Lide s nızkym vzdčlanım, kterı byli pred listopadem 1989 zamčstnani prevazn Č v tčzkem pru myslu ci stavebnictvı, jsou stale jestč dnes nejvıce postizenou skupinou ekonomicke transformace. Tito lide, mezi nimiz bylo mnoho dčlnıku romske narodnosti, byli jedni z prvnıch, kterı byli propustčni z krachujıcıch podniku. Moznost jine ho zamčstnanı pro nč temčr neexistovala. Stale jestč pro nč nenı dost prace, oni sami se velmi spatnč adaptujı na nove podmınky a jsou tedy dlouhodobč nezamčstnanı. NezamČstnanost a zvlastč ta dlouhodobaposiluje v jedincıch sklony k pachanı trestne cinnosti. 21 Pokud ma jedinec moznost zıskat pracovnı uplatnčnı, nejprve si vzdy spocıta zda je pro nčj vyhodne chodit do prace, pracovat na smčny vcetnč vıkendu, platit si občdy, a nebo zda zustat doma, nemıt povinnosti, usetrit a mıt temčr tytez prıjmy. Socialnı syste m je totiz nastaven tak, ze pracuje-li clovčk v malo kvalifikovane m zamčstnanı, jeho prıjmy jsou stejne, nebo i nizsı, jako kdyby zu staval doma na davkach statnı socialnı podpory. Rodina s nızkym prıjmem ze zamčstnanı je totiz doplacena do vyse zivotnıho minima i presto, ze maobvykle vyssı zivotnı naklady. NezamČstnanost je take jednou z prıcin toho, ze velmi casto te hovorıme a pıseme o lichvč mezi Romy. Ti vsak o nı moc otevrenč hovorit nechtčjı. Myslım si, ze lichva je vyznamnym proble mem vsech socialnč slabych vrstev, ktere nemajı moznost pujcit 21 Internet: Segregace a nezamčstnanost.[online].aktualizovano [citovano ]. dostupna na Word Wide Wel:

17 24 si penıze zadnym jinym zpu sobem. StČzı dnes banka pujcı penıze clovčku, ktery nevlastnı zadny majetek, je odkazany na davky statnı socialnı podpory a dase rıci, ze zije od davky k davce. Jinou moznost, jak zıskat finance, nemajı, protoze banky lidem s zivotnım minimem penıze nepu jcı. Je logicke, ze z takovych to prostredku nenı mozne zadnym legalnım zpu sobem nasetrit, takze prijde-li vyťctovanı plynu, vody nebo elektriny razem je zde proble m, jak jej zaplatit. Jelikoz je na Ostravsku v dnesnı dobč velkym proble mem nezamčstnanost, ktera se nejvıce tykaromske mensiny, stčzı si dnes mohou pomoci vzajemnč rodiny jako to bylo drıve pro Romy typicke. Stare porekadlo, ktere drıve platilo, ze Rom Roma neokrade, se dnes stavaspıse legendou ci spatnym vtipem. Potrebujı-li Romove pujcit penıze, hledajı i presto pomoc predevsım ve sve komunitč. PravČ lichvar majedinou moc zprostredkovatele, je-li clovčk v nale have financnı nouzi, ze ktere dıky celkovč spatnč nastavene mu financnımu syste mu nenı ťniku. Zadny spolecensky syste m nemuze tolerovat lichvu, protoze ta zakonitč vede k zivotu na dluh, ktery je vsak pro slabsıho jedince vzdy sebeznicujıcı. 4.3 Pujcka nebo lichva Spolecnosti Fast finance, s.r.o. a Provident financial, s.r.o. poskytujı financnı pujcky socialnč slabym obcanu m a to zejme na romske mu etniku v OstravČ. Podstatou podnikanı jsou kratkodobe pujcky na velmi vysoky ťrok, pricemz spolecnosti se orientujı na socialnč slabe skupiny obyvatel. U tčchto jedincu lze predpokladat, ze vidina okamzite ho zıskanı male financnı castky prevazı nad ťvahou o celkove nevyhodč transakce. SocialnČ slabym obcanu m castky okolo 6000 az Kc pripadajı atraktivnı, coz si lide s vyssım prıjmem dovedou jen

18 25 stčzı predstavit. Tyto spolecnosti jsou si včdomy, ze nenı lehke zıskat pujcene penıze nazpčt a jsou napojeny na vymahatelskou firmu. 22 V prıpadč, ze by dluznık dobrovolnč nesplacel, mohou dle smlouvy vydat platebnı rozkaz. ObČ spolecnosti se spole hanı na socialnı davky, ktere dluznık pobıra, a ze kterych mohou sve pohledavky uhradit. Spolecnosti neocekavajı, ze by se dluznıci branili opravnymi prostredky. Po nabytı pravnı moci by tedy mohlo dojıt k exekuci movitych včcı, majetku ci socialnıch davek. Proti faktu, ze dluznıci prevzali smluvnı castku pujcky uvedenou ve smlouvč, nelze nic namıtat. Jinak se vsak dahovorit o tzv. poplatcıch, ktere jsou skrytym ťrokem, jenz se pohybuje od 81% do 106%. Firmy jsou si včdomy, ze by tato cısla byla prılis napadna, proto jsou zde procenta nahrazena poplatkem. 23 Po rozboru kratkodobych pujcek u tčchto dvou spolecnostı dosel pravnı zastupce k nazoru, ze dluznık je povinen zaplatit jistinu pujcky, tj. castka, kterou skutecnč obdrzel, nenı vsak povinen platit ťrok, ktery odporuje dobrym mravu m, až je jiz nazvan jakkoliv. Blıze k tomu hovorı Ú 253 Trestnıho zakona. Oblastnı manazeri v OstravČ byli casto svym chovanım ke klientu m nekompromisnı. Velice tčzce se s nimi vyjednavali splatkove kalendare a vznikle pohledavky temčr obratem prodavali vymahatelskym firmam. Po zaangazovanı obcanske ho sdruzenı Vzajemne souzitı, ktere kontaktovalo take prazskou centralu se prıstup zmčnil k lepsımu. Klientu m bylo umoznčno zrıdit a prizpu sobit splatkove kalendare, ktere byli prijatelne pro obč strany. 22 Obcanske sdruzenı Vzajemne souzitı. Pravnı rozbor pu jcek poskytovanych spolecnostmi Provident Financial, s.r.o., Fast Finance, s.r.o., poprıpadč jinymi se stanovenım poplatku 23 Obcanske sdruzenı Vzajemne souzitı. Pravnı rozbor pu jcek poskytovanych spolecnostmi Provident Financial, s.r.o., Fast Finance, s.r.o., poprıpadč jinymi se stanovenım poplatku

19 26 5 Definice pojmu 5.1 Pujcka Pu jcku blıze specifikuje Obcansky zakonık c. 40/1964 Sb. a to konkre tnč v Ú 657 a Ú 658. Smlouva o pujcce je pravnı vztah, kterym prenechavavčritel dluznıkovi včci blıze urcene, zejme na penıze. Dluznık se zavazuje vratit tuto blıze specifikovanou včc stejne ho druhu po uplynutı dohodnute doby. Z toho vyplyva, ze pujcky mohou byt penčzite i nepenčzite. 24 Pri penčzite pujcce lze ujednat vysi ťroku. Dluznık je povinen plnit ťroky, jen pokud byly dohodnuty. Vyse ťroku nenı omezena, avsak nenı mozne, aby se pohybovala vyraznč nad bčznymi ťrokovymi sazbami, nebož v tom prıpadč by takove jednanı bylo v rozporu s dobrymi mravy. Co je konkre tnč mysleno dobrymi mravy, nenı blıze specifikovano, nebož se jedna o pravidlo moralnıho charakteru. Jestlize si predstavıme vztah dluznıka a včritele, jde tedy predevsım o vzajemnou slusnost, respekt a toleranci. Vzdy je vsak treba brat na zretel konkre tnı prıpad. Smlouva o pujcce by mčla byt vyhotovena pısemnč, nejle pe za ťcasti notare. Pote ji totiz muzeme pouzıt jako dukaznı prostredek pri prıpadne nesrovnalosti pred soudem. Bude-li smlouva o pu jcce uzavrena ťstnč, tčzko budeme moci nčco dokazovat. 5.2 Lichva Historicky je dolozeno, ze ne nabozenske presvčdcenı, ale lichva byla hlavnı prıcinou, proc byli Zide vypovčzeni z tolika zemı. Nelze zadnym zpu sobem ospravedlnovat lichvu, stejnč tak jako kdybychom chtčli ospravedlnovat uzıvanı drog. Avsak obč

20 27 zemıch do stavu zavislosti na pu jckach. StejnČ jako lecba drogovč zavislych bude i tato pomoc vyzadovat bolestny proces detoxikace. VČtsina dnesnı populace slova jako ťzernık nebo lichvar nezna, avsak pravč pro mnohe lidi z ghett je kazdodennı a krutou realitou Uzernictvı Pojmem ťzernictvı oznacujeme zvlastnı prıpady lichvy, kdy lichva je vymezena v Trestnım zakonu c. 140/1961 Sb., ve znčnı pozdčjsıch predpisu, v Ú 253 je ťmyslnym majetkovym trestnym cinem, kdy je zneuzito tısnč, nezkusenosti, rozrusenı, nebo rozumove slabosti občti. Budoucım pachatelem je nabıdnuta sluzba, jejız hodnota je v hrube m nepomčru k hodnotč zavazku. U myslem je take uplatnit zavazky, nebo je na sebe preve st. 26 Pachatel muze byt potrestan odnčtım svobody az na dvč leta, nebo penčzitym trestem. Zıska-li pachatel uvedenym cinem znacny prospčch, muze byt potrestan odnčtım svobody na sest mčsıcu az pčt let. Uzernictvı je jednanı, ktere doprovazı lichvu spolecnč s hrubym nasilnym uplatnovanım pachatelovy pohledavky, ta vsak musı nabyt podoby trestne cinnosti. Tyto trestne ciny spadajı do osme hlavy Trestnıho zakona, a to trestne ciny proti svobodč a lidske du stojnosti. Jmenujme alespon ty nejcastčjsı prıpady: - loupez (Ú234) - Uzije-li proti jine mu nasilı nebo pohruzky bezprostrednıho nasilı v ťmyslu zmocnit se cizı včci. Muze byt potrestan odnčtım svobody na dvč le ta az deset let. 25 Internet: Pu jcka nebo lichva.[online].aktualizovano [citovano ]. dostupnana Word Wide Wel: 26 Trestnı zakon c. 140/1961 Sb. ve znčnı pozdčjsıch predpisu

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor sociálních věcí Obsah 1. Základní demografická charakteristika

Více

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6

Více

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Strategicky plan rozvoje mestskč casti Praha š Libus. U vod ě Deklarace Zastupitelstva mestskč casti Praha-Libus k projektu Zdrava Libus a Pısnice

Strategicky plan rozvoje mestskč casti Praha š Libus. U vod ě Deklarace Zastupitelstva mestskč casti Praha-Libus k projektu Zdrava Libus a Pısnice Strategicky plan rozvoje mestskč casti Praha š Libus ě Deklarace Zastupitelstva mestskč casti Praha-Libus k projektu Zdrava Libus a Pısnice Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Datum: prosinec 2008-srpen 2009

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

O R F E U S obcanske sdruzenı zdravotný postizenych

O R F E U S obcanske sdruzenı zdravotný postizenych O R F E U S obcanske sdruzenı zdravotný postizenych Popis realizace poskytova nı socia lnı sluzby Centrum dennıch sluzeb ORFEUSč pobocka LIBEREC (dle é 45 za kona 108/2006) Posla nı: Posla nım Centra dennıch

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Popis výchozí, současné situace sociálně vyloučených romských lokalit Město Velká Bystřice

Více

Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011. Ministerstvo vnitra odbor prevence kriminality Radek Jiránek

Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011. Ministerstvo vnitra odbor prevence kriminality Radek Jiránek Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011 Ministerstvo vnitra odbor prevence kriminality Radek Jiránek Obsah prezentace 1. Východiska strategie 2. Priority, principy a okruhy strategie 3. Nový

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Obecné pojetí sociální práce. Obecné cílové skupiny sociální práce práce s jednotlivcem práce se skupinou práce s komunitou

Obecné pojetí sociální práce. Obecné cílové skupiny sociální práce práce s jednotlivcem práce se skupinou práce s komunitou Pohled města Nový Bydžov na "Reformu 2011" Níže uvedený text vychází s dostupných informací, s tím, že není známo, jestli veškeré dostupné informace o "Reformě 2011" máme, neboť MPSV v této věci poskytlo

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

ad 3. Upřesnění cílových podskupin a rozhodnutí, zda se pracovní skupina rozdělí do menších skupin nebo zda budou všechna opatření řešena společně

ad 3. Upřesnění cílových podskupin a rozhodnutí, zda se pracovní skupina rozdělí do menších skupin nebo zda budou všechna opatření řešena společně ZÁPIS SETKÁNÍ Pracovní skupina Číslo zápisu: 03/2008 Datum: 11. prosince 2008 Místo setkání: MMB Zasedací místnost, Křenová 20 PROGRAM: 1. Uvítání, program, úkol z předchozího setkání (tabulka služeb)

Více

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik

Více

Městská část Praha-Libuš

Městská část Praha-Libuš Městská část Praha-Libuš Podklady pro zpracování Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hl. m. Prahy 2016 2020 1. Demografický vývoj v městské části do roku 2025 s důrazem na věkové

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odbor sociálních služeb a sociální práce DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 K REALIZACI ČINNOSTÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍCH ÚŘADECH TYPU II., TYPU III., ÚJEZDNÍCH A KRAJSKÝCH

Více

Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách ( Agentura )

Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách ( Agentura ) Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách ( Agentura ) Strategický plán sociálního začleňování v Toužimi a Teplé - 2013 Obsah: ÚVOD... 3 VIZE... 3 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ... 3 POPIS SITUACE...

Více

5. R EZA NIZA VITU NOZEM

5. R EZA NIZA VITU NOZEM R ezanızavitu nozem 5 5. R EZA NIZA VITU NOZEM 5.1 R eza nı za vitu bez vybehu Pri programovanırezanızavitu nozem funkcıg33 svaze syste m pohyb v souradnici, pro nız bylo zadano stoupanı, s pohybem vretene.

Více

NNO CENTROM o.s. ROMSKÝCH KOMUNITÁCH PROGRAM BYDLENÍ S DOPROVODNÝM SOCIÁLNÍM PROGRAMEM (dále jen Program bydlení )

NNO CENTROM o.s. ROMSKÝCH KOMUNITÁCH PROGRAM BYDLENÍ S DOPROVODNÝM SOCIÁLNÍM PROGRAMEM (dále jen Program bydlení ) NNO CENTROM o.s. TŘÍSTUPŇOVÝ PROPUSTNÝ SYSTÉM BYDLENÍ V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH PROGRAM BYDLENÍ S DOPROVODNÝM SOCIÁLNÍM PROGRAMEM (dále jen Program bydlení ) O ORGANIZACI: Nestátní nezisková organizace CENTROM

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

STATISTIKY Terénní programy 2013

STATISTIKY Terénní programy 2013 STATISTIKY Terénní programy 2013 Počet klientů intervencí a kontaktů za jednotlivá čtvrtletí roku 2013 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 219 69 54 39 381 Intervence

Více

NEDISKRIMINACE PLUS POZITIVNÍ AKCE ROVNÁ SE SOCIÁLNÍ INTEGRACE

NEDISKRIMINACE PLUS POZITIVNÍ AKCE ROVNÁ SE SOCIÁLNÍ INTEGRACE MADRIDSKÁ DEKLARACE NEDISKRIMINACE PLUS POZITIVNÍ AKCE ROVNÁ SE SOCIÁLNÍ INTEGRACE My, přes 400 účastníků Evropského kongresu o osobách se zdravotním postižením, konaném v Madridu, velmi vítáme prohlášení

Více

zajišťovat bezpečí rodin obětí lichvy. Usilovnou prací policejních asistentek došlo ke snížení této trestné činnosti.

zajišťovat bezpečí rodin obětí lichvy. Usilovnou prací policejních asistentek došlo ke snížení této trestné činnosti. Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro spolupráci s národnostními menšinami v Ostravě za rok 2008 Policejní asistent pro práci v sociálně vyloučených romských komunitách byl v rámci Národní strategie pro

Více

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji 13. 11. 2013 Workshop: Prevence sociálních a bezpečnostních rizik v transformující se společnosti 21. století Moravskoslezský kraj - vybrané statistické

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Problematika vzdělávání Romů v České republice Kateřina Černá Bakalářská práce 2010 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

Přistěhovalectví ve Francii 2005

Přistěhovalectví ve Francii 2005 Přistěhovalectví ve Francii 2005 1/10 1. Úvod Tato práce se zabývá problematikou multikulturalismu ve Francii do roku 2005. Obsahuje i část o pouličních nepokojích, ty jsou ale jen vrcholkem ledovce, a

Více

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 2 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet důchodců 2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453 celkem Počet starobních 1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Počet nepřímých beneficientů projektu:

Počet nepřímých beneficientů projektu: Číslo rozhodnutí MŠMT 8551/2014 Název projektu Chceme dojít dále Název příjemce ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 Adresa příjemce Cimburkova 18/600, 130 00 Praha 3 Osoba oprávněná jednat jménem příjemce Počet

Více

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP)

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP) STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 214 (TP) CELKOVÝ POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ 12 1 8 6 4 2 POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ - I. POLOLETÍ 195 85 KLIENTI INTERVENCE 31 KONTAKTY NEREAL.KONTAKT 8 TERÉN POČET

Více

ZŠ a MŠ Staňkovice. Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016. Základní a mateřská škola Staňkovice, okres Louny

ZŠ a MŠ Staňkovice. Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016. Základní a mateřská škola Staňkovice, okres Louny ZŠ a MŠ Staňkovice Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016 Název zařízení: Základní a mateřská škola Staňkovice, okres Louny Adresa: Postoloprtská 100, Staňkovice 439 49 Telefon: 415 721

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY KRAJE VYSOČINA na léta 2013-2016

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY KRAJE VYSOČINA na léta 2013-2016 KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY KRAJE VYSOČINA na léta 2013-2016 1 Koncepce prevence kriminality Kraje Vysočina na léta 2013 až 2016 1. Východiska Koncepce je navržena na základě: Strategie prevence kriminality

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Bezpečnostní situace na území ČR

Bezpečnostní situace na území ČR Bezpečnostní situace na území ČR Zpracoval: Říjen 2012 Mgr. Oldřich Růžička Podmínkou fungování společnosti i státu je zajištění vnější i vnitřní bezpečnosti. Po pádu železné opony a s rostoucí globalizací

Více

Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Kraji Vysočina na období 2012-17

Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Kraji Vysočina na období 2012-17 Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Kraji Vysočina na období 2012-17 Obsah 1. Úvod Úvod...3 Východiska...5 Základní principy strategie...5 Charakteristika kraje...6 Sociální vyloučení...8

Více

Předlužení občané věc soukromá nebo veřejná?

Předlužení občané věc soukromá nebo veřejná? Předlužení občané Mgr. Olga Kupec, Ph.D. Přednáška v rámci mezinárodní vědecké konference: Konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům ČNB Praha úterý 20.5.2014 Zadlužení domácností 1,285

Více

BEZPEČNOST A PREVENCE KRIMINALITY

BEZPEČNOST A PREVENCE KRIMINALITY BEZPEČNOST A PREVENCE KRIMINALITY MINISTERSTVO VNITRA odbor bezpečnostn nostní politiky Sociální integrace v obcích ch Ústí nad Labem 2009 KRIMINALITA V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH hlavní příčinou

Více

V DOBRE M TONU vyda no v lednu 2004

V DOBRE M TONU vyda no v lednu 2004 V DOBRE M TONU vyda no v lednu 2004 Beseda u kulateho stolu Jak z ijıhandicapovanı? Akce, ktere byly Majı obcane se zdravotnım postiz enım u nas rovne prılez itosti a jak vubec se jim z ije? Tohle probrat

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24 12000 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor:6651167

Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24 12000 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor:6651167 POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24 12000 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor:6651167 POSLÁNÍ SLUŽBY Posláním nízkoprahového zařízení

Více

U S N E S E N Í. O d ů v o d n ě n í : č. j. 5 Azs 101/2008-57

U S N E S E N Í. O d ů v o d n ě n í : č. j. 5 Azs 101/2008-57 č. j. 5 Azs 101/2008-57 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., JUDr. Marie

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Program prevence rizikového chování

Program prevence rizikového chování Program prevence rizikového chování na roky 2012 2015 Jednotlivé aktivity a jejich vyhodnocení k 31. 12. 2015 1. Program prevence rizikového chování dotační titul města Pro roky 2012-2015 byla pro oblast

Více

2 Výtah z 20 citovaného zákona

2 Výtah z 20 citovaného zákona září 2007 Děti školou nepovinné Pavla Burdová Hradečná, Pavla Rozumková Abstrakt: Současný školský zákon porušuje Úmluvu o právech dítěte tím, že podmiňuje přístup k základnímu vzdělání oprávněností pobytu

Více

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Břeclav Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Dokument je zpracován pro období 2016-2017 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské

Více

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011 Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje 2011 KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OLOMOUCKÉHO KRAJE aktualizace 2011 Dokument Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje

Více

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Obsah: Úvod Vytýčení sociálně patologických jevů Cíl minimálního preventivního

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

KATALOG POTŘEB A OPATŘENÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBERCE

KATALOG POTŘEB A OPATŘENÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBERCE KATALOG POTŘEB A OPATŘENÍ PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBERCE Katalog vznikl během realizace projektu CZ.1.07/1.2.00/27.0024 Tvorba pilotních vzdělávacích koncepcí v sedmi obcích, podporujících

Více

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Anotace: Dětem a mládeži se sociálně patologickými projevy chování, bývá soudně nařízena ústavní

Více

Materiál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012. Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013

Materiál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012. Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013 Materiál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012 Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013 Obsah: I. Důvodová zpráva II. Přílohy: č. 1 Program podpory sociálních a souvisejících

Více

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5.

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5. MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5.2015) V rámci MAS Lednicko-valtický areál, z.s je identifikována 1

Více

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy Školní program proti šikanování Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, Zavadilská 2472, Tábor Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE HOSTINEC U STŘÍBRNÉHO KRUHU

PŘÍPADOVÁ STUDIE HOSTINEC U STŘÍBRNÉHO KRUHU PŘÍPADOVÁ STUDIE HOSTINEC U STŘÍBRNÉHO KRUHU KROK ZA KROKEM NA CESTĚ OD NÁPADU K JEHO REALIZACI Příprava plánu realizace nápadu / plánu změny 1. Osobní cíle versus cíle zaměstnanecké / podnikatelské 2.

Více

Výtah ze standardů určený pro veřejnost

Výtah ze standardů určený pro veřejnost Výtah ze standardů určený pro veřejnost Záměr vytvořit Standardy kvality sociální práce pro oddělení koncepcí a sociální péče odboru sociálních věcí a zdravotnictví coby nástroj pro posuzování, vyhodnocování

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV OKRUŽNÍ 367, 364071 Bochov ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE Příloha ŠVP pro ZV Oáza ( školní rok 2007 2010 ) Zpracovala : Mgr. Marta Giorgiutti, školní metodik prevence Garant

Více

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV Analýza neprošla jazykovou korekturou ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV se zaměřením na potřeby občanů v nepříznivé sociální situaci Autor: Mgr. Petra Dobiášová 1 ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce 2010 - Úsvit

k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce 2010 - Úsvit Popis projektu k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce 2010 - Úsvit Název projektu: Romský mentor Žadatel : Statuární město Děčín Mírové náměstí 1175/5 406 38 Děčín

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015 Registrováno u Ministerstva kultury ČR, datum evidence 1.1.2013, evidenční číslo 4-068/2013; IČO: 00445215; číslo transparentního účtu: 2400386976/2010 Fio banka, a.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015 Pobočka

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci. o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI))

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci. o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 2008/2137(INI) 17. 9. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU (2008/2137(INI)) Výbor

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN 2012 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DOMU SAMARITÁN Oblastní charita Ústí nad Labem Štefánikova 246/1 400 01 Ústí nad Labem Tel: 475 601 805 E-mail: charita@charitausti.cz IČO: 44 22 55 12 DŮM SAMARITÁN Člověk nám není

Více

Spokojený zákazník. Komerční speciál PARTNER PŘÍLOHY

Spokojený zákazník. Komerční speciál PARTNER PŘÍLOHY Spokojený zákazník Komerční speciál PARTNER PŘÍLOHY 20 Spokojený zákazník Speciál Pravidla pro nákupy přes internet jsou v Evropské unii již jednotná Nakupování přes internet se stává stále populárnějším.

Více

Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu

Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu Od roku 2006 provádí ochránce systematických návštěv zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě, a posiluje jejich ochranu před

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2013 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 254 134 132

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2. Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE. platný od: 1.9.

Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2. Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE. platný od: 1.9. Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2 Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE platný od: 1.9.2015 Mgr. Jiří Bernát ředitel školy Identifikační údaje Název školy: Střední

Více

Sociáln. ené lokality v Ústeck. Krajský úřad. Ústeck 22. dubna 2010

Sociáln. ené lokality v Ústeck. Krajský úřad. Ústeck 22. dubna 2010 Sociáln lně vyloučen ené lokality v Ústeck steckém kraji Krajský úřad Ústeck steckého kraje 22. dubna 2010 Pojem sociálního vyloučení Proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu

Více

Základní škola Větřní, Školní 232, 382 11 Větřní Tel. 380 732 352 E-mail: kopackova@zsamsvetrni.cz zsvetrni.pomoc@email.cz

Základní škola Větřní, Školní 232, 382 11 Větřní Tel. 380 732 352 E-mail: kopackova@zsamsvetrni.cz zsvetrni.pomoc@email.cz Základní škola Větřní, Školní 232, 382 11 Větřní Tel. 380 732 352 E-mail: kopackova@zsamsvetrni.cz zsvetrni.pomoc@email.cz 1 Obsah 1) Projekt str. 3 2) Základní údaje str. 4 3) Prevence realizovaná v rámci

Více

Vážení partneři, Prosíme Vás proto o odpověď. Váš názor je pro nás důležitý.

Vážení partneři, Prosíme Vás proto o odpověď. Váš názor je pro nás důležitý. Vážení partneři, Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách působí ve vašem městě od roku 2008. V letošním roce se uzavírá tříletá pilotní fáze, kdy by měla být činnost Agentury u Vás ukončena.

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2013/2014

Minimální preventivní program pro školní rok 2013/2014 Minimální preventivní program pro školní rok 2013/2014 Obsah: 1) Úvod 2) Charakteristika zařízení 3) Cíle 4) Struktura a zaměření preventivních aktivit 5) Plánované akce primární prevence specifické 6)

Více

KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,

Více

Zpráva o realizaci projektu a vyúčtování neinvestiční dotace pro program Podpora terénní práce pro rok 2013

Zpráva o realizaci projektu a vyúčtování neinvestiční dotace pro program Podpora terénní práce pro rok 2013 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/6800/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor sociální oddělení sociálních věcí Szurmanová Jarmila Bc. Materiál pro 26. zasedání

Více

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s.

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. nové základní dovednosti, jinak nazývané též gramotnosti: počítačová gramotnost mediální gramotnost

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ) pro zpracování nabídky k veřejné zakázce zadané v jednacím řízení s uveřejněním s názvem Sociální služby pro

Více

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracoval: Mgr. Karel Opravil

Více

půjčka u provident usa. Do toho jsem mu ještě ručila na úvěr který on ale také stopniowo wraca do korzeni serii wydając remastery jej starszych

půjčka u provident usa. Do toho jsem mu ještě ručila na úvěr který on ale také stopniowo wraca do korzeni serii wydając remastery jej starszych půjčka u provident usa. Do toho jsem mu ještě ručila na úvěr který on ale také nesplácí takže upomínky chodí mě, už mě to ale přestavá bavit, z těch peněz jsem nic neměla a nechci už za něho víc nic platit.

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

Sociální práce s lidmi a pro lidi. Olomouc, 7. 2. 2013

Sociální práce s lidmi a pro lidi. Olomouc, 7. 2. 2013 Sociální práce s lidmi a pro lidi Olomouc, 7. 2. 2013 Jak to vypadá v praxi... Je třeba mít na zřeteli, že sociální práce/sociální politika vykonávaná na úrovni samosprávy není o dávkách ale o službách

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Příloha č. 2 Tisková zpráva (Formulář je k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách MŠMT www.msmt.cz v oddílu Dotační programy.) Tisková zpráva se zpracovává spolu s vyúčtováním projektu a

Více

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Dne: Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Bod programu: 14. 12. 2015 45. Věc: Informace o stavu a naplňování opatření v rámci Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období 2015 2018 Důvod

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE Odbor správy majetku V Písku dne: 7.1.2016 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 14.1.2016 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ CEROK, z.s. Písek žádost o odpuštění poplatku za provozní náklady NÁVRH USNESENÍ Rada

Více

Nulová tolerance. Program Nulová tolerance vznikl v říjnu roku 2009. Důvody vzniku:

Nulová tolerance. Program Nulová tolerance vznikl v říjnu roku 2009. Důvody vzniku: Nulová tolerance Program Nulová tolerance vznikl v říjnu roku 29. Důvody vzniku: vysoká míra kriminality páchané na osobách soustavné narušování veřejného pořádku údajná fáma o migraci nepřizpůsobivých

Více

Několik poznámek k inkluzi ve vzdělávání. Struktura příspěvku. Integrace a inkluze 23.11.2015

Několik poznámek k inkluzi ve vzdělávání. Struktura příspěvku. Integrace a inkluze 23.11.2015 Několik poznámek k inkluzi ve vzdělávání Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 23. 24. listopadu 2015 Struktura příspěvku 1. Integrace a inkluze 2. Současný stav integrace 3. Výzkumy zaměřené na inkluzi

Více