Zvýšení podílu železniční dopravy v integrovaném dopravním systému v Praze
|
|
- Jaromír Vlček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zvýšení podílu železniční dopravy v integrovaném dopravním systému v Praze doc. Ing. Bohumil Kubát, CSc., Ing. Martin Vachtl, Ing. Lukáš Týfa České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní, Praha, ČR Abstract Major complications in meeting passengers transportation requirements are displayed in large settlements the highest and concurrently most accessible resources are in the application of classic railway system for the needs of city public transport. The urban railway system s particularities are being compared to subway as a relational traffic system. Written form with an urban railway system in its entirety and as for the presentation, it is focused mainly on its application in Prague. Tento příspěvek jsme pojali tak, že psaná forma ve sborníku pojednává obecně o městské železnici a při prezentaci se zaměříme na její konkrétní aplikaci v železničním uzlu Praha. Úvod Největší komplikace v uspokojování přepravních potřeb občanů se projevují ve velkých sídlech, kde dochází ke koncentraci cílů i zdrojů cest a k prudkému nárůstu flexibilního individuálního automobilismu se všemi jeho negativními projevy na úkor veřejné hromadné dopravy (VHD). O její zlepšení se proto musíme starat především největší a přitom nejsnadněji využitelné rezervy jsou ve využití klasické železnice pro potřeby městské hromadné dopravy. Osobní dopravu můžeme obecně rozdělit podle rozsahu obsluhovaného území na dálkovou, regionální (mezi kraji), místní (uvnitř kraje), příměstskou (spádové území města) a městskou. Vezmeme-li z dopravy městské dopravu hromadnou, její základní členění se provádí na vodní, nekolejovou a kolejovou. V rámci kolejové dopravy ve městě lze hovořit vedle nekonvenčních systémů o městské dráze (tramvaji), rychlodráze (typicky metru) a klasické železnici. Přímé propojení městské a příměstské kolejové dopravy pak vytvářejí vlakotramvaje (systém Tram-Train). Od počtu obyvatel města 750 tisíc je žádoucí, aby základní (páteřní) systém VHD tvořila rychlodráha (většinou klasické nebo lehké metro)
2 O městské železniční dopravě můžeme obecně hovořit v každém případě, kdy se v jednom sídle (městě, aglomeraci) obsluhují vlakem alespoň dvě železniční zastávky nebo stanice s osobním provozem. O samostatném systému městské železnice má smysl mluvit tehdy, když existují osobní vlaky vedené výhradně po území města. Z toho plyne, že městská železniční doprava má opodstatnění především ve velkých a velmi velkých městech s dostatečnou sítí železničních tratí. Městská železnice uskutečňuje nejen přepravu osob do/z centra města z/do jeho předměstí, ale hlavně z předměstí na jiná předměstí jak přes centrum (diametrálně), tak mimo něj (tangenciálně). Základním smyslem není tudíž jen pouhé zahuštění taktu vlaků příměstské dopravy, ale také nabídka přepravních relací, které vlaky příměstské dopravy realizovány nejsou. Od příměstské železniční dopravy se městská liší délkou ramen (jsou krátká a vzájemně propojená), intervalem (je kratší) a větší obsazeností souprav. Za samozřejmost musíme považovat časovou koordinaci GVD u městských a příměstských spojů tak, aby u zastávek ve městě byl v určitém období (špička, sedlo) konstantní traťový interval. Rovněž je nutno dbát na provázanost s ostatními druhy VHD. Obecně lze tedy stanovit několik základních okruhů, v nichž je možné nalézt určitá specifika městské železnice. Specifika městské železnice ve srovnání s metrem Ze základního zařazení do dopravních systémů tak, jak bylo naznačeno na začátku tohoto příspěvku, vyplývá, že metro je typem městské rychlodráhy, vedené v tzv. druhé úrovni terénu (převážně pod jeho úrovní). Jedná se tedy o zcela unitární dopravní systém, vytvářející svoji vlastní nezávislou síť dopravní cesty. Naproti tomu městská železnice není žádným zvláštním dopravním systémem jedná se o konvenční železnici trasovanou převážně v úrovni terénu se standardními parametry a ve většině traťových úseků je vedena společně s ostatními druhy nejen osobních vlaků, ale někdy také vlaků nákladních. Samozřejmě mohou být provozovány tratě určené pro jízdu pouze vlaků městské, příp. příměstské dopravy. Z posledně jmenovaného faktu je zřejmé, že na jednu stranu je zavedení městské železnice poměrně nenáročné na investiční náklady (využití stávajících tratí, třeba i nákladních spojek a vleček), ale na druhou stranu vznikají technické a provozní komplikace, plynoucí ze synchronizace veškeré železniční dopravy (tvorba GVD, značné rozdíly v rychlostech nákladních a městských osobních vlaků). Vedení - 2 -
3 obou systémů ve vztahu k úrovni terénu také naznačuje, že městská železnice bude více ovlivňována vnějším prostředím, například počasím. S předchozím popisem obou systémů úzce souvisí způsob křížení s ostatními dopravními cestami. V případě metra se jedná výhradně o křížení mimoúrovňové, zatímco pro městskou železnici platí to, co pro železnici obecně, tedy že se na ní vyskytují úrovňové železniční přejezdy a přechody, a to zejména v osídlených oblastech. Jejich počet se pochopitelně snažíme minimalizovat. Povrchově vedená železnice je na rozdíl od metra také přístupnější pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a pro lidi s různým stupněm strachu z uzavřených prostor (klaustrofobie). Z historických důvodů se železniční tratě stavěly tak, že pro většinu z nich platí, že čím je složitější konfigurace terénu, tím více délka trati mezi dvěma sídly převyšuje jejich vzdušnou vzdálenost. Od toho se odvíjí i poloha zastávek a stanic, které jsou mnohdy situovány značně daleko od hlavní zástavby měst. Toto všechno se jeví především pro příměstskou a místní železniční dopravu jako nevýhoda, ale městská železnice toho může využít. Protože se postupem času zástavba rozšiřovala od center měst i k tratím vedeným původně v extravilánu a docházelo také k připojování okrajových obcí k aglomeracím, vytvářejí mnohé železniční trati taková spojení míst, která nejsou zajišťována žádným jiným veřejným dopravním systémem nebo pro toto spojení nedostačuje jeho kapacita anebo cestovní rychlost. Historicky dlouhou existencí železnice a jejím vývojem je dána i různá traťová rychlost, různý počet traťových kolejí, obojí trakce a rozdílná úroveň zabezpečovacího zařízení na tratích vedených do jednoho města, resp. aglomerace, což ovlivňuje jízdní rychlost. Zato například metro v Praze, patřící mezi nejmladší, je stavěno jako diametrální síť dvoukolejných tratí s traťovou rychlostí 80 km/h a s hlavním úkolem propojit velká sídliště, ležící na okrajích města, s centrem. Umístění stanic metra (stanice metra jsou téměř vždy z železničního pohledu zastávky) je závislé na docházkové vzdálenosti, propojení s ostatními druhy VHD a geologických poměrech. Stanice jsou většinou v přímé, s konstantní délkou nástupištní hrany přesně podle délky soupravy metra a s výškou nástupištní hrany nad temenem kolejnice (TK) v úrovni podlahy vozů, která je neměnná, tedy zachovává svoji výšku i mimo podvozky. Nové železniční zastávky, případně osobní stanice, se v intravilánu nově navrhují především podle požadavků na dopravní obsluhu města a propojení - 3 -
4 s ostatními druhy VHD. Zřizují se pak s ohledem na směrové a sklonové poměry stávající trati. Délka nástupišť musí být stanovena podle nejdelšího zastavujícího vlaku (na slabý noční provoz je možné rozdělit dvě spřažené vlakové jednotky). Výška nástupištní hrany musí být u nových zastávek 550 mm nad TK tak, aby byly ve stejné úrovni s podlahou nástupního prostoru ve vozidlech. Vzdálenost mezi místy zastavení vlaku a metra se kromě toho liší také rozdílnými trakčními charakteristikami vozidel u metra bývají nejmenší mezistaniční vzdálenosti 500 m, v případě klasické železnice neklesají pod kilometr, u městské železnice se tyto vzdálenosti zkracují až na úroveň metra. Aby si vozidlo hromadné dopravy udrželo co nejvyšší rychlost, musí mít velký výkon i zrychlení. Cestovní rychlost lze zvyšovat i zkracováním pobytu ve stanicích a Integrace městské a příměstské dopravy vlakotramvajové vozidlo v žst. Pastatt (SRN) zastávkách. Další podmínkou pro rychlou výměnu cestujících jsou široké vstupní dveře rovnoměrně rozmístěné po celé délce soupravy a nástupní prostory široké tak, aby umožňovaly snadnou přepravu dětských kočárků či invalidních vozíků. Z provozního hlediska by vozidla měla být vybavena automatickými spřáhly pro rychlé spojování vozidel do souprav, zejména na pomezí dopravní špičky a sedla. Kromě cestovní doby je pro atraktivitu cestujících také velmi důležitá četnost spojů. Jak pro metro, tak pro městskou i příměstskou železnici uvažujeme výhradně intervalový jízdní řád s tím, že pro vlaky musí být pro veřejnost zpracován s časy odjezdů. Pro metro se uvažuje s intervalem většinou (1,5 10) min, u městských vlaků by to mělo být ve špičce 15 min a v sedle 30 min (případně dvojnásobek) při uvažovaném provozu během dne přibližně od 5:00 do 24:00. S prodlužující se cestovní dobou mezi počáteční a koncovou zastávkou vlaku se také musí změnit ve vozech poměr míst k stání a sezení ve prospěch sedadel oproti metru. Linkové vedení městských vlaků by mělo být navrženo tak, aby vytvářelo diametrální síť (je zpravidla vhodnější než radiální) nebo tangenciální trasy s cestovní dobou z okraje do centra města v případě diametrální linky do 40 minut. Obrat vlaků probíhá v nově zbudovaných pásmových stanicích nebo ve stávajících stanicích k tomu přizpůsobených. Pokud se nejedná o jednokolejnou trať, má železnice - 4 -
5 výhodu v tom, že v případě výluky jedné traťové koleje lze užít kolejí souběžných, v čemž je metro mnohem méně přizpůsobivé. Linky městské železnice je vhodné vést po dvou a vícekolejných tratích, kde je pro každý směr vyhrazena jedna kolej, protože jednokolejná trať zpravidla svou nízkou propustností nevyhovuje požadavkům na počet spojů v dopravní špičce. Stávající tratě pro provoz městské železnice by měly být vybaveny moderním zabezpečovacím zařízením, umožňujícím krátké následné intervaly vlaků (až 3 min). Pokud by byl některý traťový úsek kapacitně nedostačující (zejména při vlivu ostatní vlakové dopravy), je žádoucí zbudovat další traťovou kolej. Pro svoji prostorovou a investiční náročnost to však často bývá varianta krajní. V tom případě je vhodné od sebe oddělit různé druhy i osobních vlaků tak, aby městské a příp. příměstské vlaky využívaly krajní koleje. Ušetří se tak zejména výstavba nástupišť. Podobně je tomu i v případě železničních stanic, kde má proud pravidelných cestujících městské a příměstské dopravy jiný charakter než cestující v dálkové dopravě. Oddělení těchto systémů lze provést nejen provozním opatřením (směřováním určitých typů vlaků na jistá nástupiště), ale i stavebně do různých kolejových skupin železniční stanice. Opakem předchozí myšlenky může být naopak vzájemné propojení dopravních systémů. Zejména v menších městech je možné propojit železniční a tramvajový provoz. Základní myšlenkou je tedy jedno vozidlo a dva dopravní systémy, tedy systém vlakotramvají. Pro velká města či městské aglomerace může sloužit ale i opačný příklad v rozlehlém centru města, kde by byla pomalou jízdou zbytečně snižována cestovní doba, lze využít železničních tratí a tramvajové tratě může být využito až v některém ze satelitních měst či sídlišť. Jednotný tarifní systém veřejné hromadné dopravy je jedním ze základních kamenů každého integrovaného dopravního systému. Jak v metru, tak i v síti městské železnice tvoří podstatnou část objemu přepravy pravidelní cestující s dlouhodobými jízdními doklady. U zastávek městské železnice není proto nutné jejich komerční obsazení plně postačí přítomnost prodejních automatů na cestovní doklady. Protože však hromadnou dopravu v jednom městě může zajišťovat více různých provozovatelů, je třeba zajistit vzájemnou koordinaci a rozvoj síťového efektu. Důležitým prvkem v mozaice dopravní sítě jsou přestupní terminály. Městská železnice má svým umístěním na terénu oproti metru s dlouhými přestupními tunely - 5 -
6 většinou výhodu. Protože ne všechna místa ve spádové oblasti aglomerace lze obsloužit veřejnou dopravou tak, aby to vyhovovalo většině obyvatel, jsou jak u železničních stanic a zastávek, tak u stanic metra zřizována parkoviště P+R (Park & Ride). Podle svého umístění (vesnice, hlavní napájecí komunikace) jsou dimenzována a vybavena nikdy by neměla chybět úschovna jízdních kol. Pro zvýšení atraktivity veřejné dopravy je důležité i vybavení prostor vhodnými doplňkovými službami, jakými jsou občerstvení či prodej tiskovin. Městské železnice lze s výhodou využít i pro přepravu ke vzdálenějším cílům, jakými jsou například satelitní sídliště či letiště, někdy situovaná i desítky kilometrů od centra aglomerace. V takovém případě se příznivě projeví zejména nižší investiční náročnost na výstavbu povrchové železnice oproti metru (byť vedenému po povrchu). Jako jeden z příkladů přizpůsobivosti městské železnice může sloužit linka S2 v systému drážďanské S-Bahn. Závěr Městskou železnici považujeme za rovnocennou součást městské hromadné dopravy, která má v určitých podmínkách své nezastupitelné místo. Není přímou konkurencí pro městskou rychlodráhu, ale spolupracuje s ní, v některých případech může sloužit jako její záložní dopravní systém. Její výhodou jsou především nižší investiční náklady (využívá stávajících tratí) a vysoká přepravní kapacita a spolehlivost. Proto bychom se měli na její zavedení zejména ve velmi velkých městech zaměřit. Městská železnice může být také jedním z prostředků, jak dosáhnout zvýšení podílu osobní železniční dopravy na přepravním trhu. Tento příspěvek byl vytvořen s podporou výzkumného záměru č LITERATURA: [1] KUBÁT, Bohumil, PENC, Miroslav. Městská kolejová doprava. Vydání 1. Ediční středisko ČVUT, Praha stran. ISBN [2] Studie obsluhy hl. m. Prahy a jeho okolí hromadnou dopravou osob, METROPROJEKT Praha a.s., [3] JANIKOWSKI, Andreas, OTT, Jörg. Deutschlands S-Bahnen. Vydání 1. Transpress Verlag, Stuttgart (SRN) stran. ISBN
Infrastruktura kolejové dopravy
Infrastruktura kolejové dopravy L u k á š T ý f a ČVUT FD, Ústav dopravních systémů (K612) Téma č.. 11 Kombinované kolejové systémy Anotace: definice, princip způsoby využití pro obsluhu území provozní
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 4 VEDENÍ TRAS doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Druhy linek hromadné dopravy podle směru Radiální - spojení
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m Úvod doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Integrovaný dopravní systém (IDS) je systém dopravní obsluhy určitého
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VícePáteřní linky v Praze i v zahraničí
Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m 6. Význam a návrh městské hromadné dopravy doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Význam městské hromadné dopravy
VíceINTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY
Výchozí situace: INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY - suburbanizace roste počet cest přes hranici město / region - nekoordinované jízdní řády bez (garantované) návaznosti spojů - souběžné vedení spojů / druhů
VíceSTAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly
STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů
VícePožadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030
Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz
VíceDOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření
DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém m městskm stské dopravy systém m regionáln lní dopravy integrovaný
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 7 INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Definice integrovaného dopravního systému Integrovaný
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m 3. Technická integrace doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Technická integrace vlakotramvaje v Karlsruhe a okolí
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 5 ZASTÁVKY doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Řešení zastávek na lince Druhy zastávek - nácestné (většina
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VícePřínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel
Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové
VíceDOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření
DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek
VícePříloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel
Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel Článek Technické požadavky Vozidla určená k plnění zakázky musí splňovat alespoň následující požadavky: Vozidlo musí být ke dni zahájení provozu
VíceKlasifikace přestupních vazeb mezi železnicí a navazující dopravou
Klasifikace přestupních vazeb mezi železnicí a navazující dopravou Ing. Ondřej HAVLENA, Ing. Martin JACURA, Ph.D., Ing. Tomáš JAVOŘÍK, Ing. Lukáš TÝFA, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta dopravní, Ústav dopravních
VíceSTAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly
STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů
VíceDOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Realizace dopravně-provozních opatření
DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Realizace dopravně-provozních opatření Realizace dopravně-provozních opatření realizace prostorových opatření (přímá spojení, koncentrace nabídky, omezení souběhů) a časových
VíceSTAVEBNÍ INTEGRACE. Společné zastávky a záchytná parkoviště
STAVEBNÍ INTEGRACE Společné zastávky a záchytná parkoviště Stavební integrační opatření Propojovací tratě a přestupní uzly (v minulé přednášce) Společné zastávky a záchytná parkoviště (v této přednášce)
VícePřednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ
Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla
VíceStudie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti
VíceŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA
AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA SDRUŽENÍ: METROPROJEKT Praha a.s. 16.2.2017 PŘEHLEDNÁ SITUACE HLAVNÍ PŘÍNOSY A PRINCIPY NÁVRHU HLAVNÍ PŘÍNOSY A
VíceNávrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí. Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva
Návrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí Jakub Kutílek krutas57 @ gmail.com youtube.com/krutas57 Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva Proč zrovna vlak? v Praze je přes 100 km tratí
Víceaktualizace dopravního plánu
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava
VícePRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015
PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ing. Petr Chmela FD ČVUT, Horská 3, Praha 2, dveře č. 438 ROPID, Rytířská 10, Praha 1 chmela@ropid.cz Zápočet: účast na cvičeních, semestrální práce Zkouška:
VíceMĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA
MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA přednáška z předmětu 12ZADI Základy dopravního inženýrství ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceSada 3 Inženýrské stavby
S třední škola stavební Jihlava Sada 3 Inženýrské stavby 12. Trasování žel. tratí, speciální dráhy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VícePřestupní terminál vlak-bus Milevsko
Přestupní terminál vlak-bus Milevsko Ing. Jan Křemen SŽDC, Odbor strategie jednání RM, Milevsko, 2. 3. 2016 Železniční trať Tábor Ražice zahájení provozu 1889 dlouhodobě bez větší investice záměr SŽDC
VíceZvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC
Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD
Více2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY. Rozdělení linek VHD. Ondřej Kališ. http://skpsd.wz.cz
2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY Rozdělení linek VHD Ondřej Kališ http://skpsd.wz.cz DRUHY LINEK VZHLEDEM CENTRU OBLASTI RADIÁLNÍ od slova radius = poloměr RADIÁLNÍ - je vedena do centra
VíceInfrastruktura kolejové dopravy
Infrastruktura kolejové dopravy Martin Jacura, Lukáš Týfa ČVUT FD, Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 12 Železniční dopravny, přepravní stanoviště a uzly Anotace: Výpravní budovy, přednádraží Přestupní
VíceMODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH
MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 Grafikon vlakové dopravy grafikon vlakové dopravy JÍZDNÍ ŘÁD určuje časovou polohu konkrétního vlaku na konkrétním úseku grafikon vlakové dopravy
VíceMĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA
MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com úvodní
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 2 MHD doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Četnost přemísťovacích vztahů mezi zdroji a cíli dopravy Průměrný
VíceČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel
ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost
Vícetrasa D pražského metra
trasa D pražsk ského metra - Nově koncipovaný moderní systém lehkého kolejového metra - Plně automatizovaný provoz bez řidiče - Zabezpečení nástupišť oddělovací stěnou od kolejiště - Vrchní odběr trakční
VíceŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme.
ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. JEDNOPODLAŽNÍ REGIONÁLNÍ SOUPRAVY PRO ČESKÉ DRÁHY ŘEŠENÍ
VícePožadavky na kvalitu regionální osobnídopravy
Požadavky na kvalitu regionální osobnídopravy Budoucnost železniční osobní dopravy v ČR Ostrava, 15.6.2010 Ing. Jaroslav Kadlec Současný vozidlový park pro regionální dopravu Zastaralé motorové a přípojné
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
VícePrůvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír
VíceDEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření
PŘÍLOHA Č. P4-02-03 DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření rychlé spojení Liberec Turnov Železný Brod
VíceGE - Vyšší kvalita výuky
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Název: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Geografie dopravy
VícePřednáška č. 11 NAVRHOVÁNÍ SYSTÉMU MHD
Přednáška č. 11 NAVRHOVÁNÍ SYSTÉMU MHD 1. Vztah dopravy a města Doprava je ovlivněna prostorovým uspořádáním města a současně sama toto město ovlivňuje. Je jedním z nejdůležitějších elementů v koncepci
VíceTrasa D pražského metra
Trasa D pražského metra - Nově koncipovaný moderní systém lehkého kolejového metra - Plně automatizovaný provoz bez řidiče - Zabezpečení nástupišť oddělovací stěnou od kolejiště - Vrchní odběr trakční
VíceMultimodální přeprava cestujících
Dopravní kombinace Praha 26. 05. 2015 Multimodální přeprava cestujících Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Kdy je v Praze největší dopravní zácpa?
VíceRole autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
VíceShrnutí výsledků projektu výzkumu a vývoje MD č. 1F82A/029/190 Návrh standardů uspořádání železničních stanic, zastávek a přestupnp estupních terminálů na tratích mimo evropský železniční systém Lukáš
VíceINTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY
INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Ing. Martin Jareš, Ph.D. FD ČVUT, Horská, dveře č. 438 ROPID, Rytířská 10, 5. patro; jares@ropid.cz Přednášky umístěny na: ids.zastavka.net Témata přednášek Úvod Rozdělení
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ. Ing. Petr Chmela. ská 10, 5. patro chmela@ropid zastavka.net. ROPID, Praha 1, Rytířsk. semestráln
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ing. Petr Chmela FD ČVUT, Praha 2, Horská,, dveře č.. 438 ROPID, Praha 1, Rytířsk ská 10, 5. patro chmela@ropid ropid.cz Přednášky umíst stěny na: ids.zastavka
VíceBlízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí
Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka
VíceModernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa
Modernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa Vypracování přípravné dokumentace je financováno Evropskou unií z rozpočtu TEN-T v rámci finanční pomoci společenství pro rozvoj
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceCestující v přepravním procesu
Cestující v přepravním procesu požadavky objednatele dálkové dopravy na kvalitu přepravního procesu Vendryně, 13. října 2016 František Vichta Ministerstvo dopravy České republiky Úvod - Kvalita přepravního
VíceTECHNOLOGIE DOPRAVY A LOGISTIKA NÁVOD NA TVORBU SÍŤOVÉ GRAFIKY
TECHNOLOGIE DOPRAVY A LOGISTIKA NÁVOD NA TVORBU SÍŤOVÉ GRAFIKY Síťová grafika, zvaná též mapa taktových linek, je grafickým zobrazením koncepce linek taktového (či intervalového) jízdního řádu v určitém
VíceZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY
APEX ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY Jednotný regionální dopravní systém, založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro, tramvaje), autobusová doprava je organizována
VícePROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice dopravní schéma stanice ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav
VíceINTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY
INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY REALIZACE INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU: 1. dopravní integrace, ustanovení koordinátora 2. sjednocení tarifních podmínek 3. sjednocení přepravních podmínek 4. dopravní koordinace,
VícePROGRAM PRO MHD = PROGRAM PRO BRNO OPTIMALIZACE FINANČNĚ-PROVOZNÍ NÁROČNOSTI SYSTÉMU MHD ZVÝŠENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE MHD
PROGRAM PRO MHD = PROGRAM PRO BRNO OPTIMALIZACE FINANČNĚ-PROVOZNÍ NÁROČNOSTI SYSTÉMU MHD ZVÝŠENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE MHD AKTUALIZACE PRO SDP ČR - DPS BRNO, ŘÍJEN 2013 SOUVISLOSTI EFEKTIVITY MHD SOUVISLOSTI
VícePraha olympijská a železnice
Praha olympijská a železnice duben 2007 Bc. Marek Binko Budou-li v hlavním městě Praze pořádány olympijské hry, bude to mj. i neopakovatelná příležitost pro realizaci rozsáhlých investic do infrastruktury,
Více# Závěry / Témata / Úkoly
Organizace ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Datum jednání 5.1.2017 v 9.30 11.30 Místo jednání: Konviktská 292/20, 110 00 Praha 1-Staré Město, č.dv. 501 Důvod / téma jednání: Fakulta dopravní: Téma jednání:
VícePražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID
Pražská integrovaná doprava Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro,
VíceSpolečný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID
Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,
Více5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha
UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT
VíceUMÍSTĚNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.4.101 UMÍSTĚNÍ
VíceMETODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky
VíceTramTrain v okolí Prahy?
TramTrain v okolí Prahy? Ing. Martin VACHTL Ing. Martin VACHTL, Dopravní fakulta ČVUT, katedra dopravních systémů v území, Konviktská 20, Praha 1 Rozvoj moderních systémůhromadné dopravy Dopravní kongesce,
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m 2. Integrační opatření doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Vznik integrovaných dopravních systémů V západní
VíceVáš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád. Michal Drábek
Váš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád Michal Drábek 6. února 2013 Švýcarsko země, kde vlaky odlehčují silnicím - 70. léta 20. století: rozvoj automobilové dopravy, dopravní zácpy
VíceCvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací PŘESTUPNÍ UZLY VHD
Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací PŘESTUPNÍ UZLY VHD Obsah Zastávky MHD (přednáška) Obecné zásady Autobusové zastávky Tramvajové zastávky Přestupní uzly (cvičení) Rozdělení
VíceŽelezniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu
Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech
VícePROBLEMATIKA VEDENÍ TRAS LINEK LINE ROUTING PROBLEMATIC
PROBLEMATIKA VEDENÍ TRAS LINEK LINE ROUTING PROBLEMATIC Jaroslav Kleprlík 1 Anotace:Příspěvek se zabývá problematikou návrhu tras linek veřejné linkové dopravy. Prezentuje hlediska, která ovlivňují vedení
Víceského metra 20. 05. 2012
trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,
VíceŽelezniční síť České republiky
Železniční síť České republiky délka veřejných žel. tratí: cca 9,5 tis. km jedno z předních míst na světě v hustotě žel. sítě elektrizované tratě: jen 32 % délky (např. Švýcarsko: 100 %) 2- a 3-kolejné
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT
VícePřednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK
Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením
VíceNÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO
NÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou navrhovaného dopravního systému Aircon
Více8. České dopravní fórum
AŽD Praha s.r.o. 8. České dopravní fórum Kolejová doprava v městských aglomeracích Ing. Zdeněk Chrdle, AŽD Praha 27. dubna 2012 Osnova Současný stav Vyšší využití železniční infrastruktury pro přepravu
VícePožadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC
Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC Jan Hrabáček GŘ ČD O14 16.5.2013, Kolokvium ŽelAktuel, Praha Dopravní výkony ČD Dopravní výkon mil. vlkm ČD v roce 2012 a 2013 (plán) 140 120 2012
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VíceKolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy
Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha 06.06.2013 Trendy evropské dopravy KOLEJOVÉ NAPOJENÍ 1. Výkony Letiště Václava Havla Praha 2. Spojení letiště se spádovou oblastí 3. Analýza okolních letišť
VíceRozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Co chceme fungující systém příměstské a městské železnice jako integrovanou součást systému veřejné dopravy osob dopravu, která svou kvalitou
VíceSoučasnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce
VíceKoncepce dopravy na trati Praha - Vrané n. V. - Čerčany / Dobříš
Koncepce dopravy na trati Praha - Vrané n. V. - Čerčany / Dobříš Smyslem zpracování této malé studie je prověření možností aplikace intervalového jízdního řádu na trati Praha - Vrané n. V. - Čerčany /
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ
HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009
VíceBudoucnost regionálních drah SŽDC
Budoucnost regionálních drah SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Topoľčany, 21. 4. 2015 Regionální dráhy - 40 % železniční sítě - cca 5,5 % dopravních výkonů v osobní dopravě - cca 2,6 % dopravních
VíceVysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
VíceSchéma tratí v okolí Prahy
Schéma tratí v okolí Prahy Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje (téměř 70 tis) a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíc pravidelných dojíždějících v celé ČR (zdroj ČSÚ) Železniční trať
Více