Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky. Sociální politika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky. Sociální politika"

Transkript

1 Sociální politika Obsah 1. Základní charakteristika sociální politiky 1.1. Objekty a subjekty sociální politiky 1.2. Typy (modely) sociální politiky Model sociální politiky České republiky 1.3. Sociální politika státu a její cílové zaměření Vymezení a význam sociální politiky státu Cíle státní sociální politiky Vztah obyvatelstva k sociální politice státu 1.4. Základní principy sociální politiky Princip sociální spravedlnosti Princip sociální solidarity Princip subsidiarity Princip participace 1.5. Funkce a nástroje sociální politiky Funkce sociální politiky Nástroje sociální politiky 1.6. Vzájemné vztahy sociální a hospodářské politiky 1.7. Sociální politika v období transformace české ekonomiky a společnosti Záchranná sociální síť 1.8. Geneze sociální politiky 1

2 1. Základní charakteristika sociální politiky Sociální politika je velmi široký pojem a existuje pro ni několik různých definic. Především je nutné zdůraznit, že sociální politika je vždy součástí určitého společenského celku. Sociální politika, její cíle, funkce, nástroje, se nevytváří izolovaně, ale v souladu s dalšími sférami společnosti (ekonomické, sociální, ekologické, vědeckotechnické, politické, existenční). Na její vznik a fungování mají vliv i normy ekonomické, politické, mravní a další jiné normy. Složitost a spletitost těchto vztahů a vlivů jednoznačnou všeobecně přijímanou definici vylučuje. Téměř každý autor práce o sociální politice má svoji definici sociální politiky. Názor na sociální politiku souvisí s vnímáním samotného pojmu sociální. Ten je obvykle chápán ve třech významových rovinách, závislých na šíři záběru: - V nejširším slova smyslu, tj. sociální jako společenský. - V užším slova smyslu, tj. sociální jako snaha směřující ke zdokonalování životních podmínek lidí. - V nejužším slova smyslu, tj. spíše ve smyslu řešení nastalých nepříznivých nebo nouzových sociálních situací. My si uvedeme na příklad dvě definice. První je profesora Engliše z počátku minulého století. Za sociální politiku považuje praktické snažení, aby společenský celek byl vypěstěn a přetvořen co nejideálněji. Hybným pérem sociální politiky není milosrdenství, nýbrž spravedlnost a společenská účelnost (K. Engliš: Sociální politika. Praha 1916). Druhá definice je modernější, je to definice Tomešova (Igor Tomeš: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost, Socioklub, Praha 2001). Sociální politika je soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo udržení a fungování svého nebo jiného (státního, obecního) sociálního systému. Toto úsilí je soustavné a cílené. 2

3 1.1. Objekty a subjekty sociální politiky Pod pojmem objekty sociální politiky rozumíme jednak všechny obyvatele dané země, jednak určité skupiny lidí a jednotlivce. Jsou to ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena, na něž jsou orientována. Některá opatření sociální politiky jsou učena pro všechny (právo na zdravotní péči, rovný přístup ke vzdělání). Jiná jsou určena pouze pro některé obyvatele, jejich skupiny nebo jednotlivce (rodiny s dětmi, nezaměstnaní, nemocní, zdravotně postižení atd.). Subjekty sociální politiky sociální politika je realizována různými subjekty, které za ni nesou zodpovědnost před objekty sociální politiky. Hlavním subjektem, který do značné míry určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly sociální politiky v daném čase a na daném území je stát. Kromě státu existuje řada dalších subjektů, které pečují o sociální politiku zpravidla na nižších úrovních a v jednotlivých územních celcích státu. Obecně lze dělit subjekty na státní a nestátní a nestátní dále na tržní a na ostatní netržní. K subjektům sociální politiky patří: - Stát a jeho orgány. Významnou roli má parlament, který na základě zvoleného programu a koncepce vytváří a schvaluje legislativní opatření, která mají rozhodující význam pro sociální politiku státu i ostatních nestátních subjektů. Vláda a správní orgány státu zodpovídají za uskutečňování konkrétní sociální politiky v daném čase. Tyto orgány mají charakter republikový, územní nebo regionální (např. MPSV, ústřední i územní orgány sociálního zabezpečení, úřady práce apod.). - Zaměstnavatelé, kteří jsou povinni zabezpečovat opatření stanovená státem a jeho orgány (podílí se na sociálním pojištění zaměstnanců, jsou povinni dodržovat Zákoník práce, spolupracují s úřady práce). Vývoj si vynutil vedle zákonných i další tzv. dobrovolná sociální opatření směřující ke 3

4 svým zaměstnancům, která lze označit jako firemní sociální služby nebo firemní sociální politiku. - Zaměstnavatelské, zaměstnanecké a odborové orgány např. různé komory zaměstnavatelů, zaměstnanecké, profesní svazy, odborové svazy a orgány, orgány tripartity apod. - Místní komunity, obce, jejich orgány a instituce. Obce jsou typickými a nejmenšími samosprávnými jednotkami státu. Mají svou sociální politiku ze zákona i z vlastního samosprávného rozhodnutí. Mohou být pověřeny plněním úkolů sociální politiky ústřední státní správy (přenesená působnost). - Občanské iniciativy (např. Výbor dobré vůle, Život 90), dobročinné organizace, charitativní instituce a pod.. Jejich činnost se v současné době rozvíjí. - Církve kromě bohoslužebné funkce mají významnou roli v oblasti mravní, v péči o zdraví, v péči o handicapované občany, v oblasti výchovné, vzdělávací, charitativní a dalších oblastech. - Občané, rodiny, domácnosti. Zde je přirozené široké pole působnosti pro řešení řady sociálních situací a pro poskytování vzájemné pomoci. V naší republice probíhá v současnosti proces, kdy se posiluje v sociální politice úloha nestátních subjektů. Mohlo by to vést k dojmu o oslabování úlohy státu v sociální politice. Ve skutečnosti nejde o oslabení úlohy státu, ale o změnu role státu. U státu je posilován jeho význam pro vytváření podmínek, předpokladů, pravidel pro samostatné sociální chování ostatních subjektů. Naopak je omezován jeho význam jako přímého poskytovatele nejrůznějších sociálních dávek, podpor a služeb. 4

5 1.2. Typy (modely) sociální politiky Podle míry účasti státu na tvorbě a řízení sociální politiky a podle intenzity přerozdělovacích procesů a podle dalších hospodářských, politických a ideologických kritérií se rozlišují určité typy (modely) sociální politiky. První typ První typ je označovaný jako redistributivní (nebo také univerzalistický, nebo občanský) s dominantní rolí státu. Do svého působení zahrnuje celou populaci bez ohledu na to, zda je sociálně potřebná. Vyžaduje značný rozsah redistribuce a výrazně omezuje, někdy až ruší aktivity nestátních subjektů). Tomuto typu politiky jsou blízké skandinávské státy, Dánsko, Nizozemsko a některé další státy. Jde o blízký typ sociální politiky v bývalé ČSSR a některých dalších státech tzv. socialistického bloku východní Evropy s tím, že zde o něm nelze hovořit jako o typu občanském, protože nebyl založen na demokratickém uspořádání společnosti. Druhý typ Druhý typ je nejčastěji nazýván jako výkonový či korporativní. Vychází z toho, že sociální potřeby mají být primárně uspokojovány na základě pracovního výkonu a zásluh. Je založen na širší kooperaci občanů a zpravidla také na aplikaci sociálního pojištění. Míra redistribuce je zde ve srovnání s prvním typem nižší a stát garantuje pouze základní společensky uznaná minima potřeb a vytváří prostor pro působení nestátních subjektů. Tomuto typu sociální politiky se blíží SRN, Rakousko, Francie. Třetí typ Třetí typ se zpravidla označuje jako reziduální. Spoléhá téměř výhradně na trh a jeho instituce a na rodinu. Role státu jako subjektu sociální politiky je značně potlačena, míra redistribuce je zde ze všech typů nejnižší. Sociální politika liberálního státu poskytuje občanům jen nezbytnou pomoc, 5

6 kterou nemůže poskytnout nikdo jiný a snaží se neochuzovat svou sociální štědrostí daňové poplatníky. (např. USA, blíží se k němu Velká Británie) Model sociální politiky České republiky Významnou součástí transformace naší společnost po roce 1989 je i systémová změna naší sociální politiky. Sociální politika bývalé ČSSR byla koncipována jako univerzální, relativně velkorysá, opírající se o téměř výlučný monopol státu v této oblasti. Byla založena na státním paternalismu a na téměř úplném vyloučení ostatních subjektů ze sociální politiky. Nejvíce se tato politika blížila prvnímu redistributivnímu typu s jistými negativními politickými modifikacemi. Nová sociální politika musí reagovat na nové sociální problémy přicházející s transformací společnosti (nezaměstnanost, chudoba, růst příjmové diferenciace, inflace, liberalizace cen). Nová podoba naší sociální politiky se utváří postupně, nejpomaleji se mění myšlení lidí. Z minulosti mají hluboce zakořeněný sklon k rovnostářství a solidarismu a přetrvávají u nich tendence spoléhat se na stát, který by podle nich měl plně vyřešit všechny jejich sociální problémy. Nově se tvořící koncepce sociální politiky se snaží zvýšit aktivní chování obyvatel v řešení svých problémů. Budou zeslabeny prvky redistibutivního typu tj. omezena sociální velkorysost státu při současném posílení výkonových a reziduálních prvků s cílem zavést úspornou sociální politiku odpovídající ekonomickým zdrojům státu. V novém systému je potřeba obnovit individuální odpovědnost za vlastní osud a životní standard a podpořit tak aktivní postoje a motivaci k práci a výkonnosti Sociální politika státu a její cílové zaměření Vymezení a význam sociální politiky státu Roli státu v sociální politice lze považovat za nezastupitelnou a to ve všech výše uvedených typech. V žádném státě se nevyskytuje úplně čistý typ sociální politiky, které jsme si uváděli, je to vždy směs těchto typů, kdy v různých státech jeden z uvedených typů převažuje. Sociálně politická 6

7 opatření státu jsou zákonodárnými akty a mají všeobecný dosah. Váží se buď na všechny obyvatele státu, nebo na všechny příslušníky specificky vymezených skupin. Stát také disponuje ve srovnání s ostatními subjekty poměrně značnými zdroji. Stát plní v oblasti sociální politiky dvojí úlohu: - formuje všeobecné ladění společnosti, což je v podstatě východisková koncepční úroveň - zajišťuje naplňování uvedeného ideového rámce různými sociálními politikami prostřednictvím jednotlivých praktických opatření a politických kroků. Z tohoto hlediska jsou státní sociální politikou veškerá politická vyjednávání, rozhodování a uskutečňování určitých rozhodnutí, která se nějakým způsobem dotýkají suverenity a bezpečí lidí a zdrojů (materiálních i duchovních), která suverenitu a bezpečí zajišťují. Obsahem novodobé státní sociální politiky je v nejobecnější poloze péče o blahobyt lidí. V současné době jde o to, aby stát přispíval hlavně k zajištění dobrého vzdělání, dobrého zdraví a nezbytného, alespoň minimálního příjmu všem občanům. Vlastní naplňování těchto úkolů se liší v závislosti na ekonomických a společenských podmínkách, na kulturní vyspělosti a tradicích různých zemí v jednotlivých vývojových etapách. To se nejvýrazněji odráží v cílech a úkolech sociální politiky Cíle státní sociální politiky Pro účely státní sociální politiky lze cíle charakterizovat jako žádoucí, chtěné stavy sociálního systému v budoucnosti. Vždy jde o určitý soubor cílů, kterými je naplňován cíl obecný, tj. rozvoj člověka, způsob jeho života, rozvoj jeho dispozic a tvůrčích sil. Tvorba a formulace cílů je vždy určitý druh rozhodování, při kterém mají významnou úlohu dva procesy: - znalost a hodnocení reality řízeného systému - vytříbení představ příslušných subjektů o užitečnosti a prospěšnosti stavu systému v budoucnosti 7

8 Tak jako existují různé názory na úlohu státní sociální politiky a míru angažovanosti státu v této oblasti, vyskytují se také různé a mnohdy rozdílné názory na cílové zaměření sociální politiky. Existují různé teorie a typy řízení (operativní nebo koncepční). - Rozhodovatel inklinuje spíše ke konzervativnímu způsobu vychází ze statu quo, neuvažuje o dlouhodobých cílech. Dílčími kroky řeší problémy, tak jak problémy ve společnosti vznikají a tak postupuje kupředu. Nepočítá s velkými změnami, neusiluje o optimální řešení. V rozhodování převažuje operativní rozhodování před koncepčním rozhodováním. - Rozhodovatel druhého typu rovněž vychází ze statu quo, ale s promyšleným záměrem jej změnit s ohledem na dlouhodobější cíle. Předpokládá velké změny, hledá optimální řešení, klade větší důraz na koncepční řízení. Oba typy řízení existují v realitě, oba mají své přednosti a samozřejmě i problémy. Z historického hlediska byl první typ prvotní. Společenský vývoj však způsobil, že se postupně rozvinul druhý typ, který v současné době ve vyspělých státech převažuje Vztah obyvatelstva k sociální politice státu. V čase se vztahy obyvatelstva k sociální politice státu mění a často jsou velice rozporné a protichůdné v závislosti na tom, jestli obyvatel od státu něco dostává nebo požaduje (podporu, službu apod.), nebo ho stát k něčemu nutí, nebo ho ochuzuje vysoké zdanění apod Základní principy sociální politiky Princip sociální spravedlnosti Sociální spravedlnost je klíčovým principem sociální politiky. Je jí myšlena jednak spravedlnost v právním slova smyslu (tj. souhrn právních norem a zásad), jednak spravedlnost 8

9 sociální, kterou lze vymezit pravidly, podle nichž jsou ve společnosti rozdělovány předpoklady a prostředky veřejného blahobytu mezi jednotlivé subjekty. V sociální politice jsou důležité obě významové roviny, protože zákonodárství a právní normy tvoří legitimitu spravedlnosti sociální. Neexistuje nějaká obecně akceptovatelná představa o tom, co je a co není sociálně spravedlivé. Na sociální spravedlnost a rozdělování předpokladů a prostředků veřejného blahobytu jsou rozdílné názory. Zásada každému stejně zásada je sugestivně jednoduchá a proto měla vždy velký ohlas. V řadě případů je neproveditelná, je šablonovitá a může být v rozporu se společenskými zájmy. Spravedlnost není v egalitářské rovnosti, ale v poměrnosti, v proporcionalitě. Zásada každému podle jeho potřeb oprávněnost této zásady se jeví v rodinném životě. Práce je mezi členy rodiny rozdělena podle schopností a sil, její výsledky však podle potřeb jednotlivých členů. Musí zde být určitá autorita, která rozhodne, jaké potřeby by se měly uznávat a kdo je bude uznávat. V sociální politice by měl být takovou autoritou nesporně stát. Touto zásadou není dostatečně bezpečně řečen problém lidské aktivity a ochoty k práci. Lze ji proto aplikovat jen v určitých jasně vymezených a definovaných sociálních situacích např. při řešení problému chudoby, nebo např. v podpoře handicapovaných apod. Zásada každému podle jeho zásluh tato zdánlivě jednoznačná zásada naráží také na četné překážky co je odměnou zásluhy, jak ji měřit, kdo ji má stanovit. Tato zásada je plně použitelná jen tehdy, srovnává-li se vyšší či nižší odměna s vyšším či menším výkonem stejného druhu. Má li sociální politika jako celek účinně napomáhat ekonomickému rozvoji a stimulovat jej, pak prostřednictvím jejích nástrojů a opatření musí být posilováno výkonové vnímání sociální spravedlnosti. Jsou ale obory sociální politiky, kde se pokládá za sociálně spravedlivé, má-li v něm 9

10 převahu jen jeden z uvedených principů (např. princip rovných příležitostí ve vzdělávací politice) a v jiném oboru pak jiný princip (např. princip potřebnosti při řešení problému chudoby). Sociální spravedlnost se nám tak jeví jako vhodná kombinace jejích různých dílčích principů v různých oborech sociální politiky s tím, že ve svém celku může inklinovat k převaze určitého z nich Princip sociální solidarity Sociální solidarita (vzájemná podpora, sounáležitost) souvisí především s utvářením a rozdělováním životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin (zejména rodin) v zájmu naplňování ideje sociální spravedlnosti. V soudobých moderních společnostech se solidarita ve značné míře naplňuje především pomocí redistribuční a transferové politiky státu. Významná je však i solidarita jedinců, spolků, sdružení apod., založená na dobročinnosti a uskutečňující se zpravidla mimo jakýkoliv státní redistributivní mechanismus. Její význam se změněnou rolí státu v sociální politice v současné době roste. Sociální solidarita představuje neodmyslitelný myšlenkový atribut sociální politiky a tak, jak je v moderní době chápána nejen jako vzájemné porozumění a pomoc, ale i jako vzájemná odpovědnost je považována za významnou hybnou sílu nejen materiálního, ale i mravního a duchovního vývoje lidstva a za předpoklad pokroku. Vždy je však třeba zvažovat míru, v níž je solidarita organizovaná státem naplňována. Je nutno dbát o to, aby přílišná solidarita státu nevedla k útlumu aktivity jedinců a jejich odpovědnosti za vlastní životní podmínky Princip subsidiarity O tomto principu se dnes v moderních sociálních politikách stále více hovoří. Vychází z přístupu k člověku jako individuu s jedinečnými vlastnostmi, vůlí, schopnostmi, dispozicemi atd., které je jedinec jaksi povinen - v mravním slova smyslu využívat ku prospěchu a sociálnímu 10

11 bezpečí svému a svých bližních. Přitom tyto jedinečné vlastnosti musí být společností chráněny a rozvíjeny. Podle principu subsidiarity je každý povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemá-li tuto možnost, musí mu pomoci rodina. Rodině rovněž přísluší, aby si pomohla sama svými silami. Teprve dostane-li se do velkých obtíží, volá na pomoc jiná společenství. Teprve na posledním místě je k pomoci vyzýván stát. Jeho povinností je primárně pečovat o vytvoření podmínek, aby si každý mohl pomoci vlastním přičiněním, a sám pomáhá až na posledním místě, jsou-li ostatní možnosti pomoci vyčerpány Princip participace V každé společnosti je značná variabilita individuálních i společenských cílů, ale v demokratické společnosti je dána možnost podílet se, participovat, na společenském životě. V demokratické společnosti je nejen svoboda s vyslovováním cílů, zájmů a potřeb sociálních subjektů, ale i spoluúčast sociálních subjektů na jejich realizování. Naplňování principu participace je postupným procesem, který lze nazvat jako přechod od člověka jako převážně objektu sociální politiky k člověku jako plnoprávnému, odpovědnému a respektovanému subjektu. Člověk přestává být pasivním příjemcem sociálně politických opatření, ale sám se podílí na jejich tvorbě a spolurozhoduje o jejich realizaci Funkce a nástroje sociální politiky Funkce sociální politiky jsou spojovány se schopností sociální politiky vyvolávat určité efekty, účinky ve vztahu k objektům, se schopností sledovat a realizovat určitou vědomou (cílově zaměřenou) činnost a úkoly. 11

12 Funkce sociální politiky Ochranná funkce Tato funkce zajišťuje řešení již vzniklých sociálních událostí, kdy jedinec nebo sociální skupina (např. rodina) je znevýhodněna ve vztahu k ostatním, ať již v ekonomickém nebo sociálním smyslu. V podstatě jde tedy o zmírnění nebo odstranění důsledků určitých sociálních událostí. Jde o funkci historicky nejstarší, která tvoří tradiční a stabilní prvek sociální politiky a kterou je třeba neustále posilovat. Rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční) funkce Je jednou z nejsložitějších a současně nejvýznamnějších funkcí. V jistém smyslu je možno říci, že touto funkcí je ve značné míře realizován vlastní obsah opatření sociální politiky, zvláště pak sociální politiky státu. V zásadě řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělovat. Hlavní pozornost přerozdělování směřuje k příjmům, ke mzdám a důchodům a jejich redistribuci, ale tato funkce má i jiný parametr, a to rozdělování životních šancí, situací, podmínek a předpokladů pro důstojný život občanů. Rozdělovací a přerozdělovací funkce se uskutečňuje pomocí různých mechanismů, které mají pro společnost rozmanité důsledky. Jsou to zejména: - tržní mechanismus, respektující efektivnost a výkon a určující zejména vztah člověka k práci - hlasovací proces, tj. rozdělování vyšší autoritou, zejména státem - vyjednávání mezi sociálními partnery - tradice a zvyklosti, tj. např. solidarita nestátních subjektů, dobročinnost apod. - nelegitimní mechanismy, tj. např. podvod, násilí apod. (trestná činnost) 12

13 Přerozdělovací funkce se konkrétně uskutečňuje především prostřednictvím daní a transferů. Jejich efekty se promítají do životních podmínek lidí v podstatě dvojím způsobem: - podporou příjmů, důchodů, zvýšením jejich hotovostí - formou užívání bezúplatných nebo v různé míře dotovaných služeb (včetně tzv. spotřebitelských dotací, např. do bydlení, dopravy, apod.) Kardinální otázkou je jaká má být míra přerozdělení. 1) příliš vysoká míra přerozdělování oslabuje podněty k práci a podnikání. Pro některé jedince může být za podmínek progresivního zdanění výhodnější spoléhat se na sociální transfery nežli na vlastní aktivity. Podnikatelským subjektům může vysoké zdanění přinášet útlum aktivit a riziko potlačení jejich ekonomické motivace. 2) příliš nízká míra přerozdělování může oslabit stabilitu a rozvojové možnosti společnosti. Může mít za následek např. nedostatečný rozvoj vzdělávacího systému, nadměrný výskyt chudoby a sociální neklid, snížení poptávky po spotřebním zboží, mobility na trhu práce aj. Homogenizační funkce Tato funkce je považována za relativně novou funkci sociální politiky. Je velmi těsně spojena s funkcí předchozí, neboť záměrem redistributivních politik je směřovat k určitému příjmovému vyrovnání, ke zmírňování sociálních rozdílů v životních podmínkách sociálních subjektů a k odstraňování rozdílů neodůvodněných. V podstatě jde o dosažení vyššího stupně stejnorodosti v uspokojování základních životních potřeb a vyššího stupně stejnorodosti zájmů a hodnot sociálních subjektů (homogenizace neznamená nivelizaci podmínek života). Stimulační funkce Posláním stimulační funkce je podporovat, podněcovat, vyvolávat žádoucí sociální jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické tak i mimo ni. Tato funkce souběžně 13

14 kultivuje lidský potenciál svými opatřeními zaměřenými na zdravotní péči, růst všeobecné vzdělanosti a kulturnosti, vhodné pracovní podmínky a způsob trávení volného času. Svým stimulačním zaměřením, vytvářením záchranných sociálních sítí, garantováním základních sociálních jistot, má sociální politika i výrazný stabilizační efekt, protože tlumí sociální neklid. Preventivní funkce Se snahou předcházet určitým škodám na životě a zdraví, se snahou předcházet nepříznivým sociálním situacím (chudoba, nezaměstnanost, zdravotní poškození atp.), se rozvíjí preventivní funkce. Naplňování této funkce znamená, že sociální politika musí svými opatřeními směřovat k odstraňování příčin různých nepříznivých sociálních situací, které brání integraci člověka do společnosti Nástroje sociální politiky Sociální politika se realizuje pomocí nástrojů různého řádu. Spektrum nástrojů je značně široké a rozmanité. Důležité je, aby respektovaly základní principy sociální politiky, působily v jejich intencích a umožňovaly naplňovat cíle a funkce sociální politiky. Program a plán mají své místo v sociální politice, pokud jde o prosazování dlouhodobých záměrů. Plán ovšem v tom pohledu, že představuje prostředek, způsob, techniku dosahování programových cílů, které krystalizují jako výsledek konsensu participativního jednání různých vládních i nevládních orgánů (odborových, zaměstnavatelských, regionálních apod.). Kolektivní vyjednávání je po roce 1989 novým nástrojem, který v naší sociální politice dříve chyběl. Představuje mechanismus dosahování konsensu proces, ve kterém dochází k jednání o určitých sociálních skutečnostech mezi sociálními partnery. Sociálními partnery jsou jednak odborové svazy hájící zájmy zaměstnanců, zaměstnavatelské svazy hájící zájmy zaměstnavatelů 14

15 a také stát, který dbá na to, aby požadavky odborů i zaměstnavatelů braly na zřetel dlouhodobý společenský zájem a také konkrétní možnosti ekonomiky. Výsledkem kolektivního vyjednávání jsou kolektivní smlouvy. Existují různé typy těchto smluv: - Generální dohoda vymezuje vzájemné závazky vlády, podnikatelských a odborových svazů v hospodářské a sociální politice. Je východiskem pro kolektivní smlouvy nižších typů. - kolektivní smlouvy vyššího typu jsou uzavírány mezi určitými zaměstnavatelskými a odborovými svazy. - podnikové kolektivní smlouvy jsou uzavírány mezi příslušným odborovým orgánem a zaměstnavatelem v určitém podniku. Sociální příjmy příjmy spojené s opatřeními sociální politiky. Představují velice významný nástroj sociální politiky. Tvoří je zejména dávky důchodového a nemocenského zabezpečení, peněžité dávky sociální pomoci, dávky státní sociální podpory, podpory v nezaměstnanosti, příspěvek na péči (na sociální služby) atd. Měly by poskytovat nezbytně nutnou ochranu obyvatelstvu v nouzových situacích. Sociální služby tvoří široké spektrum služeb. Jejich funkcí je uspokojování specifických potřeb určitých skupin obyvatelstva poskytnutím služby. Jsou jimi myšleny nejen sociální služby v tradičním slova smyslu tj. služby spojené s péčí o staré, neschopné, nemohoucí, či sociálně narušené občany (služby řešené Zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb.), ale i služby ve sféře zdraví, vzdělávání, bydlení a poradenské služby v různorodých sociálních problémech a situacích. 15

16 Věcné dávky (věcná plnění) jsou spojeny především s ochranou zdraví. Jde především o léky a zdravotní pomůcky a o ochranné pracovní pomůcky. Věcné dávky se také uplatňují v případě sociální pomoci v situacích, kdy není zaručeno, že peněžitá pomoc bude využita k zamýšlenému účelu. Účelové půjčky jde o poskytování různých zvýhodněných půjček k ovlivňování různých sociálních situací či událostí v životě lidí. Jejich funkcí je překlenout časové období mezi okamžitou potřebou finančních prostředků a současnými omezenými možnostmi finančních zdrojů (novomanželské půjčky, půjčky k podpoře bydlení, půjčky na vzdělání). Od ostatních nástrojů se odlišují tím, že půjčky jsou návratné a jejich sociální efekt je dán výhodnějšími podmínkami jejich poskytování a jejich okamžitou dostupností. Úlevy a výhody poskytované různým skupinám obyvatelstva, např. dětem, studujícím, důchodcům (např. jízdné ve veřejné dopravě, různé vstupné apod.). Ceny spotřebního zboží a služeb, respektive státní regulace těchto cen plní rovněž v určitém, i když omezeném rozsahu funkci nástroje sociální politiky. S přechodem k tržnímu hospodářství se stává cena především ekonomickým nástrojem a její význam pro sociální oblast je značně omezen Vzájemné vztahy sociální a hospodářské politiky Při řešení vztahů sociální a hospodářské politiky je třeba zdůraznit, že každý společenský jev má své ekonomické, sociální a jiné aspekty, které se vzájemně prolínají a že neexistují problémy čistě hospodářské nebo sociální povahy. Vždy jde o problém, v němž ty či ony aspekty pouze převládají nad ostatními. Hospodářská a sociální politika mají sice mnoho společného, ale nejsou shodné. Jde o dvě autonomní politiky, s relativní samostatností a silnými vzájemnými vazbami. 16

17 1) Pro účinnou sociální politiku je nezbytná výkonnost ekonomiky a tedy i účinná hospodářská politika, která produkuje zdroje, jež jsou základem financování výkonů sociální politiky. Hospodářská politika zajišťuje ve značné míře ekonomickou bázi rozvoje sociální politiky a rozšiřuje tak možné pole jejího působení. 2) Vztah sociální politiky k hospodářské politice je třeba chápat i pozitivně a aktivně. Sociální politika totiž vytváří právní, věcné i institucionální předpoklady a podmínky pro hospodářský rozvoj, především aktivizací a kultivací lidského potenciálu. Hospodářská politika nalézá své impulsy a zdroje i v tzv. pasivních složkách sociální politiky. Redistribucí příjmů ve prospěch sociálně slabých občanů je řešena nejen konkrétní životní situace těchto jedinců, ale současně je jimi podporován jak růst kupní síly obyvatelstva a tím i poptávka po tržním zboží, tak i politická stabilita ve společnosti, což obojí je předpokladem úspěšné hospodářské politiky Sociální politika v období transformace české ekonomiky a společnosti Podstatou procesu transformace je přeměna dřívějšího společenského systému na nový společenský systém. Prioritní úlohu v něm nesporně zaujímá ekonomická a sociální oblast. Naše republika přistoupila k systému pro ni novému, ve vyspělém světě však dlouhodobě realizovanému a historií osvědčenému. V tomto systému je charakteristické především demokratické uspořádání společnosti a tržní mechanismus. Touto transformací již procházíme 18 let, ale musíme si uvědomit, že takovouto změnu nelze realizovat v krátkém časovém období a proměna sama přináší mnoho problémů. - v sociální politice stále ještě v určité míře přežívá starý mechanismus tvorby zdrojů a jejich přerozdělování státem. Nový fondový způsob hospodaření se buduje pomalu a s problémy (viz. soustava sociálního pojištění důchodové fondy) - vznikají sice sociální služby tržního charakteru, ale v řadě případů přetrvává neochota k jejich akceptování ze strany obyvatelstva a stálý tlak na neodůvodněné poskytování dotací 17

18 - stále nedostatečná je míra participace nestátních subjektů na realizaci sociální politiky - objevil se nový fenomén nezaměstnanost a spolu s ní potřeba materiálně zabezpečit formou podpor lidi, kteří přechodně a ne vlastní vinou přišli o práci - existuje nedořešenost legislativy v některých sociálních oblastech (bydlení, vzdělání atd.) - není dořešen problém přesunu pravomocí na regionální orgány ve smyslu decentralizace rozhodování - nejpomaleji a nejtíže se mění vědomí občanů a jejich snaha stále se spoléhat na paternalistický stát (neadekvátní požadavky na sociální dávky). Iniciativa a zodpovědnost za vlastní životní podmínky je stále nedostatečná. Jak již bylo řečeno, sociální reformu nemůžeme chápat jako jednorázový akt, ale jako reformu kontinuální, tak aby postupně změnila sociální politiku bývalé ČSSR, která se ukázala jako nefunkční a neefektivní. Její základní rysy byly tyto: - naprosto dominantním postavením státu v sociální politice, jeho paternalistickou rolí (stát jedná za občana), jeho téměř absolutním monopolem v sociální oblasti, direktivismem a autoritativností v rozhodování o sociálních otázkách. - -značným oslabením odpovědnosti jedinců za své životní podmínky, oslabením občanské subjektivity jedinců, což vedlo k útlumu ekonomické i občanské aktivity a odpovědnosti. - širokým plošným a paušálním poskytováním sociálních jistot bez zřetele k zásluhovosti a sociální potřebnosti, které se stalo neobyčejně náročné na omezené finanční zdroje. - neefektivními a neprůhlednými přerozdělovacími mechanismy přes státní rozpočet, které vedly ke ztrátě vazby mezi tím, co občan formou daní státu odváděl a co od státu získával. Tento mechanismus vedl k iluzorní představě o bezplatnosti řady sociálních služeb, které byly prezentovány jako dar štědrého státu občanovi. Sociální reforma směřuje k překonání uvedených nedostatků a to hlavně následujícími opatřeními. 18

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 1 Sociální politika Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

11. Funkce a nástroje sociální politiky

11. Funkce a nástroje sociální politiky 11. Funkce a nástroje sociální politiky FUNKCE SOCIÁLNÍ POLITIKY -jsou spojovány se schopností sociální politiky vyvolávat určité efekty, účinky ve vztahu k objektům, se schopností sledovat a realizovat

Více

Principy sociální politiky (blíže viz. V.Krebs: Sociální politika)

Principy sociální politiky (blíže viz. V.Krebs: Sociální politika) Přednáška 2:Tento text je stručným přehledem požadovaných znalostí. Další potřebné znalosti jsou probírány na přednášce a jsou k nastudování v základní a doporučené literatuře Principy sociální politiky

Více

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ Sociální politika a sociální zabezpečení člověk je tvor společenský vždy má potřebu sociálního bezpečí (od zabezpečení

Více

Sociální péče 1. díl

Sociální péče 1. díl Anna Arnoldová Pečovatelství 1. díl Učebnice pro obor sociální péče pečovatelská činnost Jana Mlýnková ISBN 978-80-247-3184-1 Sociální péče 1. díl Pečovatelství 2. díl Učebnice pro obor sociální péče pečovatelská

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Sociální politika a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Co je sociální správa?

Co je sociální správa? Sociální správa Co je sociální správa? Souhrn orgánů a organizací, které realizují sociální politiku určitými nástroji a technikami Instituce (veřejnoprávní nebo soukromoprávní), které organizují proces

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA:

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: Vybrané aspekty sociální politiky v souvislosti s integrací České republiky

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Sociální stát náklady a výnosy

Sociální stát náklady a výnosy Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce společenskovědní disciplina oblast praktické činnosti rámec společenské solidarity a ideál naplňování

Více

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky Politiky 1 Politiky Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky 2 Stabilizační politika 3 1 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Jedná se o posilování stability

Více

1 NÁSTROJE SOCIÁLNÍ POLITIKY

1 NÁSTROJE SOCIÁLNÍ POLITIKY 1 NÁSTROJE SOCIÁLNÍ POLITIKY Sociální politika se realizuje pomocí nástrojů různého řádu. Nástroje sociální politiky by měly respektovat její základní principy a naplňovat její cíle. Jejich spektrum je

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Systémy zdravotní péče

Systémy zdravotní péče Systémy zdravotní péče Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Zdravotnické systémy 1 Systémové pojetí 1 Obecná teorie systémů všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systémy:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. Lekce Doprovodné jevy tržního mechanismu Struktura lekce:

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Chudoba a veřejná politika

Chudoba a veřejná politika Chudoba a veřejná politika Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze Máme nejméně chudých v Evropě? Měření chudoby Absolutní Relativní

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti Milena Černá Předsedkyně EAPN ČR Ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové 1 Občanská společnost Vytváří se v prostoru Mezi státem a jeho institucemi Mezi trhem

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky 11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Cíle personální práce v podniku

Cíle personální práce v podniku PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Státní sociální podpora (též nazývaná v obecné teorii sociálním zaopatřením) se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné

Více

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí Konference v Brně: Vývoj sociálních služeb ve srovnání se zahraničím

Ministerstvo práce a sociálních věcí Konference v Brně: Vývoj sociálních služeb ve srovnání se zahraničím Ministerstvo práce a sociálních věcí Konference v Brně: Vývoj sociálních služeb ve srovnání se zahraničím Historie a vývoj kvality sociálních služeb a zkušenosti ze zahraničí KSP FF UK (c) Igor Tomeš,

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomika veřejného sektoru Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná pokornai@pef.czu.cz Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 14.00 https://moodle.czu.cz/, heslo: sezimak Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. Téma č. 3: MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. Téma č. 3: MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Téma č. 3: MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil Mikroekonomická HOPO Politika hospodářské soutěže Strukturální politika Důchodová politika (politika přerozdělovací) Sociální politika

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

MD-10-Organizování-4.Pravomoc a odpovědnost,centralizace a decentralizace

MD-10-Organizování-4.Pravomoc a odpovědnost,centralizace a decentralizace MD-10-Organizování-4.Pravomoc a odpovědnost,centralizace a decentralizace 4.Pravomoc a odpovědnost,centralizace a decentralizace 1. ÚVOD Dalším velice důležitým úkolem organizování je vymezení pravomocí

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PODNIKOVÁ KULTURA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Legislativní vymezení krizového řízení Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK

ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK Vzor citace: PRŮŠA, L., VÍŠEK, P., JAHODA, R. Alchymie nepojistných sociálních dávek. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 280 s. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Sociální politika z pohledu občana Ivana Drobková Bakalářská práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Fiskální teorie a politika LS 2016

Fiskální teorie a politika LS 2016 Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl

Více

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Milan Klouda

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Milan Klouda Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Plzeň 2012 Milan Klouda Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra veřejné správy Studijní program Právní specializace Obor

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s.

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. STANOVY SPOLKU I. Úvodní ustanovení 1. Klub přátel Cyrilometodějské školy v Brně, ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

6. června 2009, Praha. Studentská komory Rady vysokých škol BUDOUCNOST AKADEMICKÉ SAMOSPRÁVY

6. června 2009, Praha. Studentská komory Rady vysokých škol BUDOUCNOST AKADEMICKÉ SAMOSPRÁVY 6. června 2009, Praha Studentská komory Rady vysokých škol BUDOUCNOST AKADEMICKÉ SAMOSPRÁVY Studentská komora Rady vysokých škol (dále jen SK RVŠ ) pokládá obnovení akademické samosprávy po změně režimu

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. I.4. Státní formy, politické systémy a režimy. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

ÚSTAVNÍ PRÁVO. I.4. Státní formy, politické systémy a režimy. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. ÚSTAVNÍ PRÁVO I.4. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Aristoteles tři správné a tři zvrhlé základní formy státu Správné formy - království (monarchie) panství jednotlivce - aristokracie

Více

Sociální péče 1. díl

Sociální péče 1. díl Anna Arnoldová Pečovatelství 1. díl Učebnice pro obor sociální péče pečovatelská činnost Jana Mlýnková ISBN 978-80-247-3184-1 Sociální péče 1. díl Pečovatelství 2. díl Učebnice pro obor sociální péče pečovatelská

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více