Odborová organizace zaměstnanců ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB. Kolektivní smlouva KOLEKTIVNÍ SMLOUVA

Transkript

1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVA uzavřená na období od do

2 Smluvní strany: ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB se sídlem Pardubice, Zelené předměstí, Masarykovo náměstí čp. 1458, PSČ IČO: zápis v obchodním rejstříku: KS v Hradci Králové, oddíl B, vložka 567 jednající: Ing. Jeroenem van Leeuwenem předsedou představenstva a Ing. Michalem Kaněrou místopředsedou představenstva (dále jako zaměstnavatel ) a Odborová organizace zaměstnanců se sídlem Masarykovo náměstí čp. 1458, Pardubice IČO: Evidována na Ministerstvu vnitra ČR pod č.j. VS/1-1/78 196/10-E jednající: Michalem Doležalem předsedou výkonného výboru a Ing. Janou Pospíšilovou místopředsedkyní výkonného výboru (dále jako odborová organizace ) uzavírají tuto kolektivní smlouvu 2

3 Část I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ článek 1 Předmět kolektivní smlouvy článek 2 Závaznost a působnost smlouvy článek 3 Zachování odborových práv článek 4 Sociální smír Část II. PODMÍNKY PRO ČINNOST ODBOROVÉ ORGANIZACE článek 5 Materiální podmínky článek 6 Organizační podmínky článek 7 Ochrana funkcionářů odborové organizace článek 8 Informování a projednání Část III. PRACOVNĚPRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI článek 9 Zákaz diskriminace článek 10 Kvalifikace článek 11 Pracovní vztahy Část IV. ODMĚŇOVÁNÍ A HMOTNÁ ZAINTERESOVANOST článek 12 Základní ustanovení o odměňování zaměstnanců článek 13 Mzdové vyjednávání a závazek nárůstu mezd článek 14 Mzdová plnění článek 15 Ostatní plnění článek 16 Uložení mzdových předpisů Část V. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU článek 17 Pracovní doba článek 18 Dovolená na zotavenou Část VI. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI článek Část VII.SOCIÁLNÍ FOND A OSTATNÍ ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY článek 22 Část VIII.ŘEŠENÍ STÍŽNOSTÍ A PRACOVNÍCH SPORŮ článek 23 Část IX. DOBROVOLNICTVÍ Část X. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ článek 24 Přílohy: číslo 1 číslo 2 Tarifní rozpětí pro stanovení výše základní měsíční mzdy v jednotlivých tarifních třídách Sociální program 3

4 Část I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět kolektivní smlouvy 1. Tato kolektivní smlouva (dále jen smlouva ) upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci v České republice (dále jen ČR ) a vymezuje práva a povinnosti obou smluvních stran. 2. Tato smlouva vychází z příslušných ustanovení obecně závazných právních předpisů, kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřené mezi Svazem bank a pojišťoven a Odborovým svazem pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví, a má charakter podnikové kolektivní smlouvy ve smyslu zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. 3. V této smlouvě je používán jednotný pojem zákoník práce pro zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Článek 2 Závaznost a působnost smlouvy 1. Smlouva je závazná pro smluvní strany a vztahuje se bez ohledu na členství v odborech na všechny zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli a v případech stanovených touto smlouvou i na bývalé zaměstnance. 2. Smlouva je nadřazena vnitřním předpisům zaměstnavatele v rozsahu práv a povinností sjednaných v této smlouvě. Článek 3 Zachování odborových práv 1. Smluvní strany se zavazují zabezpečit zachování odborových práv, a to zejména práva svobodného sdružování zaměstnanců a kolektivního vyjednávání v souladu s obecně závaznými právními předpisy. 2. Příslušným odborovým orgánem se pro účely této smlouvy rozumí výkonný výbor Odborové organizace zaměstnanců (dále jen VV OOZ ). Zaměstnavatel se zavazuje, že bude respektovat právo příslušného odborového orgánu na informace a projednání v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Článek 4 Sociální smír Smluvní strany se zavazují zachovávat sociální smír. 4

5 ČÁST II. PODMÍNKY PRO ČINNOST ODBOROVÉ ORGANIZACE Článek 5 Materiální podmínky 1. Zaměstnavatel v rámci svých možností poskytne odborové organizaci pro zajištění její činnosti v potřebném rozsahu kancelářské prostory, kancelářské potřeby, výpočetní, rozmnožovací a spojovou techniku a v rámci provozních možností přístup k internetu. Zaměstnavatel uhradí odborové organizaci náklady spojené s distribucí odeslané a přijaté pošty. 2. Zaměstnavatel poskytne v rámci svých možností dopravní prostředky pro pracovní cesty členů odborové organizace, případně uhradí účelně vynaložené cestovní náhrady. Článek 6 Organizační podmínky 1. Smluvní strany se dohodly, že odborová organizace, její orgány a funkcionáři budou vyvíjet svou činnost především mimo pracovní dobu, a to zejména pokud jde o organizaci jednání. Zaměstnavatel nebude vyžadovat uplatnění této zásady při organizování odborových konferencí a předem oznámených jednáních odborů (např. jednání odborového svazu). 2. Zaměstnavatel poskytne, pokud to dovolí provozní podmínky, funkcionářům odborové organizace v případech nezbytné potřeby pracovní volno s náhradou mzdy ve výši alikvotní části základní měsíční mzdy, a to pouze v rozsahu potřebném k zabezpečení naléhavých úkolů vyplývajících z činnosti odborové organizace (jednání odborových orgánů, školení pro odborové funkcionáře, kolektivní vyjednávání, pracovní schůzky se zaměstnavatelem). 3. Volební řád k volbám zástupců zaměstnanců do dozorčí rady zaměstnavatele bude vždy vydáván po projednání s VV OOZ. 4. Obě smluvní strany se dohodly na čtvrtletní četnosti vzájemného setkání. 5. V případě nutnosti řešení naléhavého úkolu nebo problému zajistí vedení zaměstnavatele urychlené přijetí zástupců VV OOZ, a to na úrovni odpovídající řešené problematice. 6. Zaměstnavatel se zavazuje, že uhradí náklady spojené se členstvím zvolených zástupců zaměstnanců v Evropské podnikové radě a jejích odborných komisích. Článek 7 Ochrana funkcionářů odborové organizace 1. Ukončení pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru člena VV OOZ se řídí ustanovením 61 odstavce 2 až 4 zákoníku práce. V době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení je zaměstnavatel povinen požádat VV OOZ o předchozí souhlas s ukončením pracovního poměru jeho člena. 2. VV OOZ je povinen předkládat zaměstnavateli aktuální seznam funkcionářů, na které se tato ochrana vztahuje. 5

6 Článek 8 Informování a projednání 1. Zaměstnavatel se zavazuje poskytovat odborové organizaci informace v rozsahu podle ust. 287 zákoníku práce v níže uvedených pravidelných intervalech: a) čtvrtletně: - o vývoji mezd v rozsahu podle ust. 287 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, - o stavu a vývoji zaměstnanosti v rozsahu podle ust. 280 odst. 1 písm. c) ve spojení s 279 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, - o základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách rozsahu podle ust. 279 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, - o organizačních změnách a opatřeních v rozsahu podle ust. 280 odst. 1 písm. b) ve spojení s 279 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, - o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele v rozsahu podle ust. 279 odst. 1 písm. a) zákoníku práce - o změnách dle 279 odst. 1 písm. c) a g). b) ročně: - o všech ostatních informacích neuvedených pod písm. a). za podmínky, že obecně závazný předpis nestanovuje dřívější lhůtu pro informování. 2. Zaměstnavatel se zavazuje projednat s odborovou organizací skutečnosti v rozsahu podle ust. 280 zákoníku práce v níže uvedených intervalech: a) vždy neprodleně poté, kdy vedení zaměstnavatele rozhodne o záměru realizovat níže uvedené skutečnosti: - organizační změny a opatření v rozsahu podle ust. 280 odst. 1 písm. b) zákoníku práce - převody práv a povinností z pracovněprávních vztahů v rozsahu podle ust. 280 odst. 1 písm. d) zákoníku práce b) čtvrtletně: všechny ostatní skutečnosti neuvedené pod písm. a). ČÁST III. PRACOVNĚPRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Záležitosti pracovněprávních vztahů zaměstnanců jsou detailně upraveny vnitřním předpisem zaměstnavatele Rozhodnutí představenstva č Pracovní řád. Změny tohoto vnitřního předpisu se zavazuje zaměstnavatel v souladu s 306 odstavec 4 zákoníku práce provádět jen po předchozím projednání a po předchozím písemném souhlasu odborové organizace. 6

7 Článek 9 Zákaz diskriminace 1. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, které stanoví zákoník práce nebo zvláštní právní předpis nebo pokud z povahy pracovních činností nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, a který je pro výkon této práce nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. 2. V pracovněprávním vztahu je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující pokyn nebo navádění k diskriminaci. Článek 10 Kvalifikace 1. Smluvní strany se dohodly na nezbytnosti zkvalitňování kvalifikační struktury zaměstnanců s cílem zvyšování jejich výkonnosti a efektivnosti jejich práce. 2. Zaměstnavatel se zavazuje vytvářet podmínky pro trvalé prohlubování kvalifikace zaměstnanců v souladu s potřebami zaměstnavatele. 3. V případě organizačních změn zaměstnavatel umožní zaměstnanci na základě jeho žádosti adresované řediteli odboru lidských zdrojů rekvalifikaci na jinou vhodnou volnou pracovní pozici v rámci zaměstnavatele a sjednaného místa výkonu práce, pokud taková pozice k datu organizační změny existuje a pokud lze rekvalifikaci provést v přijatelném časovém horizontu z hlediska provozních potřeb zaměstnavatele. Článek 11 Pracovní vztahy 1. Smluvní strany souhlasí s pokračováním stávající praxe uzavírání prvního pracovního poměru zaměstnance se zaměstnavatelem na dobu určitou zpravidla v délce trvání 1 roku. Zaměstnavatel se zavazuje, že bude uvážlivě přistupovat k prodlužování pracovních poměrů na dobu určitou. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v 39 odstavci 3 zákoníku práce. Vážnými provozními důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívajícími ve zvláštní povaze práce dle 39 odstavce 4 zákoníku práce se rozumí: organizační změny související s termínem rušení nebo přemisťování části zaměstnavatele, výkon práce na dlouhodobých projektech přesahujících maximální dobu stanovenou pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. 7

8 2. Zaměstnavatel se zavazuje, že zašle odborové organizaci na ovou adresu vždy nejpozději k 10. dni kalendářního měsíce seznam zaměstnanců (v dohodnuté struktuře), kteří v předchozím kalendářním měsíci ukončili pracovní poměr k zaměstnavateli; seznam zaměstnanců, kteří v daném kalendářním měsíci uzavřeli pracovní poměr k zaměstnavateli. 3. Zaměstnavatel se zavazuje udržovat aktuální seznam volných pracovních míst na svém intranetu (Portál ČSOB Pojišťovny). 4. Zaměstnavatel je povinen v souladu s ustanovením 61 zákoníku práce jakoukoli výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele předem projednat s odborovou organizací. VV OOZ je povinen projednat výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, a to do 5 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti zaměstnavatele. Pokud v uvedené lhůtě k projednání nedojde, považuje se výpověď za projednanou. VV OOZ je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se v souvislosti s projednáním dle tohoto odstavce dozvěděl. 5. Zaměstnavatel se zavazuje, že zaměstnancům, kterým vznikne nejdéle do 3 let nárok na starobní důchod, bude dána výpověď z důvodů uvedených v 52 písmeno a) až c) zákoníku práce pouze ve výjimečných případech. V případě, že zaměstnanec odmítne zaměstnavatelem nabídnuté odpovídající pracovní místo, ustanovení tohoto odstavce se ho netýká. Toto ustanovení se vztahuje na zaměstnance, kterému nejpozději ke dni skončení pracovního poměru vzniká nárok na starobní důchod dle 29 odst. 1, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tzn. při dosažení důchodového věku podle 32 tohoto zákona. Toto ustanovení se rovněž nevztahuje na zaměstnance, kterému může nejpozději ke dni skončení pracovního poměru vzniknout nárok na starobní důchod podle 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění. 6. V případě hromadného propouštění je zaměstnavatel povinen vůči VV OOZ dodržet lhůtu 30 dnů a projednat opatření uvedená v 62 odstavci 2 zákoníku práce. Předmětem jednání s odborovou organizací je dosažení shody zejména o opatřeních směřujících k předejití nebo omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele. 7. V případě, že zaměstnavatel hodlá uplatnit vůči zaměstnanci náhradu škody, za kterou zaměstnanec podle zákoníku práce odpovídá, a tato náhrada je alespoň 1.000,- Kč, je povinen s odborovou organizací předem projednat výši náhrady škody a způsob její úhrady. K zajištění tohoto účelu se zaměstnavatel zavazuje přizvat zástupce odborové organizace k jednání škodní komise. 8. Sladění rodinného a pracovního života. Zaměstnavatel si je vědom důležitosti sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců. Zaměstnavatel se zavazuje ve spolupráci s odborovou organizací hledat a dle svých provozních a ekonomických možností zavádět do své činnosti a do pracovně-právních vztahů se svými zaměstnanci vhodné nástroje pro řešení specifických životních situací zaměstnanců, jako je zejména péče o děti do 4 let věku, návrat z mateřské a rodičovské dovolené, péče o osobu blízkou, dlouhodobá nemoc umožňující za určitých podmínek výkon práce, postupný odchod do důchodu. Vhodnými nástroji dle předchozí věty mohou být například práce na zkrácený úvazek, pružný pracovní měsíc, práce konaná na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, práce z domova, neplacené volno, sdílení pracovního místa, nabídka účasti ve výběrovém řízení na jiné pracovní místo. Vhodný nástroj dle předchozích vět je takový, který umožní zabezpečení provozních 8

9 činností v potřebném rozsahu a s dostatečnou efektivitou, a s jehož uplatněním zaměstnanec i zaměstnavatel souhlasí. 9. Smluvní strany budou po svých liniích prosazovat dodržování Všeobecného etického kodexu a Etického kodexu KBC. ČÁST IV. ODMĚŇOVÁNÍ A HMOTNÁ ZAINTERESOVANOST Článek 12 Základní ustanovení o odměňování zaměstnanců 1. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům mzdová a ostatní plnění související se zaměstnáním podle ustanovení článků 14 a 15 této smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že v této smlouvě budou o nich uvedeny pouze základní informace s tím, že bližší podmínky pro jejich poskytování (principy, zásady a postupy) upravuje vnitřní předpis zaměstnavatele - Rozhodnutí představenstva č. 4 - Zásady odměňování a další vnitřní předpisy zaměstnavatele. 2. Pro účely odměňování se zaměstnanci ve všech organizačních útvarech zaměstnavatele člení na dvě základní kategorie: a) zaměstnance, kteří jsou zařazeni na základě sjednaného druhu práce do příslušné tarifní třídy v souladu s charakteristikou vykonávané činnosti podle katalogu pracovních pozic (dále jen tarifní zaměstnanci ). Těmto zaměstnancům je mzda stanovena zaměstnavatelem mzdovým výměrem. b) zaměstnance, kteří jsou zařazeni na pracovních pozicích generálního ředitele, náměstka generálního ředitele, ředitele divize, ředitele odboru, regionálního ředitele a experta v pojišťovnictví (dále jen mimotarifní zaměstnanci ). Základní mzda je u mimotarifních zaměstnanců sjednána v pracovní nebo v jiné smlouvě (vedoucí zaměstnanci) nebo je stanovena zaměstnavatelem mzdovým výměrem (expert v pojišťovnictví). Článek 13 Mzdové vyjednávání 1. Smluvní strany se dohodly, že v oblasti mzdové politiky budou každoročně vyjednávat o navýšení průměrné základní měsíční mzdy zaměstnanců. 2. Smluvní strany se zavazují vést jednání v rámci plánovacího období zaměstnavatele tak, aby dohoda o mzdovém nárůstu byla uzavřena vždy nejpozději do roku, k němuž probíhá mzdové vyjednávání, a to formou dodatku k této Kolektivní smlouvě. V této dohodě bude mzdový nárůstu stanoven samostatně v členění na kategorii tarifní a mimotarifní zaměstnanci. 9

10 Článek 14 Mzdová plnění 1) Nárokové složky Zaměstnancům se poskytují podle podmínek stanovených v Rozhodnutí představenstva č. 4 - Zásady odměňování následující nárokové mzdové složky: 1. Základní mzda stanovená mzdovým výměrem nebo sjednaná v manažerské smlouvě jako měsíční či hodinové. Nedílnou součástí této kolektivní smlouvy je Příloha č. 1 Tarifní rozpětí pro stanovení výše základní měsíční mzdy v jednotlivých tarifních třídách. Smluvní strany se dohodly, že příloha č. 1 této smlouvy bude na základě návrhu Odboru lidských zdrojů (dále jen OLZ ) aktualizována formou dodatku k této smlouvě. 2. Zaměstnanci pojišťovny, který dočasně zastupuje ve stanoveném nezbytném rozsahu činnosti vedoucího zaměstnance zařazeného do vyšší tarifní třídy, dočasně nevykonávajícího svou funkci, se stanoví mzda při zastupování s přihlédnutím k rozsahu zastupování odpovídající tarifní třídě pro funkci zastupovaného zaměstnance, a to na dobu zastupování. Takto stanovená mzda při zastupování nesmí přesáhnout výši základní měsíční mzdy zastupovaného zaměstnance Mzda při zastupování se stanoví až po čtyřech týdnech souvislého zastupování s účinností od prvního dne zastupování. 3. Příplatek za pověření k vedení a koordinaci dalších zaměstnanců lze přiznat v rozmezí Kč Kč těm zaměstnancům, kteří jsou písemně pověřeni k vedení a koordinaci dalších zaměstnanců ve smyslu Organizačního řádu, výše příplatku se odvíjí především od počtu řízených zaměstnanců, od manažerských nároků na vedení a koordinaci vedených zaměstnanců. 4. Za dobu práce přesčas, nařízenou oprávněným vedoucím zaměstnancem pojišťovny nebo konanou s jeho souhlasem, poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první. 5. Za dobu práce přesčas o sobotách a nedělích přísluší zaměstnanci vedle mzdy příplatek za práci ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku za hodinu práce; pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané o sobotách a nedělích. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 6. Za dobu nařízené práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může dohodnout se 10

11 zaměstnancem na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Příplatek se poskytuje i za práci konanou ve svátek, který připadne na den nepřetržitého odpočinku v týdnu. 7. Zaměstnanci pojišťovny přísluší za nařízenou noční práci příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku za každou celou odpracovanou hodinu v případě, že odpracuje v noční době minimálně 2 hodiny, jinak dle 116 zákoníku práce. 8. Příplatek za správu služebního vozidla ve výši 500,- Kč měsíčně se vztahuje pouze na vozidla v režimu referentské vozidlo. Nevztahuje se na manažerská vozidla, vozidla techniků likvidace a další vozidla přidělená přímo jedné osobě k užívání. 9. Odměna za pracovní pohotovost se přizná ve výši 10% průměrného hodinového výdělku. 2) Nenárokové složky Nad rámec základní měsíční mzdy a příslušných mzdových příplatků mohou být zaměstnanci, a to na základě zhodnocení jeho práce a zhodnocení výkonů zaměstnavatele, poskytovány následující pohyblivé složky mzdy: 1. Mimořádná odměna Mimořádnou odměnu lze přiznat zaměstnanci za mimořádně kvalitní výkon při plnění běžných úkolů, za zajištění řádného plnění úkolů útvaru po dobu delší nepřítomnosti spolupracovníků (např. nemoc, dovolená) nebo za iniciativu vyvinutou nad rámec zadání úkolů žádoucím směrem a s žádoucím výsledkem. Zaměstnanci lze přiznat mimořádnou odměnu rovněž za výjimečné zásluhy při záchraně života, ochraně majetku zaměstnavatele, odstraňování následků živelních pohrom na pracovišti nebo v objektech zaměstnavatele, příp. další skutečnosti zvláštního zřetele hodné ve vztahu k zaměstnancům či k zaměstnavateli, přičemž minimální částka odměny činí ,- Kč. Tato odměna je vyplácena z centrálního fondu zaměstnavatele. 2. Cílová odměna Cílovou odměnu lze zaměstnanci předem přislíbit za splnění výjimečných, konkrétních jednorázových úkolů, zpravidla projektů nebo za plnění, resp. překračování stanovené měřitelné výkonové normy. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit v plánu mzdových prostředků objem na mimořádné a cílové odměny (vyjma odměn za plánované projektové aktivity) nejméně ve výši 16 % z úhrnu základních mezd zaměstnanců v tarifní třídě 3 až 9, kteří nejsou zařazeni na pozicích odměňovaných výkonnostní odměnou, a nejméně 5 % z úhrnu základních mezd zaměstnanců v tarifní třídě 1 a 2. Tyto mzdové prostředkovány budou alokovány do jednotlivých organizačních útvarů na úrovni odboru. 3. Provize za sjednání pojištění Zaměstnanci náleží provize za sjednání pojištění občanů a SME, sjednání pojištění podnikatelských rizik nebo za sjednání produktů společností, které jsou členy finanční 11

12 skupiny, které je zaměstnavatel oprávněn sjednávat, na jejichž získání se zaměstnanec podílel. V případě účasti více zaměstnanců na sjednání jednoho pojištění, je provize za sjednání pojištění rozdělena podílem jednotlivých zaměstnanců podle rozhodnutí oprávněného nadřízeného zaměstnance. 4. Výkonnostní odměna Výkonnostní odměnu lze přiznat zaměstnanci v závislosti na plnění stanovených ukazatelů v oblasti obchodní činnosti zaměstnavatele, stanovených předem v závislosti na jejich pracovním zařazení dle ukazatelů uvedených ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. 5. Krátkodobý bonus (dále jen bonus ) Bonus lze přiznat pouze zaměstnancům zařazených na pozici ředitel odboru. Bonusy jsou vypláceny v prvém kalendářním roce následujícím po hodnoceném období, a to jednorázově zpravidla ve výplatním termínu mzdy za měsíc duben. Základní bonusová úroveň je stanovena procentním podílem z úhrnné základní mzdy zaměstnance. Úhrnnou základní mzdou se rozumí souhrn základních mezd za dané hodnocené období. Základní bonusová úroveň je 30 % úhrnné základní mzdy zaměstnance. 6. Střednědobý bonus Střednědobý bonus lze navíc přiznat v závislosti na výsledcích zaměstnavatele. Střednědobé bonusy lze přiznat vedoucím zaměstnancům zařazeným na pozici ředitele odboru. Konkrétní výše střednědobého bonusu je vyjádřena jako procento ze základní bonusové úrovně krátkodobého bonusu a rovná se procentu, o které zisk zaměstnavatele za dané hodnocené období překročí představenstvem vyhlášenou ziskovou základnu. Maximální výše střednědobého bonusu činí 75 % ze základní bonusové úrovně krátkodobého bonusu. 7. Odměna při pracovním jubileu Odměna za dlouhodobou kvalitu a výkonnost práce u příležitosti 10, 20 a 30 let trvání pracovního poměru ve výši ,- Kč. 8. Odměna při životním jubileu Odměnu při životním jubileu 40, 50 a 60 let věku zaměstnance (dále jen jubileum ) ve výši Kč lze přiznat všem zaměstnancům, kteří ke dni jubilea splní podmínku nepřetržitého trvání pracovního poměru u zaměstnavatele nebo u jiných společností KBC Group nejméně tři roky. 9. Odměna při odchodu do důchodu Odměna při odchodu do důchodu může být jednorázově přiznána zaměstnanci: a) Při skončení pracovního poměru z důvodů nespojených s výplatou odstupného a při současném odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu 3. stupně; b) Při odchodu do starobního důchodu a se sjednanou budoucí délkou trvání pracovního poměru nepřevyšující 12 měsíců. Odměna může být přiznána jednomu zaměstnanci maximálně jednou a maximálně ve výši jedné základní měsíční mzdy zaměstnance navýšené o Kč za každý rok 12

13 nepřetržitého trvání pracovního poměru u zaměstnavatele nebo jiných společností v rámci KBC Group. V případě, že pracovní poměr u zaměstnavatele, resp. společností KBC Group trval ke dni odchodu do důchodu nepřetržitě méně než tři roky, nelze odměnu při odchodu do důchodu přiznat. 3) Obecné podmínky mzdových nároků 1. Zaměstnavatel se zavazuje poskytovat tarifním zaměstnancům základní měsíční mzdu nejméně na minimální tarifní úrovni jednotlivých pracovních pozic dle Přílohy č Při sjednávání měsíční základní mzdy u mimotarifních zaměstnanců se vychází z požadavků kladených na výkon příslušné vedoucí funkce a míry jejich plnění příslušným zaměstnancem. 3. Meziroční úpravy přiznaných základních mezd zaměstnanců v návaznosti na článek 13 této smlouvy budou prováděny v závislosti na pracovním hodnocení, resp. na hodnocení pracovní způsobilosti a pracovních výsledků zaměstnance, a to podle pravidel obsažených ve vnitřních předpisech zaměstnavatele. 4. Vedoucí zaměstnanec může ve smyslu vymezené pravomoci a odpovědnosti snížit základní měsíční mzdu zaměstnance v rámci rozpětí přiznané tarifní třídy, a to na základě písemného zhodnocení jeho pracovních výsledků (výkonnosti, aktivity, řídících schopností, nedostatků v práci) a doručení tohoto zhodnocení zaměstnanci. Snížit tarifní mzdu zaměstnance lze pouze po projednání s OLZ a odborovou organizací. 5. Zaměstnancům se zaručuje mzda ve výši přiznané nebo smluvené základní mzdy, přiznaných mzdových příplatků a odměny za pracovní pohotovost, na které jim vznikl nárok. Nenárokové složky mzdy se vyplatí za předpokladu, že a) na jejich výplatu byly vytvořeny zdroje, b) zaměstnanec splnil podmínky pro jejich přiznání. 6. Mzda je splatná po vykonání práce v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. Pravidelný termín výplaty mzdy zaměstnance je stanoven na 10. den následujícího kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na mzdu. Připadne-li výplatní termín na den pracovního klidu, bude výplatním termínem poslední pracovní den předcházející dni pracovního klidu. 7. Mzdové nároky vzniklé před nabytím účinnosti této smlouvy se posuzují podle předpisů v té době platných. Článek 15 Ostatní plnění 1. V souladu s příslušným vnitřním předpisem zaměstnavatele a příslušnými ustanoveními obecně závazných předpisů jsou zaměstnancům poskytována ostatní plnění související se zaměstnáním. 2. Náhrada mzdy přísluší zaměstnancům v případech stanovených obecně závaznými předpisy a dále v případech stanovených touto smlouvou ve stanovené výši. 3. Odstupné náleží zaměstnanci podle následujících pravidel: 1) Zaměstnanci, u něhož dochází z podnětu a zájmu pojišťovny k rozvázání pracovního poměru dohodou, a to z důvodů uvedených v 52 odst. 1 písm. a) až c) a e) zákoníku práce náleží při skončení pracovního poměru další odstupné: 13

14 a) Další odstupné bude zaměstnanci přiznáno ve výši: dvojnásobku průměrného výdělku, a to za podmínky, že pracovní poměr skončí k poslednímu dni měsíce, kdy byla dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřena, jednonásobku průměrného výdělku, a to za podmínky, že pracovní poměr skončí k poslednímu dni prvního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřena. b) Další odstupné nad rámec odrážky a) bude zaměstnanci přiznáno: v případě, že délka pracovního poměru zaměstnance k zaměstnavateli činí nepřetržitě 10 a více let, méně však než 15 let, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného měsíčního výdělku, v případě, že délka pracovního poměru zaměstnance k zaměstnavateli činí nepřetržitě 15 a více let, náleží zaměstnanci dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Další odstupné dle odstavce b) lze přiznat pouze tehdy, pokud zaměstnanci k datu rozvázání pracovního poměru ještě nevznikl nárok na přiznání starobního důchodu. 2) Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mezd, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru. 4. Při zjišťování hodinového či měsíčního průměrného výdělku se postupuje podle 351 a násl. zákoníku práce. 5. Odměna za práci konanou mimo pracovní poměr se stanoví smluvně dohodou o provedení práce anebo dohodou o pracovní činnosti v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce a vnitřními předpisy zaměstnavatele. Článek 16 Uložení mzdových předpisů 1. Mzdové předpisy upravující odměňování zaměstnanců jsou uloženy v OLZ. Na požádání budou zaměstnancům předloženy k nahlédnutí a současně budou k dispozici v elektronické podobě na intranetové síti. ČÁST V. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Článek 17 Pracovní doba 1. Pracovní doba zaměstnanců je stanovena jako pružná pracovní doba s rovnoměrným rozvržením pracovní doby, respektive pružný pracovní týden (týdenní délka pracovní 14

15 doby je stanovena na 40 hodin čisté pracovní doby), pokud není stanoveno nebo dohodnuto jinak. 2. Zaměstnanec si sám volí začátek a konec pracovních směn a je povinen v příslušném týdnu odpracovat celou týdenní pracovní dobu, s tím že výjimečně může být rozdíl vyrovnán v rámci příslušného kalendářního měsíce. 3. Počátek pracovní doby je nejdříve v 6,30 hodin a nejpozději v 9,00 hodin; konec pracovní doby je nejdříve v 15,00 hodin a nejpozději ve 20,00 hodin s tím, že délka pracovní směny je nejvýše 12 hodin a doba nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami musí být v souladu s ustanovením 90 zákoníku práce. 4. Mezi dva úseky volitelné pracovní doby tj. 6,30 hodin až 9,00 hodin a 15,00 až 20,00 hodin, je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti (dále jen základní pracovní doba ). Základní pracovní doba (vč. přestávky na jídlo a oddech) je stanovena od 9,00 do 15,00 hod. Přestávku v práci na jídlo a oddech v délce 30 minut lze čerpat v době od 10,00 do 14,30 hod. 5. Ostatní ustanovení týkající se pracovní doby jsou podrobně upravena v Pracovním řádu. Článek 18 Dovolená na zotavenou 1. Zaměstnancům je základní výměra dovolené prodloužená o jeden týden nad zákonný nárok, tj. na 5 týdnů. 2. Plán dovolených na daný kalendářní rok bude VV OOZ předložen nejdéle do příslušného kalendářního roku. ČÁST VI. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Článek Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP ) je řešena v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména zákoníkem práce, Pracovním řádem zaměstnavatele, normami a požadavky na bezpečnou práci tak, aby především chránila životy a zdraví zaměstnanců. 2. Zaměstnavatel zajistí v oblasti BOZP prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů plnění základních povinností daných jim zákoníkem práce a Pracovním řádem zaměstnavatele. Článek Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání se řídí ustanovením části čtrnácté, Hlava I zákoníku práce, a to až do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců. 2. Ve smyslu ustanovení 369 odstavec 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu projednat s odborovou organizací a se zaměstnancem způsob a rozsah náhrady škody. 3. Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, poskytne zaměstnavatel pozůstalým nad rámec náhrad stanovených zákoníkem práce 15

16 jednorázové odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku průměrné měsíční mzdy zemřelého zaměstnance, nejvýše však 900 tis. Kč. Zaměstnavatel tuto náhradu neposkytne, pokud se zprostí zcela odpovědnosti, resp. náhradu přiměřeně sníží v rozsahu, v jakém se zčásti zprostí odpovědnosti. Článek Zaměstnavatel se zavazuje zajišťovat závodní preventivní péči ve smyslu a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy. ČÁST VII. ZAMĚSTNANECKÝ FOND A OSTATNÍ ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY Článek Zaměstnavatel se zavazuje, že v období od do vyčlení na financování zaměstnaneckých výhod prostřednictvím zaměstnaneckého fondu finanční částku ve výši ,- Kč. Zůstatek zaměstnaneckého fondu, který lze čerpat v uvedeném období, je dále tvořen splátkami sociálních výpomocí a nevyčerpanými finančními prostředky z předchozího období. 2. Rozpočet sociálního fondu zaměstnavatele na období od do je součástí přílohy číslo 2 této smlouvy. 3. Zásady užití prostředků zaměstnaneckého fondu a poskytnutí ostatních zaměstnaneckých výhod jsou přílohou č. 2 této smlouvy Sociální program. 4. Rozpočet s detailním rozpadem na jednotlivé položky a zásady užití zaměstnaneckého fondu jsou předmětem kolektivního vyjednávání. Pro další období platnosti kolektivní smlouvy budou doplněny formou dodatku. O použití prostředků na jednotlivé aktivity rozhoduje v rámci stanoveného rozpočtu OLZ. ČÁST VIII. ŘEŠENÍ STÍŽNOSTÍ A PRACOVNÍCH SPORŮ Článek Nároky, které vznikly zaměstnancům z této smlouvy, se uspokojují jako ostatní nároky z pracovněprávního vztahu. Pracovní spory z těchto nároků rozhodují soudy. 2. V zájmu předcházení pracovněprávním sporům se smluvní strany dohodly, že zabezpečí, aby podání (stížnosti, oznámení, podněty) zaměstnanců podané k uplatnění individuálních nároků vyplývajících z této smlouvy byly řešeny v souladu s vnitřními předpisy zaměstnavatele. Zaměstnanci svá podání mohou uplatňovat u zaměstnavatele nebo příslušného odborového orgánu. O výsledku nebo průběhu jednání vyrozumí zaměstnance písemně ta strana, u které bylo podání uplatněno, a to nejpozději do 30 dnů ode dne doručení. 3. Řešení kolektivních sporů upravují příslušná ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Smluvní strany se zavazují, že budou předcházet těmto sporům zejména důsledným uplatňováním všech forem a způsobů jednání obvyklých mezi smluvními stranami. 16

17 ČÁST IX. DOBROVOLNICTVÍ Článek Zaměstnavatel a odborová organizace shodně a společně chápou koncept dobrovolnictví, dárcovství a pomoci druhým coby nedílnou a velmi důležitou součást činnosti každé moderní, úspěšné a odpovědné obchodní společnosti, jakou je a chce i nadále být také zaměstnavatel. 2. Za účelem naplnění konceptu dobrovolnictví, dárcovství a pomoci druhým v činnosti zaměstnavatele zcela konkrétním obsahem se zaměstnavatel a odborová organizace shodly na konceptu dobrovolnického volna, blíže viz příloha č. 2 kolektivní smlouvy Sociální program (dále také jen Sociální program ). 3. Odborová organizace respektuje, že využití dobrovolnického volna konkrétními zaměstnanci zaměstnavatele a zajištění dobrovolnické pomoci neziskovému sektoru nesmí nikdy ohrozit, omezit nebo narušit provozní potřeby zaměstnavatele a výkon jeho činností. 4. Zaměstnavatel respektuje, že koncept dobrovolnictví, dárcovství a pomoci druhým je nedílnou a velmi důležitou součásti činnosti zaměstnavatele, a povede všechny své organizační útvary a všechny své vedoucí zaměstnance pravidelnou osvětou k tomu, aby bez skutečně oprávněných, objektivních a faktických důvodů nemařily možnost využití dobrovolnického volna ze strany těch zaměstnanců, kteří ho využít chtějí a do dobrovolnické pomoci neziskovému sektoru organizačně zajišťované zaměstnavatelem se zapojit. ČÁST X. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek Tato smlouva nabývá účinnosti dnem Smlouva se uzavírá na dobu určitou - do Touto kolektivní smlouvou se zaměstnavatel pověřuje, aby po projednání s odborovou organizací upravil příslušné vnitřní předpisy, které se dotýkají práv zaměstnanců. Ostatní vnitřní předpisy je oprávněn zaměstnavatel vydávat i bez projednání s odborovou organizací, pokud si odborová organizace své právo na projednání konkrétního předpisu nevymíní. 3. Nedílnou součástí smlouvy jsou její přílohy: číslo 1 číslo 2 Tarifní rozpětí pro stanovení výše základní měsíční mzdy v jednotlivých tarifních třídách Sociální program 4. Smluvní strany se dohodly, že případné změny či doplňky této smlouvy jsou možné pouze ve formě dodatků na základě kolektivního vyjednávání při dodržení obecně závazných právních předpisů. 5. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel i odborová organizace mohou činit úkony dle této smlouvy či dle zákoníku práce elektronickou formou za použití interní 17

18 elektronické pošty, vyjma těch úkonů, u kterých zákoník práce výslovně stanoví písemnou formu. 6. Smluvní strany se zavazují, že nejpozději do 15 dnů ode dne uzavření této kolektivní smlouvy seznámí zaměstnance s jejím obsahem. Nové zaměstnance s jejím obsahem seznámí v den jejich nástupu do práce. 7. Minimálně jedenkráte ročně bude provedena průběžná kontrola plnění závazků z této smlouvy. Kontrola bude provedena na společném zasedání zástupců obou smluvních stran. 8. Tato smlouva je vyhotovena ve 2 stejnopisech stejné právní síly. 9. Smluvní strany se dohodly, že každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení této smlouvy a zajistí jejich řádné uložení. Znění této smlouvy včetně případných dodatků bude k dispozici v elektronické podobě na intranetu zaměstnavatele (Portál ČSOB Pojišťovny). V Pardubicích dne Ing. Jeroen van Leeuwen předseda představenstva. Michal Doležal předseda odborové organizace. Ing. Michal Kaněra místopředseda představenstva. Ing. Jana Pospíšilová místopředsedkyně odborové organizace Přílohy číslo 1 Tarifní rozpětí pro stanovení výše základní měsíční mzdy v jednotlivých tarifních třídách Přehled rozpětí tarifních tříd exp.xlsx číslo 2 Sociální program Příloha č. 2 - Sociální program.docx Definice pojmů a vysvětlivky zkratek KBC Group holding jehož součástí je ČSOBP ovládaný společností KBC Group N.V. 18