âern dûl Stfiední âechy Mokfiadní louka na prameni ti s v skytem prstnatce májového a dal ích vlhkomiln ch druhû rostlin i ÏivoãichÛ.

Transkript

1 Prameni tní louka na dnû âerného dolu. K v znamn m druhûm vlhk ch luk patfií vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). GEOLOGIE NiÏ í ãást údolních svahû tvofií na spodu stfiednû aï hrubû zrnité kfiemenné pískovce kvádrové, pfiecházející do nadloïí v hrubozrnné, místy aï se tûrãíkov mi polohami (jizerské souvrství, stfiední turon). V jejich nadloïí jsou pískovce svrchní sekvence, uloïené v nûkolika do nadloïí hrubnoucích cyklech; nejv e poloïen je se tûrãíkov m slepencem (svrchní turon). V plà údolí je pravdûpodobnû jen holocenní, tvofiená deluviofluviálními písãit mi a hlinitopísãit mi sedimenty. Mokfiadní charakter louky je dán prameny a zastfien mi v rony podzemních vod pfii jihov chodním okraji lokality. Jsou tu vyvinuty pfieváïnû glejové pûdy. památka âern dûl Dno âerného dolu a jihozápadní úboãí Zámeckého vrchu (43,3 m n. m.) jihov chodnû od zámku Houska. Houska (okres âeská Lípa) KVùTENA Plocha pfiírodní památky je porostlá spoleãenstvy mokr ch luk a porostû vysok ch ostfiic (sv. Calthion a Caricion gracilis) s v skytem silné populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Kromû nûj zde roste fiada vzácnûj ích druhû rostlin, napfi. hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) ãi bradáãek vejãit (Listera ovata). ZVÍ ENA Fauna území pfiírodní památky nebyla prozatím intenzivnûji zkoumána. Byl zde zastiïen mlok skvrnit (Salamandra salamandra), kter je na m V mûra:,77 ha Vyhlá eno: 000 Mokfiadní louka na prameni ti s v skytem prstnatce májového a dal ích vlhkomiln ch druhû rostlin i ÏivoãichÛ. území Kokofiínska velmi vzácn. BûÏn m pavoukem je zde, stejnû jako v pfiípadû jin ch kokofiínsk ch mokfiadû, lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus). VYUÎITÍ Péãe o území spoãívá v pravidelném kosení mokfiadní louky a údrïbû, eventuálnû budování dal ích drobn ch tûnûk. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO KK 6

2 CHKO Kokofiínsko památka De tenské pastviny JiÏní svahy De tenského vrchu (3,8 m n. m.), 0,5 km severnû obce De tná. De tná u Dubé (okres âeská Lípa) m V mûra:,34 ha Vyhlá eno: 003 Teplomilné svefiepové trávníky na vápnit ch pískovcích s v skytem ohroïen ch druhû rostlin, které tu mají v rámci CHKO hraniãní v skyt. ním druhem je svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), zdal ích charakteristick ch druhû se vyskytují pcháã bezlodyïn (Cirsium acaule), p. bûlohlav (C. eriophorum), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), vítod chocholat (Polygala comosa), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). V tûchto spoleãenstvech rostou i chránûné druhy jako zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), sasanka lesní (Anemone sylvestris) akoni- klec luãní (Pulsatilla pratensis). âást území porûstají druhotné kfioviny, v jejichï zástinu se vyvíjejí spoleãenstva teplomiln ch lemû (Geranion sanguinei) ska- kostem krvav m (Geranium sanguineum), rozrazilem oïankovit m (Veronica teucrium), dobromyslí obecnou (Origanum vulgare) a jetelem prostfiedním (Trifolium medium). 3 GEOLOGIE Podklad je tvofien stfiedoturonsk mi stfiednû zrnit mi vápnit mi pískovci jizerského souvrství ãeské kfiídové pánve. Ve vápnitém tmelu jsou zachovány úlomky mechovek adrè schránek ústfiic. PÛdní pokryv je tvofien pararendzinami aï bazick mi kambizemûmi. KVùTENA Nejvût í plochy vúzemí porûstají spoleãenstva semixerotermních trávníkû svazu Bromion erecti. Dominant- ZVÍ ENA Podrobnûj í zoologick prûzkum tohoto území zapoãal aï v roce 00. Vzhledem k charakteru území lze oãekávat zejména bohaté zastoupení teplomiln ch druhû na- í fauny. Pfiíkladem mûïe b t plï páskovka Ïíhaná (Cepaea vindobonensis). V roce 00 zde byla nalezena pestfienka Pelecocera tricincta, která byla vâechách do té doby povaïována za vyhynulou. VYUÎITÍ Cílem péãe o CHÚ je zamezení roz ifiování dfievin a udrïení travinn ch spoleãenstev. Nejlep ím fie ením by bylo zavedení extenzivní pastvy, dostaãující je v ak i seãení ãi odstraàování náletu dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 78 4 De tenská pastvina je pfiíkladem ostepnûn ch kvûtnat ch luk na vápnit ch pískovcích. Kvûtnatá louka v PP De tenské pastviny v letním aspektu. 3 K v znaãn m druhûm lokality patfií vítod chocholat (Polygala comosa). 4 Na mírnû zastínûn ch okrajích trávníkû roste sasanka lesní (Anemone sylvestris), druh typick pro spoleãenstva na kontaktu lesa a otevfien ch trávníkû. CHKO KK 7 70

3 GEOLOGIE Skalní hfibet budují pfieváïnû stfiednû aï hrubû zrnité a hrubozrnné kfiemenné pískovce kvádrové, místy tûrãíkovité, níïe stfiední, v e svrchní ãásti jizerského souvrství (stfiední svrchní turon). Akumulací Ïelezit ch inkrustací v pískovcích na vrcholu Husy vznikla nepravidelná hfiibovitá skála. Selektivní zvûtrávání zde umoïnilo plasticky vyniknout nejrûznûj ím, ãervenohnûdû aï edoãernû zbarven m strukturám tvofien m Ïelezit m pískovcem aï témûfi ãist m limonitem. Ty vytváfiejí pûnovité, miskovité a nepravidelnû zproh bané páskovité formy, konkrece a jiné Ïelezité inkrustace, jeï lze pozorovat i jinde na hfibetu, kde se díky pfiítomnosti slab ch zvlnûn ch Ïelezit ch vrstviãek vyvinuly malé pískovcové kuïely tvaru gejzírov ch stalagmitû s kráterovitû vyvûtralou prohlubeninou na vrcholu. Místy se zpravidla vzrnitostnû homogenních pískovcích vytvofiily obecné i Ïlábkové pseudo krapy s víceménû souvisl mi hfibety orientovan mi ve smûru sklonu svahu a na pískovcov ch stûnách vo tiny. KVùTENA Území pfiírodní památky pokr vají acidofilní lesní spoleãenstva. Roz ífiené jsou borové doubravy (svaz Quercion robori-petraeae) areliktní bory Skalní útvar Husa. Bizarní modelace je podmínûna Ïelezivcov mi impregnacemi. Jemnû vo tinaté stûny pod Husou. 3 Na boku Husy vystupují pískovcové pseudo krapy. (svaz Dicrano-Pinion), v podrostu dominují drobné kefiíãky borûvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (Rhodococcum vitisidaea) avfies (Calluna vulgaris). Jen okrajovû zasahují do území acidofilní buãiny (svaz Luzulo- Fagion), které jsou prakticky bez podrostu (tzv. nahé buãiny). ZVÍ ENA Fauna chránûného území nebyla zatím podrobnûji sledována a lze pfiedpokládat, Ïe je v mnohém podobná faunû blízké PR Kostelecké bory. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky by mûlo b t prakticky ponecháno samovolnému v voji, usmûràovanému pouze pfii v jimeãn ch situacích (poïár, po- kození turisty ap.). BIBLIOGRAFIE: 07 MAPA ÚZEMÍ strana 77 památka Husa Pískovcov hfibet v lesním porostu v okolí kóty 449 m n. m. pfii Husí cestû na jiïní stranû Hefimáneckého dolu, cca,5 km v chodnû od obce Skalka. Doma ice (okres âeská Lípa) m V mûra: 3,95 ha Vyhlá eno: 999 V jimeãn fragment pískovcov ch skal s ukázkou Ïelezit ch inkrustací a dal ích geomorfologick ch jevû v pískovci (jde o pískovcové pseudo krapy vo tiny, pískovcové kuïely s miskou na vrcholu, kamenné hodiny) CHKO KK 8

4 CHKO Kokofiínsko GEOLOGIE PfieváÏnû stfiednû aï hrubû zrnité nebo hrubozrnné, ojedinûle aï tûrãíkovité kfiemenné pískovce kvádrové ve vrcholové ãásti kopce patfií stfiední ãásti jizerského souvrství. V niï í partii svahû jsou zastoupeny i pískovce jeho niï í ãásti (spodní a stfiední cyklus stfiední turon). V sledkem intenzivního prosycení pískovcû limonitem (smûs hydroxidû Ïeleza) a selektivního vyvûtrávání je vznik nejrûznûj ích, ãasto témûfi fantastick ch tvarû. Geneze Ïelezit ch inkrustací je uvádûna do souvislostí jednak s tfietihorními vulkanick mi, resp. postvulkanick mi projevy, jednak s pohybem úrovnû hladiny podzemních vod pfii v voji georeliéfu s moïností vyluhování Ïeleza a jeho vysráïení na relativnû ménû propustn ch horninov ch typech. V západní ãásti hfibetu jsou nejãastûj ím jevem rûznû zproh bané, vût inou 3 cm mocné Ïelezité vrstviãky, jinde mísovité tvary Ïelezit ch pískovcû, rûzné konkrecionální, zãásti rûïicovité, hlávkovité i trubkovité útvary ãervenohnûdû aï ãernû zbarvené, místy tvofiené témûfi ãist m limonitem. Hfibet je puklinami rozdûlen v fiadu blokû, jejichï roz ífiení svûdãí spolu s úpatními balvanov mi haldami o intenzivním pleistocenním mrazovém zvûtrávání. Svahy pod skalním hfibetem jsou v malém rozsahu zakryty písãit mi i hlinitopísãit mi deluvii, mírnûj í svahy a plo iny v okolí mají místy pokryv spra í a spra ov ch hlín. KVùTENA Území je pokryto lesními porosty bez ochranáfiského v znamu. Dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), v znamnûji je zastoupen téï habr obecn (Carpinus betulus). ZVÍ ENA Vzhledem k charakteru a velikosti chránûného území nebyla sledována. památka Kamenn vrch ukfienova Vrcholová ãást kopce (38 m n. m.) se skalním hfibetem, 300 m v chodnû od osady Kfienov, 3 km jihov chodnû od Dubé. Nedamov (okres âeská Lípa) m V mûra: 0,39 ha Vyhlá eno: 999 Pískovcov skalní hfibet prosycen Ïelezit mi slouãeninami. VYUÎITÍ Vlastní pfiírodní památka (skalní útvar) je ponechána samovolnému v voji, jen obãas se odstraàují nálety dfievin. BIBLIOGRAFIE 07 MAPA ÚZEMÍ strana 734 Na severu Kokofiínska vystupují na fiadû míst Ïelezivce, pískovce impregnované hydroxidy Ïeleza, které zpevàují skalní útvary, ale vytváfiejí i podivuhodné ornamenty na skalních vûïích. Detaily Ïelezit ch konkrecí. CHKO KK 9 703

5 GEOLOGIE Z hlediska geomorfologického v voje území jsou nejv znamnûj ími horninami kfiemenné pískovce kvádrové s chudou prachovitojílovitou, fiidãeji vápnitou základní hmotou, patfiící ke stfiední a vy í ãásti jizerského souvrství (stfiední svrchní turon). Odpovídají ãásti stfiední a svrchní pískovcové sekvenci (tj. nahoru hrubnoucích cyklû, resp. prvnímu a druhému kokofiínskému kvádru). Jejich v borná prostupnost, místy intenzivní rozpukání a rûzná odolnost vûãi zvûtrávání (zvlá - tû pfiítomnost poloh Ïelezit ch pískovcû a slepencû) umoïnily vznik kaàonovit ch údolí a roklí se skalními stupni, men ích skalních mûst (u M ena, Vojtûchova) a dal ích geomorfologick ch mezoforem jako fiímsy, skalní brány, okna, v klenky aï jeskynû a zejména pokliãky. Ty jsou v klasickém v voji zastoupeny pfii ústí kaàonu Moãidla do Kokofiínského dolu. Pfiedpokladem jejich vzniku byla pûvodnû souvislá poloha Ïelezit ch hrubozrnn ch pískovcû a tûrãíkovit ch slepencû (vrchol nejvy - ího cyklu niï ího fiádu v druhé pískovcové sekvenci), která byla vûãi zvûtrávání odolnûj í neï kfiemenné pískovce v jejím podloïí. Poãátek zaloïení údolí P ovky lze pfiedpokládat uï v pliocénu. K maximálnímu prohloubení do lo bûhem stfiedního pleistocénu a jiï jeho koncem mûlo údolí kaàonovit ráz. Ve svrchním pleistocénu nepokraãovalo dal í zahlubování toku. Jeho akumulaãní ãinnost se projevila zvlá tû ve stfiední a dolní ãásti údolí, kde se ukládaly pfieváïnû písãité, ménû hlinitopísãité sedimenty, místy se tûrky na bázi (svrchní pleistocén subrecent). Holocenní údolní nivu tvofií fluvizemû a glejové pûdy s ojedinûl mi v skyty organozemí (slatiny aj.). Na okraje údolí ãasto zasahují Hrad Kokofiín uprostfied lesû a spleti kaàonû, z nichï místy vynikají pískovcové skály na jejich horních hranách. V pozadí trachytová Vrátenská hora. spra ové hlíny a spra e s hnûdozemûmi, zãásti illimerizovan mi. Údolní svahy pokr vají arenické kambizemû a podzoly. KVùTENA V Kokofiínském dole bylo zaznamenáno více neï 700 druhû vy ích rostlin. Nejãastûj í vegetaãní jednotkou, vázanou na hrany pískovcov ch údolí a na skalnaté svahy, jsou borové doubravy s brusinkou obecnou (Rhodococcum vitisidaea), borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), smldníkem ole níkovit m (Peucedanum oreoselinum) apod. Na tûchto stanovi tích rostou i reliktní bory (Dicrano-Pinion), které je v ak tûïké odli it od kulturních borû po mnohaletém hospodafiení ãlovûka. Ojedinûle se zde vyskytuje vápnomiln bor s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), ostfiicí chabou (Carex flacca), o. nízkou (C. humilis), pcháãem bezlodyïn m (Cirsium acaulon), ãernohlávkem velkokvût m (Prunella grandiflora), hadím mordem nachov m (Scorzonera purpurea), tfie ní kfiovitou (Cerasus fruticosa), devaterníkem velkokvût m tmav m (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), prorostlíkem srpovit m (Bupleurum falcatum) apod. Jen na málo místech na svazích, ãastûji na okrajích roklí, se za- rezervace Kokofiínsk dûl Údolí potoka P ovky vãetnû postranních údolí, svahû a zalesnûn ch plo in mezi Lhotkou a Rájem u M ena. Bosynû, DobfieÀ, Janova Ves, Jestfiebice, Kanina, Kokofiín, M eno, NebuÏely, Ole no, Sedlec, Stfiemy, Vysoká (okres Mûlník); TuboÏ (okres âeská Lípa) m V mûra: 096,97 ha Vyhlá eno: 953 (077,00 ha okres Mûlník; 0,00 ha okres âeská Lípa) Údolí P ovky je zafiíznuté do kvádrov ch pískovcû stfiedního turonu. Nestejná rozpustnost rûzn ch tmelû v jednotliv ch pískovcov ch blocích zpûsobila vznik tzv. pokliãek, skalních mûst a dal ích pozoruhodn ch geomorfologick ch fenoménû. Botanicky pestré území je na kontaktu termofytika a mezofytika, kde se st kají teplomilné druhy stfiedoãeské níïiny, podhorské druhy Polomen ch hor i vlhkomilná polabská flóra. Vmokfiadech v údolní nivû a na dnû inverzních roklí se vyskytují vzácné druhy rostlin a unikátní fauna bezobratl ch ÏivoãichÛ. V znamn mi refugii teplomilné fauny a flóry jsou naopak izolované plochy spra í na skalních v chozech. 704 CHKO KK 0

6 CHKO Kokofiínsko ãlovûka, nalézáme fiadu spoleãenstev s vzácn mi a ohroïen mi druhy. V korytû P ovky to je z niï ích rostlin ruducha Batchovaly habrové doubravy a javofiiny se zastoupením druhû, jako je jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea). Na plo inû se spra í rostou subxerofilní doubravy s tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria) nebo smldníkem jelením (Peucedanum cervaria) avpolohách bez spra í pak kyselé doubravy s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), bikou bûlavou (Luzula luzuloides), ãern em luãním (Melampyrum pratense), kostfiavou ovãí (Festuca ovina) a dal ími. Svahy v hlub ích údolích s teplotní inverzí jsou charakterizovány porosty acidofilních buãin svûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea) a bukovníkem kapraìovit m (Gymnocarpium dryopteris). Na nûkter ch místech se objevují druhy habrov ch doubrav, jinde zas druhy acidofilní. Dna nûkolika údolí svodními toky zarûstají jak ba- Ïinn mi ol inami (Carici elongatae-alnetum) s ostfiicí prodlouïenou (Carex elongata) a kapradiníkem baïinn m (Thelypteris palustris), tak potoãními jaseninami (Pruno- -Fraxinetum) s nitrofilními druhy, napfi. br licí kozí nohou (Aegopodium podagraria). V hluboce zafiíznut ch údolích se nacházejí fragmenty snad reliktních smrãin s v skytem sedmikvítku evropského (Trientalis europaea) a tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa). Mnohem ãastûj í jsou v údolích kulturní smrãiny s chud m podrostem. Nezalesnûné polohy údolního dna zaujímají pfieváïnû mokfiadní spoleãenstva. Vût inou jde orûzné sukcesní fáze od obhospodafiovan ch luk k porostûm vysok ch ostfiic a rákosin. V nivû P ovky, která se vyvíjela po nûkolik posledních desítek let pfiirozenû, bez v raznûj í úãasti Harasov v kaàonu P ovky pod Kokofiínem. 3 Kokofiínské pokliãky patfií k nejznámûj ím skalním útvarûm Polomen ch hor. Jde o desky tvrd ch ÏelezivcÛ, které kryjí sloupy z mnohem mûkãích rozpadav ch svûtl ch pískovcû, které tak chrání pfied ru iv mi vlivy povûtrnosti. 4 Populace sekavce v P ovce stála uzrodu v znamného objevu, kdy bylo pomocí genetick ch anal z zji - tûno, Ïe na území âech se sekavec píseãn (Cobitis taenia) jako takov nevyskytuje, n brï jde o zcela odli - n druh, a to o sekavce dunajského (Cobitis elongatoides) a stabilní linii klonálních hybridû tohoto druhu se sekavcem píseãn m. 5 Ostfiice prosová (Carex panicea) je v bûïkatá vlhkomilná ostfiice, která se vyskytuje nejãastûji na bezkolencov ch loukách svazu Molinion. 6 K ohroïen m druhûm patfií pryskyfiník velk (Ranunculus lingua). CHKO KK 705

7 Mokré louky svazu Caricion fuscae, v popfiedí kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). 8 Battarrovka Stevenova (Battarraea stevenii), velmi vzácná bfiichatkovitá houba preferující suchá písãitá místa. Kokofiínsk dûl je jedním z mála míst jejího pfiirozeného v skytu u nás. 9 Plo tice hladinatka stinná (Microvelia buenoi) je v âeské republice známa z Kokofiínského dolu a pak aï z Pálavy na jiïní Moravû. rachospermum moniliforme, z vy ích pak rdest alpsk (Potamogeton alpinus), pryskyfiník velk (Ranunculus lingua), leknín bûlostn (Nymphaea candida), v polohách s vodní hladinou v úrovni vegetace vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) ana mokr ch ostfiicov ch a pcháãov ch loukách ve vegetaci svazu Caricion fuscae a Calthion prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), v ivec bahenní (Pedicularis palustris) a upolín nejvy í (Trollius altissimus). Na nezalesnûn ch místech mimo údolní dno (stránû a v chozy skal) se na jiïnû exponovan ch plochách vyskytují vzácné xerotermní druhy, napfi. kosatec bezlist (Iris aphylla), koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kavyl IvanÛv (Stipa joannis) a jiné. Osobit m biotopem jsou stinné a vlhké rokle (napfi. rokle Apatyka), jejichï stûny a okraje jsou zarostlé pol- táfii mechorostû, ãasto i spoleãenstvem kapradin Gymnocarpium dryopteris-phegopteris connectilis. Ty se po ãase uvol- Àují, sjíïdûjí po skále a na dnû rokle vytváfiejí hromadící se vlhk humus, na nûmï se vyvíjí kapradinová niva, podobná nivám na úpatí horsk ch lavinov ch drah. Vzácnû se zde na pískovcov ch teráskách a fiímsách vyskytne vranec jedlov (Huperzia selago). Vúzemí se vyskytuje rovnûï znaãn poãet ruderálních druhû rostlin (témûfi 5 % z celkového poãtu). Z bfiichatkovit ch hub byla v území pod such mi skalními pfievisy nalezena velmi vzácná polopou tní podivuhodná houba battarrovka Stevenova (Battarraea stevenii), která tvofií v písku pod skalami aï 30 cm vysoké, rychle vysychavé plodnice. ZVÍ ENA Unikátní je zejména fauna bezobratl ch ÏivoãichÛ v mokfiadech podél potoka P ovka a ve vlastním toku. Vedle druhû vzácn ch je zde moïno najít i druhy jinde se v âeské republice nevyskytující a ãasto ohroïené v rámci celé Evropy. Pfiíkladem mûïe b t mûkk vrkoã baïinn (Vertigo moulinsiana), kter se v âechách vyskytuje pouze na mokfiadech vúdolích Libûchovky a P ovky. Vzhledem k inverznímu klimatu v údolí se tu vyskytují jak teplomilné druhy z Polabí, tak i chladnomilné druhy, které mají centrum svého roz ífiení v severní Evropû. Jedním z druhû Ïijících pfiedev ím v severní Evropû je chrostík Oxyethira simplex, kter se kromû jediné lokality v âeské republice a dal- í v Nûmecku vyskytuje pouze v severní Evropû. Z dal ích vzácn ch ãi ohroïen ch druhû Ïijících v mokfiadech je nutno zmínit plïe vrkoãe útlého (Vertigo angustior), dále Perpolita petronella, Vallonia enniensis a mlïe hrachovku fiíãní (Pisidium amnicum) a h. ãárkovanou (P. tenuilineatum), z pavoukovcû drobného pavouka Mysmenella jobi (u nûjï jde o druh nález v âeské republice, první je z roku 973), lovãíka vodního (Dolomedes fimbriatus), slíìáka Hygrolycosa rubrofasciata a plachetnatku Kaestneria pullata, jepici Paraleptophlebia werneri, vodní plo tice kle- Èanku Sigara hellensii a hladinatku Microvelia buenoi (je to její jediná známá lokalita v âechách) ãi stfievlíka Epaphius rivularis (v âeské republice jde o velmi vzácn mokfiadní druh). V potoce P ovka se aï do roku 998 vyskytovaly 3 druhy rakû. Kromû pûvodního raka fiíãního (Astacus astacus) také rak bahenní (Astacus leptodactylus) a ze Severní Ameriky dovezen rak pruhovan (Orctonectes limosus). Vlivem epidemie (tzv. raãí mor) vyhynul rak bahenní i rak fiíãní (ten pfieïívá je tû mimo PR Kokofiínsk dûl), zatímco rak pruhovan epidemií postiïen nebyl. V zachoval ch úsecích potoka P ovky se udrïuje ichthyocenóza s pûvodními druhy ryb, hrouzkem obecn m (Gobio gobio) a mfienkou mramorovanou (Noemacheilus barbatulus). Nejv znamnûj í je poãetná hybridní populace sekavcû Cobitis elongatoides a C. taenia. Vyskytuje se zde i silná populace plo tûnky Crenobia alpina. TÛÀky a tûnû ob vá skokan tíhl (Rana dalmatina) a ãolek horsk (Triturus alpestris). Kromû spoleãenstev mokfiadû lze nalézt vzácné ãi ohroïené Ïivoãichy i na xerotermních lokalitách na hranách skal. Zde se napfi. vyskytují vzácní pavou- 706 CHKO KK

8 CHKO Kokofiínsko 0 souãástí území Mokfiady Libûchovky a P ovky zaãlenûného do seznamu mezinárodnû v znamn ch mokfiadû podle Ramsarské úmluvy o ochranû mokfiadû mezinárodního v znamu. ci sklípkánek hnûd (Atypus affinis), drobná plachetnatka Centromerus prudens, známá zâeské republiky pouze z nûkolika lokalit, dále slíìák Alopecosa sulzeri, cedivka Amaurobius jugorum, skákavka Talavera aequipes, plachetnatka Meioneta equestris a bûïník Ozyptila scabricula. V teplomilné doubravû na opuce v jiïním cípu Kokofiínského dolu byla na jediném místû v âeské republice nalezena plachetnatka Porrhomma microcavense. Redukované oãi naznaãují, Ïe se jedná o druh Ïijící primárnû v podzemním prostfiedí a na povrchu se objevuje pouze náhodnû. V chladn ch inverzních údolích byl nalezen vzácn sekáã klepítník ãlenûn (Ischyropsalis helwigii). Aktuálnû byly zaznamenány 63 ptaãí druhy. Ze vzácnûj ích druhû byl v poslední dobû pozorován sokol stûhovav (Falco peregrinus), ãáp ãern (Ciconia nigra) nebo dudek chocholat (Upupa epops). V opu tûn ch stavbách jsou letní kolonie netop ra velkého (Myotis myotis) a ve sklepích a jeskyních zimuje napfi. vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r ãern (Barbastella barbastellus), netop r velk (Myotis myotis) ãi netop r u at (Plecotus auritus). Z drobn ch zemních savcû byli kromû bûïn ch druhû zji tûni i plch velk (Glis glis) a my ka drobná (Micromys minutus). VYUÎITÍ Mokfiady se hospodáfisky nevyuïívají a jsou na nich provádûny pouze zásahy vedoucí ke zlep ení podmínek pro cenná spoleãenstva rostlin a ÏivoãichÛ. Na vhodn ch a pfiírodovûdeck m prûzkumem vybran ch plochách se provádí kosení, odstraàování náletu, obnova a tvorba drobn ch vodních ploch, eventuálnû odbah- Àování rybníkû. OdstraÀování náletu dfievin se provádí také na drobn ch xerotermních plochách na okrajích skal. POZNÁMKA V souãasné dobû je pfiipravováno pfiehlá ení pfiírodní rezervace a vyãlenûní území zastavûn ch ãi zastaviteln ch ãástí obcí. Mokfiady jsou BIBLIOGRAFIE 96, 0, 0, 04, 05, 0, 3, 38, 43, 483, 59, 60, 78, 784, 895, 049, 05, 053, 08, 48, 07, 7, 34, 390, 43, 469, 495, 779 MAPA ÚZEMÍ strana Nov rybník u Skalního ml na mezi Harasovem a Lhotkou rozmnoïil fietûzec romantick ch tûní v údolí P ovky. Vreliktních borech na okrajov ch pásech pískovcov ch skal se skr vá fiada bizarních útvarû vãetnû men ích skalních bran. Hadí mord nachov (Scorzonera purpurea) jako druh kontinentálního areálu roste na xerotermních stráních. Zasahuje aï k R nu, kde je západní hranice jeho roz ífiení. CHKO KK 3 707

9 VYUÎITÍ Je tfieba odstranit vtrou enou borovici vejmutovku (Pinus strobus). Lesní pozemky jsou ponechány pfiirozenému v voji. GEOLOGIE Stfiednoturonské pískovce jizerského souvrství jsou na okrajích ãásteãnû selektovány do skalních útvarû. Vedle základních, stfiednû zrnit ch pískovcû obsahují i nûkolikacentimetrové aï nûkolikadecimetrové polohy jemnozrnn ch pískovcû nebo slepencû. Vedle vápnitého tmelu, kter obsahuje ãasto zkamenûliny mechovek, ústfiic a dal ích mlïû a ramenonoïcû, tvofií tmel i limonit. Ten pûsobí proïeleznûní zejména slepencov ch poloh. Smûrem k povrchu pískovcû obojího tmelu ub vá, pískovce se rozpadají apfiecházejí v arenické kambizemû, slabû skeletovité s jemn mi náznaky písãité struktury. KVùTENA Vegetace pfiírodní rezervace je tvofiena acidofilními lesními spoleãenstvy. Na hfibety a skalní hrany s mûlkou vrstvou pûdy jsou vázány bory svazu Dicrano-Pinion, v malé mífie se na ménû exponovan ch stanovi tích vyskytují borové doubravy svazu Genisto ger- Brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) svûdãí o acidofilním charakteru podrostu borov ch lesû. Na severu Kravích dolû leïí dva obrovské pfievisy Krápník (na obr.) a Tisícov kámen, vyhledávané jiï v pravûku a pozdûji ve stfiedovûku, kdy slouïily jako doãasn úkryt ve váleãn ch dobách. 3 Pískovcové útvary pfiipomínající kosti obrû, kostniãí kameny a vo tiny mocnû tak jako kdysi u Karla Hynka Máchy podnûcují fantazii okouzlen ch náv tûvníkû. 4 VKosteleck ch borech se pískovcov fenomén uplatàuje ve své extrémní podobû, napfi. vznikem neprav ch krapû na hol ch temenech pískovcov ch vûïí. manicae-quercion. Obû jednotky mají velmi podobn acidofilní bylinn podrost, ve stromovém patfie je dominantou borovice lesní. Nápadn rozdíl je ve fyziognomii porostû v reliktních borech jsou borovice niï í, ãasto pokroucené a s niï- ím zápojem, hojnû je zastoupeno spodní patro mlad ch jedincû. Na extrémních stanovi tích v borech je místy v raznûji vyvinuto mechové a li ejníkové patro. ZVÍ ENA Území je v znamn m refugiem pro spoleãenstva bezobratl ch ÏivoãichÛ ob vajících porosty vfiesu, li ejníkû a pfiirozené borové lesy s dostatkem star ch a odumírajících stromû. V území se vyskytuje fiada vzácn ch ãi ohro- Ïen ch druhû pfiedev ím mezi pavouky, brouky a blanokfiídl m hmyzem. MAPA ÚZEMÍ strana 733 rezervace Kostelecké bory Skalní hfibety pod vrchem Kostelec (433, m n. m.), km severov chodnû obce Doma ice. Tuhanec (okres âeská Lípa) m V mûra: 55, ha Vyhlá eno: 003 Motivem ochrany území je v skyt rozsáhl ch borov ch porostû reliktního charakteru s typick mi spoleãenstvy rostlin a ÏivoãichÛ CHKO KK 4

10 CHKO Kokofiínsko památka Martinské stûny V razná skalní hrana nad Komáfiím dolem, km západnû obce Dfievãice. Dfievãice (okres âeská Lípa) m V mûra: 3,8 ha Vyhlá eno: 00 Chránûné území bylo zfiízeno k ochranû vzácného spoleãenstva bezobratl ch ÏivoãichÛ ob vajících pískovcové skály, porosty li ejníkû a vfiesovi tû. Cenná je specifická geomorfologie pískovcov ch stûn. GEOLOGIE Pískovcové skály jsou tvofieny typick mi kvádrov mi stfiednû zrnit mi a hrubozrnn mi pískovci jizerského souvrství ãeské kfiídové pánve. V horních polohách skal jsou koncentrovány limonitické polohy, na úboãích skal se silnû projevuje chemické a eolické zvûtrávání v podobû vo tin a fiíms. Vyvinuty jsou surové pûdy s hrubû skeletovit m rozpadem hornin a s nev raznou humifikací. KVùTENA Pískovcová plo- ina je porostlá reliktním borem svazu Dicrano-Pinion srozvol- nûn m stromov m patrem. Na hranû skal se vyskytují jen ojedinûlé borovice, ãasté jsou zde porosty vfiesu obecného (Calluna vulgaris) a li ejníkû, pfiedev ím dutohlávek (Cladonia sp. div.). Velké plochy zaujímají i holé pískovcové skály. ZVÍ ENA Území je v znamn m refugiem spoleãenstev bezobratl ch ÏivoãichÛ ob vajících holé pískovcové skály, porosty vfiesu a li ejníkû. Z v znamn ch druhû je moïné jmenovat slíìáka Alopecosa fabrilis vyskytujícího se v âr pouze na nûkolika lokalitách v CHKO Kokofiínsko ãi vzácného sklípkánka hnûdého (Atypus affinis), pfiíbuzného severoamerick ch sklípkanû. VYUÎITÍ Lesní pozemky jsou ponechány pfiirozenému v voji, v území nejsou potfieba Ïádné zásahy. MAPA ÚZEMÍ strana Na okrajové hranû Martinské stûny se udrïely jen sporé mechy a zakrslé borovice. Ukázka extrémního stanovi tû v rámci pískovcového fenoménu. Men í pfievisy jsou bûïné v celé oblasti severního Kokofiínska. V zimních mûsících je krá lí dlouhé rampouchy z tajícího snûhu na okrajov ch hranách. 3 Vfies obecn (Calluna vulgaris) je bûïn m druhem svûtl ch borû na pískovcov ch skalách. CHKO KK 5 709

11 GEOLOGIE rezervace leïí na dnû neckovitého údolí Libûchovky. V podloïí fluviálních uloïenin Libûchovky byly mezi Îelízy a Chudolazy pomocí vrtû zji tûny slínité prachovce a pískovce. V jejich nadloïí vystupují nade dnem údolí slínitopísãité prachovce a v e slínité pískovce, místy s brachiopody. V Tupadlech pak následují v e slínitoprachovité sedimenty pfiecházející v e v jemnozrnn slínit pískovec. Kfiemenn pískovec kvádrov s chudou prachovitojílovitou základní hmotou a s vloïkou tûrãíkového pískovce vrcholové ãásti cyklu zde ukonãuje vrstevní sled jizerského souvrství (stfiední turon). Smûrem k severoseverov chodu ub vá ve vy ích ãástech cyklû vápnité sloïky. V Chudolazích jsou v nadloïí kfiemenn ch pískovcû stfiedního cyklu (první kokofiínsk kvádr) pfiítomny vápnité pískovce a pískovce (druh kokofiínsk kvádr, stfiední svrchní turon). V plà údolí tvofií ve spodní ãásti písky s jílovit mi aprachov mi vloïkami, ojedinûle na bázi se tûrky. V e se stfiídají s jílovit mi a prachov mi sedimenty, které místy pfievládají (pleistocén subrecent). Na okraji vodního toku najdeme rozrazil vodní (Veronica anagallis-aquatica). Vmraziv ch dnech lze nav tívit rozsáhlé mokfiady dolní Libûchovky, které v létû zarûstá bujná vegetace v zamokfieném terénu. V údolní nivû jsou nejv znamnûji zastoupeny nivní hlíny, podfiadnû písãité jíly, slatiny aj. (holocén). Lokálnû jsou bûïné prameny (napfi. severnû od Îelíz, v Tupadlech), které umoï- Àují vznik mokfiadû, slatin a zamokfien ch luk. Do údolí ústí rokle s písãitohlinit mi a písãit mi sedimenty. Svahy a skalní stupnû jsou zãásti kryty spra í a písãit mi svahovinami. KVùTENA Pfievládající ãást porostû na území pfiírodní rezervace tvofií ol ové luhy svazu Alnion incanae, jen okrajovû se vyskytují mokfiadní ol iny svazu Alnion glutinosae. Nelesní spoleãenstva jsou zastoupena pfiedev ím rákosinami s dominantním rákosem obecn m (Phragmites australis) a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a porosty vysok ch ostfiic (Caricetum acutiformis, Caricetum paniculatae). Území je pomûrnû chudé na v skyt vzácn ch druhû rostlin, nûkteré su í plochy postupnû zarûstají expanzivními druhy (sadec konopáã Eupatorium cannabinum, americké zlatob ly Solidago canadensis, S. gigantea a ojedinûle i kfiídlatka japonská Reynoutria japonica a bol- evník velkolep Heracleum mantegazzianum). rezervace Mokfiady dolní Libûchovky Dvû ãásti nivy a ãást toku Libûchovky mezi Chudolazy aîelízy, rozdûlené intravilánem obce Tupadly. Tupadly, Îelízy (okres Mûlník); Brocno (okres Litomûfiice) ZVÍ ENA Území je faunisticky velmi hodnotné. Vlastní Libûchovku ob vá v siln ch populacích velmi vzácn mlï hrachovka fiíãní (Pisidium amnicum) a h. ãárkovaná (P. tenuilineatum), mokfiady vzácn plï vrkoã baïinn (Vertigo moulinsiana) a oblovka velká (Cochlicopa nitens) a dále pavouci Hygrolycosa rubrofasciata a Mysmenella jobi. Z obratlovcû je velmi zajímav v skyt ãolka horského (Triturus alpestris), kter zde má jednu z nejníïe poloïen ch lokalit v âeské republice. VYUÎITÍ Péãe o tuto pfiírodní rezervaci spoãívá zejména 76 9 m V mûra: 36,4645 ha Vyhlá eno: 00 (36,90 ha okres Mûlník; 0,744 ha okres Litomûfiice) Rozsáhlá soustava mokfiadû v nivû meandrujícího potoka Libûchovka zahrnuje prameni tû, mokfiadní ol iny, ostfiicové mokfiady a mokfiadní louky. ve v chovn ch zásazích v mokfiadních ol inách, kosení mokfiadních luk, odstraàování náletu a v neposlední fiadû i obnovû ãi vytváfiení nov ch tûní, tûnûk avodních nádrïí. POZNÁMKA Tato soustava mokfiadû se v roce 997 stala souãástí mezinárodnû v znamné lokality Mokfiady Libûchovky ap ovky chránûné tzv. Ramsarskou úmluvou o ochranû mokfiadû mezinárodního v znamu. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO KK 6

12 CHKO Kokofiínsko rezervace Mokfiady horní Libûchovky Soustava mokfiadû na horním toku potoka Libûchovka a jeho pfiítocích jiïnû a jihov chodnû od mûsta Dubá. Blatce, De tná, DraÏejov, Dubá, Nedamov (okres âeská Lípa); Stfiezivojice (okres Mûlník) 40 8 m V mûra: 75, ha Vyhlá eno: 996 (,08 ha okres Mûlník; 74,04 ha okres âeská Lípa) V rozsáhlém komplexu mokfiadû rûzn ch typû (prameni tû, slatiny, ostfiicové mokfiady, vlhké louky, vodní toky) na horním toku Libûchovky se v skytuje fiada ohroïen ch druhû rostlin a unikátní fauna bezobratl ch ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Dno údolí a nejniï í ãást svahû tvofií jemnozrnné, stfiednû zrnité aï hrubozrnné, slabû vápnité aï vápnité pískovce místy s glaukonitem. Skalní stûny nad nivou budují stfiednû aï hrubû zrnité kfiemenné pískovce kvádrové ve svrchní aï vrcholové ãásti nahoru hrubnoucího spodního cyklu. V e jsou pfieváïnû jemnozrnné vápnité pískovce s hrubozrnnûj ími partiemi, které jsou zde nejniï- ím ãlenem niï ího cyklu (stfiední pískovcové sekvence), jeï s podloïními kvádrov mi pískovci tvofií rozhraní mezi spodní a stfiední ãástí jizerského souvrství (stfiední turon). Vápnité pískovce obsahují místy zkamenûlou ramenonoïcovou, ústfiicovou a exogyrovou faunu a vûdãí druh Inoceramus lamarcki. V profilu ãtvrtohorními fluviálními sedimenty jsou nejv raznûji zastoupeny písky, na bázi obvykle se tûrkov m materiálem, místy s podfiadn mi jílovit mi vloïkami a ãoãkami (svrchní pleistocén subrecent). Údolní niva (holocén) je tvofiena nivními hlínami, písky, místy i písãit mi jíly, slatinami aj. Dosti ãetné zastfiené v rony podzemních vod (mokfiadní prameny) podmiàují vznik slatin, mokfiadû a zamokfien ch luk s oglejen mi pûdami. Na svazích a skalních stupních se místy vyskytují písãitá a hlinitopísãitá deluvia. PÛdní pokryv tvofií glejové aï slatinné pûdy a písãité fluvizemû. KVùTENA Území pfiírodní rezervace tvofií pfieváïnû mokfiadní spoleãenstva vysok ch ostfiic, rákosin a mokfiadních luk tfiídy Phragmito-Magnocaricetea zastoupená porosty s pfievahou rákosu obecného (Phragmites australis). Na kosen ch plochách se kromû bûïn ch druhû, k nimï patfií pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria) a hrachor luãní (Lathyrus pratensis) vyskytují i nûkteré vzácné a chránûné druhy, napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a ostfiice Davallova (Carex davalliana). Jsou zde také porosty baïinn ch ol in svazu Alnion glutinosae a ol in svazu Alnion incanae. Také v tûchto porostech nacházíme vzácné a chránûné druhy napfi. l kovec jedovat (Daphne mezereum), kru tík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvy í (Trollius altissimus), pfiesliãku nejvût í (Equisetum telmateia) i oba v e zmínûné chránûné druhy. V korytû Nedamovského Podmáãené ol iny s drobn mi tûnûmi a bujn m bylinn m podrostem jsou jedním z typû, které charakterizují zamokfiená dna údolí. V souãasné dobû se spontánnû ífií na úkor luãních mokfiadû. CHKO KK 7 7

13 potoka nacházíme napfi. i vzácnou ruduchu Batrachospermum moniliforme azdal ích vodních rostlin napfi. potoãnici Nasturtium sterile. ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní rezervace se vyskytuje fiada vzácn ch druhû plïû, z nichï nejzajímavûj í je vrkoã baïinn (Vertigo moulinsiana), vrkoã útl (V. angustior) a oblovka velká (Cochlicopa nitens). Z dal ích druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ hostí mokfiady zejména nûkolik vzácn ch druhû pavoukû, z nichï je v znamná zejména snovaãka Enoplognatha caricis, která je z âech prozatím známa pouze z této lokality. Z obratlovcû je zajímav v skyt rejsce ãerného (Neomys anomalus). V údolí Kfienovského potoka Ïije populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), kter je na Kokofiínsku velmi vzácn. VYUÎITÍ Území je jen minimálnû hospodáfisky vyuïíváno (v omezené mífie probíhá lesní hospodafiení v mokfiadních ol inách). Na mokfiadech jsou provádûny pouze zásahy vedoucí ke zlep ení podmínek pro cenná spoleãenstva rostlin a ÏivoãichÛ. Bly tivka sklenûná (Perpolita petronella), druh staroholocenních mokfiadû, kter se udrïel místy jako relikt na úïivn ch zamokfien ch stanovi tích, ve stfiedních âechách pfiedev ím v CHKO Kokofiínsko. 3 Pro Mokfiady horní Libûchovky jsou v znamné tûnû s trsy vysok ch ostfiic, které nápadnû vystupují i pod snûhovou pokr vkou. 4 L kovec jedovat (Daphne mezereum) najdeme i ve vlhk ch listnat ch lesích na svazích dolu. Na vhodn ch a pfiírodovûdeck m prûzkumem vybran ch plochách se provádí kosení, odstra- Àování náletu dfievin, obnova a tvorba drobn ch vodních ploch, eventuálnû odbahàování rybníkû. POZNÁMKA rezervace je souãástí území Mokfiady Libûchovky a P ovky zaãlenûného do seznamu mezinárodnû v znamn ch mokfiadû podle Ramsarské úmluvy o ochranû mokfiadû mezinárodního v znamu. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO KK 8

14 CHKO Kokofiínsko 3 památka Mrzínov Strmé v chodní úboãí krátkého údolí,7 km jiïnû od Vysoké, 700 m severnû od vodní nádrïe Lhotka. Vysoká u Mûlníka m V mûra: 0,8705 ha Vyhlá eno: 000 Pfiedmûtem ochrany je stráà stepního charakteru s populacemi nûkolika vzácn ch druhû rostlin. GEOLOGIE StráÀ je v nejvy í ãásti tvofiena spra emi s podfiadn mi polohami spra ov ch hlín (svrchní pleistocén), které v mocnostech do 0 m pokr vají plo inu v ir ím okolí Vysoké. Jejich podloïí tvofií pfieváïnû jemnozrnné vápnité pískovce, zãásti s prachovitojílovitou pfiímûsí, nepravidelnû deskovitû odluãné. Místy se v nich vyskytují stfiednû zrnité, slabûji vápnité partie nebo vloïky. Polohy kfiemenn ch pískovcû, zpravidla s chud m vápnit m tmelem, jsou zcela ojedinûlé. Stratigraficky patfií bázi svrchní sekvence jizerského souvrství (svrchní turon). Na povrchu se vyskytují v drobn ch úlomcích aï ke splachové depresi vyplnûné písãitohlinit mi a hlinit mi sedimenty (holocén). KVùTENA Území porûstají teplomilné trávníky s váleãkou prapofiitou (Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati) a dal ími v znaãn mi druhy, k nimï patfií hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), len Ïlut (Linum flavum), zvonek boloàsk (Campanula bononiensis) a záraza vy í (Orobanche elatior). Zdal ích zajímav ch druhû jmenujme zahofianku Ïlutou (Orthantha lutea), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon). Území bylo pfied zapoãetím péãe porostlé hust mi porosty náletu dfievin atfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). ZVÍ ENA PrÛzkum fauny této pfiírodní památky je teprve v poãátcích. Lze pfiedpokládat, Ïe území bude refugiem pro fiadu stepních druhû ÏivoãichÛ. Pfiíkladem mûïe b t rychle mizející vãela Hylaeus confusus, nebo bezkfiídlí reliktní nosatci Trachyphloeus aristatus a T. asperatus. Stejnû jako v pfiípadû PP Na obofie se zde vyskytuje velmi vzácn modrásek RebelÛv (Maculinea rebeli), kter je vázán na porosty hofice kfiíïatého. VYUÎITÍ Péãe o chránûné území spoãívá pfiedev ím v odstraàování náletu dfievin a kosení. MAPA ÚZEMÍ strana 733 Na jihu CHKO Kokofiínsko se zachovala fiada xerotermních stránûk s bohatou kvûtenou na spra i a slínit ch horninách, kde najdeme i takové druhy jako je len Ïlut (Linum flavum). Teplomiln váleãkov trávník skvetoucími lnem Ïlut m, chrpou ãekánkem, dobromyslí obecnou. 3 Len Ïlut (Linum flavum) je teplomiln m druhem su ích trávníkû na tûï ích slínit ch pûdách na vápnit ch podkladech. 4 Záraza vy í (Orobanche elatior) parazituje nejãastûji na chrpû ãekánku nebo na jin ch chrpách ve spoleãenstvu s váleãkou prapofiitou. CHKO KK

15 GEOLOGIE Pouze pod strání u Horní Zimofie vystupují ve skalních kulisách stfiednû zrnité, v e stfiednû aï hrubû zrnité ahrubozrnné kfiemenné pískovce s chudou prachovitojílovitou základní hmotou (jizerské souvrství, stfiední turon). StráÀ v jejich nadloïí, podobnû jako na tfiech dále na v chod vymezen ch lokalitách, tvofií spra- ová závûj. Spra e s polohami spra ov ch hlín obsahují místy jemná vápnitá pseudomycelia a cicváry (svrchní pleistocén). KVùTENA Vyskytují se zde suché trávníky s váleãkou prapofiitou (Scabioso ochroleucae- Oman vrbolist (Inula salicina) je hojn v oblasti kfiídov ch slínovcû na jiïních stráních. Na e nejmen í majka Meloe rugosus má silnû svraskalé krovky a je krátce ochlupená na hlavû, títu a holeních. Dospûlce vzácnû zastihneme pozdû na podzim nebo ãasnû zjara v xerotermních travinn ch porostech. 3 Teplomiln váleãkov trávník, s kvetoucí dobromyslí obecnou ashoficem kfiíïat m. -Brachypodietum pinnati). V nich roste fiada typick ch druhû pro toto spoleãenstvo, jako je napfi. kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), dobromysl obecná (Origanum vulgare), oman vrbolist (Inula salicina), fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), vãetnû vzácn ch rostlin, jako je hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), zvonek boloàsk (Campanula bononiensis) a záraza Ïlutá (Orobanche lutea). památka Na obofie âtyfii malé izolované stránû na jiïním svahu hfibetu od kóty 89,5 m n. m. (Venkluk) k v chodu, m v chodnû od Horní Zimofie. Chodeã u Mûlníka (okres Mûlník) ZVÍ ENA Stránû jsou ob vány fiadou teplomiln ch ÏivoãichÛ, jako je napfi. cikáda chlumní (Cicadetta montana), klopu ka Polymerus microphthalmus, majka Meloe rugosus a mandelinka krytohlav Cryptocephalus hypochoeridis. Na porosty hofice kfiíïatého je sv m v skytem vázán modrásek RebelÛv (Maculinea rebeli), kter je v âechách velmi vzácn. Vyskytuje se zde populace uïovky hladké (Coronella austriaca) m V mûra: 3,46 ha Vyhlá eno: 00 Území se skládá ze 4 navzájem nesouvisl ch ploch, které tvofií mozaika such ch kfiovinat ch a travnat ch strání. VYUÎITÍ Péãe o území spoãívá v odstraàování náletu dfievin a pravidelném kosení (na kaïdé plo e kaïd rok vïdy pouze ãást). BIBLIOGRAFIE 637 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO KK 30

16 CHKO Kokofiínsko 3 památka Osinalické buãiny Jihov chodní svahy vrchu Skaliska blíïe Osinalického sedla, km severov chodnû obce Medonosy. Zak ín (okres âeská Lípa) GEOLOGIE Podklad je tvofien slabû aï stfiednû zrnit mi vápnit mi pískovci jizerského souvrství ãeské kfiídové pánve m V mûra: 7,5 ha Vyhlá eno: 00 CHÚ bylo zfiízeno k ochranû porostû buãin na vápnit ch pískovcích s v skytem ohroïen ch druhû rostlin, pfiedev ím vstavaãovit ch. Jde o ojedinûlé v skyty na území CHKO. Jako pûda se zde uplatàuje pararendzina s kambizemí ve svrchní poloze s edou jílovitohlinitou skeletovitou zeminou hrudkovité struktury a s obãasn mi men ími balvany pûvodní horniny. KVùTENA Rostlinn pokryv území je tvofien vápnomiln mi buãinami (Cephalanthero-Fagenion). Vût í ãást porostû je v terminální fázi v voje, jedná se tedy o vzrostl bukov les s nev znamn m zastoupením kefiû a mlad ch stromû. Bylinné patro dosahuje jen nízké pokryvnosti, zji tûny byly ãetné vstavaãovité rostliny vstavaã nachov (Orchis purpurea), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), kru tík rûïkat (Epipactis muelleri) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Charakteristick je téï v skyt druhû dubohabfiin a teplomiln ch doubrav, zaznamenány byly napfi. ostfiice prstnatá (Carex digitata), o. horská (C. montana), hrachor ãern (Lathyrus niger) a medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). ZVÍ ENA Fauna tohoto území nebyla doposud podrobnûji sledována. Díky dostatku doupn ch stromû v území hnízdí napfi. holub doupàák (Columba oenas). VYUÎITÍ Je tfieba podporovat v skyt listnat ch dfievin a zcela odstranit borovici vejmutovku (Pinus strobus). Doporuãen m obnovním postupem je jednotliv ãi skupinov v bûr a vyuïití pfiirozené obnovy. Vhodné je ãásteãné rozvolnûní zápoje v místû v skytu svûtlomilnûj ích ohroïen ch druhû. Vzhledem k malé nadmofiské v ce a v su nému podkladu mají Osinalické buãiny jen velmi chudé bylinné patro, místy v nich v ak vystupuje vápnit pískovec, na nûmï najdeme i pozoruhodné orchideje. âisté buãiny se na pískovcích Polomen ch hor zachovaly jen ve zbytcích. Jednotlivé buky roztrou ené v celé oblasti v ak napovídají, Ïe kdysi mûly daleko vût í rozsah. V popfiedí kvetoucí hrachor jarní (Lathyrus vernus). 3, 4 a 5 Osinalické buãiny se v skytem fiady vstavaãovit ch fiadí k vápnomiln m buãinám. Roste tu (3) vstavaã nachov (Orchis purpurea), (4) korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) a (5) okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). CHKO KK

17 GEOLOGIE Svahy a skalní stûny nad údolní nivou budují pfieváïnû stfiednû aï hrubû zrnité, v e hrubozrnné kfiemenné pískovce kvádrové se slabû zastoupenou jílovitoprachovitou základní hmotou. Místy jsou pískovce i slínité, do podloïí zjemàují a pfiib vá jim vápnité sloïky. Zcela ojedinûle se v této ãásti spodní pískovcové sekvence jizerského souvrství (stfiední turon) mohou vyskytnout slabé litologicky odli né vloïky (napfi. vápnité). Údolní niva s mokfiadem, která navazuje na ohyb Litického potoka, je tvofiena písãit mi a hlinitopísãit mi sedimenty. Pod zãásti vyuïívan m Upolín nejvy í (Trollius altissimus). Prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) je v intenzivnû obhospodafiované krajinû stále vzácnûj í a proto jeho v skyty jsou hodné ochrany. 3 Mokfiad Pod Hvûzdou leïí na pramenné linii lemující severní úpatí Polomen ch hor v pozadí ãediãov kuïel Ronov. prameni tûm pfii jejím v chodním okraji lze pfiedpokládat mal v skyt zemité slatiny (holocén). Lokalita leïí na jiïním okraji stfiedohorského zlomu, oznaãovaného zde jako ú tûck. Vliv tektonického poru ení pískovcû se projevuje v skytem ãetn ch pramenû, které umoïàují existenci zdej ího mokfiadu. KVùTENA Vegetaci tvofií porosty ostfiic, pfieváïnû ostfiice ostré (Carex acutiformis), atu- Ïebníku jilmového (Filipendula ulmaria) sroztrou en mi porosty vrb na prameni ti. Jedná se o pcháãové louky (svaz Calthion), které pfiecházejí do tuïebníkov ch lad, a ostfiicové porosty (svaz Caricion gracilis). Mokfiadní vrbiny (svaz Salicion cinereae) jsou tvofieny vrbami u atou (Salix aurita) a popelavou (S. cinerea), na prameni ti roste tfitina edavá (Calamagrostis canescens) a zblo- památka Pod Hvûzdou Mokfiad v ohybu údolí Litického potoka, 500 m severozápadnû od obce Hvûzda. Litice (okres âeská Lípa) chan vodní (Glyceria maxima). Ze vzácn ch rostlin zde roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a upolín nejvy í (Trollius altissimus). ZVÍ ENA Fauna zde zatím podrobnûji zkoumána nebyla, ale za zmínku stojí alespoà v skyt rosniãky zelené (Hyla arborea) m V mûra:,8868 ha Vyhlá eno: 00 Území pfiírodní památky tvofií prameni tní mokfiad s nûkolika drobn mi tûàkami. VYUÎITÍ Péãe o chránûné území je zamûfiena zejména na pravidelné kosení a pfiíleïitostné odstraàování náletu dfievin a na tvorbu a údrïbu drobn ch tûnûk. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO KK 3

18 památka Prameny P ovky Mokfiady v okolí pramenû P ovky severnû aï v chodnû od obce TuboÏ. Blatce, Houska, TuboÏ (okres âeská Lípa) m V mûra: 8,8 ha Vyhlá eno: 995 V rozlohou men ím komplexu mokfiadû v blízkosti pramenû P ovky (prameni tû, ostfiicové louky, mokfiadní ol iny apod.) se vyskytuje nûkolik ohroïen ch druhû rostlin a unikátní fauna bezobratl ch ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Nad údolní nivou a v jejím podloïí vystupují pfieváïnû stfiednû aï hrubû zrnité, do nadloïí hrubnoucí kfiemenné pískovce kvádrové s chudou prachovitojílovitou základ- ní hmotou jizerského souvrství (stfiední turon). Ve ãtvrtohorní v plni údolí pfievládají naspodu písky, obvykle s ojedinûl mi slab mi jílovit mi vloïkami a ãoãkami (svrchní pleistocén subrecent). Holocenní jsou písãité, hlinitopísãité a jílovitopísãité sedimenty, nûkdy i s organickou substancí údolní nivy. V ní jsou ãetné zastfiené v rony podzemních vod (mokfiadní prameny), které spolu se znám mi prameny umoïàují existenci mokfiadû a zamokfien ch luk. KVùTENA Ivsouãasné dobû se na území vyskytují ol iny, které tvofiily potenciální pfiirozenou vegetaci údolního dna pramenné oblasti P ovky. Mokfiadní ol iny (Alnion glutinosae), které tvofií nûkdej í pfiirozenou vegetaci nivy P ovky, dnes ustupují degradovan m porostûm s nitrofilními bylinami, k nimï patfií kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík mûstsk (Geum urbanum), ãistec lesní (Stachys sylvatica) a dal í rostliny. Nelesní plochy jsou tvofieny pfieváïnû porosty vysok ch ostfiic, rákosinami a mokfiadními loukami. Na mokfiadních loukách se kromû bûïn ch druhû nacházejí i druhy vzácné a chránûné, napfi. bradáãek vejãit (Listera ovata) a prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Vodní rostlinstvo je zde zastoupeno kromû jiného i prustkou obecnou (Hippuris vulgaris) ardestem alpsk m (Potamogeton alpinus). ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní památky se vyskytuje fiada vzácn ch druhû plïû, z nichï nejzajímavûj í je vrkoã baïinn (Vertigo moulinsiana), v. útl (V. angustior) a oblovka velká (Cochlicopa nitens). Z dal ích druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ hostí mokfiady zejména nûkolik vzácn ch druhû pavoukû. V znamné je také hojné zastoupení mnohonoïky Ophyiulus pilosus, která má v âeské republice pouze ostrûvkovité roz ífiení. V tûàkách na prameni tích na okrajích pfiírodní památky se vzácnû vyvíjejí larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). VZámeckém rybníce se rozmnoïuje velmi poãetná populace ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnûdého (Rana temporaria). CHKO Kokofiínsko VYUÎITÍ Území je hospodáfisky prakticky nevyuïitelné. Provádí se kosení, odstraàování náletu dfievin, obnova a tvorba drobn ch vodních ploch, eventuálnû odbahàování rybníkû. Na mokfiadních loukách se na vybran ch plochách provádí opakované kosení, které vykazuje dobr vliv na zvy ování poãtu rostlinn ch druhû a mnoïství kvetoucích jedincû vstavaãovit ch rostlin. POZNÁMKA památka je souãástí území Mokfiady Libûchovky a P ovky zaãlenûného do seznamu mezinárodnû v znamn ch mokfiadû podle Ramsarské úmluvy o ochranû mokfiadû mezinárodního v znamu. BIBLIOGRAFIE 96, 0, 0, 05, 0, 895, 07 MAPA ÚZEMÍ strana Mokfiadní louka v PP Prameny P ovky s porosty kvetoucího kohoutku luãního (Lychnis flos-cuculi) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a vitální populací silnû ohroïeného reliktního plïe oblovky slatinné (Cochlicopa nitens). Pro mokfiady Polomen ch hor jsou v znamné men í rybníky, zde ãasto naz vané tûnû, útoãi tû drobné vodní fauny a flóry. 3 Oblovka velká (Cochlicopa nitens), reliktní druh ohroïen vyhynutím Ïijící na úïivn ch mokfiadech. CHKO KK 33 77

19 GEOLOGIE Solitérní ãediãov kuïel je na vrcholu tvofien tfietihorním (miocenním) nefelinick m bazanitem, podobnû jako drobná Ïíla v tûlese vulkanické brekcie na niï ím svahu vrchu. Svahy kopce, ve kter ch Strm ãediãov kuïel Ronov se zfiíceninou hradu je pokryt zachoval mi suèov mi lemy a drolinami, ve vrcholové ãásti jsou plo ky s xerotermními kfiovinami a útrïky skalních stepí, podobnû jako na blízk ch vrcholech v chodního kfiídla âeského stfiedohofií. se vyskytuje je tû nûkolik drobn ch vulkanitû, tvofií svrchnokfiídové vápnité jílovce ponejvíce se slab mi vloïkami prachovit ch pískovcû, fiidãeji polohami kfiemenn ch pískovcû (bfiezenské souvrství, svrchní koniak). Tento litologick v voj je pfiíãinou v skytu ãast ch recentních i subrecentních sesuvû. Pfiíkré svahy pod vrcholem jsou nepravidelnû lemovány sutûmi, místy aï charakteru kamenn ch mofií (pleistocén), níïe jsou svahy zakryty soliflukãními kamenit mi aï balvanit mi sedimenty. Z tektonického hlediska leïí Ronov pfii severním okraji více neï km irokého pásma stfiedohorského zlomu, oznaãovaného v této ãásti jako zlom ú tûck. KVùTENA Vulkanick ku- Ïel Ronova je pestrou vegetaãní mozaikou s velkou diverzitou odpovídající pomûrûm v âes- památka Ronov Vrchol a svahy kopce Ronov (55,4 m n. m.),,8 km severov chodnû od obce BlíÏevedly. BlíÏevedly (okres âeská Lípa) kém stfiedohofií (kam také biogeograficky náleïí). V území se vyskytují lesní porosty a xerotermní m V mûra: 8,7 ha Vyhlá eno: 995 Pfiedmûtem ochrany je zachoval suèov les s rozsáhl mi suèov mi poli (kamenn mi mofii) na svazích Ronova. Na vrcholu na vyvfielinách a na zfiíceninû hradu roste xerotermní vegetace pfiíbuzná vegetaci vulkanick ch kopcû âeského stfiedohofií. skalní, travinná, kefiová a lemová spoleãenstva. Z lesních porostû jsou to pfiedev ím habrové 78 CHKO KK 34

20 CHKO Kokofiínsko 3 jsou v ak kfiovinná spoleãenstva, a proto se pro jejich ochranu provádí odstraàování bûïn ch kfiovin, jako je ípek, hloh a slivoà trnitá. doubravy (Melampyro nemorosi-carpinetum) a suèové javofiiny (svaz Tilio-Acerion), které pokr vají pfieváïnou ãást chránûného území. Na úpatí vrchu pfiecházejí v kulturní smrãiny. Na vrcholu jsou fragmenty teplomilné bfiekové doubravy (Sorbo torminalis-quercetum). Spoleãenstva kfiovin tvofií slivoà trnitá (Prunus spinosa), ptaãí zob (Ligustrum vulgare), hlohy (Crataequs sp.), rûïe (Rosa sp.), na vrcholu i spoleãenstvo s tfie ní kfiovitou (Prunetum fruticosae) a jejím kfiíïencem Cerasus eminens a se skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus). Zajímavá jsou i spoleãenstva skalních spár azbytkû zdí hradní zfiíceniny na vrcholu, kde roste napfi. vzácnûj í stro ek pomnûnkov (Lappula squarrosa) a typické druhy skalních stepí, napfi. kostfiava sivá (Festuca pallens) nebo ãesnek chlumní (Allium senescens). Na suti na severov chodním svahu roste spoleãenstvo s osladiãem obecn m (Polypodium vulgare) asnepûvodním kakostem oddenkat m (Geranium macrorrhizum). Na jihozápadní stranû kopce pod lesem je komplex velmi cenn ch such ch luk (Potentillo albae-festucetum rubrae) a vlhk ch luk ze svazu Molinion s hojnou hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum), ÏluÈuchou lesklou (Thalictrum lucidum), smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), prvosenkou jarní (Primula veris) apod. Tyto louky se podobají babinsk m loukám v âeském stfiedohofií i velmi vzdálen m loukám v Bíl ch Karpatech. ZVÍ ENA Území sv m charakterem patfií k âeskému stfiedohofií. Ze zajímav ch druhû ÏivoãichÛ lze jmenovat napfi. stfievlíka Leistus montanus vázaného na sutû ãi vzácnou ÏíÏalu Allolobophora eiseni, která indikuje zachovalé pûvodní listnaté porosty a na území âeské republiky je známa pouze z nûkolika lokalit. Více vzácn ch a pozoruhodn ch druhû lze najít mezi pavouky. Velmi pestrá nabídka druhû stromû a kefiû se rovnûï projevuje mimofiádnû druhovû bohat mi spoleãenstvy arborikolního hmyzu, zejména kfiísû a plo tic (napfi. vzácn knûz Elasmostethus minor vázan na zimolezy a rûzné druhy klopu ek rodu Psallus). Z obratlovcû je zajímav v skyt uïovky hladké (Coronella austriaca). VYUÎITÍ Pro obtíïn pfiístup je les v chránûném území hospodáfisky prakticky nevyuïiteln a má zejména pûdoochrannou funkci. Ochranáfisky cenná POZNÁMKA Pfiírodovûdnû cenné jsou i bílé stránû na úpatí kuïele Ronova, silnû jiï zarûstající kefii, a navazující komplex mokfiadû a slatinn ch luk, kter v ak jiï leïí tûsnû za hranicí CHKO. MAPA ÚZEMÍ strana 79 Druhovû bohaté louky s mochnou bílou (Potentilla alba) na úpatí vrchu Ronova patfií k nejpozoruhodnûj ím spoleãenstvûm tohoto území. 3 Vzácná plo tice Elasmostethus minor je monofágem Ïivícím se v hradnû zimolezem p fiit m. CHKO KK 35 79

21 GEOLOGIE Morfologickou dominantou v severní stráni Hlubokého dolu jsou do nadloïí hrubnoucí stfiednû zrnité a stfiednû aï hrubû zrnité kfiemenné pískovce kvádrové s chudou prachovitojílovitou základní hmotou stfiedního cyklu, které do podloïí rychle pfiecházejí v jemnozrnn slínit pískovec, zakryt svahovinami (jizerské souvrství, stfiední turon). Vrcholová hrubozrnná ãást cyklu je kryta spra í a písãitohlinit mi svahovinami (svrchní pleistocén a holocén) a nelze vylouãit pfiítomnost reliktu jemnozrnn ch vápnit ch pískovcû báze svrchní pískovcové sekvence. KVùTENA Pískovcové skály ajejich hrany jsou porostlé teplomiln mi trávníky a lemy, které smûrem k polím na plo inû pfiecházejí v rozvolnûnou teplomilnou doubravu (Corno- -Quercetum). Populace vzácn ch rostlin jsou v území pfiírodní památky jedním z hlavních motivû ochrany. Patfií mezi nû zejména kosatec bezlist (Iris aphylla), koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bo- Bílá forma kosatce bezlistého. PP Stránû Hlubokého dolu jsou názornou ukázkou svérázného prostfiedí horních hran pískovcov ch kaàonû, kde okraje skal jsou obohacené vápnem a Ïivinami ze spra í avápnit ch pískovcû, takïe poskytují vhodná stanovi tû pro xerotermní kfioviny s otevfien mi plo kami, kde se zachovaly i takové druhy jako kosatec bezlist (Iris aphylla). hemica), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), zvonek boloàsk (Campanula bononiensis), svízel siv (Galium glaucum) ãi kavyl IvanÛv (Stipa joannis). V znamn je také v skyt vzácnûj ích druhû dfievin, k nimï patfií napfi. jalovec obecn (Juniperus communis), hru eà polniãka (Pyrus pyraster) nebo jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). ZVÍ ENA Fauna území byla zkoumána pouze orientaãnû. Z v sledkû v zkumu je zajímavûj í zejména v skyt nûkter ch vzácn ch pavoukû. Ve stepním trávníku Ïijí bezkfiídlí terikolní nosatci Trachyphloeus aristatus, T. asperatus a Otiorhynchus raucus. památka Stránû Hlubokého dolu Severní horní okraj Hlubokého dolu m v chodnû od Tupadel. Tupadly (okres Mûlník) VYUÎITÍ Péãe o pfiírodní památku spoãívá pfiedev ím v pravidelném odstraàování náletu na lokalitách vzácn ch druhû rostlin a usmûràování lesního hospodafiení podle zájmû ochrany m V mûra: 4,64 ha Vyhlá eno: 00 Pfiedmûtem ochrany je pruh na hranách pískovcov ch skal s lesostepní vegetací a v skytem vzácn ch a ohroïen ch rostlin a ÏivoãichÛ. pfiírody (dosaïení odpovídající druhové a vûkové skladby). MAPA ÚZEMÍ strana CHKO KK 36

22 CHKO Kokofiínsko památka Stránû Truskavenského dolu Severní horní okraj stfiední ãásti Truskavenského dolu v délce 500 m, km jihov chodnû od Sitného,,5 km západnû od Kokofiína. Truskavna (okres Mûlník) m V mûra: 0,5345 ha Vyhlá eno: 00 Chránûn m územím je pruh na hranách pískovcov ch skal, kde Ïijí vzácné teplomilné rostliny aïivoãichové. GEOLOGIE Skalní defilé nade dnem dolu je tvofieno stfiednû zrnit mi a stfiednû aï hrubû zrnit mi kfiemenn mi pískovci, hrubnoucími do nadloïí, s velmi slabû zastoupenou prachovitojílovitou základní hmotou (stfiední turon). Nejvy í hrubozrnná spodní ãást sekvence je morfologicky kryta v razn m stupnûm hlinitopísãit ch svahovin. V nadloïí jsou jemnozrnné vápnité pískovce, zãásti se slabou jílovitou pfiímûsí, nerovnû deskovitû odluãné. Tyto jsou souãástí svrchní pískovcové sekvence jizerského souvrství (stfiední svrchní turon), tvofiené nûkolika cykly niï ího fiádu, hrubnoucími do nadloïí. K jednomu z nich patfií stfiednû aï hrubû zrnité pískovce, které vystupují z holocenních deluvií pod horní hranou svahu. KVùTENA Plo iny a hrany skal s v stupy vápnit ch pískovcû jsou porostlé spoleãenstvy teplomiln ch trávníkû (Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati) s populacemi nûkolika vzácn ch a ohroïen ch rostlin, a to zejména kosatce bezlistého (Iris aphylla), koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavylu Ivanova (Stipa joannis), omanu srstnatého (Inula hirta), smldníku jeleního (Peucedanum cervaria) a kriticky ohroïené mochny skalní (Drymocallis rupestris). Na vrstvách kysel ch pískovcû rostou nenároãné bûïné acidofilní rostliny, napfi. vfies obecn (Calluna vulgaris). ZVÍ ENA Z území jsou známy vzácné druhy bezobratl ch ÏivoãichÛ, a to zejména pavoukû. Îije zde napfi. sklípkánek hnûd (Atypus affinis) apfiedev ím s. ãern (A. piceus), jehoï zdej í v skyt lze pova- Ïovat za reliktní. Pfiípad syntopického v skytu tûchto druhû je v âechách dosti ojedinûl. ZbroukÛ tu Ïije na tfiezalce teãkované vzácnûj í mandelinka Chrysolina geminata. VYUÎITÍ Vúzemí je péãe provádûna pouze formou obãasného odstraàování náletu a monitoringu (sledování) populace kosatce a koniklece. BIBLIOGRAFIE 47, 637 MAPA ÚZEMÍ strana 78 Náv tûvník Truskavenského dolu netu í, Ïe se na horní hranû hol ch pískovcov ch stûn nacházejí obohacené plo ky s xerotermní vegetací. Horní skalní plocha s populací kosatce bezlistého (Iris aphylla). 3 Oman srstnat (Inula hirta) se vzácnû vyskytne na Ïivinami bohat ch spra ov ch sedimentech na pískovcov ch plo inkách. 3 CHKO KK 37 7

23 GEOLOGIE Pískovcové skály jsou tvofieny typick mi kvádrov mi stfiednû zrnit mi a hrubozrnn mi pískovci jizerského souvrství ãeské kfiídové pánve. V horních polohách skal jsou koncentrovány limonitické polohy, na úboãích skal se silnû projevujechemickéa mechanickézvûtrávání v podobû vo tin a fiíms. PÛdy jsou mûlké kambizemû se svrchní vrstvou Ïluto edé hlinitopísãité, slabû skeletovité zeminy. KVùTENA Celé území je porostlé acidofilním borem svazu Dicrano-Pinion srozvolnû- n m stromov m patrem. Borovice lesní zde má charakteristick habitus, podmínûn místními pûdními podmínkami. V bylinném patfie se vyskytuje nejãastûji vfies obecn (Calluna vulgaris), bohatû vyvinuto je li ejníkové patro, tvofiené ponejvíce dutohlávkami (Cladonia sp. div.). V znamnû zastoupeny jsou i holé pískovcové skály. ZVÍ ENA Území je v znamn m refugiem spoleãenstev bezobratl ch ÏivoãichÛ ob vajících holé pískovcové skály, porosty vfiesu a li ejníkû. Z v znamn ch druhû je moïné jmenovat slíìáka Alopecosa fabrilis vyskytujícího se v âr pouze na nûkolika lokalitách v CHKO Kokofiínsko. VYUÎITÍ Lesní pozemky jsou ponechány pfiirozenému v voji, vúzemí nejsou potfieba Ïádné zásahy. MAPA ÚZEMÍ strana 78 památka Stfiíbrn vrch Severozápadní ãást masivu Stfiíbrného vrchu, km jiïnû obce Hvûzda. Hvûzda pod Vlho tûm (okres âeská Lípa) m V mûra:,85 ha Vyhlá eno: 00 Rozvolnûn reliktní bor se vzácn m spoleãenstvem bezobratl ch ÏivoãichÛ a geomorfologicky hodnotné skalní útvary. Ze Stfiíbrného vrchu se otevírá pohled na kuïel Ronova s pozadím táhl ch vrchû pfii v chodním okraji âeského stfiedohofií. V PP Stfiíbrn vrch vystupuje i pustá pískovcová plo ina se zakrsl mi borovicemi lemovaná stûnou ãlenûnou na skalní vûïe v podobû sloních hlav. Vpravo v pozadí galerie Vlho tû a na obzoru ãást âeského stfiedohofií. 7 CHKO KK 38

24 CHKO Kokofiínsko památka piãák ustfiezivojic Skalní jehla 500 m v chodnû od obce Stfiezivojice. Stfiezivojice (okres Mûlník) m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 999 Skalní jehla (asi 3 m vysoká) z kvádrov ch pískovcû prosycen ch oxidy Ïeleza. GEOLOGIE Skalní útvar tvofií pfieváïnû hrubozrnné kfiemenné pískovce a kvádrové aï tûrãíkové slepence svrchní ãásti jizerského souvrství (stfiední svrchní turon), prostoupené mnoïstvím ãerveno- a rezavohnûdû aï ãerno edû zbarven ch Ïelezit ch inkrustací (Ïelezité pískovce, ãasto aï limonit). Ty mají nejrûznûj í bizarní formy nepravidelnû zvlnûné a zproh bané, subhorizontální laminární a páskové struktury (zãásti závislé na prûbûhu zrnitostnû odli n ch partií), koncentrické akruhové formy a limonitové kamenné rûïe. Okolní plo iny jsou pokryty spra emi a spra ov mi hlínami. V niï í ãásti svahû jsou písãitá a hlinitopísãitá deluvia. VYUÎITÍ Vlastní pfiírodní památka (skalní útvar) je ponechána samovolnému v voji s obãasn m odstraàováním náletu. BIBLIOGRAFIE 68, 774, 084, 094, 07, 363 MAPA ÚZEMÍ strana 734 KVùTENA Na úpatí pfiírodní památky roste smí en les svelk m zastoupením listnat ch dfievin, hlavnû buku lesního (Fagus sylvatica) a habru obecného (Carpinus betulus). ZVÍ ENA Vzhledem k charakteru a velikosti území nebyla sledována. Stfiezivojick piãák je dík své impregnaci hydroxidy Ïeleza daleko odolnûj í neï okolní pískovce, takïe tvofií izolované skalisko typu kam ku. V detailním zábûru pfiipomínají Ïelezivce piãáku ornamentální v zdobu nûjakého exotického chrámu. CHKO KK 39 73

25 GEOLOGIE Vzhled krajiny v PR Vlho È je formován kombinací pomûrnû mlad ch geologick ch procesû kfiídové sedimentace, tfietihorního vulkanismu a zlomového poru ení. Pfii pohledu od jihu a západu nejvíce upoutají tfii kulisy pískovcov ch skal, z nichï spodní dvû pokraãují aï na Mal Vlho È. Tvofieny jsou kfiemenn mi pískovci jizerského souvrství, vïdy v úseku asi 30 m cyklicky hrubnoucími do nadloïí. tûrãíkové pískovce na vrcholech cyklû, odolnûj í vûãi zvûtrávání, pak tvofií hrany skalních stupàû. Styl vyplàování kfiídové pánve dokresluje asi 5 m mocn interval se ikmo zvrstven mi polohami ve vy í ãásti druhého Dominantou severního Kokofiínska je znûlcov Vlho È s tfiemi galeriemi pískovcû na severním svahu. Kriticky ohroïen sokol stûhovav (Falco peregrinus) u nás jako hnízdiã v 70. l. 0. stol. témûfi vymizel, v posledních desetiletích poãet hnízdících párû velmi zvolna stoupá. skalního stupnû, pfiedstavující doklad jihov chodní migrace podmofisk ch pískov ch dun. Dobfie pozorovateln je pod vrcholem Malého Vlho tû. Nálezy fosilní fauny, zejména ústfiic, se soustfieìují do vápnit ch pískovcû naspodu nejniï ího skalního stupnû. V dûsledku pokfiídového vyklenutí pískovcov ch souvrství (kozelská antiklinála) jsou v okolí Vlho tû uklonûny vrstvy k jihu pod úhlem aï tfii stupnû. Centrální ãást Vlho tû je v ak tvofiena mohutn m pnûm sodalitického fonolitu o prûmûru asi 700 m. Kromû samotného vrcholu vystupuje rozpukan fonolit na severozápadním úboãí kopce. K intruzi magmatu do lo pfied 3 miliónem let. Byla doprovázena vytrïením a vynesením blokû hornin z podloïí kfiídy, o ãemï svûdãí nálezy fylitû a svorû na v chodním úboãí. Mlad í proniky bazaltoidû (tj. hornin blízk ch ãediãi) mají pfieváïnû podobu Ïil smûru V Z a místy jsou doprovázeny masivním proïeleznûním pískovcû. Severní svah Vlho tû je formován asi km irok m pásmem stfiedohorského zlomu, v tomto úseku známém jako ú tûck zlom. V prûbûhu tfietihor zde docházelo podél zlomû k zaklesávání severních ker. Území na severu, napfi. obce Ráj a Litice, dnes leïí asi o 300 m níïe a je tvofieno prachovci teplického aï rezervace Vlho È Vrchol a svahy Vlho tû (63,5 m n. m.) a Malého Vlho - tû (440,0 m n. m.), asi 0,5 km v chodnû od osady Hvûzda pod Vlho tûm. Hefimánky, Hvûzda pod Vlho tûm, Litice (okres âeská Lípa) m V mûra: 8,99 ha Vyhlá eno: 998 V severní a v chodní ãásti rezervace se zachovaly partie kvûtnat ch buãin na vyvfiel ch horninách, v jiïní a západní ãásti, pfiedev ím na Malém Vlho ti, reliktní bory na pískovcích. 74 CHKO KK 40

26 CHKO Kokofiínsko 3 bfiezenského souvrství. Toto zlomové pásmo pfiedurãilo i styl rozpukání pískovcû na Vlho ti vãetnû pfiítomnosti silicifikovan ch puklin ve stûnách Vlho Èského dolu. Má také podíl na vzniku plo n ch i kern ch sesuvû v okolí Ráje. NiÏ í odolnost pískovcû odspodu nahoru hrubnoucích cyklû podporuje vznik skalních v klenkû a jin ch dutin, zvlá tû na jiïním úboãí Vlho tû. Horní hrany skalních stupàû na Vlho ti jsou pokryty typickou sítí Ïlábkov ch pseudo krapû aï 50 cm hlubok ch a 4 m dlouh ch. Vrchol Malého Vlho tû je zase charakteristick ohlazen mi skalními tvary. KVùTENA Území pokr vají kvûtnaté buãiny, a to ve spoleãenstvu typickém pro neovulkanity severních âech, a proto na Kokofiínsku vzácném (Melico uniflorae-fagetum). V jejich podrostu roste strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonn (Galium odoratum). Byla zde nalezena vzácná kapraì rezavá (Dryopteris affinis) a dále kokofiík pfieslenit (Polygonatum verticillatum) ãi sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), které naznaãují vztahy k podhorsk m buãinám. Kromû buãin zde najdeme i malé plochy habrové doubravy, acidofilní doubravy a jehliãnaté lesy pfiedev ím reliktní bory na skalách, které se nûkdy tûïko odli ují od druhotn ch kultur na stanovi ti pûvodních borû. V podrostu se vyskytuje vfies obecn (Calluna vulgaris), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a dal í. Na pískovcov ch skalách jsou chudá vfiesovi tû, ãasto s hojn mi mechorosty a li ejníky. Na písãit ch lavicích na hranách skal roste napfi. kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum) nebo kyselka obecná (Acetosella multifida). ZVÍ ENA Faunu je tfieba posuzovat zvlá È pro ãást tvofienou kvûtnat mi buãinami na vyvfiel ch horninách a pro ãást tvofienou reliktními bory na pískovcích vãetnû míst bez zapojeného lesa na hranách skal. Kvûtnaté buãiny ob vá fiada vzácn ch a ohroïen ch druhû, které ukazují na neporu enost a témûfi pfiirozené druhové slo- Ïení lesních porostû. Z mûkk Û zde Ïije vzácná Ïebernatûnka drobná (Ruthenica filograna) avminulosti zde byla zaznamenána i vfietenka edivá (Bulgarica cana). Z pavoukovcû zde byl nalezen chladnomiln sekáã klepítník ãlenûn (Ischyropsalis helwigii). Zejména vzhledem k dostatku star ch doupn ch stromû je území ob váno poãetnou populací holuba doup- Àáka (Columba oenas) a bylo zde prokázáno hnízdûní s ce rousného (Aegolius funereus). âást tvofiená reliktními bory hostí unikátní faunu pavoukû. Byly zde nalezeny dva nové druhy pro âeskou republiku snovaãka Dipoena torva a slíìák Alopecosa fabrilis, dal í druh Centromerus prudens se v âeské republice vyskytuje je tû v PR Kokofiínsk dûl. Kromû nich zde Ïije je tû fiada dal ích velmi vzácn ch pavoukû, a byl zde nalezen i tírek Chernes simili, znám v âr pouze z nûkolika lokalit. Z hmyzu je tfieba zmínit vzácnou saranãi Sphingonotus coerulans vázanou na písãiny se sporou vegetací nebo nûkteré zajímavé a vzácné druhy plo tic vázané na borovice (Orthotylus fuscescens, Dichrooscytus rupennis, Cremnocephalus albolineatus) ãi vfiesovi tû (lovãice Nabis ericetorum). Sokol stûhovav (Falco peregrinus) je asi nejzajímavûj- ím ptaãím druhem tohoto území, kter zde jiï nûkolik let hnízdí a vyvádí svá mláìata. VYUÎITÍ V extrémních polohách plní les pûdoochrannou funkci bez hospodáfiského vyu- Ïití. Na ostatních plochách je snaha pfiiblíïit les co nejblíïe pfiirozenému stavu. Péãí o chránûné území je i totální likvidace introdukované ífiící se borovice vejmutovky (Pinus strobus). BIBLIOGRAFIE 5, 797, 895 MAPA ÚZEMÍ strana Detailní pohled na galerie Vlho tû ukazuje, Ïe hrubé lavice pískovcû se zachovaly v pûvodnû vodorovné poloze jako celé kfiídové souvrství budující Polomené hory. 4 Vût ina na í populace s ce rousného (Aegolius funereus) je soustfiedûna v pohraniãních horách, hnízdûní na Vlho ti je pomûrnû raritní a svûdãí o zachovalosti území. CHKO KK 4 75

27 GEOLOGIE Morfologicky nev razn ústupov stupeà se vytvofiil pod horním okrajem údolí na poloze jemnozrnn ch vápnit ch pískovcû s nerovnû deskovitou odluãností, které jsou na bázi spodní ãásti svrchní pískovcové sekvence jizerského souvrství (svrchní turon), kryté na strukturní plo inû a místy na horní hranû spra ov mi hlínami (svrchní pleistocén). Skalní kulisy nad údolní nivou patfií stfiednímu cyklu, budovanému stfiednû zrnit mi a stfiednû aï hrubû zrnit mi kfiemenn mi pískovci, pozvolna hrubnoucími do nadloïí (stfiední turon). Úpatí skalních kulis pokr vají písãité svahoviny, ústupov stupeà hlinitopísãité svahoviny a zvûtraliny vápnit ch pískovcû (holocén). KVùTENA Na vrcholov ch plo inkách skal s pokryvem spra ov ch hlín se vyskytují teplomilné trávníky s váleãkou pra- Jetel alpínsk (Trifolium alpestre) je typick m druhem teplomiln ch lesních lemû. Celkov pohled na skalní defilé. 3 Pohled na vrcholové partie skal s vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), na nûï navazuje spra ová návûj s teplomiln m trávníkem. pofiitou (Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati), které provází napfi. alvûj luãní (Salvia pratensis), mafiinka psí (Asperula cynanchica), jetel alpinsk (Trifolium alpestre), j. prostfiední (T. medium), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), tolice srpovitá (Medicago falcata), dále s populací koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Kosatec bezlist (Iris aphylla) roste i ve spárách chud ích pískovcov ch skal. Na skalách roste vfies obecn (Calluna vulgaris) spolu s typick mi acidofyty, k nimï patfií napfi. trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens), psineãek tuh (Agrostis vinealis) a smldník ole níkovit (Peucedanum oreoselinum). Stinné stûny skal porûstá osladiã obecn (Polypodium vulgare). ZVÍ ENA Z ÏivoãichÛ je v znamn v skyt vzácn ch bezobratl ch druhû, zejména pavoukû. Pfiíkladem jsou vzácné termofilní druhy Abacoproeces saltuum a Zelotes aurantiacus. VYUÎITÍ Území je silnû zarostlé trnovníkem akátem. Z tohoto dûvodu je péãe o nû zamûfiena zejména na postupné apravidelné odstraàování akátu a monitoring populace kosatce a koniklece. MAPA ÚZEMÍ strana 734 památka Îelízky Severní horní okraj údolí v délce 300 m,,5 km severov chodnû od Dolní Zimofie,,3 km jihozápadnû od Sitného. Dolní Zimofi (okres Mûlník) m V mûra:,047 ha Vyhlá eno: 00 V pruhu na hranách pískovcov ch skal se vyskytují vzácné teplomilné rostliny a Ïivoãichové CHKO KK 4

28 CHKO Kokofiínsko âern DÒL STR. 700 HUSA STR. 70 VLHO Ë () STR. 74 ST ÍBRN VRCH () VIZ MAPA STR. 78 CHKO KK 43 77

29 DE TENSKÉ PASTVINY () STR. 70 MOK ADY HORNÍ LIBùCHOVKY () STR. 7 KAMENN VRCH U K ENOVA (3) VIZ MAPA STR. 734 STRÁNù TRUSKAVENSKÉHO DOLU STR. 7 ST ÍBRN VRCH STR CHKO KK 44

30 CHKO Kokofiínsko RONOV STR. 78 OSINALICKÉ BUâINY STR. 75 CHKO KK 45 79

31 KOKO ÍNSK DÒL () STR. 704 âern DÒL () VIZ MAPA STR. 77 MRZÍNOV (3) VIZ MAPA STR. 733 NA OBO E (4) VIZ MAPA STR. 733 STRÁNù TRUSKAVENSKÉHO DOLU (5) VIZ MAPA STR. 78 ÎELÍZKY (6) VIZ MAPA STR. 734 PRAMENY P OVKY STR CHKO KK 46

32 CHKO Kokofiínsko STRÁNù HLUBOKÉHO DOLU STR. 77 CHKO KK 47 73

33 MOK ADY DOLNÍ LIBùCHOVKY STR. 70 STRÁNù HLUBOKÉHO DOLU () VIZ MAPA STR. 73 POD HVùZDOU STR CHKO KK 48

34 CHKO Kokofiínsko MRZÍNOV STR. 73 KOKO ÍNSK DÒL () VIZ MAPA STR. 730 NA OBO E STR. 74 KOSTELECKÉ BORY STR. 708 CHKO KK

35 KAMENN VRCH U K ENOVA STR. 703 MARTINSKÉ STùNY STR. 709 PIâÁK U ST EZIVOJIC STR. 75 ÎELÍZKY STR CHKO KK 50

36 CHKO Kokofiínsko Památné stromy. Smrk ztepil, okres âeská Lípa, k. ú De tná u Dubé, p. ã. 386, u poslední roubené chalupy v osadû Vrabcov smûrem na De tnou. O: 98 cm, Vs: 35 m, S: 90 let.. Lípa velkolistá, okres Mûlník, k. ú. DobfieÀ, p. ã. 40/, u roubené chalupy na návsi. O: 430 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 3. Lípa velkolistá, okres Mûlník, k. ú. DobfieÀ, p. ã. 3/, mezi roubenkami a zdûn m objektem v severní ãásti obce. O: 34 cm, Vs: 36 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, okres âeská Lípa, k. ú. DraÏejov u Dubé, osada Nedvûzí, p. ã. 595/, u domu ã. p. 4. O: 40 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 5. Lípa malolistá, okres âeská Lípa, k. ú. Dubá, p. ã. 339/6, v údolí Libûchovky u b valého ml na Vrabcov. O: 398 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 6. Lípa velkolistá, okres âeská Lípa, k. ú. Holany, p. ã. 944, jiïnû od obce smûrem k Loubí na jiïním okraji lesa Dvorské kameny, okraj cesty proti vstupu do kapliãky. O: 450 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá, skupina 3 stromû, okres âeská Lípa, k. ú. Houska, p. ã. 06/. O: 55, 50, 86 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá, alej stromû, okres âeská Lípa, k. ú. Hvûzda pod Vlho tûm, p. ã. 5/, podél ulice Ve Hvûzdû. O: 36 aï 35 cm, Vs: 8 3 m, S: let. 9. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Chudolazy, p. ã. 484, rozcestí u Nov ch Osinalic. O: 369 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 0. Lípa malolistá, skupina stromû, okres Mûlník, k. ú. Chudolazy, p. ã. 477, u kfiíïku pfii cestû do Medonos. O: 439, 69 cm, Vs: 4, 5 m, S: 00, 50 let.. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Janova Ves, p. ã. 49, u Tau ovny. O: 40 cm, Vs: 6 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Jestfiebice u Kokofiína, p. ã., u stodoly patfiící k ã. p. 77, b valá hájovna. O: 366 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 3. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Je ovice, p. ã. 359/, náves, torzo pûvodní lípy s korunou vytvofienou v mladky, v dutinû zdfievnatûlé kofieny, které v podstatû vytváfiejí nov kmen. O: souãasn nelze zmûfiit, pûvodní lípa 449 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, okres âeská Lípa, k. ú. Kruh v Podbezdûzí, p. ã. 694/5, u cesty pod hfibitovem. O: 34 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Libovice, osada Pfiíbohy, p. ã. 96/, u kfiíïku na návsi. O: 33 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 6. Dub letní, okres âeská Lípa, k. ú. Luka, p. ã. 88/, v lesním porostu pod usedlostí jihov chodnû od obce. O: 450 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 7. Jedle bûlokorá, okres Mûlník, k. ú. M eno, p. ã. 59, okraj lesního porostu u silnice Ráj Libovice. O: 5 cm, Vs: 35 m, S: 95 let. 8. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. M eno, p. ã. 374/5, pfied ã. p. 77. O: 85 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 9. Lípa velkolistá, okres Mûlník, k. ú. M eno, p. ã. 374/5, Podolec, proti dílnû (ã. p. 68). O: 68 cm, Vs: 6 m, S: 85 let. 0. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. M eno, p. ã. 940, vpravo od silnice k Romanovu. O: 38 cm, Vs: m, S: 50 let.. Lípa malolistá a lípa velkolistá, okres Mûlník, k. ú. M eno, osada Romanov, p. ã. 778, u silnice od M ena u cesty k b valému kostelu, u stodûlky. O: 307, 5 cm, Vs: m, S: 50 let.. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. NebuÏely, p. ã. 9, na starém evangelickém hfibitovû. O: 35 cm, Vs: m, S: 00 let. 3. Smrk ztepil, okres Mûlník, k. ú. NebuÏely, p. ã. 865, v lesním porostu v Provazové rokli. O: 73 cm, Vs: 40 m, S: 90 let. 4. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Nosálov, p. ã. 838/, u domu ã. p. 0. O: 30 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Lípa malolistá, skupina stromû, okres Mûlník, k. ú. Nosálov, p. ã. 838/, uã. p. 8(náves). O:300, 300 cm,vs: m, S: 50 let. 6. Buk lesní, okres Mûlník, k. ú. Ole no, p. ã. 433, u samoty Na Vínû. O: 375 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. Javor klen a lípa malolistá, Skalka u BlíÏevedel. Dvû lípy malolisté v obci Nosálov. CHKO KK 5 735

37 Jírovec maìal, okres Mûlník, k. ú. Ole no, p. ã. 49, na návsi. O: 35 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Ole no, p. ã. 49, na návsi. O: 70, 45 cm, Vs: 5, 6 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Osinalice, p. ã. 30, na b valé stfielnici pod Kupou. O: 330 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 30. Jírovec maìal, okres âeská Lípa, k. ú. Pavliãky, p. ã. 4/, na zahradû domu ã. p. 38. O: 350 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 3. Lípa malolistá, okres âeská Lípa, k. ú. Pavliãky, p. ã. 393, u samoty Le nice. O: 43 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 3. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Sedlec u M ena, p. ã. 46/, u ã. p. 9. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 33. Lípa velkolistá, skupina stromû, okres Mûlník, k. ú. Sedlec u M ena, osada Hradsko, p. ã. 509, pfied vstupem do kostela. O: 45, 45 cm, Vs: m, S: 50 let. 34. Jasan ztepil, okres Mûlník, k. ú. Sitné, p. ã. 54, prav okraj silnice smûrem na Îelízy, Na kamínku. O: 4 cm, Vs: m, S: 00 let. 35. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Sitné, p. ã. 533/7, na návsi. O: 335 cm, Vs: m, S: 00 let. 36. Javor klen a lípa malolistá, okres âeská Lípa, k. ú. Skalka u Blí- Ïevedel, p. ã. 43, na návsi. O: 56, 434 cm, Vs: 7, 3 m, S: 50 let. 37. Lípa malolistá, okres âeská Lípa, k. ú. Skalka u BlíÏevedel, p. ã. 0/, u silnice BlíÏevedly Ra ovice za lesem ke Skalce. O: 45 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 38. Jilm horsk, okres Mûlník, k. ú. Tupadly, p. ã. 83, cestou proti rozcestí na Vidim, za mostkem pfies potok vpravo v prudkém bfiehu u studny. O: 373 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 39. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Tupadly, p. ã. 56/, v areálu hotelu Tupadly. O: 390 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 40. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Velk Újezd u Chorusic, p. ã. 767/, u kfiíïku vlevo u silnice Mûlník M eno. O: 339, 53, 8 cm, Vs:,, m, S: 50 let. 4. Buk lesní, okres Mûlník, k. ú. Vysoká u Mûlníka, p. ã. 7, severnû od obce na jiïním okraji lesa. O: 447 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Vysoká u Mûlníka, p. ã. 93/, na kfiiïovatce silnice Vysoká Lhotka a místní komunikace do Bosynû. O: 80 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 43. Lípa malolistá, okres Mûlník, k. ú. Îelízy, p. ã., u domu ã. p. 35 v Malém Hubenovû. O: 83 cm, Vs: m, S: asi 70 let. 3 4 Lípa malolistá, u kfiíïku pfii cestû do Medonos. Lípa malolistá u Janovy Vsi. 736 CHKO KK 5