Téma: Geografické a kartografické základy map

Transkript

1 Topografická příprava Téma: Geografické a kartografické základy map

2 Osnova : 1. Topografické mapy, měřítko mapy 2. Mapové značky 3. Souřadnicové systémy 2

3 3

4 1. Topografické mapy, měřítko mapy Topografická mapa je přesný a podrobný zmenšený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části. Topografická mapa je základním zdrojem informací o terénu, orientaci v něm a umožňují provádět nutná měření a výpočty. Topografické mapy jsou nezbytným prostředkem pro plánování á a vedení bojové činnosti. i 4

5 Měřítková řada d Topografické mapy se vydávají v ustálené standardizované měřítkové řadě NATO: 1 : : : : : : Topografické mapy velkých měřítek jsou 1 : až 1 : , jsou velmi podrobné a přesné. Topografické mapy menších měřítek tzn. 1 : až 1 : , jsou značně zjednodušeny (generalizovány) a jejich j funkce spočívá vposkytování uceleného přehledu o velkých územích. 5

6 Topografická mapa 1 : je vhodná pro řešení speciálních úkolů, kdy je třeba znát velmi přesné údaje o poloze bodů, nebo při plánování bojové éči činnosti i do nejmenších detailů. ů Topografické mapy 1 : a 1 : slouží na taktickém stupni jako základní grafické dokumenty. Jsou schopny poskytovat dostatečně podrobné informace o charakteristikách terénu a terénních předmětů, umožňují určování pravoúhlých souřadnic stanovišť cílů atd.. Topografická mapa 1 : je grafickým dokumentem, zejména na vyšších velitelských stupních a je především určena ke studiu a vyhodnocení velkých územních celků při plánování a přípravě bojové činnosti. 6

7 Topografické mapy 1 : a 1 : jsou určeny k poskytování ucelených a přehledných informací o celkovém charakteru velkých územních celků, používají je především vyšší štáby při vedení velkých vojenských operací. Mimo měřítkovou řadu jsou vydávány plány měst (nad obyvatel). Na rozdíl od topografických map poskytují velmi podrobné a speciální informace o průjezdech městy, důležitých objektech, o celkovém charakteru zástavby atd. Od topografických map se liší nepatrnými úpravami. 7

8 Při dělení měřítkové řady y na jednotlivá měřítka se vychází z mezinárodní mapy 1 : Mapa vznikla rozdělením povrchu Země na 60 šestistupňových poledníkových pásů, a 22 rovnoběžkových čtyřstupňových vrstev. Poslední dvoustupňový kulový vrchlík na pólech (platí pro severní i jižní polokouli). Šestistupňové pásy se číslují směrem na východ. Česká republika v tomto systému leží na 33. a 34. pásu. Čtyřstupňové rovnoběžkové vrstvy jsou značeny velkými písmeny abecedy bez diakritiky, počínaje od rovníku na sever (jih). Vynechána jsou písmena CH, X, Y. Území ČR leží ve vrstvě M (okolo 50. rovnoběžky). Pro území ČR jsou mapy tohoto t měřítka označené č éj jako: M-33. M-34. 8

9 9

10 2M 2. Mapové značky Topografická mapa obsahuje: 1. Polohopis - zobrazení terénních předmětů 2Výšk 2. Výškopis -zobrazení ít terénních ht tvarů ů 3. Rámové a mimorámové údaje 10

11 2.1. Polohopis Obsah mapy se musí oproti skutečnému terénu generalizovat, což znamená vypouštění různých nedůležitých a malých objektů z obsahu vlastní mapy, zjednodušuje se rovněž průběh různých čar a potlačují se mikrotvary na různých objektech. Zvýrazněny jsou důležité prvky tak, aby vynikla typická charakteristika zobrazovaného terénu. Zobrazení vlastního polohopisu se děje pomocí mapových značek. č ktt Tyto mají jíjd jednoduchou d grafickou fik strukturu s jsou jednoznačně logicky interpretovatelné. 11

12 Rozlišujeme obecně mapové značky: obrysové (měřítkové) symbolické liniové bodové popisné 12

13 Obrysové (měřítkové) značky se používají při znázornění předmětů, které lze v mapě daného měřítka vykreslit půdorysně správně. Jejich rozměry (délky, šířky, plochy) můžeme určit měřením z mapy py(p (plochy lesů, sídel, jezer apod.). 13

14 Symbolické značky jsou takové mapové značky které nelze v měřítku mapy vykreslit v jejich skutečných půdorysných rozměrech. Jsou dvojího typu: liniové bodové 14

15 Popisné značky jsou písemné a číselné údaje nebo významné znaky, nebo zkratky doplňující obrysové nebo symbolické značky (např. hloubka vodního toku, druh porostu atd.). 15

16 2.2 Výškopis Výškopis je na topografických mapách tvořen vrstevnicemi. Umožňují posuzovat členitost reliéfu a vyhodnocovat jednotlivé tvary. Podrobnost vyjádření výškopisu se zmenšuje a zjednodušuje j se zmenšujícím se měřítkem. Vrstevnice jsou na topografických mapách zobrazeny oranžovou barvou a mají pravidelný interval odvislý od různých měřítek. 16

17 Měřítko Základní vrstevnicový interval 1 : m 1 : m 1 : m 1 : m 1 : m v rovinatém terénu, 100 m v horách 1 : proměnlivý 17

18 Vrstevnice jsou rozlišeny podle významu na: Základní vrstevnice jsou vykresleny nepřerušovanou čárou a mají u každého měřítka stanoven výškový interval. Zdůrazněné vrstevnice jsou znázorněny silnou čarou a tvoří je každá pátá vrstevnice. Doplňkové vrstevnice mají poloviční výškový interval, zakreslují se čárkovaně a používají se v rovinatém terénu. 18

19 Pomocné vrstevnice se používají jen výjimečně a to pro znázornění různých mikroreliéfních vyvýšených nebo vhloubených tvarů. Vyjadřují se čárkami a nemají konstantní interval. U vrstevnic, u kterých je uvedena nadmořská výška, je hodnota této výšky napsána takovým způsobem, že horní část čísla je orientována do směru stoupání terénu. Tam, kde není jednoznačné, zda-li jde o klesání nebo stoupání se používají tzv. spádovky, které jsou kolmé na vrstevnice a jejich volný konec vyjadřuje klesání svahu. Na dominantních bodech terénní kostry jsou vyznačeny údaje o nadmořských výškách. Nadmořské výšky (kóty) se uvádějí u všech geodetických bodů. 19

20 3. 3Sou Souřadnicové systémy y Základním standardem NATO pro geodézii je STANAG 2211, který definuje světový geografický souřadnicový ř systém WGS84 a kartografická zobrazení UTM/UPS. Geodetický systém WGS84 umožňuje vyjádřit polohu bodu v prostoru pomocí: -pravoúhlých prostorových souřadnic X,Y,Z; - zeměpisných souřadnic: - φ(fí) zeměpisná šířka (0 o (rovník) do +/-90 o (póly) - λ(lambda) zeměpisná délka (od 0 o do +/- 180, o východní nebo západní délky od nultého) poledníku ), (póly), severní nebo jižní š.), Základní poledník -h elipsoidická - výška. b n a λ ϕ 20

21 Kartografické zobrazení popisuje převod 3 D povrchu Země do roviny mapy. Pro tvorbu map jsou používána zobrazení UTM (Universal Transverse Mercator)/UPS (Universal Polar Stereographic). Na topografických mapách lze: - odečíst zeměpisné souřadnice φ, λ, - odečíst pravoúhlé rovinné souřadnice E, N, - určit polohu v hlásném systému MGRS. Mercatorovo příčné konformní (stejnoúhlé) válcové zobrazení 21

22 VOJENSKÝ SOUŘADNICOVÝ HLÁSNÝ SYSTÉM MGRS (Military Grid Refernece Systém) jednoznačná identifikace polohy bodu kdekoliv na Zemi využívaný v armádách NATO hlásná síť UTM systému MGRS umožňuje udávat polohy bodů systémem tří postupných údajů. První údaj je vztažen k zeměpisným sférickým čtyřúhelníkům zónám ( 6 o x8 o ), druhý údaj ke čtvercům kilometrové sítě (100 x 100 km), třetí údaj tvoří vlastní zbytkové souřadnice daného bodu. diagram MGRS v mimorámových údajích téměř všech mapových produktů GeoS, jako Hlásný systém UTM. další používané názvy systému MGRS: hlásný systém MGRS hlásný systém UTM 22

23 Schéma rozdělení povrchu Země na zóny 23

24 Označení 100km čtverců MGRS na území ČR 24

25 Určení č stokilometrového t čtverce dvě písmena, např. XQ 25

26 Souřadnice MGRS = posloupnost p alfanumerických znaků 33UUQ U U Q zóna čtverec 100x100 km souřadnice UTM 33 U U Q č. pol. pásu vrstva sloupec vrstva E N 26

27 Přesnost souřadnicových údajů MGRS E N 1 km 33UUQ m 33UUQ m 33UUQ m 33UUQ

28 List mapy 1 : vznikne dělením mapy 1 : na 144 dílů a rozměry listů jsou 30 x 20. Označení takovéhoto listu vychází opět z mapy měřítka 1 : s přidáním arabské číslice, např. M List mapy 1 : vznikne rozdělením mapy 1 : na čtyři díly, má rozměry 15 x 10 a jeho označení je tvořeno označením listu 1 : a navíc velkými písmeny abecedy, tak např. M A. List mapy 1 : vznikne rozdělením mapy 1 : na čtyři mapy, má rozměry listu 7,5 x 5 a jeho označení se skládá z označení mapy 1 : a malého písmenu abecedy, např. ř M A-c. 28

29 29

30 30

31 31

32 32