Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Transkript

1 Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Základní škola a mateřská škola Heřmánek K Cihelně 313/ Praha 9 Školní rok: Poslední aktualizace: září

2 OBSAH OBSAH... 2 PŘEDSTAVENÍ ŠKOLY... 4 FILOZOFIE ŠKOLY... 8 PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ OBSAH EVALUAČNÍ SYSTÉM ZÁVĚŘEČNÁ USTANOVENÍ

3 PŘEDSTAVENÍ ŠKOLY Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: Heřmánek ve školce Heřmánek Předkladatel ŠVP Název školy: Základní škola a mateřská škola Heřmánek (dále také jako ZŠ a MŠ Heřmánek) Typ organizace: školská právnická osoba Sídlo: K Cihelně 313/41, Praha 9 Satalice, IČ: IZO: RED IZO: Ředitelka: Mgr. Miroslava Adamcová Zástupce ředitelky: Mgr. Lucie Jeřábková Kontakty: kancelar@prorodinu.cz tel. ředitelky: tel. zástupce ředitelky pro MŠ: Provoz mateřské školy: 7:00 16:00, v nadstandardním režimu 7:00 18:00 Další subjekty působící v objektu školy: Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek Zřizovatel školy: Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek (dále také jako KCR Heřmánek) Typ organizace: občanské sdružení Sídlo: K Cihelně 313/41, Praha 9 Satalice, IČO: Jednatel: Ing. Petr Adamec Kontakt: petr.adamec@prorodinu.cu Sdružení je registrováno u Ministerstva vnitra pod č.j. VS/1-1/47 734/01-R. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání byl schválen a vstoupil v platnost: dne Poslední aktualizace: Podpis ředitele: Razítko: 3

4 Historie školy KCR Heřmánek bylo založeno v roce 2001 Milenou Černou, Jiřinou Homolkovou, Miroslavou a Petrem Adamcovými. Založení KCR Heřmánek bylo reakcí na dlouholetou práci zakladatelů s dětmi, rodiči a celými rodinami. Jako první projekt KCR Heřmánek vzniklo pravidelné setkávání maminek na mateřské dovolené, v té době ještě v prostorách Mateřského centra Klubíčko na Černém Mostě a několik rodinných a jiných táborů. Organizace byla zároveň nositelem vize založení křesťanské školy. Chronologie vývoje projektu školy: 1996 Vznik prvního projektu založení křesťanské školy; 2001 Vznik KCR Heřmánek občanského sdružení se zaměřením na prorodinné aktivity ( Založení volnočasového centra Praha Satalice; 2005 Vzdělávání členů týmu v oblasti managementu, marketingu a PR; 2006 Účast členů týmu na konferenci křesťanských učitelů; 2006 Účast členů týmu na seminářích International Christian Schooll of Prague (ICSP); 2006 KCR Heřmánek organizovalo dlouhodobý vzdělávací cyklus pro rodiče na MD a RD, výuka P.C. a výuka Anglického jazyka; 2006 Realizace projektu Profesionalizace KCR Heřmánek ; 2007 KCR Heřmánek pronajalo budovu pro vznik Křesťanské školy a zahájilo jednání o akreditaci s příslušnou státní správou; 2007 KCR Heřmánek získalo grant na rekonstrukci budovy; 2007 Proběhlo jednání mezi KCR Heřmánek a příslušnou státní správou, ze které vyplynula dohoda odložení vzniku školy do roku 2009 (toto odložení mělo za cíl to, aby vznik školy KCR Heřmánek neohrozil projekt příslušné státní správy); 2007 Zjišťován zájem v křesťanských kruzích o vznik křesťanské školy, zjištění malého zájmu a nižších finančních možností této cílové skupiny; 2007 Založení první dopolední třídy mateřské školy KCR Heřmánek; 2007 Založení volnočasového centra Heřmánek na Černém Mostě (Centrum Welcome); 2008 Rozvoj projektu mateřské školy do celotýdenního provozu; 2008 KCR Heřmánek vstoupilo do spolupráce s Christian International Schooll of Prague (CISP); 2008 KCR Heřmánek začala pracovat skupina odborníků, která monitorovala možnosti využití zkušeností mezinárodního systému; 2008 Znovuobnovení vize vzniku základní školy, tentokrát v širší verzi než jen křesťanské školy; 2009 KCR Heřmánek založilo Focus on education, o.p.s. jako právního nositele akreditačního procesu MŠ a ZŠ; 2009 Start projektu Rodina a práce v rámci OP LZZ financovaného z ESF se zaměřením na vzdělávání rodičů na MD a RD; 2010 Vznik 4. oddělení MŠ na základě zájmu ze strany klientů; 2010 Zahájen projekt akreditace MŠ a ZŠ; 2011 Završení registrace ZŠ a MŠ Heřmánek a od září 2011 zahájení provozu ZŠ a MŠ Heřmánek soukromé základní a mateřské školy Na začátku školního roku 2012/2013 byla Mateřská škola přesunuta z důvodu ukončení nájemní smlouvy s majitelem objektu na adrese Vybíralova 969, Praha 9 do prostor v objektu Rajmonova 1199/4. Z důvodu stěhování byla ukončena spolupráce s paní Petrou 4

5 Jelínkovou. Vedení mateřské školy převzal Mgr. Jindřich Koudela a vedl ji do března 2013, kdy bylo vedení předáno Mgr. Lucii Jeřábkové. Obecná charakteristika MŠ V současné době tvoří mateřskou školu 3 třídy v budově na sídlišti Ládví (Praha 8, Rajmonova 4/1199). Specifika školy 1. Škola vytváří věkově celistvé (homogenní) třídy, ovšem děti jsou rozřazeny v několika věkových kategoriích. 2. Škola využívá ucelený výchovně-vzdělávací systém navazující na výchovný proces a metody pedagogické práce uplatňované v jeslích Heřmánek. Následně pak na tento systém navazují metody a formy práce využívané v základní škole Heřmánek. 3. Škola vytváří malý kolektiv dětí ve třídě vedený jedním učitelem (nejvíce 16 dětí ve třídě) s cílem individuálního přístupu a rozvoje každého dítěte. 4. Přístup k dítěti vychází z křesťanských a biblických principů jako respektování každého dítěte jako jedinečné osobnosti. Ve škole se děti seznamují se základními biblickými příběhy. Informace o vnitřním uspořádání školy a jejím okolí Mateřská škola se nachází v budově, kterou má pronajatou od společnosti Focus on education na základě nájemní smlouvy. Majitelem budovy je Státní zdravotní ústav a společnost Focus on education ji získala do pronájmu na základě výběrového řízení vypsaného na využití daného objektu. 5

6 Budova je pronajatá od roku 2012 a v létě 2012 prošla rekonstrukcí elektroinstalace a dalších rozvodů, dále byla provedena výměna podlahových krytin a v některých částech budovy byla okna vyměněna za plastová z důvodu dosažení energetické úspory a z důvodů estetických. Rekonstrukce proběhla se souhlasem majitele a tuto rekonstrukci řídila a vedla společnost Focus on education. Rekonstrukce měla za cíl optimalizovat provoz budovy. Popis budovy MŠ Rajmonova 1199/4, Praha 8 Celý objekt má tvar písmene E, ovšem škola využívá pouze jeho část a využívá dvě atria, kde přilehlé budovy svírají tvar písmene U. V jednom vnitřním atriu se nachází travnatá plocha a vstup do ZŠ (a kanceláře), vstup do vestibulu předškolní třídy MŠ a družiny a zadní vchod do jídelního traktu. Ve druhém atriu má škola k dispozici část zahrady, která přiléhá k pronajaté budově, a kterou využívá jako hřiště. Je zde pískoviště, zabudovaný kolotoč pro děti a flexibilní hrací prvky. Zahrada je oplocená, nacházejí se zde travnaté plochy a vzrostlé dřeviny. Budova se nachází 5 minut chůze od stanice metra Ládví. Dále je dopravně dostupná prostřednictvím několika autobusových a tramvajových linek. Vybavení školy prostorové, materiální, technické, hygienické ZŠ a MŠ Heřmánek vychází z pozitivního přístupu k rozvoji vzdělávání dětí. Naším cílem je, abychom pro děti zajistili podmínky, které by umožnily bezproblémový a příjemný chod školy a zároveň celkové bezpečí dětí. V objektu se nachází knihovna (zamykatelná místnost) se studijními materiály pro učitelky i literaturou pro děti. 6

7 Nachází se zde také kancelář, která je vybavena výpočetní technikou (počítače, 2 tiskárny, kopírka + scanner) a zařízena pro potřeby ředitelky a učitelek a pro setkání s rodiči (velký hexagonální stůl, židle, skříně pro uložení dokumentů). Každé oddělení má vlastní hygienické a sociální zařízení pro děti, které se nachází v blízkosti tříd. Tvoří jej umývárna a toalety v počtu stanoveném hygienickými předpisy. Vestibul u vstupu do traktu MŠ je vybaven uzamykatelnými plechovými šatními skříňkami pro každé dítě a dřevěnými lavicemi. Třídy mateřské školy jsou vybaveny funkčním nábytkem a odpovídajícím dětským zařízením (stoly, židličky, postýlky), herním a pracovním koutkem, hračkami a motivačním materiálem. Pečlivě dbáme na podnětné a motivující prostředí pro děti a využíváme četné české i zahraniční materiály, které mohou i k vytvoření takovéhoto prostředí napomoci. Na chodbách spojujících jednotlivé třídy a sociální zařízení se nacházejí lavice na sezení. Celá budova je vybavena požárními hlásiči a bezpečnostním zařízením FILOZOFIE ŠKOLY Východiska předškolního vzdělávání a filosofie MŠ Škola ve své filozofii vychází z biblických principů ve vztahu k dítěti, v procesu jeho výchovy a vedení a v oblasti budování jeho osobnosti. Východiska vzdělávání jsou také v souladu se zaměřením a filozofií ACSI, jíž je škola členem. Východiska vzdělávacího procesu v MŠ Heřmánek: 1. Následování individuálního rozvoje každého dítěte jako jedinečné osobnosti, vzácné a specifické. 2. Vzájemný respekt a partnerský vztah mezi učitelem a dítětem a jeho rodinou. 3. Pochopení Boží tvořivosti prostřednictvím poznání světa kolem nás a rozvoj tvořivosti dětí. Působení prostředí Předškolní výchova v MŠ Heřmánek je ucelený proces zaměřený na rozvoj osobnosti dítěte a zároveň budování jeho morální integrity. Výchova dítěte se ve školce uskutečňuje nepřetržitě v průběhu celého dne a prostřednictvím všech činností, kterých se dítě účastní (nejen v rámci připraveného programu). Škola vytváří takové materiální, psychosociální, personální, odborné a další podmínky vzdělávání, v nichž se dítě cítí spokojené, jisté a bezpečné. Takovéto prostředí včetně pečlivě vybraných pedagogických pomůcek a kvalitního pedagogického vedení umožňuje a stimuluje dítě v rozvoji jeho tvořivého, estetického i logického myšlení. Kromě posilování dětské sebedůvěry vedou učitelé děti k vzájemnému respektování všech (i odlišných) členů kolektivu, spolupráci a vzájemné pomoci v rámci třídních kolektivů jako i celého kolektivu školy. Způsob vzdělávání Předškolní vzdělávání je připraveno tak, aby bylo obsahově zajímavé a bohaté a respektovalo specifické vzdělávací potřeby jednotlivých věkových skupin dětí, jakož i individuální potřeby jednotlivých dětí v kolektivu. Mezi hlavní metody vzdělávacího procesu ve škole patří hra spontánní i řízená, situační a prožitkové učení a dramatická výchova. Učitelé řídí vzdělávací proces tak, aby byly aktivity vzájemně provázané a vyvážené a aby 7

8 děti objevovaly a přijímaly nové poznatky aktivním a tvořivým způsobem. Zároveň dostávají děti dostatek prostoru pro vlastní spontánní činnost. PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ Organizační podmínky Přijímání dětí a adaptace Škola pořádá v průběhu školního roku několik Dnů otevřených dveří, v průběhu kterých mají rodiče možnost poznat učitelky a promluvit si s nimi, vidět prostředí školy za chodu. Zápis do mateřské školy probíhá v průběhu celého roku prostřednictvím elektronického formuláře na webových stránkách školy. Přijetí dítěte do mateřské školy se řídí veřejně dostupnými kritérii uvedenými na webových stránkách školy. Pobyt dětí ve škole začíná adaptačním obdobím, kdy je domluveno s rodiči, že budou na telefonu a k dosažení pro případ potřeby. Délka adaptační doby se stanoví na základě domluvy rodiče a učitele. Dělení do tříd Škola vytváří věkově celistvé třídy, děti jsou rozřazeny ve třech věkových kategoriích (mladší oddělení od 3 let; starší oddělení přibližně od 4,5 let a předškolní oddělení). Vzdělávací program jednotlivých oddělení je přizpůsoben věkové kategorii dětí. Děti z jednotlivých oddělení se spojují v rámci určitých aktivit (procházky, mimoškolní aktivity, společné aktivity školy, ranní či odpolední volný program apod.), kdy mají možnost zažít v kolektivu roli nejmladšího a později nejstaršího člena. Při dělení dětí do tříd škola respektuje sourozenecké ale také kamarádské vztahy. Škola integruje děti se speciálními vzdělávacími potřebami, prostřednictvím čeho rozvíjí sociální cítění a empatii dětí a pochopení různosti. Obecné schéma denního harmonogramu MŠ je otevřena od 7:00 a ranní raní program volná hra či individuální práce dítěte s učitelem, je společný pro všechny děti. Následně se děti rozdělí do jednotlivých tříd a proběhne společná aktivita - kruh přátelství a svačina. Hlavní program začíná po 9 hodině, obsahuje různou tematickou i činnostní náplň pro jednotlivé dny v týdnu. V rámci hlavního programu probíhají řízené didaktické činnosti, prostřednictvím kterých jsou děti motivovány k získávání nových poznatků a rozvíjení svých schopností. Po hlavním programu následuje procházka či pobyt na zahradě, po návratu oběd, ústní hygiena a příprava pro odpolední odpočinek. V rámci odpoledního odpočinku děti na lehátku poslouchají pohádku, zpěv nebo hudbu a odpočívají. Děti, které nejsou zvyklé na odpolední spánek, odpočívají na lehátku nebo se odděleně od spících dětí hrají klidné hry. Po spaní děti svačí, účastní se zájmových aktivit (výtvarný kroužek, gymnastika, dramatická výchova) nebo mají prostor pro individuální práci či volnou hru. V případě vhodného počastí (zejména v létě) probíhají odpolední aktivity na zahradě. Provozní doba Běžná provozní doba mateřské školy je od 7:00 do 16:00 hodin. Škola nabízí rodičům po ukončení provozu mateřské školy odpolední hlídání dětí do 18 hodin. Dětem je nabízena v odpoledních hodinách řada doplňkových aktivit formou zájmových kroužků, jichž se mohou zúčastnit. 8

9 Psychosociální podmínky Snahou MŠ Heřmánek je vytvořit přátelské a vstřícné prostředí pro děti. Snažíme se toto prostředí vybudovat menším kolektivem dětí ve třídě, a také přátelským a laskavým přístupem našich paní učitelek. Doprovázíme děti na jejich cestě. Důvěřujeme dětem, jejich schopnosti učit se, rozvoji jejich kognitivního a společenského vývoje více než mechanickému učení a mechanickému myšlení. Rozvíjíme schopnost dětí učit se tím, že jim ukazujeme, že proces učení je příjemný a ukazujeme jim cestu, jak se mají učit. Budujeme vnitřní motivaci v oblasti talentů, ale i v oblasti učení. Doufáme, že celkovým výsledkem bude svobodný, tvořivý člověk. Rozvíjíme sebedůvěru tím, že v dětech vidíme to dobré a chválíme je. Jsme ve vtahu k dětem pozitivní. Děti jsou vedeny ke společné spolupráci, k tomu, aby si společně pomáhaly v slabších a silnějších stránkách svých činností. Spolupráce a týmová práce napomáhá rozvoji, opisování a nápodoba dobrých vzorů je přirozeným krokem růstu. Používáme přirozeného poznání, smyslového a zážitkového (dramatická výchova). Celková atmosféra školy je budována na slušnosti, zdvořilosti a vzájemné úctě mezi dítětem a pedagogem, mezi školou a rodinou. Partnerství školy a rodiny V rámci předškolní výchovy škola rodičům pomáhá rozvíjet osobnost jejich dítěte. Rodiče nesou zodpovědnost za duševní, duchovní a tělesný vývoj svých dětí. Škola tuto zodpovědnost respektuje a zároveň vstupuje do partnerství s rodiči, kteří svou zodpovědnost za výchovu svých dětí se školou sdílejí tím, že vyberou pro své dítě právě MŠ Heřmánek. Spolupráce školy a rodiny začíná v procesu adaptace dítěte na školu, který probíhá v mateřské škole podle dohody s rodiči. Vztah s rodinou následně pokračuje prostřednictvím každodenní komunikace (formální i neformální) mezi rodičem a učitelem, sdílením výsledků práce dětí, informováním o probíraných tématech, odbornou osvětou a individuálními konzultacemi. Podporujeme sounáležitost rodičů vůči škole neformálními setkáváními např. účastí rodičů na divadelních představeních, Vánoční besídce, oslavách Dne dětí, Dne matek, Dne otců, lampionový průvod a jiné. Pro jakékoli dotazy rodičů jsou k dispozici učitelky či zástupkyně ředitelky. Škola a rodiče vzájemně komunikují také elektronicky prostřednictvím mailů či rodiče můžou využít ke komunikaci webových formulářů na stránkách školy. Partnerství rodiny a školy je otevřené a stále se rozvíjí především díky zapojení a aktivitě rodičů. Individuální přístup k dítěti a individualizace výchovy Škola v rámci vzdělávacího procesu uplatňuje individuální přístup k dítěti a jeho vzdělávacím potřebám. Individualizace výchovy ve škole se zakládá na poznání dítěte, jeho zájmů a schopností, ale také jeho rodinného prostředí. V průběhu řízeného vzdělávacího programu je každé dítě pedagogem individuálně vedeno a povzbuzováno. Individualizace probíhá i v dalších aktivitách v průběhu celého dne. Vzdělávání dětí se speciálními potřebami a dětí mimořádně nadaných Škola respektuje potřeby dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a snaží se co nejvíce vyhovět jejich potřebám i možnostem a zajistit jim optimální podmínky k rozvoji jejich samostatnosti. V případě výskytu problémů konzultují učitelé tyto problémy s odborníky nebo doporučí rodičům vyhledat odbornou pomoc a zprostředkují kontakt na odborníka. Škola vyžaduje od učitelů a ostatních pracovníků profesionální přístup, aby děti se speciálními potřebami byly přijímány učitelem i kolektivem stejně jako jiné děti a tak byly tyto děti chráněny před negativní zpětnou vazbou od okolí. Pro dítě se speciálními potřebami vytvářejí učitelé ve 9

10 spolupráci s odborníkem individuální vzdělávací plán, jenž je schvalován rodiči a ředitelem školy. Škola věnuje pozornost mimořádně nadaným dětem. V předškolním vzdělávání se to děje především zabezpečením bohaté nabídky činností, vedoucích k uspokojení specifických zájmů a schopností těchto dětí. Škola klade důraz na rozvoj sociální oblasti a oblasti návyků a sebeobsluhy, ve kterých mívají mimořádně nadané děti problém. Dbá se také na vyvinutí vzájemné akceptace mimořádně nadaného dítěte a kolektivu. Další podmínky předškolního vzdělávání Životospráva Ve škole je zajištěna plnohodnotná a vyvážená strava splňující normy zdravé výživy pro předškolní děti. Děti mají možnost individuální volby množství i skladby jídla. Škola respektuje individuální potřeby v oblasti stravování některých dětí, a proto umožňuje přinést dětem vlastní svačinu, resp. oběd v případě zvláštních stravovacích potřeb ze zdravotních důvodů. Během dne mají děti zajištěný pitný režim, který si pod dohledem pedagoga samy obsluhují. Pracovníci školy rozvíjejí samostatnost dětí při jídle a učí děti zásadám společenského chování při stolování. Individuální potřeba odpoledního odpočinku je plně respektována a na základě dohody rodiče a učitele se dítě odpoledne uloží k spánku či oddychu na lůžku nebo se přidá do skupiny nespících dětí, které mají oddělený klidový program. Pedagogové zajišťují dětem pravidelný pobyt venku v rámci dopoledního programu a v případě vhodného počasí také v odpoledních činnostech. Škola v rámci vzdělávacího programu zajišťuje dostatečný prostor pro sportovní, tvořivé a kulturní aktivity, které se uskutečňují v průběhu školního programu nebo jako mimoškolní aktivity (tábory, odpolední programy na zahradě a jiné). Spolupráce s odborníky Škola má navázané kontakty a aktivně spolupracuje s odborníky v oblasti dětské psychologie a logopedie, kteří dle potřeby dochází do objektu školy a na místě poskytují poradenskou činnost jak dětem a jejich rodičům, tak i školním pedagogům. Dále škola rozbíhá spolupráci s Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnou, školskou právnickou osobou v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Věcné podmínky Třídy jsou přizpůsobeny různorodým činnostem předškolního vzdělávání. Každá třída má vyčleněný prostor pro hraní a pracovní činnosti či stolování. Každé dítě má ve třídě také vlastní poličku, kde si odkládá vlastní přinesené věci. Třídy mateřské školy jsou vybaveny funkčním nábytkem a odpovídajícím dětským zařízením (stoly, židličky, postýlky). Hračky se nachází v dosahu dětí, didaktický materiál a vzdělávací pomůcky jsou dětem k dispozici po domluvě s učitelem. Dětské výtvory či jiné výsledky činností dětí jsou použity k výzdobě třídy či jiných prostor v rámci školy. Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy. Budova školy je pod ochranným a bezpečnostním systémem a jsou vytvořeny bezpečností pravidla vstupu do budovy a odchodu z budovy. Pracovníci školy jsou pravidelně proškolováni z hlediska bezpečnostních předpisů a hygienických norem. 10

11 Řízení školy, personální a pedagogické zajištění Strategické řízení školy zabezpečuje ředitelka školy, která úzce spolupracuje se zřizovatelem školy a jeho správní radou. Běžný provoz MŠ řídí zástupce ředitelky školy a administrativněekonomickou práci zajišťuje hospodářka. Škola má tři pedagogické pracovnice třídní učitelky a jednu pomocnou pracovnici, která pomáhá se specifickými činnostmi v jednotlivých třídách. Výdej jídla zabezpečuje pracovnice školní jídelny. Pedagogičtí pracovníci školy mají odpovídající vzdělání nebo si ho v současné době doplňují. Jedno z důležitých kritérií výběru pedagogů je zodpovědný přístup a morální kredit, kteří tvoří základní podmínky pro přijetí. Důležitá je také vzájemná úcta a pocit sounáležitosti, díky kterému vzniká prostor vzájemné důvěry a společné motivace v práci s dětmi. Velkou prioritou všech současných aktivit je pozitivní přístup. VZDĚLÁVACÍ OBSAH Principy předškolního vzdělávání MŠ Heřmánek Škola ve své filozofii vychází z biblických principů ve vztahu k dítěti, v procesu jeho výchovy a vedení a v oblasti budování jeho osobnosti a morální integrity. Dítě pokládáme za vzácnou a specifickou osobnost s potřebou individuálního rozvoje. Tento rozvoj se škola snaží zabezpečit v prostředí vzájemného respektu a partnerského vztahu mezi učitelem a dítětem a jeho rodinou. Škola podporuje rozvoj tvořivého přístupu dětí k poznávání okolního světa, jenž zrcadlí Boží tvořivost. Realizace vzdělávacího obsahu Ucelený proces předškolní výchovy probíhá v škole na úrovni formální (připravované učivo a vzdělávací aktivity jako formální kurikulum školy) jako i na úrovni neformální (celkové prostředí školy a situace, s nimiž se děti ve škole dostávají do styku neformální kurikulum školy). Je snahou školy, aby formální i neformální kurikulum školy byly v souladu s principy a východisky předškolního vzdělávání MŠ Heřmánek a přispívaly tak k jednotě výchovy dětí. Formální kurikulum Formální kurikulum tvoří vzdělávací obsah, který je realizován v integrovaných blocích členěných na tematické podoblasti, projekty či mimořádné aktivity v rámci vzdělávacího programu. Neformální kurikulum Neformální kurikulum zahrnuje celkové prostředí, ve kterém se formální kurikulum realizuje: psychosociální prostředí přijímání dětí a jejich adaptace ve škole, začlenění do třídního kolektivu, složení třídních kolektivů, integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami či mimořádně nadaných dětí; vzdělávací prostředí individuální přístup k dětem, komunikace pedagoga a dítěte, výchovná opatření, spontánní činnosti; věcné prostředí zařízení a estetická úprava interiéru a exteriéru školy, vybavení a uspořádání tříd; organizace výchovného procesu pravidelný denní program, řízené a spontánní činnosti; pedagogické metody a formy vzdělávání integrované vzdělávání, integrované učení hrou a činnostmi, prožitkové a situační učení, kooperativní učení a dramatická výchova. 11

12 Formy a metody výchovné práce Ranní kruh přátelství Ráno se jednotlivé třídní kolektivy setkávají u společné aktivity ranního kruhu přátelství. Kolektiv si tímto vytváří vzájemné kamarádské vztahy, děti prožívají pocit přijetí, bezpečí a jistoty a sdílejí své pocity, prožitky a názory. Spontánní hry V procesu předškolního vzdělávání pedagog poskytuje dětem dostatečný prostor pro spontánní hru, jenž je základní potřebou dětí předškolního věku. 15 Didakticky zacílená činnost Učitelky v průběhu hlavního programu ale i v rámci dalších aktivit motivují děti individuálně či skupinově k činnostem, prostřednictvím kterých se děti spontánně nebo záměrně učí. Didaktický styl se vzdělávací nabídkou Pro děti učitelky ve třídě připravují vzdělávací prostředí (hrací koutek, pracovní koutek) a vhodně iniciují dítě k volbě vlastní činnosti z nabídky připravených aktivit. Prožitkové učení Je základný způsob učení v předškolním vzdělávaní školy. Prožitkové učení se vyznačuje tvořivým a aktivním zapojením dětí do aktivit, všestranným vlivem na rozvoj dítěte, podněcováním komunikace a samostatnosti dětí, zábavným a pro děti atraktivním obsahem aktivit. Kooperativní učení Je založeno na pozitivní vzájemné závislosti dětí pracujících v menším kolektivu. Děti se tímto způsobem učí využívat vlastní schopnosti a zodpovědnost pro celou skupinu, formují se interpersonální a skupinové dovednosti. Předškolní příprava Předškolní vzdělávaní v MŠ je přípravou pro následní základní vzdělávání. Zejména v předškolním oddělení MŠ Heřmánek probíhá vzdělávání zacílené na rozvoj jemné motoriky, logických myšlenkových operací, řečového projevu, správné výslovnosti, na základě sluchové analýzy rozlišování zvuků a hlásek, na rozvoj samostatnosti a dalších sociálních dovedností potřebných pro vstup do základní školy. Vzdělávací obsah v integrovaných blocích Pojem integrované bloky je pojem obecný, zastřešující nejrůznější podoby ucelených součástí učiva v ŠVP (tematické celky, projekty, programy apod.). Integrované bloky jsou příležitostí přirozeně skloubit základní požadavky na vzdělávání dětí předškolního věku: umožňují nabízet dětem různorodé činnosti a příležitosti, které spojuje společné dítěti blízké a srozumitelné téma; vycházejí z přirozených vzdělávacích potřeb dětí; respektují potřebu dětí osvojovat si poznatky i dovednosti v reálných souvislostech a umožňují jim vidět smysl toho, čemu se učí; učí děti tomu, co si mohou vyzkoušet a následně pak použít a uplatnit v životní praxi a v dalším učení.1 1 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, s. [cit ]. ISBN Dostupné z WWW: < Vzdělávací obsah MŠ Heřmánek se člení na tyto integrované bloky: 1. Heřmánek a svět 2. Heřmánek jde do školky 3. Heřmánek a technika 4. Heřmánek slaví svátky 5. Heřmánek je zdravý 12

13 Integrovaný blok: Heřmánek poznává, že je na světě Integrovaný blok je rozdělen na dvě obsahové části: A. Heřmánek žije ve městě Svět dospělých: Rodiče, rodina, školka, profese, komunita Svět mimo školu: město, fungování města, Jak vypadá město, Povolání Svět mimo město: Příroda v okolí pole, louky, silnice Jak funguje místní komunita společné aktivity (nemocnice, požárníci,politici, vláda) Jak vypadá komunita vesnice, město, hospodářství Heřmánek a cesty (cesty, silnice, dopravní prostředky) Heřmánek a čas B. Heřmánek objevuje svět Svět mimo město: Příroda v okolí Vzdálený svět: Heřmánek cestuje moře, hory, řeky Vzdálený svět: Heřmánek cestuje světadíly Vzdálený svět: Heřmánek cestuje vesmír Vzdálený svět: Heřmánek a historie Kompetence získané v integrovaném bloku Kompetence k učení Blok umožňuje získat elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije. Dítě soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů a získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení. Dítě se během výuky učí klást otázky a hledat na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo. Dítě se učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům, odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých. Kompetence k řešení problémů Integrovaný blok vede k zájmu o problémy bezprostředního okolí a to i problémy, které vyplývají z objevování světa, ale i z fungování společnosti a je vedeno k aktivnímu zájmu. Objevuje a řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti, postupuje cestu pokusu a omylu, zkouší a experimentuje, využívá svých zkušeností, rozvíjí fantazii a představivost. Komunikativní kompetence Cílem je, že dítě v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou. Děti průběžně rozšiřují svou slovní zásobu v tématech zpracovaných integrovaným blokem a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím. Dítě dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) 17 Sociální a personální kompetence Při práci aktivitách se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla 13

14 společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy. Při práci na aktivitách se spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim. V rámci témat integrovaného bloku chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování. Činnostní a občanské kompetence Zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění. Chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky. Má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat. Vzdělávací cíle Dítě a jeho tělo Děti během práce na integrovaném bloku rozvíjí užívání všech smyslů a psychickou zdatnost a probíhá osvojení si věku přiměřených praktických dovedností. Prožitkové či situační aktivity související s poznávacími tématy, pohyb je doplněním tvořivých her. Učitelé rozvíjí manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním. V rámci bloku jsou děti vedeny také ke konstruktivním a grafickým činnostem. Děti budou zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami. Tyto činnosti jsou procvičovány a jsou podpůrnou aktivitou k poznávacím aktivitám. Dítě a jeho psychika. Jazyk a řeč V rámci bloku se rozvíjí řečové schopnosti a jazykové dovednosti receptivní (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivní (výslovnost, vytváření pojmů, mluvní projev, vyjadřování) spojených s rozvojem slovní zásoby využívané v komunikaci o tématu poznávání Světa. Jsou rozvíjeny komunikativní dovednosti (verbální i neverbální) a kultivovaný projev. Společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová a komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv. Děti jsou vedeny k samostatnému slovnímu projevu na určité téma. V rámci aktivit je rozvíjen poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů. Tvořivá hra a vyprávění toho, co dítě 14

15 slyšelo nebo co shlédlo. Prohlížení a čtení knížek a činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika). Děti budou správně vyslovovat a komunikovat o věcech, kterými je tvořen okolní svět, vzdálený i blízký. V rámci rozvoje bloku předpokládáme, že dítě správně pojmenuje většinu toho, čím je obklopeno a čím je tvořen svět blízký a umí uplatnit některé pojmy světa vzdáleného. Děti budou rozumět slyšenému obsahu o světě, učí se nová slova a rozšíří slovní zásobu. Jako motivaci v rámci aktivit bloku budou děti sledovat a vyprávět příběh, pohádku, motivační příběh. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace Integrovaný blok rozvíjí smyslové vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému, rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie. Dětem rozvíjíme tvořivost (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření). Aktivity přímého pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování a záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí; motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností; konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.); spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty; smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.; námětové hry na jednotlivé činnosti a činnosti; řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant; hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové); činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.); činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce); hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině; činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci; činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod. Děti vědomě využívají všech smyslů, mohou záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího). Děti jsou vedeny k soustředění na činnost a udržení pozornosti, rozvíjí se jejich schopnost poznat a pojmenovat většinu toho, čím jsou obklopeny, schopnost přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažují, také vyjádřit, schopnost zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi), vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení. Děti se učí postupovat podle pokynů a instrukcí, orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase. Učí se také nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit pojmy, vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých 15

16 činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim. Sebepojetí, city, vůle Cílem je poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti) vzhledem k svému životu na světě. Poznávací činnosti a práce s nimi zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu. Realizují se činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné. Realizujeme činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení. Během bloku jsou realizovány výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.) a dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.) Při aktivitách mají děti možnost uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky) a přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky a prožívat radost ze zvládnutého a poznaného. Děti jsou vedeny k vyvinutí volního úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení. V rámci bloku jsou děti vedeny k citlivosti ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem, ale i těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním. Dítě a ten druhý Integrovaný blok se zaměřuje na vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.) a pro rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních. : běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým; sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy; společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření; kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách; společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému; činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) - mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi); hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých; četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením. Aktivity integrovaného bloku vedou k uvědomění si svých práv ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je. V kontextu vzájemných vztahů mezi dětmi a také v kontextu poznávaných aktivit komunity. Dítě a společnost Integrovaný blok vede k poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí. Děti budou seznáni s životem komunity a jejich schopnosti spolupracovat a žít spolu, patřit ke společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané). 16

17 Různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích. Přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.). Tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu. Pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat. Dítě a svět Naším záměrem je založit u dítěte seznámení s okolním světem, který jsem si rozdělily na dvě oblasti svět daleký a blízky v dalším rozdělení témat. A vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) tomuto světu. Důrazem realistický svět, který děti bezprostředně vnímají a také svět, který je pro ně zajímavý. S důrazem na přírodu, komunitu a zajímavé činnosti v přírodě. Ale i zajímavá témata s důrazem na svět vzdálený. Do tohoto tématu mohou být dle situace ve třídě přiřazeny témat Božího stvoření a péče o něj a stejně tak témata fungování lidské komunity a jejího historického a biblického vývoje. Integrovaný blok seznamuje s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváří pozitivní vztah k němu. Je vytvářeno elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách. Různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích. Přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.). Tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu. Osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy a jejich dopad na dobrá rozhodnutí místní komunity a vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí. Vyhodnocení integrovaného bloku Hodnocení jednotlivých aktivit integrovaného bloku bude probíhat průběžně, na počátku školního roku si učitel připraví pro jednotlivou třídu nabídku zpracování aktivit. Bude je realizovat a pravidelně vyhodnocovat na webových stránkách a případně na společném portfoliovém hodnocení. Integrovaný blok: Heřmánek jde do školy Adaptace na školní prostředí, kolektiv ve třídě, vzájemné fungování a vytváření vztahů. Kompetence získané v integrovaném bloku Kompetence k učení - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům; 17

18 - odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých; - pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí. Kompetence k řešení problémů - problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost; - nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu. Komunikativní kompetence - ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog; - domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci; - průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím. Sociální a personální kompetence - samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej; - ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy. Činnostní a občanské kompetence - svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat; - dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky; - odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem. Vzdělávací cíle Dítě a jeho tělo rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí; rozvoj a užívání všech smyslů. manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním; smyslové a psychomotorické hry. vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu; ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.); zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.); pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem. 18

19 Dítě a jeho psychika Jazyk a řeč rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování); rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu; osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické). artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti; grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen. naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.); sledovat a vyprávět příběh, pohádku; popsat situaci (skutečnou, podle obrázku); chápat slovní vtip a humor; sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech; utvořit jednoduchý rým; poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma; rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci; sledovat očima zleva doprava; poznat některá písmena a číslice, popř. slova; poznat napsané své jméno, rozlišovat písmenka, číst jednoduchá slova. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení; osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla); vytváření základů pro práci s informacemi. přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování; činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce); hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině; činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci. chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.); 19

20 chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase; naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit; řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat nápady. Sebepojetí, city, vůle získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci. činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních. uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky); přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky; prožívat radost ze zvládnutého a poznaného; vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení. Dítě a ten druhý rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních; rozvoj kooperativních dovedností; kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách; společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému. spolupracovat s ostatními; dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla; respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod. Dítě a společnost poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí; rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny; vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat. běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování; různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích; receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének); setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě. 20

21 uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.); chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé; začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti; zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.; vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo). Dítě a svět pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit; rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách; rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám; vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí. přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety; praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává; přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období); práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií; kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování); praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami). zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.); uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit ( vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc); osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi; mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte; vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.). 21