VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL V OBLASTI NOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH METOD A FOREM

Transkript

1 VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL V OBLASTI NOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH METOD A FOREM JANA MOTYKOVÁ Centrum pro studium vysokého školství Abstrakt: Příprava a pilotní ověření vzdělávacího kurzu pro vedoucí pracovníky školských zařízení (VOŠ, SŠ a SOŠ), který díky dotaci Magistrátu hlavního města Prahy proběhl v roce 2005 formou odborných přednášek a seminářů. V těch se účastníci seznámili s principy distanční formy studia, s využitím moderních informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání dospělých, s přednostmi i riziky jejich využití, včetně možností, které nabízí technologie elearning. Ty jsou aktuálně využitelné jak pro podporu klasické prezenční výuky, tak zejména pro celoživotní učení a další vzdělávání dospělých. Klíčová slova: distanční studium, celoživotní vzdělávání, vzdělávání dospělých, distanční studijní opory, tutor, elearning. Abstract: The formation and pilot testing of an education course for senior teaching staff were completed in the form of subject-related lectures and seminars in the year In these lectures and seminars, their participants were given the basics of principles of a distance mode of study and of the pros and cons of the use of up-to-date ICT for adult learning incl. elearning. From this, it follows that elearning technologies are nowadays used for the on-site tuition support and, especially, for lifelong and adult learning purposes. Key words: distance education, lifelong learning, adult education, distance-learning textbooks, tutor, elearning. 1. CÍLE PROJEKTU Cílem realizovaného projektu byla příprava a pilotní ověření vzdělávacího kurzu pro vedoucí pracovníky školských zařízení (VOŠ, SŠ a SOŠ), ve kterém by se seznámili s moderními technickými a metodickými přístupy, které jsou aktuálně využitelné jak pro podporu klasické prezenční výuky, tak zejména pro celoživotní učení a další vzdělávání dospělých. Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti se také tyto vzdělávací instituce budou aktivně zapojovat do celoživotního, respektive dalšího vzdělávání obyvatelstva. Také vyšší odborné školy a střední školy by tedy měly nabízet nejen obsahově aktuální a společensky žádané vzdělávací programy, ale i moderní vzdělávací technologie, kterými umožní přístup ke vzdělání širokému spektru obyvatel.

2 Projekt byl koncipován jako vzdělávací aktivita, která proběhne formou odborných přednášek a seminářů, na kterých se účastníci seznámí s principy distanční formy studia, s využitím moderních informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání dospělých, s přednostmi i riziky jejich využití, včetně možností, které nabízí technologie elearning. V rámci projektu byla plánována realizace diskusního kulatého stolu, kde bude dána možnost účastníkům kurzu a dalším zájemcům z řad vzdělavatelů, diskutovat o problematice celoživotního vzdělávání v širších souvislostech, z pohledu aktuálních možností a reálných potřeb škol (podpora státu, legislativa, spolupráce s vysokými školami, s úřady práce, se zaměstnavateli atd.). Celkovým přínosem projektu je odborná příprava pedagogických pracovníků škol (VOŠ, případně SŠ a SOŠ) v oblasti využívání moderních vzdělávacích technologií a jejich využití pro přípravu a realizaci nových forem vzdělávání, včetně přípravy školských zařízení na budoucí, státem podporované, celoživotní vzdělávání občanů. Zavádění těchto moderních technologií do vzdělávací praxe škol povede také k podpoře naplnění obsahu nového školského zákona (Zákon č. 561/2004 Sb., 25), který distanční formu vzdělávání a další alternativní formy výuky uznává jako rovnocenné prezenční výuce. 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA FÁZÍ REALIZACE PROJEKTU V přípravné fázi realizace projektu (duben květen 2005) byla vypracována celková koncepce vzdělávacího kurzu, časový a obsahový harmonogram jednotlivých seminářů. Následně byli písemně kontaktováni ředitelé všech vyšších odborných škol, které se nacházejí na území hlavního města Prahy a vybraných středních škol (celkem 82 subjektů). Dopis je seznamoval s obsahem a rozsahem plánované vzdělávací aktivity, která byla pro účastníky díky dotaci Magistrátu hlavního města Prahy bezplatná a poskytoval informace potřebné pro přihlášení do nabízeného kurzu. Následně byli osloveni potenciální lektoři kurzu, kterým byla nabídnuta možnost vedení jednotlivých seminářů a na základě dohody byl vytvořen lektorský tým ve složení: RNDr. Helena Zlámalová, CSc., Ing. Martin Landovský, Mgr. Jiří Slavík, RNDr. Eva Dvořáková a RNDr. Jana Motyková.

3 Ve fázi vlastní realizace (červen říjen 2005) se uskutečnilo v Centru pro studium vysokého školství celkem šest odborných seminářů, každý v rozsahu tří hodin. 1. Seminář Distanční vzdělávání jako progresivní vzdělávací forma + Andragogika vzdělávání dospělých a jeho charakteristiky (lektorka H. Zlámalová) byl zaměřen na nové přístupy ke vzdělávání, seznámil účastníky s distanční formou vzdělávání, s jejími klady i reálnými obtížemi při zavádění do výuky. Dále byly zdůrazněny specifické charakteristiky vzdělávání dospělých, které se projevují v odlišném přístupu ke vzdělávání a od pedagoga vyžadují také jiný způsob výuky a jednání. 2. Seminář Pedagog a jeho úloha v distančním vzdělávání + Pedagog jako tutor distančních kurzů (lektorka H. Zlámalová) byl věnován zvláštním osobnostním rysům účastníka distančního studia a funkci pedagoga, který na tyto skutečnosti musí být příslušně profesně i osobnostně vybaven. Dále byl objasněn pro vzdělavatele nový pojem, tutor distančního vzdělávání, jeho úkoly, nezbytné vybavení a předpoklady pro výkon této funkce. Účastníci semináře byli také seznámeni s metodami hodnocení práce tutora, což je nový a neobvyklý proces v dosavadní pedagogické praxi. 3. V semináři Pedagog jako autor distančních studijních opor (lektorky H. Zlámalová, J. Motyková) byly definovány studijní opory jako celek a zvláštní prostor byl věnován odlišným charakteristikám distančního textu, který se od textu používaného v prezenční výuce zásadně liší. Dále byli účastníci semináře seznámeni se základními pravidly, která je třeba dodržet při psaní distančního textu a s jeho jasně definovanou strukturou. 4. Cílem semináře Autorský zákon a jeho aplikace pro oblast vzdělávání (lektor J. Slavík) bylo seznámení s částí právnické problematiky, jejíž objasnění a vysvětlení může zabránit potenciálním tvůrcům distančních studijních opor porušení autorského zákona či jiných právních předpisů, souvisejících s vykonáváním pedagogické praxe.

4 5. Seminář elearning počítačově podporované vzdělávání (lektor M. Landovský) se zabýval jednou ze vzdělávacích technologií, využívajících k výuce dostupnou informační techniku. Protože počítače se k distančnímu vzdělávání v posledních letech velmi úzce váží, jejich využití by mělo být maximálně účelné a smysluplné. Frekventanti se dozvěděli jak se tvoří elearningové kurzy, jaké výhody a nevýhody poskytují a k jakým účelům se nejlépe hodí. 6. Kulatý stůl v rámci tohoto závěrečného diskusního semináře vystoupila E. Dvořáková z Centra dalšího vzdělávání na Technické univerzitě v Liberci, která seznámila s aktivitami a organizací instituce, jež se od roku 1994 z velké části zabývá realizací celoživotního vzdělávání převážně distanční formou. V diskusi, která na úvodní referát navázala, přítomní vedoucí pracovníci řešili problematiku distančního vzdělávání v terciární a sekundární sféře vzdělávání, respektive obtíže při uplatňování této vzdělávací metody na vyšších odborných a středních školách (finanční otázka, motivace pedagogů ke změně, poptávka po dalším vzdělávání aj.). Na závěr semináře byla účastníkům, kteří splnili předem stanovené podmínky, předána osvědčení o úspěšném absolvování kurzu. Na všech seminářích obdrželi účastníci písemné materiály s prezentacemi lektorů a podle potřeby doplňkovou literaturu. Závěrečná fáze projektu (listopad prosinec 2005) byla věnována evaluaci kurzu na základě vyhodnocení dotazníku, rozdaného účastníkům kurzu, napsání závěrečné zprávy a finančnímu vyúčtování poskytnuté dotace daru. 3. DOSAŽENÉ CÍLE A PŘÍNOS ŘEŠENÍ PROJEKTU V rámci vzdělávacího a informačního kurzu Národního centra distančního vzdělávání, určeného řídícím pracovníkům VOŠ a SOŠ, který se konal pod patronací a s finanční podporou Magistrátu hl. M. Prahy, se v období od června do

5 října 2005 uskutečnilo 6 odborných seminářů, do kterých se přihlásilo celkem 28 vedoucích pracovníků ze 22 institucí (16 VOŠ a 6 SOŠ). V těchto seminářích se účastníci seznámili se základními principy distančního vzdělávání, s odlišnou rolí pedagoga a novou rolí tutora distančního vzdělávání, s charakteristikou a tvorbou distančních textů, s elearningem, autorským zákonem i s organizací distančních kurzů a distančního vzdělávání jako takového. Na základě splnění podmínek pro získání osvědčení (účast na seminářích, provedené hodnocení kurzu) bylo 14 absolventům osvědčení vydáno, kurz tedy úspěšně zakončilo 50% z přihlášených účastníků. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi vytížené (a v mnoha případech obtížně zastupitelné) vedoucí pracovníky, v době konání kurzu na některých školách ještě probíhaly maturitní a závěrečné, později opravné zkoušky, vnímáme tento výsledek jako jednoznačně pozitivní. Kurz také vyvolal podnětnou diskusi nad problematikou uplatnění škol sekundárního a terciárního sektoru v oblasti celoživotního vzdělávání, podpory státu a hl. města Prahy těmto aktivitám, diskusi nad reálnými potřebami společnosti v této oblasti i nad konkrétními potřebami škol, které umožní realizaci těchto záměrů. Značným přínosem konané aktivity je i navázání spolupráce mezi školami, které mohou společně řešit problémy a překážky, se kterými se při zavádění této nové vzdělávací metody setkají, stejně tak, jako si mohou pomoci při tvorbě kurzů či programů, jejichž obsah je na různých školách podobný. Zástupci zúčastněných škol se také shodli na potřebě dalšího vzdělávání svých pracovníků, čímž podpořili pokračování kurzu, který by byl zaměřen na realizaci distančního vzdělávání v podmínkách těchto škol. Evaluační dotazník vyplnilo 16 absolventů kurzu. V prvních osmi otázkách vybírali odpovědi postihující účelnost, obsah a srozumitelnost jednotlivých seminářů i kurzu jako celku. Zbylé dvě otázky zjišťovaly využitelnost studované problematiky a zájem o vyškolení dalších pracovníků škol. V závěru dotazníku byl prostor k vlastnímu vyjádření k absolvovanému kurzu a připomínkám.

6 4. ZÁVĚR Na základě vyhodnocení dotazníku byly získány následující poznatky (číslo v závorce udává počet odpovědí respondentů): účast v kurzu byla pro zúčastněné velmi přínosná (6) nebo přínosná (10) kurz byl hodnocen jako velmi srozumitelný (9) nebo srozumitelný (7) obsah seminářů byl přiměřený (9), podrobný (5) až velmi podrobný (2) kurz obsahoval nové informace v kvantifikaci velmi mnoho (3), mnoho (8), přiměřeně (5) výklad probírané problematiky byl velmi názorný (3), názorný (12) a přiměřený (1) obsah seminářů vyvolal zájem o další studium dané problematiky u všech respondentů (16) distanční metodiku určitě využije v praxi 11 účastníků a s velkou pravděpodobností 4, jeden respondent uvedl, že ve své práci pravděpodobně distanční metodiku nevyužije účastníci kurzu vedoucí pracovníci škol by měli zájem o realizaci podobného kurzu pro pedagogy, v celkovém počtu uváděných osob by se jednalo o další proškolení přibližně 45 učitelů VOŠ a SOŠ. Závěrečné shrnutí odpovědí účastníků kurzu dovoluje konstatovat, že cíle vytčené při koncipování této vzdělávací aktivity byly splněny. RNDr. Jana Motyková Centrum pro studium vysokého školství, Národní centrum distančního vzdělávání Adresa: U Lužického semináře 13/90, Praha 1 Malá Strana motykova@csvs.cz