Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje"

Transkript

1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring trvalých ploch vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy Komplexní dílo k Zpracovatel: Mgr. Jan Mládek Termín:

2 Obsah 1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje 2 2 Monitoring trvalých ploch vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy Cíl průzkumu Pouţitá metodika Lokalizace, historie obhospodařování, vegetace a flóra studijních ploch Metody studia Statistické analýzy Výsledky a diskuse Změny počtu druhů Změny druhového sloţení směrované managementem Souhrn - vliv managementu na druhovou skladbu Definice ohroţujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského vyuţívání Bibliografické údaje k zájmovému území Seznam pouţitých informačních zdrojů VYTVOŘENÍ KOMPLEXNÍHO MONITOROVACÍHO SYSTÉMU PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2 MONITORING TRVALÝCH PLOCH VLIVY MANAGEMENTU NA FLÓRU A VEGETACI V CHKO BESKYDY V současnosti máme krajinu rozdělenou na poměrně velké a hospodářsky vyhraněné pozemky, tedy louky se pouze sečou a pastviny pouze vypásají. Toto rozdělení je podporováno i Ministerstvem zemědělství v podobě agro-environmentálních opatření (Anonymous 2007). Protoţe v České republice existuje dosud málo studií popisujících reakce konkrétních druhů rostlin na pozemcích s rozdílnou historií na nové typy obhospodařování (např. Krahulec et al. 1994, Pavlů et al. 2003, Hejcman et al. 2005), bylo v CHKO Beskydy v roce 2006 vybráno více lokalit, kde jsou různé typy managementu experimentálně zkoušeny a jejich vliv dlouhodobě monitorován. Byly vybrány celkem čtyři varianty hospodaření: pastva, pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny (jednou za dva roky), kosení porostu v první polovině července a ponechání ladem. 3 CÍL PRŮZKUMU Monitoring druhového sloţení vegetace, změn pokryvností a frekvence výskytu cévnatých rostlin pod vlivem různých forem managementu lučních porostů na trvalých plochách v CHKO Beskydy. 4 POUŽITÁ METODIKA 4.1 LOKALIZACE, HISTORIE OBHOSPODAŘOVÁNÍ, VEGETACE A FLÓRA STUDIJNÍCH PLOCH Experimentální plochy pro studium vlivu obhospodařování na vegetaci byly v roce 2006 zaloţeny na třech lokalitách v jiţní části CHKO Beskydy: loc.1 Pulčín (obec Francova Lhota, místní část Pulčín) V těsné blízkosti NPR Pulčín-Hradisko (s rozsáhlými slepencovými skalními útvary) byly zaloţeny dva soubory experimentálních ploch (tj. dvě ohrady), které leţí v nadmořské výšce cca 685 m n. m. Trvalý travní porost s ohradou pod skalami (zkr. Pulčín ohrada A, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 1, Mapy 1, 4) se vyznačuje JJV orientací s mírným sklonem (kolem 10º), místo bylo dlouhou dobu bez jakéhokoli hospodaření, teprve posledních šest let je prováděno kosení, v roce 2006 byl travní porost prvním rokem přepasen ovcemi. 2

3 Travinobylinné společenstvo představuje degradační stádium oligotrofního porostu sv. Arrhenatherion, které v horní části zarůstá expanzivní hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). V rámci monitoringu trvalých ploch v letech bylo zaznamenáno 55 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Pteridium aquilinum, Festuca rubra, Galium album, Fragaria viridis, Cerastium arvense, Viola canina, Rumex acetosella, Veronica chamaedrys, Stellaria graminea, Galeopsis bifida, Hypericum maculatum, Arrhenatherum elatius. Trvalý travní porost s ohradou blíţe k obci (zkr. Pulčín ohrada B, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 2, Mapy 1, 4) se vyznačuje SSZ orientací a vysokou svaţitostí (kolem 30º), porost byl před rokem 1989 udrţován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl přes deset let ponechán bez hospodaření, v roce 2003 byl odstraněn nálet a od té doby zde probíhá pastva ovcí. Společenstvo lze vegetačně zařadit jako oligotrofní typ v rámci sv. Arrhenatherion. Při monitoringu trvalých ploch v letech bylo zaznamenáno 99 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Festuca rubra, Galium album, Hypericum maculatum, Plantago laceolata, Alchemilla sp., Dactylis glomerata, Briza media, Chaerophyllum aromaticum, Festuca pratensis, Trisetum flavescens, Potentilla erecta, Carex hirta. loc.2 Kýchová (obec Huslenky, místní část Kýchová) Experimentální plochy leţí ve střední části sevřeného údolí potoka Kýchová (na jeho pravém břehu), plochy se nachází v nadmořské výšce cca 600 m n. m na svahu se západní orientací a sklonem cca 20º. Trvalý travní porost s dolní ohradou (zkr. Kýchová ohrada C, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 3, Mapy 2, 5) byl před rokem 1989 udrţován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl přes 10 let ponechán bez hospodaření, od roku 2001 zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Z vegetačního hlediska lze společenstvo přiřadit k asoc. Anthoxantho-Agrostietum (sv. Cynosurion), tj. typickým krátkostébelným oligotrofním porostům karpatských pastvin. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 86 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Festuca rubra, Agrostis capillaris, Cruciata glabra, Alchemilla sp., Filipendula vulgaris, Trifolium medium, Knautia arvensis, Veronica chamaedrys, Centaurea jacea, Potentilla erecta, Leontodon hispidus, Achillea millefolium. Trvalý travní porost s horní ohradou (zkr. Kýchová ohrada D, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 4, Mapy 2, 5) byl od začátku 90. let ponechán bez hospodaření, v roce 2001 byl pokosen a od té doby zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Travinobylinné společenstvo náleţí také k asoc. Anthoxantho-Agrostietum( sv. Cynosurion). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 90 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Leontodon hispidus, Trifolium repens, Trifolium medium, Festuca rubra, Thymus pulegioides, Filipendula vulgaris, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Cruciata glabra, Veronica chamaedrys, Alchemilla sp., Knautia arvensis. loc.3 Losovy (obec Huslenky, místní část Losovy) Oba dva soubory experimentálních ploch leţí na jiţních svazích vrchu Ochmelov (733,9 m) na silně sklonitých výslunných travních porostech v závěru údolí místní části Losovy v nadmořské výšce cca 600 m n. m. Trvalý travní porost s ohradou v centrální části údolí (zkr. Losovy ohrada E, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 5, Mapy 3, 6) byl do roku 1989 udrţován záhumenkáři (kosení jednou ročně, přepasení otav a vypalování stařiny), následně ponechán pět let bez obhospodařování, poté sedm let kosen a od roku 2002 zde probíhá pastva ovcí nebo krav. 3

4 Travinobylinné společenstvo lze klasifikovat jako subxerotermní trávník sv. Bromion erecti ochuzený o některé teplomilné prvky, na místech s větší intenzitou vypásání pak inklinuje ke krátkostébelným porostům sv. Cynosurion (asoc. Anthoxantho-Agrostietum). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 119 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Centaurea jacea, Trifolium medium, Plantago media, Agrostis capillaris, Leontodon hispidus, Ononis spinosa, Carex pallescens, Fragaria viridis, Plantago lanceolata, Trisetum flavescens, Poa pratensis, Calamagrostis epigeios. Trvalý travní porost s ohradou na východě (zkr. Losovy ohrada F, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 6, Mapy 3, 7) byl ponechán minimálně 15 let bez údrţby, v roce 2006 prvním rokem vypásán ovcemi. Vegetace představuje degradační stádium vysokostébelného porostu sv. Bromion erecti. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 91 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, ţe v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Trifolium medium, Fragaria viridis, Centaurea jacea, Viola hirta, Agrostis capillaris, Briza media, Festuca rubra, Veronica chamaedrys, Galium album, Plantago lanceolata, Carex pallescens, Achillea millefolium. 4.2 METODY STUDIA Pro monitoring vlivu pastvy byla zvolena metoda opakovaného sledování trvalých ploch o velikosti 1m 2. Tento přístup byl badateli jiţ několikrát úspěšně vyuţit pro podchycení změn travinobylinné vegetace v závislosti na různém typu obhospodařování (Ryser et al. 1995, Krahulec et al. 2001, Pavlů et al. 2003). Abychom mohli studovat vliv pastvy odfiltrovaný od přirozených sukcesních trendů, tak kromě pasených ploch bylo nutno ještě sledovat plochy kontrolní tj. nepasené. Protoţe není zcela zřejmé, který typ managementu by měl slouţit jako kontrolní (kosení vs. ladem), byly vybrány celkem 4 varianty: i) pastva ii) pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny jednou za dva aţ tři roky, tradiční forma údrţby trvalých travních porostů na Valašsku (proběhlo v roce 2007 a 2009 resp. 2010, vţdy v první polovině dubna za pomocí plynového hořáku, viz Příloha Fotodokumentace) iii) kosení porostu v první polovině července iv) ponechání ladem Na třech lokalitách v CHKO Beskydy byly proto zaloţeny experimentální plochy (Obrázek 1) o velikosti 5 5 m v blokovém uspořádání se čtyřmi typy managementu, do jejichţ středu byla umístěna snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m 2. Tato plocha byla pro snadné dohledání v dalších letech v kaţdém rohu fixována ţeleznou trubičkou. GPS pozice trvalých ploch na kaţdé lokalitě je zaznamenána v Příloze Lokalizace trvalých monitorovacích ploch (systém WGS-84). Pro pokrytí heterogenity společenstev na pastvině bylo na kaţdé lokalitě zaloţeno 10 bloků experimentálních ploch (Příloha Označení a management exp. ploch). Z technických důvodů bylo vţdy pět bloků sdruţeno pro vybudování jedné dřevěné ohrady kolem ploch kontrolních (srovnej Hejcman et al. 2002) a tyto bloky umístěny v terénu tak, aby gradient prostředí (tj. hlavně sklon svahu) procházel mezi bloky nikoli napříč jednotlivými typy managementu v rámci bloku. Záznamy údajů z trvalých ploch byly prováděny na kaţdé lokalitě v co nejkratším intervalu, kaţdý rok pokud moţno ve stejném fenologickém stadiu porostu za pomoci dalších botaniků (M. Dančák, R. Hédl, M. Kocyanová, M. Kočí). Snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m 2 byla pro zpřesnění výzkumu ještě rozdělena pomocí ţelezného rámu do 9-ti podploch (délka strany 33 cm viz foto na titulní straně), přičemţ v kaţdé podploše bylo sepsáno kompletní druhové sloţení a na procentické škále odhadnuta pokryvnost přítomných rostlinných taxonů. 4

5 4.3 STATISTICKÉ ANALÝZY Záznamy o pokryvnosti rostlin (databáze, pouze na CD) v jednotlivých podplochách velikosti cm monitorovacích ploch z let všech tří lokalit (Pulčín, Kýchová, Losovy) byly převedeny do programu MS Excel. Aby bylo moţno data o pokryvnostech na úrovni podploch (velikosti cm) správně analyzovat, byla databáze rozdělena na 6 samostatných souborů, tedy na kaţdé lokalitě byly hodnoceny zvlášť změny vegetace u a bloku ploch. Příslušný typ managementu (pastva-g, kosení-m, vypalování-f, bez obhospodařování-u) prováděný na dané ploše byl okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), obdobně také individuální označení kaţdé podplochy u kaţdé ohrady na lokalitě (Subplot ID: dummy proměnné o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, , , , ). Takto připravené matice druhů a snímků byly analyzovány mnohorozměrnými metodami v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak a Šmilauer 2002). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí tj. způsoby obhospodařování (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: rozdíly individuálních podploch SubplotID, rok zápisu Y) a díky komplikovanému uspořádání experimentu s tzv. dvojitým split-plot designem bylo v programu GenPerm ( pro jednu ohradu na lokalitě vypracováno správné permutační schéma, které bylo poté načteno do analýz programu Canoco (soubor grid.per - pro všechny ohrady jeden stejný soubor s permutačním schématem. Schéma bylo vytvořeno tak, ţe v rámci bloku se 4 úrovněmi managementu byly volně permutovány celé plochy (1m 2 ), podplochy (v rámci plochy) nebyly permutovány, a volně byl permutován čas. Druhou moţností je záznamy o pokryvnosti druhů z podploch sloučit pro celou plochu velikosti 1 m 2. A sice, sloučením dat pro celé plochy velikosti 1 m 2 lze získat dvě odlišné proměnné: pokryvnost druhu na ploše 1 m 2 byla spočítána jako průměrná pokryvnost druhu ze všech 9 podploch, a frekvence výskytu druhu na ploše 1 m 2 vyjadřovala počet podploch na dané ploše, kde se daný druh v daném roce vyskytoval. Pro mnohorozměrné analýzy v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002) na úrovni ploch velikosti 1 m 2 byl také příslušný typ managementu (pastva- G, kosení-m, vypalování-f, bez obhospodařování-u) prováděný na dané ploše okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), individuální označení kaţdé plochy jedné ohrady na lokalitě (PlotID: dummy proměnné o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), obdobně také označení kaţdého bloku jedné ohrady na lokalitě (BlockID: dummy proměnné s 5 sloupci kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, , , , ). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí tj. interakce způsobu obhospodařování s rokem (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: počáteční rozdíly individuálních ploch PlotID, rok zápisu Y, číslo bloku BlockID). Díky uspořádání experimentu s tzv. jednoduchým split-plot designem byly v rámci kaţdého bloku volně permutovány celé plochy (1m 2 ) a čas byl permutován cyklickým posunem (time series, dependent across whole plots). Tabulka č. 1: Schéma mnohorozměrných analýz RDA na úrovni podploch (změny pokryvnosti analýza 1) a na úrovni ploch (změny průměrné pokryvnosti a frekvence na 1 m 2 analýza 2). analýza testované proměnné kovariáty 1 Y*U, Y*M, Y*G, Y*F SubplotID, Y 2 Y*U, Y*M, Y*G, Y*F PlotID, Y, BlockID Vysvětlivky: Y (year) rok, G(grazing) pastva, M (mowing) kosení, U (unmanaged) bez obhospodařování, F (fire) vypalování, SubplotID individuální označení kaţdé podplochy (dummy proměnná o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), PlotID individuální označení kaţdé plochy (dummy proměnná o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), BlockID individuální označení kaţdého bloku (dummy proměnná o 5 sloupcích kódovaných binárně 0-1) v rámci bloků byly volně permutovány celé plochy. Pro přehledné zobrazení výsledků mnohorozměrných analýz v ordinačních diagramech RDA byly všechny taxony cévnatých rostlin označeny šesti-písmennou zkratkou, a sice první tři písmena ve 5

6 zkratce náleţí rodu a poslední tři písmena jsou odvozena od názvu druhu (např. Centaurea jacea má zkratku CenJac). Výjimečně je vzhledem ke shodě zkratek různých druhů pouţit jen rodový název (např. Carum), kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. Pro celkové zhodnocení vlivu různých způsobů managementu na vegetaci byly také provedeny jednorozměrné analýzy změn druhové rozmanitosti u jednotlivých ohrad na úrovni ploch velikosti 1 m 2. A sice v programu Statistica 9.0 ( byly pomocí analýzy repeated measures ANOVA porovnány změny počtu druhů na metrových plochách vzhledem ke způsobu obhospodařování plochy. Poznámka: Nomenklatura druhů v práci je dle klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002). Obrázek 1: Blokové uspořádání experimentu, 4 varianty managementu, každá 10 opakování, lokalita Losovy. 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 ZMĚNY POČTU DRUHŮ U všech ohrad měl vliv na počet zjištěných druhů rok zápisu (Tabulka č. 1, u Kýchová C téměř statisticky významně), tedy během let docházelo na plochách k významnému kolísání druhové bohatosti bez ohledu na management. Na lokalitách Pulčín B, Kýchová D a Losovy E byl zaznamenán rozdíl ve vývoji počtu druhů mezi různými managementy (Tabulka č. 1), tj. interakce rok x management je statisticky signifikantní (Kýchová D téměř). Na lokalitě Pulčín B (Obrázek 3), která více neţ 10 let leţela ladem, se počet druhů během pěti let monitoringu drţel zhruba na stejné úrovni na neobhospodařovaných plochách. Na ostatních plochách se zde počet druhů rychle zvyšoval, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaţeno na plochách pasených a pasených+vypalovaných. Na lokalitě Kýchová D (Obrázek 5) se počet druhů během prvních čtyř let monitoringu drţel zhruba na stejné úrovni na kosených a neobhospodařovaných plochách, u kterých však v roce 2010 došlo k výraznému ochuzení druhové rozmanitosti. Naopak na plochách pasených a pasených+vypalovaných se projevil výrazný nárůst počtu uţ ve druhém roce experimentu, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaţeno na plochách pasených+vypalovaných ve druhém roce po prvním vypalování (tj. 2008). Druhé vypalování stařiny (v roce 2009) zde počet druhů naopak výrazně sníţilo. 6

7 Na lokalitě Losovy E (Obrázek 6) se na všech obhospodařovaných plochách počet druhů během monitoringu výrazně neměnil. Naopak plochy ponechané ladem uţ v roce 2008 zaznamenaly výrazný pokles druhové bohatosti a za celých pět let experimentu na nich došlo k poklesu z průměrně 47 druhů na 1 m 2 na 32 druhů, tedy k sníţení druhové rozmanitosti o cca jednu třetinu původního stavu!!! Na ostatních lokalitách k významným změnám v druhové bohatosti vlivem managementu nedocházelo. Tabulka č. 2: Výsledky Repeated measures ANOVA pro změnu počtu druhů v závislosti na managementu statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. lokalita F-ratio P-value management 0,148 0,930 Pulčín, ohrada A rok 3,089 0,022 interakce rok x management 1,254 0,268 management 1,601 0,228 Pulčín, ohrada B rok 6,305 0,000 interakce rok x management 2,146 0,026 management 0,695 0,568 Kýchová, ohrada C rok 2,393 0,060 interakce rok x management 0,546 0,876 management 1,980 0,158 Kýchová, ohrada D rok 2,521 0,050 interakce rok x management 1,797 0,068 management 4,419 0,019 Losovy, ohrada E rok 9,324 0,000 interakce rok x management 5,680 0,000 management 0,948 0,441 Losovy, ohrada F rok 5,224 0,001 interakce rok x management 0,498 0,908 7

8 Obrázek 2: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada A. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 3: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada B. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 8

9 Obrázek 4: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada C. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 5: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada D. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 9

10 Obrázek 6: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada E. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 7: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada F. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 10

11 5.2 ZMĚNY DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚROVANÉ MANAGEMENTEM Výsledky na úrovni podploch a celých ploch se mohou lišit (Herben a Münzbergová 2003), proto byly kromě analýz změn pokryvnosti druhů v podplochách provedeny také analýzy na úrovni ploch. Analýzy byly zaloţeny na datech o pokryvnosti druhu pro plochu 1 m 2 (získána jako průměr pokryvnosti druhu z 9 podploch) nebo na datech o frekvenci výskytu druhu na ploše 1 m 2. Výsledky analýz (Tabulky č. 3 5) ukazují, ţe rozdíly mezi různě obhospodařovanými plochami jsou výraznější v případě analýz na úrovni ploch, u nichţ kanonické osy u všech ohrad vysvětlují větší procento variability druhových dat. Vzhledem k faktu, ţe na odečtu trvalých ploch se podílí více botaniků a díky meziročním posunům ve vypásání lokalit zemědělci není moţné monitorovat plochy ve stejném fenologickém stádiu, je nejvhodnější pracovat s výsledky analýz změn frekvence druhů (viz Mládek 2008, Křivánková 2010). Na data s frekvencí výskytu druhů v ploše totiţ nemají takový vliv rozdíly mezi botaniky a rozdíly v dominanci druhů v různých fenologických stádiích vegetace. Tabulka č. 3: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu pokryvnosti druhů na podplochách (33 33 cm), Monte Carlo test s 499 permutacemi statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 21,202 0,002 2,9 9,602 0,002 3,9 Pulčín B 41,481 0,002 5,5 16,356 0,002 6,4 Kýchová C 32,403 0,002 4,3 13,414 0,002 5,3 Kýchová D 22,073 0,012 3,0 12,394 0,002 5,0 Losovy E 9,827 0,020 1,4 6,714 0,004 2,7 Losovy F 9,715 0,020 1,3 5,205 0,032 2,1 Tabulka č. 4: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu průměrné pokryvnosti druhů na plochách 1m 2, Monte Carlo test s 499 permutacemi. statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 4,352 0,030 5,6 1,989 0,030 7,6 Pulčín B 10,957 0,002 13,1 4,391 0,002 15,3 Kýchová C 11,617 0,002 13,7 4,939 0,002 16,9 Kýchová D 7,725 0,004 9,6 4,316 0,004 15,1 Losovy E 3,386 0,002 4,4 2,396 0,002 9,0 Losovy F 2,911 0,076 3,8 1,585 0,056 6,1 Tabulka č. 5: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu frekvence druhů na plochách 1m 2, Monte Carlo test s 499 permutacemi statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 1,908 0,336 2,5 1,344 0,170 5,2 Pulčín B 2,825 0,014 3,7 1,664 0,004 6,4 Kýchová C 3,588 0,002 4,7 2,500 0,002 9,3 Kýchová D 5,305 0,002 6,8 3,689 0,002 13,2 Losovy E 5,058 0,002 6,5 3,082 0,002 11,2 Losovy F 4,774 0,002 6,1 2,795 0,002 10,3 Ordinační diagramy na úrovni podploch zobrazují druhy, u kterých na většině podploch jedné plochy roste pokryvnost konzistentně v důsledku daného managementu (nebo pokryvnost nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Zatímco diagramy na úrovni ploch zachycují druhy, u kterých konzistentně dochází k největšímu průměrnému nárůstu (nebo nejmenšímu poklesu) pokryvnosti na ploše vlivem daného managementu. Ordinační diagramy analýz frekvencí zobrazují druhy, které nejvíce zvyšují frekvenci výskytu v ploše konzistentně v důsledku daného managementu (nebo u nich 11

12 frekvence nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Tedy managementy, které umoţňují vysokou lokální heterogenitu vegetace (jemnozrnnou strukturu) pak podporují zvyšování frekvence u mnoha druhů (hodně šipek druhů koreluje s interakcí daného managementu s rokem). V případě, ţe jsou rozdíly mezi managementy obdobné na všech úrovních analýz (obdobné změny pokryvnosti druhů v podplochách, změny pokryvnosti i frekvence druhů v plochách), je moţné povaţovat odlišnosti v trendu vývoje za velmi robustní (nezpochybnitelné). Druhy, které byly konzistentně podporovány daným managementem na všech úrovních analýz (jejich změna je zásadní tj. jsou zobrazeny ve všech diagramech), pak je moţno povaţovat za indikátory daného typu obhospodařování na dané lokalitě. Jednotlivé druhy rostlin se velmi lišily v zastoupení ve vegetaci studovaných lokalit před zahájením experimentu, proto bylo studováno, zda se pořadí dominant na různě obhospodařovaných plochách v roce 2010 zásadně lišilo od pořadí průměrné pokryvnosti druhů ze všech ploch v roce Je samozřejmě moţné, ţe různě obhospodařované plochy se lišily díky heterogenitě porostu druhovým sloţením jiţ na začátku, proto by bylo více relevantní porovnávat pořadí dominance v rámci těchto ploch tj a 2010 (ne všech ploch). Nicméně toto srovnání by jiţ bylo nepřehledné a stejně by neodfiltrovalo celkový posun druhového sloţení během let na všech managementech (způsobený například klimatickými změnami). Tento významný vliv roku záznamu na druhové sloţení (i viz kap. změna počtu druhů), stejně jako počáteční rozdíly ve druhové skladbě ploch byly však odfiltrovány v mnohorozměrných analýzách RDA. Tedy lze konstatovat, ţe skutečnou reakci konkrétních druhů rostlin na management vystihují nejlépe ordinační digramy RDA analýz a závěrečné srovnání změn pořadí dominance má poslouţit pouze k orientačnímu pohledu, zda se zjištěné pozitivní / negativní reakce druhů na daný management jiţ zásadně promítly do dominance různě obhospodařovaných porostů. 12

13 Obrázek 8: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. Obrázek 9: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. 13

14 Obrázek 10: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. Na lokalitě Pulčín A se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených (pasených+vypalovaných) tzn. při spuštění kolmice od šipek (U*year a G*year) na první ordinační osu (osa x) je vzdálenost mezi těmito průsečíky s osou největší. Všechny tři druhy analýz (Obrázky 8 10) shodně ukazují, ţe ponechání ladem podpořilo výskyt klonálních druhů jako je třezalka skvrnitá a ostřice bledavá, kterým reţim bez disturbancí umoţnil se vegetativně rozrůstat a potlačovat jiné druhy. Pastva zde naopak konzistentně na všech úrovních podporovala dominanci dobře obrůstajícího psinečku obecného, dále také výskyt svízele bílého, řepíku lékařského, roţce rolního a třeslice prostřední. Reţim pastvy+vypalování měl podobnější vliv na vegetaci jako pastva samotná a ponechání ladem neţ kosení, které na úrovni pokryvnosti i frekvence v ploše shodně podpořilo vysokou bylinu kakost luční a klonální ostřici měkkoostennou a svízelku lysou. Vliv managementu se jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). A sice v obou pasených variantách a na kosených plochách se jako dominanta udrţel psineček obecný, zatímco na neobhospodařovaných plochách byl tento fenologicky pozdější druh potlačen vzrůstnými druhy jako hasivka orličí a ovsík vyvýšený. Ovsík před zahájením experimentu byl 13. nejhojnějším druhem na lokalitě (viz Metodika), a po pěti letech se stal třetím nejvíce zastoupeným druhem ploch ponechaných ladem. V ordinačních diagramech nebyl vţdy zobrazen, protoţe jeho výskyt byl podpořen i na kosených plochách (Obrázek 9, v roce 2010 zde 6. nejhojnější druh) a na nepříliš intenzivně pasených plochách (v roce 2010 zde 7. nejhojnější druh). Vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí: - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, VioCan, FraVir, AchMil (celkem 48 %) - na pasených plochách: PteAqu, AgrCap, FesRub, GalAlb, CerArv (celkem 64 %) - na kosených plochách: FesRub, AgrCap, PteAqu, FraVir, VioCan (celkem 43 %) - na neobhospodařovaných plochách: PteAqu, FesRub, ArrEla, FraVir, RumAce (celkem 54 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 14

15 Obrázek 11: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. Obrázek 12: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. 15

16 Obrázek 13: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. Na lokalitě Pulčín B se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených+vypalovaných (Obrázky 11 13). Vliv kosení je na rozdíl od Pulčín A nejpodobnější vlivu pastvy+vypalování. Ponechání ladem shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti vysokých bylin jako je chrpa luční, svízel bílý a chrastavec rolní, dále klonálně se rozrůstající mateřídoušku vejčitou a mochnu nátrţník ale také geofyt česnek ořešec. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A psineček obecný, dále také trojštět ţlutavý, jednoletku kokrhel menší a umoţnily zvýšit významně frekvenci pastevním druhům jako je jetel plazivý a ocún jesenní. Kosení podpořilo shodně vysoké byliny kerblík lesní a chrastavec rolní, dále také třeslici prostřední a zběhovec plazivý. Vliv managementu se jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). V obou pastevních variantách se od začátku experimentu (viz Metodika) udrţely jako hlavní dominanty krátkostébelné trávy psineček obecný a kostřava červená, zatímco na kosených plochách se po pěti letech experimentu mezi dominanty dostala krabilice zápašná (původně aţ 9. nejhojnější na lokalitě) a na plochách ponechaných ladem výrazně převládl svízel bílý (průměrná pokryvnost 27 %!!!) a třezalka skvrnitá (průměrná pokryvnost 13 Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, FesPra, CruGla (celkem 44 %) - na pasených plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, VerCha, CruGla (celkem 40 %) - na kosených plochách: AgrCap, ChaAro, FesRub, GalAlb, PlaLan (celkem 52 %) - na neobhospodařovaných plochách: GalAlb, HypMac, AgrCap, PotEre, FesRub (celkem 63 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 16

17 Obrázek 14: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada C. Obrázek 15: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada C. 17

18 Obrázek 16: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová ohrada C. Na lokalitě Kýchová C se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a kosených od obou pastevních variant (Obrázky 14 16). Ponechání ladem na obou úrovních analýz shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti ovsíku vyvýšeného, vikve plotní, rozrazilu rezekvítku a mateřídoušky vejčité. Kosení podpořilo shodně na více úrovních analýz vzrůstné druhy jako chrastavec rolní, ovsík vyvýšený, dále časnou biku ladní a obdobně jako na Pulčíně B také zběhovec plazivý. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A i B psineček obecný, dále také bobovité jako vikev ptačí, v. úzkolistou, štírovník růţkatý ale i bylinu s přízemní růţicí prasetník skvrnitý nebo jedovatý pryskyřník mnohokvětý. Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Pořadí dominance druhů na začátku experimentu (viz Metodika) zůstalo v zásadě zachováno v obou pastevních variantách, pouze se přehodilo pořadí dominance mezi pastvou výrazně podpořeným psinečkem a původně hojnější kostřavou červenou. Na kosených plochách výrazně ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 2,5 % zatímco na ostatních plochách cca 15 %), která byla vystřídána kostřavou červenou (zde nejvyšší průměrná pokryvnost ze všech managementů) a chrastavcem rolním (původně 8. nejhojnější na lokalitě). Na neobhospodařovaných plochách pak překvapivě pronikla mezi dominanty mateřídouška, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů. Neobhospodařováním výrazně podporovaný ovsík (Obrázky 14 16) byl zatím aţ devátým dle průměrné pokryvnosti na plochách ponechaných ladem. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: BraPin, AgrCap, FesRub, FilVul, LeoHis (celkem 41 %) - na pasených plochách: BraPin, AgrCap, FesRub, AlcMon, FilVul (celkem 39 %) - na kosených plochách: FesRub, KnaArv, BraPin, AlcMon, LeuVul (celkem 17 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, FesRub, ThyPul, AgrCap, CruGla (celkem 23 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 18

19 Obrázek 17: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada D. Obrázek 18: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada D. 19

20 Obrázek 19: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová ohrada D. Na lokalitě Kýchová D se trend vývoje druhového sloţení nejvíce odlišuje u ploch kosených a pasených+vypalovaných (Obrázky 17 19), coţ je ve shodě se zásadní odlišností vývoje těchto managementů na lokalitách Pulčín A a Kýchová C. Kosení podpořilo shodně na více úrovních analýz ovsík vyvýšený, trojštět ţlutavý, biku ladní, máchelku srstnatou a úročník bolhoj. Naopak pastva+vypalování (i pastva samotná) zvýhodnilo obdobně jako na všech výše zmíněných lokalitách psineček obecný, dále také medyněk vlnatý, trojzubec poléhavý, jetel prostřední, jitrocel kopinatý a typický pastevní druh světlík lékařský. Ponechání ladem shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti válečky prapořité, ale také dřevin jako smrk ztepilý, habr obecný, lípa srdčitá, vrba jíva. Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Pořadí dominance druhů na začátku experimentu (viz Metodika) zůstalo v zásadě zachováno v obou pastevních variantách, mezi dominanty se více prosadil štírovník růţkatý (původně aţ 9. nejhojnější). Pastva+vypalování výrazně podpořila jetel prostřední (viz Obrázky 17 18), který se stal dominantou těchto ploch na úkor válečky prapořité. Na pasených plochách se mezi dominanty dostal pastvou výrazně podporovaný psineček. Na kosených plochách ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 9 % zatímco na ostatních plochách cca 15 %) a jetel plazivý, naopak zde převládla máchelka srstnatá (zde nejvyšší průměrná pokryvnost ze všech managementů). Na kosených i neobhospodařovaných plochách se pak překvapivě více prosadila mateřídouška. Z neobhospodařováním výrazně podporovaných dřevin (Obrázek 17 18) pronikla mezi dominanty vrba jíva. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: TriMed, BraPin, LeoHis, LotCor, TriRep (celkem 46 %) - na pasených plochách: BraPin, LeoHis, TriRep, LotCor, AgrCap (celkem 42 %) - na kosených plochách: LeoHis, BraPin,ThyPul, TriMed, FilVul (celkem 42 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, SalCap, LeoHis, ThyPul, CruGla (celkem 39 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 20

21 Obrázek 20: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Losovy, ohrada E. Obrázek 21: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Losovy, ohrada E. 21

22 Obrázek 22: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Losovy, ohrada E. Na lokalitě Losovy E ordinační diagramy ukazují, ţe trend vývoje druhového sloţení se nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených+vypalovaných (Obrázky 20 22), coţ je ve shodě s diferenciací na lokalitě Pulčín B. Ponechání ladem podpořilo zvyšování pokryvnosti kmínu kořenného, ale také ostřice plstnaté a čičorky pestré. Naopak pastva+vypalování (i pastva samotná) zvýhodnilo obdobně jako na všech výše zmíněných lokalitách psineček obecný, dále také bobovité jako jetel plazivý a štírovník růţkatý ale i časnou ostřici jarní a drobné byliny černohlávek obecný, vítod chocholatý, krvavec menší a roţec rolní. Kosení mělo obdobný vliv na trend ve vývoji pokryvností druhů jako pastva samotná. Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Pořadí dominance v obou pastevních variantách odpovídalo v zásadě pořadí druhů na lokalitě na začátku experimentu (viz Metodika). Mezi dominanty se na pasených+vypalovaných plochách více prosadila pouze jehlice trnitá a na pasených plochách kostřava červená. Na kosených plochách překvapivě převládly nízké druhy jako jitrocel prostřední a mateřídouška, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů na lokalitě. To je pravděpodobně dáno tím, ţe hrbolatý půdní povrch umoţnil těmto druhům zachovat velkou část své biomasy pod výškou strniště a potlačit pak ostatní druhy. Na neobhospodařovaných plochách se více prosadily nízké klonální druhy jahodník trávnice a violka srstnatá, a zcela nově se mezi dominanty prosadila růţe šípková. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: CenJac, TriMed, BraPin, OnoSpi, LeoHis (celkem 25 %) - na pasených plochách: BraPin, TriMed, FesRub, LeoHis, PlaLan (celkem 27 %) - na kosených plochách: ThyPul, PlaMed, CenJac, BraPin, TriMed (celkem 25 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, CenJac, RosCan, FraVir, VioHir (celkem 30 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 22

23 Obrázek 23: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Losovy, ohrada F. Obrázek 24: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Losovy, ohrada F. 23

24 Obrázek 25: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Losovy ohrada F. Na lokalitě Losovy F všechny tři druhy analýz (Obrázky 23 25) shodně ukazují, ţe největší odlišnost ve vývoji druhové skladby ploch je mezi plochami neobhospodařovanými a kosenými, coţ je zcela ojedinělé v kontextu ostatních lokalit, kde byly tyto dva typy ploch svým vývojem většinou velice blízké. Je to pravděpodobně dáno nízkou intenzitou pastevního tlaku a obtíţným vypalováním, které zde díky extrémní hořlavosti stařiny dominantní válečky prapořité a častým poryvům větru muselo probíhat při pokročilejším stádiu vegetace s niţší intenzitou a tedy jiţ mělo menší vliv. Ponechání ladem zde podpořilo výskyt klonálních druhů jako je třezalka tečkovaná, violka psí a lipnice luční, ale také kmín kořenný obdobně jako na lokalitě Losovy E. Kosení zde zvýhodnilo druhy jako chrpa luční, zvonek rozkladitý, kopretina bílá, kozí brada východní a jitrocel kopinatý. Pastva i pastva+vypalování zde konzistentně podporovala překvapivě ovsík vyvýšený, naopak dle očekávání pak psineček obecný, tomku vonnou, jetel plazivý, máchelku srstnatou a drobné byliny jako vítod chocholatý, kokotice povázka Vliv managementu se zde jiţ projevil do druhového sloţení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níţe). Mezi dominanty se na pasených+vypalovaných plochách více prosadila pouze máchelka srstnatá, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů (viz Metodika). Na pasených plochách se mezi dominanty zařadil ovsík vyvýšený (téţ nepatřil mezi původních 13. nejhojnějších druhů). Na kosených plochách se dominantou stala chrpa luční, ale naopak zásadně ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 2,5 % na rozdíl od 6 % na ostatních plochách). Na neobhospodařovaných plochách se více prosadila mateřídouška vejčitá, ta původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů, ale byla schopna se vegetativně rozrůstat na neobhospodařovaných plochách s polehlou stařinou. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: BraPin, TriMed, LeoHis, VioHir, ThyPul (celkem 28 %) - na pasených plochách: FraVir, BraPin, ArrEla, VioHir, CruGla (celkem 24 %) - na kosených plochách: CenJac, FraVir, PlaLan, VioHir, BraPin (celkem 24 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, ThyPul, FraVir, CarSyl, GalAlb (celkem 21 %) 24

25 5.3 SOUHRN - VLIV MANAGEMENTU NA DRUHOVOU SKLADBU Pastva (včetně pastvy s vypalováním) shodně na všech lokalitách výhradně podporovala psineček obecný a na většině lokalit také jako jediný typ managementu bobovité rostliny jetel prostřední (Pulčín A, Kýchová C, D, Losovy F), j. plazivý (Pulčín B, Kýchová D, Losovy E, F), štírovník růţkatý (Kýchová C, Losovy E), vikev ptačí (Kýchová C, Losovy E). Pastva také výrazně podpořila nízké trávy tomka vonná (Kýchová D, Losovy F), trojzubec poléhavý (Kýchová D) ale i drobné dvouděloţné byliny vítod chocholatý (Losovy E, F), světlík lékařský (Kýchová D), kokrhel menší (Pulčín B). Kosení výhradně opakovaně podpořilo zejména vysoké byliny kopretinu bílou (Pulčín B, Kýchová D, Losovy F), chrastavec rolní (Pulčín B, Kýchová C), chrpu luční (Pulčín B, Losovy F), kozí bradu východní (Losovy E, F), ale i vysokou trávu ovsík vyvýšený (Kýchová C, D). Překvapivě však také opakovaně zvýhodnilo niţší byliny zběhovec plazivý (Pulčín B), jitrocel kopinatý (Pulčín B, Kýchová D, Losovy F) a časně kvetoucí biku ladní (Kýchová C, D, Losovy F). Ponechání ladem umožnilo často výhradně rozvoj rychle se vegetativně rozrůstajícím rostlinám lipnice luční (Pulčín A, Kýchová C, D, Losovy E, F), třezalka skvrnitá (Pulčín A, B), třezalka tečkovaná (Losovy F), svízel bílý (Pulčín B), válečka prapořitá (Kýchová D), ostřice bledavá (Pulčín A, Kýchová D), ostřice plstnatá (Losovy E), čičorka pestrá (Losovy E), ale také plazivým bylinám rozrazil rezekvítek (Pulčín B, Kýchová C, D, Losovy F), mateřídouška vejčitá (Pulčín B, Kýchová C, D), mochna nátrţník (Pulčín B), violka psí (Pulčín A, B, Losovy F) a geofytům česnek ořešec (Pulčín A) a č. planý (Losovy F). Tyto výše uvedené druhy lze předpokládat, ţe budou pozitivně reagovat na daný typ managementu. Velmi zajímavým zjištěním navíc je, ţe na všech čtyřech lokalitách Kýchová C, D a Losovy E, F, kde byla před zahájením experimentu původní dominanta válečka prapořitá, došlo k jejímu výraznému ústupu na kosených plochách (kaţdoročně koseno v termínu kolem 15. července), zatímco na ostatních managementových plochách její dominance v průběhu pěti let experimentu zůstala většinou zachována. 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Ţádné zásadní nejsou. 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Analýzy zřetelně ukázaly, ţe nejmenší vliv na změnu druhového sloţení (odchylku od původního stavu v roce 2006) měly na většině lokalit oba pastevní reţimy. Tedy v ordinačním diagramu měly obě tyto varianty managementu kratší šipky neţ kosení nebo ponechání ladem. Tento závěr odpovídá historii obhospodařování studovaných lokalit, protoţe většina travních porostů byla před zahájením experimentu udrţována pastvou a druhové sloţení se tomuto managementu přizpůsobilo. Pouze na lokalitě Pulčín A, kde byl travní porost ponechán dlouho bez obhospodařování a poté kosen, se vliv pastvy projevil obdobně intenzivně jako u ostatních managementů. Druhové sloţení karpatských travních porostů, které byly tradičně minimálně přepásány, lze nejlépe zachovat pastvou hospodářských zvířat. Grafy změn počtu druhů na metrových plochách jasně ukazují, ţe jsou to plochy pasené nebo pasené s jarním vypalováním stařiny jednou za dva aţ tři roky, které na pěti lokalitách ze šesti dosahují nejvyšší druhové bohatosti (následované plochami kosenými). Podrobná analýza změn druhové skladby porostů na šesti souborech experimentálních ploch ukázala, ţe největší gradient druhového sloţení je většinou mezi plochami neobhospodařovanými a oběma pastevními variantami. Kosené plochy nemají dle RDA diagramů zdaleka takovou dynamiku změn frekvence výskytu druhů, jsou druhově i strukturně bliţší neobhospodařovaným plochám (oba typy podporují často vysokostébelné druhy). Naopak zejména na pasených plochách se rychle objevují druhy bylin, které patří mezi z krajiny zvolna ustupující nebo celkově vzácnější rostliny jako jsou např. prasetník skvrnitý, kokrhel menší, světlík lékařský, vítod chocholatý. 25

26 Na základě dosavadních výsledků monitoringu různých způsobů managementu lze konstatovat, ţe pro zachování nebo obnovu druhové rozmanitosti travních porostů v jižní části CHKO Beskydy se jeví jako nejvhodnější management pastva hospodářských zvířat. Detailní analýza vlivu managementu na funkční charakteristiky vegetace (výšku porostu, krmnou hodnotu) všech studovaných lokalit je součástí diplomové práce Michaely Kocyanové (bude obhajována v červnu 2011, katedra botaniky UP Olomouc). 8 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ Mládek J. (2008). Monitoring vlivu různých managementových zásahů na pastevní porosty v CHKO Beskydy. Ms. (Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Roţnov pod Radhoštěm). 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Anonymous (2007). Agroenvironmentální opatření České republiky MŢP, Praha. Hejcman M., Pavlů V., Krahulec F. (2002). Pastva hospodářských zvířat a její vyuţití v ochranářské praxi. Zpr. Čes. Bot. Společ. 37(2): Hejcman M., Auf D., Gaisler J. (2005). Year-round cattle grazing as an alternative management of hay meadows in the Giant Mts. (Krkonoše, Karkonosze), The Czech Republic. Ekologia Bratislava 24: Herben T., Münzbergová Z. (2003). Zpracování geobotanických dat v příkladech. Část I. Data o druhovém sloţení. skripta PřF UK Praha, 118 pp. Krahulec F., Hadincová V., Herben T., Kettnerová S. (1994). Monitorování vlivu pastvy ovcí na rostlinná společenstva: Zadní Rennerovky v Krkonošském národním parku. Příroda 1: Křivánková V. (2010). Charakteristické znaky rostlin jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů. Dipl. práce (Depon in: Katedra ekologie a ţivotního prostředí UP, Olomouc), 70 pp. Mládek J. (2008). Monitoring vlivu různých managementových zásahů na pastevní porosty v CHKO Beskydy. Ms. (Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Roţnov pod Radhoštěm), 14 pp. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J. (2003). Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske Hory Mts., Czech Republic. Folia Geobotanica 38: (1) Ryser P., Langenauer R., Gigon A. (1995). Species richness and vegetation structure in a limestone grassland after 15 years management with 6 biomass removal regimes. Folia Geobot. Phytotax., Praha, 30: ter Braak C. J F., Šmilauer P. (2002). Canoco for Windows Version 4.5. Centre for Biometry, Wageningen, CPRO-DLO, Wageningen, The Netherlands. 26

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring

Více

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz

Více

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Gymnázium Trutnov zaměření: všeobecné Jiráskovo náměstí 325 Seminární práce z biologie Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Magdaléna Francová Janské Lázně, únor 2014 Třída: 8. X Prohlašuji,

Více

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

158 Ekologické zemědělství

158 Ekologické zemědělství 158 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství 159 10 Pícninářství 10.1 Trvalé travní porosty v EZ z hlediska biodiverzity 10.1.1 Předpoklad vzniku a existence trvalých travních porostů (TTP) 1) Označení

Více

Možnosti využití poloparazitů a fixátorů dusíku pro potlačení konkurenčně silných druhů trav

Možnosti využití poloparazitů a fixátorů dusíku pro potlačení konkurenčně silných druhů trav UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí Možnosti využití poloparazitů a fixátorů dusíku pro potlačení konkurenčně silných druhů trav Ondřej Nezval

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.19 Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - člověk nahradil lesní společenstva loukami a pastvinami /hnojí, kosí, hospodářská zvířata ji spásají - rozmanitý ekosystém /liší se obsahem

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS

Více

Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu

Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 256 261 Srní 4. 7. října 2004 Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu The changes of species composition and

Více

KLÍČIVOST VYBRANÝCH TRAVNÍCH DOMINANT KRKONOŠ. Selected Grass Dominant Germination in the Giant Mountains

KLÍČIVOST VYBRANÝCH TRAVNÍCH DOMINANT KRKONOŠ. Selected Grass Dominant Germination in the Giant Mountains MÁLKOVÁ J. & MATĚJKA K. 2004: Klíčivost vybraných travních dominant Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad

Více

1.1 Sběr r dat bez prostorové struktury ití transektů. 1.3 Využit ití prostorových sítís 2. Experimentáln 2.1 Pseudoreplikace

1.1 Sběr r dat bez prostorové struktury ití transektů. 1.3 Využit ití prostorových sítís 2. Experimentáln 2.1 Pseudoreplikace METODY SBĚRU DAT PŘI P STUDIU VEGETACE: OBSERVAČNÍ A EXPERIMENTÁLN LNÍ PŘÍSTUP MICHAL HEJCMAN Fakulta životního prodtřed edí Česká zemědělsk lská univerzita v Praze METODY SBĚRU DAT PŘI P I STUDIU VEGETACE

Více

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO

Více

OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením

OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením Jan Gaisler Vilém Pavlů Jan Mládek Michal Hejcman Lenka Pavlů Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyně, 2011 Uplatněná

Více

Výstavba rekreačního areálu Smrčina

Výstavba rekreačního areálu Smrčina Příloha H3 Hodnocení vlivu záměru na území soustavy Natura 2000 dle 45i zákona 114/1992 Sb. Výstavba rekreačního areálu Smrčina Alice Háková duben 2010 2 Název záměru: Výstavba rekreačního areálu Smrčina

Více

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Představuji Vám domácího zástupce krásné a bohaté čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) prstnatec

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

ČSOP SALAMANDR VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2010

ČSOP SALAMANDR VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2010 ČSOP SALAMANDR VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2010 ČSOP Salamandr je nezávislá profesionální nezisková organizace, jejímž cílem je péče o přírodní a kulturní dědictví Beskyd a jejich okolí. Organizace

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace

FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace Vít Voženílek Alena Vondráková Aleš Vávra Lenka Hájková Radim Tolasz Univerzita Palackého v Olomouci Český hydrometeorologický ústav FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace věda o časovém

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

PASTVA JAKO PROSTŘEDEK ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH. Jan Mládek Vilém Pavlů Michal Hejcman Jan Gaisler editoři

PASTVA JAKO PROSTŘEDEK ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH. Jan Mládek Vilém Pavlů Michal Hejcman Jan Gaisler editoři PASTVA JAKO PROSTŘEDEK ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH Jan Mládek Vilém Pavlů Michal Hejcman Jan Gaisler editoři Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

organizace rostlinných společenstev

organizace rostlinných společenstev Univerzita Palackého v Olomouci Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP: rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů CZ.1.07/2.2.00/28.0158

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově Praha 2009 Vliv oborního chovu spárkaté zvěře

Více

Metodika opakování fytocenologických snímků zaznamenaných v minulosti na travních porostech v lokalitách soustavy Natura 2000

Metodika opakování fytocenologických snímků zaznamenaných v minulosti na travních porostech v lokalitách soustavy Natura 2000 Metodika opakování fytocenologických snímků zaznamenaných v minulosti na travních porostech v lokalitách soustavy Natura 2000 Cíl snímkování Pro péči o chráněná území je monitoring významným zdrojem poznatků,

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI DGTÁLNÍ KNHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANCKÉ SPOLEČNOST Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech.

Více

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU VČ. SB. PŘÍR. - PRÁCE A STUDIE, 12 (2005): 47-52 ISBN: 80-86046-75-3 ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU Evaluation of the vegetation cover on the botanical

Více

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Centrum biologie, geověd a envigogiky PODZEMNÍ ORGÁNY ROSTLIN NÍŽINNÝCH VŘESOVIŠŤ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Iva Hrušková Biologie se zaměřením na vzdělání Vedoucí

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

2.5 [T1] Louky a pastviny

2.5 [T1] Louky a pastviny 2.5 [T1] Louky a pastviny Biotop: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Přírodní stanoviště: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří Biotop: T1.2 Horské trojštětové louky Přírodní stanoviště: 6520 Horské

Více

Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov

Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov Příloha č. 1 k bakalářské práci z geografie na téma chráněná území Prostějovska Autor: Jiří Havela Obsah Arboretum v Kostelci... 2 Brus - okolí... 3

Více

Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova

Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALIT v rámci evropsky významné lokality Doupovské hory Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova (2013) říjen 2013 ing.

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, PĚŠÍ TRASY PODÉL BAROKNÍHO MOSTU Název objektu: Stupeň dokumentace: Kraj: Místo stavby: Investor: Hlavní projektant: Zpracovatel PD stavebního

Více

METODIKA MONITORINGU LOKALIT V PÉČI POZEMKOVÝCH SPOLKŮ

METODIKA MONITORINGU LOKALIT V PÉČI POZEMKOVÝCH SPOLKŮ 1. Úvod METODIKA MONITORINGU LOKALIT V PÉČI POZEMKOVÝCH SPOLKŮ Pro účely této metodiky rozumíme monitoringem opakovaný sběr a vyhodnocování dat o stavu dané lokality. Pro pozemkový spolek je nezbytné mít

Více

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII

Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII Dokumentace k veřejným zakázkám malého rozsahu projekt MGSII 25 Příprava záchranného programu hořečky hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella

Více

Bílý květ. Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm.

Bílý květ. Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm. Bílý květ Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm. Květ heřmánku připomíná známou sedmikrásku obecnou, ale rostlina je mnohem větší a rozvětvenější. U heřmánku lékařského

Více

Floristický průzkum Kounických luk

Floristický průzkum Kounických luk Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 255 Floristický průzkum Kounických luk Přemysl Tájek ÚVOD Kounické louky jsou jednou z nejznámějších botanických lokalit v CHKO Slavkovský les. Zasloužil se

Více

LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)

LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) Příloha č. 4 Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) 1. Zásahy přesně neurčené mapou (Příloha č.2, Dohody), budou upřesněny po dohodě s hospodářem nejpozději před

Více

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

Vliv rekreačních objektů na přírodní prostředí I. a II. zóny Krkonošského národního parku

Vliv rekreačních objektů na přírodní prostředí I. a II. zóny Krkonošského národního parku NOVÁK J. 2007: Vliv rekreačních objektů na přírodní prostředí I. a II. zóny Krkonošského národního parku. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen

Více

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov Zubří Ing. Zdeněk Both, Ph.D., doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská RožnovZubří OSEVA vývoj a výzkum

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Příloha B Čestné prohlášení ţadatele

Příloha B Čestné prohlášení ţadatele Příloha B Čestné prohlášení ţadatele Čestné prohlášení ţadatele - fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR - prohlašuji, ţe všechny informace uvedené v Ţádosti o dotaci jsou

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb

Více

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022 Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ na období 2013-2022 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1.2 Platný právní předpis

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

VÝZKUM VYUŽITÍ TRAVNÍCH POROSTŮ NA PRODUKCI BIOPLYNU RESEARCH INTO THE USE OF GRASSLAND FOR BIOGAS PRODUCTION

VÝZKUM VYUŽITÍ TRAVNÍCH POROSTŮ NA PRODUKCI BIOPLYNU RESEARCH INTO THE USE OF GRASSLAND FOR BIOGAS PRODUCTION VÝZKUM VYUŽITÍ TRAVNÍCH POROSTŮ NA PRODUKCI BIOPLYNU RESEARCH INTO THE USE OF GRASSLAND FOR BIOGAS PRODUCTION J. Frydrych 1), R. Macháč 1), P. Volková 1), D. Andert 2), I. Gerndtová 2), D. Juchelková 3),

Více

KRISTÝNA TŮMOVÁ, MELANIE LEDVINOVÁ, JARMILA ZOUBKOVÁ,RICHARD KOS, MICHAL MERTL,

KRISTÝNA TŮMOVÁ, MELANIE LEDVINOVÁ, JARMILA ZOUBKOVÁ,RICHARD KOS, MICHAL MERTL, MINIPROJEKT 13 PRACOVNÍ TÝM : FOTO Č. 1 TAŘICE SKALNÍ, ILUSTR. FOTO KRISTÝNA TŮMOVÁ, MELANIE LEDVINOVÁ, JARMILA ZOUBKOVÁ,RICHARD KOS, MICHAL MERTL, JAKUB PENC, OLDŘICH SEIDL, VÍT ZAŇÁK, PETRA KAMENICKÁ,

Více

(upravená verze) - 1 -

(upravená verze) - 1 - Chráněná a navrhovaná chráněná území na Sedlčansku Jiří Malíček 2003 Zaměření: Botanika (upravená verze) - 1 - Úvod: Tato práce vznikala především z údajů zjištěných v roce 2003, méně pak z roku 2002.

Více

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 3/3 GPS - výpočet polohy stanice pomocí

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Přírodní památka Dobročkovské hadce

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Přírodní památka Dobročkovské hadce Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č.

Více

Historie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří

Historie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří Historie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří Martin Lošák, Magdalena Ševčíková OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská Rožnov - Zubří

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Datum 24.2.2012 Brno Autor školícího materiálu: Ing. Josef Palas PP8: Mendelova univerzita v Brně OSNOVA PŘEDNÁŠKY

Více

Mgr. Martin Šťastný, E K O S L U Ž B Y: průzkumy-managementdidaktika, Antala Staška 187, 512 51 Lomnice nad Popelkou IČ 87050170

Mgr. Martin Šťastný, E K O S L U Ž B Y: průzkumy-managementdidaktika, Antala Staška 187, 512 51 Lomnice nad Popelkou IČ 87050170 Mgr. Martin Šťastný, E K O S L U Ž B Y: průzkumy-managementdidaktika, Antala Staška 187, 512 51 Lomnice nad Popelkou IČ 87050170 Dosavadní reference: Projekty, průzkumy: r. 2013: Stav k 20.12.2013 Plán

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

Výměra parcely celková podle KN. Způsob vyuţití pozemku podle. ostatní komunikace

Výměra parcely celková podle KN. Způsob vyuţití pozemku podle. ostatní komunikace Praha: 26.1.2015 Dle rozdělovníku jednací: 011674./2015/KUSK Spisová značka: SZ_011674/2015/KUSK Vyřizuje: Ing. Zdeněk Tesař Značka: OŢP/Tes Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území,

Více

Žáci 6. a 7. třídy mají povinné pouze tučně zvýrazněné druhy. Žáci 8. a 9. třídy všechny.

Žáci 6. a 7. třídy mají povinné pouze tučně zvýrazněné druhy. Žáci 8. a 9. třídy všechny. 1 rostlinná část Dokument obsahuje seznam druhů pro podzimní kolo poznávačky školní rok 2014/2015. Protože neproběhlo kolo jarní, dostáváte do rukou seznam všech druhů, které jsou od žáků vašeho ročníku

Více

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Revitalizace povodí Petr Koudelka B607, KH: St 11:30 14:00 koudelka@fsv.cvut.cz Náplň přednášek - Úpravy toků - Revitalizace toků (co, kde, jak, kdy, historie, morfologie koryt, objekty, vegetace) - Revitalizace

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Soulad druhové ochrany rostlin a entomofauny

Soulad druhové ochrany rostlin a entomofauny Soulad druhové ochrany rostlin a entomofauny Záchranný program pro hvozdík písečný český Anna Šlechtová AOPK ČR, Oddělení záchranných programů N NPP Kleneč 5 km od Roudnice nad Labem pastva seč stžení

Více

Biologický průzkum: červenec září 2014

Biologický průzkum: červenec září 2014 Průzkum lokalit s výskytem křečka polního (Cricetus cricetus) v lokalitě Třebětice a Alexovice Biologický průzkum červenec září 2014 Zhotovitel: Ekoteam Hradec Králové září 2014 Průzkum lokalit s výskytem

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Popis realizace klíčové aktivity

Více

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Sdělení MŠMT čj.: MSMT-10054/2012-23 Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ 1.1 ZPŮSOB VÝPOČTU A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKU

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Uplatněná certifikovaná metodika METODIKA. Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR

Uplatněná certifikovaná metodika METODIKA. Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR Agrostis Trávníky, s. r. o., Rousínov Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. Zubří Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav pícninářský,

Více

Z historie Výzkumné stanice travinářské

Z historie Výzkumné stanice travinářské Z historie Výzkumné stanice travinářské Ing. Radek Macháč, Ph.D. OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. Počátky travního semenářství - prof. Holý v

Více

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě skupiny: dvouděložné a jednoděložné rostliny - tyto skupiny

Více

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Analýza dat sleep Semestrální práce do předmětu Informační systémy pro rozhodování

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Analýza dat sleep Semestrální práce do předmětu Informační systémy pro rozhodování Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Analýza dat sleep Semestrální práce do předmětu Informační systémy pro rozhodování Jan Grmela, EI Brno 2011 Popis zdrojových dat Zdrojová data souboru

Více

Žádost o zařazení a poskytnutí dotace. v rámci Agroenvironmentálního opatření

Žádost o zařazení a poskytnutí dotace. v rámci Agroenvironmentálního opatření / / / Registrační číslo žádosti Strana 1 Žádost o zařazení a poskytnutí dotace v rámci Agroenvironmentálního opatření Razítko místa příjmu žádosti*: Registrační číslo žadatele: Datum příjmu žádosti*: Podpis

Více

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. 1 Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Nahrazuje ji hlavně smrk ztepilý. Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Nahrazuje ji hlavně smrk ztepilý.

Více

přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých tendencích a souvislostech.

přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých tendencích a souvislostech. 3 Grafické zpracování dat Grafické znázorňování je velmi účinný způsob, jak prezentovat statistické údaje. Grafy nejsou tak přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých

Více

Navrhování experimentů a jejich analýza. Eva Jarošová

Navrhování experimentů a jejich analýza. Eva Jarošová Navrhování experimentů a jejich analýza Eva Jarošová Obsah Základní techniky Vyhodnocení výsledků Experimenty s jedním zkoumaným faktorem Faktoriální experimenty úplné 2 N dílčí 2 N-p Experimenty pro studium

Více

Projekt ARBORETUM na ZŠ Deblín

Projekt ARBORETUM na ZŠ Deblín Přihláška do soutěţe: ŠKOLA PLNÁ OVOCE Škola: Základní škola a Mateřská škola, Deblín okres Brno venkov, příspěvková organizace IČ: 75 003 082 Tel.: +420 549 430 171 e-mail: reditel@zs.deblin.cz www: www.zs.deblin.cz

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu Zemní, terénní a arboristické práce v lesoparku Na Sluneční realizované v rámci projektu LESOPARK NA SLUNEČNÍ, CZ.3.22/3.3.01/13.03849 a/ identifikační údaje Název projektu:

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

č í s l o 140-3 / 2007

č í s l o 140-3 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 140-3 / 2007 o ceně pozemků a lesních porostů v katastrálním území Helvíkovice, obci Helvíkovice, okres Ústí nad Orlicí, evidovaných na listu vlastnictví č. 51 Posudek

Více

Tabulky prvků územního systému ekologické stability. zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003

Tabulky prvků územního systému ekologické stability. zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003 Tabulky prvků územního systému ekologické stability zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003 Pořadové číslo: LC 1, Hříškov Název: Remízek u vodojemu V koutě Mapový list: 1:10000 12-12-14 1: 5000 Louny 1-7 Katastrální

Více

Fenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1)

Fenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) Fenologický kalendář přírody České republiky Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) 1) ČHMÚ Praha, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem 2) ČHMÚ

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více