MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Martina Klimčíková

2 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Martina Klimčíková Aplikace konceptu bazální stimulace v práci sester Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Dresslerová Brno

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze uvedené informační zdroje. Brno 20. května

4 Děkuji Mgr. Dresslerové za odborné vedení mé bakalářské práce. Rovněž děkuji hlavním sestrám a náměstkyni ošetřovatelské péče za umožnění výzkum a všem respondentům za ochotu při vyplňování dotazníků. V neposlední řadě děkuji rodině za podporu a trpělivost po celou dobu mého studia. 3

5 OBSAH ÚVOD CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU Vývoj konceptu bazální stimulace Vznik konceptu Současná situace Koncept bazální stimulace - objasnění pojmu Oblasti stimulace pacientových smyslů Stimulace vnímání Stimulace motoriky Stimulace komunikace Doteky v ošetřovatelské péči Význam doteků Iniciální dotek Biografická anamnéza Prvky bazální stimulace Somatická stimulace Vestibulární stimulace Vibrační stimulace Optická stimulace Auditivní stimulace Orální stimulace Olfaktorická stimulace Taktilně-haptická stimulace PRÁCE S KONCEPTEM BAZÁLNÍ STIMULACE Zdravotní sestra a koncept bazální stimulace Image sestry

6 3.1.2 Komunikace Předpoklady pro fungování konceptu bazální stimulace Spolupráce s blízkými klienta Týmová práce Vzdělanost Bariéry v konceptu bazální stimulace KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ Metodika výzkumu Technika výzkumu - dotazník Vlastní dotazník Distribuce dotazníku Výsledky průzkumu a jejich analýza Diskuze Návrh řešení zjištěných nedostatků...74 ZÁVĚR...76 LITERATURA A PRAMENY...77 ANOTACE...81 ABSTRACT...82 ANNOTATION...83 SEZNAM TABULEK...84 SEZNAM GRAFŮ...86 SEZNAM PŘÍLOH...87 PŘÍLOHY

7 SEZNAM ZKRATEK...95 SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE

8 ÚVOD Růst kvality zdravotnické péče je dlouholetým cílem našeho zdravotnictví. Za zajištěním dobrých výsledků stojí finanční prostředky, bez kterých bychom se nemohli řadit mezi země s vysokou úrovní zdravotnictví. Ale peněžitá stránka není pro spokojeného pacienta tak důležitou podmínkou. Neocenitelnou roli zde hraje schopnost zdravotníků vcítit se do potíží svého klienta, umět jim porozumět, podpořit je a být ochoten jim pomoci. Zdravý jedinec by zřejmě lpěl při sestavování priorit kvalitní zdravotnické péče na moderním technickém vybavení, nejnovějších lécích a vstřícnost zdravotníků by téměř opomíjel. Ale ocitne-li se v pozici nemocného, změní většinou žebříček důležitosti těchto hodnot do opačného pořadí. Právě bazální stimulace je koncept, který se zaměřuje na všechny oblasti lidských potřeb. V posledních letech je stále častěji součástí ošetřovatelské péče o nemocného. Přesto existuje ještě mnoho zdravotnických pracovníků, ale i laických rodinných příslušníků, kteří o této metodě nikdy neslyšeli a určitě by jí uvítali v pomoci jiným. Zmiňuji-li se o rodině znamená to, že tento koncept není náročný po odborné, technické ani finanční stránce. Nejdůležitější roli zde hraje chápání nemocného jako lidské osobnosti se svými potřebami, umění jim porozumět a poskytnou jim potřebnou péči. Za největší překážky v našem zdravotnictví považuji tedy nevyužití možností bazálně stimulující ošetřovatelské péče a absenci pochopení zdravotních problémů druhých. Poprvé jsem se s bazální stimulací setkala před čtyřmi lety. Pracovala jsem na chirurgické JIP. Tehdy k nám byl přeložen mladý muž po autonehodě, u kterého lékaři naznali, že se nachází ve stavu vigilního kómatu. Kolegyně proškolená v problematice bazální stimulace začala u tohoto spastického, třesoucího se a jinak nereagujícího člověka provádět péči s prvky bazální stimulace. Všichni jsme na ní pohlíželi nechápavě, protože odmítala jakoukoli naší dopomoc, veškerou ošetřovatelskou péči prováděla u klienta sama, spolupracovala intenzivně s rodinou, klient měl v lůžku podle nás úplně zbytečné věci... Většina z nás ani neměla zájem pochopit podstatu tohoto typu ošetřovatelské péče i přes usilovnou snahu naší kolegyně. Jediné, co v tomto konání viděli, bylo zbytečné ztížení práce. Po několika 7

9 dnech došlo u tohoto klienta k patrnému zlepšení. Přestal se třást a zdál se být spokojenější a klidnější. Domnívám se, že by tento koncept byl velkým přínosem i pro řadu dalších našich klientů a byla bych ráda, kdyby se stal součástí ošetřovatelské péče na všech pracovištích, kde by nemocným mohl pomoci. Zajímám se o tento koncept, absolvovala jsem základní kurz bazální stimulace (viz příl. 3, s. 94), a proto jsem si vybrala toto téma pro svou závěrečnou práci. Chtěla bych s odstupem několika let, co se začalo s konceptem pracovat v naší republice zjistit, jaké jsou podmínky pro zavádění tohoto konceptu do praxe, které zdravotní sestry s konceptem pracují nejvíce a zda aplikují sestry prvky bazální stimulace do ošetřovatelské péče, aniž by si uvědomovaly, že takto konají. 8

10 1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY Cíl 1: Zjistit, zda délka praxe, vzdělání zdravotních sester, typ pracoviště a jeho umístění mají vliv na začlenění konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče. Hypotéza 1: Předpokládám, že sestry s delší praxí, vyšším vzděláním a pracující v hospicích a domovech důchodců mají ke konceptu bazální stimulace bližší vztah. Hypotéza 2: Předpokládám, že sestry budou častěji pracovat s konceptem bazální stimulace v brněnských zařízeních oproti menším a vzdálenějším obcím. Cíl 2: Zjistit důvod, proč není koncept bazální stimulace využíván na více pracovištích. Hypotéza 3: Předpokládám, že nejsou splněny předpoklady pro zavedení konceptu do praxe. Za nejčastější překážkou považuji nepochopení ze strany lékařů, tedy nemožnost vytvořit jednotný tým pro poskytování bazálně stimulující ošetřovatelské péče. Cíl 3: Zjistit, zda zdravotní sestry užívají prvky konceptu bazální stimulace při poskytování ošetřovatelské péče. Hypotéza 4: Předpokládám, že prvky konceptu bazální stimulace aplikuje v praxi 60 % zdravotních sester a to včetně sester, které s konceptem přímo nepracují, stimulují bazálně tedy nevědomě. 9

11 2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 2.1 Vývoj konceptu bazální stimulace Vznik konceptu Za vznikem konceptu bazální stimulace stojí speciální pedagog Andreas Fröhlich, který se touto problematikou zabýval v 70. letech 20. století během vědecké práce v rámci doktorandského studia. Své zkušenosti získal v Rehabilitačním centru Landstuhl ve Spolkové republice Německo, kde pracoval s těžce postiženými dětmi, se kterými nebylo možné verbálně komunikovat z důvodu vážných změn v oblasti vnímání. Úspěšné komunikace docílil na podkladě poznatků schopnosti lidského těla vnímat a přijímat podněty ze zevního prostředí prostřednictvím somatického, vestibulárního a vibračního vnímání. V současnosti je profesorem na Univerzitě v Landau a stále se věnuje konceptu bazální stimulace, jejíž význam nepřikládá pouze dětem, ale všem věkovým kategoriím. 1 Do ošetřovatelské péče tento koncept uvedla roku 1980 zdravotní sestra prof. Christel Bienstein. Ta tento koncept uplatňovala u klientů ve vigilním komatu. S prof. A. Fröhlichem pracují společně od poloviny osmdesátých let na vědeckých projektech. Snaží se vřazením konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče zlepšit klientovo vnímání, komunikaci a pohyblivost. Vyvinuli systém vzdělávání lektorů a průvodců v tomto konceptu, který snadněji dostává bazální stimulaci do podvědomí zdravotníků. Dnes prof. Ch. Biensein řídí Institut výzkumu ošetřovatelství na lékařské fakultě privátní univerzity ve Witten/Herdecke v Německu. 2 1 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 13. Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 13, 14. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, 1. díl, s. 6. Srov. 10

12 Koncept bazální stimulace se rozšířil do více oborů a to díky výsledkům změn vnímání klientů, u kterých byl aplikován. Stal se pedagogicko-ošetřovatelským konceptem a dalším rozvojem se dostal do takové podoby, která může být snadno nabídnuta klientům v ošetřovatelské péči Současná situace V České republice je koncept bazální stimulace stále ještě novinkou, byť je spousta zařízení, která s ním již pracuje. S tímto pojmem se setkáváme přibližně 6 let, v zemích Evropské unie je znám asi 40 let. Koncept bazální stimulace je uznávaným aspektem u celé řady terapeutů. Prošel obdobím přesvědčování a nejistoty, ale již je integrován do klinické praxe a pracuje se s ním častěji a kvalitněji v mnoha oblastech ošetřovatelství. Koncept bazální stimulace vznikl jako koncept pedagogický, který je hlavně rozšířen v německy mluvících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Holandsko, Francie, Belgie, Španělsko aj.). Zde se díky certifikovaným lektorům vyučuje na zdravotnických školách, zdravotnických zařízeních a tak ho zná velké procento populace. Za jeho rozšíření u nás vděčíme PhDr. Karolíně Friedlové, která poskytla první informace o konceptu bazální stimulace v roce 2000 (časopis Sestra). Tři roky nato odstartoval, pod jejím vedením, první základní kurz bazální stimulace v naší republice a do dnešního dne prošlo školením, i od dalších speciálně proškolených lektorů, řada absolventů. Zájemci o koncept bazální stimulace nejsou pouze zdravotní sestry a ošetřovatelky, ale i speciální pedagogové, učitelé ze zdravotnických škol, rehabilitační pracovníci, fyzioterapeuté, lékaři a také rodinní příslušníci. Proškolení jedinci obdrží certifikát, který je platný v celé Evropské unii a mohou aplikovat prvky konceptu do své praxe. Dnes je PhDr. K. Friedlová odbornou asistentkou na FPF Slezské univerzity v Opavě a patronkou Dětského domova v Ostravě. 3 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s

13 Rokem 2004 se začal koncept vyučovat i v České republice na středních zdravotnických školách, je součástí studijního programu oboru zdravotní asistent a univerzitního studia Ošetřovatelství. A je také již součástí Vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných zdravotníků. V roce 2005 vznikl Institut Bazální stimulace, který pořádá odborné certifikované semináře. V listopadu 2007 proběhl ve Frýdku-Místku historicky 2. národní kongres Bazální stimulace a na podzim 2009 se připravuje již 3. národní konference. Kromě toho se také chystá naše republika zavést vzdělávání lektorů pro koncept bazální stimulace Koncept bazální stimulace - objasnění pojmu Koncept bazální stimulace se řadí k nejpopulárnějším ošetřovatelským konceptům. Jde o souhrn ošetřovatelských a rehabilitačních postupů a služeb, kterými můžeme podporovat lidské vnímání a komunikaci v nejzákladnější (bazální) rovině. Nejedná se o metodu, ale koncept, protože se stále vyvíjí, je otevřený a nemá přesně stanovený metodický postup. Od embryonálního vývoje až do smrti vnímáme sebe sama a okolí kolem nás prostřednictvím smyslů, smyslových orgánů. Dojde-li k poškození nebo ztrátě některého z těchto smyslů, jsme schopni stimulovat vnímání pomocí smyslů zachovaných a též podporovat omezenou činnost smyslů poškozených. Bazální stimulace vychází z toho, že lidský mozek dokáže uchovávat v paměťových drahách návyky a to ve více regionech. Takto můžeme kontinuální stimulací aktivovat jeho činnost tvorbou nových dendritických spojení a budovat nové neuronální struktury v daných lokalitách mozku. Tyto struktury vzniknou působením nadprahových, dobře strukturovaných a adekvátních podnětů poskytovaných terapeutem, který takto obnovuje paměťové stopy z minulosti. Tím dochází k podpoře 4 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Dynamika ošetřovatelství Bazální stimulace, Sestra, 2005, č. 11, s. 30. Srov. Srov. 12

14 vnímání. Poškozená část lidského mozku může díky plasticitě svou funkci znovu získat nebo tuto funkci přebírá jiná oblast mozku. Nedostavují-li se podněty, dochází k senzorické deprivaci. 5 Profesionální význam konceptu v ošetřovatelské péči spočívá v tom, že nedoplňuje pouze léčbu ordinovanou lékařem, ale sám o sobě je terapeutický. Toto tvrzení je vědecky podloženo. Požadavky pro práci s tímto konceptem nesouvisí s finanční otázkou, ale odvíjí se od schopností ošetřovatelů. Proškolený, spolupracující kolektiv musí umět přistupovat k nemocnému s pochopením, s lidským přístupem a pohlížet na člověka jako bytost s tělem a duší. Tato nutnost je základní myšlenkou bazální stimulace. 6 Integrace bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zapojení nemocného nebo jakkoli postiženého člověka zpět do života. K tomu je zapotřebí individuálního přístupu vycházejícího z klientova předcházejících životních návyků, prožitků, zkušeností, stylu komunikace a dalších potřeb. Takto mu poskytneme jistotu, prostor pro orientaci a rozvíjíme jeho osobnost. Na klienta se pohlíží jako na bio-psychosociální jednotku se svými potřebami, poskytovaná péče se odvíjí od věku a stavu nemocného. Cílem této péče je rozvoj vlastní identity, klient se dokáže lépe orientovat v čase a prostoru, může opět komunikovat s okolím, může nastat i zlepšení funkcí organizmu. Práce terapeuta se stává profesionální, humánní a kvalitní. Musí se naučit, jakou formou komunikovat s nemocným a vytvořit si s ním vztah, jak jednat s jeho blízkými, umět zapojit kreativitu a talent do ošetřovatelské činnosti. 7 Pokud začneme aplikovat koncept bazální stimulace u klienta, nesmíme přestat s touto péčí propuštěním či přeložením na jiné oddělení. Je zde nebezpečí, že se klient ocitne ještě v horším stavu, než v kterém se nacházel před používáním tohoto konceptu. 8 5 Srov. FENDRYCHOVÁ, J., KLIMOVIČ, M. a kolektiv autorů. Péče o kriticky nemocné dítě, s Srov. Srov. 6 Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II., s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 11. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bazální stimulace v práci sestry, Sestra, 2003, č. 1, s Srov. 13

15 Koncept bazální stimulace je tedy dlouhodobý proces. A to jednak z pohledu klienta, který se neuzdraví ze dne na den, ale i z pohledu zavedení konceptu do praxe. Také v Německu trvalo určitý čas, než se bazální stimulace stala nedílnou součástí ošetřovatelské péče, kde podstatně zlepšuje kvalitu života a prožívání nemocného Oblasti stimulace pacientových smyslů Bazální stimulací se zaměřujeme na podporou v oblasti vnímání, komunikace a pohybu. Tyto tři složky se vzájemně ovlivňují. Klientovi můžeme pomoci, budeme-li ho vnímat holisticky a respektovat jeho zachovalé schopnosti. Jestliže je senzomotorická stimulace nedostatečná, může být nemocný ohrožen senzomotorickou deprivací až poškozením intelektu Stimulace vnímání Vědomí je z fyziologického hlediska definováno jako bdělý stav, v němž je člověk schopen sebeuvědomování, orientované pozornosti a záměrného jednání a myšlení na základě souboru smyslových a paměťových informací. 11 Poruchy vědomí dělíme na kvalitativní a kvantitativní. Mezi kvantitativní se řadí: somnolence sopor kóma apalický stav = perzistující vegetativní stav = vigilní kóma Člověk s omezeným vnímáním okolního světa je odkázán pouze na vnímání vlastního těla Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II. Metoda bazální stimulace, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, 1. díl, s. 21. Srov FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. tamtéž, s. 22,

16 Při práci s konceptem bazální stimulace musíme zohledňovat vývojový stupeň, ve kterém se člověk nachází. Již v 9. týdnu těhotenství je embryo schopné vnímat v oblasti vibrační, somatické a vestibulární. Další schopnosti vnímat získává člověk po narození (auditivní, olfaktorické, taktilně-haptické a optické). 13 Bazální stimulací můžeme aktivovat paměťové stopy pro stimulaci vnímání sebe sama a následně pro komunikaci s okolím. U klientů s poruchou vnímání a komunikace se ošetřující snaží komunikovat prostřednictvím podnětů a pohybu. Důležitým prvkem pro stimulaci vnímání je motivace. 14 Má-li člověk malý přísun informací dochází k degenerativní habituaci (změny ve vnímání tělesného obrazu, změny v orientaci na vlastním těle, okolí a změny vlastní identity). Klient tak reaguje apatií, pasivitou nebo naopak agresivitou, zmateností Stimulace motoriky Prostřednictvím pohybu vykonává člověk celou řadu potřeb včetně komunikace a vnímání. Vnímání podporuje pohyb. Nepohyblivý nemocný postrádá jak vnější tak vnitřní podněty. Bazální stimulace motoriky vychází z Bobathova konceptu, se kterým se na rehabilitačních pracovištích pracuje už mnoho let. Na vzniku konceptu se podíleli manželé Bobathovi ve 40. letech 20. století a zabývali se analýzou zachovalých schopností klienta. Tento celosvětově uznávaný koncept se používá jak u dětí s cerebrální poruchou pohybu, tak u ochrnutých či spastických dospělých po poškození mozku. Prostřednictvím Bobathova konceptu se snažíme cílenými formami cvičení zlepšit pohyblivost. Cvičení se skládá ze systematicky uspořádaných cviků, zpočátku pouze pasivních. Snažíme se dosáhnout fyziologických pohybových vzorů, reflexů a odstranit spasticitu, patologické pohybové vzory a reflexy. Provádíme také nácvik vědomého ovládání svalového napětí a pohybů. 13 Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. tamtéž, s. 91,

17 Možnost pohybu přiděluje jedinci i způsob chování a jednání. Není-li člověk schopen jednat, nedochází u něj k tvorbě myšlenkových schémat Stimulace komunikace Komunikační proces se skládá z: komunikátora (mluvčího) komunikanta (příjemce) komuniké zpětné vazby kontextu Hovořící i příjemce by měli chtít, moci a umět komunikovat. Komunikační schopnosti nemocného zhoršuje nemoc, pobyt v nemocnici, odloučení od rodiny, přátel, práce. Proto zdravotničtí pracovníci se musí u klienta podílet na rozvoji komunikačních dovedností a rozšíření sociální kompetence. 17 Do komunikace mohou být zapojeny všechny smyslové orgány. Není-li schopen klient v těžkém zdravotním stavu komunikovat prostřednictvím sluchu, zraku, připadá terapeutovi obtížné navázat s ním kontakt. Ale použitím jiných komunikačních kanálů na podkladě analýzy reakcí na tyto podněty, je schopen si s klientem vyměňovat informace. V komunikaci tedy hovoříme slovy, činy a tělem. 18 Každý člověk, tedy i v těžkém stavu bez reakcí (koma vigile), je schopen některým ze svých smyslů vnímat a komunikovat. Dle A. Zieglera se nejedná o defektní stav, ale následek neadekvátní komunikace a stimulace. Lidská bytost totiž nedokáže nekomunikovat Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II. Metoda bazální stimulace, s. 16. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi část 1, Sestra, 2003, č. 6, s Srov. VENGLÁŘOVÁ, M. a MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s. 11. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. tamtéž, s. 29. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s

18 Péče o člověka s poruchou vědomí nebo vyjadřování vyžaduje zdatného zdravotníka, který nejen péči správně dává, ale dokáže i zpětně zaregistrovat i nepatrnou reakci klienta. Ten může reagovat otevřeně, příjemné pocity může projevovat např. otevíráním očí, úst, uvolněním svalového tonu, mimiky a pohybů, hlubokým dechem, sténáním, pousmáním Naopak nepříjemné pocity s uzavíráním se do sebe můžeme poznat z motorického neklidu, stereotypního chování, sebepoškozování se, sténání, křečových pohybů, odvracení se, nepravidelného dýchání 20 Pravidla komunikace s klienty v konceptu bazální stimulace - desatero bazální stimulace: Přivítejte se a rozlučte s klientem pokud možno vždy stejnými slovy. Při oslovení se ho vždy dotkněte na stejném místě (iniciální dotek). Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem. Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov. Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý (anamnéza). Nepoužívejte v řeči zdrobněliny, pokud na ně není klient zvyklý. Nehovořte s více osobami najednou. Při komunikaci s klientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí. Umožněte klientovi reagovat na vaše slova. 21 Aktuální zdravotní stav a schopnosti jedince jsou prioritní při výběru techniky pro podporu vědomí, pohybu a komunikace. Vybíráme ze všech prvků základní a nástavbové stimulace. 20 Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s

19 2.4 Doteky v ošetřovatelské péči Význam doteků Na vytváření dobrých vztahů a důvěry má podíl neverbální projev komunikace, dotek. Doteky používáme k poznávání okolního světa a mají nezastupitelnou úlohu v ošetřovatelské péči. Nejen, že prostřednictvím rukou provádíme úkony, ale poskytujeme klientům informace o jeho těle a okolí kolem něj. Správná kvalita, intenzita a lokalita doteku vzdaluje klienta od prožitku nejistoty, strachu, zmatku a přibližuje k možnému způsobu komunikace. Během dne se naše ruce dotýkají pokožky nemocného velmi často. Naše ruce jsou důležitým médiem. Každý z nás používá dotek v jiné kvalitě, proto práce dvou a více terapeutů u klienta může způsobit právě nejistotu, strach. Dotek můžeme zesílit různými materiály, pohybem. Jistotu a orientaci poskytují doteky plošné, prováděné v klidu, s určitým tlakem, silou a záleží na způsobu kontaktu, jeho rytmu, sledu, opakování. Kontakt nepřerušujeme. 22 Dotek můžeme použít jako nástroj léčby nebo komunikace v těchto technikách: stimulaci tělesného schématu, stimulaci dýchání, polohování, v dopomoci při změně polohy a pohybu. Kvalitní dotek je důležitý prostředek pro práci s konceptem bazální stimulace. Chaotické, nepříjemné, jednobodové doteky mohou vyvolat zvýšené svalové napětí až vegetativní symptomatologii Iniciální dotek Iniciální dotek je cílený dotek, kterým dáváme klientovi se zhoršeným vnímáním najevo naši přítomnost a tímto impulsem mu sdělujeme jak náš příchod tak odchod, jak 22 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, I1. díl, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 71, 72). Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s

20 začátek činnosti, tak její konec. Dotek si musí klient uvědomit, proto musí mít určitou intenzitu a měl by být doprovázen i slovním uvítáním. Význam má ale tehdy, používají-li ho všichni členové zdravotnického týmu (záznam v dokumentaci a na viditelném místě v blízkosti klienta). Místo doteku je individuální, vychází z biografické anamnézy klienta Biografická anamnéza Každý člověk je jedinečná osobnost, která je formovaná sociálním prostředím a prožitky. Každý z nás má vlastní autonomii. Při kvalitně poskytované péči musíme klienta chápat a respektovat jeho zvyky, prožitky, návyky, zkušenosti. Den prožitý v nemocnici, domově důchodců a jinde se rozhodně liší od dne stráveného v domácím prostředí. Člověk je v zajetí cizích lidí, obklopen neznámými předměty, prostředím. Ztrácí jistotu, naději, orientaci, výkonnost, zvyšuje stres až ztrátu reálného uvažování. Proto je snaha zdravotnického týmu přiblížit toto cizí prostředí tomu důvěrně známému, domovu. A k tomu slouží biografická anamnéza. Díky ní dokážeme lépe pochopit reakce a pocity klienta. Informace se získávají od klienta nebo jeho blízkých. Je to mnohdy dlouhodobý proces stavěný na důvěře a srozumitelnosti. Právě rodinní příslušníci a přátelé pacienta jsou v konceptu bazální stimulace důležitým článkem. 25 Nepodaří-li se nám získat biografickou anamnézu klienta, jednáme podle sebe tak, aby denní režim a požadavky byli co nejpřirozenější. Na základě těchto dat a vlastního pozorování sestavuje sestra individuální plán péče o klienta. Prostřednictvím stanovených problémů určí klientovi rezervy a naplánuje ošetřovatelské nabídky (strukturu dne). Adekvátními postupy podporujeme jeho vývoj. Klienta nesmíme přetěžovat a musíme chápat, že stanovené cíle se mohou každým dnem měnit dle stavu vědomí, komunikace, pohyblivosti, reakcí klienta na stimuly. Pečlivě vedená dokumentace a předávání informací je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. 24 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, I1. díl, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s

21 2.6 Prvky bazální stimulace Aby koncept bazální stimulace nabyl kvality a účinnosti, musí terapeut respektovat a využít důležité zjištění z biografické anamnézy. Na jejich podkladě sestavuje ošetřovatelské diagnózy, krátkodobé a dlouhodobé cíle a ošetřovatelský plán. Nepřetržitě hodnotí reakce klienta na poskytovanou péči a upravuje prvky dle aktuálního stavu. Koncept bazální stimulace obsahuje základní prvky stimulace: somatické, vestibulární a vibrační. Mezi nástavbové prvky patří stimulace: optická, auditivní, taktilně-haptická, olfaktorická a orální. Terapeuti mohou využívat u jednoho klienta všechny, některé nebo pouze jeden prvek bazální stimulace. Vychází ze zdravotního stavu klienta, časové a pracovní zátěže zdravotnického týmu Somatická stimulace Uvědoměním si vlastního těla dokážeme vnímat a komunikovat s okolím kolem nás. Toho se snažíme dosáhnout somatickou stimulací, kterou klientovi zprostředkujeme vjemy ze svého těla prostřednictvím kůže a pohybu (vnímat nitro těla usnadňujeme propriorecepcí). Jako médium slouží ruce stimulujícího. Pro vnímání těla máme tři rozdílné pojmy: vnímání těla (vyvíjí se vnímáním společně s vnímáním sebe sama) tělesné schéma (mé tělo = objekt v prostoru) tělesný obraz (propojení vnímání a každé části mého těla s CNS) Vnímání tělesného schématu může být změněno u nepohyblivých nemocných a nemocných s nedostatečnou aktivitou. Stimulací tělesného schématu umožňujeme klientovi vnímat symetrii těla a tělesnou osu díky stimulaci obou stran těla Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s

22 V konceptu bazální stimulace můžeme použít somatickou stimulaci: 1. Somatická stimulace - zklidňující koupel Tuto stimulaci můžeme provádět kdykoli v průběhu dne. Stimulaci tělesného schématu je vhodné provádět jako přípravu před zahájením různých aktivit (cvičením, komunikací, apod.). Vřadíme-li tuto stimulaci do toalety klienta, označujeme jí jako zklidňující koupel. Teplota vody je C. Během koupele provádíme dostatečně velký tlak na jednotlivé části těla a to jak žínkou, tak i osuškou. Pohyb je vždy po směru chlupu. Po koupeli necháme klienta odpočívat. Provádíme-li stimulaci bez koupele, postupujeme stejně a využíváme rukou nebo různých materiálů (např. froté ponožky). Somatickou zklidňující stimulací chceme stimulovat vnímání a vnímání tělesného schématu, potlačit desorientaci, neklid, zmatenost klienta, navodit komunikaci a pocit uvolnění Somatická stimulace - povzbuzující koupel Možnosti použití tohoto typu stimulace jsou stejné jako u stimulace zklidňující. Liší se ale teplotou vody při koupeli, která je ºC a pohyb je směrován proti růstu chlupů. Tato stimulace může být vnímána klientem hodně intenzivně, proto stimulujícího pozorně sledujeme. Povzbuzující stimulaci neprovádíme u klientů s akutním krvácením do mozku, s intrakraniální hypertenzí, desorientovaných a neklidných. Stimulací chceme podpořit vnímání tělesného schématu, zlepšit stav vědomí a pozornost klienta, připravit klienta na činnost ergoterapeuta, fyzioterapeuta, zvýšit krevní tlak, srdeční frekvenci, svalový tonus a aktivitu Neurofyziologická stimulace Neurofyziologická stimulace se odvíjí od konceptu Bobathových. Ti usilovali o to, aby si klient uvědomil postiženou stranu těla, aby získal opět rovnováhu a vzpomínky na pohyb a aby byl zase aktivní a samostatný. Toto je také cílem neurofyziologické stimulace. Dokáže-li klient vnímat nepostiženou stranu těla, mohl by si uvědomit a zapojit tu druhou, postiženou do tělesného schématu. Nevhodné jsou antidekubitní matrace (klient vnímá své tělo zkresleně), noční 27 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 76, Srov. tamtéž, s. 81,

23 stolek, televizi umisťujeme na postiženou stranu a i my musíme přistupovat ke klientovi z této strany. Jen tak se naučí postiženou stranu vnímat. Důležité je zdůrazňování středové tělesné linie, zraková kontrola této stimulace (zrcadlo) a po stimulaci dopřát klientovi odpočinek. Nezastupitelnou úlohu zde hraje fyzioterapeut, který na podkladě klientových pohybových schopností doporučí používání pohybových vzorů a určí cíl stimulace. Zohlednit musíme i věk, svalový tonus, senzorické nedostatky, emoční a duševní stav klienta Symetrická stimulace Před touto stimulací je vhodná stimulace zklidňující. Provádí se u klientů s poruchou rovnováhy. Terapeut ve vhodném postavení stimuluje synchronně obě poloviny těla. Snaží se o stimulaci vnímání tělesného schématu Rozvíjející stimulace Touto stimulací podporujeme vnímání tělesného schématu se zaměřením především na střed a symetrii těla. Jedná se o koupel, kterou provádíme dětem do 4 let (nemají vyvinuto vnímání tělesného schématu) a dlouhodobě imobilních (mají toto schéma narušeno) Diametrální stimulace Cílem diametrální stimulace je snížit napětí svalových vláken. Aplikuje se u klientů s hypertonií, kdy se kloub nepohybuje a hrozí svalová kontraktura. Formou koupele o teplotě vody ºC se diametrální stimulace používá na celé tělo nebo jen na jeho část. Musí být ale zachována symetrie. Je dobré používat tuto stimulaci i preventivně u klientů, kteří jsou ohroženi hypertonií. Po stimulaci položíme klienta do polohy, která uvolňuje svalové napětí. Zcela nevhodné jsou měkké matrace Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi část 2, Sestra, 2003, č. 7-8, s Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. tamtéž, s Srov. tamtéž, s

24 7. Polohování (v konceptu bazální stimulace) Polohováním informujeme klienta o jeho těle a tělesném schématu (kromě jiných prevencí komplikací). Člověk ztrácí představu o svých tělesných hranicích již po 30 minutách nehybného ležení. Díky polohování získává klient stimulaci somatickou, ale i vestibulární a zrakovou. Pro volbu polohy vycházíme z biografické anamnézy a komfortu klienta. Somatická stimulace účinkuje v polohách hnízdo, mumie, význam má i mikropolohování (poloha na boku, kdy podložka a tělo svírají úhel 45º). Podpůrnou úlohu mají i nepatrné pozice (např. překřížení dolních končetin, propletení prstů rukou) a používání polohovacích pomůcek (např. měkké, tvrdé matrace, perličkové polohovací polštáře). 33 Polohou hnízdo se snažíme předcházet vzniku degenerativní habitace podporou vnímání tělesného schématu, tělesného obrazu, zklidněním a relaxací klienta. Vycházíme z biografické anamnézy (typ polohy, způsob přikrývání ), zásad polohování, kdy tělo klienta ohraničíme různým srolovaným materiálem. Stejným způsobem můžeme tvarovat i jednotlivé části těla. Pak klienta přikryjeme a necháme odpočívat libovolnou dobu. 34 Poloha mumie se aplikuje u klientů agresivních, neklidných a hlavně u kterých je potřebné stimulovat vnímání tělesného schématu. Tato poloha jde kombinovat s polohou hnízdo, kdy výsledně má klient celé tělo zabalené a obložené. Díky rukou na hrudníku může vnímat svůj dech. Jako velmi vhodné jsou polohovací pomůcky canisterapeutičtí psi, blízcí klienta. Poté klienta přikryjeme, ale musí mít vždy volbu úniku odkopnutím přikrývky. Před uložením můžeme klienta stimulovat zklidňující koupelí nebo stimulací vestibulární Masáž stimulující dýchání a kontaktní dýchání Obě techniky jsou způsobem komunikace mezi terapeutem a klientem. Dýchání klienta se tak může změnit na pravidelné, prohloubené a klidné a jedinec bude moci opět vnímat sebe sama a okolní svět. Masáž stimulující dýchání nabízí klientovi jistotu, uvolnění, zklidnění a buduje mezi terapeutem a klientem vztah. Pozitivní efekt má především u klientů agresivních. Masáž je prováděná rytmicky 33 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. tamtéž, s Srov. tamtéž, s

25 rukama terapeuta, kdy dotek musí mít určitou intenzitu a ruce nesmí opustit klientovo tělo. Masírují se záda nebo hrudník alespoň 3-5 minut. Začne-li klient kašlat, přestaneme masírovat a podpoříme ho k vykašlání sekretu vibračními pohyby. Kontaktním dýcháním zprostředkuje terapeut nádech a výdech prostřednictvím svých nebo klientových rukou na jeho hrudníku (lze i hrudník na hrudník) Vestibulární stimulace Vestibulární stimulací aktivujeme rovnovážné ústrojí. Tím usnadňujeme klientovi orientovat se ve vlastním těle a okolí, vnímat polohu a pohyb těla a stabilizovat oběhový systém. Touto stimulací lze snížit svalové napětí a nachystat klienta na následnou mobilizaci. U ležícího klienta otáčíme jemně hlavou stále položenou na podložce. Pohyby provádíme 3-5 krát oběma rukama. Hlavu otáčíme též před každou změnou polohy těla klienta ve směru změněné polohy. U sedícího klienta stimulujeme vestibulární ústrojí houpavými pohyby, buď klient sám nebo s naší dopomocí (pohyb ovesného klasu v ovesném poli - pohyby ve tvaru ležaté osmičky). Vestibulárně stimulovat můžeme také prostřednictvím polohovacího lůžka, závěsného houpacího vaku či asistovaným pohybem končetin Vibrační stimulace Vibrační stimulací podporujeme vnímání vibrací z povrchu do hloubky těla. Stimulujeme receptory kůže, ale i nitra těla (šlach, svalů, kostí, kloubů). Vibraci mohou vyvolávat různé vibrující prostředky, ale i ruce terapeuta. 36 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. 37 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 105,

26 Manuálně můžeme stimulovat klouby končetin, dýchání nebo vřadit tento prvek do somatické zklidňující stimulace. Vibrující předměty vkládáme do dlaní klienta, přikládáme do okolí kloubů. Stimulovat můžeme také celé tělo (např. vibrující matrace) nebo způsobem vibrace tělo na tělo. Stimulační schopnosti mají i hudební nástroje, člověk vydávající tón. Vibrační stimulace se nesmí používat u klientů s varixy, krvácivými stavy, porušenou integritou kůže, s poraněním Optická stimulace Prostředí zdravotnických pracovišť je často pro klienty málo stimulující a může vyvolávat stres, pocity úzkosti, strachu až agresi. Příčinou je neznámé prostředí a předměty v okolí klienta, které nemají v paměťových stopách své místo, a proto nejsou tyto cizí informace zpracované. Kreativita je nepostradatelnou vlastností terapeutického týmu při optické stimulaci, který se opírá o biografickou anamnézu a může u klienta vytvořit pocit jistoty a bezpečí. Dodržujeme zásady: Klienta nepřetěžujeme, stimulujeme cíleně a po částech. Zajistíme kompenzační pomůcky (např. brýle). Nabízíme klientovi obrázky, fotografie, které zná, měli by být dostatečně velké, jednoduché (aktivizují činnost mozku a podporují paměťové stopy). Umisťujeme je do zorného pole, ale i mimo něj s cílem vyvinout u klienta pohyb. Jakoukoli změnou tělesné polohy stimulujeme klienta orientovat se ve vlastním těle a svém okolí. Objekty necháváme v klientově blízkosti. Nabízíme klientovi podle jeho stavu možnost sledovat jeho oblíbené pořady v televizi, ale ne příliš dlouho. Dávejme klientovi podklad pro orientaci v čase (zraková kontrola hodin ). Volíme barevnost (ložní prádlo, oddělení stropu a zdí ). Sledované objekty měníme (prevence dezorientace, halucinace klienta). Klienta sledujeme pro možnost vzniku negativních emocí a asociací Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 107,

27 2.6.5 Auditivní stimulace Prostřednictvím auditivní stimulace se snažíme klientovi: zajistit kontakt poskytnout informace o jeho těle a okolí nabídnout pocit jistoty a orientace stimulovat vzpomínky, vnímání naučit ho nová slova zlepšit rozlišovací funkci sluchového aparátu Opět vycházíme z biografické anamnézy (sluchové nedostatečnosti, naslouchadla, druh oblíbené hudby ). Auditivní stimulaci poskytujeme: 1. Řečí - vyprávěnou, předčítanou, reprodukovanou ze záznamu. Nejvhodnější terapeutem je blízká osoba klienta, která ho oslovuje a hovoří s ním jemu známou a srozumitelnou formou. 2. Hudbou (hrou na hudební nástroj) - muzikoterapeut, klient sám či jeho blízcí. 3. Zpěvem - zpívající může být: muzikoterapeut, sám klient, jeho blízcí. Pro správnou účinnost této stimulace musíme při aplikaci omezit rušivé zvuky, nehovořit s jinými osobami i pokud klient poslouchá televizi, rádio, sledovat reakce klienta, poskytovat jasné slovní informace, vždy respektovat desatero bazální stimulace. Nerozumí-li klient mluvenému slovu, může použít terapeut pro dorozumění např. karet s obrázky. Tím může předejít vzniku dezorientace a agrese Orální stimulace Ústa člověka jsou nejaktivnější a nejcitlivější zónou lidského těla. Chuťový prožitek je pozitivní stimul, kterým podporujeme vnímání klienta, které se projeví zvýšením svalového napětí v oblasti dutiny ústní. Orální stimulaci můžeme aplikovat 39 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. tamtéž, s

28 samostatně nebo jako součást přípravy na příjem potravy. Po uložení klienta do vhodné polohy mu dáme ochutnat jemu lahodnou chuť a sledujeme jak reaguje. Neprovádíme u unaveného klienta. S orální stimulací lze kombinovat i péči o dutinu ústní. Nejprve ale zjistíme stav dutiny ústní (defekty, rty, tvorbu slin, citlivost na podněty). Touto kombinovanou stimulací nejen očisťujeme dutinu ústní a navozujeme příjemný pocit, ale i podporujeme tvorbu slin, snižujeme napětí v oblasti dutiny ústní, aktivujeme paměťové stopy a s klientem navazujeme kontakt. Po iniciálním doteku pro snížení napětí informujeme klienta somatickou, orofaciální nebo vestibulární stimulací v oblasti obličeje. Vhodné je používání molitanových štětiček, které dobře nasávají chuťové médium. Nekombinujeme více chutí než tři. K ústům přistupujeme ze strany a nikdy ne násilím.stimulovat můžeme i cucacími sáčky (oblíbená poživatina v mulu). Příjem potravy vyvolává kromě cíle výživného i libé pocity. Má dvě fáze. V perorální využíváme vjemů čichových, taktilně-haptických, vizuálních, gustačních. Druhá fáze je orální, důležitá je vhodná poloha pro polykání. Při krmení nespěcháme, po polknutí chvilku počkáme, než dáme další sousto, uplatňujeme asistovanou péči vedeme ruku klienta. Stále s klientem komunikujeme a vytváříme příjemnou atmosféru Olfaktorická stimulace Prostřednictvím čichu získává člověk spoustu informací, vůně mu vytváří asociace. Stejná vůně může vyvolat u dvou odlišných jedinců různé pocity. Proto i u olfaktorické stimulace vycházíme z biografické anamnézy, abychom předešli negativní stimulaci. Účinnými stimuly jsou vůně spojené s blízkou osobou klienta (pachové stopy z oblečení), s toaletními potřebami, s jídlem, s pachy související s povoláním, se zájmy klienta. Zcela nevhodné jsou vonné svíčky. Aby byla stimulace účinná, neaplikujeme vůně a pachy nepřetržitě, ale v souvislosti s určitou situací, činností (toaleta klienta). Zapojujeme současně i stimulaci taktilně-haptickou a optickou Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s Srov. tamtéž, s

29 2.6.8 Taktilně-haptická stimulace Nedostatek taktilně-haptické stimulace se projevuje nenechavýma rukama hyperaktivního, neklidného klienta. Pocity úzkosti, strachu, nejistoty způsobují předměty, které klient nahmatá a nepoznává je (např. močový katétr). Opět tedy vycházíme z biografické anamnézy a klientovi nabízíme jemu známé, oblíbené věci (plyšová hračka, tenisová raketa, ale i ponožky, spodní prádlo apod.). Takto stimulujeme paměťovou stopu a ruku vedeme k činnosti. Různé části těla vnímají jinak dotek, tlak, chlad, teplo, vibrace. Vnímání bolesti má ochranný vliv. Ruce společně s ústy jsou nejaktivnějšími částmi těla. Tyto části lze stimulovat masáží. Vhodné je i zde zapojovat auditivní, optickou a olfaktorickou stimulaci. U klientů, kteří nepohybují prsty aplikujeme stimulaci asistovaně Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s

30 3 PRÁCE S KONCEPTEM BAZÁLNÍ STIMULACE Přínos používání konceptu bazální stimulace u klientů ve zdravotnických a jiných zařízeních je výhodný. Snižuje finanční náklady oddělení, protože se zkracuje doba hospitalizace nemocného a může zaměstnávat menší počet zdravotníků, protože neklidný, dezorientovaný pacient potřebuje pro svou bezpečnost větší množství personálu (dezorientaci a neklidu předcházíme užíváním prvků bazální stimulace). Jediné náklady jsou spojené s úhradou kurzu bazální stimulace. 44 Těžce postižený člověk má omezenou nebo změněnou oblast tělesnou, emociální, sociální, komunikační a kognitivní. Má jiné prožitky, jinak se projevuje. Je narušena jeho celistvost, aktivita, nachází se v izolaci. 45 Aplikace konceptu bazální stimulace na klienty není omezena věkem. Používat ho můžeme již u nedonošených dětí, tedy v neonatologii a až po klienty vysokého věku. Dobrých výsledků dosahujeme u nemocných ve vážném stavu v intenzivní medicíně (na umělé plicní ventilaci, u nemocných ve vigilním komatu, u klientů po kraniocerebrálních poraněních, somnolentních, dezorientovaných, po cévních mozkových příhodách), v geriatrii ( Morbus Alzheimer a jiné demence), v psychiatrii, u mentálně postižených, ale i částečně na standardních odděleních a v ambulantní péči. 46 S konceptem bazální stimulace nepracují pouze zdravotničtí pracovníci v nemocničních zařízeních, ale zapojuje se na základě proškolování do konceptu stále více organizací. Dobré zkušenosti mají v zařízeních pro seniory, agenturách domácí péče, hospicích, léčebnách dlouhodobě nemocných, ústavech sociální péče pro děti i dospělé, ale i rodinní příslušníci klienta. Ti si svého blízkého berou do domácího, 44 Srov. 45 Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením I. Základní informace. Speciálně pedagogická diagnostika, s. 5, Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bazální stimulace v práci sestry, Sestra, 2003, č. 1, s

31 tedy jemu známého prostředí a pečují o něj na základě dovedností, které se naučili od terapeuta či lektora z kurzu bazální stimulace. A tak i na těchto místech se koncept stal neodmyslitelnou součástí života blízkých klienta. 3.1 Zdravotní sestra a koncept bazální stimulace Image sestry Práci zdravotní sestry by měl provádět člověk, který je schopen empatie. Umět se vcítit do stavu klienta neznamená umět nemocného politovat, soucítit s ním. Empatická sestra si musí umět představit, co klient cítí a potřebuje v dané situaci. Předmětem našeho zájmu je nemocný člověk nikoli jeho nemoc, potíže. Po tomto zjištění přistupuje sestra ke klientovi jinak, zaměřuje se především na něj. Nemocní ve zdravotnických zařízeních postrádají často pochopení a lidský přístup. Právě jemu by mnohdy dali přednost před odbornými zákroky a vyšetřeními. Chtějí, aby byly uspokojeny jejich základní potřeby (kvalitní spánek, podávání stravy, hygienická péče, správný přístup a chování ošetřujících apod.). Z ošetřujícího personálu by měl na ně dýchnout pocit, že je tu někdo pro ně, někdo, kdo je má rád a bere je jako člověka. Práce s konceptem bazální stimulace dává do rukou zdravotních sester a dalších terapeutů léčebnou moc, kterou stimulují pacientovy smysly. Sestra se snaží do každé práce s klientem proplést koncept bazální stimulace. Jedná se o integraci nových prvků do péče a tak si většina zdravotníků myslí, že se jedná o ztížení jejich práce. Ale opak je pravdou. Například hygienickou péči neprovádí dvě, nýbrž pouze jedna sestra. Sestra sama rozhoduje, určuje způsob aplikace jednotlivých prvků bazální stimulace podle stavu a biografie klienta. S klientem pracuje zcela sama, musí postřehnout každou změnu, reakci klienta a i u banální činnosti musí přemýšlet. Přizpůsobit okolí lůžka klientovým představám a vytvořit příjemné podnebí, se díky tvořivosti sester dá vybudovat i ve zdravotnických zařízeních, kde je klient obklopen cizím, chladným prostředím a množstvím neznámých zvuků a přístrojů. Není k tomu zapotřebí velkých finančních prostředků, stačí vycházet z biografické anamnézy 30

32 klienta a zpestřit mu prostředí jeho denního pobytu jemu příjemnými, osobními věcmi. Nekonečné dlouhé dny strávené v nemocničním prostředí mu budou rychleji ubíhat, bude-li mít na dohled hodiny. Pozitivně působí na klienty i barevné odlišení lůžkovin, barvy stěn s odlišením stropu, podlah, obrysů oken a dveří, barevné motivy a další. Ohleduplnost a fantazie zdravotníka dokáže vytvořit klidné a příjemné klima, které klient potřebuje pro své uzdravení. Vše je v rukou kreativního zdravotnického týmu. Díky taktnosti a kreativitě terapeutů se pak klient cítí jistěji, bezpečněji a eliminuje stres. 47 Příjemné a uzpůsobené prostředí působí pozitivně i na rodinu klienta, která tak získává důvěru k terapeutovi i ke konceptu bazální stimulace. 48 Koncept je tedy možnou prevencí syndromu vyhoření. Dává sestrám možnost samostatné práce, samostatného rozhodování a možnost projevit svůj pracovní elán, kreativitu. Zvyšuje společenskou prestiž ošetřovatelství a kvalitu poskytované péče. 49 Ve zdravotnictví pracuje stále více zdravotních sester vyššího věku. Důvodem je, že mladé sestry hledají uplatnění v zahraničí s vidinou vyšších výdělků a nebo po ukončení studia se vydávají na zcela odlišnou cestu. Toto malé procento mladších sester vyhledává častěji práci v oborech intenzivní medicíny, zatímco sestry s delší praxí pracují s nemocnými v domovech důchodců, hospicích, na standardních odděleních. Tyto sestry mají za sebou již značné zkušenosti, prošly řadou rozdílných pracovišť a domnívám se, že v prvé řadě pohlíží na klienta s jeho problémy, potížemi. Jsou emočně a duševně zralejší. Dokonalé ovládání přístrojů, pohotové úkony, práci ve stresu nepovažují ve svém povolání za prioritní. Jedná se o představu sestry empatické, obětavé, důvěryhodné. Oproti tomu sestřička, která svou praxi právě zahajuje, se zaměřuje na to, aby vynikala po odborné stránce a efektně ovládala moderní techniku, čímž si myslí, že klientovi nejvíce pomáhá. Ale, že ten potřebuje především lidský přístup, pochopení, chvilku nezávislé rozmluvy, pohlazení, nepovažuje za nejdůležitější. Tento obraz sestry se řídí spíše rozumem než emocemi. 47 Srov. MECHOVÁ, Irena; MAJKUSOVÁ, Kamila, Bazální stimulace na JIP, Sestra, 2006, č. 12. s Srov. WOLFFOVÁ, Věra, Bazální stimulace pohled ze zákulisí, Sestra, 2006, č. 6, s Srov. Srov. 31

33 3.1.2 Komunikace Profesionální image sestry je založena i na umění komunikovat. Komunikace je nepostradatelnou součástí ošetřovatelské péče. Umění komunikovat dává zdravotnickým pracovníkům velkou moc podporovat u pacientů zdraví, budovat užší vztahy s pacienty, jejich blízkými a ostatními zdravotníky. Lepší důvěru, pocit jistoty a dobrou spolupráci si vybuduje klient u zdravotníka, který nepovažuje mluvení s nemocným za zbytečné. Klient by měl cítit, že není na obtíž a zdravotník je tady jen pro něj. 50 Komunikace je způsob dorozumívání, při kterém musíme vědět co, kdy, kde a jak říci. Během ní dochází k určitému spojení mezi dvěma nebo více lidmi. Schopnost komunikovat je často podceňována. Zdravotníci upřednostňují raději diagnostickoterapeutické dovednosti a opomíjejí, že u nemocného si získají snáze důvěru a spolupráci uměním komunikovat. 51 Komunikaci dělíme na verbální (slovní) a neverbální (řeč těla). Verbální komunikace Vyjadřujeme-li se slovně, nezáleží pouze na volbě slov. Velkou úlohu hraje i hlasitost a rychlost řeči, výška hlasu, intonace, pomlky, přítomnost slovních parazitů, délka projevu. Zdravotní sestra používá pro svou práci tři druhy rozhovorů. Informačním rozhovorem poskytuje informace, edukativním se snaží vychovávat ke zdraví a terapeutickým by měla léčit. Sestra nejen hovoří, ale musí umět naslouchat nemocnému a vytvořit vzájemnou důvěru. Nepostradatelná je zde opět schopnost empatie. Pak k nám pacient najde snáze cestu a bude ochoten se nám svěřit s negativními, ale též pozitivními emocemi. 50 Srov. VLÁSKOVÁ, Dita, Komunikační audit cesta k pacientově spokojenosti a důvěře ve zdravotnickém zařízení, Sestra, 2007, č. 10, s. 24. Srov. HONZÁK, R., Komunikační pasti v medicíně, s Srov. HONZÁK, R., Komunikační pasti v medicíně, s

BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ. Miluše Hurtová

BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ. Miluše Hurtová BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ Miluše Hurtová uznávaný pedagogicko ošetřovatelský koncept Historie autorem konceptu je Prof. Dr. Andrea Fröhlich 70. léta 20. století 80. léta 20. století zdravotní sestra

Více

BAZÁLNÍ STIMULACE. Projekt Comenius Regio

BAZÁLNÍ STIMULACE. Projekt Comenius Regio BAZÁLNÍ STIMULACE Bazální stimulace není vlastně o ničem jiném, než o připomínání života nemocnému, který žil před nemocí, o lásce a o blízkém vztahu. Jakási spojnice mezi dřívějším životem a nynějším,resp.

Více

Bazální stimulace v péči a ve vzdělávání osob s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením

Bazální stimulace v péči a ve vzdělávání osob s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením Bazální stimulace v péči a ve vzdělávání osob s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením PhDr. Karolína Friedlová, Praxisbegleiter für Basale Stimulation, Nr. 608 v EU certifikovaný lektor a supervizor

Více

Polohování pacienta. Název kapitoly. Polohování pacienta v konceptu bazální stimulace. 1. Motivační úvod ke kapitole

Polohování pacienta. Název kapitoly. Polohování pacienta v konceptu bazální stimulace. 1. Motivační úvod ke kapitole Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Nové trendy v ošetřovatelské péči Polohování pacienta Polohování pacienta v konceptu bazální stimulace PhDr. Lenka Machálková, Ph.D. 1. Motivační

Více

RHB 4. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

RHB 4. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje RHB 4 Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Listopad 2010 Tondrová Irena Bc. Bazální stimulace Koncept bazální stimulace vychází z nejnovějších

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Bazální stimulace. Mgr. Renata Vytejčková

Bazální stimulace. Mgr. Renata Vytejčková Bazální stimulace Mgr. Renata Vytejčková Důležité termíny: autobiografie klienta historie klienta, jeho návyky, zvyky a zkušenosti; bazální stimulace vývoj podporující vědecký koncept kinestezie soubor

Více

BAZÁLNÍ STIMULACE. Vážená paní, Vážený pane,

BAZÁLNÍ STIMULACE. Vážená paní, Vážený pane, BAZÁLNÍ STIMULACE Vážená paní, Vážený pane, Váš příbuzný či blízký se nachází v naší péči, na které je plně závislý. Naší snahou je provádět co nejosobnější ošetřovatelskou péči s ohledem na potřeby a

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA. Jana Kučová Miluše Jozková

HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA. Jana Kučová Miluše Jozková HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA Jana Kučová Miluše Jozková HANDLING Manipulace s dítětem během běžných aktivit Součást komfortní péče o novorozence Význam kontaktu Prostředek komunikace

Více

Komunikace s pacientem

Komunikace s pacientem Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Nové trendy v ošetřovatelské péči Možnosti komunikace s pacientem Komunikace s pacientem PhDr. Lenka Machálková, Ph.D. 1. Motivační úvod ke

Více

Rehabilitační ošetřovatelství úvod do konceptu Bazální stimulace

Rehabilitační ošetřovatelství úvod do konceptu Bazální stimulace Úvod do fyzioterapie propedeutika I Rehabilitační ošetřovatelství úvod do konceptu Bazální stimulace Rehabilitační ošetřovatelství léčebná rehabilitace zaměřená na profylaxi sekundárních komplikací a poškození

Více

Informační list. Bazální stimulace a Reminiscenční terapie

Informační list. Bazální stimulace a Reminiscenční terapie Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175 Jindřichův Hradec II, 377 01, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 Domov seniorů Jindřichův Hradec Otín 103 377 01 Jindřichův Hradec Česká republika

Více

VADEMECUM BAZÁLNÍ STIMULACE. Příručka pro nejbližší osoby pacientů ošetřovaných v konceptu Bazální stimulace

VADEMECUM BAZÁLNÍ STIMULACE. Příručka pro nejbližší osoby pacientů ošetřovaných v konceptu Bazální stimulace VADEMECUM BAZÁLNÍ STIMULACE Příručka pro nejbližší osoby pacientů ošetřovaných v konceptu Bazální stimulace Člověk je bez rodiny jako strom bez života. OBSAH Úvod 3 Něco málo z historie 4 Bazální stimulace

Více

Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Boskovice

Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Boskovice Bazální stimulace a Reminiscenční terapie v MSSS Boskovice Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Boskovice Vážené rodiny našich klientů, chtěli bychom Vás seznámit se dvěma koncepty, které v našem

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Neurorehabilitační péče po CMP

Neurorehabilitační péče po CMP Neurorehabilitační péče po CMP As. MUDr. Martina Hoskovcová Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Ucelená rehabilitace výcvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího stupně funkčních

Více

Pomáháme učitelům odborně růst

Pomáháme učitelům odborně růst Střední zdravotnická škola Kroměříž Sborník ke konferenci Pomáháme učitelům odborně růst Vzdělávací programy pro učitele odborných předmětů na středních zdravotnických školách. CZ.1.07/1.3.00/19.0020 Obsah

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Implementace konceptu stimulace vnímání

Implementace konceptu stimulace vnímání Implementace konceptu stimulace vnímání do ošetřovatelské péče Mgr.et Mgr. J.Dresslerová KARIM FN Brno Bohunice 16.11.2013 Schopnost vnímání se rozvíjí již v embryonálním životě vnímání vibrací vnímání

Více

2. Hlavní výzkumná otázka a vedlejší výzkumné otázky

2. Hlavní výzkumná otázka a vedlejší výzkumné otázky 1. Téma, úvod a cíle výzkumu. Téma mé diplomové práce nese název Bazální stimulace u jedinců se středně těžkou, těžkou mentální retardací a s kombinovaným postižením. Toto téma jsem si vybrala už na základě

Více

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Integrativní Validace podle Richard. Mgr. Petr Kudělka

Integrativní Validace podle Richard. Mgr. Petr Kudělka Integrativní Validace podle Richard Mgr. Petr Kudělka Hlavní linie IVA podle Richard Nejdůležitější je svět prožitků a úhel pohledu na skutečnost lidí s demencí, ne náš. IVA podle Richard v ČR 1. kurz

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

Mgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice tel: Kvalita v nemocnici

Mgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice tel: Kvalita v nemocnici Mgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice vladimira.vavrova@npr.agel.cz tel: 581 271 266 Kvalita v nemocnici Nemocnice se systémem kvality zabývá již dlouhodobě, v roce 25 získala nemocnice nejprve

Více

Ústav ošetřovatelství

Ústav ošetřovatelství NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 Studijní program: Ošetřovatelství Studijní obor: Všeobecná sestra Forma studia: Prezenční a kombinovaná Akademický rok: 2012/2013 Jedná se o

Více

Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu

Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu Mikula J, Müllerová N. Prevence dekubitů. Praha: Grada Publishing, 2008. Polohování pacienta po cévní mozkové příhodě (CMP) je velmi důležité a mělo by

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND SNOEZELEN PRAHA & EU. Mgr. Hana Hönigsfeldová. ImVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOMM STI PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND SNOEZELEN PRAHA & EU. Mgr. Hana Hönigsfeldová. ImVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOMM STI PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND SNOEZELEN PRAHA & EU ImVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOMM STI Mgr. Hana Hönigsfeldová PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Historie snoezelenu Vznik prvních multismyslových místností

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

praktická ukázka změny polohy klienta posazení, postavení, otáčení a posouvání v lůžku, oblékání

praktická ukázka změny polohy klienta posazení, postavení, otáčení a posouvání v lůžku, oblékání Církevní ZŠ a SŠ Plzeň Táborská 28, 326 00 Plzeň Obor vzdělání (kód a název): 74-41-M/01 Sociální činnost Forma vzdělávání: dálková SOUBOR MATURITNÍCH OKRUHŮ PEČOVATELSTVÍ pro školní rok 2018/2019 1. Péče

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním střev

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním střev Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním střev 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního klienta navrhněte plán oše péče. 2. Určete aktuální ošetřovatelské problémy.

Více

Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42)

Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42) REMISVIT,z.ú. Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Poznáváme,, na

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučníku

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučníku Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučníku Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Péče o K/N na chirurgického oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním vylučovacího systému - glomerulonefritis

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním vylučovacího systému - glomerulonefritis Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním vylučovacího systému - glomerulonefritis Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučových cest

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučových cest Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CHOPN. Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním žlučových cest Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské

Více

Intenzivní péče u neklidného pacienta. Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové

Intenzivní péče u neklidného pacienta. Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové Intenzivní péče u neklidného pacienta Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové Delirantní stav Jedná se o kvalitativní poruchu vědomí, která vzniká náhle nebo v krátkém

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Význam dechové rehabilitace u nemocných se spinální svalovou atrofií

Význam dechové rehabilitace u nemocných se spinální svalovou atrofií Význam dechové rehabilitace u nemocných se spinální svalovou atrofií Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D., odborná asistentka Katedry fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc U pacientů

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011

Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Zátěžová situace u rodičů Během těhotenství vzniká těsné spojení mezi matkou a dítětem.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Aktivizující sebepéče u pacienta smyslové vnímání. Smyslové vnímání zrak

Aktivizující sebepéče u pacienta smyslové vnímání. Smyslové vnímání zrak Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Nové trendy v ošetřovatelské péči Aktivizující sebepéče u pacienta smyslové vnímání Smyslové vnímání zrak PhDr. Lenka Machálková, Ph.D. 1. Motivační

Více

SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ

SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ 1. Celkový počet absolventů v jednotlivých oborech (kvalifikační studium) a celkový počet sester a asistentů v praxi 2. Srovnání činností všeobecné sestry a zdravotnického

Více

Příběhy našich pacientů hospitalizovaných za dobu činnosti NIP VAMED Meditera NSZ Mostiště: Příběhy

Příběhy našich pacientů hospitalizovaných za dobu činnosti NIP VAMED Meditera NSZ Mostiště: Příběhy Příběhy našich pacientů hospitalizovaných za dobu činnosti NIP VAMED Meditera NSZ Mostiště: Příběhy Příběh první Pac. 44 let po úraze byla postižena plicní embolií, s opakovanými resuscitacemi oběhu. Na

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s poruchou tepenného prokrvení končetin.

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s poruchou tepenného prokrvení končetin. Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s poruchou tepenného prokrvení končetin. Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Jak budeme asistovat

Více

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM Umělá plicní ventilace slouží k podpoře dýchání - korekci respirační insuficience 1. typu porucha transportu plynů na alveokapilárním rozhraní, způsobena postižením

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater 1. Vysvětlete příznak - dekubitus 2. stupně. 2. Klient má dekubitus - jaké budou Vaše ošetřovatelské

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Zkouška je složena ze dvou částí. 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva Obsah 1. části Praktická část maturitní zkoušky bude probíhat v Domově

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Brno, 12. 11. 2016 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Uspořádání již 4. Kulatého stolu je známkou

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB

SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

PRACOVNÍ POSTUP PÉČE O NEKLIDNÉHO PACIENTA/KLIENTA POUŢITÍ OMEZOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

PRACOVNÍ POSTUP PÉČE O NEKLIDNÉHO PACIENTA/KLIENTA POUŢITÍ OMEZOVACÍCH PROSTŘEDKŮ PRACOVNÍ POSTUP PÉČE O NEKLIDNÉHO PACIENTA/KLIENTA POUŢITÍ OMEZOVACÍCH PROSTŘEDKŮ Vydání: 2. 5. 2008 Frekvence kontroly: 1x ročně Česká asociace sester Prezidium Připomínkové řízení do: 29. 2. 2008 Odborný

Více

DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ

DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ Domov důchodců Ústí nad Orlicí poskytuje komplex sociálních služeb, které si kladou za cíl umožnit seniorům a osobám s demencí plnohodnotný život s přihlédnutím k individualitě

Více

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě 1. Poslání Domova pro seniory Bechyně V našem domově poskytujeme klientům sociální pobytovou službu. Zajišťujeme jim zde prožití klidného stáří v příjemném a bezpečném prostředí. Naše služba patří seniorům,

Více

Péče o K/N na interním oddělení

Péče o K/N na interním oddělení Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním dýchacích cest - bronchopneumonie Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Zhodnoťte hodnotu

Více

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o Využití konceptu Bazální stimulace u lidí s těžkou formou mentálního a kombinovaného postižení

Více

Logopedie Logopedie se zabývá nápravou vrozených či získaných poruch komunikačních schopností. Na rozvoj komunikačních dovedností se zaměřujeme v předmětu Řečová výchova. Žákům s rozsáhlejšími řečovými

Více

Metodika. pro oblast bazální stimulace v organizaci. Zpracovala: Mgr. Hedvika Borýsková. V Brně

Metodika. pro oblast bazální stimulace v organizaci. Zpracovala: Mgr. Hedvika Borýsková. V Brně Metodika pro oblast bazální stimulace v organizaci Zpracovala: Mgr. Hedvika Borýsková V Brně 10.12.2018 Vytvořeno v rámci projektu: Rozvoj kvality pečovatelské služby a rozšíření nabídky poskytovaných

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta se sádrovou fixací 2. Určete aktuální ošetřovatelské problémy.

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta se sádrovou fixací 2. Určete aktuální ošetřovatelské problémy. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CHOPN. Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta se sádrovou fixací Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace:

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Raná péče / intervence

Raná péče / intervence Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH Mgr. Kožešníková Lucie MUDr. Eduard Havel, Ph.D. Rehabilitační klinika FN a LF UK Hradec Králové, přednostka doc. MUDr. E. Vaňásková,

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnická

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnická VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnická Bazální stimulace z pohledu klienta v bezvědomí Bakalářská práce Autor: Petra Eliášová Vedoucí práce: Mgr. Markéta Křivánková Jihlava 2011 Vysoká

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

A. PODKLAD PRO ROZHOVOR S KLÍČOVÝM PRACOVNÍKEM C. SCHÉMA PRO ZÁZNAM INFORMACÍ Z METODICKÝCH POKYNŮ

A. PODKLAD PRO ROZHOVOR S KLÍČOVÝM PRACOVNÍKEM C. SCHÉMA PRO ZÁZNAM INFORMACÍ Z METODICKÝCH POKYNŮ PŘÍLOHY A. PODKLAD PRO ROZHOVOR S KLÍČOVÝM PRACOVNÍKEM B. PODKLAD PRO ROZHOVOR S METODIKEM PLÁNOVÁNÍ C. SCHÉMA PRO ZÁZNAM INFORMACÍ Z METODICKÝCH POKYNŮ D. SCHÉMA PRO ZÁZNAM INFORMACÍ Z DOKUMENTACE KLIENTŮ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. PRACOVNÍ POSTUP PÉČE O NEKLIDNÉHO PACIENTA/KLIENTA POUŽITÍ OMEZOVACÍCH PROSTŘEDKŮ Vydání: 2. 5. 2008 Revize provedena: 1. 6. 2010 Česká asociace sester Prezidium Připomínkové řízení do: 29. 2. 2008 Frekvence

Více

Vážená paní, pane, Předem Vám mnohokrát děkujeme za spolupráci. Pracovníci domova důchodců Velká Bíteš

Vážená paní, pane, Předem Vám mnohokrát děkujeme za spolupráci. Pracovníci domova důchodců Velká Bíteš Vážená paní, pane, chtěli bychom Vás poprosit o spolupráci při sepsání životního příběhu Vašeho příbuzného, který by měl pomoci k jeho lepšímu poznání a k posílení jeho důstojnosti. Pokud má pečující personál

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - komplikace gastroduodenálního vředu

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - komplikace gastroduodenálního vředu Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - komplikace gastroduodenálního vředu Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě

Více

1 Zadání ošetřovatelské anamnézy

1 Zadání ošetřovatelské anamnézy 1 Zadání ošetřovatelské anamnézy Cíle pro žáka vysvětlit klíčové pojmy charakterizovat činnosti zdravotnického asistenta při zadávání ošetřovatelské anamnézy seznámit se se zadáním ošetřovatelské anamnézy

Více

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. 1. Prevence zubního kazu u dětí mladšího školního věku. 2. Problematika péče u pacientů s bolestmi zad. 3. Hematoonkologičtí jedinci a život s nimi. 4. Celiakie u dětí. 5.

Více

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42)

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42). Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Kontakt: PhDr.

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42)

Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42) REMISVIT,z.ú. Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Poznáváme,, na

Více

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015 Program relaxace a doprovázení Miroslava Barešová Říjen 2015 Obsah prezentace Domov důchodců Bystřany Začátky projektu Realizace projektu Přijetí klienta, dotazník Používané techniky Vedení dokumentace

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017 Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký

Více