Vysoké školství a současný trh práce. Jana M. Šafránková

Transkript

1 Vysoké školství a současný trh práce. Jana M. Šafránková 1

2 Obsah Úvod Teoretické přístupy a metodologie Výsledky 1. Vzdělání a podmínky ve společnosti 2. Motivace studentů studovat vysokou školu 3. Vzdělávání a znalosti studentů a absolventů z hlediska potřeb trhu práce Závěr 2

3 Úvod V posledních deseti letech dochází postupně ke změnám v oblasti vysokého školství vzhledem k začátku tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Nová technologicko-ekonomická situace přináší významné změny v systému vzdělávání, týká se všech stupňů vzdělávací soustavy. Cílem příspěvku je reflektovat a diskutovat některé z těchto změn v oblasti vysokého školství, a to jak zvyšování počtu univerzitních studentů a absolventů, jejich potenciální zaměstnatelnost ve vztahu k požadovaným kompetencím, tak některé možné a předpokládané změny v obsahu vzdělávání ve vztahu na současný i budoucí trh práce. V příspěvku jsou jako příklady využity komparace výsledků longitudálního šetření studentů a absolventů manažerskoekonomických a technických studijních programů. 3

4 Teoretické přístupy Společnost a technologie: 4. průmyslová revoluce, kreativní ekonomika, znalostní společnost 1. průmyslová revoluce je reprezentována kyber- fyzikálními systémy, chytré výroby bez potřeby pracovníků Jaké změny to přináší a přinese do vzdělávání a pracovních příležitostí? Diskutuje se to v problematice lidského kapitálu, znalosti (univerzální, specifické, technické, vědecko-výzkumné, profesionální kompetence a soft skils ( měkké dovednosti ) (Becker 1993,Blundell, Dearden, Meghir and Sianesi 1999, atd.), 4

5 Teoretické přístupy Vzdělání je "investice, která bude v budoucnu přinášet individuální příjmy v podobě zvýšených příjmů jako odměnu za větší znalosti a dovednosti a tudíž za vyšší produktivitu práce a technického pokroku jako příspěvek pro společnost" (Becker 1993) V některých případech je proces vzdělávání popisován jako revoluční proces, jehož význam nahradí bývalé sociální revoluce - radikální změny lze realizovat jinými způsoby, které jsou založeny na vzdělávání jako na celospolečenském procesu. 5

6 Z. Bauman (2004) J. Průcha (2015) Univerzity mají v tomto změněném světě na vybranou jen dvě strategie. Prvá je přizpůsobit se - přijmout tzv. nová pravidla a měřit univerzity jasnými požadavky trhu, pojímat know-how univerzit jako jednu z komodit. Druhá je přesně opačná uzavřít se do sebe, stáhnout se z bezvýchodné situace trhu, na němž univerzity nemají šanci, protože neprodávají flexibilní vědění na jedno použití. Znamená to sice ztratit mnoho z tradiční hodnoty, které odolávají tak mimořádnému tlaku, jímž je vědomí, že nemůžeme nabídnout vzdělání, které zaručuje celoživotní kariéru. Shrnuto společnost vědění a informační společnost sice původně není, alespoň konceptuálně totéž, ale v realitě pozdně moderní společnosti oba modely nebezpečně splývají (Bauman, 2004) Vývoj vysokého školství, nelze posuzovat jen na základě kvantitativních dat o počtu studentů a pedagogických pracovníků. Je nezbytné analyzovat také kvalitativní aspekty, jako je např. obsah a výstupy vysokoškolského vzdělání a to vše v komparaci s vývojem v zahraničí. (Průcha, 2015) 6

7 Metodologie Cílem příspěvku jsou některé otázky zaměřené na rozvoj vysokého školství v kontextu změn v české společnosti s retrospektivním pohledem na vzdělávání v průběhu 20. století na příkladu vývoje znalostí, resp. kompetencí u studentů a absolventů manažerskoekonomických studijních programů. VO1: Existuje nová situace v oblasti vysokého školství, zvýšení počtu studentů a absolventů VO2: Hodnota vzdělání v současné době se mění od znalostí k titulu vysoké školy. VO3: Vzdělávací systém, principy a metody vyššího vzdělání, musí být orientovány na rozvoj teoretických, praktických a sociálních dovedností studentů a tím i absolventů. Vybrané údaje z dlouhodobého sociologického výzkumu "Názory studentů ČVUT na jejich studium" a "Pozice absolventů ČVUT na trhu práce " v období od roku 1996 do roku 2013 na České vysoké učení technické v Praze ( absolventů) Reflex ČVUT absolventů(šafránková) Pilotní průzkum v roce vysokoškolských studentů bakalářské studium - Vysoká škola regionálního rozvoje, ČVUT - MÚVS a 60 kom. studenti magisterského studia Školský management, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (Šafránková, Šikýř) Sekundární analýza statistických údajů Českého statistického úřadu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, OECD a Eurostatu 7

8 ad 1.Vzdělání - některé problémy a poznámky Vzdělání představuje v současnost velmi důležitý faktor, je důležitou hodnotou, a to pro rozvoj jednotlivce i celé společnosti, jeho charakter, pojetí se podstatně proměnilo a proměňuje. Jde především o samotné vzdělání, jeho funkce v současnosti, postavení člověka, lidí, zejména v oblasti práce a zaměstnání a společnosti, společenského systému Pozornost na funkci vzdělání: ve vztahu k člověku jako pracovní síle (v současnosti velmi zdůrazňovaná funkce) k člověku jako občanu v různém typu a stadiu společnosti souvislosti mezi uvedenými funkcemi 8

9 Ad 1.VŠ vzdělání a trh práce V posledních letech se však vazba mezi VŠ vzděláním a trhem práce poněkud komplikuje a to oslabováním přímých vazeb. J. Koucký, M. Zelenka (2011) na základě výsledků šetření mj. uvádějí, že dochází k procesu postupného oslabování přímočarých cest vedoucích ze vzdělání do zaměstnání Důsledky rozšiřujícího se přístupu k vysokoškolskému vzdělání, doprovázené zvyšující se nejistotou dalšího uplatnění absolventů přivedly i vysoké školy k rozvolnění a diverzifikaci programů studia. Oslabuje se vazba na konkrétní povolání a naopak se posiluje rozvoj přenositelných kompetencí, které je možné uplatnit v různých podmínkách a povoláních. Kromě toho se uvádí, že celkově došlo v ČR mezi léty k poměrně výraznému snížení využití znalostí a dovedností v zaměstnání. 9

10 Ad 1. počet vysokoškolských studentů , , , , ,000 studentů (narození 1980 až 1994) ,000 (narození po 1995) Předpoklad po ,000 studentů 10

11 Př. Studenti VŠ podle studijních směrů v ČR Obory Vzdělání, výchova Humanitní vědy, umění Společenské vědy, obchod, právo % 1.místo růst 2,5krát Přírodní vědy, matematika, informatika Technické vědy, výroba, stavebnictví % Zemědělství, veterinářství místo Zdravotnictví a sociální péče Služby

12 Ad 1.Tendence - studenti VŠ Po r se zvyšuje počet VŠ studentů a vysokých škol , Je vytvořena jiná klasifikace oborů, nově v Novele VŠ zákona 2016 Zvyšuje se počet a podíl studentů zaměření společenské vědy - oproti roku 2001 do současnosti zvýšil počet studentů téměř 2,5krát, % všech studentů bakalářského a magisterských oborů Jen v omezeném počtu v technických vědách, výrobě a stavebnictví - 14% Po roce 2010 určitý pokles počtu ( nar a později, populační pokles) Ženy růst počtu studujících žen, tisíc a v roce 2013 více než 205 tisíc, jednalo se o nárůst o 110% 12

13 Komparace počtů absolventů dle OECD a CR (Kleňhová, 2016) Počet vysokoškolské vzdělání - země OECD ČR: Věk 25 až 34 OECD 41% CR 30% Věk 55 až 64 OECD 25% CR 15% Počet zaměstnaných podle vzdělání: Základní vzdělání OECD 56% CR 53% Střední vzdělání OECD 74% CR 78% Vysokoškolské vzdělání OECD 83% CR 84% Počet: Základní vzdělání OECD 12.8% CR 20.7 % Střední vzdělání OECD 7.7 % CR 5.4 % Vysokoškolské vzdělání OECD 5.1% CR 2.6 % 13

14 Ad 2 motivace studentů studovat vysokou školu Motives Students 1995 Students 2001 Students 2016 in % in% in % Better chances on the labour market Graduation from university Higher earnings Professional development Career prospects Enjoyment of student life

15 Důležité kompetence pro uplatněné na trhu práce (multiple choice) Skill for the labour market Students Rank Ability to acquire new knowledge 55% 5. Ability to apply their knowledge 57% Ability to communicate with people 79% 1. Ability to adapt to business requirements40% 6. Teamwork ability 57% Risk capacity 36% 7. Ability to solve problems 76% 2. 15

16 Ad 3. Kompetence dle absolventů a zaměstnavatelů Competencies (scale 10 max., 1 min.) Graduates Employers CTU General knowledge and insight Professional theoretical and methodological knowledge Ability to use expert knowledge in practice Knowledge of the conditions for the use of expert methods and theories in practice Language skills in a foreign language Mathematical skills Computer skills Ability to work with information Skills to identify and solve problems Skills of creative and flexible thinking and acting Presentation skills and writing skills Independent decision-making skills Teamwork Ability to take responsibility Organizational and management skills to lead a team The ability to think and act economically/economic eligibility The ability to communicate with people, to negotiate Ability to adapt to changing circumstances, conditions Ability to work in a multicultural / international environment Ability to train and organize own learning Technical competencies Legal eligibility

17 Závěr VO1: Existuje nová situace v oblasti vysokého školství, zvýšení počtu studentů a absolventů - ověřené VO2: Hodnota vzdělání v současné době se mění ze znalostí k vysokoškolskému titulu - ověřené VO3: Vzdělávací systém, principy a metody vysokoškolského vzdělání, musí být orientovány na rozvoj teoretických, praktických a sociálních dovedností studentů - ověřené. 1.Změny v typologii studijních programů v závislosti na znalostech ekonomických, společenských věd a práva. 2. motivace studentů ke studiu - je preferovat lepší šance na trhu práce s vysokoškolským diplomem, ne znalosti 3.Vážným problémem je, že profesní a osobní kvality absolventů často nesplňují požadavky zaměstnavatelů. (Mají všeobecné znalosti v oblasti jejich zájmu, ale nevědí, jak využít své znalosti v praxi, jak řešit skutečné odborné problémy. 17

18 Co závěrem? Vzdělání jako velmi významná hodnota, složka/faktor souvisí s charakterem společnosti Vyžaduje proces přizpůsobení se požadavkům doby, rozvoje společnosti Přizpůsobení se poznání, výsledkům vědy, technologie, a současně aktivně přispívat k rozvoji nejen vědy a technologií, ale také rozvoji člověka k humanizaci okolí, výroby pracovních procesů Přispívat k lidství, solidaritě, ke změně okolí, podmínek života To vše zahrnuje kritické myšlení, přístupy ke všem oblastem společnosti i života Do jaké míry VŠ vzdělání k tomuto cíli přispívá je otázkou k diskusi Nový typ uspořádání VŠ studia, nový typ studenta, generační změny???? 18

19 Děkuji za pozornost Jana M. Šafránková 19