DVĚ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BAČALKY

Transkript

1 Hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na ptáky spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů DVĚ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BAČALKY Mgr. RADIM KOČVARA Autorizovaná osoba podle 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. pro účely biologického hodnocení podle 67 zákona, č. j /ENV/06 Záříčí 92, CZ Chropyně IČ: , DIČ: CZ Tel: , , burunduk@seznam.cz Pohled do prostoru VE1 od vysílače GSM k západu, (RK) Rozdělovník Výtisk č. 2 14: EMPLA spol. s r. o., Za Škodovkou 305, Hradec Králové Výtisk č. 1: Mgr. RADIM KOČVARA, V Záříčí, 7. ledna , burunduk@seznam.cz Strana 1 (celkem 27)

2 OBJEDNATEL: EMPLA spol. s r. o. Za Škodovkou 305, Hradec Králové Tel: , empla@empla.cz ZHOTOVITEL: Mgr. RADIM KOČVARA Záříčí 92, CZ Chropyně IČO: , DIČ: CZ Tel: , , burunduk@seznam.cz OBSAH 1. ÚVOD CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ METODIKA VYMEZENÍ ÚZEMÍ POSTUP TERÉNNÍHO PRŮZKUMU HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍHO VLIVU A STANOVENÍ KRITÉRIÍ Předpokládané přímé vlivy Předpokládané nepřímé vlivy VÝSLEDKY METODICKÉ VYHODNOCENÍ DRUHŮ ROZDĚLENÍ DRUHŮ Druhy, kterými se není třeba z hlediska výstavby 2 VTE Bačalky zabývat Druhy, kterými se je třeba z hlediska výstavby 2 VTE Byčalky zabývat VYHODNOCENÍ SITUACE ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ POTENCIÁLNÍ DOPADY VLIVY STAVBY VTE NA VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ V KRAJINĚ VLIVY STAVBY VTE S OHLEDEM NA ZÁKON Č. 114/1992 SB OPATŘENÍ K OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ NÁVRH MONITORINGU NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA Přílohy: 1. Metodické doporučení pro postup při hodnocení potenciálních vlivů VTE na obratlovce 2. Přehled populací druhů a jejich vyhodnocení pro řešený kraj 3. Mezinárodní kódy pro stupeň průkaznosti hnízdění 4. Mapové přílohy , burunduk@seznam.cz Strana 2 (celkem 27)

3 1. ÚVOD Na základě zadání objednatele byl zhotovitelem zahájen průzkum území (viz také stanovisko ČSO, s následným hodnocením výstavby dvou větrných elektráren Nordex N90 s celkovou výškou 145 m (průměr vrtule 90 m). Původně byly posuzovány 3 VTE, počet byl však na základě výsledků průzkumu netopýrů (BARTONIČKA 2008) snížen na 2VTE, dále je tak řešena pouze VTE1 a VTE3. VTE jsou uvažovány západně a severovýchodně od obce Bačalky, v okrese Jičín, na území Královéhradeckého kraje. Centrální část se nachází na 50 23' s. š. a 15 09' v. d. ve čtverci 5656 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (PRUNER & MÍKA 1996). Pozornost byla věnována všem druhům ptáků vyskytujících se v daném území (viz mapa v příloze). Přitom byl hodnocen výskyt i v blízkém okolí, a to s ohledem na možné ovlivnění druhů, pro které může být území troficky významné. V tomto ohledu byla zvýšená pozornost věnována prvkům ÚSES (na regionální a nadregionální úrovni), zvláště chráněným územím (PP, NPP, PR, NPR, CHKO) včetně lokalit soustavy NATURA 2000 (PO, EVL). Terénní průzkum umožnil zhodnocení významu území jako takového, a to především s ohledem na přítomné biotopy a celkový charakter lokality z hlediska širších vztahů. Tato zpráva vychází z průzkumu území zahájeného , ve kterém se pokračuje. Zjištěné poznatky tak vycházejí z konce letního období, podzimního tahu a části zimy. Hodnocení je však koncipováno tak, že nevychází pouze z aktuálních poznatků zjištěných při cíleném průzkumu, ale i všech dalších možných vlivů s ohledem na přítomné významné biotopy a lokality v okolí. Cílem této zprávy je tak rozebrat veškeré možní vlivy a dopady na základě současných znalostí. Hodnocení je provedeno v několika krocích, a to 1) posouzení vhodnosti lokality dle přítomnosti významných území v okolí, 2) shromáždění publikovaných údajů o lokalitě, 3) samotný terénní průzkum a následným vyhodnocením možných vlivů VTE. 2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ VTE jsou zamýšleny na ploše zemědělské půdy, která je intenzivně využívaná. Pěstované plodiny jsou různorodé, nejčastěji obiloviny, řepka a kukuřice. Nejbližší porosty dřevin se nacházejí severně (VTE1) a jihozápadně (VTE3) od VTE, jedná se o souvislejší lesní celky. V lesních porostech převažují duby (Quercus sp.), na mnoha místech s vysázenými skupinami smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Je zde bohatá skladba dřevin, zejména na okrajích, v lemových porostech a podél potoků. Z dalších druhů to je zejména habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), javory (Acer sp. div.) a vrby (Salix sp. div.) a další. Nadmořská výška širšího okolí se pohybuje mezi 249 m n. m. (Dětenice) a 374 m n. m. (Kopanina). Vodní plochy se nacházejí až v širším okolí, z rybníků leží nejblíže Rokytňanský rybník a Ervín, z potoků pak Hasinský potok, Rokytňanský potok, Záhubka a Kozodírský potok. Významnou vodní a mokřadní lokalitou je pak skupina Rožďalovických rybníků jihovýchodním směrem od lokality uvažovaných VTE. Z ochranářsky významných území se ze ZCHÚ nejblíže nachází PP Křižánky, severním směrem od VTE, s nejbližší vzdáleností 340 m od VTE3. Ostatní ZCHÚ jsou lokalizována nad 6 km od VTE a jejich dotčení se tak nepředpokládá. Nejbližším dalším ZCHÚ je tak PP Rybník Mordýř, 6,8 km severovýchodně od VTE. Nejbližší CHKO Český ráj leží 7,4 km severně od bližší VTE3. Nejbližším Přírodním parkem je 2,5 km západně vzdálený PP Čížovky a 5,2 km jihozápadně vzdálený PP Jabkenicko. Z hlediska soustavy Natura2000 se z lokalit EVL v okolí nejblíže nachází CZ Staré Hrady zámek, kde je předmětem ochrany kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), vzdálená 3,7 km jihovýchodně od VTE. Další lokalitou je CZ Ledce hájovna, kde je , burunduk@seznam.cz Strana 3 (celkem 27)

4 předmětem ochrany kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Lokalita se nachází 5,3 km jihozápadně od uvažovaných VTE. Významnou lokalitou pak je také Ptačí oblast CZ Rožďalovické rybníky, s nejbližší vzdáleností 3,9 km jižně od uvažovaných VTE. Předmětem ochrany je zde jeřáb popelavý (Grus grus) a moták pochop (Circus aeruginosus), vyskytuje se však řada dalších cenných druhů, často vedených i v příloze I Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. Z prvků ÚSES ( se v místě uvažované výstavby VTE nenachází žádný významný biokoridor ani biocentrum, včetně lokálního ÚSES ( Nejblíže leží LBC Na Rychnovech, 130 m západně od uvažované VTE3. Záměr není v kolizi ani s případnou realizací dříve uvažovaného regionálního a nadregionálního biokoridoru, jsou dodrženy doporučené odstupy od VTE, uváděné v kap METODIKA 3.1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Zájmové území, které může být výstavbou VTE ovlivněno, bylo vymezeno na základě známých vzdáleností, na které mohou VTE působit negativně (REICHENBACH 2003, RÖSSLER & FRANK 2003, TRAXLER, WEGLEITNER & JAKLITSCH 2004, RATZBOR et al. 2005, HÖTKER, KÖSTER & THOMSEN 2006, MADDERS & WHITFIELD 2006). Podrobně bylo posuzováno okolí do 1 km od VTE, orientačně do 3 km od VTE, viz příloha č. 1. Pokud se jakýkoliv druh vyskytuje ve větší vzdálenosti, a nebyl na takto definovaném území pozorován, případně se zde nevyskytují biotopy pro tento druh významné, naplňují veškeré vlivy na takovýto druh definici tzv. Zbytkového rizika a nemá význam jej hodnotit POSTUP TERÉNNÍHO PRŮZKUMU Aktuální terénní průzkum byl zaměřen především na ptáky, je však věnována pozornost i případným dalším skupinám. Zkoumaní obratlovci byli sledováni jak vizuálně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován z kvalitativního i kvantitativního hlediska. U ptačích druhů bylo v rámci možností zjišťováno, zdali na lokalitě hnízdí či nikoli, a na které biotopy a části území jsou nebo mohou být vázány. Průzkum obvykle probíhá při pomalém průchodu terénu, střídaném stacionárním sledováním v místech s dobrým výhledem. Takto je lokalita obvykle několikrát opakovaně prozkoumána, vždy v rozsahu minimálního okolí v rozsahu 1 km od VTE. Čas strávený na lokalitě činil podle počasí a ročního období 2 až 5 hod., případně dalších 1 2 hodin u nočních kontrol. Doposud bylo provedeno celkem 7 kontrol včetně jedné kratší návštěvy. Lokalita a okolí byla navštívena v těchto termínech: 3. 8., , , , , a Doba a termíny kontrol tak byly voleny způsobem, aby mohla být pokryta aktivita ptáků v průběhu roku, aktuálně zejména s ohledem na podzimní tah. Rovněž byly prováděny noční kontroly (9. 10.) s ohledem na sovy a noční tah. Při nočních kontrolách (předpokládají se další zejména na jaře) tak byl sledován i noční tah, zejména pasivně dle hlasových projevů, případně i vizuálně za měsíčných nocí. Kromě samotného průzkumu jsou výsledky dále doplněny o poznatky z publikovaných prací v rámci širšího okolí (FALTYSOVÁ et al. 2002, ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Řada dalších údajů je pak uvedena na portálech Druhy byly uspořádány do přehledu, který zahrnuje všechny zástupce, jež byly na vymezeném území zjištěny. Názvosloví taxonů vychází z aktuálně používané systematiky ( HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍHO VLIVU A STANOVENÍ KRITÉRIÍ Hodnocení vychází z metodiky, kterou uvádí PERCIVAL (2001, 2003, 2007), a jež je upravena dle podmínek platných pro ČR a doplněna o přesnější hodnocení z hlediska ohrožených kategorií druhů. Metodika je podrobně popsána v příloze č. 1, dále viz příloha č. 2 a , burunduk@seznam.cz Strana 4 (celkem 27)

5 Předpokládané přímé vlivy Negativní vlivy VTE lze obecně rozdělit do tří základních skupin: 1) rušení větrnými elektrárnami (hlukem, samotnou přítomností) vedoucí k přemístění případně vymizení některých druhů, včetně bariérového efektu na tažné druhy; 2) mortalita způsobená kolizí s těmito stavbami (jak s rotujícími vrtulemi tak samotnými stožáry i v klidovém stavu); 3) ztráta nebo zničení či narušení prostředí a biotopů v důsledku výstavby a přítomnosti staveb a s nimi spojenou infrastrukturou. Ztráta prostředí je obecně považována za malou a týká se téměř výhradně cennějších biotopů mimo zemědělskou půdu, případně jen některých specifických druhů. Podobně bariérový efekt je považován za malý a může nastat pouze ve specifických případech v souvislosti s realizací velkých projektů čítajících minimálně desítky VTE. Význam mám především možné rušení druhů, které je typické pouze pro některé druhy ptáků i netopýrů, a zejména možná mortalita, jež je hlavní otázkou a problémem při řešení VTE. Nikoli z pohledu velkých objemů kolizí, ale především z hlediska možných kolizí některých vzácných druhů, u kterých je i nízké navýšení mortality nežádoucí. Zatímco rušení druhů lze často předpokládat a vyhodnotit, případná mortalita je velmi těžce odhadnutelná a obtížně se předvídá. Patrně první informace o negativních vlivech VTE na ptáky pocházejí z Holandska (WIN- KELMANN 1989) z mořského pobřeží, kde se VTE začaly stavět nejdříve. V souvislosti s realizací VTE i ve vnitrozemí dochází i ke zjišťování kolizí netopýrů. První informace o kolizích netopýrů jsou známy např. z Německa BACH et. al. (1999). K výrazným a alarmujícím zjištěním pak dochází v USA v souvislosti s realizací velkých projektů (JOHNSON et al. 2000, 2003). K současnému posuzování VTE z pohledu řešené problematiky lze říci několik faktů. Především jsou důležitá stanoviska České společnosti ornitologické (ČSO) a Českého svazu na ochranu netopýrů (ČESON), kteří specifikují podmínku průzkumu, který by měl být proveden před výstavbou každého záměru VTE a to v délce min. jednoho roku. Viz také LANGSTON & PULLAN (2003). Jedná se o jediná doporučení a neexistuje žádný předpis ani postup, jak VTE plánovat, jakými doporučeními se řídit apod. Přitom je k dispozici řada aktuálních poznatků zejména z Německa, které má s VTE obrovské zkušenosti, a které lze použít. V tomto ohledu mají VTE, jako obnovitelný zdroj energie, velmi znevýhodněnou pozici při posuzování vlivů dle zákona. Je zde požadován průzkum v délce min. jednoho roku, pečlivě rozebírána všechna rizika, přitom se jedná o stavbu, která je svými vlivy srovnatelná s řadou jiných, zdaleka tak přísně neposuzovaných záměrů. Stejně anebo dokonce více jsou nebezpečné jiné struktury vybudované člověkem. Např. mosty a lanové konstrukce (WESTON 1966, PWE 2004), věže a vysílače (ABLE 1973, HEBERT et al. 1995) nebo dráty vysokého napětí (BEVANGER 1998, HAAS et al. 2003). Nebezpečné jsou rovněž pozemní komunikace, především dálnice (CUPERUS et al. 1999, HILL 2001) a skleněné plochy (KLEM 1989). Nejen že tyto struktury nejsou tak přísně posuzovány, jejich vliv je naopak často přehlížen anebo ignorován, viz např. výstavba rychlostních komunikací a průhledných protihlukových stěn. Mortalita je v těchto případech značná, daleko převyšující mortalitu ze strany VTE. Zajímavým srovnáním rizik je právě zmíněná práce ERICKSONA et al. (2001). Autor rozebírá kolize s automobily, budovami a okny, dráty vysokého napětí, komunikačními věžemi a větrnými elektrárnami na území USA, poznatky však obecně platí pro celý svět, přinejmenším jsou z celého světa jednotlivé problémy známy. Celkově se uvádí, že v USA zahyne ročně při kolizi s lidskými strukturami včetně automobilů 100 miliónů až 1 miliarda ptáků. Celkově se předpokládá, že s automobily koliduje 60 až 80 mil., s budovami a okny 98 až 980 mil., dráty vysokého napětí desítky tisíc až 174 mil., komunikačními věžemi 4 až 50 mil. a s větrnými elektrárnami 10 až 40 tisíc ptáků, přičemž jich bylo instalováno k roku 2001 okolo Velké rozdíly v počtech souvisí s množstvím struktur (jejich délkou). I za předpokladu, že by VTE dosáhly počtu jednoho milionu, tvořily by pouze několik procent všech kolizí souvisejících s lidskými strukturami. Přitom existují další významné zdroje mortality v souvislosti s člověkem. Domácí kočky zabijí odhadem 100 mil. ptáků , burunduk@seznam.cz Strana 5 (celkem 27)

6 ročně. Pesticidy, ropné látky, el. proud, nemoci apod. jsou dalšími významnými zdroji mortality. Jedná se však o subjektivní modely (vyjma VTE) a skutečnost může být zatížena chybou, výrazné odlišnosti jsou však málo pravděpodobné. Podobně lze jednoduché srovnání ukázat např. na orlu mořském (Haliaeetus albicilla), který je uváděn jako jeden z nejvíce dotčených druhů ze strany VTE, což je pravdivé. Pokud se však podíváme na zdroje mortality orla mořského v Německu, kde je také nejčastěji zjišťován při kolizi s VTE ve světovém měřítku, nepředstavují VTE nejvýraznější zdroj mortality. KRONE et. al. (2002) uvádí v období let 1990 až 2000 celkem 120 mrtvých orlů mořských, kteří zahynuli nejčastěji v důsledku kolize s vlaky, intoxikace, infekcí, traumatu, el. energie, kolizí s dráty el. napětí, konfliktů mezi jedinci, otravy, deformací a smrtí hladem. K roku 2003 bylo přitom od r registrováno osm kolizí orla mořského s VTE. Je vhodné zmínit, že aktuálně (k r. 2006) je známo z Německa celkem 24 kolizí, stejně tak je však pravdou, že nalézt orla pod VTE je poměrně snadné, zatímco úhyny v krajině jsou jen těžce dohledatelné. I z území ČR je známo nebezpečí pro orla mořského, a to především dráty el. vedení (jak kolize s dráty tak úrazy el. proudem). Velmi vážným zdrojem jsou také otravy, za poslední dva roky bylo u nás otráveno více jak 10 orlů mořských ( Rušení lze všeobecně rozdělit na vizuální a akustické, které mohou mít všeobecný plašící efekt, tj. vyvolávají strach, případně úlekové reakce, což nejčastěji vede k vyhýbaní se danému zařízení, případně opouštění hnízdiště nebo prostředí druhem obývané. V případě vizuálního rušení připadá v úvahu několik skutečností. Na listech rotoru se může za slunečních dnů vyskytnout nápadné zrcadlení, odlesky na listech rotoru, tzv. diskoefekt, případně další, tzv. stroboskopický jev, nebo vznik pohyblivého stínu způsobeného pohybem listů rotoru, které by mohly v krajním případě působit rušivě na živočichy. Vzhledem ke skutečnosti, že k tomuto jevu může docházet pouze v krátké části dne a v případě nových strojů jsou tyto jevy minimalizovány speciálními nátěry, není toto považováno za významné. Podobně vrh stínu, který by za jistých okolností mohl představovat negativní vliv, nepovažuji z hlediska možného působení za závažný. Tyto jevy nastávají za specifických situací a mohou trvat souhrnně max. 30 min./den, celkově zhruba do 30 h/rok. Obvykle trvají jen několik minut, jsou patrné zejména v měsících XI, I a II a působí rušivě do 500 m od VTE. Podrobně viz RATZBOR et al. (2005). Podobně i aerodynamický efekt a vznik turbulencí vzniká a je patrný do cca 700 m od VTE, vibrace půdy řádově do několika stovek metrů. Ačkoli jsou známy reakce na tyto jevy, negativní vlivy na druhy nebo populace nebyly popsány a jsou považovány za zanedbatelné. Možným negativním vlivem pak je struktura VTE, představující dominantní stavbu v krajině, která může na některé organismy působit odpudivě. Toto rušení je druhově a sezónně specifické. Byly zjištěny jak negativní, tak i neutrální vlivy dle jednotlivých druhů. Lze obecně říci, že negativní efekt byl pro většinu dotčených druhů prokázán do vzdálenosti 200 metrů. Obecně pro většinu druhů je tak rozhodující vzdálenost 200 m anebo nejsou rušeny vůbec, naopak některé druhy jsou citlivé a bývá doporučována ochranná vzdálenost 1,5 až 3 km. Vzhledové rušení hnízdících populací ptáků se zdá být zanedbatelné, v případě některých druhů se zdá, že kvalita stanoviště převažuje nad jakýmkoli negativním vlivem VTE (KETZENBERG et al. 2002). Některé druhy však tvoří výjimku, a jsou na přítomnost VTE mimořádně citlivé, např. čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia), labutě (Cygnus sp.), husy (Anser sp.), kachny (Anas sp., Aythya sp.), drop velký (Otis tarda) a některé další druhy (LANGSTON & PULLAN 2003, MÜLLER et al. 2003, REICHENBACH 2003, TRAXLER, WEGLEITNER & JAKLITSCH 2004). Důležitým je výška a hustota VTE. Např. citlivost čápa bílého se zdá být individuální, opuštění hnízd bylo zaznamenáno i ve vzdálenostech přesahujících 1 km, naopak je známa řada případů, kdy čápi hnízdí v blízkosti VTE, např. i z území ČR na Vysočině (KUNSTMÜLLER in litt.). Zde záleží na umístění VTE, vlivy lze obvykle vyloučit, pokud jsou VTE uvažovány mimo potravní koridor druhu, tj. prostor přeletů mezi hnízdem a místem sběru potravy , burunduk@seznam.cz Strana 6 (celkem 27)

7 V případě akustického rušení záleží na typu VTE, u současných typů s výškou stožáru okolo 100 m a průměrem vrtule okolo 90 m nejsou mezi typy a výrobci znatelné hlukové rozdíly, nezáleží ani, zdali má VTE převodovku nebo ne. V případě strojního mechanismu je možno považovat hluk vzhledem k pokročilé technologii a izolaci strojovny za bezvýznamný, význam má hluk způsobený obtékáním větru okolo listů rotoru, tzv. aerodynamický hluk. Tento hluk bývá často slyšitelný i dále od VTE, obvykle m. V souvislosti s produkovaným hlukem jsou předpokládány negativní vlivy na některé druhy ptáků. Vzhledem k působení hluku je mnoho druhů adaptivních a na zvýšené hodnoty hluku reagují přizpůsobivě, řada druhů se např. vyskytuje v blízkosti rušných cest. Pro ptáky je pak důležitá skutečnost, v jakém frekvenčním rozmezí (Hz) je produkovaný hluk VTE, a to s ohledem na frekvenční rozsah hlasových projevů ptáků, především v době rozmnožování. Problémem se v tomto ohledu jeví především akustické maskování, kdy zvukové frekvence VTE překrývají hlasové projevy některých druhů, které se ozývají na podobných frekvencích ( DOOLING 2002). Je tedy zapotřebí brát v potaz především frekvenční rozsah hluku produkovaný VTE a hlasových projevů potenciálně dotčených druhů ptáků. Zmíněné typy VTE produkují hluk především v rozmezí Hz, s maximem v oblasti Hz (MEYER 2004). Z našich druhů je vliv předpokládán u křepelky polní (Coturnix coturnix) a chřástala polního (Crex crex), z dalších druhů mohou být dotčeni např. tetřevovití (Tetraodinae), ke kterým patří tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Kolize. Ke kolizi s VTE může teoreticky dojít u kteréhokoliv druhu ptáka nebo netopýra, jsou však známy druhy, u kterých jsou kolize relativně časté, zatímco u mnoha druhů zjištěny nebyly. Všeobecně nejcitlivějšími skupinami ptáků ke kolizi s VTE bývají větší druhy ptáků a dravci, z našich druhů například orel mořský (Haliaeetus albicilla) a luňák červený (Milvus milvus). Obecně lze přijmout názor, že v celkovém měřítku jsou vlivy jako rušení a bariérový efekt na migraci druhů nevýznamné. Pozornost si zaslouží především riziko kolize, které může mít na populace některých druhů významný vliv, zejména pokud dochází k jejich koncentraci a VTE na jednom místě. Lze říci, že problematika vlivu VTE na ptáky a netopýry je velmi intenzivně studována, a že existují minimálně stovky odborných prací, které se jednotlivými vlivy zabývají. Jedná se o nejintenzivněji se vyvíjející a nejvíce studovaný obnovitelný zdroj energie. Z území ČR zatím existují jen dvě práce, které se vlivy VTE zabývaly. ŠŤASTNÝ & BEJČEK (1993, 1994) prováděli sledování změn hnízdních populací ptáků před a po výstavbě demonstrační větrné elektrárny EWT 315 kw (výška tubusu 30 m, průměr rotoru 30 m), přičemž nezjistili žádné patrné vlivy ze strany VTE. Aktuálně je řada VTE na území ČR sledována, jedná se však vesměs o soukromé aktivity několika málo odborníků, případně dílčí sledování v rámci posuzování jednotlivých projektů. KOČVARA (2007) sledoval vlivy pěti VTE (Vestas V52, 850 kw, výška stožáru 74 m, průměr vrtule 52 m) u obce Břežany (okres Znojmo) v průběhu jednoho roku, s cílem posoudit mortalitu ptáků a netopýrů, a to vyhledáváním mrtvých těl obratlovců v okolí VTE. Tyto výsledky lze srovnat s poznatky ze zahraničí, neboť se jedná o relativně nové VTE (aktuálně typy s výškou tubusu 105 m, rotorem 90 m a výkonem 2 MW), ze kterých jsou výsledky nejčastěji publikovány. K výsledkům z Břežan lze říci, že jsou srovnatelné (lze říci velmi podobné) jako poznatky z okolních států. Vhodné se jeví srovnání především s Rakouskými a Německými VTE, kde mají s posuzováním a výzkumem velké zkušenosti, a které jsou ČR geograficky nejblíže. Níže je popsán rozbor současných poznatků z VTE v Břežanech, které jsou zatím jediné svého druhu z území ČR. Lze také říci, že se jedná o poznatky prozatím nejzávažnější, nikde jinde na území ČR není tolik kolizí známo. Řada záměrů je přitom sledována autorem a Z. Poláškem od r. 2006, přičemž kolize v jiných lokalitách čítají jednotlivé nálezy, a není prozatím znám nález mimořádně vzácného druhu. Nalezených 12 ptáků kolidujících s VTE v Břežanech představuje 4,3 jedince na VTE za rok při započítání korekčních faktorů. O všech zmíněných druzích je možné říci, že jejich kolize s VTE jsou známy (KINGSLEY & WHITTAM 2005) a navíc patří k běžným druhům, jejichž kolize lze považo , burunduk@seznam.cz Strana 7 (celkem 27)

8 vat za bezvýznamné. S ohledem na celkový objem kolizí souvisejících s lidskými stavbami se jedná o naprosto zanedbatelné počty (ERICKSON et al. 2001). Výsledky potvrzují zjištění TRAXLERA, WEGLEITNERA & JAKLITSCHE (2004), kteří prováděli průzkum v oblasti nedalekého dolního Rakouska na srovnatelných typech VTE. Lze tedy předpokládat, že kolize větších a vzácných druhů ptáků budou vzácnou událostí, jak uvádějí již zmínění autoři. Kolize ptáků v Břežanech je tedy možno aktuálně považovat za bezvýznamné. Zde je vhodné se pozastavit u rizika kolize jako takového, ideálně na příkladu dravců (Accipitriformes), kteří jsou v mnoha ohledech nejrizikovější skupinou z hlediska kolize ve vztahu k jejich vzácnosti a nízké míře reprodukce. V praxi se lze mnohdy setkat s definováním rizika jako vzácné události. Toto tvrzení je pravdivé, odráží však dlouhodobý průměr ve vztahu k mnoha lokalitám a typům VTE. Jak uvádějí WHITFIELD & MADDERS (2006), obecný model kolize dravců (Band CRM model) počítá s 5% pravděpodobností kolize (tzv. míra vyvarování se kolize činí 95%). Tento model zjednodušeně předpokládá, že na každých 100 průletů prostorem VTE zahyne pět jedinců. Současné poznatky pak říkají, že nejpravděpodobnější hodnoty leží někde mezi 98% a 100% (WHITFIELD & MADDERS 2006), což znamená, že ke kolizi dojde v 0 2% případů. Tato bilance je sice statisticky robustní a poměrně přesně odhaduje celkové riziko, problémem je však faktická kolize jedince ve vztahu ke konkrétnímu záměru za určité krátké období. V praxi je obtížné definovat jakousi míru rizika, kterou by se stanovil objem předpokládaných, respektive akceptovatelných nebo neakceptovatelných vlivů. Skutečnost, že riziko kolize činí na základě zjištěných dat např. 0,02 ex./vte/rok jaksi neodráží fakt, že ke kolizi jednoho jedince za rok reálně může dojít a tato situace se může opakovat. Např. výsledky ze sledování Navarry ze Španělska (LEUKONA & URSÚA 2006) uvádějí u luňáka červeného (Milvus milvus) tři kolize při celkem 798 pozorovaných jedincích. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, průměrné riziko tak lze odhadnout na 0,004 ex. na VTE/rok. Při této bilanci se jeví 76 mrtvých luňáků červených nalezených v Německu (období hledání od r. 1989, intenzivního pak od r. 2002, HÖTKER 2006) jako vysoké hodnoty (zde ale pozor, nejsou sledovány všechny VTE, výsledné číslo bude vyšší, ne však řádově). Při velikosti Německé populace cca párů však hodnoty dostávají jiný rozměr a lze říci, že Německá populace luňáka červeného nemůže být významným způsobem ovlivněna. Veškerá tato fakta je třeba brát v úvahu. Naopak lze ale říci, že při velikosti jihomoravské populace luňáka červeného, čítající méně než 20 párů, lze kolizi jediného jedince považovat za nežádoucí. Spíše než bilance rizika kolize se v těchto případech (rámcově u druhů s velikostí populace méně než 50 párů) jeví vhodnější vymezit území, na kterém nebude výstavba VTE povolena v případě, že zde takovýto druh hnízdí anebo se pravidelně vyskytuje. Přitom se musí jednat o prokázané hnízdění anebo musí existovat předpoklad, že se zde hnízdění nebo výskyt bude opakovat. Oblast omezení výstavby musí být definována rozumně a v rámci doporučení Německých a Rakouských prací se pohybuje zákaz výstavby VTE obvykle v rozsahu 1 3 km od hnízdiště citlivého nebo vzácného druhu, omezení (např. počtu VTE, záboru plochy) pak řádově do 6 km (BERGEN 2002, RATZBOR et al. 2005) Předpokládané nepřímé vlivy Většina poznatků byla rozebrána v předchozím textu. Z nepřímých vlivů lze pochopitelně uvažovat o procesu výstavby a případné obsluze VTE. Obsluhu lze považovat za naprosto zanedbatelný vliv, neboť se jedná o možné kontroly řádově v týdenních intervalech obvykle jedním pracovníkem. Proces výstavby pak probíhá orientačně půl roku, ale takovým způsobem, kdy probíhají práce po krátkou dobu s dlouhými přestávkami na dodání materiálu, zrání betonového základu apod. Samotná výstavba VTE je otázkou pouze několika dní. Rušení v tomto případě znamená spíše přítomnost lidí na lokalitě než technologické používání zařízení. Jednotlivé dopady spojené s jakoukoli činností v souvislosti s VTE tak budou rozebrány v komentáři u jednotlivých druhů, pokud to bude z hlediska jejich možného dotčení nezbytné , burunduk@seznam.cz Strana 8 (celkem 27)

9 4. VÝSLEDKY V předkládaném výstupu je uveden popis aktuálního stavu fauny jak ve sledovaném území, tak v jeho širším okolí. Ze zjištěného stavu je následně vycházeno při posouzení vlivů uvažovaného záměru na obratlovce, a při navržení opatření na minimalizaci negativních vlivů. Všechny druhy zjištěné na vymezeném území byly uspořádány do následujícího přehledu. Podrobnosti k jednotlivým druhům jsou uvedeny v příloze č. 2, k cenným a zvláště chráněným druhům obratlovců pak v podkapitolách kapitoly METODICKÉ VYHODNOCENÍ DRUHŮ Pro přehlednost je v první fázi uveden přehled druhů zjištěných v Královéhradeckém kraji v dotčeném mapovacím čtverci (5656), viz příloha č. 2. V úvahu jsou jako výchozí brány hodnoty populace druhů v rámci Královéhradeckého kraje, a to dle aktuálních poznatků o hnízdním rozšíření ptáků v letech (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Velikosti populace jsou vypočteny na základě obsazenosti mapovacích čtverců (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006), a to způsobem, kdy je pro daný kraj započítán každý mapovací čtverec s větší než 50% plochou území v kraji. Celkem je vycházeno z 42 mapovacích čtverců. Poměrem obsazených čtverců pro Královéhradecký kraj a celou ČR je pak na základě velikosti populace v ČR vypočtena velikost populace v posuzovaném kraji. Uvedeny jsou ty druhy, které byly zjištěny zhotovitelem a které jsou uváděny zmíněnými autory. Nejsou uváděny druhy, které nebyly pozorovány a současně lze jejich výskyt na lokalitě vyloučit, nejčastěji z důvodu biotopových nároků. Na základě analýzy druhů a jejich možného dotčení je prezentován níže uvedený seznam. Pokud je dále u druhu uvedena *, znamená to, že nebyl zhotovitelem v daném čtverci pozorován, je uváděn v literatuře ze čtverce Pokud je uvedeno **, druh byl zjištěn a není uváděn v literatuře. Ostatní druhy byly pozorovány zhotovitelem. Zásadní výchozí úvaha je potenciální dotčení jednoho hnízdícího páru ve vztahu k jedné a více VTE. Pochopitelně se vzrůstající početností párů bude narůstat i potenciální vliv jedné VTE, z hlediska kolize však pouze do teoretického limitu, jež vliv jedné VTE může z tohoto pohledu představovat. Je důležité si uvědomit, že tento předpokládaný vliv je maximální možný s ohledem na minimální velikost populace (je tedy nejpřísnější možný) a týká se rizika kolize. Při jeho nepřekročení je tak možno říci, že populace druhu nemůže být záměrem dotčena. U některých specifických vlivů je nezbytné také posoudit dopad vizuálního a akustického rušení, který může být odlišný, u většiny druhů je však překryt (je nižší) než riziko kolize. Návrh se týká pouze hnízdících anebo trvale se vyskytujících druhů, jakožto nejvýznamnějšího předmětu ochrany. Je pochopitelně znám výskyt řady vzácných, především migrujících druhů, jejichž případný výskyt a dotčení je však možné ošetřit pouze koncepcí výstavby VTE pro daný kraj. Je tomu tak proto, že se tyto druhy mohou vyskytnout na většině území, jejich výskyt je však současně poměrně vzácný. Tyto druhy tak mohou být chráněny pouze vymezením významných území, kde dochází k jejich koncentraci anebo pravidelnému výskytu. V praxi se jedná především o větší vodní plochy, toky a mokřady ROZDĚLENÍ DRUHŮ Druhy, kterými se není třeba z hlediska výstavby 2 VTE Bačalky zabývat S ohledem na početnost níže uvedených druhů je možné říci, že tyto nemohou být významným způsobem dotčeny a není třeba se jimi zabývat. Dále jsou zde druhy, které nebyly pozorovány zhotovitelem, a je možné říci, že je jejich výskyt na lokalitě nepravděpodobný anebo vyloučen (žijí v jiném prostředí). Druhy, označené * za jménem jsou dále hodnoceny, neboť mohou být dotčeny i z jiného hlediska než kolize. Rušení je sice možné i u dalších druhů, a pokud tyto nejsou označeny, byly pozorovány v takové vzdálenosti, kde je rušení vyloučeno anebo se na lokalitě nevyskytují. * a ** před jménem viz kap , burunduk@seznam.cz Strana 9 (celkem 27)

10 Potenciální dopady velmi nízké a nízké potápka malá Tachybaptus ruficollis potápka roháč Podiceps cristatus * potápka černokrká Podiceps nigricollis ** volavka popelavá Ardea cinerea * čáp černý Ciconia nigra * čáp bílý Ciconia ciconia * labuť velká Cygnus olor kachna divoká Anas platyrhynchos polák velký Aythya ferina polák chocholačka Aythya fuligula * včelojed lesní Pernis apivorus moták pochop Circus aeruginosus jestřáb lesní Accipiter gentilis krahujec obecný Accipiter nisus káně lesní Buteo buteo ** káně rousná Buteo lagopus poštolka obecná Falco tinnunculus koroptev polní Perdix perdix * křepelka polní Coturnix coturnix * bažant obecný Phasianus colchicus * chřástal polní Crex crex * * slípka zelenonohá Gallinula chloropus lyska černá Fulica atra čejka chocholatá Vanellus vanellus * sluka lesní Scolopax rusticola ** racek chechtavý Larus ridibundus ** racek bělohlavý Larus cachinnans holub d. zdivočelý Columba livia f. domestica holub doupňák Columba oenas holub hřivnáč Columba palumbus hrdlička zahradní Streptopelia decaocto hrdlička divoká Streptopelia turtur kukačka obecná Cuculus canorus * výr velký Bubo bubo * sýček obecný Athene noctua puštík obecný Strix aluco kalous ušatý Asio otus rorýs obecný Apus apus * krutihlav obecný Jynx torquilla * žluna šedá Picus canus žluna zelená Picus viridis datel černý Dryocopus martius strakapoud velký Dendrocopos major ** strakapoud prostřední Dendrocopos medius ** strakapoud malý Dendrocopos minor skřivan polní Alauda arvensis * břehule říční Riparia riparia vlaštovka obecná Hirundo rustica jiřička obecná Delichon urbica linduška lesní Anthus trivialis konipas horský Motacilla cinerea konipas bílý Motacilla alba střízlík obecný Troglodytes troglodytes * pěvuška modrá Prunella modularis červenka obecná Erithacus rubecula * slavík obecný Luscinia megarhynchos rehek domácí Phoenicurus ochruros rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus bramborníček hnědý Saxicola rubetra bramborníček černohlavý Saxicola torquata ** kos černý Turdus merula ** drozd kvíčala Turdus pilaris drozd zpěvný Turdus philomelos drozd brávník Turdus viscivorus * cvrčilka zelená Locustella naevia * cvrčilka říční Locustella fluviatilis * rákosník proužkovaný A. schoenobaenus rákosník zpěvný Acrocephalus palustris * rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus * rákosník velký Acrocephalus arundinaceus * sedmihlásek hajní Hippolais icterina pěnice pokřovní Sylvia curruca pěnice hnědokřídlá Sylvia communis * pěnice slavíková Sylvia borin pěnice černohlavá Sylvia atricapilla * budníček lesní Phylloscopus sibilatrix budníček menší Phylloscopus collybita * budníček větší Phylloscopus trochilus králíček obecný Regulus regulus * lejsek šedý Muscicapa striata * lejsek bělokrký Ficedula albicollis mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus ** sýkora babka Parus palustris ** sýkora lužní Parus montanus * sýkora parukářka Parus cristatus sýkora uhelníček Parus ater sýkora modřinka Parus caeruleus sýkora koňadra Parus major brhlík lesní Sitta europaea ** šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris * šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla * moudivláček lužní Remiz pendulinus * žluva hajní Oriolus oriolus ťuhýk obecný Lanius collurio ťuhýk šedý Lanius excubitor sojka obecná Garrulus glandarius straka obecná Pica pica vrána černá Corvus corone vrána šedá Corvus cornix krkavec velký Corvus corax špaček obecný Sturnus vulgaris vrabec domácí Passer domesticus vrabec polní Passer montanus pěnkava obecná Fringilla coelebs zvonohlík zahradní Serinus serinus zvonek zelený Carduelis chloris stehlík obecný Carduelis carduelis ** čížek lesní Carduelis spinus ** konopka obecná Carduelis cannabina ** křivka obecná Loxia curvirostra ** hýl obecný Pyrrhula pyrrhula dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes strnad obecný Emberiza citrinella strnad rákosní Emberiza schoeniclus strnad luční Miliaria calandra , burunduk@seznam.cz Strana 10 (celkem 27)

11 Druhy, kterými se je třeba z hlediska výstavby 2 VTE Bačalky zabývat S ohledem na početnost níže uvedených druhů v Královéhradeckém kraji je možné říci, že tyto mohou být za určitých okolností významným způsobem dotčeny z hlediska rizika kolize, a je třeba se jimi v této situaci dále zabývat. Potenciální dopady střední, vysoké, velmi vysoké a nevyhodnocené * bukač velký Botaurus stellaris * čírka modrá Anas querquedula * luňák hnědý Milvus migrans * luňák červený Milvus milvus * orel mořský Haliaetus albicilla * moták pilich Circus cyaneus 4.3. VYHODNOCENÍ SITUACE moták lužní Circus pygargus * sova pálená Tyto alba ledňáček říční Alcedo atthis * dudek chocholatý Upupa epops * skřivan lesní Lullula arborea Celkem bylo ve sledovaném území a širším okolí v rámci mapovacího čtverce 5656 zaznamenáno 126 druhů ptáků, kteří byli zjištěni, anebo u nich nelze vyloučit výskyt v okolí. U většiny uváděných druhů lze i přes současné znalosti často obtížně stanovit, zda nemohou být záměrem alespoň do určité míry ovlivněny. Zcela minimální anebo žádné dotčení lze však předpokládat u druhů, u nichž je výskyt přímo v bezprostředním okolí VTE nepravděpodobný nebo vyloučený. Jedná se o druhy, které jsou silněji vázány na jiné biotopy, než které jsou zastoupeny v bezprostředním okolí VTE, a nemají tedy důvod zalétat anebo se vyskytovat v blízkosti VTE. Z hlediska stávající legislativy platné v ochraně přírody je především vhodné upozornit na možný výskyt těch druhů, které jsou zvláště chráněny zákonem v aktuálním platném znění, a to v následujících kategoriích. Je třeba si uvědomit, že a) ne všechny druhy byly zjištěny přímo v místě uvažovaných VTE, jsou uváděny pro kompletní přehled znalostí o dotčené lokalitě a jejím okolí, b) řada druhů se vyskytuje takovým způsobem (náhodný přelet, ojedinělý výskyt), že jejich dotčení bude považováno za vyloučené, případně jim VTE nevadí. Možné dotčení druhů je uvedeno v kapitole 5, druhy, jejichž dotčení je možno uvažovat (a žádat tak o výjimky z ochranných podmínek druhů), pak v závěru práce. Druhy kriticky ohrožené (5 druhů v kategorii KO) * bukač velký Botaurus stellaris * luňák hnědý Milvus migrans * luňák červený Milvus milvus Druhy silně ohrožené (17 druhů v kategorii SO) * čáp černý Ciconia nigra * čírka modrá Anas querquedula * včelojed lesní Pernis apivorus * moták pilich Circus cyaneus moták lužní Circus pygargus krahujec obecný Accipiter nisus * křepelka polní Coturnix coturnix * chřástal polní Crex crex * sova pálená Tyto alba Druhy ohrožené (21 druhů v kategorii O) potápka malá Tachybaptus ruficollis potápka roháč Podiceps cristatus * potápka černokrká Podiceps nigricollis čáp bílý Ciconia ciconia moták pochop Circus aeruginosus jestřáb lesní Accipiter gentilis koroptev polní Perdix perdix * sluka lesní Scolopax rusticola * výr velký Bubo bubo rorýs obecný Apus apus ** strakapoud prostřední Dendrocopos medius * orel mořský Haliaetus albicilla strnad luční Miliaria calandra * sýček obecný Athene noctua holub doupňák Columba oenas ledňáček říční Alcedo atthis * dudek chocholatý Upupa epops * krutihlav obecný Jynx torquilla * skřivan lesní Lullula arborea * rákosník velký Acrocephalus arundinaceus * žluva hajní Oriolus oriolus * břehule říční Riparia riparia vlaštovka obecná Hirundo rustica * slavík obecný Luscinia megarhynchos bramborníček hnědý Saxicola rubetra bramborníček černohlavý Saxicola torquata * lejsek šedý Muscicapa striata * moudivláček lužní Remiz pendulinus ťuhýk obecný Lanius collurio ťuhýk šedý Lanius excubitor krkavec velký Corvus corax , burunduk@seznam.cz Strana 11 (celkem 27)

12 Dále je upozorněno na výskyt druhů, uvedených v Červených seznamech ČR (ZAVADIL & MORAVEC 2003, ŠŤASTNÝ & BEJČEK 2003, ANDĚRA & ČERVENÝ 2003), které však současně nejsou zákonem chráněny: Druhy málo dotčené (6 v kategorii LC) kalous ušatý Asio otus žluna zelená Picus viridis datel černý Dryocopus martius Druhy téměř ohrožené (6 v kategorii NT) ** volavka popelavá Ardea cinerea * slípka zelenonohá Gallinula chloropus jiřička obecná Delichon urbica Druhy zranitelné (6 v kategorii VU) labuť velká Cygnus olor čejka chocholatá Vanellus vanellus ** racek chechtavý Larus ridibundus * sýkora parukářka Parus cristatus vrabec domácí Passer domesticus vrabec polní Passer montanus * lejsek bělokrký Ficedula albicollis vrána černá Corvus corone vrána šedá Corvus cornix ** racek bělohlavý Larus cachinnans * žluna šedá Picus canus ** strakapoud malý Dendrocopos minor Pouze pro informaci upozorňuji na zjištění druhů z přílohy I Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (HORA 1998). Druhy přílohy I (Celkem 19 druhů uvedených v příloze I) * bukač velký Botaurus stellaris * chřástal polní Crex crex * čáp černý Ciconia nigra * výr velký Bubo bubo čáp bílý Ciconia ciconia ledňáček říční Alcedo atthis * včelojed lesní Pernis apivorus * žluna šedá Picus canus * luňák hnědý Milvus migrans datel černý Dryocopus martius * luňák červený Milvus milvus ** strakapoud prostřední Dendrocopos medius * orel mořský Haliaetus albicilla * skřivan lesní Lullula arborea moták pochop Circus aeruginosus * lejsek bělokrký Ficedula albicollis * moták pilich Circus cyaneus ťuhýk obecný Lanius collurio moták lužní Circus pygargus 5. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ 5.1. POTENCIÁLNÍ DOPADY NA PTÁKY Níže je uveden přehled všech zjištěných druhů, u kterých je možno uvažovat o potenciálním dotčení, které je blíže specifikováno. Vlivy na všechny ostatní druhy uvedené výše (a v příloze č. 2) je možno vyloučit, s ohledem na jejich početnost, charakter výskytu, biotopové nároky a možné vlivy ze strany VTE. Je třeba si uvědomit, že jakkoli byl nebo bude průzkum prováděn pečlivě, lze s velkou pravděpodobností očekávat náhodný výskyt řady druhů, které nebyly nebo nebudou pozorovány. Stejně tak lze předpokládat dřívější výskyt nebo hnízdění druhů, zaznamenaný např. v předchozích letech, který však není zhotoviteli z řady důvodů znám. Nelze jako výraz neúplnosti uvádět tato data bez kritického zhodnocení jejich významu a vztahu k řešenému území. Výsledky výzkumu v daném čase a místě jsou jedinečné a nebudou se nikdy opakovat, neboť má na ně vliv množství faktorů a neustále probíhá řada změn v prostředí, které se na druhovém složení projevují. Tyto změny není možné uspokojivě postihnout, neboť závisí na celé řadě okolností, významný vliv v řádu let mohou mít na pohyby lokální populace již dílčí změny kultur na zemědělských pozemcích v dané lokalitě (typicky křepelka polní Coturnix coturnix a skřivan polní Alauda arvensis, při kosení lučních porostů navíc i chřástal polní Crex crex), v řádu více let se mohou projevit výkyvy v migračních cestách u celých populací způsobené buď výraznými změnami prostředí na hnízdišti, ale také na často velmi vzdáleném zimovišti. Na druhé straně jakýkoliv doplňující údaj lze podle navrhovaného schématu doplnit a jednoduše vyhodnotit dle použité metodiky. Přehled populací potenciálně dotčených druhů je vyhodnocen v tabulce v příloze. Použitá metodika umožňuje nejen zhodnocení populací jako takových, ale i řešení kumulativních vlivů , burunduk@seznam.cz Strana 12 (celkem 27)

13 v případě jakéhokoliv záměru v rámci kteréhokoliv kraje, případně území celé ČR. Dotčení ostatních druhů včetně druhů zvláště chráněných je vyloučeno, a to pro a) nízké anebo neprokazatelné riziko kolize; b) nízké anebo vyloučené riziko rušení; c) málo početný anebo neprokázaný výskyt. I v případě uváděného nezjištění anebo neprokázání nějakého druhu, jehož výskyt je dalším osobám znám, případně je znám z doby dřívější anebo bude na lokalitě zjištěn později lze říci, že s ohledem na počet kontrol provedených na lokalitě lze takový výskyt označit za náhodný, a jako takový nemá aktuální význam pro hodnocení záměru. Zjištěné poznatky, pokud jsou významné z hlediska řešeného záměru, jsou prezentovány u jednotlivých podrobně popisovaných druhů. Pokud není nějaký druh řešen, jednoduše nebyl zjištěn, jeho výskyt je současně nepravděpodobný a často i jeho dotčení je zanedbatelné nebo vyloučené. V případě běžných druhů pak jejich dotčení většinou není uvažováno anebo je z pohledu ochrany druhu bezpředmětné. Výzkum doposud nebyl ukončen, práce tak vychází z publikovaných dat a aktuálního průzkumu v období srpna až prosince Lze tak vycházet z aktuálních znalostí území konce hnízdní sezóny, období podzimního tahu a části zimy. Pro hodnocení uvažovaného záměru je zásadní zejména období letní a podzimní migrace, kdy dochází k většině kolizí ptáků i netopýrů. Pro celkové posouzení lokality by tak bylo žádoucí aktuálně prozkoumat i hnízdí ornitocenózy ptáků. Nakolik jsou současné znalosti nedostatečné, respektive existuje riziko ve vztahu k hnízdní sezóně a ostatním částem roku, bude rozebráno u jednotlivých druhů v následující kapitole, pokud to bude z pohledu jeho ochrany, případně ohrožení, nezbytné. Výzkum byl zahájen při sklízení polních kultur, hnízdí populace ptáků tak již nebyla v těchto biotopech patrná. Z pohledu lokalizace záměru bude zásadní především aktuálně pěstovaná plodina, kdy lze očekávat pravidelné hnízdění u skřivana polního, pravděpodobné pak u křepelky polní a čejky chocholaté. Ostatní druhy lze zastihnout jako hnízdící až v okolí VTE ve vazbě na porosty dřevin a jiných biotopů. Podzimní tah je z hlediska možného dotčení ptáků (z pohledu kolize) často nejvýznamnější. Lze říci, že lokalita jako taková je však z pohledu podzimního tahu bezvýznamná, lze tak očekávat zanedbatelný význam i v případě jarního tahu. Byly zastiženy běžné druhy, početněji jen špaček obecný (Sturnus vulgaris) a drozd kvíčala (Turdus pilaris), často ve smíšených hejnech, z dalších druhů početněji jen skřivan polní (Alauda arvensis), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a zvonek zelený (Carduelis chloris). Vodní druhy ptáků se vyskytují až v širším okolí, na přeletu nejblíže zejména jižně od lokality v údolní sníženině Hasinského potoka, směr přeletů (tahu) JVV-SZZ, a východně od lokality v ose Rožďalovice-Libáň, zhruba ve směru JJZ-SSV. Pozorování nasvědčují přeletům zejména mimo lokalitu uvažovaných VTE, s největší pravděpodobností v návaznosti na širší oblast SPA Rožďalovické rybníky. Zjištěná pozorování podporují představu, že migrace probíhá zejména v širším okolí lokality, což je logické i s ohledem na charakter území a přítomné biotopy. Tomuto odpovídá i zjištění migračních tras vybraných vodních druhů ptáků a chřástala polního (Crex crex), které koncem 19. stol. na mapovém podkladu v rámci publikace Ptactvo České (1886) publikoval Vladislav Šír. Lokalitou nejsou vymezeny migrační trasy a tyto v okolí probíhají zejména v ose Nymburk-Mladá Boleslav, a v širší oblasti Jičín-Kolín. Použitá metodika umožňuje posoudit, nakolik může dojít k navýšení (kumulaci) vlivů VTE, především z hlediska rizika kolize a rušení, kde toto jinak než metodiky stanovit nelze. Ke kumulaci může dojít v několika specifických případech. a) při přibývání počtu VTE může dojít k omezení pochybu (vzniku migračních bariér) pro živočichy. Pokud zhodnotíme všechny současné záměry, pak můžeme konstatovat, že vzdálenost jednotlivých záměrů od sebe a jejich hustota nemůže vytvořit v současné době migrační bariéru. Celkově je tento možný vliv považován za nízký až zanedbatelný a specifický pouze pro určité druhy a lokality (zejména mořské pobřeží). Dále můžeme kumulaci vlivů spatřovat v možném rušení více a více jedinců druhu a v možných kolizích. b) rušení je velmi dobře predikovatelné a v případě hodnocení lze definovat, jaká , burunduk@seznam.cz Strana 13 (celkem 27)

14 část populace druhu může být ovlivněna. Opět je nutné si uvědomit, že populace druhů v okolí VTE jsou natolik malé, a populace stejných druhů na území celého hodnoceného kraje natolik velké, že v současné situaci nemůže dojít k vážné nebo nepřijatelné kumulaci na některý druh. Lokality s výskyty a kumulací mimořádně vzácných a málo početných druhů lze z uvažované výstavby VTE vyloučit pouze koncepcí výstavby pro daný kraj, respektive na základě přítomnosti cenných biotopů a lokalit, na kterých nebude výstavba doporučena, případně je možno stanovit i ochranná pásma od těchto lokalit. Tyto podmínky uvažované VTE splňují. Z hlediska rušení je toto aktuální především u čápa černého, čápa bílého, křepelky polní a chřástala polního. Současný stav záměrů je takový, že prozatím nikde nehrozí ani nedochází ke stavu, který by mohl znamenat nepřiměřenou míru kumulace vlivů ze strany VTE. Tento stav lze aktuálně kdykoli přehodnocovat s ohledem na výsledky výzkumu již realizovaných VTE a s ohledem na aktuální početnost VTE v daném kraji, případně území ČR. c) nejobtížněji se řeší otázka kumulace vlivů z hlediska možné kolize. I pro toto však nabízí řešení použitá metodika, pomocí které lze definovat maximální možný teoretický objem potenciální kolize pro daný druh. Tyto hodnoty lze sledovat v příloze. S ohledem na početnost všech druhů v daném kraji je vždy stanoveno, které druhy při základním posouzení při nejhorší variantě mohou být významným způsobem dotčeny z hlediska rizika kolize při realizaci a provozu určitého počtu VTE. Součástí metodiky jsou pak limity, které by neměly být překročeny. Hodnoty uvedené ke každému záměru a druhu tak lze sčítat a hlídat možné překročení maximální meze. Podrobný rozbor a upřesnění dle citlivosti každého druhu vůči VTE viz dále v textu. POTÁPKY (Podicipediformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE pouze z hlediska možného rušení na omezenou vzdálenost, kolize je známa pouze jediná u potápky černokrké (Podiceps nigricollis) z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005). potápka malá Tachybaptus ruficollis O, VU (D) Jsou uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě ani v blízkém okolí nehnízdí, nebyla pozorována při přeletu. Hnízdí až v širším okolí na rybnících s vyvinutými litorálními porosty. Dotčení ze strany VTE je na lokalitě vyloučeno. potápka roháč Podiceps cristatus O, VU (D) Jsou uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě ani v blízkém okolí nehnízdí, nebyla pozorována při přeletu. Hnízdí až v širším okolí na rybnících s vyvinutými litorálními porosty. Dotčení ze strany VTE je na lokalitě vyloučeno. potápka černokrká Podiceps nigricollis O, EN (C) Jsou uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii C (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě ani v blízkém okolí nehnízdí, nebyla pozorována při přeletu. Hnízdí až v širším okolí na rybnících s vyvinutými litorálními porosty. Dotčení ze strany VTE je na lokalitě vyloučeno. VESLONOZÍ (Pelecaniformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE pouze z hlediska možné ztráty prostředí, kolize jsou ojedinělé, jsou známy pouze u kormorána velkého, dvě z Německa a jedna z USA, jedna u kormorána ušatého (Phalacrocorax auritus) a jedna u pelikána hnědého (Pelecanus occidentalis) z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). kormorán velký Phalacrocorax carbo O, VU (NTZ) Na lokalitě nehnízdí, nebyl pozorován při přeletu lokality ani v blízkém okolí, z území není uváděn. Zastižen v širším okolí při migraci, např , 11 ex. při přeletu jižně od Kopidlna. Dotčení druhu se nepředpokládá. BRODIVÍ (Ciconiiformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE ve většině ohledech, rušení a kolize jsou však druhově specifické. Na lokalitě se častěji vyskytuje pouze volavka popelavá (Ardea cinerea), která byla pozorována při všech kontrolách, většinou jednotlivě na poli, častěji na přeletu a v okolí u rybníka Ervín a Stejskal. Jedinci patrně pocházejí z kolonie na území ptačí oblasti. Dotčení druhu je vyloučeno, kolonie je dostatečně vzdálená od VTE (doporučeno obecně 1 3 km, dle velikosti kolonie a druhu, RATZBOR et al. 2005). Navíc kolize druhu jsou velmi vzácné, doposud je známá jediná kolize z USA, tři z Evropy a žádná z Německa (HÖTKER, THOMSEN & KÖSTER 2004, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Mimo uváděné druhy z lokality a okolí byla až v širším okolí (nad 3 km) pozorována na tahu volavka bílá (Egretta alba). Významnými druhy jsou pak bukač velký (Botaurus stellaris) a bukáček malý (Ixobrychus minutus), které se však na lokalitě nevyskytují a jejich výskyt zde je nepravděpodobný. Jsou vázáni na litorální plochy, význam má přede , burunduk@seznam.cz Strana 14 (celkem 27)