Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání FUSARIÓZY KUKUŘICE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Studijní program: Rostlinolékařství
|
|
- Jaromír Staněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání FUSARIÓZY KUKUŘICE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Studijní program: Rostlinolékařství Vedoucí: doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D. Autor: Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Brno
2 10
3 11
4 Prohlášení o původu práce Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Fusariózy kukuřice vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 29. května 2013 Podpis studenta 12
5 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval doc. Ing. Ivaně Šafránkové, Ph.D. za odborné vedení po dobu studia a za cenné rady a připomínky při řešení závěrečné práce. Velké díky patří i mojí rodině za podporu, kterou mi dávali po dobu celého mého studia a poděkování patří rovněž kolegům ze zaměstnání. 13
6 OBSAH ABSTRACT... 7 POUŽITÉ ZKRATKY ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Kukuřice Rod Fusarium Historie r. Fusarium Charakteristika rodu Fusarium Výskyt druhů rodu Fusarium na kukuřici Mykotoxigenní druhy fusarií na kukuřici Gibberella avenacea Fusarium equiseti Fusarium graminearum Fusarium oxysporum Fusarium culmorum Fusarium poae Fusarium proliferatum Fusarium semitectum Fusarium solani Fusarium sporotrichioides Fusarium subglutinans Mykotoxiny Mykotoxiny produkované druhy r. Fusarium Trichotheceny Deoxynivalenol T-2 toxin Fumonisiny Fumonisin B Fumonisin B Zearalenony Zearalenon, F-2 toxin Emerging mykotoxiny Konjugované (maskované) mykotoxiny Vliv mykotoxinů na zdraví člověka a zvířat Faktory vzniku toxinů Monitoring výskytu mykotoxinů v České republice Monitoring mykotoxinů v potravinářských obilninách v ČR Monitoring mykotoxinů v krmivech v ČR
7 3.9 Způsoby a metody stanovení mykotoxinů Odběr vzorků k laboratornímu stanovení Stanovení mykotoxinů Plynová chromatografie (GC) Chromatografie na tenké vrstvě (TLC) Vysokoúčinná tenkovrstvá chromatografie (HPTLC) Legislativa v oblasti mykotoxinů Ochrana kukuřice proti houbám rodu Fusarium Preventivní opatření při pěstování kukuřice Hybridní kukuřice Agrotechnika Sklizeň Preventivní opatření po sklizni kukuřice Skladování Silážování ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY Seznam tabulek Seznam obrázků
8 ABSTRACT Phytopathogenic fungi of the genus Fusarium are important pathogens of maize, which negatively effect the yield and many of them are also among the secondary producers of mycotoxins. The aim was to describe the different species of the Fusarium that occur in the growing and processing corn. F. graminearum, F. culmorum, F. acuminatum, F. semitectum, F. verticillioides and others produce mycotoxins, especially trichothecenes, zearalenone and fumonisin contaminated and thus the overall production. The work also focuses on the description of mycotoxins and their effects on human and animal health. It also summarizes the valid legislation, which is controlled by the maximum amount of Fusarium toxins in raw materials intended for food and feed production. The final section is devoted to each measure, which should aim to minimize the infestation of plants fusariosis and by suppressing the production of mycotoxins. Key words: Fusarium, maize, mycotoxins, legislation ABSTRAKT Houby rodu Fusarium jsou významnými patogeny kukuřice, které negativně ovlivňují výnos a některé z nich se řadí mezi producenty mykotoxinů. Cílem práce bylo popsat jednotlivé druhy r. Fusarium, které se vyskytují při pěstování a zpracování kukuřice. F. graminearum, F. culmorum, F. acuminatum, F. semitectum, F. verticillioides a další produkují mykotoxiny, především trichotheceny, fumonisiny a zearalenon a kontaminují tak výsledné produkty. Uveden je přehled a charakteristika jednotlivých mykotoxinů a jejich vliv na zdraví lidí a zvířat. Stručně je sumarizována platná legislativa regulující maximální množství těchto fusariových toxinů v surovinách určených pro výrobu potravin a krmiv. Závěrečná část práce je věnována opatřením, která by měla směřovat k minimalizaci napadení rostlin fusarii a tím i výskyt mykotoxinů. Klíčová slova: Fusarium, kukuřice, mykotoxiny, legislativa 7
9 POUŽITÉ ZKRATKY BEA DAS DDGS DON DNA ENNs EU IARC IOR OTA RNA TDI VFZ WHO ZEA ZON beauvericin diacetoxyscirpenol sušené výpalky s rozpustným podílem deoxynivalenol deoxyribonukleová kyselina enniatiny Evropská unie Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny integrovaná ochrana rostlin ochratoxin A ribonukleová kyselina hladina tolerovatelného denního příjmu podíl fusariových zrn Světová zdravotnická organizace zearalenon zearalenon 8
10 1 ÚVOD V současné době je celosvětově kukuřice významně zastoupena ve struktuře pěstovaných plodin. V nedávné době považována za plodinu, která není ve velké míře napadána škodlivými patogeny a škůdci. V důsledku stále se rozšiřujících ploch, pěstování v monokulturách, minimálnímu zpracování půdy, používání úzkých osevních sledů a klimatickým změnám se začaly u kukuřice vyskytovat nezanedbatelné problémy. Za významné patogeny kukuřice jsou v poslední době považovány i fytopatogenní houby, které způsobují 10 30% snížení výnosu a tím značné ekonomické ztráty. Mezi houbové patogeny s vysokým potenciálem škodlivosti patří i houby z rodu Fusarium, které jsou rozšířeny ve všech oblastech pěstování kukuřice. Výskyt a rozvoj houbových chorob podstatným způsobem podporuje poškození kukuřice živočišnými škůdci, především zavíječem kukuřičným. Vedle snížení výnosů je daleko významnějším rizikem z pohledu bezpečnosti potravního řetězce kontaminace sklizňových produktů mykotoxiny. Tyto toxické sekundární metabolity jsou produkovány více druhy mikroskopických vláknitých hub, mezi které patří i houby r. Fusarium. Mykotoxinová kontaminace zemědělských komodit určených pro potravinářské zpracování a pro krmné účely, je závažným celosvětovým problémem. Dokládají to i opakované žádosti dozorčí organizace nad bezpečností potravin (EFSA) o nová data k této problematice. S minimalizací mykotoxinové kontaminace potravin a krmiv je potřeba začít už od prvovýroby, tj. dodržováním správných agrotechnických postupů. I když snaha o produkci kvalitních zemědělských surovin v souladu se zásadami správné zemědělské praxe je značná, přítomnost fusarií v obilninách úplně eliminovat nelze. Během technologického zpracování cereálií koncentrace fusarií sice klesá, ale k významnější degradaci vzhledem k jejich tepelné a chemické stabilitě nedochází. Přítomnost určité hladiny mykotoxinů v cereálních produktech dostupných v obchodní síti nebo v krmivech pro hospodářská i zájmová zvířata je tedy běžná. 10
11 2 CÍL PRÁCE Cílem závěrečné práce bylo vypracovat literární přehled nejzávažnějších fusarióz kukuřice, charakterizovat jednotlivé mykotoxigenní druhy r. Fusarium a jejich produkty, mykotoxiny. Popsat účinky mykotoxinů na živočišné organismy a člověka a doporučit vhodná opatření pro pěstování kukuřice směřující ke snížení napadení houbami rodu Fusarium. 11
12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Kukuřice Kukuřice setá (Zea mays L.) je rostlinou, která společně s hustě setými obilninami a řepkou představuje nezastupitelné místo ve struktuře pěstovaných plodin v České republice. Plochy oseté kukuřicí se ve světě, ale i v České republice, rozšiřují, a to i přesto, že za posledních dvacet let došlo k významnému snížení počtu chovaných hospodářských zvířat, která byla významnými konzumenty kukuřičné siláže. Kukuřičná siláž se ale stala stěžejním zdrojem biomasy pro bioplynové stanice a lze konstatovat, že kukuřice je dnes velmi žádanou komoditou se zajištěným odbytem. 3.2 Rod Fusarium Taxonomické zařazení rodu Fusarium: říše Fungi, oddělení Ascomycota, řád Hypocreales, čeleď Hypocreaceae, rod Fusarium (Malíř et al., 2003) Historie r. Fusarium Rod Fusarium byl popsán Linkem v roce 1809 jako druh s vřetenovitými nedělitelnými konidiemi (Booth, 1971). S mikroskopickými houbami, pouhým okem nerozlišitelnými, se mohl člověk seznámit až s objevem mikroskopu a rozvojem mikroskopických metod (Ostrý, 2002) Charakteristika rodu Fusarium Druhy tohoto rodu patří mezi nejvíce prostudované patogeny způsobující onemocnění nejen polních plodin (kukuřice, pšenice, ječmene), zeleniny a okrasných rostlin, ale i potravin a krmiv, snižující kvalitu pěstovaných plodin a způsobující značné ekonomické ztráty (Booth 1971, Glenn 2007). Některé druhy r. Fusarium produkují chemicky rozmanité mykotoxiny, např. diacetoxyscirpenol, deoxynivalenol, nivalenol, T-2 toxin, zearalenon, fumonisiny, fusarin C, beauvericin, moniliformin a fusaproliferin (Glenn 2007, Covarelli et al., 2012). Fusaria vytvářejí dobře vyvinuté vegetativní mycelium s konidiálním stadiem tvořícím buď volné jednotlivé konidiofory, na nichž se vyskytují mikrokonidie, nebo se konidiofory shlukují do makroskopicky viditelných, drobných polštářovitých útvarů, tzv. sporodochií. Makrokonidie jsou dvoubuněčné až vícebuněčné spory a mají typický srpovitý tvar. Mikrokonidie jsou jednobuněčné, elipsoidní, oválné nebo široce vejčité. 12
13 Na konci konidiogenní buňky tvoří řetězce nebo shluky. Pro určení druhu jsou charakteristické makrokonidie, u nichž se sleduje počet buněk, velikost, tvar zahnutí, velikost a způsob vzniku v řetízku nebo ve slizovém shluku (Malíř et al., 2003). Dle Bootha (1971) některé druhy vytvářejí v hojné míře chlamydospory, které jsou různého tvaru i velikosti, s různým počtem buněk, často se zbarvenou buněčnou stěnou. Fusaria mohou tvořit také tuhé kulovité útvary, tzv. sklerocia (Malíř et al., 2003). Některé druhy hub rodu Fusarium tvoří teleomorfní stadium, tj. perithecia s asky a askosporami (Širučková, Kroutil, 2007) Výskyt druhů rodu Fusarium na kukuřici Malíř et al. (2003) řadí druhy rodu Fusarium k významným patogenům kořenového systému a báze stébla rostlin. Rostliny mohou napadat v každé fázi vývoje (Lepschy et al., 1992), ale hlavním obdobím, kdy dochází k napadení kukuřice, je fáze vzcházení. Riziko napadení kukuřice fusarii narůstá při častém zařazování kukuřice do osevního sledu, riziko napadení palic i zpracováním půdy s vynecháním orby. Rozvoj hub podporuje vysoká půdní a vzdušná vlhkost, nesprávná výživa (především dusíkem) a malý podíl organické hmoty (hlavně živočišného původu) v půdě (Hrudová et al., 2006). Podstatným faktorem je také napadení osiva během mokré sklizně či skladování vlhkého osiva (Kazda et al., 2010). Zrna kukuřice bývají osídlena mikroskopickými houbami, které mohou snižovat klíčivost a vzcházivosti rostlin. Jedná se především o zástupce rodu Penicilium, Aspergillus a Fusarium (Kazda et al., 2010). Infekci klasu kukuřice způsobují především druhy F. graminearum, F. verticillioides a F. proliferatum, zatímco stonku nejčastěji druhy F. equiseti, F. proliferatum a F. verticillioides (Dornem et al., 2011). Nejvyšší koncentrace fumonisinů ve stoncích i v klasu byla zjištěna ve fázi plné zralosti Uegaki et al. (2012). Přibližně od fáze časné mléčné zralosti (BBCH 73) začínají být patrné příznaky napadení palic fusarii tzv. bílorůžová hniloba zrn. Příznakem napadení je nepravidelné vyzrávání, deformace, hnědavé až červenofialové zabarvení zrn. Při vyšší vlhkosti se na palici objevují bělavé, popřípadě narůžovělé povlaky mycelia. Fusaria mohou být příčinou i růžové hniloby stébel kukuřice. Produkty z kukuřice bývají často kontaminovány toxiny produkovanými fusarii ve větší míře, než povolují normy. Napadené palice a sláma by proto neměly být používány jako surovina pro výrobu potravin ani krmiv (Kazda et al., 2010). 13
14 V tropických oblastech je převládajícím druhem napadajícím kukuřici Fusarium graminearum, které produkuje mykotoxiny deoxynivalenol a zearalenon. Vzhledem k předpokládaným změnám v klimatu se předpokládá, že bude ovlivněn výskyt hub rodu Fusarium a tím i jejich druhotných metabolitů (Van Asselt et al., 2012). Scauflaire (2012) z kukuřice izoloval v 2012 v Belgii nový druh fusaria, Fusarium temperatum, který je morfologicky podobný a úzce souvisí s F. subglutinans. 3.3 Mykotoxigenní druhy fusarií na kukuřici Vláknité houby rodu Fusarium se vyskytují především v půdě (Fassatiová, 1979), přezimují na poli na rostlinných zbytcích, převážně na zbytcích po pěstování kukuřice na zrno (Hýsek et al., 2003, Tvarůžek et al., 2000). Houby rodu Fusarium jsou producenty trichothecenů, fumonisinů a zearalenonu (Hajšlová et al., 2009). Jsou natolik adaptabilní, že mohou produkovat toxiny také v již sklizených obilninách, během skladování, a to v přímé závislosti na vlastnostech zrna a podmínkách prostředí (Polišenská, 2008). Zdrojem fusarií může být i napadené osivo (Leslie a Summerell, 2006). Tab. 1: Druhy rodu Fusarium v potravinách (Malíř et al., 2003) Druh F. acuminatum Ellis & Everh. F. avenaceum (Fr.) Sacc. F. culmorum (W. G. Smith) Sacc. F. equiseti (Corda) Sacc. F. graminearum Schwabe F. oxysporum Schltdl. F. poae (peck) Wollenw F. semitectum Berk. & Ravenel F. sporotrichioides Sherb. F. chlamydosporum Wollenw. & Reinking Gibberella avenacea Anamorfa: Fusarium avenaceum (Fr., 1822) Teleomorfa: Gibberella avenacea (Sacc., 1886) F.avenaceum se vyskytuje v půdě mírného klimatického pásma, bylo však zjištěno i v poušti a v lesních půdách (Leslie a Summerell, 2006) a pro jeho šíření jsou ideální chladnější oblasti. Poprvé bylo popsáno v roce 1822 švédským profesorem Eliasem M. Friesem. F.avenaceum je patogenem mnoha druhů rostlin, u nichž 14
15 způsobuje různá onemocnění, např. suchá hnilobu bramborových hlíz, hniloba kořenů a klasů obilnin aj. F. avenaceum vytváří protáhlé makrokonidie, na konci prohnuté, se třemi až pěti septy. Mikrokonidie ani chlamydospory netvoří. Pohlavní stadium Gibberella avenacea bylo popsáno na klasu pšenice (Anne, 2006). V kultuře vytváří oranžové až světle hnědé porosty (Desjardins, 2006). Na umělé živné půdě dochází často k mutacím. F. avenaceum je nejčetnějším zástupcem rodu Fusarium, ale toxicita pro člověka a živočichy nebyla prokázána, ale půdní kultury jsou toxické pro myši a kuřata. F. avenaceum je odolné vůči fungicidům (Ostrý 2002, Anne 2006, Desjardins 2006). Obr. 1: Fusarium avenaceum (Fassatiová 1979) a konidiofory, b makrokonidie Fusarium equiseti F. equiseti (Corda, 1838) Sacc. bylo Augustem C. J. Cordou původně pojmenováno Selenosporium equiseti a název publikován v Praze roku Dříve bylo považováno za patogena starších rostlin, nyní je jeho výskyt sledován u více než 240 druh rostlin a semen. F. equiseti zatím nebylo potvrzeno jako patogen vyvolávající toxikózy lidí a zvířat (Anne, 2006). F. equiseti tvoří ve velkém množství chlamydospory, ale netvoří mikrokonidie. 15
16 Obr. 2: Fusarium equiseti (Fungi of Great Britain and Ireland, 2013) Fusarium graminearum Teleomorfa: Gibberella zeae (Schwein., 1838) Petch Anamorfa: Fusarium graminearum Schwabe F. graminearum bylo izolováno v roce 1838 z kukuřice a pojmenováno americkým mykologem Lewisem Davidem von Schweinitzem. Na glukosobramborovém agaru kultury tvoří bílý, nahnědlý, růžový až červený pigment (Anne 2006, Leslie a Summerell 2006), mycelium je bílé, vločkovité. Zbarvení kultury závisí na typu živné půdy a ph (Fassatiová, 1979). Konidiofory jsou jednoduché, popřípadě větvené a často se shlukují do sporodochií (Demeke, 2010). Makrokonidie mají 3 až 7 přehrádek a dle Leslie a Summerella (2006) vytváří, ve srovnání s ostatními druhy, méně makrokonidií. Zřídka se tvoří kulovité tlustostěnné chlamydospory (Anne, 2006). Makrokonidie a askospory jako zdroj infekce mohou přetrvávat na rostlinných zbytcích až po dobu tří let (Širučková, Kroutil, 2007). F. graminearum se vyskytuje na obilninách (kukuřice, pšenice, rýže, oves, ječmen) a dalších plodinách (rajčata, luštěniny) celého světa. Produkuje zejména DON, ZEA a nivalenol. V 80. letech v USA F. graminearum vyvolalo dietetické a zdravotní problémy chovaných prasat (Anne 2006, Polišenská 2008, Polišenská 2009). F. graminearum tvoří na infikovaných palicích a zbytcích rostlin ve sporodochiích makrokonidie, které jsou deštěm rozstřikovány na další stébla a listy a vyvolávají sekundární infekce. Zdrojem primární infekce je napadené osivo nebo rostlinné zbytky ponechané na pozemku (Širučková, Kroutil, 2007) 16
17 Obr. 3: Fusarium graminearum (Fassatiová 1979) a konidiofor s makrokonidiemi, a1 konidiofor s mikrokonidiemi, b makrokonidie, c chlamydospory Fusarium oxysporum Anamorfa: Fusarium oxysporum (Schlechtend. Emend. Snyder & Hansen, 1824) F. oxysporum bylo poprvé popsáno německým botanikem D. F. L. von Schlechtendahlem v roce Napadá rostliny a osivo mnoha druhů plodin (Anne, 2006). Zabarvení kolonií je rozmanité, tvoří bílé, světle až tmavě fialové mycelium. Obr. 4: Fusarium oxysporum (Mycology online 2013) Fusarium culmorum F. culmorum (W. G. Smith) Sacc. (1892) je významným zástupcem fusarií v oblastech mírného pásma, ale vyskytuje se i v chladnějších oblastech Evropy jako patogen především bramboru a obilnin (Leslie a Summerell 2006, Nicholson 1998). Produkuje mykotoxiny moniliformin, deoxynivalenol a trichotheceny (Wagacha, 2007), jejichž negativní působení je spojováno s dermatitidou člověka. F. culmorum na sladinovém agaru tvoří bílé vločkovité mycelium, jehož barva se postupným stárnutím mění na žlutou až červenou (Osborne, 2007). Makrokonidie jsou krátké a silné a vzhledem ke své délce poměrně široké. Vyznačují se většinou 17
18 jednotným tvarem a velikostí (Nicholson, 1998). Tvorba mikrokonidií nebyla pozorována (Leslie a Summerell, 2006). Výrazným znakem F. culmorum v přirozeném prostředí jsou korálově zbarvená sporodochia (Wagacha, 2007), která jsou zpočátku světle oranžová a později přecházejí do hnědé barvy (Leslie a Summerell, 2006). Chlamydospory jsou kulovité nebo oválné, na povrchu hladké nebo drsné a vyznačují se poměrně rychlým a hojným růstem (Fassatiová, 1979). Obr. 5: Fusarium culmorum (Fassatiová, 1979) a interkalární chlamydospory, b konidiofor s makrokonidiemi, c makrokonidie s chlamydosporou Fusarium poae Anamorfa: Fusarium poae (Peck, 1902) Wollenw. Anamorfa F. poae byla v roce 1902 popsána Charlesem H. Peckem jako Sporottrichum poae. Na sladinovém agaru tvoří bílé až červenohnědé rychle rostoucí mycelium, na substrátu žluté až karmínově červené (Glenn, 2007) s vřetenovitými makrokonidiemi. Mikrokonidie vznikající v řetízcích jsou mírně zakřivené, hruškovité až citrónovité (Fassatiová, 1979). F. poae tvoří chlamydospory (Anne,2006). Vyskytuje se na mnoha druzích plodin (rostliny i semena) a vyvolává nespecifikované humánní a zvířecí toxikózy (Anne, 2006). V ČR patří F. poae k dominantním patogenům ječmene. U tohoto druhu byla prokázána možnost koprodukce T2-toxinu a nivalenolu, mykotoxinů, které jsou mnohem toxičtější než např. DON. U ovsa spočívá hlavní problém v tom, že na rozdíl od pšenice, kukuřice a ječmene, kde jsou příznaky napadení zřejmé již za vegetace, nemusí být napadení lat fusarii pouhým okem pozorovatelné. (Polišenská 2008, Polišenská et al., 2009). Produkce mykotoxinu fusariogeninu, vyskytujícím se na přezimujících obilkách na poli, je zásadní ve vztahu ke zdraví lidí a zvířat (Ostrý, 2002). 18
19 Obr. 6: Fusarium poae (Fassatiová 1979) a makrokonidie, b mikrokonidie Fusarium proliferatum Fusarium proliferatum (Matsushima, 1971) Nirenberg ex Gerlach & Nirenberg. V roce 1971 popsal T. Matsushima F. proliferatum jako Cephalosporium proliferatum. Napadá kukuřici, rýži, sóju, asparágus, banány aj. a způsobuje značené ekonomické ztráty (Anne, 2006). Jednotlivé kmeny na substrátu vytvářejí rozmanité barevné variace od bílé, šedavé, po tmavě fialovou, popřípadě černou barvu. Obr. 7: Fusarium proliferatum (mycotoxinsinfo 2013) 19
20 3.3.7 Fusarium semitectum Fusarium semitectum (Berk. & Ravenel, 1875). Britský mykolog Miles J. Berkeley izoloval z řapíku banánového listu houbu, kterou roku 1875 popsal jako F. semitectum. Od té doby bylo zaznamenáno v různých druzích půd, rostlinných zbytích, tropických a subtropických rostlinách. Mycelium je zbarveno bíle, béžově až slabě růžově a podpovrchové vrstvy jsou tmavě hnědé. Mikrokonidie zpravidla chybí a produkce chlamydospor je variabilní (Anne, 2006). Obr. 8 Fusarium semitectum (Ecoport, 2013) Fusarium solani Fusarium solani (Mart., 1842) Sacc. F. solani izoloval C. P. P. von Martius ze shnilých rajčat a popsal již v roce 1842 jako Fusisporium solani. Do rodu Fusarium byl zařazen v roce 1881 italským mykologem Piersem A. Saccardo. Tvoří řídké krémově bílé mycelium s podpovrchovou namodralou až světle hnědou barvou. Kmeny F. solani var. coeruleum mohou na živné půdě tvořit zářivě modrý pigment. Makrokonidie jsou v průměru tří až čtyř přehrádečné, mírně zakřivené. Četné jsou nepravidelné mikrokonidie i chlamydospory (Malíř et al. 2003, Anne, 2006). 20
21 Obr. 9: Fusarium solani (Life-Worldwide.org, 2013) Fusarium sporotrichioides Fusarium sporotrichioides (Sherb., 1915). F. sporotrichioides bylo poprvé popsáno v roce 1915 rostlinným patologem Constantine D. Sherbakoffem v New Yorku, který ho izoloval z hnijících bramborových hlíz. Patogen je přítomen v různých druzích půd, rostlin (především obilnin) vyskytujících se a pěstovaných v mírném podnebném pásmu, kde způsobuje značné ekonomické ztráty (Anne, 2006). Obr. 10: Fusarium sporotrichoides (Schimmel-finden.de, 2013) 21
22 Fusarium subglutinans Fusarium subglutinans (Wollenw, & Reinking) P. E. Nelson, Toussoun & Marasas (1893). F. subglutinans bylo objeveno a popsáno jako F. moniliforme var. subglutinans. Mycelium je šedo-oranžové až tmavě fialové. Tenkostěnné makrokonidie jsou děleny třemi až pěti přepážkami, mikrokonidie jsou vřetenovité F. subglutinans napadá kukuřici, čirok, cukrovou řepu, banány a ananas aj. (Anne, 2006). Obr. 11: Fusarium subglutinans (Wiki.bugwood.org, 2013) Tab. 2: Výskyt hub r. Fusarium v potravinách (Malíř et al., 2003) Druh F. avenaceum F. equiseti F. graminearum F. longines F. moniliforme F. oxysporum F. poae Potravina kukuřice, pšenice, ječmen, čirok, triticale, hrášek, jablka, hrušky, asparágus, rajčata, lilek, brambory, arašídy kukuřice, obiloviny, obilné zrno, pšenice, kukuřice, ječmen, žito, rýže, čirok, sójové boby, vikev, rajčata, banány, dýně, ovocný džus, paprika, arašídy, vlašské ořechy kukuřice, pšenice, ječmen, čirok, triticale, cukrová řepa, sójové boby, banány, sušené maso kukuřice, rýže, vikev, sója, sezamová semena, arašídy zrno kukuřice, rýže, čirok, ječmen, sladké brambory, květák, česnek, ananas, banány, asparágus, lískové a pekanové ořechy, arašídy, ořechy kola, koriandr, pískavice = řecké seno, kardamon, pepř, sušené maso, sýry kukuřice, obiloviny, rýže, čirok, ječmen, sladké brambory, květák, okurky, meloun, olej z datlové palmy, rajčata, hrách, sójové boby, vikev, banány, citrusové plody, jablka, ovocný džus, česnek, brambory, semena koriandru, kakaové boby, paprika, sýr kukuřice v chladnějších oblastech, pšenice, ječmen, oves, sójové boby 22
23 F. proliferatum kukuřice, čirok, rýže, sója, banány F. semitectum F. solani F. sporotrichioides kukuřice, čirok, rýže, nahnilé ovoce, banány, sójové boby, slunečnicové semeno, citrusové ovoce, rajčata, meloun, okurka, brambory, arašídy, koriandr kukuřice, čirok, rýže, sladké brambory, zelenina, meloun, nezralé ovoce, boby, fazole, sójové boby, hrách, banány, cukrová řepa, česnek, arašídy, paprika, koriandr, pepř kukuřice, obiloviny, pšenice, čirok, cukrová řepa, sójové boby, arašídy, černý pepř, paprika F. subglutinans kukuřice, čirok, cukrová řepa, banány, ananas 3.4 Mykotoxiny Mykotoxiny představují význačný fenomén, který se jako závažný problém objevil až ve druhé polovině minulého století (Polster,1984). Ovšem samotné důsledky kontaminace potravin mykotoxiny získala dle Waśkiewitze et al. (2012) celosvětovou pozornost v posledních deseti letech a OSN uvádí, že až čtvrtina světové produkce potravin je znehodnocena mykotoxiny. Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity produkované mikroskopickými vláknitými houbami napadajícími drobnozrnné cereálie a kukuřici (Ostrý 2002, Malíř et al. 2003, Moretti et al. 2006, Schneiderová 2007, Hajšlová et al. 2009). Mykotoxiny jsou strukturně odlišné komplexní organické sloučeniny o nízké molekulové hmotnosti (do 700 g.mol -1 ). Jsou nebílkovinné povahy, toxické pro člověka a živé organismy. Pravděpodobnou příčinou produkce mykotoxinů je boj o potravu a přežití (Malíř et al., 2003). Způsobují závažná onemocnění akutního i chronického rázu, negativně ovlivňující život člověka i zvířat (Paříková, Kučerová 2001). Dle Hajšlové et al se jedná především o druhy r. Alternaria, Aspergillus, Penicillium a Fusarium. Kromě značného snížení technologické kvality pěstovaných cereálií, závažným problémem v potravinářství je hlavně přenos mykotoxinů do potravin, případně další uvolňování jejich tzv. maskovaných forem, ke kterému běžně dochází při technologickém zpracování, zejména během sladařsko-pivovarské technologie. Přítomnost mykotoxinů v plodinách nebo v krmivech závisí na mnoha faktorech, např. klimatických podmínkách, druhu a citlivosti plodiny, typu plísně, poškození zrnin hmyzem nebo mechanicky, užití fungicidů při sklizni, podmínky skladování a následná manipulace (Schneiderová, 2007). 23
24 Do těla se mykotoxiny dostávají se sporami při jejich vdechnutí a mají cytotoxické účinky na organismus (Paříková, Kučerová 2001). I když je obtížné charakterizovat nebezpečnost mykotoxinů komplexně, některé základní charakteristiky jsou společné. Kromě toho, že mykotoxiny jsou produktem houbových organismů, které jsou produkovány jako prostředky pro přežití v boji s konkurenčními organismy a látky, napomáhající houbovým patogenům kolonizovat hostitelské rostliny, mají celou škálu nepříjemných vlastností pro teplokrevné živočichy. Mykotoxiny totiž působí na většinu orgánů v těle konzumenta (Nedělník, 2012). 3.5 Mykotoxiny produkované druhy r. Fusarium Zástupci rodu Fusarium jsou součástí půdního ekosystému, kde se podílí na rozkladu organické hmoty. Řada druhů se během evoluce přizpůsobila k parazitismu rostlin, část za určitých podmínek může být patogenní i pro živočichy, včetně člověka (Malíř et al., 2003). Mezi houby s významným potenciálem škodlivosti patří mj. i fusaria. Škodlivost klasových fusarií spočívá zejména v redukci výnosu a kontaminace sklizně mykotoxiny. Maximální obsahy některých fusariových mykotoxinů v obilninách určených pro produkci potravin jsou v EU limitovány (Polišenská et al., 2009) Trichotheceny Dosud bylo identifikováno a popsáno více než 150 trichothecenových mykotoxinů, které tvoří nejpočetnější skupinu fusariových mykotoxinů (Paříková, Kučerová 2001). Jde o tricyklické seskviterpeny charakterizované dvojnou vazbou mezi uhlíkem 9 a 10 a jedním epoxy kruhem mezi uhlíkem 12 a 13 a jsou klasifikovány jako 12, 13-epoxytrichotheceny (Gutleb et al., 2002). Jednotlivé trichotheceny jsou odlišné kvůli různým substituentům na uhlíku 3,4,7,8 a 15 (Hussein, Brasel 2001). Dle Hajšlové et al. (2009) je kontaminace sledována u cereálií, především u pšenice a kukuřice. Trichotheceny byly prokázány i u sójových bobů, banánů, manga, ale i v pivu, kam přechází z kontaminovaného ječmene. Podle charakteristických vlastností, počtu funkčních a substitučních skupin se rozlišují čtyři základní skupiny trichothecenů. Trichotheceny typu A (T-2 a HT-2 toxiny, NEO, DAS) mají vyšší akutní toxicitu než trichotheceny typu B (deoxynivalenol DON, nivalenol NIV, acetyldeoxynivalenol 3-ADON, 15-acetyldeoxynivalenol 15-ADON, fusarenon-x FUS- 24
25 X), které vykazují toxicitu chronickou (Hajšlová et al. 2009, Hajšlová et al. 2010). Dle Hajšlové et al. (2010) se intoxikace trichotheceny projevuje krvácením sliznic trávicího ústrojí a zánětlivými projevy v organismu. Akutní intoxikaci provází zvracení, u chovaných hospodářských zvířat odmítáním potravy (Gutleb et al., 2002, Kushiro 2009). Ztrátou hmotnosti, poruchami imunologického systému se projevuje chronické působení trichothecenů (Larsen et al., 2004). Trichotheceny způsobují inhibici mitochondriálních funkcí, proteosyntézy a syntézy DNA a RNA in vitro a in vivo. Studiemi bylo prokázáno, že trichotheceny typu A i B mají imunosupresivní účinky (Gutleb et al., 2002, He et al., 2009). Autoři Gutleb et al., (2002) a He et al. (2009) uvádějí, že nejnižší akutní toxicitu ve skupině trichothecenů vykazuje DON, naopak nejvíce toxický je trichothecen T-2 toxin, jenž ovlivňuje funkci mnohobuněčných membrán a způsobuje apoptózu, tzv. řízenou buněčnou smrt (Hajšlová et al., 2010). Na základě Doporučení komise č. 2013/165/EU byly k T2 a HT2 toxinům doplněny limity, pro kukuřičné zrno k lidské výživě je maximální hodnota stanovena na 100 µg.kg -1. Pro výrobky z kukuřice pro výrobu krmiv je hodnota stanovena na 500 µg.kg -1 a pro výrobu krmných směsí pro kočky je tato dávka poloviční (250 µg.kg -1 ), (Doporučení Komise 2013/165/EU) Deoxynivalenol Deoxynivalenol (DON, Rd toxin, vomitoxin), C 15 H 20 O 6, Číslo CAS: Název: Trichothec-9-en-8-one, 12, 13-epoxy-3,7,15-trihydroxy- (3a, 7a). Deoxynivalenol patří mezi významné zástupce mykotoxinů trichotecenové skupiny B (Lepschy et al., 1992). Z hlediska způsobu biosyntézy patří mezi seskviterpeny, je dobře rozpustný v acetronitrilu, chloroformu, směsi octan etylnatý + acetonitril (4:1), ve směsi chlorofrom+metanol (9:1) a nerozpustný v hexanu a petroléteru (Malíř et al., 2003, Hajšlová et al., 2009). Producenti deoxynivalenolu Producenty DON jsou toxinogenní kmeny F. culmorum, F. graminearum, F. poae a F. sporotrichioides (Malíř et al., 2003, Hajšlová et al., 2009). Působení deoxynivalenolu Akutní toxicita, způsobená DON, se projevuje zvracením a střevními potížemi (Hajšlová et al., 2009). Schneiderová (2007) uvádí, že tyto projevy byly shledány 25
26 především u prasat. Přítomnost DON vyšší než 1 mg.kg -1 omezuje použitelnost krmiva pro prasata a z tohoto důvodu se akutní otravy u prasat vyskytují velmi zřídka. Canibe et al. (2010) sledovali u prasat přítomnost DON v podávaném zkvašeném krmivu. Organické kyseliny ve zkvašeném krmivu snižovaly ph krmiva a tím došlo ke snížení obsahu DON. Změna v poměru organických kyselin negativně ovlivňovala i přítomnost tohoto mykotoxinu. Naproti tomu u kuřat a slepic intoxikace DON zhoršuje kvalitu vajec a snižuje jejich hmotnost, i když v mase nebo vejcích nebyla rezidua DON zjištěna (Malíř et al., 2003, Schneiderová 2007). Schneiderová 2007 poukazuje, že krůty nejsou vůči působení DON příliš citlivé, pouze po podání vysokých dávek DON došlo k redukci jejich růstu a k poškození zobáku. U skotu snižuje příjem krmiva, negativně ovlivňuje reprodukci a nádoj mléka. Kromě toho byly u zvířat navíc prokázány i kožní změny, poruchy zažívání, hematologické, imunosupresivní změny či teratogenní účinky (Malíř et al., 2003, Schneiderová 2007). Výskyt DON v potravinách DON je pravděpodobně nejčastěji se vyskytující a nejznámější mykotoxin v potravinách a výrobcích z obilnin. DON byl nalezen v obilninách, kukuřici, ječmeni, triticale, prosu, čiroku a výrobků z nich, v otrubách, pivu, koření (koriandr, zázvor) a zelenině (sójové boby, česnek, brambory). DON je z hlediska distribuce v zrnu primárně nalézán na místech růstu mycelia mikromycetů, pouze malé množství je nalézáno uvnitř zrna. Při nízkých koncentracích vláknitých mikromycetů a mykotoxinové kontaminace (0,05 1,0 mg.kg -1 ) dochází k akumulaci DON blízko vnějšího povrchu zrna a s největší pravděpodobností existuje korelace mezi distribucí DON a stupněm napadení zrna (Malíř et al., 2003). Výskyt DON v krmivech V krmivu se nachází poměrně vysoké koncentrace DON, což je způsobeno obsahem lepku a vlhkosti zrna. Přenos DON na skot přes krmivo je možný, ale v samotném mléce jsou nálezy extrémně nízké. Rychlé vylučování nízkých a středně vysokých koncentrací DON u krmiv pro prasata má za následek, že rezidua DON nejsou akumulována. Přechod reziduí do mléka, masa, vajec je zanedbatelný (Malíř et al., 2003). Výše uvedené potvrzuje i Hajšlová et al. (2009), která uvádí, že polygastři jsou na DON méně citliví než monogastři, protože v bachoru se DON konvertuje na méně toxickou formu deepoxydeonivalenolu. 26
27 DON byl dříve považován za marker mykotoxinové kontaminace, protože bývá detekován s největší frekvencí. Ovšem s rozvojem moderních analytických metod bylo prokázáno, že jej stále častěji doprovázejí další, nejenom trichothecenové toxiny. V některých letech bývá dokonce DON zjišťován spíše minoritně a převládají toxiny, jako jsou NIV, nebo trichotheceny skupiny A-HT-2 a T-2. Další nezodpovězenou otázkou jsou jejich potenciální synergické toxické účinky (Hajšlová et al., 2010). Stanovení DON v potravinách je stanovován metodou TLC, HPTLC, HPTLC, HPLC, GC a imunochemickým metodami ELISA (Malíř et al., 2003) T-2 toxin T-2 toxin, C 24 H 34 O 9, Číslo CAS: Název: {3-Hydroxy-4, 15-diacetoxy-8-[3-methyl-butyryloxy]-12, 13-epoxytrichothec 9- ene}. T-2 toxin je dobře rozpustný v acetonitrilu, chloroformu, směsi octan etylnatý+acetonitril, ve směsi chloroform + metanol (9:1) a nerozpustný v hexanu a petroléteru (Malíř et al., 2003). T-2 toxiny jsou řazeny mezi významné zástupce mykotoxinů trichotecenové skupiny A. Z hlediska způsobu biosyntézy patří mezi seskviterpeny (Malíř et al., 2003, Hajšlová et al., 2009). Dle Hajšlové et al. (2009) je pro obilniny běžný souběžný výskyt T-2 a HT-2 toxinu, jelikož jeden přechází v druhý (HT-2 je deacetylová forma T-2 toxinu). Producenti T-2 toxinu Producenty T-2 toxinu jsou toxinogenní kmeny F. acuminatum, F. culmorum, F. oxysporum, F. poae, F. chlamydosporum, F. semitectum, Fusarium equiseti, F. sporotrichioides, F. graminearum a F. avenaceum (Malíř, Ostrý et al., 2003). Působení T-2 toxinu T-2 toxin způsobuje nekrózy kůže, po požití nutí ke zvracení, snižuje imunitu, zvyšuje vnímavost vůči kandidózám, listeriózám, salmonelózám aj. Během toxikologického testování byly u krav a prasat prokázány záněty a hemoragie trávicího traktu, edémy, leukopenie, degradace kostní dřeně. Navíc bylo prokázáno, že T-2 toxin snižuje iniciaci proteinové syntézy na polyribozomech a u hlodavců způsobuje poškození DNA spolu s chromozoálními aberacemi. Toxikologické studie T-2 toxinu na zvířatech prokázaly, že toxin byl u prasat rozsáhle metabolizován a z tkání rychle eliminován. V játrech se akumulují rezidua T-2 toxin. V rámci experimentů in vivo 27
28 bylo u pokusných zvířat prokázáno, že T-2 toxin a jeho metabolity pronikají rychleji do masa kuřat než do masa prasat. Přestup do mléka je nižší než 1%. Otázka možného zesílení účinků T-2 toxinu s deoxynivalenolu je stále dostatečně neprobádaná (Malíř et al., 2013) Fumonisiny Hudec (2007) spojuje fumonisiny s výskytem hub Fusarium verticillioides, Fusarium globosum, Fusarium thapsinum, Fusarium nygamai, Fusarium proliferatum, Fusarium antophilum, Fusarium dlamini a Fusarium napiforme. Významným mezníkem v objevu mykotoxinů fumonisinů byla roku 1988 izolace Fusarium moniliforme MRC 826 z kukuřice a jeho využití v toxikologických produkčních stanicích v Jihoafrické republice (Malíř et al., 2003). Nacházejí se především v kukuřici, kukuřičné siláži, ale i v rýži a prosu. Chemicky je možné fumonisiny charakterizovat jako složité alifatické sloučeniny, které jsou relativně termostabilní, účinně je lze z povrchu kukuřice odstranit omytím, zejména v alkalických roztocích (Hajšlová et al., 2009). Působení fumonisinů Fumonisiny v organismu degradují buňky, poškozují endocytózu, negativně ovlivňují metabolismus tuků nebo jejich vlivem dochází k poškození sfingamin N acetyltranferázy (Schneiderová 2007). Toxické účinky fumonisinů byly experimentálně ověřeny u hospodářských a laboratorních zvířat. Fumonisiny B 1 a B 2 v dávce 10 mg.kg -1 živé váhy vyvolaly u testovaných koní leukoencefalomalacii, u prasat plicní edémy (100 mg.kg -1 tělesné hmotnosti) a u potkanů fumonisiny B 1 a B 2 vyvolaly nádorové změny v játrech (dávka cca 15 mg.kg -1 ). Z těchto důvodů v USA Food and Drug Administration (FDA) doporučilo, aby koně, prasata a drůbež nebyli krmeni krmivy obsahujícími více než 50 mg fumonisinů na kg (Malíř et al., 2003, Schneiderová 2007, Waśkiewicz et al., 2012). Toxický vliv fumonisinu B 1 na prasata (plicní patologické změny) ve své studii potvrdili i Delegado a Wolt (2010). Přestože jsou fumonisiny (B 1 ) pro přežvýkavce méně toxické než pro monogastry, někteří autoři uvádějí jeho toxické účinky na ovce a býčky. Při příjmu krmiva s vyšší koncentrací B 1 (nad 148 ppm) byl zaznamenán nižší příjem krmiva a menší přírůstek hmotnosti. Testované dojnice vykazovaly o šest litrů nižší nádoj mléka a nižší příjem krmiva. Uvádí se, že mléčný skot je vůči působení fumonisinů citlivější než skot chovaný bez tržní produkce mléka (Schneiderová, 2007). Emadem et al. (2012) 28
29 uvádějí rozdíly ve vnímavosti toxických účinků u drůbeže, kdy u kachen byla prokázána velká citlivost vůči fumonisinů, zatímco krůty byly méně vnímavé. Při inhibici biosyntézy sfingolipidů dochází k útlumu ceramide syntetázy, což bylo prokázáno u poníků, prasat, potkanů, opic. Nejvíce postiženými orgány byly játra, plíce, ledviny. Účinek fumonisinů na ledviny byl prověřován na základě sledování poměru sfinganinu a sfingosinu v moči a v ledvinách. Stanovení fumonisinů v krevní plazmě a moči může být markerem pouze krátké expozice těmto toxinům, neboť je známo, že fumonisiny jsou u všech živočišných druhů jen nepatrně biodostupné. Ve východní a jižní Africe byly fumonisiny prokázány dokonce v 92,5 % analyzovaných vzorků kukuřice (Malíř et al., 2003). Shodné výsledky byly získány i v České Republice, kdy v letech 1995 a 1996 bylo analyzováno celkem 210 vzorků potravin vyrobených z kukuřice (výrobky z kukuřičné mouky, cornflakes apod.) a 89 % vzorků bylo pozitivních na obsah fumonisinů v rozsahu µg.kg -1 (průměrně 180 µg.kg -1 ). U 4 % vzorků byla hodnota fumonisinů vyšší než µg.kg -1, u 10 % vzorků byla hodnota stanovena na více než 500 µg.kg -1 a většina vzorků spadala do kategorie do 100 µg.kg -1. Kukuřičný křehký chléb, extrudované kukuřičné výrobky a polenta patří k potravinám s nejvyšší koncentrací fumonisinů. U 27 výrobků z kukuřice pěstované v ČR, určených pro bezlepkovou dietu, bylo 88 % vzorků pozitivních na obsah fumonisinů (FB 1, FB 2, FB 3 ). Diskutován je i možný vznik reziduí fumonisinů v potravinách živočišného původu (mléko aj.) po předchozí konzumaci krmiv na bázi kukuřice s vysokými hodnotami fumonisinů zvířaty (Malíř et al., 2003). Fumonisiny jsou také dalšími fusariovými mykotoxiny, jejichž maximální přípustná množství jsou limitována legislativou. Pro B1 je tato hodnota stanovena na ng.kg -1 t.hm/den (Malíř et al., 2003, Hajšlová et al., 2010). Tab. 3: Producenti fumonisinů (Malířet al., 2003) Druh F. moniliforme J. Scheldon F. proliferatum (T. Matsushima) Nirenberg F. anthophilum (A. Braun) Wollenw F. oxysporum Schlecht. var. Redolens (Wollenw.) Gordon F. dlaminii Marasas, P. E. Nelson & T. A. Toussoun, Trimboli F. nygamai Burgess a Trimboli F. napiforme Marasas, P. E. Nelson & Rabie, Trimboli 29
30 Fumonisiny lze chemicky definovat jako složité alifatické sloučeniny a z hlediska způsobů biosyntézy patří mezi nonaketidy. Doposud byla izolována řada fumonisinů a jejich metabolitů (A 1, A 2, B 1 až B 4, C 1 až C 4, P 1, P 2, P 3 ). Významné jsou zejména fumonisiny skupiny B (B 1, B 2, B 3 ), běžně se vyskytující v přírodě. Fumonisiny se v potravinách dle Malíře et al. (2003) a Ostrého (1995) stanovují laboratorními metodami TLC, HPTLC, HPLC, GC-MS a i biochemickými metodami Fumonisin B1 Fumonisin B1 (macrofusin), C3 4 H 59 NO 15, Číslo CAS: Název: diestery propan-1, 2, 3-tricarboxylic and 2-amino-12, 16-dimethyl-3,5,15- pentahydroxyicosanu Fumonisin B1 je amorfní pevná látka, rozpustná ve vodě, více rozpustná ve směsi acetonitril-voda, dobře rozpustná v metanolu a nerozpustná v nepolárních rozpouštědlech (Malíř et al., 2003) Fumonisin B2 Fumonisin B2 C34H59NO14 Fumonisin B2 je amorfní pevná látka s bodem tání 103 až 105 ⁰C a molekulovou hmotností 705,8 g.mol -1. Rozpustný ve vodě, více rozpustný ve směsi acetonitril-voda, dobře rozpustný v metanolu, nerozpustný v nepolárních rozpouštědlech (Malíř et al., 2003) Zearalenony Producenty zearalenonu jsou zejména toxigenní kmeny fusarií, z nichž nejvýznamnější jsou F. graminaerum s F. semitectum (Hajšlová et al., 2009, Atoui et al., 2012). Mykotoxin byl poprvé izolován Stobem v roce 1964 z kultury Gibberella zeae (anamorfa F. graminearum). Tab. 4: Významní producenti zearalenonu (Malíř et al., 2003) Druh F. culmorum (W. G. Smith) Sacc. F. equiseti (Corda) Sacc. F. graminearum Schwabe F. moniliforme Sheld. F. oxysporum Schltdl. F. sambucinum F. semitectum Berk. & Ravenel F. sporotrichioides Sherb. 30
31 Zearalenon, F-2 toxin Zearalenon, F-2 toxin (C 18 H 22 O 5 ), Číslo CAS: Název: {6[10 Hydroxy-6-oxo-trans-1-undecenyl] 2,4-hydroxybenzoic acid lactone}. Bílá krystalická látka bez zápachu, rozpustná v organických rozpouštědlech (éter, etanol, metanol), v alkalických vodných roztocích, nerozpustná ve vodě, chemicky charakterizována jako lakton kyseliny β-resocylové. Producenti zearalenonu Mezi významné producenty zearalenonu patří toxinogenní kmeny F. graminearum, F. culmorum, F. equiseti, F. moniliforme, F. sambucinum, F. semitectum, F. sporotrichioides a F. oxysporum (Malíř et al., 2003, Ostrý et al., 2003). Působení zearalenonu Při orálním podání je zearalenon zvířaty rychle absorbován a redukován na metabolity 7α a 7β-zearalenol. V bachoru přežvýkavců je zearalenol převáděn na zeranol derivát, jenž netvoří dvojnou vazbu v poloze 1 a 2. Zearalenon byl dle Malíře et al. (2003) objeven i ve žluči, kdy po jednorázovém podání 100 mg zearalenonu dospělému člověku byly v moči prokázány jeho metabolity 7α a 7βzearalenol. V tenkém střevě je zearalenon krevním řečištěm distribuován do různých částí těla, kde se spojuje s globulinem, na který jsou navázány lidské pohlavní hormony. U myší se zearalenon koncentruje v uteru, intersticiálních buňkách varlat a ovariálních folikulech, naproti tomu u potkanů je deponován do tukové tkáně. U prasat byl zearalenon prokázán v játrech po příjmu takto znehodnoceného krmiva. U krav a ovcí byl tento mykotoxin detekován v mléce. Navíc bylo potvrzeno vylučování metabolitů zearalenonu močí a stolicí u potkana, psa, opice, prasete. U přežvýkavců se jeví přechod zearalenonu do bachoru z hlediska jeho kontaminace jako nevýznamný. Ze všech zvířat jsou prasata nejvnímavějším druhem, kdy jednorázovou deponací zearalenonu (> 3,5 mg.kg -1 tělesné hmotnosti) byly u mladé prasnice vyvolán zánět a otok vulvy. U skotu může zearalenon způsobit problémy v koncentraci 0,5 1,0 mg.kg -1 krmiva. Problémy s říjí (hyperestrogenismus) jsou u krav pozorovatelné už po čtyřech až sedmi dnech po podání kontaminovaného krmiva a odezní až po třech až čtyřech týdnech po ukončení příjmu krmiva. Hyperestrogenní syndrom byl zjištěn po aplikaci dávky zearalenonu od 25 do 100 mg.kg -1 živé váhy zvířete. I když zearalenová intoxikace nemá fatální následky, k úhynu zvířat dochází obvykle po napadení 31
32 vyhřeznutých orgánů a sekundární bakteriální infekci. Z těchto důvodů není vhodné krmit prasata krmivy s obsahem zearalenonu vyšší než 500 µg.kg -1 krmiva (Malíř et al., 2003). Chronická toxicita se promítá do problémů s reprodukčním cyklem zvířete, kdy u prasnic způsobuje atrofii vaječníků, přerušovanou říji, falešnou březost, neplodnost. Opakované dávky dospívajícím prasnicím způsobovaly sterilitu. U samců dochází k atrofii varlat s rozvojem prsních žláz. Markantní účinky toxinu na drůbež nebyly prokázány, protože koncentrace do 800 mg.kg -1 nevyvolaly žádné účinky. Při podání vyšších koncentrací byl u krocanů zjištěn pouze úbytek spermatu, bez vlivu na jeho kvalitu. Také přežvýkavci jsou odolnější než prasata, pravděpodobně díky bachoru, kde dochází k degradaci zearalenonu na zearalenol (Malíř et al., 2003, Schneiderová 2007). Zearalenon byl zjištěn nejen v kukuřici, ale i v dalších obilovinách, v senu a v siláži mnoha oblastí světa. Hromadění ZEA v kukuřici aktivuje vlhké počasí, které udržuje její vlhkost v rozmezí 22 až 25 % nebo oddálená prodloužená sklizeň (Schneiderová, 2007). Stanovení zearalenonu Zearalenon lze detekovat metodou HPLC ze vzorků kukuřice (Atoui et al., 2012) Emerging mykotoxiny Předchozí skupiny fusariových mykotoxinů jsou studovány již několik desetiletí, a informace o jejich výskytu a toxickém působení těchto látek jsou dostupné. V současné době se však začaly objevovat také jiné skupiny fusariových mykotoxinů tzv. emerging mykotoxiny, o kterých není mnoho informací (Hajšlová et al., 2010). Dle Hajšlové et al. (2010) by měla být pozornost směřována především enniatinům (ENNs), beauvericinu (BEA), moniliforminu a fusaproliferinu jejichž producenty jsou F. subglutinans, F. proliferatum, F. avenaceum. F. tricinctum, F. acuminatum, F. oxysporum, F. sporotrichiodes a F. sambucinum (Jestoi et al., 2009). Nejvíce postiženou plodinou je kukuřice (Hajšlová et al., 2010). Toxické účinky těchto kontaminantů jsou přičítány jejich ionoformním vlastnostem, avšak jejich případná akutní ani chronická toxicita doposud nebyla potvrzena a toxické působení těchto látek je neustále zkoumáno (Munkvold et al., 1998). 32
33 3.5.5 Konjugované (maskované) mykotoxiny Vedle volných mykotoxinů se v krmivech mohou vyskytovat tzv. maskované (konjugované) mykotoxiny. První zmínky o těchto maskovaných mykotoxinech jsou známy z 80. let minulého století, kdy byly pozorovány mykotoxikózy zvířat, u kterých klinický obraz zvířete neodpovídal množství stanovenému ve zkrmovaném krmivu (Savard, 1991). Maskované formy vznikají pravděpodobně při detoxikačních procesech obilnin a z důvodu vyšší polarity jsou obtížně stanovitelné (Hajšlová et al., 2009). Konjugované mykotoxiny se vyskytují ve formě rozpustné (maskované mykotoxiny) nebo asociované v makromolekule jako vázané mykotoxiny. Působením enzymových systémů rostlin vznikají zejména konjugované formy mykotoxinů, které vznikají v těle savců jako konjugáty s krevními složkami (albuminy) nebo s aminokyselinami (lysin, cystein) (Berthiller et al., 2005). Tvorbou konjugátů se rostlina snaží snížit toxicitu mykotoxinu navázáním polární molekuly (např. ß-D-glukosy) a zvýšit rozpustnost mykotoxinu ve vodě a vyloučit vzniklý konjugátu do vakuoly (Berthiller et al., 2009). Zejména u deoxynivalenolu a zearalenonu může být až polovina mykotoxinů v maskované formě (Vendl et al., 2010, cit. Pavelková, Bořutová, 2012). Tyto formy mykotoxinů není možné analyzovat metodami ELISA, nebo HPLC, ovšem jsou uvolňovány z trávicího traktu a mohou se podílet na projevech mykotoxikóz. V současnosti je možné detekovat maskovaný deoxynivalenol-3β-dglucopyranoside (DON-3-Glc), odvozený od DON (Hajšlová et al., 2009, Vendl et al., 2010, cit. Pavelková, Bořutová, 2012). 3.6 Vliv mykotoxinů na zdraví člověka a zvířat Důsledky působení mykotoxinů na živočišný organismus jsou velmi různorodé v závislosti na typu toxinu, dávce a délce doby jeho působení, druhu, stáří, pohlaví a aktuálnímu zdravotnímu stavu (Nedělník, 2012). Malíř et al. (2003) uvádějí, že některé druhy mykotoxinů způsobují hyalohyfomykózy člověka. U relativně zdravých jedinců se jedná nejčastěji o mykotickou keratitidu po traumatické inokulaci, onychomykózu nebo tyto toxiny způsobují subkutánní mykózy manifestující se jako cysta nebo absces. Nejběžněji se 33
34 vyskytujícími se agens jsou F. solani, F. oxysporum, F. verticillioides. Případy systémových mykóz byly rovněž popsány u F. aquaeductum, F. chlamydosporum, F. incarnatum, F. napiforme, F. nygamai, F. proliferatum, F. sacchari a F. subglutinans. Intoxikace mykotoxiny u zvířat se projevuje např. snížením imunity, alergickými reakcemi, poruchami nervové, reprodukční soustavy, dýchacího ústrojí, snížením konverze a využitím podávaných krmiv, nebo zvýšenou mortalitou u chovaných zvířat. mykotoxiny poškozují střevní sliznici, čímž dochází k omezené adsorbci živin, působením toxinů je také zhoršena funkce jater, ledvin, reprodukčních orgánů či imunitního systému. Gastrointestinální absorbcí dochází k pronikání toxinů přes krevní řečiště do ostatních tkání (Nedělník, 2012). Hajšlová et al. (2010) zdůrazňuje, že kontaminace mykotoxiny je velice závažná hlavně v potravinách určených pro děti, které ještě nemají dokonale vyvinutý detoxikační potenciál. V souvislosti se vzrůstající poptávkou po zdravých a kvalitních potravinách živočišného původu začala být pozornost soustředěna také na nutriční složení a hygienicko-toxikologickou nezávadnost krmiv, která je obzvláště důležitá z hlediska transferu metabolitů mykotoxinů do živočišných produktů. Všechny poznatky o negativním působení mykotoxinů na zdraví lidí a zvířat potvrzují, že nejúčinnější (a také nejlevnější) je prevence a zabránění vzniku mykotoxinů v krmivech (Nedělník, 2012). 3.7 Faktory vzniku toxinů Pro výskyt fusariových mykotoxinů je jedním z nejdůležitějších faktorů průběh počasí v dané vegetační sezóně, především četnost a vydatnost srážek, denní teploty, vlhkost vzduchu a délka slunečního svitu. Pro úspěšnou infekci se musí v příznivých podmínkách prostředí setkat zralé inokulum patogena a rostlina v náchylné růstové fázi. Pokud k infekci klasů dojde, následující průběh počasí přímo ovlivňuje míru rozvinutí infekce i intenzitu tvorby mykotoxinů. Zastoupení jednotlivých druhů fusarií na obilninách je variabilní v závislosti na geografických podmínkách, ročníku i zvolené agrotechnice (Polišenská et al., 2009). Ke kontaminaci obilnin dochází v průběhu jejich růstu a dozrávání na poli, případně i po sklizni, v období skladování (Polišenská, 2008). Whitlow a Hagler (2007) uvádějí, že faktory ovlivňující růst hub na plodinách, tj. klimatické podmínky (dešťové srážky, teplota, vlhkost), stres rostlin vyvolaný suchem, napadení škůdci, aplikace fungicidů sice mohou redukovat růst hub, ale nemusí 34
Fusarium a Cylindrocarpon
Fusarium a Cylindrocarpon Rod Fusarium (česky srpatka) je charakteristický tvorbou vícebuněčných zakřivených makrokonidií, na rozdíl od příbuzného rodu Cylindrocarpon, který má makrokonidie většinou rovné.
Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka
Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské
MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd
MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti
Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská
Mykotoxiny Zpracovatelé: Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská Zpracováno v rámci projektu MŠMT 2B06118 Vliv technologického zpracování na osud nutričně významných látek a kontaminantů
Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno
Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Mykotoxiny v krmivech Mykotoxiny jsou nejvíce produkovány rody mikroskopických hub Aspergillus,
Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe
Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva
Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách
Seminář Mykotoxiny a zemědělská produkce, Brno na Výstavišti, 13. 3. 2013 Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc. Státní zdravotní
Fuzariózy na obilninách. (Fusarium spp.)
Fuzariózy na obilninách (Fusarium spp.) Úvod Houby rodu Fusarium jsou významnými patogeny většiny zemědělských plodin. U obilovin napadají fuzária paty stébel, listy a klasy. Nejvýznamnější škody vznikají
Mykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská
Mykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Nejvýznamnější mykotoxiny v obilovinách 1. aflatoxiny 2. ochratoxin A 3. fumonisiny
Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat
Mykotoxiny u zvířat Mykotoxiny u zvířat Úvod Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat 1. Podstata a původ mykotoxinů
PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil
PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil Mykotoxiny Z řeckého slova mykes = houba Toxicum = jed Produkty sekundárního metabolismu plísní Je známo asi 6000
MYKOTOXINY V KUKUŘICI MYKOTOXINY V KUKUŘICI
MYKOTOXINY V MYKOTOXINY V KUKUŘICI KUKUŘICI RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., Ing. Klára Konečná Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Co jsou mykotoxiny? Produkty
Jedovatá stopa 4. díl
Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha Jedovatá stopa 4. díl Paličkovice nachová ( purpurea) popř. C. paspali parazituje na divoce rostoucích i kulturních travinách včetně obilovin. Její přezimující
Ing. Kristýna Bezděková Vliv vybraných faktorů na výskyt patogenů Fusarium spp. v zrnu ječmene
Ing. Kristýna Bezděková Vliv vybraných faktorů na výskyt patogenů Fusarium spp. v zrnu ječmene 24. května 2013, od 9.00 hod, A34 MENDELU AF (budova A) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární
Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae
Výsledky monitoringu mykotoxinů v krmivech (ÚKZÚZ)
Výsledky monitoringu mykotoxinů v krmivech (ÚKZÚZ) Markéta Pospíchalová marketa.pospichalova@ukzuz.cz Mykotoxiny a zemědělská produkce, 13.3.213, Brno Průchod vzorku laboratoří Akreditace ČSN EN ISO1725:25
Mykotoxiny tvorba a původci
Mykotoxiny tvorba a původci MYKOTOXINY Co jsou mykotoxiny? Proč se produkují sekundární metabolity? Hlavní typy mikromycet a jejich mykotoxiny Mykotoxiny v potravinách Mykotoxiny a lidské zdraví Regulace
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Složky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Mykologická analýza potravin
Mykologická analýza potravin a. Souhrn V roce 2010 byl zahájen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu
Zjišťování a stanovení kontaminujících látek při intervenčním nákupu obilovin
Zjišťování a stanovení kontaminujících látek při intervenčním nákupu obilovin Komise Evropských společenství jasně deklaruje, že v zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné udržet množství kontaminujících
EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS
EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS Krobot R., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy,
Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
Integrovaný systém eliminace mykotoxinů. Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc
Integrovaný systém eliminace mykotoxinů Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc Neutox - koncept Mykotoxiny se běžně vyskytují ve většině surovin a krmných směsí. Jsou produkovány velkým
Mykotoxiny téma stále aktuální
Mykotoxiny téma stále aktuální MIROSLAVA STREJČKOVÁ JAN NEDĚLNÍK Máme se tímto tématem ještě zabývat? Historie Námelové alkaloidy, nekróza okrajových částí těla, nemoc sv. Víta-mrzáci Tireoviridin-žlutá
Výskyt mykotoxinů v obilovinách ze sklizně roku Ivana Polišenská Agrotest fyto, s.r.o. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
Výskyt mykotoxinů v obilovinách ze sklizně roku 2017 Ivana Polišenská Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Fuzáriové mykotoxiny situace ve sklizni 2017 Mykotoxiny o čem se mluví a co se chystá -
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Mikroskopické houby - rod Aspergillus zástupci rodu Aspergillus - popsáno 339 druhů, cca 40 druhů popsáno jako původci mykotických
černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura
Ophiostomatales Houby charakteristické tvorbou černých plodnic (typu perithecia) s dlouhým krčkem a ústím a nepohlavního stadia v rodech Graphium, Leptographium, Sporothrix aj. Někteří zástupci mají 2
MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN
MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN a. Souhrn V roce 2011 byl ukončen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Bi1090c Fylogeneze a diverzita řas a hub cvičení Mgr. Lukáš Chrást Loschmidtovy laboratoře, ÚEB PřF MU a RECETOX Podzim 2015 ODDĚLENÍ: Zygomycota TŘÍDA:
Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice. Ustilago maydis (DC.) Corda 1842
Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice Ustilago maydis (DC.) Corda 1842 Úvod Houbový patogen Ustilago maydis (DC.) Corda je původcem sněti kukuřičné, která je dnes celosvětově nejrozšířenější
Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů
Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů Nejvýznamnější skupina mikromycetů z hlediska produkce závažných mykotoxinů A. flavus A. parasiticus A. nomius A. caelatus A. oryzae A. sojae A. tamarii A.
Mykologická analýza potravin
Mykologická analýza potravin a. Souhrn Rok 2009 byl druhým rokem dvouletého monitorovacího období (2008-2009) nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON".
Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka
20. Konference Monitoringu, Milovy, 6. 10. 2015 Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka Vladimír Ostrý, Marie Jefremová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a
EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED GRAINS FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS
EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED GRAINS FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS VLIV ZKRMOVÁNÍ MYKOTOXINY KONTAMINOVANÝCH OBILOVIN NA ZDRAVOTNÍ, RŮSTOVÉ A UŽITKOVÉ VLASTNOSTI
Sel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno
sel plex brozura TISK.indd 2 14.12.2006 9:39:52 Sel-Plex JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno Selen hraje v metabolismu živých organismů zásadní roli tím, že umožňuje normální
Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav
Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,
CENÍK SLUŽEB A PRACÍ
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko CENÍK SLUŽEB A PRACÍ 2016 Ceny jsou uvedeny bez DPH Adresa: Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Zahradní 1 664 41 Troubsko Tel.: 547 138 811 E-mail:
Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)
Penicillium podrod Biverticillium - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní) Penicillium islandicum Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, sametové až flokozní, tmavozelené, s oranžovým
Eurotium, řád Eurotiales
Eurotium, řád Eurotiales Houby nápadné tvorbou žlutých plodnic (kleistothecií) a nepohlavního stadia rodu Aspergillus. Charakteristické svou osmofilií - vyskytují se na substrátech s omezenou dostupností
Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce
Dos 1654 July 25 nd, 2011 Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce Catherine Ionescu Pancosma R&D, Carbovet expert 1 Představení Většina zákazníků požaduje vysvětlení jaký je mechanismus
CELIAKIE bezlepková strava. PA, ZZ 21.11.2013 Mgr. Jana Stávková (259058@mail.muni.cz)
CELIAKIE bezlepková strava PA, ZZ 21.11.2013 Mgr. Jana Stávková (259058@mail.muni.cz) Celiakie Celiakální sprue, glutenová enteropatie, glutenová intolerance 1:200-1:250 (v ČR) Dětství i dospělost Genetická
ANTINUTRIČNÍ, TOXICKÉ A DALŠÍ BIOAKTIVNÍ LÁTKY OVOCE A ZELENINY. Aleš Rajchl VŠCHT Praha
ANTINUTRIČNÍ, TOXICKÉ A DALŠÍ BIOAKTIVNÍ LÁTKY OVOCE A ZELENINY Aleš Rajchl VŠCHT Praha Antinutriční a toxické látky ovoce a zeleniny ochrana před predátory či parazity Antinutriční látky Inhibitory enzymů
EU peníze středním školám
EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526
Zkřížená alergie. MUDr.Květuše Ettlerová Ambulance alergologie a klinické imunologie Hradec Králové
Zkřížená alergie MUDr.Květuše Ettlerová Ambulance alergologie a klinické imunologie Hradec Králové Podstata zkřížené alergie: Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. To znamená, že musí
DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU
DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU Karel KLEM, Jiří BABUŠNÍK, Eva BAJEROVÁ Agrotest Fyto, s.r.o. Po předplodině ozimé
Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce
Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich
Penicillium, řád Eurotiales
Penicillium, řád Eurotiales Druhově bohatý rod: více než 250 druhů V přírodě jedna z nejčastějších hub (půda, ovzduší) významný rozkladač rostlinných zbytků V prostředí člověka častý kontaminant potravin
Penicillium podrod Penicillium. - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory
Penicillium podrod Penicillium - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory Penicillium fyziologické znaky využití CSA CSA agar s kreatinem a indikátorem ph (bromkresolový
živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
Abiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY
L 289/II/1924 CS Úřední věstník Evropské unie 30.10.2008 PŘÍLOHA XIII protokolu I Produkty pocházející z Jihoafrické republiky, na které se ustanovení o kumulaci podle článku 4 vztahují po 31. prosinci
Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí
Kontaminanty v pivovarství Renata Mikulíková VÚPS a.s.
Kontaminanty v pivovarství Renata Mikulíková VÚPS a.s. 2 Kontrola jakosti surovin pro výrobu sladu a piva Látky ohrožující kvalitu ječmene, sladu a piva Rizikové látky akrylamid produkty houbových organizmů
Eurotiales - teleomorfy
Eurotiales - teleomorfy Houby charakteristické tvorbou plodnic (kleistothecií, gymnothecií, aj.) a nepohlavního stadia v rodech Aspergillus, Penicillium, Paecilomyces, Basipetospora, Polypaecilum aj. Některé
Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny
Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc. a doc. ing. Kamila Míková, CSc. a ing. Jana Kohoutková,
Enterobacter sakazakii alias Cronobacter sakazakii
Enterobacter sakazakii alias Cronobacter sakazakii Lencová Simona, Fialová Eliška Studijní kruh: 346 FA 2014/2015 Obsah 1. Charakteristika 2. Historie 3. Taxonomie 4. Výskyt 5. Legislativa 6. Patogenita
Negativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny
Funkce biokatalyzátorů Pozitivní katalyzátory. chemické děje Negativní katalyzátory. chemické děje Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: Ovlivňují chemické děje v živém organismu zrychlují zpomalují
Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty
Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty Mykotoxiny sekundární metabolity toxinogenních mikromycet (plísní) mykotoxiny jsou obvykle vylučovány do substrátu, ale mohou být také ve sporách známo přes
*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních
www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné
VLáKNINa. Růžena Krutilová
VLáKNINa Růžena Krutilová Definice vlákniny AACC (2001): Vlákninu potravy tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou odolné vůči trávení a absorpci v lidském tenkém střevě a jsou zcela
Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce
Tab. : 73 Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce oř. DIE a. íce 1 Bob mladý 5,75 5,65 99,60 136,10 13,3 4,1 217 200 120 2 Bob v květu 6,06 5,97 94,80 113,10 12,4 3,3 180 224 170 3 Hrách setý,
celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura
Sordariales Skupina charakteristická tvorbou většinou tmavě zbarvených plodnic typu perithecia. Někteří zástupci mají plodnice porostlé různě utvářenými trichomy (např. Chaetomium). Většinou se vyskytují
Přílohy. Tabulka: Celkový přehled sledovaných komodit a analytů v rámci plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002
Přílohy Tabulka: Celkový přehled sledovaných komodit a analytů v rámci plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002 Komodita/analyt celkový počet analyzovaných vzorků bez nálezu s pozitivním s nadlimitním
ZKŘÍŽENÁ ALERGIE. Markéta Haschová Alergologie a klinická imunologie MN PRIVAMED a.s.
ZKŘÍŽENÁ ALERGIE Markéta Haschová Alergologie a klinická imunologie MN PRIVAMED a.s. Podstata zkřížené alergie Vzájemná podobnost alergenů Nutná významná shoda (více než 70%) Specifické IgE protilátky
Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčo č vá v s lova v : Metodika: Obor: Ročník: Autor:
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_10 Název materiálu: Obiloviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Obiloviny. Očekávaný
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované
Výskyt fusarióz v kukuřici významné riziko pro hospodářská zvířata a lidskou populaci
Výskyt fusarióz v kukuřici významné riziko pro hospodářská zvířata a lidskou populaci Nedělník, J. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko SWOT Food and feed safety Krize, ekonomika produkce,
Delegace naleznou v příloze dokument D038228/07.
Rada Evropské unie Brusel 6. listopadu 2015 (OR. en) 13789/15 DENLEG 144 AGRI 576 SAN 368 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 5. listopadu 2015 Příjemce: Č. dok. Komise: D038228/07
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Název: Zdravý životní styl 2
Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
MYKOTOXINY. Ochratoxin A
Výskyt: MYKOTOXINY Ochratoxin A obiloviny (kukuřice, ječmen, žito), sója masné výrobky (finalizace salámů pomocí plísní!), vepř. krev (vázán na albumin) rybí polokonzervy káva, kakao rozinky Ochratoxin
Zjišťování toxicity látek
Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování
Biologické základy rostlinné produkce
Zemědělství Biologické základy rostlinné produkce C3 C4 CAM Typy fotosyntézy C3-C4 Účinnost fotosyntézy ze 100% slunečního světla je 47% mimo použitelné vlnové délky ze zbylých 53% (400--700nm) -30%-fotonů
BEZPEČNOST A KVALITA KRMIV
jater, kůže, jsou rizikové v době těhotenství a mají karcinogenní účinky. ÚKZÚZ průběžně provádí cílené kontroly obsahu dioxinů a PCB dioxinového typu u přibližně 40 vzorků krmiv ročně, v posledních 3
Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.
SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.cz ÚVOD ZÁKLADNÍ PRINCIPY BEZPEČNOSTI POTRAVIN NAŘÍZENÍ 178/2002
Významné skupiny organických sloučenin Vitamíny
Významné skupiny organických sloučenin Vitamíny Předmět Chemie Ročník a obor 1.ZA, 1.SC, 1.OS, 2.ZA Kód sady CHEM/ZA+SC+OS/02 Kód DUM CHEM/ZA+SC+OS/01+02/02/10-20 Autor Mgr. Alena Jirčáková Datum vzniku
Správna výživa méně civilizačných chorob!!!
Správna výživa = méně civilizačných chorob!!! Cash flow života krávy měsíčně a nápočtem Kč/měsíc 5000 4000 3000 2000 1000 0-10000 10 20 30 40 50 60 70-2000 -3000 věk měsíce měsíšně nápočtem nápočtem 100000
Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat
Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat Kukuřičné výpalky jsou vedlejším produktem při výrobě bioethanolu. Kukuřičné zrno je fermentováno kvasinkami a cukry a škroby jsou přeměněny
PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy
PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské
OCCURRENCE OF FUSARIUM SPP. ON THE CORN KERNEL (ZEA MAYS L.)
OCCURRENCE OF FUSARIUM SPP. ON THE CORN KERNEL (ZEA MAYS L.) Kmoch M., Šafránková I. Department of Crop Science, Breeding and Plant Medicine, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
Informace o označování alergenů ve školní jídelně
Vážení rodiče,vážení strávníci, Informace o označování alergenů ve školní jídelně Od 13. 12. 2014 musí být součástí jídelního lístku i informace o alergenech obsažených v jídle. Odvolání na legislativu:
Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou
Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický
Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.
Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Alžběta Stará Vedoucí projektu dr. hab. Ing. Josef Velíšek, Ph.D. 1 Úvod
Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí
Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí význam, symptomy, ochrana Robert Pokluda Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně Xanthomonas campestris pv. campestris Černá žilkovitost
Falšování potravin. MVDr. Matej Pospiech, Ph.D.
Falšování potravin MVDr. Matej Pospiech, Ph.D. Mendelova univerzita, 31.10.2013 Obsah přednášky úvod, historie co považujeme za falšování specifika falšování potravin nejčastější způsoby falšování u jednotlivých
Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany
Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Společnost pro výživu Stručný přehled kontaminantů Vzduch: radionuklidy
Systiva. První nepostřikový fungicid v ječmeni. Profil přípravku Systiva. Proč použít přípravek Systiva?
Mořidla pro obilniny Systiva - první nepostřikový fungicid v ječmeni Kinto Duo - mořidlo pro všechny obilniny Premis 25 FS RED - specialista proti snětím Systiva První nepostřikový fungicid v ječmeni Jedná
Sněti rodu Tilletia spp. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ Odbor osiv a sadby
Sněti rodu Tilletia spp. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ Odbor osiv a sadby Tilletia spp. V ČR se vyskytují nejčastějidva druhy tohoto rodu: Sněť zakrslá - Tilletia controversa Sněť mazlavá pšeničná Tilletia
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název
Označování alergenů je legislativně stanoveno na datum od v souladu s potravinovým právem
Označování alergenů je legislativně stanoveno na datum od 13. 12. 2014 v souladu s potravinovým právem Odvolání na legislativu: EU 2000/13 do 13. 12. 2014 a pak nahrazena 1169/2011 EU článek 21 ČR Vyhláška
Podle funkce v organismu se rozlišují:
Ovlivňují chemické děje v živém organismu. Pozitivní zrychlují děje Negativní zpomalují děje Podle funkce v organismu se rozlišují: Enzymy Hormony Vitamíny Jsou nepostradatelné při rozkladu lipidů, sacharidů
VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc
VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU Ing Jaroslav Váňa CSc Použitelné druhy biologických odpadů zemědělské odpady o z rostlinné výroby, o z živočišné výroby, odpady z potravinářského
Rozšíření vstupní grupy ingesčního modelu programu HAVAR
Program výzkumu a vývoje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Výzkum jaderné bezpečnosti a radiační ochrany pro potřeby dozorného orgánu Projekt č. 6/2003 VÝVOJ PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ PRO HODNOCENÍ RADIOLOGICKÝCH
Rada Evropské unie Brusel 6. dubna 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 6. dubna 2017 (OR. en) 8104/17 AGRILEG 75 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 4. dubna 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: D049626/02 Předmět: Generální sekretariát
PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel.
PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová probio@probio.cz, tel. 583301952 Význam luskovin v ekologickém zemědělství Rostlinné druhy z čeledě bobovité