Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Struktura přednášky. Doporoučená literatura. Přednáška 1.

Transkript

1 Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí Doporoučená literatura Struktura přednášky HLADKÝ, Jan a Ivana LEITMANOVÁ. Mikroekonomie I. České Budějovice, ZF JU, 1997, 93 s. ISBN HOLMAN, Robert. Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, Praha, C. H. Beck 2001, 714 s. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše a kol. Mikroekonomie: základní kurs. Slaný: Melandrium, s. ISBN Rekapitulace minulé přenášky 2. Vlastní přednáška 3. Diskuze, otázky pro doplnění Přednáška 1. Úvod do Mikroekonomie Osnova přednášky Co je ekonomie Předmět ekonomické teorie Ekonomická vzácnost Výrobní faktory 1

2 Úvodem co je ekonomie Co vidíme na obrázku? Hra jak funguje vědecké poznání Ptáka...?...nebo antilopu? Tatáž fakta mohou vypovídat vědeckým pozorovatelům, kteří nosí rozdílné teoretické (nebo ideologické!) brýle, o rozdílných jevech!!! Co je ekonomie? Ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků (rozdělování, užití - spotřeba). Zkoumá změny v ekonomice jako celku. Na základě pochopení těchto jevů pomáhá ekonomie vypracovávat hospodářskou politiku, je jímž prostřednictvím může vláda zvýšit výkonnost národní ekonomiky. 2

3 Shrnutí definice ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití. Přístup k ekonomii interdisciplinárním přístupem společenských věd Zejména obory: Psychologie rakouská (vídeňská) subjektivně psychologická škola (poslední třetina 19. století) Sociologie francouzský strukturalismus francouzská sociologická škola (40. léta 20. století) Historie německá historická škola z kamerálních (politických) věd (40. léta 19. století). Před A. Smithem v proudu filozofie Ekonomické myšlení se po dlouhá staletí rodilo, formovalo a rozvíjelo v rámci širšího filozofického proudu myšlení. Není proto náhodou, že mezi prvními osobnostmi nalezneme významné myslitele antické filozofie. S nimi jsou spjaty první pokusy o teoretické vyjádření ekonomických názorů. Ekonomické myšlení se po dlouhá staletí rodilo, formovalo a rozvíjelo v rámci širšího filozofického proudu myšlení. Není proto náhodou, že mezi prvními osobnostmi nalezneme významné myslitele antické filozofie. S nimi jsou spjaty první pokusy o teoretické vyjádření ekonomických názorů. Původ ekonomie jako vědy Původ ekonomie 2. polovina 18. století duchovní otec: Adam Smith Matematická a společenská větev v ekonomii Matematická větev prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti je možnost matematického důkazu. Společenská větev odmítá matematickou větev, argumentuje tím, že ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě. Pozitivní a normativní ekonomie Pozitivní ekonomie přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká je. Jejím cílem je tuto realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti jejího fungování. Popisuje fakta a chování v ekonomice. Normativní ekonomie je zkoumání reality jen východiskem k zobecňujícím závěrům o ekonomickém vývoji. Charakteristickým rysem normativní ekonomie jsou hodnotové soudy a etika. Jejím skutečným cílem je konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému, hrát aktivní roli ve vývoji lidské společnosti. 3

4 Příklady pozitivní a normativní ekonomie Pozitivní ekonomie např. počet nezaměstnaných v ekonomice, míra nezaměstnanosti v ekonomice, míra inflace, hodnota hrubého domácího produktu, hodnota exportu, importu apod.. Normativní ekonomie např. míra nezaměstnanosti by neměla přesáhnout 6 %, míra inflace by neměla přesáhnout 3 %, stát by měl poskytovat podpory v nezaměstnanosti do výše minimální mzdy, měla by se zvýšit daňová sazba na 19 % apod.. Mikroekonomie x Makroekonomie Členění Ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii poslední třetina 19. století Krize 30. let 20. století zájem o makroekonomické otázky 1933 zavedl norský ekonom Ragnar a. k. Frisch pojem Makroekonomie Zásadní poučka k pochopení u normativní ekonomie se používají slovní obraty typu např. by měla, by neměla. Rozdělení na Mikro a Makro Rozdělení Ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii se přisuzuje zejména anglickému ekonomovi J. M. Keynesovi Co zkoumá Mikro x Makro Mikroekonomie chování dílčích ekonomických subjektů. Jakých subjektů? Jednotlivců, domácností a firem. Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem. Ukázka rozdílů Mikroekonomie X Makroekonomie MIKROEKONOMIE EKONOMIE MAKROEKONOMIE Jaká je produkce firmy? Jaká je produkce celé ekonomiky? Za jakou cenu bude firma své zboží Jaká bude cenová hladina prodávat? v ekonomice? Jaké množství času bude domácnost Jaká bude v ekonomice věnovat na práci a na volný čas? zaměstnanost? Kolik bude nezaměstnaných? Kolik zboží si domácnost koupí? Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se vyveze? Možnosti vyjádření ekonomických souvislostí Ekonomické souvislosti lze vysvětlovat slovně, ilustrovat tabulkou, algebraicky nebo graficky. Při grafickém vyjádření všech souvislostí si musíme nejprve přesně uvědomit, jaké veličiny nanášíme na osu x a na osu y, tzn. co si představujeme pod obecně vyjádřenými veličinami X a Y. 4

5 Druhy ekonomických veličin Dvojí členění: 1. Stavové a tokové 2. Celkové, mezní, průměrné Stavové a tokové veličiny Veličina stav (jednorozměrná) vyjadřuje množství v určitém okamžiku na určitém místě (stav zásob k datu, stav peněz domácností k datu apod ) Veličina tok (dvourozměrná) měří proces za určité časové období (např. 1 rok) např. velikost hrubého domácího produktu, velikost produkce firmy Celkové, průměrné a mezní veličiny Veličiny celkové, mezní a průměrné : celkové veličiny: značí se T z anglického Total (TC Total Costs, TR Total Revenue) Např.: na osu x se nanáší množství a na osu y celkový objem peněžních prostředků. mezní veličiny: značíme M Marginal, mezní (dodatečné, přírůstkové, marginální) veličiny vyjadřují, o kolik se změní jedna veličina, pokud se druhá změní o jednotku : M veličina = změna 1. vel./změna 2. o jednotku průměrné veličiny: značení A Average, vyjadřují, jak velký objem celkové veličiny připadá na jednu jednotku : prům. vel. = množství 1./množství 2. Y celkový počet C B A D E F G celkový počet H Celková veličina Počet jednotek vstupů X Y Celkový počet Veličiny mezní a průměrné Průměrný počet X Počet jednotek Počet další jednotkou M A Co ekonomika? Jedná se o shrnutí hospodaření subjektu firmy, národního hospodářství. Příklady: ekonomika domácností, ekonomika firmy, ekonomika národní hospodářství apod. 5

6 Předmět ekonomické teorie Ekonomie se bude vždy zabývat určitým aspektem života společnosti a jejích členů. Zkoumá člověka s jeho omezenými potřebami ve světě omezených zdrojů. Statky, užitečnost a vzácnost Lidé ke svým činnostem používají látky a předměty: které vytvořila příroda (vzduch k dýchání, zemský povrch k chůzi) Které vytvořili lidé výrobky (potraviny, apod.) Statky Vše co lidé používají, považují za užitečné. Užitečné předměty nazýváme statky Ekonomická vzácnost Východiska ekonomické vzácnosti: Ekonomické statky jsou charakteristické svojí vzácností. Ekonomická vzácnost a lidský motiv V podmínkách vzácnosti se lidé rozhodují tak aby ze vzácných zdrojů největší užitek, to vede k rozhodování: jaké výrobní zdroje použít, jakými výrobky uspokojit své potřeby. Aspekty ekonomické vzácnosti Vychází vždy ze zdrojů. Zdroje jsou: 1. omezené 2. vzácné 6

7 Výroba Podstata proces přeměny přírodních zdrojů v ekonomické statky. Je vždy procesem. Výroba tři základní problémy ekonomie Triáda Paula Samuelsona Paul Sasmuelson ( ) Samuelsonova triáda 1. Co vyrábět 2. Jak vyrábět Co vyrábět? Jaké statky se mají vyrábět a v jakých množstvích, kdy mají být vyrobeny; volba zda malé množství kvalitního zboží, nebo velké množství levného, spotřební statky nebo investice. 3. Pro koho vyrábět Jak vyrábět? Pro koho vyrábět? Jak budou statky vyráběny, kdo je má vyrábět, s jakými zdroji a jakými technologiemi, ve státních nebo soukromých firmách, velkých nebo malých firmách a v jakém množství atd. Kdo má mít prospěch ze statků a služeb, které ekonomika vyrobí, tedy jak má být vytvořený národní produkt rozdělen mezi různé jednotlivce a rodiny. 7

8 Vstupy a výstupy ekonomiky Odpovědi na předchozí otázky se týkají omezenosti zdrojů a volby mezi vstupy a výstupy ekonomiky. Vstupy Statky nebo služby, které používají firmy pro výrobní procesy. Jsou spojovány za účelem výroby výstupů. Nazýváme je také výrobními faktory, a dělíme na přírodní zdroje (půda a neenergetické zdroje), práci (lidský čas, strávený ve výrobě) - jde o nejdůležitější vstup, kapitál (dlouhodobě použitelné statky, které ekonomika vyrobila proto, aby vyráběly jiné další statky) a suroviny. Výstupy Sestávají ze souboru různorodých užitečných statků nebo služeb, které jsou buď spotřebovány, nebo použity pro další výrobu. Vznikají kombinací vstupů ve výrobě. Výrobní faktory Při výrobě ekonomických statků se používají vzácné statky tzv. výrobní faktory. Členění výrobních faktorů Půda 1. Půda 2. Práce 3. Kapitál Je produktem přírody. Není volným statkem. Její množství je omezené je vzácným statkem. Důchod plynoucí z půdy je pozemková renta. 8

9 Co přírodniny? Nerostné zdroje - mají stejné vlastnosti jako půda. Práce Lidská činnost nositelem je člověk. Jako výrobní faktor je do značné míry limitována mimoekonomicky co do množství i co do kvality. Výsledkem použití práce je mzda. Kapitál Co technologie? Statky, které jsou vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků. Na rozdíl od práce a půdy je výsledkem předchozí výroby. Nebyl vyroben pro spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem Výsledkem - výnosem použití kapitálu je zisk nebo úrok. Je zvláštní forma kapitálu. V čem zvláštní? Nemá podobu hmotných statků, ale myšlenky, originálního řešení výrobního postupu apod. Výnosy z výrobního faktoru Výnosy z rozsahu Rostoucí Výnosy z výrobního faktoru = výstup/vstup Konstantní Klesající 9

10 Rostoucí výnosy Jestliže růst objemu použitých výrobních faktorů vede k vyššímu tempu růstu výnosů z nich. Konstantní výnosy Jestliže výnos z výrobních faktorů roste proporcionálně s růstem rozsahu jejich zapojení do výroby. Klesající výnosy Jestliže růst z výnosů výrobních faktorů je nižší než růst těchto faktorů. Alternativní použití výrobních faktorů (VF) VF mají alternativní použití. Lze vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou Příští přednáška Formování trhu a základní jeho elementy Východiska- trh výrobních faktorů, ekonomický koloběh 10

11 Konec přednášky Prostor pro dotazy 11