Lenka Šťastná Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011

Transkript

1 Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011 PhDr. Lenka Šťastná Praha, VŠFS,

2 Organizace kurzu Vyučující PhDr. Lenka Šťastná Institut ekonomických studíı FSV UK, Kontakt: Dotace kurzu Přednáška 90 minut: ponděĺı 15:45 17:15, EKC Cvičení 90 minut: R1: ponděĺı 17:30 19:00, E129; R3: úterý 12:15 13:45, E228 (Šťastná) R4: ponděĺı 17:30 19:00, E224 (Korbasová) R2: úterý 8:45 10:15, E228 (Haĺıřová) Povinnosti Zápočtový test Ústní zkouška: otázky ke stažení v IS

3 Literatura Základní literatura Heissler H., Valenčík R., Wawrosz P. (2010). Mikroekonomie, základní kurs. Praha: VŠFS. K dispozici v prodejnách VŠFS během listopadu. Doplňková literatura Samuelson P.A., Nordhaus W.D. (2007): Ekonomie. Praha: Svoboda. Mankiw G. (1999): Zásady ekonomie. Praha, Grada.

4 Obsah přednášky Organizace kurzu Náklady obětované příležitosti Hranice produkčních možností Utopené náklady Efektivnost Paretovské optimum Mezní veličiny Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku

5 Co je mikroekonomie? Mikroekonomie versus makroekonomie Mikroekonomie: rozhodování individuálních subjektů (spotřebitel, domácnost, firma, vláda) situace na jednotlivých dílčích trzích Makroekonomie: zákonitostí fungování hospodářství jako celku agregátní (celkové) ukazatele

6 Mikroekonomie: definice Mikroekonomie je věda, která se zabývá problematikou hledání a výběru optimálních variant výroby a spotřeby vzácných a užitečných statků. Je to věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků, a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti.

7 Užitečnost Organizace kurzu Lidské potřeby jsou uspokojovány statky. Statky = zboží (hmotné) a služby (nehmotné) Statky jsou UŽITEČNÉ. Individuální potřeby = individuální volba užitečných statků Mikroekonomie předpokládá, že si jednotlivec voĺı statek, který mu přináší největší užitek (racionální jednotlivec).

8 Vzácnost Organizace kurzu Volné statky: malé množství produkce statků Zdroje k produkci statků: půda, práce, kapitálové statky, lidský čas Omezené množství zdrojů = VZÁCNÉ zdroje VZÁCNÉ statky Kĺıčové otázky mikroekonomie Jaké statky a v jakém množství produkovat? Jakým způsobem budou statky produkovány a kdo je bude produkovat? Kdo bude vyprodukované statky spotřebovávat? Řešení otázek závisí na společenském systému (tržní versus centrálně plánovaná ekonomika) Vzácnost zdrojů rozhodování mezi alternativami, jak zdroje použít

9 Náklady obětované příležitosti Volba mezi alternativami = výběr té nejlepší a obětování jiné alternativy Obětování jiné alternativy = o co přicházím, kdybych zdroje použil jinak Racionální jednotlivec = uvažuje i hodnotu alternativy, které se vzdává NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI vyjadřují ztrátu užitku (příjmu apod.) z nejlepší nerealizované varianty, která mohla být uskutečněna místo realizované varianty. Explicitní náklady (skutečné placené náklady spojené s realizovanou variantou) x Implicitní náklady (náklady obětované příležitosti, skryté) Příklady: Co si dám k obědu? Vstanu dříve a půjdu si zaběhat? Budu se učit na test nebo půjdu do kina? Půjdu na vysokou školu nebo pracovat? Budu pracovat přesčas nebo strávím čas s rodinou?

10 Hranice produkčních možností = PPF (production possibility frontier) HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ vyjadřuje maximální možné kombinace všech statků, které lze v daném systému s daným omezeným množstvím zdrojů vyrobit.

11 Hranice produkčních možností Body na PPF: nelze zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku Body pod PPF: zdroje nejsou využity efektivně, s danými zdroji lze vyrobit více statků Body za PPF: s danými zdroji a technologiemi nedosažitelné

12 Hranice produkčních možností Tvar PPF: zdroje mohou být vhodnější k produkci jednoho či druhého statku 5 12

13 Hranice produkčních možností Posun křivky nahoru (nové technologie), dolů (z důvodu války, hladomoru)

14 Utopené náklady Organizace kurzu Racionální jednotlivec = nebere v úvahu při rozhodování utopené náklady UTOPENÉ NÁKLADY jsou náklady vynaložené v minulosti nebo náklady, které v přítomnosti a v budoucnosti vždy (za všech okolností) musí být vynaloženy. Příklady: Mám koupený ĺıstek do kina, ale kamarád mě pozval na oslavu narozenin. Mám jet na výlet autem nebo vlakem?

15 Efektivnost Organizace kurzu Zdroje použité k produkci statků (výstupů) = vstupy (označované jako výrobní faktory půda,práce, kapitál) Efektivnost odráží vztah mezi vstupy a výstupy. Peněžní ocenění = vstupy náklady a výstupy výnosy Efektivnost vyjadřuje poměr mezi výnosy a náklady. Efektivnost 1. náklady při daných výnosech (minimalizace vstupů) 2. výnosy při daných nákladech (maximalizace výstupů)

16 Paretovská efektivnost = Paretovské optimum Jaká je ale efektivní alokace zdrojů? V případě, že si jeden subjekt nemůže polepšit, aniž by si jiný musel pohoršit. Ekonomický systém je ve stavu paretovského optima tehdy a právě tehdy, pokud nelze zvýšit užitek kohokoli, aniž by se snížil užitek kohokoli jiného. Paretovské zlepšení je takové zlepšení, kdy si alespoň někteří účastníci polepší (zvýší užitek), aniž by se jiným užitek snížil (směna). Reálný život není paretovsky optimální, ale většina změn nemá charakter paretovských zlepšení.

17 Konkurence = stav, kdy spolu jednotlivé subjekty soutěží (nabízejí nebo poptávají) stejný nebo obdobný statek či výrobní faktor. Vítěz = nejvyšší kvalita za nejnižší cenu Inovace pomáhá obstát v konkurenci = záměna starého (dosavadního) za nové, lepší. Inovace buď šetří náklady, nebo zvyšuje kvalitu a následně i užitek (případně může mít kombinované důsledky). Inovace zvyšuje efektivnost. Podnikatelé = inovátoři nové produkty, lepší technologické postupy, lepší zdroje

18 Mezní veličiny Organizace kurzu Mezní veličiny = veličiny, které popisují přírůstky celkových veličin Mezní veličina vyjadřuje přírůstek celkové veličiny, pokud se změní to, co na čem celková veličina závisí. V mezních veličinách lze vyjádřit: Mezní produkt = o kolik se změní celkový produkt, přidáme-li další jednotku vstupu (či určitý počet jednotek) Mezní užitek = o kolik se zvětší celkový užitek, zvýšíme-li spotřebu statku o další jednotku (či určitý počet jednotek) Mezní náklady = o kolik se zvětší celkové náklady, zvýšíme-li produkci o další jednotku (či určitý počet jednotek) Mezní příjmy = o kolik se zvětší celkové příjmy, zvýšíme-li produkci o další jednotku (či určitý počet jednotek)

19 Mezní veličiny Organizace kurzu Příklad: Vstup: hnojivo (tuna), výstup: obiĺı (tuna) Q (vstup, počet jednotek) TQ (výstup, počet jednotek) MQ (mezní výstup, počet jednotek) Předpokládejme, že 1 tuna obiĺı se prodává za 10 Kč, tj. P = 10. TQ (výstup, počet jednotek) Celkový příjem v Kč (TR = TQ P) Mezní příjem (MR)

20 Mezní veličiny Organizace kurzu V ekonomii se často porovnávají mezní veličiny, tj. dodatečný výstup (respektive užitek nebo příjem z dodatečného výstupu) s dodatečnými náklady spojenými s tímto dodatečným výstupem. Aby se vyplatilo zvýšit výstup, musí platit: MR MC Aby se vyplatilo zvýšit spotřebu, musí platit: MU MC

21 Mezní veličiny Organizace kurzu Příklad: Podnikatel se rozhoduje, zda rozšířit produkci. Porovnání nákladů na rozšíření a příjmů z rozšíření. Výchozí situace: Q = 100, P = 50 TR = 5000 TC = 2000 EP = TR TC = 3000 Po rozšíření: Q = 120 MR = = 1000, TR = 6000 MC = 1500, TC = 3500 MR < MC a rozšíření produkce se tedy nevyplatí. Toto platí i přesto, že EP = = 2500 a podnikatel dosahuje zisku. Jeho zisk však není maximální.

22 Zákon klesajících mezních výnosů Zákon klesajících mezních výnosů Pokud zvyšujeme množství jednoho vstupu, dříve nebo později začne přírůstek výstupu klesat (mezní produkt pro fyzické jednotky, mezní výnos pro peněžní jednotky). Tento zákon platí, i pokud zvyšujeme všechny jednotky vstupu. Vysvětlení: Vstupy se liší ve své produktivitě, nejprve zaměstnáváme nejproduktivnější vstupy a později zapojujeme i méně produktivní vstupy. Dodatečná jednotka vstupu nevyprodukuje tolik jako předcházející dodatečná jednotka. Zvyšujeme-li množství pouze jednoho vstupu, dříve nebo později narazíme na bariéry v podobě omezeného množství ostatních vstupů.

23 Zákon klesajících mezních výnosů Zvyšování všech vstupů výnosy z rozsahu. Zákon říká, že dříve nebo později budeme pozorovat klesající výnosy z rozsahu, tj. zvýšení všech vstupů na dvojnásobek přinese menší než dvojnásobné zvýšení výstupu. Rostoucí a konstantní výnosy z rozsahu Proč zákon platí až od určitého množství? Výhody dělby práce a specializace pro počáteční produkci.

24 Zákon klesajícího mezního užitku Zákon klesajícího užitku Při spotřebě jakéhokoliv statku platí, že pokud zvyšujeme množství statku, který spotřebováváme, dříve nebo později se přírůstek užitku z jednotky dalšího spotřebovávaného statku začne snižovat. Vysvětlení: První jednotka daného statku by nám tedy měla přinést největší užitek. Další jednotka téhož statku by už měla uspokojovat ne tak nutnou potřebu, měla by přinést nižší užitek.

25 Zákon klesajícího mezního užitku

26 Celkové a mezní veličiny

27 Na základě dnešní přednášky byste měli být schopni zodpovědět následující zkouškové otázky: 1. Základní zákony a principy ekonomie - princip nákladů obětované příležitosti a utopených nákladů, mezní veličiny, zákon klesajících mezních výnosů a mezního užitku, problematika efektivnosti (včetně paretovské efektivnosti). Příští přednáška: teorie chování spotřebitele