Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Proč matematické minimum? Matematická větev Použití grafů v mikroekonomii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Proč matematické minimum? Matematická větev Použití grafů v mikroekonomii"

Transkript

1 Vyučující kontakt Mikroekonomie Konzultační hodiny: pondělí: jinak dle dohody Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU kancelář : 17 M telefon : Doporoučená literatura Matematické minimum pro mikroekonomii HLADKÝ, Jan a Ivana LEITMANOVÁ. Mikroekonomie I. České Budějovice, ZF JU, 1997, 93 s. ISBN HOLMAN, Robert. Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, Praha, C. H. Beck 2001, 714 s. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše a kol. Mikroekonomie: základní kurs. Slaný: Melandrium, s. ISBN Použití grafů v mikroekonomii Proč matematické minimum? Matematická větev Jsou dvě větve ekonomie: Zastává názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti v ekonomické teorii je možnost matematického důkazu. Matematická Společenská Co nelze dokázat matematicky, nelze dokázat vůbec 1

2 Definice derivace Derivace funkcí Historické definice vyjadřovaly derivaci jako poměr, v jakém růst nějaké proměnné y odpovídá změně jiné proměnné x, na které má ona proměnná nějakou funkční závislost. Nejjednodušší představa o derivaci je, že derivace je mírou změny funkce v daném bodě, resp. bodech. Pro změnu hodnoty se používá symbol Δ, takže tento poměr lze symbolicky zapsat jako Δy Δx Derivace je hodnota podílu pro Δx jdoucí k 0. Nahradíme-li konečně malý rozdíl Δx nekonečně malou změnou dx, získáme definici derivace dy Co je postačující pro mikroekonomii: k.. konstanta, její derivace = 0 y = k. x n y = kn. x n-1 Praktický příklad: y = 3x y = 6x Možnosti vyjádření ekonomických souvislostí Ekonomické souvislosti lze vysvětlovat slovně, ilustrovat tabulkou, algebraicky nebo graficky. Při grafickém vyjádření všech souvislostí si musíme nejprve přesně uvědomit, jaké veličiny nanášíme na osu x a na osu y, tzn. co si představujeme pod obecně vyjádřenými veličinami a. Možnosti grafického vyjádření Vyjádření vztahu mezi množstvím a v tomto případě je na obou osách množství ve fyzických jednotkách Vyjádření vztahu mezi peněžní částkou (cenou) a množstvím Pozor na to, že v matematice je zvykem nanášet na osu x nezávisle proměnou a na osu y závisle proměnou. V některých mikroekonomických grafech je to často opačně! Např. graf nabídky a poptávky. Vztahy mezi proměnnými Grafy přímý a nepřímý vztah Většina grafů vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými, tzn. že vyjadřuje pouze závislost jednoho jevu na druhém. P a) Přímý vztah S P b) Nepřímý vztah Existují 3 typy vztahů mezi proměnnými Přímý, kladný vztah růst jedné proměnné je D doprovázen růstem druhé proměnné Nepřímý, záporný vztah růst jedné proměnné doprovází pokles druhé proměnné 0 a) Při ceně Kč je nabízené množství ks, při ceně Kč je nabízeno ks. Q 0 b) Při ceně Kč nakoupíte ks, při ceně Kč nakoupíte pouze ks. Q Vzájemná nezávislost proměnných růst jedné 2

3 Vztah nezávislosti mezi proměnnými Směrnice a sklon přímky a křivky cena S 4 množství Cukrář má v daném momentu pouze dané množství dortů. Tzn., že i kdyby z nějakých důvodů cena dortů rostla, nemůže jich nabídnout více. Pro danou chvíli platí vztah nezávislosti mezi cenou a nabízeným množstvím dortů. Směrnice a sklon přímky : změna proměnné na vertikální ose (y) ku změně proměnné na horizontální ose (x) kladná směrnice : pokud je růst proměnné na ose x provázen růstem proměnné na ose y, mezi proměnnými je přímý vztah (obě se vyvíjejí ve stejném směru) záporná směrnice : růst x vyvolá pokles y, mezi proměnnými je nepřímý vztah (vyvíjejí se protisměrně) Směrnice přímky Extrémní případy směrnice přímky a) Kladná směrnice přímky b) Záporná směrnice přímky a) Směrnice rovnoběžky s osou b) Směrnice rovnoběžky s osou 1 A B 1 C D směrnice = / = 0, 0 20 směrnice = -/ = -0, 0 20 směrnice = 0/ = směrnice = Strmost přímky Směrnice a sklon křivky Na rozdíl od směrnice přímky, která je konstantní v průběhu celé přímky, se směrnice křivky mění! Absolutní hodnota směrnice křivky udává sklon křivky. 1 1 Zároveň je třeba rozlišovat směrnici (sklon křivky) v bodě a mezi body Směrnice se někdy zaměňuje se strmostí. Strmost je ale pouze otázkou měřítka grafu! Směrnici křivky v bodě určíme tak, že narýsujeme tečnu v tomto bodě. 3

4 Směrnice a sklon přímky a křivky - shrnutí Směrnice a sklon křivky v bodě Směrnice představuje změnu, ke které dochází u jedné proměnné, jestliže se druhá proměnná mění. = Δy/Δx změna veličiny Sklon představuje změnu, ke které dochází u jedné proměnné, jestliže se druhá proměnná mění (v absolutní hodnotě). = Δy/Δx změna veličiny B a vztahu Směrnice tečny a vyjadřuje směrnici křivky v tomto bodě. Směrnice v bodě B je 40/ = -4 tzn., že proměnné na osách x a y jsou v nepřímém 0 Změna směrnice křivky Směrnice a sklon křivky mezi dvěma body a) A b) 4 B Narýsujeme spojnici dvou bodů. a) Křivka má kladnou směrnici do bodu A, v bodě A má směrnici nulovou, napravo od bodu A je záporná. B b) Křivka má nejprve zápornou směrnici, v bodě B nulovou a vpravo od bodu B kladnou 3 2 A Směrnice této spojnice je průměrnou směrnicí křivky mezi dvěma body. Průměrná směrnice mezi body A a B = 1, Posun po křivce a posun křivky a) Posun křivky a) Posun po křivce Druhy ekonomických veličin a vztahy mezi nimi Veličiny stavové a veličiny tokové : veličina zvaná tok Měří proces, který probíhá po určité časové období. Vyjadřuje se ve fyzických/peněžních jednotkách za určitý čas (HDP za 1 rok). veličina nazývaná stav (zásoba) Vyjadřuje množství, které existuje v určitém okamžiku na určitém místě. Měří se ve fyzických/peněžních jednotkách. 4

5 Druhy ekonomických veličin a vztahy mezi nimi Veličiny celkové, mezní a průměrné : celkové veličiny: značí se T z anglického Total (TC Total Costs, TR Total Revenue) Např.: na osu x se nanáší množství a na osu y celkový objem peněžních prostředků. mezní veličiny: značíme M Marginal, mezní (dodatečné, přírůstkové, marginální) veličiny vyjadřují, o kolik se změní jedna veličina, pokud se druhá změní o jednotku : M veličina = změna 1. vel./změna 2. o jednotku průměrné veličiny: značení A Average, vyjadřují, jak velký objem celkové veličiny připadá na jednu jednotku : prům. vel. = množství 1./množství 2. Vztahy mezi ekonomickými veličinami pozná se v teorii spotřebitele a firmy celkové mezní veličiny Pokud je celková veličina rostoucí, je mezní veličina kladná a naopak. V extrému celkové veličiny je mezní rovna nule. (mezní veličina je směrnicí celkové) průměrné mezní veličiny Pokud průměrná veličina klesá, je mezní veličina menší než průměrná veličina a naopak. Je-li průměrná veličina v extrému (minimu nebo maximu), je jí mezní veličina rovna. Podstatné pro mikroekonomii Obecné základy Co je ekonomie? Ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků (rozdělování, užití - spotřeba). Zkoumá změny v ekonomice jako celku. Na základě pochopení těchto jevů pomáhá ekonomie vypracovávat hospodářskou politiku, je jímž prostřednictvím může vláda zvýšit výkonnost národní ekonomiky. Shrnutí definice ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití. Původ ekonomie jako vědy Původ ekonomie 2. polovina 18. století duchovní otec: Adam Smith

6 Matematická a společenská větev v ekonomii Matematická větev prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti je možnost matematického důkazu. Společenská větev odmítá matematickou větev, argumentuje tím, že ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě. Pozitivní a normativní ekonomie Pozitivní ekonomie přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká je. Jejím cílem je tuto realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti jejího fungování. Popisuje fakta a chování v ekonomice. Normativní ekonomie je zkoumání reality jen východiskem k zobecňujícím závěrům o ekonomickém vývoji. Charakteristickým rysem normativní ekonomie jsou hodnotové soudy a etika. Jejím skutečným cílem je konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému, hrát aktivní roli ve vývoji lidské společnosti. Mikroekonomie x Makroekonomie Co zkoumá Mikro x Makro Členění Ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii poslední třetina 19. století Krize 30. let 20. století zájem o makroekonomické otázky 1933 zavedl norský ekonom Ragnar a. k. Frisch pojem Makroekonomie Rozdělení Ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii se přisuzuje zejména anglickému ekonomovi J. M. Keynesovi Mikroekonomie chování dílčích ekonomických subjektů. Jakých subjektů? Jednotlivců, domácností a firem. Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem. Ukázka rozdílů Mikroekonomie Makroekonomie MIKROEKONOMIE EKONOMIE MAKROEKONOMIE Jaká je produkce firmy? Jaká je produkce celé ekonomiky? Za jakou cenu bude firma své zboží Jaká bude cenová hladina prodávat? v ekonomice? Jaké množství času bude domácnost Jaká bude v ekonomice věnovat na práci a na volný čas? zaměstnanost? Kolik bude nezaměstnaných? Kolik zboží si domácnost koupí? Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se vyveze? Co ekonomika? Jedná se o shrnutí hospodaření subjektu firmy, národního hospodářství. Příklady: ekonomika domácností, ekonomika firmy, ekonomika národní hospodářství apod. 6

7 Předmět ekonomické teorie Ekonomie se bude vždy zabývat určitým aspektem života společnosti a jejích členů. Ekonomická vzácnost Východiska ekonomické vzácnosti: Ekonomické statky jsou charakteristické svojí vzácností. Zkoumá člověka s jeho omezenými potřebami ve světě omezených zdrojů. Aspekty ekonomické vzácnosti Vychází vždy ze zdrojů. Zdroje jsou: Výroba Podstata proces přeměny přírodních zdrojů v ekonomické statky. Je vždy procesem. 1. omezené 2. vzácné Výroba tři základní problémy ekonomie 1. Co vyrábět 2. Jak vyrábět Co vyrábět? Jaké statky se mají vyrábět a v jakých množstvích, kdy mají být vyrobeny; volba zda malé množství kvalitního zboží, nebo velké množství levného, spotřební statky nebo investice. 3. Pro koho vyrábět 7

8 Jak vyrábět? Pro koho vyrábět? Jak budou statky vyráběny, kdo je má vyrábět, s jakými zdroji a jakými technologiemi, ve státních nebo soukromých firmách, velkých nebo malých firmách a v jakém množství atd. Kdo má mít prospěch ze statků a služeb, které ekonomika vyrobí, tedy jak má být vytvořený národní produkt rozdělen mezi různé jednotlivce a rodiny. Vstupy a výstupy ekonomiky Odpovědi na předchozí otázky se týkají omezenosti zdrojů a volby mezi vstupy a výstupy ekonomiky. Vstupy Statky nebo služby, které používají firmy pro výrobní procesy. Jsou spojovány za účelem výroby výstupů. Nazýváme je také výrobními faktory, a dělíme na přírodní zdroje (půda a neenergetické zdroje), práci (lidský čas, strávený ve výrobě) - jde o nejdůležitější vstup, kapitál (dlouhodobě použitelné statky, které ekonomika vyrobila proto, aby vyráběly jiné další statky) a suroviny. Výstupy Sestávají ze souboru různorodých užitečných statků nebo služeb, které jsou buď spotřebovány, nebo použity pro další výrobu. Vznikají kombinací vstupů ve výrobě. Výrobní faktory Při výrobě ekonomických statků se používají vzácné statky tzv. výrobní faktory. 8

9 Členění výrobních faktorů Půda 1. Půda 2. Práce 3. Kapitál Je produktem přírody. Není volným statkem. Její množství je omezené je vzácným statkem. Důchod plynoucí z půdy je pozemková renta. Co přírodniny? Nerostné zdroje - mají stejné vlastnosti jako půda. Práce Lidská činnost nositelem je člověk. Jako výrobní faktor je do značné míry limitována mimoekonomicky co do množství i co do kvality. Výsledkem použití práce je mzda. Kapitál Co technologie? Statky, které jsou vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků. Na rozdíl od práce a půdy je výsledkem předchozí výroby. Nebyl vyroben pro spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem Výsledkem - výnosem použití kapitálu je zisk nebo úrok. Je zvláštní forma kapitálu. V čem zvláštní? Nemá podobu hmotných statků, ale myšlenky, originálního řešení výrobního postupu apod. 9

10 Kombinované studium 1. cv. Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat při určité ceně. Čím je cena určitého zboží nebo služby na trhu vyšší, tím více výrobců přichází na trh a chce prodat své zboží, nabídka roste. Je-li cena zboží nízká, výrobci nemají zájem prodávat své zboží, nabídka klesá. Nabídka - rozlišujeme mezi: Obecná rovnice nabídky individuální nabídkou nabídka jednoho výrobce dílčí nabídkou nabídka jediného druhu výrobku od různých výrobců agregátní (celkovou) nabídkou suma všech uvažovaných resp. zamýšlených prodejů, se kterými výrobci přicházejí na trh(bude předmětem studia v Makroekonomii) P s Q nabízené množství c kladná konstanta d sklon funkce nabídky = c + d.q Křivka nabídky Zákon rostoucí nabídky Růst ceny vyvolává růst nabídky, pokles ceny vyvolává pokles nabídky. Růst ceny zvyšuje zájem ze strany výrobců. Zvýšení cen také umožní nakoupit více výrobních faktorů, a tím rozšířit výrobu. Dále vlivem zákona klesajících výnosů následuje, že vyšší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce, musí tedy stoupnout i ceny.

11 Faktory ovlivňující nabídku: Posuny po křivce nabídky cena, náklady výroby a obchodu (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd, nebo naopak snižování nákladů zaváděním nových technologií zvyšující produktivitu práce atd.) změna vnějších podmínek podnikání (organizace trhu, počasí pro zemědělce, daně, apod.) změny kapitálové výnosnosti kapitál směřuje do podnikání s vyšší rentabilitou Interpretace grafu posunu po křivce nabídky Posun křivky nabídky Posun po křivce - změna nabízeného množství vlivem změny ceny (uvedený případ cenový růst) Interpretace grafu posunu křivky nabídky Posun křivky - změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy (například v uvedeném grafu zvýšení rozsahu výroby) Poptávka Individuální poptávka - poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce Dílčí (tržní) poptávka - poptávka po jednom výrobku. Agregátní poptávka - souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Celková poptávka je objem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami, za které jsou ochotni tyto výrobky koupit. (bude předmětem Makroekonomie) 11

12 Obecná rovnice poptávky Křivka poptávky P D = a - b.q Q a poptávané množství kladná konstanta -b směrnice funkce poptávky Křivka poptávky - charakteristika Poptávková křivka znázorňuje počet jednotek určitého statku, který je v určitý čas poptáván v závislosti na výši ceny daného statku; při kreslení křivek poptávky je obvyklé znázorňovat změny v ceně (která je nezávisle proměnnou) na vertikální ose grafu změny množství (závisle proměnná) na horizontální ose. Pokles ceny vede zpravidla k růstu poptávaného množství: z P A na P B povede k nárůstu poptávaného množství z Q A na Q B. Zákon klesající poptávky Křivka poptávky je klesající. Když cena vzroste, poptávka klesne. Když cena klesne, poptávka vzroste. Nízká cena zpřístupňuje zboží i těm, kteří dříve nakupovali méně a je významným psychologických faktorem, který působí na zvýšení poptávky. Posun křivky poptávky Interpretace grafu Posun křivky poptávky vpravo (na d1) by znamenal, že při dané ceně je poptáváno více určité komodity, zatímco posun vlevo (na d2) by znamenal opak. Takový posun vpravo může mít řadu příčin. 12

13 Změna poptávky posun křivky Posun po křivce poptávky Příjem důchod spotřebitele, sezónnost, počasí a proměny módy - změna některé z těchto proměnných = posun křivky poptávky doprava nebo doleva: Např. změna nominálního důchodu - při konstantních cenách růst důchodu vyvolá zpravidla růst poptávky, pokles důchodu pokles poptávky Pokles ceny Růst ceny Interpretace grafu Tržní rovnováha Pokles ceny z P A na P B povede k nárůstu poptávaného množství z Q A na Q B. Tržní rovnováha nastává při té ceně a při tom množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnané. Při této ceně a množství se objem, který kupující chtějí kupovat, přesně rovná objemu, který prodávající chtějí prodávat. Tržní rovnováha - graficky Slovní interpretace grafu Q jako kvantita a P jako cena jednotlivého zboží, navýšení poptávky navýšilo současně i cenu 13

14 Příklady ke cvičení Řešení 1. Jsme na trhu bytů, popsán grafem (na ose x počet bytů, na ose y výše nájemného). a) S Zakreslit: a) Možnosti topení snižují množství vhodných bytů b) E c) b) Větší vzdálenost pracovišť nájemníků c) Dojde ke zvýšení příjmů bydlících D Slovní interpretace a) posun nabídky doleva snížení nabídky zvýší cenu (tj. nájemné) a sníží množství bytů b) posun poptávky doleva snížení poptávky vede ke snížení ceny i množství bytů c) posun poptávky doprava zvýšení vede ke zvýšení ceny i počtu Příklady 2. Realitní kancelář zjistila, že poptávka po bytech je dána funkcí: Q D = P (P. cena nájmu) Odhaduje se, že nabídka bytů je dána funkcí: Q S = P Úkol: Jaká bude úroveň rovnovážného měsíčního nájemného P E? Řešení Příklady Dáno: Q D Q S = P = P P E =? Určete rovnovážnou cenu a množství na trhu, když je dáno: Poptávka : P D = 20 Q D Nabídka : Q S = 2P S - PD, QE =? Podmínka : Q D = Q S Řešení : dosadit, tj P = P P E =

15 Řešení Podmínka : Q D = Q S Q D = 20 - P D 20 - P D = 2P 30 = 3P 4. Je dána rovnice: Q D = a - bp Příklad Qs = f + gp Vypočtěte rovnice tak, aby pomocí písmen a, b, f, g byla určena rovnovážná cena komodity. P E = Q E = Q D = Q S a bp = f + gp a f = gp + bp a f = P(g + b) Řešení P E = (a f)/(g + b) Chování spotřebitele Rozhodování spotřebitele je tedy volba takového spotřebního koše, který přináší maximální užitek. Jednotlivé spotřební situace porovnává spotřebitel z hlediska preferencí. Preference analyzujeme s použití zjednodušujících předpokladů axiomy: axióm úplnosti srovnání předpokládá, že každé dva koše mohou být srovnávány z hlediska preference (A<B, A>B, A=B). axióm tranzitivity předpokládá, že pro každé tři koše platí že, je-li A více než B a B více než C je také A více než C, tedy: (A>B) (B>C) (A>C) axióm nenasycenosti větší množství statku je vždy preferováno před množstvím menším. Celkový užitek Mezní užitek (MU) marginal utility = celkové uspokojení potřeb, které závisí na: 1. množství spotřebovávaných statků 2. kvalitě spotřebovávaných statků 3. subjektivní vztahu člověka k danému statku - zpravidla platí, že celkový užitek roste s růstem spotřebovávaného Q, ale zpravidla jen do určitého bodu (bod nasycení) - odvodíme jej z TU - vyjadřuje, o kolik vzroste TU, když se zvýší spotřeba o jednu jednotku = => sklon křivky TU - závisí na: významu a intenzitě potřeby dostupnosti statku - důležitá vlastnost MU je formulovaná v zákonu klesajícího MU MU s růstem Q má tendenci klesat => nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první spotřebovaná jednotka 1

16 Lze užitek měřit? Kardinalistická verze teorie užitku KARDINALISTÉ tvrdí, že lze přímo měřit a to v peněžních jednotkách ORDINALISTÉ tvrdí, že měřit nelze, lze pouze porovnávat Považuje užitek za přímo měřitelný, za kardinální veličinu. Známe tyto konkrétné hodnoty užitku: Celkový užitek ( Total Utility, TU) vyjadřuje celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku. Mezní užitek (Marginal Utility, MU) vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovávaného množství o jednotku Ordinalistická verze teorie užitku K této teorii se většinou přiklání současné ekonomická teorie, podle níž není užitek přímo měřitelný. Spotřebitel je schopen říci, kterou spotřební situaci preferuje, ale ne, jak velký je její užitek. Dále je možno určit, zda celkový užitek s růstem množství spotřebovávaného statku roste a mezní užitek je tedy kladný, či zda celkový užitek klesá a mezní užitek je záporný. KARDINAL Optimum spotřebitele spotřebitel chce maximalizovat TU: Při nákupu 1 statku - optimální Q nakoupí, když bude platit, že: MU = P Při nákupu více statků (jaká je optimální kombinace?) - optimální kombinace je taková, při níž spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení a při daných P nemůže svůj TU zvýšit tím, že ztrátu jednoho nahradí větším Q jiného => podmínkou optima je rovnost MU ve vztahu k jejich P: MUx/Px = MUy/Py ORDINAL - k odvození poptávky využíváme indiferenční analýzu vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a je schopen porovnat užitek těchto kombinací (tvoří tzv. preferenční stupnici) základní je tzv. indiferenční soubor = soubor kombinací, které přináší stejný užitek a žádný prvek není preferován => znázornění pomocí indiferenční křivky (IC) - všechny kombinace statků, které přináší stejně velký TU bez ohledu na rozpočtové omezení - klesající když Q Q a naopak - pro každou dvojici zboží lze sestavit celou řadu indiferen. souborů soubor IC=indif. mapa - křivky se od sebe liší TU - čím výše je položená, tím větší je množství obou statků, tím větší je TU Indiferenční křivky IC - IC má konvexní tvar = grafické vyjádření působení zákona klesajícího MU co se stane, nahrazujeme-li např. statkem - s statku jeho MU a naopak MU statku ; pokud je statek vzácný, je spotřebitel ochoten se vzdát většího Q statku, aby získal jednotku statku => zákon substituce podle něj platí, že zboží, které je vzácnější má větší relativ. hodnotu substituce 16

17 Mezní míra substituce Linie rozpočtu (BL) MRS mezní míra substituce = poměr, kde nahrazujeme statek statkem, aniž se mění TU je dána obráceným poměrem jejich MU MRS = MUx/MUy (BL) = vyjadřuje všechny kombinace statků vzhledem k příjmu bez ohledu na užitek Optimum spotřebitele Příští cvičení = kdy spotřebitel svůj důchod optimálně rozvrhne na nákup dvou statků = ve spojení I mapy a BL (stává se její tečnou)=> bod optima (E) - s daným důchodem jsme dosáhli uspokojení potřeb, a zároveň jsme kombinovali oba statky - v bodě, kde se dotýkají => musí se rovnat jejich sklony, platí tedy: x/ y = Px/Py a odtud plyne: Mux/Px = Muy/Py Teorie firmy 17

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

Mikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D

Mikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D Opakování příklad 1 Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Hodnota Edp = 0,1 znamená, že procentní změna množství při 10% změně ceny bude: a/ 0,2 b/ 2,5 c/ 5,0 d/ 1,0 e/ ze zadaných

Více

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Řešení. Opakování - Příklad 2. Příklad 2 - řešení P = 30 (6Q/5)

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Řešení. Opakování - Příklad 2. Příklad 2 - řešení P = 30 (6Q/5) 1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Poptávka po obuvi je popsána rovnicí: Q D = 300 0,3P, (Q D je poptávané množství za měsíc. Nabídka v průběhu měsíce

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Struktura přednášky. Doporoučená literatura. Přednáška 1.

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Struktura přednášky. Doporoučená literatura. Přednáška 1. Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Struktura přednášky

Více

Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Podmínky zápočtu. GRAF (funkce) Téma cvičení č. 1: 5.10.2015

Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Podmínky zápočtu. GRAF (funkce) Téma cvičení č. 1: 5.10.2015 Vyučující kontakt Mikroekonomie Konzultační hodiny: pondělí: 13.00-14.30 jinak dle dohody Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU kancelář : 16 telefon : 38 777 2419 e-mail: jsetek@ef.jcu.cz

Více

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový

Více

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Opakování - Příklad 2. Řešení. Řešení. Opakování příklad 3 2.11.2015

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Opakování - Příklad 2. Řešení. Řešení. Opakování příklad 3 2.11.2015 1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Při ceně 10 korun se nakupuje 1000 výrobků za 1 den; při ceně 50 korun se nakupuje 500 výrobků za 1 den. Jaký je

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Mikroekonomie I. Podstatné z minulé přednášky. Podstata hranice produkčních možností. Hranice produkčních možností

Mikroekonomie I. Podstatné z minulé přednášky. Podstata hranice produkčních možností. Hranice produkčních možností Mikroekonomie I 2 přednáška Trh jeho formování a elementy Podstatné z minulé přednášky Co je ekonomie Rozdíly mezi Mikroekonomií a Makroekonomií Rozdíly pozitivní a normativní ekonomie Matematická a společenská

Více

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie. Užitekje. 2 teorie 1.Kardinalistická teorie-užitek.

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie. Užitekje. 2 teorie 1.Kardinalistická teorie-užitek. Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace

Více

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace..

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

Nabídka, Poptávka, Tržní rovnováha

Nabídka, Poptávka, Tržní rovnováha Nabídka, optávka, Tržní rovnováha (Tomáš Volek, Ivana Faltová Leitmanová) Nabídka (S - Supply) Nabídka představuje množství statků, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat. Nabídku můžeme rozdělit

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. 5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X

Více

Mikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil, kancelář č. 621 Konzultace pondělí, 14.30 16.00 Jiný termín po dohodě pmusil@econ.muni.cz Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška Písemný test alespoň

Více

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE ÚVOD DO OBECNÉ EKONOMIE Ing. Martina Woznicová L 11484 POUŽITÉ GRAFICKÉ SYMBOLY Průvodce textem a studiem Cíle kapitol Klíčová slova

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky

Více

Obsah. Poptávka ( D- demand) Křivka tržní poptávky. Křivka poptávky. Poptávka. Nabídka. Poptávku můžeme rozlišit:

Obsah. Poptávka ( D- demand) Křivka tržní poptávky. Křivka poptávky. Poptávka. Nabídka. Poptávku můžeme rozlišit: Obsah optávka Nabídka optávka ( - demand) Udává mn. určitého výr či služby, který je spotř. ochoten a schopen si nakoupit při různých cenách Je určena množství (q) pop. výrobků a jejich cenami (p) optávku

Více

UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE

UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE PŘEDPOKLADY RACIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE Budeme se zabývat jak má spotřebitel rozdělit svůj důchod mezi různé statky Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje

Více

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem (věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby,

Více

a, c, d Mikroekonomie Tržní rovnováha Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Příklad 1 Řešení Řešení Příklad

a, c, d Mikroekonomie Tržní rovnováha Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Příklad 1 Řešení Řešení Příklad Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Tržní rovnováha Příklad 1 Poptávka je dána funkcí Q = 25 P a nabídka tabulkou: Varianta a b c d Cena 5 10 15 20 Množství 5 15

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

TRH. Mgr. Hana Grzegorzová

TRH. Mgr. Hana Grzegorzová TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Formování cen na trzích výrobních faktorů Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející

Více

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Optimalizace spotřebitele a poptávka

Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP) 6. Teorie výroby Firma vystupuje na trhu finální produkce v pozici nabízejícího a současně na trhu výrobních faktorů v pozici poptávajícího. Firma používá různé vstupy (výrobní faktory), které ve výrobě

Více

5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů

5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 2 Teorie chování spotřebitele Obsah. 1. Měření užitku 2. Indiferenční křivka 3. Indiferenční mapa 4.

Více

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru 11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

8. Dokonalá konkurence

8. Dokonalá konkurence 8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY

2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY 2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY Poptávka charakterizuje chování kupujících. Je to vztah mezi poptávaným množstvím a tržní cenou za předpokladu, že ostatní vlivy, které na poptávku působí, jsou konstantní.

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti 11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20 OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim09 Vypracoval, Dne

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Ekonomika podniku a mikroekonomické

Ekonomika podniku a mikroekonomické EKONOMIKA PODNIKU přednáška no 1 Ekonomika podniku a mikroekonomické minimum pro strojaře olga.heralova@gmail.com LS 2015/2016 1 Program na DNES: Ekonomika podniku co to je a kčemu to je dobré, její role

Více

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka

Více

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Studijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách.

Studijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Chování spotřebitele a formování poptávky Vzdělávací cíl: Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. Lekce Základní ekonomické pojmy Struktura lekce: 1.1 Předmět

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model 2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej

Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej 12. Všeobecná rovnováha Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a její změna Literatura Soukupová

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

POPTÁVKA.

POPTÁVKA. POPTÁVKA INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA Individuální poptávka-poptávka jednoho spotřebitele, závisí na: -ceně statku -cenách ostatních statků -důchodu spotřebitele Preference a očekávání předpokládáme za neměnné

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Máte 1000 Kč a jdete si koupit svoji oblíbenou knihu?

Máte 1000 Kč a jdete si koupit svoji oblíbenou knihu? Volba a projevené preference Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitola 5 a oddíly 7.1 7.7 Varian, Intermediate Microeconomics, Chapter 5 and Sections 7.1 7.7 () 1 / 1 EXPERIMENT: Neúspěšný nákup

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014

Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Racionalita Chování spotřebitele je založeno na předpokladu racionality. Tento předpoklad znamená, že spotřebitel volí neoptimálnější, resp. nejvíce

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Makroekonomie I. Přednáška 1. - osnova. Co je ekonomie? Shrnutí definice ekonomie. Původ ekonomie jako vědy

Makroekonomie I. Přednáška 1. - osnova. Co je ekonomie? Shrnutí definice ekonomie. Původ ekonomie jako vědy Přednáška 1. - osnova Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Úvod do Makroekonomie, Typy ekonomik, Výkonnost ekonomiky Co je ekonomie? Shrnutí definice ekonomie Ekonomie je věda o

Více

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L 10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více