nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví Nakladatelství a vydavatelství

Transkript

1 nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví

2 TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ OBSAH 1. DÍLU - OBECNÁ EKONOMIE Tento díl je zaměřen na oblast makroekonomie. Objasňuje základní členění ekonomie jako vědy, správné zařazení ekonomických jevů, informací a pojmů do její příslušné části. Vysvětluje princip tržního mechanismu, defi nuje základní prvky trhu a zákonitosti, kterými se tržní hospodářství řídí. Pojednává o potřebě vzniku peněz a jejich opodstatnění v ekonomickém prostředí. Současně je zde vysvětlena i úloha a pozice státu a bank v ekonomice tržního hospodářství. Základní ekonomické pojmy Úvod do tržního hospodářství Trh výrobků a služeb Ostatní trhy Doprovodné jevy tržního mechanismu Úloha státu v tržním hospodářství Nástroje hospodářské politiky státu Národní hospodářství Národohospodářské agregáty Banky a jejich úloha v národním hospodářství Cyklický vývoj tržního hospodářství Zahraniční obchod OBSAH 2. DÍLU - EKONOMIKA PODNIKU Učebnice odůvodňuje vznik, existenci a cíle podniku jako ekonomického celku, objasňuje jeho vztahy k národnímu hospodářství, popisuje vnější i vnitřní jevy a procesy, které v podniku probíhají. Vysvětluje rovněž podmínky, za kterých dochází k zániku podniku. Učebnice vychází z obecné ekonomické teorie a čerpá poznatky z celé řady dalších ekonomických disciplín. Je v ní vysvětleno, že ekonomika podniku je nejen teoretickou vědní disciplínou, ale především disciplínou praktickou. Podstata podniku Financování podniku Majetek podniku a jeho pořizování Činnosti podniku Personalistika podniku Výrobní náklady podniku Vnější vztahy podniku Rozvoj podniku, sdružování, sanace a zánik podniku Formy elektronického bankovnictví Provozní dokumenty podniku Oba díly jsou zhruba stejně rozsáhlé, mají stejnou grafi ku, způsob výkladu apod. 3

3 Obsah OBSAH 1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ČLENĚNÍ EKONOMIE Makroekonomie Mikroekonomie ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY A EKONOMICKÉ SYSTÉMY ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ POTŘEBY VÝROBA A VÝROBNÍ PROCES ZBOŽÍ A JEHO DVĚ STRÁNKY PENÍZE Funkce peněz ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU ČLENĚNÍ TRHU Členění trhu z územního hlediska Členění trhu z hlediska druhu a množství TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB POPTÁVKA FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA POPTÁVKU PRUŽNOST POPTÁVKY Extrémy cenové elasticity NABÍDKA Jiné faktory působící na nabídku VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY OSTATNÍ TRHY TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ Základní skupiny výrobních faktorů Trh půdy Trh práce Nezaměstnanost a úřady práce FINANČNÍ TRHY Nabídka a poptávka na finančních trzích Trhy finančního kapitálu Dluhopisy, akcie, směnky, podílové listy, šeky Burza s cennými papíry DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU Monopol Metody sloužící k omezování činnosti a vlivu monopolu Další nedokonalosti tržního mechanismu NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti, výpočet Typy nezaměstnanosti Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti INFLACE Index spotřebitelských cen, výpočet Stupně inflace Dopady inflace

4 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie 6. ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY STÁT JAKO ČINITEL VYTVÁŘEJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje monetární politiky státu Nepřímé nástroje monetární politiky státu FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu OBCHODNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje obchodní politiky státu Neřímé nástroje obchodní politiky státu DŮCHODOVÁ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje důchodové a sociální politiky státu Neřímé nástroje důchodové a sociální politiky státu NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ Ziskový (tržní) sektor Neziskový (netržní) sektor SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR VEŘEJNÁ EKONOMIE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ Ukazatele životní úrovně MĚŘENÍ TOKŮ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Národní produkt a národní důchod Hrubý národní produkt a hrubý národní důchod METODY VÝPOČTU HRUBÉHO NÁRODNÍHO PRODUKTU DALŠÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE HDP (HNP) na obyvatele Mimoekonomické faktory Čistý ekonomický blahobyt Čistý národní produkt (čistý domácí produkt) Porovnání zemí dle HDP v objemovém vyjádření Ekonomická úroveň daného státu Ekonomický růst BANKY A JEJICH ÚLOHA V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ FORMY PENĚZ Reálné a ideální peníze VZNIK BANK Úvěrové peníze - bankovky FUNKCE KOMERČNÍCH (OBCHODNÍCH) BANK A JEJICH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI ÚVĚRY Krátkodobé úvěry Dlouhodobé financování FUNKCE A POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY Funkce centrální banky

5 Obsah 11. CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ EKONOMICKÝ RŮST Tempo růstu Extenzivní faktory růstu Intenzivní faktory růstu HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Konjunktura Recese (deprese) Krize Oživení (obnova) PŘÍČINY CYKLICKÉHO VÝVOJE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Exogenní (vnější) faktory Endogenní (vnitřní) faktory ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČLENĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Export, import, reexport RIZIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Rizika hospodářská Rizika dopravní Riziko nepřevzetí zboží Riziko neplacení Rizika politická Rizika přírodní a náhodná EXPORTNÍ OPERACE Příprava exportní operace Uzavření a realizace kupní smlouvy IMPORTNÍ OPERACE Importní marketing Nalezení obchodního partnera Uzavření kupní smlouvy Financování dovozu Plnění kupní smlouvy Kooperace institucí zahraničního obchodu CLO A CELNÍ POLITIKA Orgány celní kontroly - celní správa MEZINÁRODNÍ OBCHOD A JEHO VÝHODY Absolutní výhody - monopol přírodních a klimatických podmínek Existence komparativních výhod Faktory působící v mezinárodním obchodu Ochrana vnitřního trhu země vůči zahraniční konkurenci PODNIKÁNÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE KLÍČ POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA

6 Základní ekonomické pojmy 1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: defi novat, co je to ekonomie a čím se zabývá provést základní členění ekonomie a správně zařazovat ekonomické jevy, informace a pojmy denního života do příslušné části ekonomie znát základní ekonomické otázky defi novat dosavadní ekonomické systémy Cíle kapitoly 1.1 PŘEDMĚT EKONOMIE Současný stav ekonomického poznání, systém ekonomických vztahů, jevů, nástrojů a operací, s nimiž se setkáváme téměř každý den, je výsledkem tisíciletého vývoje lidského myšlení a chování, je odrazem kreací a reakcí lidí na vyvíjející se reality života. Ekonomie je velmi stará věda, s tisíciletou tradicí. Některé ekonomické pojmy byly známé již velmi dávno před naším letopočtem. Pravděpodobně již nejstarší lidé, naši předchůdci, museli řešit otázky spjaté s jejich každodenní existencí, museli nějakým způsobem získávat vhodné statky ke své obživě a pomocí těchto statků uspokojovat své potřeby. Nejstarší etapu ekonomického chování můžeme nazvat bojem o přežití. Jeho charakteristickou stránkou byl vznik lidské pospolitosti, jisté prvky přirozené dělby práce, určitý způsob rozdělování získaných statků. Úsilí těchto lidí nebylo vždy doprovázeno zabezpečením nutného množství potřebných statků, námaha či boj vynaložený na jejich získání nebyl v souladu s výsledným efektem, popř. vznikaly přebytky těchto statků, které končily bez jakéhokoliv užitku. Tento stav vedl ke vzniku ekonomických otázek, způsobů hledání optimálních cest k dosažení cílů, objevování a vynalézání ekonomických nástrojů, tj. všech možností jak zlepšovat podmínky a způsob života. Ekonomie je i dnes spjata s naším každodenním životem, dnes a denně řešíme (i když mnohdy nevědomky, intuitivně nebo bez hlubších znalostí) spoustu ekonomických problémů, setkáváme se s ekonomickými jevy, pojmy, kategoriemi, ekonomickými nástroji, volíme často mezi několika možnostmi, uspokojujeme do různé míry své potřeby, chováme se v různé míře ekonomicky. Dnes a denně řešíme problémy jako např. co koupit, kam mizí tak rychle naše peníze, proč máme malou výplatu, kam investovat naše případné úspory atd. To jsou naše individuální, rodinné problémy. Firemní manažeři musí řešit otázky týkající se stavu a vývoje celé fi rmy, tj. větší komunity lidí spjatých fi remními zájmy a cíli. Jedná se o ekonomické problémy např. typu kde vzít peníze na další výrobu, která banka poskytne úvěr, jak rozdělit zisk atd. Naši volení zástupci v různých stupních zastupitelstev pak musí řešit problémy, které se týkají dané obce, kraje, státu, tedy nás všech. Jsou to ekonomické problémy např. typu co postavit, které veřejné potřeby realizovat a které zamítnout, zda rozvíjet více vědu, nebo armádu apod. V každé společnosti vždy existoval určitý řád, politický a společenský systém, jehož součástí byl i systém ekonomický. Mechanismy uvádějící společnost do pohybu se týkají každého člověka, neboť každý z nás je členem určité pospolitosti, skupiny lidí, žije v určitých ekonomických podmínkách, platí pro něj určitá ekonomická pravidla. Těmito pravidly je člověk ovlivňován a korigován. Je proto potřebné se seznámit ekonomií, která je užitečná, neboť: objasňuje principy fungování ekonomické reality; pomáhá pochopit určité ekonomické jevy; objasňuje mnohdy skryté faktory, které ovlivňují naše jednání; pomáhá nám orientovat se ve spletité každodennosti našeho života, v složitosti ekonomických i společenských faktorů. 9

7 Základní ekonomické pojmy Historii vzniku ekonomie jako nauky lze shrnout do těchto bodů: ekonomie je věda o hospodářství lidé žili a žijí vždy v určitém ekonomickém systému ekonomie se týká každého člověka člověk žije v určité ekonomické realitě ekonomie umožňuje vysvětlit a pochopit určité ekonomické jevy Zajímavost Shrnutí 1.2 ČLENĚNÍ EKONOMIE Ekonomie je rozsáhlá věda. Zabývá se mnoha problémy, které se dotýkají každého z nás, našich domácností, fi rem, státu, nadnárodních společenství, až po ekonomické problémy stavu a vývoje celého lidstva na naší Zemi. V důsledku tak širokého zájmu se ekonomie, ostatně jako i jiné vědy, dělí na různá odvětví, disciplíny a obory. Abychom mohli provést základní členění ekonomie, musíme si nejprve jmenovat tři základní subjekty, které jsou předmětem pozornosti ekonomického o sledování. Jsou to: domácnosti; firmy; stát. Každý člověk je členem určité domácnosti, statistiky pak sledují např. výdaje na domácnost, příjmy domácnosti apod. Členové domácnosti nabízejí svou pracovní sílu fi rmám, popř. státu. Firmy tvoří rozsáhlou skupinu ekonomických subjektů, které zaměstnávají členy domácností, recipročně nabízejí své výrobky či služby domácnostem či státu. Stát ve své čistě ekonomické funkci zaměstnává část členů domácností, nakupuje výrobky či služby fi rem. Mezi všemi subjekty dochází tedy k vzájemné ekonomické výměně. Vzhledem k tomu, že státy se slučují do určitých forem ekonomických integrací, zahrnuje kategorie státu i tuto možnost. Klasifi kace těchto tří ekonomických subjektů je důležitá pro primární dělení ekonomie, neboť podle předmětu zájmu o dané subjekty se ekonomie člení na: makroekonomii; mikroekonomii. Makroekonomie Ukázka z Chammurabiho zákoníku Ve většině případů byla pravidla ukotvená v zákoníku striktně vyžadována a jejich nedodržování znamenalo pro každého tvrdý trest. Například: Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen. Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků. Tato součást ekonomie se zabývá problémy, které se týkají větších celků. Základním předmětem zájmu makroekonomie je stát a jeho ekonomické integrace. 1. Makroekonomie zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku, hospodářskou politiku vlády, ekonomické pojmy globálního charakteru, jako je např. infl ace, ekonomický růst či stagnace, daně a působení daňové soustavy na chování všech ekonomických subjektů, nezaměstnanost, množství peněz v národním hospodářství, stav platební a obchodní bilance státu, strukturu národního hospodářství apod. Výsledkem zkoumání makroekonomie jsou pak většinou různá doporučení makroekonomů vládě či parlamentu jak postupovat při řešení těchto komplexních problémů vývoje celého národního hospodářství. Makroekonomie tedy analyzuje příčiny existence různých makroekonomických jevů ve společnosti, hledá nástroje k jejich omezení (nebo naopak k jejich podpoře), zkoumá cesty vedoucí k širšímu zapojení státu do větších ekonomických celků v zájmu zlepšení ekonomické situace celé společnosti. 11

8 Cíle kapitoly Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie 2. ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: defi novat předpoklady pro vznik trhu klasifi kovat potřeby jako základ ekonomické aktivity klasifi kovat statky z různých hledisek jako nástroj uspokojování potřeb defi novat obsah pojmu hospodářská činnost vysvětlit důvod vzniku peněz defi novat funkce peněz objasnit princip tržního mechanismu defi novat základní prvky trhu umět provést rozdělení trhů podle několika hledisek 2.1 POTŘEBY Výchozím ekonomickým faktem pro pochopení ekonomických aktivit je vznik potřeb. Každý člověk má určité potřeby. Některé potřeby jsou společné pro všechny. Patří mezi ně potřeba dýchání, spánku, přijímání a vylučování potravy a tekutin, rozmnožování atd. Jsou to tzv. potřeby fyziologické. Tyto potřeby jsou potřebami minimálními. I když jsou tyto základní lidské potřeby uspokojovány, lidé potřebují mnohem více. Potřebují zdraví, pocit štěstí, přátelství, lásku, potřebují být chráněni před nebezpečím, komunikovat s jinými lidmi, číst, vzdělávat se, dobře se oblékat, pořizovat si věci osobní spotřeby apod. Naše potřeby si uvědomujeme obvykle tehdy, pociťujeme-li jejich nedostatek. Každý člověk vnímá své potřeby jinak. Někdo preferuje potřeby duchovního charakteru, jiný upřednostňuje spíše potřeby materiálního charakteru. Pod pojmem potřeba rozumíme vědomí nedostatku, které nás právě nutí tento nedostatek odstranit. Každý člověk i každý jiný ekonomický subjekt má však potřeby mnohdy značně odlišné. V lidovém vyjádření bychom mohli tento fakt dokumentovat úslovím někdo holky, jiný vdolky. Proto je potřebné znát strukturu potřeb a jejich složení. Ta je u každého ekonomického subjektu jiná; preference a váha, kterou přikládá jednotlivým potřebám je specifi ckou charakteristikou každého člověka, každé domácnosti, fi rmy, státu, společenství. Čím vzdělanější člověk, tím větší bude škála jeho potřeb, budou převažovat jeho potřeby kulturní a nehmotné. To platí rovněž o vyspělejší civilizaci. Potřeby člověka klasifi kuje následující schéma. Klasifikace lidských potřeb (dle Maslowa): 1 seberealizace potřeba úcty potřeba lásky potřeba bezpečí fyziologické potřeby Potřeby člověka z psychologického hlediska nejlépe charakterizoval americký psycholog Abraham Harold Maslow ( , ). Jeho schéma potřeb je obvykle zobrazováno ve tvaru pyramidy, kdy níže položené potřeby jsou významnější (naléhavější) a jsou předpokladem pro realizaci a uspokojování výše položených potřeb. Fyziologické potřeby, potřeba bezpečí, lásky a úcty jsou označovány jako nedostatkové potřeby, seberealizace pak je označována tzv. potřebou růstovou. Potřeba seberealizace vede člověka ke snaze naplnit své individuální schopnosti a dovednosti, realizovat své životní záměry. 16 A. H. Maslow na Wikipedii.cz A. H. Maslow na Wikipedii.org

9 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie 3.3 PRUŽNOST POPTÁVKY Jedním z důležitých faktorů při analýze poptávkové křivky je její pružnost čili cenová elasticita. Různé druhy zboží vykazují totiž při pohybu cen různou reakci spotřebitelů. Je zřejmé, že pokud se jedná o výrobky denní potřeby, které běžně nakupujeme a musíme je nakupovat, naše reakce bude méně pružná (budeme nakupovat prakticky stejné množství, i když se cena pohnula) než u zboží luxusního, zboží dlouhodobého charakteru apod., kde budeme reagovat pružněji. Definice Cenová pružnost vyjadřuje vztah mezi procentní změnou ceny a procentní změnou poptávaného množství. Jinými slovy můžeme cenovou elasticitu vyjádřit otázkou: o kolik procent se zvýší prodej, jestliže se cena sníží o dané procento? A opačně, o kolik procent se sníží počet prodaných kusů, jestliže dojde ke zvýšení ceny o x procent? Matematické vyjádření pružnosti poptávky: Pružnost poptávky se v ekonomii měří koeficientem cenové elasticity poptávky E DP. E DP = procentní změna množství : procentní změna ceny = (Q 2 - Q 1 ) (Q 2 + Q 1 ) : 2 : (P 2 - P 1 ) (P 2 + P 1 ) : E DP = : ( ) : 2 ( ) : 2 = - 0,5 P 1 - počáteční cena (cena před změnou) P 2 - výše nové ceny (cena po změně) Q 1 - počáteční poptávané množství Q 2 - poptávané množství po změně Hodnota indexu -0,5 znamená pokles ceny o 20 % (je 1/20 celku). V tomto případě se prodej zvýší o 10 %. Jedná se o ověřenou závislost, kdy pokles ceny zboží znamená adekvátní procentuelní nárůst jeho prodeje a to zpravidla zvýšením o poloviční hodnotu poklesu ceny v procentech. Cenová elasticita je tedy rozdílná u různých druhů zboží. Sledováním a vyhodnocováním uvedeného matematického vzorce by se měla zabývat marketingová oddělení fi rem, a to u každého svého výrobku či služby. Podle této rovnice by pak měly být prováděny cenové úpravy. Firemní manažer si musí pokládat otázky: Co to udělá s prodejem, jestliže zvednu cenu o 10 %? Jak se projeví v obratu snížení ceny o 30 %? Přinese mi toto opatření zvýšení prodeje alespoň o 10 %? Extrémy cenové elasticity 1. Dokonale neelastická poptávka - je stav, kdy změna ceny není doprovázena žádným pohybem poptávkové křivky. Jde o případ již zmíněných pivařů, u kterých ani po zdražení piva nedochází k poklesu spotřeby piva. Dalším příkladem jsou pak základní potraviny. P Dokonale neelastická poptávka E DP = 0 P - cena Q - množství E DP - stav cenové elasticity 2. Dokonale elastická poptávka - při ní se naopak množství poptávaného zboží libovolně mění, aniž by došlo k pohybu ceny. V tomto případě je změna poptávaného množství vyvolána jinými vlivy než cenou. Q Například nové plavky většinou kupujeme těsně před začátkem sezony, kdy teplé letní počasí jako rozhodující a převažující faktor vyvolává tuto potřebu, a tudíž zvýšený prodej. Prodej bude nižší uprostřed sezony, na podzim je prodej plavek téměř nulový. Cena může být po celou dobu stejná, rozhodujícím faktorem je sezona. 32

10 Trh výrobků a služeb V těchto případech se může jednat buď o specifi ka trhu, nebo je to již téměř na hraně netržního chování. Může tomu tak být například u fi rmy, která zvyšuje na velkém trhu objem své výroby. Tržní cena se přitom nemění a je poptávka po těchto výrobcích. P Dokonale elastická poptávka E DP = Q Dalším příkladem dokonale elastické poptávky by bylo, kdyby cena nebyla stanovena tržně, nýbrž jako administrativně fi xní. To byl případ první vlny kuponové privatizace v 90. letech minulého století v ČR, kdy byla vládou cena za kuponovou knížku stanovena na fi xní za kus a pak již tento fakt neovlivňovalo to, zda zájemci (občané) o kuponovou privatizaci zakoupí několik stovek, tisíc nebo milionů kuponových knížek. Stále se prodávala jedna kuponová knížka za tutéž cenu. Křivka dokonale neelastické poptávky je tedy rovnoběžná s osou y, křivka dokonale elastické poptávky je naopak rovnoběžná s osou x. V rozmezí těchto dvou extrémů se budou pohybovat reálné poptávkové křivky různých druhů zboží. Každé zboží či služba má svou individuální poptávkovou křivku. Jednotlivé druhy zboží se tedy od sebe budou lišit strmostí této křivky. Koeficient elasticity poptávky je záporné číslo (změna množství a změna ceny má opačné znaménko). V praxi se pracuje s koefi cientem v absolutní hodnotě E DP. Podle velikosti koefi cientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme elastickou a neelastickou poptávku, případně jednotkově elastickou: Neelastická křivka je křivka, kde hodnota EDP je nižší než jedna. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného množství. Elastická křivka je taková, kde hodnota EDP je vyšší než jedna. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného zboží. Jednotkově elastická poptávka je taková, kdy hodnota EDP je rovna jedné. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá stejnou reakci čili stejnou procentní změnu objemu prodávaného množství. Tato hodnota je však poměrně vzácná. Shrnutí výkladu o trhu výrobků a služeb: Poptávka je tržní síla, která vyjadřuje ochotu kupujících koupit určité zboží nebo služby za určitou cenu. Rozhodujícím faktorem při ekonomickém uvažování kupujících je cena. Akceptovaná cena vyjadřuje stupeň oběti kupujícího, jeho ochotu směny jedné hodnoty, tj. peněz, za jinou hodnotu, tj. zboží nebo službu. Poptávku rozeznáváme individuální, dílčí a agregátní. Pro pochopení ekonomických procesů a jevů je podstatná poptávka agregátní (souhrnná). Agregátní poptávková křivka byla stanovena empiricky (měřením). I když cena je základním faktorem ovlivňujícím poptávku, působí i další faktory. Mezi doprovodné faktory patří substituty, komplementy, změny důchodů, preference, očekávání, setrvačnost, čas. Cenová pružnost vyjadřuje vztah mezi procentní změnou ceny a procentní změnou poptávaného množství. Mezi extrémní polohy patří dokonale neelastická a dokonale elastická poptávka. Běžnými jevy jsou neelastická poptávka a elastická poptávka. Shrnutí 33

11 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie Tím, že se zvýší cena, však část kupujících odpadne, popř. se bude nakupovat méně. Nedostatek se tak zmenší, postupně zanikne a pravděpodobně se změní na přebytek. 2. Při přebytku zboží budou prodávající snižovat ceny, aby zvýšili prodej. Současně budou vyrábět méně. Vzniká tzv. soutěž na straně nabídky. Přebytek se bude zmenšovat, zanikne a pravděpodobně se změní na nedostatek. Tento jev je grafi cky viditelný jako pohyb po křivkách nabídky a poptávky. Jeho důsledkem je kolísání cen a množství. Tržní mechanismus reaguje na stav potřeb a alokuje (přesunuje) výrobní zdroje tam, kde jsou zapotřebí. Tak je zodpovězena první základní ekonomická otázka, tedy co vyrábět. Kromě tohoto jevu dochází však ještě k jinému pohybu, který je způsoben i jinými faktory (nejen ekonomickými). Graf č. 1 - neúroda na trhu zemědělských produktů (například u pšenice) posune celou křivku nabídky doleva nahoru. Je zřejmé, že nedostatek na trhu posune cenu nahoru po poptávkové křivce, kupující budou ochotni při nedostatku zboží platit vyšší ceny. V praktickém vyjádření pak rozeznáváme následující posuny celých křivek nabídky i poptávky, a to jak ve směru doleva, tak i doprava: 1. Poptávková křivka se nemění, nabídková se posouvá (viz příklad grafu č. 1) - cena se posune po poptávkové křivce. 2. Nabídková křivka se nemění, poptávková křivka se posouvá: cena se tedy posune po nabídkové křivce (viz příklad grafu č. 2). Graf č. 2 - opadnutí módního zájmu spotřebitelů v poptávce u oděvních výrobků způsobí velký pokles ceny. Tento jev je grafi cky viditelný jako pohyb celé křivky. 1 P 2 P D 2 D 1 Důsledek neúrody v nabídce stav nabídky po změně S 2 S 1 původní stav nabídky Q Opadnutí zájmu v poptávce původní stav poptávky stav poptávky po změně Q 3 Pokles nabídky a růst poptávky 4 Růst nabídky i poptávky P P D 1 D 2 S 2 E 2 S 1 D 2 S 1 D 1 S 2 E 1 E 2 E 1 Q Q 3. Pokles nabídky a růst poptávky naznačuje graf č. 3. Poptávková křivka roste v důsledku klesající nabídky. 4. Společný růst nabídky i poptávky zobrazuje graf č. 4. Na trhu se objeví nabídka inovovaného tradičního výrobku, na kterou kupující zareagují vyšší poptávkou po tomto (jim známému a vyhledávanému) zboží. 38

12 Trh výrobků a služeb grafu č. 3 - na trhu plodin dochází k poklesu nabídky vlivem neúrodného roku (například vliv nepříznivého počasí v průběhu většiny vegetačního období, který způsobí výraznou neúrodu máku). Firmy (v tomto případě pěstitelé) na trh dodávají méně tohoto zboží (zbývající část úrody máku ponechávají ve skladech). Cena zboží roste a jeho množství se na trhu snižuje. Poptávková křivka však vzroste, neboť kupující chtějí nakoupit zboží, kterého je nedostatek. Zájem kupujících zvedá cenu a výrobci na trh posléze zboží dodají, ovšem za mnohem vyšší cenu. Graf č. 4 - nová technologie vedoucí ke zkvalitnění známého výrobku způsobí posun nabídky doprava (tedy růst nabízeného množství). Poptávka na to zareaguje tak, že dojde k jejímu růstu (kupující mají zájem o nový kvalitnější výrobek). Dochází tedy k růstu nabídky i poptávky s mírným nárůstem ceny. em může být dlouho očekávaný inovovaný model zavedené a oblíbené značky automobilu. Tržní cena a rovnovážná cena nemusí být totožné, nicméně z principu vyplývá, že chováním ekonomických subjektů dochází k trendu směřování tržní ceny k ceně rovnovážné. Tento trend je podstatný pro funkci tržního mechanismu jako ukazatele potřeb společnosti a alokátora výrobních zdrojů. Tím, že tržní cena má tendenci dostat se na cenu rovnovážnou, tržní mechanismus správně funguje a plní své poslání. V systému dokonalé konkurence (volné soutěže) tržních sil nabídky a poptávky, plní tržní mechanismus správně funkci ukazatele potřeb a alokátora zdrojů tam, kde je jich zapotřebí. Ve skutečnosti jsou zcela dokonalé podmínky pouze ideálem, proto dochází k poruchám. To je však již předmětem jiné kapitoly. Druhým faktem (který vyplývá z popisu chování tržních sil a pohybů cen, poptávaného či nabízeného množství) je to, že i když je dosaženo rovnosti tržní a rovnovážné ceny, obvykle to zjistíme jako jev minulý (zjistíme, že rovnováha byla např. v minulém měsíci), v příštím měsíci, tedy v době hodnocení to už nemusí být pravda. Je tomu tak proto, že statistiky výroby a prodeje se provádějí k uplynulému časovému termínu (převážně za měsíc), vyhodnocují se tehdy, jestliže grafy či čísla vykazují trend bez eventuálních náhodných vlivů. Nerovnováhy a rovnováhy se na trhu střídají. Vychýlení z rovnováhy (tedy nerovnováha) totiž znamená start přirozené reakce každého organismu k aktivitě, k úsilí o opětovné obnovení rovnováhy. Proto je možné říci, že právě nerovnováha je zásadním motivačním prvkem tržních sil, ekonomických subjektů, který uvádí celý mechanismus automaticky do pohybu, a zabezpečuje tak jeho funkci. Shrnutí výkladu o změnách v tržní rovnováze: Pohyb cen i množství na trhu je způsoben nejen ekonomickými faktory. Rozeznáváme pohyb po křivce a pohyb celé křivky nahoru nebo dolů. Pohyb celé křivky je způsoben jinými faktory než pohyb po křivce. Tyto pohyby a změny způsobují, že tržní mechanismus plní svou základní funkci, stává se ukazatelem potřeb a alokátorem zdrojů. Klíčové pojmy kapitoly VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY: Nabídka Nedostatek a přebytek Tržní cena Alokátor zdrojů Otázky k procvičení: 1. Jak byste defi novali nabídku? Jak zní základní zákon nabídky? 2. Které faktory kromě ceny působí na nabídku? 3. Jak byste popsali vzájemné působení nabídky a poptávky? 4. Jaké jevy způsobují pohyb po křivkách a pohyb celých křivek? 5. Proč se střídá rovnováha a nerovnováha na trhu? 6. Jak plní tržní mechanismus svou roli? Shrnutí Klíčové pojmy Kontrolní otázky 39

13 Ostatní trhy Trh práce Trh práce je rovněž specifi ckým trhem, na kterém se projevují určité zvláštnosti oproti jiným typům trhů. I když se hovoří o lidech jako ekonomických zdrojích, je třeba si uvědomit, že v případě trhu práce se jedná o zdroj velmi odlišný od ostatních. Každý člověk má určitá práva (ta jsou dána legislativou daného státu), je nadán určitou schopností, znalostmi, dovedností, lidé mají rozdílné profese, spojují se do profesních skupin, sociálních skupin, přemýšlejí, avšak podléhají i určitým náladám, mají rozdílné přístupy k životu, různé pracovní úsilí, jejich pracovní výkonnost je různá atd. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční (ve skutečnosti tomu tak není), pak by na trhu práce byla vytvářena cena práce (čili mzda) stejným způsobem jako kterákoliv jiná cena kteréhokoliv zboží. Poptávka (poptává se fi rma, stát) by byla určena produktem práce. Nabídka (práci nabízí domácnost fi rmám, státu) by byla určena tak, že újma z práce (v práci strávíme značnou část svého života) by se rovnala efektu, který práce přináší, tj. reálné mzdě. (pojem reálná mzda je vysvětlen v kapitole 9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ, str. 91). Na poměřování (srovnávání) reálné mzdy s újmou práce je založeno rozhodování domácností na trhu práce. S růstem reálné mzdy by pak nabídka práce rostla, od určitého bodu naopak klesala. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu práce by tak vznikla křivka nabídky poněkud odlišná od ostatních trhů. Situaci na trhu práce je možno opět znázornit grafi cky. Nabídková křivka se od určitého bodu (bod x - bod zlomu) otáčí zpět. Dá se říci, že: v dolní části nabídkové křivky se projevuje takzvaný substituční efekt, kdy zájem o práci roste s narůstající reálnou mzdou, kterou může nabízející za práci dostat; P důchodový efekt substituční efekt Křivka nabídky práce za bodem zlomu, tj. po dosažení určité výše mzdy, se projevuje tzv. důchodový efekt. Znamená to, že při vysoké mzdě člověk nabízí méně práce. Pracovníky v této části křivky již až tak peníze nezajímají, dávají přednost spíše volnému času, nemají ochotu tolik pracovat (nabízí méně své práce). Křivka nabídky práce se stáčí zpět. V určitých případech vede porovnávání újmy z práce (oceněné nízkou reálnou mzdou) a jiných kritérií (například vysoké podpory v nezaměstnanosti) až k dobrovolnému výpadku z nabídky práce, kdy lidé tedy za určitých okolností budou raději pobírat dávky v nezaměstnanosti nežli pracovat. Tento stav není pro společnost žádoucí, neboť představuje demotivační prvek pro snahu člověka pracovat a značně zatěžuje státní fi nance při vynakládání fi nančních zdrojů na podpory v nezaměstnanosti. S x Q P - cena práce (tedy mzda) Q - množství práce S - nabídka práce x - bod zlomu V podmínkách dokonalé konkurence by pak na trhu práce vznikla rovnováha v místě střetu nabídky a poptávky, která by byla výsledkem těchto závislostí: příjmu z produktu práce (strana poptávky fi rmy a stát); užitku z reálné mzdy (domácnosti); užitku z volného času (domácnosti). Skutečný trh práce se od takto teoreticky stanovených pravidel výrazně liší. Je to především proto, že dokonale konkurenční trh ve skutečnosti na trhu práce neexistuje a na obou stranách křivek vznikají značné rozdíly, které způsobují tzv. poruchy na trhu práce. 45

14 Úloha státu v tržním hospodářství 6. ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat úlohu státu v tržním hospodářství popsat působení státu na straně nabídky a poptávky určit funkce státu jako činitele ovlivňujícího tržní prostředí defi novat úlohy jednotlivých článků státu v tržním hospodářství defi novat pojem a charakteristické znaky hospodářské politiky státu určit příčiny selhávání státu při regulaci ekonomiky Cíle kapitoly Smíšená ekonomika je charakteristická určitou mírou státních zásahů do tržního hospodářství. Stát má prostřednictvím mnohých vlastních orgánů nezastupitelné místo při regulaci tržní ekonomiky. Stát vystupuje v tržním hospodářství jednak jako každý jiný ekonomický subjekt, a to jak na straně poptávky, tak i nabídky, jednak navíc jako činitel vytvářející, ovlivňující a regulující tržní prostředí. Grafi cky může být funkce státu znázorněna takto: Stát Hospodářský subjekt Činitel vytvářející ekonomické prostředí na straně nabídky na straně poptávky Podívejme se nejprve na chování státu jako ekonomického subjektu. 6.1 STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY Stát jako ekonomicky činný subjekt může vystupovat v různých rolích. 1. Stát jako kupující Stát představovaný vládou (resp. příslušnými ministerstvy a státními institucemi) se chová na trhu jako každý jiný kupující. Stát plní tuto funkci prostřednictvím státních zakázek. Státní zakázky jsou z pohledu ekonomického subjektu, který je bude pro stát zajišťovat, velmi cenné: Stát je odběratel, který může vždycky zaplatit (na rozdíl od fi rem, které se mohou dostat do platební neschopnosti). Stát může (například v případě potřeby téměř okamžitě) zvýšit daně, aby naplnil státní pokladnu, tj. státní rozpočet. Získat státní zakázku je také pro mnohé firmy prestižní záležitost.. Kdo získá takovou zakázku, je v obchodním světě ceněn, neboť je jasné, že vyhrál v konkurzu (výběrovém řízení), popř. v jiných formách soutěže vesměs s několika jinými účastníky, což znamená, že předložil vládě kvalitní nabídku, kterou vláda vybrala. Dále je obchodním partnerům jasné, že fi rma bude mít peníze, neboť stát je dobrý zákazník. Navíc získání státní zakázky znamená pro firmu i její zaměstnance většinou jistotu, neboť se jedná víceméně o investice dlouhodobého charakteru trvající měsíce či roky. 65

15 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie Zajištění stability ekonomiky bývá charakterizováno těmito dalšími cíli: 1. Zajištění vnější ekonomické stability, jako je například: Vyrovnaná platební bilance státu - platební bilance je bilance plateb do zahraničí a příjmů ze zahraničí. Vnitřní součástí platební bilance je obchodní bilance, tj. bilance příjmů z vývozu a plateb za dovoz. Pasivní bilance zatěžuje stát. Na následujícím přehledu vidíte vývoj platební bilance České republiky za období let 1996 až Teprve od roku 2005 se deficitní obchodní bilance změnila v bilanci aktivní, kdy export výrobků (a tedy příjmy pro ČR z jeho realizace v zahraničí) převažoval nad importem. Zajímavým údajem v časové ose zahraničního obchodu je rok 2009, kdy navzdory světové fi nanční krizi (a meziročnímu propadu o 16% v porovnání s rokem 2008) dosáhl rekordní hodnoty +153,2 mld Kč. Tahounem vývozu ČR je především automobilový průmysl, elektronika a ocel. v mld Kć zdroj: ČNB a ČSÚ Udržení (zvýšení) stavu zásob zlata, resp. lehce směnitelných měn atd. 2. Zajištění vnitřní ekonomické stability, například: udržením nízkého procenta nezaměstnanosti; udržením nízkého procenta inflace; eliminací nepříznivých sociálních dopadů. Růst ekonomiky se měří pomocí makroekonomických ukazatelů, v Evropě především pomocí HDP (hrubého domácího produktu) buď celkového, nebo v přepočtu na jednoho obyvatele. Používá se roční přírůstek oproti předcházejícímu období - měsíce, roku apod. Snahou vlády je zajistit optimální ekonomický růst. 6.4 SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Trh má nedostatky a nedostatky má samozřejmě i stát. Jak trh, tak stát jsou mechanismy, které jsou uváděny do pohybu pouze lidmi. A lidé se mohou mýlit. Rozhodování státních úředníků může být chybné, pak se hovoří o tzv. selhávání státu. To může mít dvě základní příčiny. 1. Nedokonalé rozhodování státních orgánů - s řadou objektivních i subjektivních příčin. Za objektivní příčiny je možno považovat například: Informační zpoždění. To může být defi nováno jako časová prodleva mezi potřebou státního zásahu a dobou, kdy je zásah uskutečněn. Jeho uskutečnění však předpokládá sběr, zpracování a vyhodnocení relevantních informací jako podkladu pro příslušné rozhodnutí. Získání těchto informací, jejich zpracování, interpretace atd. vyžaduje určitý čas, každopádně rozhodnutí státu je pak reakcí na minulý děj. Tzv. politické časové zpoždění. Řadu zásahů je třeba předjednat s politickými stranami, aby vznikl určitý konsensus a zvýšila se např. průchodnost vládního opatření při jeho schválení v parlamentu. Řada závažných opatření a státních zásahů vyžaduje tudíž poměrně dlouhý proces projednávání, úprav, doplňování atd., než jej příslušné státní orgány začnou uplatňovat. Časová zpoždění při reakci státu budou důvodem selhávání státu při regulaci tržního mechanismu i za předpokladu, že všichni státní úředníci usilují o co nejlepší a společensky neprospěšnější státní zásahy, tedy na základě zcela objektivních kritérií. Kromě objektivních 70

16 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie daně z příjmu právnických osob (stav roku 2010) Země Sazba daně (%) USA 35,0 Belgie 33,9 Velká Británie 30,0 Příjmy státního rozpočtu Jsou tvořeny přímými a nepřímými daněmi. 1. Přímé daně - platí poplatníci pravidelně v závislosti na výši příjmu nebo majetku. Například odvody daně z příjmu jsou závislé na skutečně dosaženém příjmu, daně z nemovitostí jsou závislé na hodnotě nemovitosti (majetku) apod. Tyto daně se odvádějí pravidelně k určitému datu, dle výpočtu předem známého, v částce, která je odvoditelná a vypočitatelná předem ve vztahu k určité hodnotě. Tyto odvody jsou dále stanoveny vždy do určitého limitu splatnosti (u části daní se připouští uplatnění zálohového systému s ročním vyúčtováním), při neplnění povinnosti stát obvykle uplatňuje sankční postih. Správou daní a poplatků státu jsou pověřeny tzv. finanční úřady. Jsou to vlastně výběrčí daní s příslušnými pravomocemi. Původní název v období Československé republiky byl berní úřad. Dnes jsou to detašovaná pracoviště ministerstva financí, státní instituce zajišťující dohled nad naplňováním a čerpáním státních financí. Současně však mají i funkci přerozdělovací, vybrané finanční prostředky převádějí na konta jiných určených subjektů. 2. Nepřímé daně - jsou zahrnuty v ceně prodávaného zboží a do státního rozpočtu je odvádí prodejce zboží nebo poskytovatel služeb. Platí je však finální spotřebitel. em takové daně je daň z přidané hodnoty (DPH) jako hlavní příjmová položka státního rozpočtu. V podstatě tutéž daň, i když s jinými sazbami, má zhruba 150 zemí světa. Další částí příjmů této rozpočtové položky je spotřební daň. Spotřební daní je v ČR zatížena řada produktů - je to daň z minerálních olejů (především uhlovodíková paliva a maziva), daň z lihu, daň z piva, daň z vína a daň z tabákových výrobků. Výběr těchto daní upravuje zákon č. 353/2003 Sb. (Zákon o spotřebních daních). Sazby daní jednotlivých položek spotřební daně a jejich výběr jsou závislé na mnoha parametrech daného produktu, podrobně jsou specifi kovány ve zmíněném zákonu. *) 3. Ostatní příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny mimo okruh daňové soustavy a jsou představovány například úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů apod. Státní rozpočet si můžete představit jako jakýsi tunel, do nějž na jedné straně neustále (denně) proudí fi nanční prostředky, které jsou na druhé straně neustále denně poskytovány jiným ekonomickým subjektům. Formálně má státní rozpočet tvar otevřené knihy, jehož levá strana je tvořena příjmovými položkami (odborně řečeno příjmovými kapitolami), na druhé straně pak položkami výdajovými (výdajovými kapitolami). Pro příjmovou část státního rozpočtu je podstatný především způsob zdanění, tj. forma zdanění a výše daní. Stát může například stanovením formy zdanění preferovat investiční činnost, může poskytovat různé daňové úlevy při žádaném směru investic, resp. i tzv. daňové prázdniny. Německo 29,8 ČR 19,0 *) Slovensko 19,0 Irsko 12,5 Kypr 10,0 Podstatná je ovšem i výše daní, tj. kolik prostředků ze zisku musí firmy odvést, a kolik jim tudíž zůstane tzv. disponibilního zisku. Vysoké zdanění není motivujícím prvkem pro další podnikání. V tabulce na obrázku vlevo si můžete učinit představu o daňovém zatížení firem jednotlivých států Evropy. Výdaje státního rozpočtu Směřují vždy v určitém poměru do těchto základních sfér života společnosti: obrany státu (vnější - armáda, vnitřní - policie); státní správy (fi nancování státních úřadů, státní administrativy); školství, kultury, zdravotnictví a sociálního zabezpečení; národního hospodářství. 78 *) Sazby jednotlivých oblastí spotřební daně vymezuje zákon 353/2003 Sb. (Zákon o spotřebních daních). Jednotlivé sazby těchto daní naleznete také v on-line podobě, například na serveru Finance.cz:

17 Nástroje hospodářské politiky státu Každý stát má samozřejmě odlišný poměr mezi těmito výdajovými položkami a i jinou vládní politiku uvnitř těchto skupin. Rovněž podíly vynakládaných prostředků nejsou neměnné a mohou se i v průběhu hospodářského období (tím je jeden rok) radikálně změnit. Například v době ohrožení státu se operativně změní poměry ve prospěch potřebnějších vydání a více se začne vydávat na obranu. Tyto změny uvnitř období podléhají schválení parlamentem. Přijatý rozpočet má charakter zákona. Musí být schválen parlamentem, k jakékoliv změně je zapotřebí dostatečný počet hlasů v parlamentu. Vzhledem k tomu, že právě v tvorbě a sestavení rozpočtu se koncentruje vládní politika, je jeho skladba vždy součástí mnohdy tvrdých bojů vlády a parlamentu, zvláště s opozičními poslanci, kteří by měli oponovat a prosazovat názory a požadavky nevládních stran do tvorby i čerpání rozpočtu. Přijatý rozpočet je již vodítkem pro odpovídající postup všech ministerstev a státních orgánů při vynakládání státních prostředků i při zajišťování jeho příjmů. Při tvorbě rozpočtu mohou být uplatněny tři možné stavy, rozpočet může být koncipován jako: vyrovnaný - v tomto případě se agregátní výdaje rovnají agregátním příjmům; přebytkový - příjmy jsou plánovány vyšší než výdaje; schodkový (deficitní) - výdaje budou převyšovat příjmy. Skutečný vývoj rozpočtu v době jeho tvorby a čerpání (rozpočet se sestavuje, plánuje vždy v předcházejícím roce, cca od pololetí, kdy se ukazují tendence a předpokládaný reálný výsledek daného roku) může být ale odlišný, vzniká buď přebytek, nebo defi cit. Pravděpodobnost, že by koncipovaný vyrovnaný rozpočet skončil přesně, je malá, podstatná je proto vždy odchylka od původních předpokladů. Přirozeně že pro perspektivu zdravého vývoje ekonomiky a společnosti je vhodnější koncipovat státní rozpočet jako přebytkový. Státní rozpočet může být, jak je uvedeno, jako defi citní sestaven už v době jeho vytvoření a schválení. Sestavení deficitního rozpočtu však přináší určité problémy a nebezpečí, neboť: defi citní rozpočet pomáhá zvyšovat infl aci; defi citní rozpočet není příliš příznivě posuzován kooperujícími hospodářskými institucemi, obchodními partnery, včetně zahraničí. Ke krytí defi citu si stát musí vypůjčit buď: na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků (viz příslušné pasáže kapitoly Nástroje hospodářské politiky státu, str. 75); od jiného státního orgánu (většinou od centrální banky); např. ze zahraničí (buď od obchodních bank, nebo od cizího státu). Opakovaný deficit státního rozpočtu nazýváme státním dluhem ,9 Bilance státního rozpočtu ČR - vývoj ,8 + 17,9 + 21,6 + 33,7 + 60,9 + 55,7 + 50,9 + 97,3 + 99,7 + 98,3 +111,3 +89,8 +107,2 +178,7 Saldo státního rozpočtu (v mld Kč) za jednotlivé roky Státní dluh celkem (v mld Kč) 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 691,2 802,5 892,3 999,5 1178,2 Státní dluh ČR od roku 1996 stále narůstá, zatím nejvíce vzrostl v roce 2009 o částku 178,7 mld Kč.!! zdroj: ČSÚ V každém případě defi cit státního rozpočtu zatěžuje především budoucí ekonomický vývoj, neboť odčerpává momentální zdroje na úkor budoucnosti, to však z dlouhodobého hlediska. Krátkodobě může defi citní rozpočet sehrát i pozitivní roli, pokud se s jeho pomocí podaří nastartovat ekonomiku k vyšší výkonnosti. Může tak přispět k rychlejšímu ekonomickému růstu v příštím období. Pokud se to však nepodaří, je to prostředek velmi nebezpečný, neboť může jen urychlit celkový negativní sesuv celé ekonomiky. Stát prostřednictvím státního rozpočtu mění strukturu hospodářství a tím působí na jeho vývoj. Příjmy a výdaje se provádějí na základě přijatých pravidel a rozpočty schvalují zástupci občanů od poslanců parlamentu až po obecní zastupitelstvo v případě obecních rozpočtů. Český statistický úřad (ČSÚ) - podrobné statistické informace týkající se všech oblastí činnosti člověka. Údaje o státním rozpočtu naleznete v sekci Makroekonomické údaje. Zajímavost: Veřejný dluh ČR 79

18 Národní hospodářství Klíčové pojmy kapitoly NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU: Monetární politika Fiskální politika Kvóty Minimální povinné rezervy Státní rozpočet Subvence Diskont Defi cit státního rozpočtu Neviditelné překážky dovozu Operace na volném trhu Krytí defi citu Celní tarify Reeskontní kontingent Státní dluh Mzdové tarify Lombardní úvěr Státní závěrečný účet Valorizace důchodů Otázky k procvičení: 1. Defi nujte monetární politiku. 2. Který státní orgán je pověřen řízením měnové a úvěrové politiky státu? 3. Jaké přímé nástroje monetární politiky znáte? 4. Jaké nepřímé nástroje monetární politiky znáte? 5. Co je to diskontní sazba, odchylka? 6. Co je to fi sk? 7. Jaké typy rozpočtů znáte? 8. Co je hlavní částí příjmové stránky státního rozpočtu? 9. Jaké druhy daní znáte? 10. Do kterých oblastí směřují výdaje státního rozpočtu? 11. Jak je řešen defi cit státního rozpočtu? 12. Co je to státní dluh? 13. Jaká opatření obchodní politiky znáte? 14. Co jsou to neviditelné překážky dovozu? 15. Jaká opatření mzdové a sociální politiky znáte? Klíčové pojmy Kontrolní otázky 8. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: stručně defi novat pojem národního hospodářství rozlišovat sektory, odvětví a obory národního hospodářství vysvětlit, čím se zabývá veřejná ekonomie charakterizovat znaky veřejného sektoru a způsob jeho fi nancování Pojem národní hospodářství může mít několik významů, a to z různých hledisek. Pokud například bude tento pojem posuzován z hlediska makroekonomie, bude právě do tohoto komplexu ekonomických subjektů a vztahů mezi nimi řazena soustava domácností, fi rem a státních organizací. Národní hospodářství v tomto pojetí pak bude komplexem ekonomických forem existence základních ekonomických subjektů, mezi nimiž dochází prostřednictvím konkrétních trhů k ekonomickým aktivitám a výměnám hodnot na území daného státu. Vliv okolního světa je pak posuzován v interakci vůči tomuto celku. V tom případě se pak pojem národní hospodářství prakticky kryje s hospodářstvím daného státu, s jeho strukturou, vazbami, konkrétní hospodářskou politikou a zapojením do mezinárodního ekonomického prostoru. Cíle kapitoly Definice 83

19 Ekonomie nejen k maturitě Díl 1 Obecná ekonomie Pokud bude národní hospodářství posuzováno z hlediska struktury jednotlivých ekonomických subjektů, pak bude národní hospodářství představovat komplex výrobních, obchodních, obslužných, dopravních a jiných organizací na území daného státu. Rozdělení pak může být dle hlediska hlavního zaměření ekonomických aktivit daných subjektů hospodářství na sektory, odvětví či obory. 8.1 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ 1. Sektory národního hospodářství lze třídit podle různých hledisek a kritérií, například na: primární sektor - jedná se o těžbu surovin, čerpání primárních zdrojů, zemědělská prvovýroba apod.; sekundární sektor - jde např. o zpracovatelský průmysl; terciální sektor - např. služby; kvarciální sektor - tzv. nová ekonomika, tj. informační technologie, věda a výzkum atd. 2. Odvětví je možno členit na průmyslové odvětví, odvětví dopravy, zemědělství, stavebnictví atd. 3. Jednotlivé obory pak představují dílčí složky daného odvětví. Odvětví průmyslu je členěno na jednotlivé obory, např. strojírenství, elektrotechnika, potravinářství atd. Stejným způsobem můžeme dělit dopravu například na obor železniční dopravy, silniční dopravy, letecké dopravy atd. V rámci daného oboru může existovat i jeho další vnitřní dělení jako například nákladní, osobní doprava apod. Existuje celá řada kritérií, podle nichž lze národní hospodářství členit. Pro naše potřeby budeme dále vycházet z členění národního hospodářství dle principů fi nancování. Ve všech případech však bude hovořeno již o ekonomice daného sektoru, odvětví nebo oboru. Odvětví průmyslu jsou členěna na jednotlivé obory, tedy například elektrotechnika, hutní průmysl apod. Pojem ekonomika tak představuje konkrétní způsob hospodaření daného sledovaného ekonomického subjektu. Pak je to ekonomika průmyslu či zemědělství, ale také ekonomika školství, kultury atd. Pokud bude hovořeno až o úrovni oborů, bude to ekonomika strojírenství, ekonomika námořní dopravy atd. Každá tato ekonomika se pak skládá z ekonomik jednotlivých fi rem a organizací, které dohromady tvoří daný komplex. Nutno však říci, že ne všechny podniky, organizace a osoby působící na území daného státu se zabývají činností, která odráží nabídku a poptávku a ústí do tvorby zisku, ne všechny ekonomické subjekty se řídí principy obecné ekonomie. Část ekonomických subjektů tvoří tzv. neziskové organizace, neziskový sektor národního hospodářství. Jím se pak zabývá veřejná ekonomie. 8.2 ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ Třídění národního hospodářství podle tohoto hlediska můžeme znázornit schématem, které je uvedeno na následující straně. 84

20 Národohospodářské agregáty Klíčové pojmy kapitoly NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ: Národní hospodářství Sektory, odvětví, obory Primární, sekundární, terciální, kvarciální Veřejný sektor Veřejný statek Soukromý sektor Soukromý statek Smíšený statek Sektor ziskový (tržní) Sektor neziskový (netržní) Nerivalitní spotřeba Nevylučitelnost Státní sektor Samosprávný sektor Klíčové pojmy Otázky k procvičení: 1. Jak byste charakterizovali pojem národní hospodářství? 2. Jak se rozděluje národní hospodářství? 3. Na čem je založen soukromý sektor? 4. Čím se zabývá veřejná ekonomie? 5. Co je podstatné pro charakteristiku veřejného sektoru z hlediska fi nancování? 6. Jaké jsou znaky, jimiž je charakterizován veřejný sektor? 7. Jakými vlastnostmi se vyznačuje veřejný statek? 8. Jaký je hlavní nástroj pro fi nancování veřejného sektoru? 9. Proč se říká, že spotřeba veřejného statku má nerivalitní charakter? 10. Proč se používá označení nevylučitelnost k charakteristice veřejného statku? 11. Kdo rozhoduje o plánování a realizaci veřejných statků? Kontrolní otázky 9. NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: vysvětlit, co rozumíme pod pojmem národohospodářské agregáty defi novat základní ukazatele pro měření životní úrovně defi novat základní makroekonomické ukazatele pro měření stavu a vývoje národního hospodářství jmenovat dvě základní metody pro určení hrubého domácího produktu (HDP). Cíle kapitoly Pro sledování ekonomického vývoje daného státu musíme mít k dispozici nějaké globální ekonomické ukazatele, které by mohly objektivně ukázat stav a pohyb ekonomiky. Všechny sektory národního hospodářství dnes a denně produkují výrobky, poskytují se služby. Všechny sektory národního hospodářství vytvářejí nové bohatství, uspokojují lidské potřeby, zkvalitňují život lidí. Pod pojmem národohospodářské agregáty se rozumí souhrnné, komplexní ukazatele stavu a vývoje daného hospodářství daného státu. Definice Ještě před výkladem těchto globálních ukazatelů si objasněme problematiku oblasti, která je vám bližší, tzn. oblast ukazatelů ekonomiky domácnosti, i když (jak již víte) vlastně tato patří do oblasti mikroekonomie. 9.1 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ V této oblasti se pohybuje každý z nás, všichni jsme členy určité konkrétní domácnosti. Všichni vnímáme a registrujeme svůj ekonomický stav, popřípadě pohyb. Začneme tedy touto mikroekonomickou kategorií, následné přenesení této problematiky do makroekonomie, tj. na úroveň celého státu, pak může být pochopitelnější. 89