HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PŘI PŘÍLEŽITOSTI OFICIÁLNÍHO ZAHÁJENÍ NOVÉHO EVROPSKÉHO PROGRAMU ERASMUS+

Transkript

1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PŘI PŘÍLEŽITOSTI OFICIÁLNÍHO ZAHÁJENÍ NOVÉHO EVROPSKÉHO PROGRAMU ERASMUS+ Úvod Zpráva přibližuje hlavní zjištění z dotazníkového šetření realizovaného Domem zahraniční spolupráce (DZS) na jaře 2014 při příležitosti zahájení nového evropského programu Erasmus+. Základní informace o programu Erasmus+ V roce 2014 spustila Evropská unie nový vzdělávací program Erasmus+, který podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeže. Je nástupcem Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci a dalších. Erasmus+ si klade za cíl zvýšit kvalitu a přiměřenost kvalifikací a dovedností. Dvě třetiny prostředků z tohoto programu jsou určeny na stipendia více než 4 milionům osob za účelem studia, odborné přípravy, práce či dobrovolnické činnosti v zahraničí v období Programu Erasmus+ se mohou zúčastnit žáci, studenti, učitelé, dobrovolníci, vedoucí mládeže, vzdělavatelé, odborníci z podniků a veřejného sektoru a funkcionáři amatérských sportovních organizací. Lze z něj také poskytnout finanční prostředky na partnerství vzdělávacích zařízení, mládežnických organizací, podniků, místních a regionálních úřadů a nevládních organizací, jakož i na reformy v členských státech s cílem modernizovat vzdělávání a odbornou přípravu a podpořit inovace, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Součástí programu je realizace aktivit zaměřených na podporu implementace Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu ECVET. Program také více akcentuje informační platformy, jako je například etwinning, které propojují školy prostřednictvím internetu. V České republice je administrací programu Erasmus+ pověřena přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Dům zahraniční spolupráce (DZS). DZS kromě programu Erasmus+ koordinuje řadu dalších mezinárodních vzdělávacích programů a aktivit (AIA, CEEPUS, AKTION, AMVIA, Norské fondy a fondy EHP, Eurodesk, European Schoolnet a další) a realizuje aktivity vztahující se k oblasti podpory vzdělávání. O šetření V rámci zahájení programu Erasmus+ v České republice bylo uskutečněno elektronické dotazníkové šetření, které probíhalo od poloviny března do poloviny června Účelem dotazníku bylo zvýšit povědomí o novém programu Erasmus+ a dozvědět se více o skupině respondentů bez předchozí zkušenosti i o skupině respondentů s předchozí zkušeností se 1

2 zapojením do projektů mezinárodní spolupráce či se zkušeností s účastí na nějakém zahraničním pobytu (bez zohlednění turistických cest). Ve spolupráci s DZS dotazník vytvořil tým externích odborníků. Konkrétně byl dotazník zaměřen zejména na následující témata: povědomí o aktivitách DZS a bývalé České národní agentury Mládež; zkušenost s aktivním zapojením do realizace projektu zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání; zkušenost s koordinováním projektu zahraniční spolupráce; zkušenost s účasti na zahraničním pobytu (studijní/pracovní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, výměny mládeže, Evropská dobrovolná služba apod.) a motivace k pobytu; zájem o budoucí zapojení do aktivit Erasmus+. O respondentech O možnosti vyplnit dotazník se respondenti dozvěděli především v rámci Launch konference, z ů od DZS posílaných do škol či z newsletteru MŠMT. Velkou část respondentů tvořili učitelé základních a středních škol, kteří se o dotazníku dozvěděli hlavně od ředitelů škol či od kolegů. Respondenti z řad studentů se o výzvě k vyplnění dotazníku dozvěděli hlavně od učitelů a z facebooku. Celkem dotazník vyplnilo 1292 respondentů. Cílovou populaci v tomto případě není možné příliš přesně kvantifikovat, protože je v obecné rovině tvořena lidmi ve věku od 15 let. Mezi respondenty bylo 79 % žen a 21 % mužů. Zastoupení respondentů v jednotlivých věkových kategoriích je znázorněno v grafu 1. Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání ukazuje graf 2, ze kterého je patrné, že respondenti byli ve srovnání s celkovou populací České republiky nadprůměrně vzdělaní (přes 80 % jich mělo vysokoškolské vzdělání na magisterské úrovni). Jak dále vyplývá z grafu 3, nejvíce respondentů uvedlo, že pracuje (85 %) a/nebo studuje (14 %). Výše uvedené informace poukazují na to, že se do výběrového vzorku dostala skupina respondentů, která je obecně více nakloněna vyplňování dotazníkových šetření než zbytek populace vysoce vzdělané ženy. V tomto konkrétním případě se navíc jednalo o pracující vysoce vzdělané ženy v produktivním věku, jak ukazuje graf 3. Respondenti, kteří se šetření účastnili, nejčastěji uváděli jako své trvalé bydliště Prahu (15 %), Středočeský kraj (14 %), Jihomoravský kraj (14 %) a Moravskoslezský kraj (13 %). Nejméně bylo osob z Karlovarského kraje (2 %). 2

3 GRAF 1: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE VĚKU GRAF 2: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ 1 % 0,2 % 29 % 16 % 8 % 21 % 25 % do 14 let 15 až 24 let 25 až 34 let 35 až 44 let 45 až 54 let 55 až 64 let 65 let a více 82 % 1 % 8 % 9 % 1 % ZŠ SŠ VOŠ VŠ bakalářské VŠ magisterské Znění otázky: Ve kterém roce jste se narodil/a? Znění otázky: Jaké je Vaše nejvyšší získané vzdělání? GRAF 3: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 14 % 85 % Studuji Pracuji Hledám si práci Jsem důchodce (jsem nezaměstnaný) 2 % 2 % 4 % 2 % 2 % Jsem na mateřské či rodičovské dovolené Jsem dobrovolník Jiná možnost Znění otázky: V jaké pozici v současné době jste? (ke každé položce výběr Ano/Ne) Povědomí o aktivitách Domu zahraniční spolupráce a bývalé České národní agentury Mládež Čtyři pětiny respondentů již někdy slyšely o aktivitách Domu zahraniční spolupráce (DZS) a stejný podíl respondentů i o aktivitách Programu celoživotního učení, realizovaného v letech 2007 až Z těchto dotázaných pak téměř polovina (47 %) uvedla, že nabídku aktivit DZS sleduje pravidelně alespoň jednou za dva měsíce. Nabídku nesledovalo jen 7 % z nich. Většina z nich nabídku sledovala čtyři roky a déle (54 %). Naši respondenti tedy mají poměrně dobrý a dlouhodobý přehled o DZS a o programech, které zprostředkovává. 3

4 O programu Mládež v akci realizovaném v letech 2007 až 2013 a o nabízených příležitostech již někdy slyšelo 43 % respondentů. Z nich pravidelně nabídku aktivit bývalé České národní agentury Mládež (dále jen ČNA Mládež) sledovala čtvrtina (25%) respondentů a alespoň nepravidelně potom téměř polovina (49 %). Většina z nich nabídku sledovala nejvýše jeden rok (63 %). Také v oblasti mládežnických programů tak byli naši respondenti poměrně dobře - ačkoliv nepříliš dlouhodobě - informováni. Realizace projektů Ze všech dotázaných se 41 % procent někdy podílelo 1 na realizaci projektu zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání, aniž by v rámci projektu vycestovali do zahraničí. Z nich nejvíce zastoupenou skupinu tvořili ti, kteří spolupracovali na projektu pro střední a základní školy, jak shrnuje tabulka 1. Tato skutečnost ve spojení s dalšími informacemi o našich respondentech (zejména magisterské vzdělání a většinový poměr žen) naznačuje, že výrazný podíl našich respondentů byli učitelé a učitelky právě ze středních a základních škol. Zajímavý je také fakt, že čtvrtina projektů, které naši respondenti pomáhali realizovat, byla v oblasti neformálního vzdělávání (projekty realizované mimo školní instituce a projekty zaměřené na neformální vzdělávání). TABULKA 1: REALIZACE PROJEKTŮ Typ projektu Zkušenost se spoluprací na projektu (v %) Pro mateřské školy 2 Pro základní školy 36 Pro střední školy 46 Pro vyšší odborné školy 5 Pro vysoké školy 11 Jiných institucí než škol 9 Projekt zaměřený na neformální vzdělávání mládeže 16 Znění otázek: Nejprve otázka Podílel/a jste se někdy aktivně na realizaci projektu (zde prosím nezohledňujte roli koordinátora) zaměřeného na mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání (jako např. projekty spolupráce), aniž byste však během zapojení do projektu vycestoval/a do zahraničí? (Vyberte jednu možnost. Ano/Ne) Následně otázka: O jaký typ projektu se jednalo? (Vyberte jednu možnost pro každou položku. Ano/Ne) 1 S výjimkou role koordinátora. 4

5 Zkušenost s rolí koordinátora nějakého projektu zaměřeného na zahraniční spolupráci a/nebo pobyty (např. studijní pobyty/stáže, pracovní pobyty/stáže, výměny mládeže) uvedlo 39 % ze všech respondentů. Z nich nejvíce zastoupenou skupinu tvořili opět ti, kteří koordinovali projekt pro střední a základní školy, jak shrnuje tabulka 2. Téměř čtvrtinu projektů tvořily neformálně vzdělávací kurzy. Pro úplnost je možné uvést, že celkem 24 % respondentů má zároveň zkušenost s rolí koordinátora a s aktivním podílem na realizaci projektů. 17 % má zkušenost s aktivním podílem na realizace, ale nemá zkušenost s koordinováním. Pouze s koordinováním má zkušenost 16 %. Ani s jednou záležitostí (aktivní podíl či koordinování) nemá zkušenost 43 % respondentů. TABULKA 2: KOORDINACE PROJEKTŮ Typ projektu Zkušenost s koordinací projektu (v %) Pro mateřské školy 1 Pro základní školy 27 Pro střední školy 50 Pro vyšší odborné školy 6 Pro vysoké školy 13 Jiných institucí než škol 12 Projekt zaměřený na neformální vzdělávání mládeže 11 Znění otázek: Nejprve otázka Dělal/a jste již někdy KOORDINÁTORA/KOORDINÁTORKU nějakého projektu zaměřeného na zahraniční spolupráci a/nebo pobyty, jako jsou např. studijní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, pracovní pobyt/stáž, výměny mládeže atp.? (Vyberte jednu možnost. Ano/Ne) Následně otázka:. O jaký typ projektu/jaké typy projektů se jednalo? (Vyberte jednu možnost pro každou položku. Ano/Ne) Mezi možnostmi bylo např. Projekty pro základní školy (např. pracovní stáže pedagogů, pobyty žáků, spolupráce se zahraničními školami, SVES) Jak ilustruje graf 4, čtvrtina respondentů měla zkušenost s více než třemi projekty. Na otázku, jestli byl některý z těchto projektů implementován za podpory Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP) a/nebo ČNA Mládež odpověděly téměř dvě třetiny respondentů (60 %), že šlo o všechny jimi realizované projekty, u 23 % respondentů to byly některé projekty, žádný projekt v případě 13 %. Tato zjištění ukazují, že valná většina doposud realizovaných projektů byla realizována za finanční podpory z fondů Evropské unie. 5

6 GRAF 4: POČTY KOORDINOVANÝCH PROJEKTŮ 26 % 34 % Jeden Dva až tři 40 % Čtyři a více Znění otázky: Kolik projektů jste koordinoval/a za posledních deset let (od roku 2004)? Zkušenosti se zahraničními pobyty Více než tři čtvrtiny respondentů (76 %) se již někdy zúčastnily nějakého zahraničního pobytu. Téměř 80 % z tohoto počtu se zúčastnila jednoho až tří pobytů, pouze asi pětina respondentů má za sebou čtyři a více výjezdů. Zároveň se u tří čtvrtin účastníků jednalo o pobyty, z nichž se některé či všechny uskutečnily v rámci podpory od NAEP nebo ČNA Mládež. Pouze 15 % účastníků uvedlo, že žádný jejich pobyt nebyl podpořen NAEP nebo ČNA Mládež, což opět poukazuje na silnou podporu ze strany EU fondů v případě realizovaných zahraničních výjezdů. Jak je patrné z grafu 5, respondenti nejčastěji uváděli, že se jednalo o pobyty v rámci projektů pro střední školy (41 %), dále základní školy (29 %) a vysoké školy (21 %). Z hlediska typu pobytu tyto osoby nejčastěji uváděly zkušenosti s krátkodobým studijním pobytem do 14 dnů (60 %). Naopak nejméně, v 1 % případů, měly zkušenosti s Evropskou dobrovolnou službou, která má dlouhodobější trvání (graf 6). 95 % respondentů má tak zkušenost s nějakým typem zahraničního pobytu v rámci formálního vzdělávání, zatímco 33 % jich má zkušenost s projektyzaměřenými na neformální vzdělávání. 6

7 GRAF 5: RESPONDENTI PODLE TYPU ZAHRANIČNÍHO POBYTU PROJEKTY ČLENĚNY DLE TYPU ŠKOL 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 41 % Pro střední školy 29 % Pro základní školy 21 % Pro vysoké školy 17 % Jiných institucí než škol 10 % Projekty zaměřené na neformální vzdělávání 5 % Projekty zaměřené na práci s mládeží 2 % 1 % Pro vyšší odborné školy Pro mateřské školy Znění otázky: O jaký typ zahraničního pobytu/jaké typy zahraničních pobytů se jednalo? Šlo o pobyt/pobyty Mezi možnostmi bylo např. V rámci projektů pro základní školy (např. pracovní stáže pedagogů, pobyty žáků, spolupráce se zahraničními školami, SVES) GRAF 6: RESPONDENTI PODLE DÉLKY ZAHRANIČNÍHO POBYTU 70 % 60 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Krátkodobý studijní pobyt 24 % Krátkodobý pracovní pobyt 22 % Dlouhodobý studijní pobyt 16 % Krátkodobý výměnný pobyt 11 % Dlouhodobý pracovní pobyt 1 % Evropská dobrovolná služba Znění otázky: S jakým typem pobytu/pobytů máte zkušenost? Nejvíce respondentů uvedlo, že se jejich poslední zahraniční pobyt uskutečnil, resp. byl zahájen v roce 2013 (31 %; tabulka 3). Zahraniční pobyt trval pak většině účastníků maximálně 2 týdny (80 %; tabulka 3). Nejčastěji se jednalo o studijní pobyt pedagogů, ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (26 %) a pobyt v rámci partnerství základních a středních škol (17 %; tabulka 4). 7

8 TABULKA 3: PODÍL ÚČASTNÍKŮ DLE ROKU ZAHÁJENÍ A TRVÁNÍ POSLEDNÍHOPOSLEDNÍHO ZAHRANIČNÍHO POBYTU Rok zahájení posledního zahraničního pobytu % Trvání posledního zahraničního pobytu % 2006 a dříve 7 Do 2 týdnů týdny až 3 měsíce až 6 měsíců až 12 měsíců měsíců a déle Znění otázek: Nyní prosím uvažujte poslední zahraniční pobyt (nejnovější zkušenost). Váš poslední zahraniční pobyt se uskutečnil (byl zahájen) v roce Váš poslední zahraniční pobyt trval TABULKA 4: PODÍL ÚČASTNÍKŮ DLE TYPU POSLEDNÍHO ZAHRANIČNÍHO POBYTU Typ posledního zahraničního pobytu % Studijní pobyt (VŠ, VOŠ) 8 Studijní pobyt (ZŠ, SŠ) 17 Zahraniční praxe (SŠ, VOŠ) 3 Pracovní stáž (VŠ, VOŠ) 5 Studijní pobyt pedagogů/ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ) Pracovní stáž pedagogů/ředitelů a jiných odborných pracovníků ve vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ) Evropská dobrovolná služba 0,4 Výměna mládeže 10 Školení nebo seminář pro pracovníky s mládeží 3 Seniorský dobrovolnický pobyt Grundtvig 1 Jiný typ pobytu 16 Znění otázky: Jednalo se o typ pobytu 8

9 V jakých zemích se nejčastěji uskutečnil poslední zahraniční pobyt účastníků, přibližuje graf 7, z kterého vyplývá, že nejčastěji respondenti navštívili Spojené království (26 %). GRAF 7: ZEMĚ POBYTU ÚČASTNÍKŮ Jiná země; 28 % Spojené království; 26 % ; 0 % Rakousko; 3 % Turecko; 3 % Slovensko; 4 % Malta; 4 % Irsko; 4 % Itálie; 5 % Španělsko; 5 % Francie; 7 % Německo; 12 % Znění otázky: V jakém státě se Váš poslední zahraniční pobyt konal? (volba jedné možnosti ze seznamu všech evropských zemí) Z grafu 8 vyplývá, že motivací pro účast na posledním zahraničním pobytu byl nejčastěji zájem o zlepšení znalostí cizího jazyka (70 %), seznámení se s cizí kulturou (66 %), seznámení se s lidmi z jiné země (64 %) a zájem o zkušenost s životem v cizí zemi (61 %). Jak vidíme, ačkoliv není pracovní motivace zastoupena okrajově (56 % respondentů uvedlo, že mají zájem o rozvoj odborných znalostí a 30 % jich vidělo zahraniční pobyt jako prostředek zvýšení vlastní zaměstnatelnosti), není ovšem ani primární motivací k výjezdu. Primární motivací je osobní rozvoj prostřednictvím přímé zkušenosti s jinou kulturou a vystoupením z komfortní zóny. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky byli i koordinátoři projektů, často byly jako motivace zmiňovány činnosti bezprostředně související s realizací mezinárodních projektů (například domlouvání a realizace spolupráce se subjektem v zahraničí, získávání kontaktů na zahraniční kolegy nebo sdílení zkušeností). Někteří respondenti také uvedli, že se pobytu účastnili jako doprovodná osoba žáků. 9

10 GRAF 8: MOTIVACE PRO ÚČAST NA POSLEDNÍM ZAHRANIČNÍM POBYTU Znění otázky: Jakou jste měl/a motivaci pro účast na Vašem posledním zahraničním pobytu? Jak ilustruje graf 9, naprostá většina respondentů se zahraničního pobytu účastnila v roli učitele mateřské, základní, střední nebo vyšší odborné školy (69 %). GRAF 9: ROLE ÚČASTNÍKŮ POBYTU akademický pracovník veřejné dobrovolník; 2 instituce; % 1 % student VOŠ; 0,1 % stážista; 2 % žák SŠ; 3 % učitel VŠ; 3 % zaměstnanec jiné instituce; 4 % student VŠ; 11 % žák ZŠ; 0,3 % jiné; 5 % učitel MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ; 69 % 10

11 Znění otázky: V jaké roli jste se zúčastnil/a Vašeho posledního zahraničního pobytu? Zájem a aktivita respondentů 92 % respondentů vyjádřilo zájem o účast na pobytu v zahraničí. Respondenti byli dále dotázáni, zda mají zájem dozvědět se více o novém programu Erasmus+ a dalších aktivitách Domu zahraniční spolupráce. 81 % respondentů uvedlo zájem o tyto aktivity, 15 % respondentů zájem neprojevilo z důvodu dostatečného množství informací z této oblasti, a 3 % dotázaných nemělo žádný zájem o další informace. Jak vidíme, valná většina našich respondentů může být označena za potenciální účastníky programu Erasmus+. Kromě toho byla respondentům položena otázka, co potřebují pro to, aby se případně zvýšila pravděpodobnost jejich budoucího zapojení do programu Erasmus+. Jejich odpovědi jsou uvedeny v tabulce 5. Obecně řečeno, nejčastěji respondenti uváděli, že potřebují více informací (46 %). Zvláštní skupinu tvořili respondenti, kteří uvedli, že nemají zkušenost s realizací projektu, jeho koordinací, ani se zahraničním pobytem. Tato skupina často uváděla, že potřebují nejen více informací (50 %), ale také lepší jazykové dovednosti (49 %), v čemž se znatelně odlišovali od skupiny těch, kteří již nějakou zkušenost se zahraničním pobytem mají (potřebu lepších jazykových dovedností vyjádřilo jen 21 % z nich). Respondenti se zkušeností se zahraničním pobytem naopak projevili větší zájem o konzultaci ke konkrétním otázkám (38 %). TABULKA 5: POTŘEBY RESPONDENTŮ PRO ZAPOJENÍ DO PROGRAMU ERASMUS+ Potřeby respondentů Podíl všech respondentů Podíl respondentů se zkušeností se zahraničním pobytem Podíl respondentů bez zkušenosti se zahraničním pobytem Více informací 46 % 46 % 50 % Konzultaci ke konkrétním otázkám 37 % 38 % 29 % Lepší jazykové dovednosti 24 % 21 % 49 % Instituci, která by mi umožnila se nějaké aktivity v rámci programu účastnit 30 % 30 % 30 % Něco jiného 7 % 7 % 7 % Netýká se mě 14 % 14 % 14 % Znění otázky: Co potřebujete pro případné zvýšení pravděpodobnosti vlastního zapojení se do programu Erasmus+? (bylo možné označit libovolné množství položek - potřeb) 11