Příběh - Šikana na základní škole

Transkript

1 Příběh - Šikana na základní škole Petr- šikanovaný žák 6. třídy Robert šikanující žák 8. třídy Učitel třídní učitel Petra Rodiče Petra otec pracovně zaneprázdněný, nemá na syna čas, matka pomáhá manželovi ve firmě, má na syna trochu víc času než otec Rodiče Roberta otec voják z povolání terorizující svoji rodinu, matka žena v domácnosti, zcela pod vlivem despotického manžela Dialog žák žák Přestávka záchod Petr vykonává malou potřebu. Robert vchází na záchod. R: Á kdopak to tady je Petříček chcípáček. Máš pro mě ty prachy na cigára? P: Jo, mám. - slabý hlásek Petr podá Robertovi 50 korun. R: To si ze mě děláš srandu(i když slovo prdel by asi bylo lepší použít, slovo sranda od žáka, který šikanuje zní moc měkce:-), ne? - výbuch vzteku P: Roberte, promiň já víc opravdu nemám. R: Tak si dej za trest 50 dřepů. Petr začne dělat dřepy, po chvíli začne zvonit na hodinu. R: Máš štěstí, zvoní, tak to by pro dnešek stačilo. Petr se snaží rychle projít kolem Roberta, ten ho zadrží (chytne pod krkem). R: Příště fotrovi pořádně prohledej kapsy, a běda jak o našem tajemství někde cekneš, tak tě zabiju a teď padej ubožáku! Petr vybíhá se skloněnou hlavou ze záchodu a narazí do třídního učitele, který jde na vyučovací hodinu. P: Promiňte, pane učiteli. Uč: Příště se dívej před sebe a ne do země!

2 Chvíli po Petrovi vychází ze záchodu Robert s vítězným úsměvem, uvidí učitele a pozdraví. R: Dobrý den Uč: Ahoj Roberte, už zvonilo, tak si pospěš! Dialog učitel žák Učitel začíná tušit nějaký problém, a proto si oba žáky pozve do kabinetu (ne oba dohromady, ale jednotlivě). Dialog učitel Petr P: Dobrý den. Uč: Ahoj Petře, posaď se, jak se máš? P: Dobře - nesmělý, plachý projev Uč: Víš, proč jsem si Tě sem zavolal? P: Nevím, já jsem něco provedl? Uč: Tak to nevím, zatím se ke mně nic nedoneslo, ale pravý důvod, proč jsem si Tě zavolal je Tvůj velice zhoršený prospěch. Ještě v minulém pololetí jsi měl na vysvědčení téměř samé jedničky a teď Ti ze čtyř předmětů hrozí trojka a paní učitelka z chemie mě říkala, že u ní to vypadá dokonce na čtyřku. Tak by mě zajímalo v čem je problém, přestala Tě škola bavit nebo se Ti snad líbí nějaká spolužačka? P: Ne, nelíbí Uč: Takže zamilovaný nejsi P: Ne Uč: Anebo máš spoustu nových koníčků, že se nestíháš učit? Co děláš ve svém volném čase? P: Dívám se doma na televizi nebo hraji hry na počítači a někdy jezdím s mámou na výlety. Uč: Táta s Vámi nejezdí? P: Málokdy, on má moc práce. Uč: Do žádného zájmového kroužku nechodíš? P: Nechodím Uč: Chodíš s kamarády nebo spolužáky po škole ven? P: Občas jo

3 Uč: A co říkají na Tvůj špatný prospěch rodiče? P: Nic Uč: Nic? Poslední dobou mám pocit, že se straníš kamarádů, působíš ustrašeně, bojácně, zdáš se mi smutný, tak se Tě chci zeptat, jestli se někoho nebojíš nebo jestli Ti někdo neubližuje? P: S odpovědí chvíli váhá. Ne, nikdo mě neubližuje. Uč: Petře, mě se nemusíš bát svěřit, já Ti chci s Tvým momentálním problémem pomoct? P: Ne, opravdu mě nikdo neubližuje Uč: Tak vyřiď svým rodičům, aby za mnou zítra přišli ve dvě hodiny odpoledne do školy! Můžeš jít. P: Nashledanou Uč: Ahoj Dialog učitel Robert R: Dobrý den Uč: Ahoj, posaď se Robert působí suveréně, posadí se, založí si ruce, dá nohu přes nohu. Uč: Víš, proč jsem si Tě zavolal? R: To teda nevím, máte mě akorát na tělák a v tom problémy nemám. Uč: To máš pravdu, v tělocviku patříš k nejlepším, ale všiml jsem si, že máš na celém těle samou podlitinu, tak by mne zajímalo, kde jsi k nim přišel? Robert se zarazí a po chvíli odpovídá. R: Spadl jsem z kola. Uč: Takže jsi spadl z kola zároveň na záda, břicho, obě ruce i nohy? To je zvláštní nemyslíš? R: Jezdím často na kole, takže jsem z něho spadl víckrát. Uč: To množství modřin se mi na pád z kola nezdá, nemáš problémy s kamarády nebo spolužáky? R: Nemám. Uč: S rodiči si rozumíš dobře? R: Ano, maminka je hodná. Uč: A co tatínek?

4 R: Jo otec je taky v pohodě. Uč: Tak to je všechno a vyřiď rodičům, ať za mnou zítra ve 3 hodiny odpoledne přijdou. R: Nashledanou Uč: Ahoj Dialog rodiče Petra učitel Ro: Dobrý den Uč: Dobrý den, jsem velice rád, že jste přišli. Asi tušíte, proč jsem si Vás zavolal? Otec: Ne to opravdu netuším a hlavně nevím, proč to nemohlo počkat do rodičovského sdružení, měl jsem dnes mít důležitou pracovní schůzku. Matka: Prosím Tě, nech toho. uklidňuje otce Uč: Určitě jste zaregistrovali velké zhoršení v prospěchu Vašeho syna. Mezi rodiči zavládne překvapení. Matka: A jaké zhoršení, vždycky když se Petříka ptám jaké má známky, tak mluví o jedničkách a dvojkách. Obrací se na otce s otázkou. Matka: Ty mu podepisuješ žákovskou knížku, jaké má známky, proč jsi mě nic neřekl? Otec vyvedený z míry odpovídá. Otec: Já nevím, on mě přinese žákovskou vždycky večer, když u sebe v pokoji vyřizuji spoustu důležitých papírů do práce. Uč: Takže vlastně nekontrolujete, co synovi v žákovské knížce podepisujete? Otec: Ne, mám spoustu práce, živím rodinu. Matka: Tak jaké má Petřík známky? Uč: Petrovi hrozí z některých předmětů na vysvědčení trojka, ale nebojte se, do konce školního roku je ještě poměrně daleko, navíc Petr je chytrý žák, takže má ještě dost času si známky opravit. Mě by spíš zajímala příčina toho zhoršení, nevšimli jste si v poslední době nějaké změny v chování u svého syna? Otec: Nevšiml. Matka: Zdá se mi poslední dobou hodně zamlklý a posmutnělý, skoro vůbec se nesměje, ale když jsem se ho nato ptala, tak mi odpověděl, že mu nic není.

5 Uč: Z chování Vašeho syna jsem pojal podezření, že by mohl být, obětí šikany ze strany staršího spolužáka. Otec: To snad není možné, to se mi nezdá. Matka: Cože, náš Petřík obětí šikany. Uč: Zkusil jsem se s Petrem o jeho problému bavit, ale on mi tvrdil, že mu nikdo neubližuje. Chtěl bych Vás poprosit, abyste si se synem doma v klidu popovídali, myslím, že k Vám by mohl být sdílnější. A pokud byste zjistili příčinu Petrova problému, tak mě prosím o ní informujte. Ještě jednou Vám děkuji, že jste přišli. Nashledanou. Ro: Nashledanou. Dialog rodiče Roberta učitel Ro: Dobrý den. Uč: Dobrý den, moc děkuji, že jste přišli. Matka: A proč jste si nás zavolal, pane učiteli, Robert něco provedl? ptá se ustrašeně Otec: Jestli jo, tak ať si mě nepřeje, dám mu budíček místo v šest už o půl páté ráno a rozcvičku bude mít jednou tak dlouhou. Matka: Táto, kroť se. Uč: Mohl bych se Vás zeptat jaké je Vaše povolání. Otec: Jsem podplukovník armády České republiky. Uč: S Vaším synem nemám naprosto žádné problémy, nejsem jeho třídní učitel a mám ho jen na tělocvik, ba naopak v tělocviku patří k nejnadanějším žákům. Ale abych se vrátil k Vaší otázce, proč jsem si Vás sem pozval. Při hodině tělocviku jsem si všiml, že Váš syn má na těle hodně modřin, tak jsem se Vás chtěl zeptat, zda nevíte odkud je má? Otec: Disciplína musí být, za neuposlechnutí rozkazu následuje trest, život je boj a s nikým se nemazlí. Uč: Aha, tak teď už je mi všechno jasné. Děkuji za návštěvu. Nashledanou. Ro: Nashledanou. Náš příběh skončí tak, že otec Roberta je vzat do vazby za psychické a fyzické týrání svého syna. Jeho manželka se s ním následně rozvede. Petr se přizná rodičům, že byl šikanovaný starším spolužákem a Robert je svěřen do péče psychologů a speciálních pedagogů.

6