IZOLA NÍ PRAXE 10. Obecn VN JŠÍ TEPELN IZOLA NÍ KONTAKTNÍ SYSTÉMY (ETICS) Z P NOVÉHO POLYSTYRENU

Transkript

1 IZOLA NÍ PRAXE 10. VN JŠÍ TEPELN IZOLA NÍ KONTAKTNÍ SYSTÉMY (ETICS) Z P NOVÉHO POLYSTYRENU Citované normy, p edpisy [1] ČSN ISO Zkoušky reakce na oheň pro fasády Část 1: Zkouška středního rozměru [2] ČSN Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky [3] ČSN Požární bezpečnost staveb Společná ustanovení [4] ČSN Požárně technické vlastnosti hmot Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot [5] ČSN Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) [6] ETAG 004 Řídící pokyny pro evropské technické schválení vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů s omítkou Literatura [7] MACHATKA M.: Technické požadavky na výstavbu, Část 10, Díl 1, Verlag Dashöfer, Praha [8] SVOBODA P., MACHATKA M.: Snížení spotřeby tepla na vytápění zateplením stěn bytových a rodinných domů, CZB, Praha 2010 [9] ŠÁLA J., MACHATKA M.: Zateplování v praxi, Grada Publishing, Praha 2002 [10] MACHATKA M., ŠÁLA J., SVOBODA P.: Kontaktní zateplovací systémy,czb-čea-čkait, Praha 1998 [11] DUFEK J.: Úsporám zelená, požáru červená, TOB 3/2009, CZB-ČKAIT 2009 v ím dál tím kratším období, p i emž období kdy zateplení p ináší istý zisk z úspor se díky tomu prodlužuje. Zlepšování tepelné ochrany budovy je navíc v poslední dob podporováno tzv. štítkováním dom. Jedná se o za azování a ozna ování budov na základ pr kazu energetické náro nosti (obr.1), které probíhá v celé Evrop. Bylo zavedeno celkem 7 t íd energetické náro nosti A až G. Pro p edstavu se jedná o obdobu za azování a ozna ování, na které jsme již zvyklí u elektrospot ebi. Dosud není pr kaz energetické náro nosti povinný u všech budov. V každém p ípad však musí mít nap. ve ejné budovy s podlahovou Obecn Od šedesátých let minulého století je v nována pozornost budovám i z hlediska jejich schopnosti zabra ovat úniku tepla do vn jšího prost edí. Vývoj v tomto sm ru dob e charakterizují neustále se zp ís ující požadavky na tepelný odpor vn jší obálky budov v etn otvorových výplní. Zatímco v šedesátých letech spln ní požadavk p edstavovalo nap íklad budování st n z klasických cihel v tlouš ce 45 cm, dnes by vn jší st ny postavené ze stejných cihel musely mít tlouš ku p es dva metry. Dosažení co nejlepší tepelné ochrany znamená co nejv tší snížení prostupu tepla. Zlepšování tepelné ochrany budov tj. její zateplení není v poslední dob jen v cí p edpis, ale také v cí pot eby p i v domí, že energie nebude nikdy levn jší. Optimální tepelná ochrana budov p ináší uživatel m energetické úspory. Zlepšování tepelné ochrany budovy je tedy ve sv tle dnešních a budoucích energetických podmínek dobrou investicí, jejíž návratnost se s postupujícím asem neustále zkracuje. Jinými slovy e eno, náklady se zaplatí

2 Tabulka 1 Obvyklý podíl tepelných ztrát ástmi bytových staveb Druh stavby Tepelné ztráty [%] Okny Obvodovými st nami St echou Podlahou Vícepodlažní bytový d m Samostatný rodinný d m 50 (28 prostup, 22 v trání) 45 (25 prostup, 20 v trání) plochou v tší jak 1000 m 2 umíst n pr kaz na ve ejn p ístupném míst. Je logické, že p i postupném pronikání zmín né klasi kace do podv domí lidí bude hrát lepší tepelná ochrana domu ím dál tím v tší roli. Nap íklad p i prodeji rodinného domu za azeného do t ídy C bude ur it jeho cena jiná, než téhož domu se za azením do t ídy E, kdy energetická náro nost m že být více než dvojnásobná. Orienta ní podíly tepelných ztrát jednotlivými ástmi bytových staveb z nedávné doby jsou uvedeny v tabulce 1. Obrázek 1 Pr kaz energetické náro nosti budovy gra cké vyjád ení Z uvedených hodnot vyplývá d ležitost zateplování vn jších st n. Prostup tepla st nou charakterizuje sou initel prostupu tepla U. Jeho snížení znamená zlepšení tepelné ochrany. Dnešní požadavek na hodnotu U je pro b žné vn jší st ny maximáln 0,38 W/m²K. Oproti požadavku z po átku šedesátých let je tém ty ikrát p ísn jší. Je logické, že ne všechny ztráty se p i snižování prostupu tepla st nami eliminují. P esto se snižováním prostupu tepla st nami alespo na úrove požadovanou eskými normami dosahuje výrazných úspor. Ty jsou závislé na dob výstavby, dispozici domu atd. Výrazné snížení vypo ítané m rné pot eby tepla na vytáp ní zateplením st n na požadovanou úrove prostupu tepla je nap íklad dosahováno u bytových panelových dom postavených od šedesátých let do po átku osmdesátých let minulého století. Snížení pot eby je o cca 30 %. K obdobným výsledk m se p ibližují dosahovaná snížení pot eby u rodinných dom postavených do po átku osmdesátých let s výjimkou dom adových. U dom postavených od po átku osmdesátých let do po átku let devadesátých snižování pot eby potom s ohledem na náro n jší tepeln technické požadavky klesá, což logicky iniciuje ješt p ísn jší a komplexn jší opat ení. V R je p ibližn 1,1 mil. rodinných dom postavených do konce roku Z toho p es 80% dom postavených do konce roku 1980 tedy p ibližn do doby, kdy za aly platit p ísn jší požadavky na tepelnou ochranu budov a dosahované úspory jsou potom o n co nižší. Dále je v R p ibližn 1,9 mil. bytových jednotek a obdobn, jako v p ípad rodinných dom, je kolem 80 % z toho postaveno do roku P i zohledn ní dosud zateplených budov je po ád k dispozici ješt plocha vn jších st n cca 200 mil. m 2, která nevyhovuje sou asným požadavk m na tepelnou ochranu a p edstavuje zna ný potenciál úspor TJ ro n. 2

3 Snížení sou initele prostupu tepla U vn jších st n se dosahuje aplikací vhodného tepeln izola ního materiálu, který již p i malých tlouš kách prostup tepla a tedy sou initel prostupu tepla U výrazn snižuje. Mezi takové materiály lze jednozna n za adit p nový polystyren (EPS). P i zateplení vn jších st n se p nový polystyren tém vždy umis uje na vn jší stranu st ny, tedy na tu stranu, která je v zimním období chladn jší. Aplikace na vnit ní stranu obvodové st ny p ináší adu nevýhod jako je nap. nemožnost dosažení celistvosti tepeln izola ní obálky budovy, nemožnost využití nashromážd ného tepla v konstrukci p i p erušení vytáp ní, v tší náchylnost ke vzniku plísní v konstrukci. Aplikace p nového polystyrenu na st nu se eší uplatn ním navzájem propojených vrstev a sou ástí. P nový polystyren se p itom m že užít bu ve form desek nebo ve form kuli ek. Navzájem propojené vrstvy a sou ásti jsou tepeln izola ní systémy. Ty se d lí takto: Tepeln izola ní systémy s prov trávanou vzduchovou mezerou Jedná se o systémy skládající se z nosného roštu nebo jiných nosných prvk, desek p nového polystyrenu a ochranné vrstvy ve form p edsazeného montovaného obkladu. Systémy jsou charakteristické prov trávanou vzduchovou mezerou pod p edsazeným obkladem. Užití takovýchto systém je nepatrné. Tepeln izola ní systémy kontaktní (ETICS) Sv j název ve zkratce mají tyto systémy podle po áte ních písmen anglického názvu ETICS. Pokud jsou tyto systémy z p nového polystyrenu jsou systémy založeny na deskách p nového polystyrenu p ipevn ných ur eným zp sobem k podkladu (nap. lepením). Na deskách se vytvá í vn jší souvrství ze základní vrstvy s výztuží (sklen nou sí ovinou) a z kone né povrchové úpravy (obvykle omítky). Systémy nemají prov trávanou vzduchovou mezeru. Vn jší souvrství je aplikováno kontaktn na deskách EPS. Tepeln izola ní systémy omítkové Jsou obvykle složeny z vlastní tepeln izola ní omítkové vrstvy a z další omítkové vrstvy s ochrannou funkcí. P nový polystyren ve form kuli ek se užívá jako plnivo pro dosažení izola ních vlastností tepeln izola ní vrstvy. Ta se nanáší v jednom technologickém kroku obvykle v tlouš ce kolem 5 cm. Provád ní je obdobou provád ní klasických omítek. Svými tepeln izola ními vlastnostmi nedosahují omítkové systémy úrovn p edchozích systém. Jejich ú innost je p ibližn dvakrát nižší, p i emž maximální možná tlouš ka je omezena cca 5 cm. Na stavebním trhu p edstavují spíše dopl kový sortiment. V Evrop jsou nejvíce realizovány tepeln izola ní (zateplovací) systémy kontaktní (ETICS) s omítkou. D vodem je jejich vysoká efektivnost a možnost Tabulka 2 Produkce ETICS v jednotlivých státech Evropy v roce 2008 Stát Produkce (mil.m 2 ) Belgie 0,4 eská republika 16,0 Francie 3,5 Holandsko 0,4 Itálie 10,0 N mecko 40,0 Polsko 38,5 Rakousko 8,5 Slovensko 6,3 Velká Britanie 2,2 3

4 lepicí hmotu, hmoždinky pokud se nejedná o systém výlu n lepený, desky p nového polystyrenu, základní vrstvu ze st rkové hmoty, která obsahuje sklen nou sí ovinu, kone nou povrchovou úpravu (nej ast ji omítku nebo omítku s nát rem). Obrázek 2 Produkce ETICS v jednotlivých státech Evropy v roce 2008 na jednoho obyvatele 4 relativn jednoduchého ešení souvisejících detail. Za aly se ve v tší mí e uplat ovat na za átku sedmdesátých let. V sou asné dob se v Evrop uplat uje více než 100 mil. m 2 ro n t chto systém ve všech možných variantách tepeln izola ního materiálu (tab.2, obr.2), p i emž nejvíce se používá práv p nový polystyren. Krom úspor energie má zateplení vn jších st n pomocí ETICS tyto p íznivé ú inky: vytvá í se podmínky pro zlepšení tepelné pohody ve vytáp ném prostoru, snižuje se možnost vzniku plísní na vnit ním povrchu obvodových st n, snižuje se teplotní dilatace stavebních konstrukcí, zamezuje se degradace stavebních konstrukcí vlivem pov trnosti. Pokud se provádí dodate né zateplování stávajících budov, je možné po ítat i s dalšími p íznivými ú inky: odstran ní vad a poruch vzniklých v pr b hu užívání budov nebo v d sledku vadného provedení, zlepšení vzhledu. Speci kace systém Vn jší tepeln izola ní kontaktní systém (ETICS) z p nového polystyrenu je p ímo na stavb uplat- ovaná sestava z pr myslov zhotovených výrobk, která musí mít speci kovány nejmén tyto sou ásti: Za ETICS odpovídá jeho výrobce, který ho sestavuje a uvádí na trh. P íslušenství ETICS (nap. lišty, tmely) je také v odpov dnosti výrobce. Každý ETICS má své ur ené užití nap. ETICS pro betonové a zd né podklady. ETICS musí být uvád n na trh tak, aby ho zákazník mohl koupit v rámci jedné obchodní transakce od jednoho dodavatele. Systém musí být uvád n na trh také tak, aby po zabudování do stavby spl oval základní požadavky, které jsou na ni kladeny. Jedná se o tyto požadavky: mechanická odolnost a stabilita, požární bezpe nost, hygiena, ochrana zdraví a životního prost edí, bezpe nost p i užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a ochrana tepla. Stanovené výrobky v R, mezi n ž ETICS pat í, jsou takové, jejichž uvedení na trh a následné zabudování do stavby bez p edchozího ov ení by mohlo p inášet ohrožení základních požadavk na stavby. Z t chto d vod se u stanovených výrobk p ed uvedením na trh musí prokázat shoda s požadavky de novanými na základ uvedených základních požadavk. Pro prokazování shody jsou ur eny postupy a zárove právnické osoby, které shodu prokazují. K ETICS musí být jeho výrobcem vydáno prohlášení o shod. Toto prohlášení sv d í o skute nosti, že výrobek je ve shod se všemi de novanými požadavky. Aby v celé Evrop byly požadavky jednotné a podle nejnov jšího technického poznání, jsou postupn zpracovávány evropské technické speci kace (harmonizované evropské normy hen, ídící pokyny ETAG aj.), podle kterých se shoda prokazuje. Uvád ní ETICS na trh bez prohlášení o shod je protizákonné. Obecn platí, že pokud nejsou evropské technické speci kace zpracovány, prokazuje se shoda

5 u stanovených výrobk národní cestou. Existují tedy systémy, které mají evropské prohlášení o shod ES prohlášení o shod a systémy mající jen prohlášení o shod. ES prohlášení o shod vydává výrobce ETICS bu na základ ES certi kátu shody nebo na základ certi kátu ízení výroby. Oba dva certi káty se musí odkazovat na evropské technické schválení (ETA) p íslušného systému. Analogicky národní prohlášení o shod vydává výrobce na základ národního certi kátu výrobku nebo národního certi kátu ízení výroby, p i emž obdobnou roli jako ETA hraje v tomto p ípad stavebn technické osv d ení (STO). Pro tepeln izola ní kontaktní systémy jsou zatím zpracovány evropské technické speci kace pro systémy s omítkou na zd né a betonové podklady ETAG 004 ídící pokyny pro evropské technické schválení vn jších tepeln izola ních kompozitních systém s omítkou. Na eském stavebním trhu jsou zatím k dispozici jak systémy s národním prohlášením o shod, tak systémy s evropským prohlášením (ES prohlášení o shod ) a to i v p ípad systém s omítkou na betonové a zd né podklady. K jednoduchému rozpoznání skute nosti, že ETICS je ve shod se všemi ustanoveními nebo požadavky p íslušných evropských dokument, a že systém byl podroben evropským postup m prokazování shody, je jeho ozna ení CE. Odpov dnost za p ipojení ozna ení CE nese výrobce ETICS nebo jeho zplnomocn ný zástupce se sídlem v evropském hospodá ském prostoru. Pro nej ast ji používané tepeln izola ní systémy z EPS s omítkou pro zd né a betonové podklady je v souvislosti se základními požadavky na stavbu de- nována ada požadavk, které musí být spln ny. V p ípad ETICS s omítkou pro zd né a betonové podklady se jedná o sestavu sou ástí a mnohé charakteristiky jedné sou ásti se p i prokazování shody zkouší p i spolup sobení ostatních sou ástí (nap íklad kapilární nasákavost základní vrstvy se nezkouší jen na zkušebních t lesech ze základní vrstvy, ale na zkušebních t lesech ze základní vrstvy a EPS). Obecn je p ímo celému ETICS p i azeno posuzování t chto charakteristik: reakce na ohe systému, kapilární nasákavost vn jších vrstev, odolnost proti hygrotermálním cykl m systému, odolnost proti cykl m mrazu systému, odolnost proti mechanickému poškození systému, propustnost vodních par u jednotlivých vrstev, uvol ování nebezpe ných látek, p ídržnost lepící hmoty a st rkové hmoty pro základní vrstvu k p novému polystyrenu, p ídržnost lepicí hmoty k podkladu, p í ný posuv systému, odolnost hmoždinky proti vytržení z podkladu, odolnost hmoždinky p i protažení p novým polystyrenem, odolnost systému p i dynamickém zatížení sáním v tru, soudržnost vn jšího souvrství po um lém stárnutí. Posuzování všech charakteristik zkouškami není vždy nutné. Nap íklad pokud se prokáže spln ní požadavku u charakteristiky, ze kterého vyplývá spln ní požadavk i na charakteristiky jiné. P esný postup posuzování je dán p edpisy a odvíjí se p edevším z druhu ETICS, jeho ur eného použití a z výsledk zkoušek n kterých základních vlastností jako je nap. kapilární nasákavost vn jších vrstev. P i prokazování shody se neposuzují jen charakteristiky systému, ale i charakteristiky jednotlivých sou ástí. Deskám z p nového polystyrenu je potom p i azeno posuzování p edevším t chto charakteristik: reakce na ohe, nasákavost, propustnost vodních par, pevnost v tahu kolmo k rovin desky, pevnost ve smyku, modul pružnosti ve smyku, tepelný odpor. Ne ve všech p ípadech výše uvedených charakteristik jsou p edpisy dány hrani ní požadavky. V n kterých p ípadech se jedná jen o povinnou deklaraci dosahovaných t íd nebo úrovní. P i zabudovávání ETICS z p nového polystyrenu do stavby je pot ebné spl ovat u systému všechny požadavky, které jsou vyžadovány v souvislosti se 5

6 6 stavebními p edpisy. V R jsou to p edevším p edpisy z hlediska tepelné ochrany budov a požární bezpe nosti (nap íklad pot eba spln ní požadavku na index ší ení plamene po povrchu is podle SN u dodate ného zateplování budov s požární výškou v tší jak 12 m). Samostatnou kapitolu v p ehledu požadavk na ETICS z p nového polystyrenu jsou požadavky jejichž spln ní znamená zat íd ní ETICS do kvalitativní t ídy A. Jedná se o kvalitativní úrove podle požadavk profesního sdružení Cechu pro zateplování budov R. Systémy, které mohou deklarovat své za azení do kvalitativní t ídy A musí používat pouze desky EPS, které jsou rovn ž do této kvalitativní t ídy za azeny. Pokud je systém za azen do kvalitativní t ídy A, znamená to, že spl- uje nejnov jší požadavky, které ješt ani nebyly zapracovány do evropských dokument nebo také požadavky, které dávají v tší jistotu dosažení p edpokládané životnosti minimáln 25 rok. Prvotním požadavkem kvalitativní t ídy A je samoz ejm dosažení evropského pr kazu shody dokladované výrobcem formou ES prohlášení o shod. Uvedené dobrovolné osv d ení t ídy A sv d í o tom, že výrobce v nuje otázkám kvality zna nou pozornost. Budoucí uživatel má potom v tší jistotu p i výb ru ETICS. Varianty systém Vn jší tepeln izola ní kontaktní systémy z p nového polystyrenu jsou v Evrop nej ast ji používané ETICS. Rozd lují se v prvé ad podle ur eného použití, zp sobu p ipevn ní a reakce na ohe. Ur ené použití systému je speci kováno p edevším druhem možného stavebního podkladu, na který je možné ETICS použít. Nejb žn jšími podklady jsou p itom podklady betonové a zd né. Z hlediska p ipevn ní se používané kontaktní systémy rozd lují takto: lepené výlu n lepené (celoplošn nebo áste n ) lepené (celoplošn nebo áste n ) s dopl kovými hmoždinkami mechanicky p ipev ované (hmoždinkami nebo lištami) s dopl kovou lepicí hmotou Podle reakce na ohe se stavební výrobky obecn za azují do t íd A1, A2, B až F. Za azení do t ídy F znamená, že výrobek nebyl z hlediska reakce na ohe klasi kován. U t íd A2 až D se m že uvád t dopl ková klasi kace. Ta charakterizuje u systému tvorbu kou e (s1,s2, s3) a opadávající ho ící kapky/ ástice (d0,d1,d2). Další varianty systému jsou dány p edevším druhem nální povrchové úpravy - nej ast ji omítky. Rozeznáváme omítky: minerální, vyráb né na bázi maltovinových pojiv, p edevším cementu, disperzní, vyráb né na bázi pojiv z um lých hmot (nap. akrylátového polymeru), silikátové, vyráb né na bázi vodního skla jako pojiva, silikonové, silikonakrylátové vyráb né na bázi pojiv z um lých hmot (nap. akrylátového polymeru) a silikonových p ísad. Omítky se uplat ují v r zných tlouš kách, které ur- uje maximální velikost obsaženého zrna kameniva. Nej ast jší struktury jsou rýhovaná (drhaná) nebo roztíraná (zatíraná). Podle kategorie užití z hlediska odolnosti proti mechanickému poškození u ETICS s omítkou jsou nabízeny systémy: kategorie I, II, III, kdy kategorie I v této ad p edstavuje nejlepší odolnost proti mechanickému poškození V sou asné dob se uplat ují p edevším ty ETICS z p nového polystyrenu, jejichž p ipevn ní je lepením s dopl kovými hmoždinkami, nebo mechanické p ipevn ní s dopl kovým užitím lepicí hmoty. S ohledem na stále se zvyšující požadavky na tepelný odpor st nových konstrukcí je ím dál tím v tší d raz kladen na snižování sou initele tepelné vodivosti u tepeln izola ní vrstvy. Sou initel tepelné vodivosti je ukazatelem do jaké míry zabra uje izola ní materiál vedení tepla. Jeho snížením se dosáhne vetší tepeln izola ní ú innosti p i stejné tlouš ce vrstvy. Sou initel se v p ípad EPS snižuje jednak neustále se zlepšující technologií výroby, která takové snížení umož uje p i dodržení ostatních d ležitých parametr a dále také speci ckou

7 p ísadou gra tem. Na základ fyzikálních poznatk o p enosu tepla se jeho použitím p enos tepla sníží a tím se logicky sníží i sou initel prostupu tepla. Takový p nový polystyren, vyzna ující se šedivou barvou, se již ve stavební praxi využívá. P edstavuje snížení tlouš ky tepeln izola ní vrstvy o p ibližn 20 % oproti b žnému polystyrenu p i zajišt ní stejného tepelného odporu. Dalším nov jším druhem p nového polystyrenu je polystyren opat ený malými otvory kolmo k jeho p evládající ploše, který zajiš uje n kolikanásobn snadn jší prostup vodních par. Odpor proti tomuto prostupu difuzní odpor b žného p nového polystyrenu neohrožuje ve v tšin p ípad základní funkce stavby. Pokud by se však b žný p nový polystyren mohl podílet na nežádoucí kondenzaci vodních par, které v zimním období procházejí z teplého interiéru p es konstrukci st ny sm rem ven, tak použití polystyrenu s výrazn nižším difuzním odporem této nežádoucí kondenzaci zabrání. Nové varianty ETICS se objevují také díky jiným novým sou ástem než je p nový polystyren. Je to nap íklad lepení ETICS pomocí polyuretanové p ny, na rozdíl od dosavadního lepení pomocí lepicích hmot na bázi cementu. Hledají se cesty jakým zp sobem lepit ETICS na podklad i v p ípad, že jeho povrch nemá optimální soudržnost. Jedním z takových nov jších ešení je kombinace lepení a kotev, kdy se desky EPS lepí na p edem osazené kotvy. Variabilitu zvyšují rovn ž neustále probíhající inovace vn jšího souvrství. Taktéž se za ínají více používat hmoždinky, které po svém osazení mají co nejnižší bodový sou- initel prostupu tepla. Pozornost se v tomto p ípad v nuje p edevším hlavicím kovových trn, aby jejích konstrukcí byl initel prostupu tepla snížen a tím bylo zajišt no zateplení bez výrazn jších tepelných most. ím dál tím ast ji se z uvedených d vod také uplat ují hmoždinky s krytkami z tepeln izola ního materiálu. Z p íslušenství ETICS se rozši uje používání speciálních lišt pro napojování ETICS na ostatní ásti konstrukce. Nap íklad se užívají lišty, které umož ují dilatace ETICS ne pouze v jednom, ale ve dvou nebo dokonce ve t ech sm rech. Tímto zp sobem se p edchází vzniku trhlin na okrajích systému. Lze o ekávat, že tento trend bude v nejbližším období ješt siln jší. Výhody zateplení ETICS z p nového polystyrenu Zateplení kontaktním systémem z EPS p ináší n které výhody. V prvé ad je to už zmi ovaná vysoká efektivnost a možnost relativn jednoduchého ešení souvisejících detail. Velkou p edností desek EPS je jejich jednoduchá zpracovatelnost p i p izp sobování rozm r m pot ebným pro zabudování ETICS do stavby a relativní odolnost proti poškození p i jejich manipulaci. Charakter povrchu p nového polystyrenu umož uje snadné nanášení a roztírání st rkové hmoty na cementové bázi, která se používá nej ast ji. Výsledky hodnocení schopnosti desek p enášet nap tí z podkladu vypovídají o skute nosti, že p i dilata ním pohybu o velikosti 3 mm p enese takový pohyb deska EPS s tlouš kou 5 cm, aniž by se ve vn jším souvrství ETICS tj.v základní vrstv a v omítce objevily trhliny.logicky lze o ekávat, že p i v tších tlouš kách desek se tato schopnost zabránit pohyb m podkladu projevit se ve vn jším souvrství m že ješt vylepšit. Výhodou desek EPS je jejich trvalá malá nasákavost. Ta p ináší jistotu p i nahodilém poškození ochranných vrstev vn jšího souvrství ETICS. Nasáknutí vody totiž obecn vždy zhoršuje tepeln technické vlastnosti tepeln izola ního materiálu a m že také p edstavovat nebezpe í zhoršení n kterých d ležitých charakteristik ETICS jako je nap. p ídržnost základní vrstvy k tomuto materiálu. Základní vrstva ETICS je nej ast ji vytvá ena ze st rkové hmoty na bázi cementu, která p edstavuje siln zásadité prost edí. O této skute nosti sv d í pot eba chránit výztuž ze sklen né sí oviny, která se do ní vkládá. Vzhledem k tomu, že p nový polystyren b žn snáší uvedené zásadité prost edí, nehrozí z titulu zásaditého p sobení st rkové hmoty žádné ohrožení jeho charakteristik. Neopodstatn né obavy z použití desek p nového polystyrenu vznikají p edevším v t chto oblastech: požární bezpe nost, propustnost pro vodní páru, dlouhodobá funkce. 7

8 8 P nový polystyren je v p ípad ETICS chrán n na svém povrchu dalšími vrstvami systému a je k podkladu ve velké v tšin p ipev ován lepicí hmotou nejen ve form ter uprost ed desky, ale i pásem po celém jejím obvodu. Proto je reakce systému na ohe obvykle o t i t ídy lepší než reakce na ohe samotného p nového polystyrenu. Stavební výrobky se z hlediska reakce na ohe, což je uznávané vyjád ení n kolika provedených zkoušek, d lí na výrobky t ídy reakce na ohe A1,A2,B až F. Konkrétn potom ETICS z p nového polystyrenu vykazuje obvykle t ídu reakce na ohe B, p i emž samotný p nový polystyren má obvykle t ídu reakce na ohe E. Na budovy p i dodate ném zateplování, které nemají v tší požární výšku než 12 m, nejsou z hlediska požární bezpe nosti kladeny žádné požadavky. Požární výškou se rozumí vzdálenost od podlahy prvního nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního podlaží. U budov vyšších, dodate n zateplovaných lze podle platné normy ( SN ), p i zajišt ní de novaných podmínek a opat ení, p nový polystyren používat až do výškové polohy 22,5 m. U novostaveb jejichž požární výška nep esahuje 30 m lze potom ETICS z p nového polystyrenu použít p i dodržení de novaných podmínek do úrovn 12 m. P nový polystyren sice má ve srovnání s tradi ními stavebními materiály relativn vyšší odpor proti prostupu vodních par, avšak nebezpe í vzniku nežádoucí kondenzace vodních par není u b žných staveb asté. Potenciální nebezpe í je v tší nap. u dom z netradi ních stavebních prvk. Nežádoucí kondenzací se rozumí proces, kdy se vodní páry p i svém prostupu stavební konstrukcí díky snížené teplot v ní srazí na vodu, která ohrozí funkci konstrukce. Tento p ípad nastává p edevším tehdy, když je množství sražené vody takové, že je nemožné, aby v letním období z konstrukce vyschlo. Zateplování pomocí ETICS se vždy z hlediska nežádoucí kondenzace posuzuje obecn známými a zab hnutými postupy. Proces absorpce vody vnit ním povrchem st ny a op tovné vydávání do vnit ního prostoru, tedy obdoba dýchání, nemá se zateplením ETICS z p nového polystyrenu z vn jší strany st ny nic spole ného. Tento proces je záležitostí charakteristik vn jších vrstev na vnit ním povrchu st ny. asto se objevují obavy z vytrácení polystyrenu. P í ina k obavám vznikla z d ív jšího nevhodného používání p nového polystyrenu spolu s n kterými výrobky obsahujícími organická rozpoušt dla (nap. lepenky pro hydroizolaci vodorovných st ech). P nový polystyren je totiž v organických rozpoušt dlech snadno rozpustný a p ítomnost organického rozpoušt dla tedy znamenala vždy jeho áste né rozpušt ní, což zp sobovalo zm nu jeho objemu a tvaru. V kontaktních zateplovacích systémech nejsou organická rozpoušt dla obsažena, takže ke zm n objemu a tvaru nem že docházet. Teplota, která by mohla zp sobit zm nu tuhého stavu p nového polystyrenu a tedy jeho vytrácení v zateplovacích systémech se rovn ž v praxi nevyskytuje. Životnost a trvanlivost systém Žádná povrchová úprava stavební konstrukce nebyla tak pe liv p ezkoumávána jako kontaktní zateplovací systémy. P í inou byla po áte ní ned v ra v systémy, která vznikla na základ používání netradi ních materiál a jejich netradi ní skladby. Rychlý rozvoj trhu se systémy a mnohá podrobná šet ení potvrzují, že kontaktní zateplovací systémy jsou osv d enou ástí stavby. P i b žné údržb musí uplatn ný ETICS z p nového polystyrenu umož ovat, aby správn navržená a provedená stavba s ním plnila základní požadavky po ekonomicky p im enou dobu. Ekonomicky p im enou dobou se rozumí životnost ETICS. P edpoklad životnosti pro ETICS z p nového polystyrenu s omítkou byl stanoven p ed tvorbou evropských výrobkových technických speci kací na minimáln 25 rok. To znamená, že systémy, jejichž pr kaz shody byl provád n v souladu s evropskou technickou speci kací ídící pokyny 004 (ETAG 004), mají konkrétní p edpoklad životnosti minimáln 25 rok. P edpokládaná životnost ETICS z p nového polystyrenu nem že být pokládána za záruku danou jeho výrobcem. Skute ná životnost uplatn ného ETICS závisí na mnoha faktorech, které jsou mimo kontrolu výrobce ETICS. K dosažení toho, aby skute ná životnost ETICS odpovídala p edpokládané životnosti je pot eba nejen shoda ETICS s existujícími požadavky

9 S D R U Î E N Í E P S â R P íloha: Vady a poruchy ETICS zp sobené nesprávným výb rem a provedením Výb r ETICS innost: výb r ETICS podle jeho speci kace Chyba: Nezajišt ní souladu mezi speci kací ETICS, výrobcem a konkrétní sestavou stanovenou k realizaci D sledky/projevy: Ohrožení funk nosti a stability ETICS Vn jší tepeln izola ní kontaktní systém (ETICS) p ímo na stavb uplat ovaná sestava z pr myslov zhotovených výrobk, dodávaná výrobcem ETICS, obsahující nejmén následující sou ásti, jež byly výrobcem systému speciáln vybrány pro jim ur ené použití ETICS: v systému speci kovanou lepicí hmotu a v systému speci kované mechanicky kotvicí prvky; v systému speci kovaný tepeln izola ní materiál; v systému speci kovanou základní vrstvu z jedné nebo více vrstev, kde nejmén jedna vrstva obsahuje výztuž; v systému speci kovanou výztuž; v systému speci kovanou kone nou povrchovou úpravu, která m že zahrnovat dekorativní vrstvu. POZNÁMKA: Sestava sou ástí ETICS je ekvivalentem stavebního výrobku a po zabudování do stavby v souladu se stavební dokumentací se stává montovaným systémem, jenž je ekvivalentem ásti stavby. 9

10 S D R U Î E N Í E P S â R Vn jší tepeln izola ní kontaktní systémy Provád ní ETICS innost: výb r ETICS z hlediska rovinnosti podkladu D sledky/projevy: Nezajišt ní stability ETICS na podkladu a komplikace p i provád ní Chyba: Nezohledn ní rovinnosti podkladu innost: výb r ETICS z hlediska povrchových úprav podkladu Chyba: Nezohledn ní existence a stavu stávajících povrchových úprav D sledky/projevy: Nezajišt ní stability ETICS na podkladu a jeho funk nosti 10

11 S D R U Î E N Í E P S â R Technologická operace: p íprava podkladu Pracovní úkon/ innost: provedení p ípravy podkladu z hlediska soudržnosti podkladu a p ídržnosti lep. hmoty k pokladu Chyba: Nezajišt ní požadovaných úprav podkladu z hlediska jeho soudržnosti a p ídržnosti (p edevším za situace použitých nát r a nást ik a nesoudržných omítek D sledky/projevy: a) hrozí havárie ETICS b) umožn ní nežádoucích pohyb desek vedoucích k možným pozd jším trhlinám s p ímým vlivem na funk nost a životnost ETICS. 11

12 S D R U Î E N Í E P S â R Vn jší tepeln izola ní kontaktní systémy Technologická operace: lepení desek tepelné izolace Pracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace Chyba: Nesprávný zp sob nanášení lepicí hmoty na desky tepelné izolace z hlediska umíst ní hmoty na desce a z hlediska velikosti lepené plochy (nej ast ji nenanesení pr b žného pásu lepicí hmoty po obvodu desky spolu s ter i uprost ed desky a nedostate né množství lepicí hmoty) D sledky/projevy: a) hrozí havárie ETICS b) umožn ní nežádoucích pohyb desek vedoucích k možným pozd jším trhlinám s p ímým vlivem na funk nost a životnost ETICS c) ohrožení požární bezpe nosti u ETICS z EPS (možnost vzniku komínového efektu p i požáru) 12

13 S D R U Î E N Í E P S â R Technologická operace: lepení desek tepelné izolace Pracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace Chyba: Nelepení desek tepelné izolace na sraz a nep ípustné vypl- ování vzniklých spár lepicí i st rkovou hmotou D sledky/projevy: a) vznik tepelných most zhoršujících tepeln technické vlastnosti ETICS b) nerovnom rné teplotní a vlhkostní namáhání ETICS s možným pozd jším vznikem trhlin c) estetická vada pozd jší zviditeln ní takových spár na kone né omítkové povrchové úprav 13

14 S D R U Î E N Í E P S â R Vn jší tepeln izola ní kontaktní systémy Technologická operace: lepení desek tepelné izolace Pracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace v oblasti výplní otvor Chyba: Nedodržování správného zp sobu osazení a lepení desek tepelné izolace u výplní otvor (spára je nesprávn v míst roh stavebních otvor D sledky/projevy: Nedostate né roznesení zvýšeného namáhání vn jšího souvrství ETICS (tj. základní vrstvy v etn kone né omítkové povrchové úpravy) s možným vznikem trhlin. Technologická operace: lepení desek tepelné izolace Pracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace Chyba: Nedodržování požadavk na p esahy (tj. p evazby) desek tepelné izolace p i lepení D sledky/projevy: Nedostate né roznesení zvýšeného namáhání vn jšího souvrství ETICS (tj. základní vrstvy v etn kone né omítkové povrchové úpravy) s možným vznikem trhlin. 14

15 S D R U Î E N Í E P S â R Technologická operace: lepení desek tepelné izolace Pracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace v místech ost ní otvorových výplní Chyba: Neprovád ní p edepsaného lepení desek tepelné izolace v místech okenních a dve ních ost ní otvorových výplní D sledky/projevy: Vznik tepelných most po obvodu otvorové výpln, p edevším s nebezpe ím vzniku vlhnutí a plísní a se zhoršením tepeln technických vlastností zateplení objektu Technologická operace: provád ní základní vrstvy Pracovní úkon/ innost: ukládání zesilujících vyztužení Chyba: Nedodržení požadavku na provád ní stanovených zesilujících diagonálních vyztužení u roh stavebních otvor D sledky/projevy: Nedostate né p enesení zvýšeného namáhání vn jšího souvrství ETICS (tj. základní vrstvy a kone né omítkové povrchové úpravy) se vznikem trhlin 15

16 S D R U Î E N Í E P S â R Vn jší tepeln izola ní kontaktní systémy Technologická operace: provád ní základní vrstvy Pracovní úkon/ innost: ukládání výztužné sí oviny Chyba: Nedotažení základní vrstvy až na hranu ukon- ující základní lišty. D sledky/projevy: Vznik trhlin s p ímým vlivem na funk nost a životnost ETICS Technologická operace: provád ní základní vrstvy Pracovní úkon/ innost: ukládání výztužné sí oviny a nanášení st rkové hmoty v oblasti založení systému Chyba: Nezajišt ní požadovaného provedení ukon ení ETICS v oblasti založení D sledky/projevy: a) p ímý vliv na funk nost a životnost b) ohrožení požární bezpe nosti u ETICS s EPS (nezakrytá tepelná izolace). Technologická operace: provád ní základní vrstvy Pracovní úkon/ innost: ukládání zesilujících vyztužení Chyba: Nedodržení požadavku na provád ní stanovených plošných zesilujících vyztužení v ur ených polohách ETICS dle stavební dokumentace za ú elem zvýšení mechanické odolnosti systému D sledky/projevy: Snížení odolnosti ETICS proti mechanickému poškození 16

17 Obrázek 3 Praktické zhodnocení ETICS po asových etapách izola ního materiálu) zhodnocení stavu zateplovacích systém v N mecku po t ech r zných asových etapách. P i b žné údržb nát rem je stav zateplení po cca 20 letech u v tšiny objekt prakticky bez nedostatk. Zajímavá je skute nost, že po poslední prohlídce byl stav fasád lepší než po prvém zhodnocení. P edprojektová vymezení P i uplat ování ETICS je t eba pamatovat na skute nost, že pokud se jedná o dodate né zateplování provád né na ohlášení stavby nebo na základ stavebního povolení je vždy pot eba zpracování projektové dokumentace. Pro p ípravu a provedení ETICS se podle normy ( SN ) doporu uje tento celkový obsah dokumentace: H zhotovení Skupiny prakticky bez závad nepatrné závady (ojedin lé trhlinky na stycích izola ních desek, trhlinky v rozích otvorových výplní) v tší, etné, z eteln viditelné nedostatky (nap íklad dlouhé trhliny, tvorba puchý, odpadávání povrchové úpravy) Údržba A nát r P vn jší souvrství s nát rem Z zesílení tlouš ky tepelné izolace (40 mm) s následnou úpravou p ed uvedením na trh, ale i správný výb r ETICS, jeho správné zabudování do stavby a také odpovídající údržba a užívání. Schopnost ETICS udržet si dlouhodob své charakteristiky je nejmén na stejné úrovni jako u tradi n provedených fasád. Dokladují to nap íklad údaje uvedené na obrázku. 3, ve kterém jsou uvedeny výsledky obecného (bez ohledu na druh tepeln Dokumentace ETICS a) speci kace všech sou ástí ETICS; b) podmínky a postupy, za kterých bude dosaženo deklarovaných funk ních vlastností ETICS; c) podmínky a postupy pro skladování a manipulaci sou ástí ETICS; d) podmínky a postupy pro nakládání s odpady ze sou ástí ETICS; e) podmínky pro užívání a údržbu ETICS; f) vzorové detaily provedení ETICS. Projektová dokumentace a) souhrnná technická zpráva; b) doložení tepeln technických vlastností konstrukcí ve výchozím stavu a s navrženým ETICS v etn ší ení vlhkosti konstrukcí a pop. energetických vlastností budovy podle požadavk SN a zvláštních p edpis ; c) požárn technické ešení; d) zpráva statika; e) výkresová dokumentace. Souhrnná a stavební technická zpráva a) identi ka ní údaje; b) údaje o provedených zjišt ních a m eních; c) údaje o podkladu a jeho nutných úpravách pro uplatn ní ETICS; 17

18 d) popis technického ešení navrhovaných úprav v etn dimenzování ETICS; e) popis ešení návazností ETICS v etn úprav podmi ujících ú innost ETICS; f) výpis ploch s jednotlivými druhy a dimenzemi ETICS. Výkresová dokumentace a) situace; b) p dorysy a ezy s vyzna ením rozsahu, druhu a dimenzemi ETICS; c) pohledy s vyzna ením druhu, struktury a barevného tónu kone né povrchové úpravy ETICS na jednotlivých plochách; d) rozhodující detaily ETICS a jeho návazností. Stavební dokumentace a) speci kace ETICS v etn p íslušenství; b) dokumentace ETICS; c) doložení ETICS certi kátem a prohlášením o shod podle zvláštních p edpis ; d) údaje o provedených zjišt ních a pop. návazné up esn ní projektové dokumentace; e) podmínky a postupy pro provád ní ETICS neur ené v projektové dokumentaci; f) detaily provedení ETICS ne ešené v projektové dokumentaci. V prvních fázích výb ru ETICS z p nového polystyrenu s omítkou, p ed jeho dalším up esn ním, je možné ídit se tab.3. Pro optimální posouzení všech nutných návrhových hledisek a následnou p esnou speci kaci ETICS ve stavební dokumentaci však slouží projekt. Tabulka 3 D ležitá p edprojektová vymezení Hledisko Konkrétní podmínky stavby ETICS z p nového polystyrenu rovinnost podkladu povrchová úprava zateplované st nové konstrukce max. 10 mm/m více jak 10 mm/m st nová konstrukce bez omítky, nást iku, nát ru st nová konstrukce s omítkou, nást ikem, nát rem výška poslední užitné podlahy* nad první podlahou nad zemí (požární výška h) do 12 m - výlu n lepený - lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou - lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou - výlu n lepený - lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou - lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou dodate né zateplení bez pot eby požárních parametr požární bezpe nost dom pro bydlení zateplení u novostavby, kde výška obvodové st ny nep esáhne úrove stropní konstrukce podlaží odpovídající požární výšce h 12 m s povrchem vykazujícím index ší ení plamene i s = 0 mm/ min (u objekt s ho lavými konstruk ními systémy musí být i s 100 mm/min) a klasi kací t ídy reakce na ohe B a lepší (tepeln izola ní materiál alespo t ída E) a p i zp sobu nanášení lepicí hmoty celoplošn nebo po obvodu a uprost ed desky (pokud jsou požadovány v obvodových st nách požární pásy, musí být ETICS t ídy reakce na ohe A1 pop. A2) 18

19 výška poslední užitné podlahy nad první podlahou nad zemí (požární výška h) více než 12 m dodate né zateplení s výškovou polohou h p 22,5 m (možnost navýšení této hranice do úrovn stropní konstrukce podlaží, které odpovídá této výšce) a p i založení zateplení nad terénem p i zp sobu nanášení lepicí hmoty celoplošn nebo po obvodu desky a uprost ed desky s povrchem vykazujícím index ší ení plamene i s = 0 mm/ min a klasi kací t ídy reakce na ohe B a lepší (tepeln izola ní materiál alespo t ída E) v celé ploše zateplení krom míst u založení a nad okenními a jinými otvory u okenních a jiných otvor nad úrovní h p 12 m, kde musí být provedeno opat ení zamezující ší ení plamene dodate né zateplení s výškovou polohou h p 22,5 m (možnost navýšení této hranice do úrovn stropní konstrukce podlaží, které odpovídá této výšce) a p i založení zateplení pod terénem s povrchem vykazujícím index ší ení plamene i s = 0 mm/ min a klasi kací t ídy reakce na ohe B a lepší (tepeln izola ní materiál alespo t ída E) v celé ploše zateplení krom míst nad okenními a jinými otvory u okenních a jiných otvor nad úrovní h p 12 m, kde musí být provedeno opat ení zamezující ší ení plamene požární bezpe nost dom pro bydlení zateplení do úrovn 12 m u novostavby s požární výškou h 30 m s povrchem vykazujícím index ší ení plamene i s = 0 mm/ min (u objekt s ho lavými konstruk ními systémy musí být i s 100 mm/min) a klasi kací t ídy reakce na ohe B (tepeln izola ní materiál alespo t ída E) a lepší za p edpokladu, že požární normy takové ešení nevylou í (pokud jsou požadovány v obvodových st nách požární pásy, musí být ETICS t ídy reakce na ohe A1 pop. A2) dodate né zateplení s výškovou polohou h p 22,5 m nelze použít zateplení nad úrovní 12 m u novostavby s požární výškou h 30 m nelze použít zateplení novostavby s požární výškou h > 30 m nelze použít v celé výšce * podlaha p dního prostoru bez trvalého pobytu lidí není užitná podlaha odolnost proti mechanickému poškození vn jší st ny ve ejn p ístupné, p ízemní ásti vn jší st ny ve ejn p ístupné s omezením vn jší st ny kde poškození je nepravd podobné s kategorií užití I s kategorií užití II s kategorií užití III barevný odstín --- bez tmavých odstín vymezených výrobcem systému 19

20 Kontrola a hlavní zásady provád ní ETICS z p nového polystyrenu Doporu ené p edm ty kontroly hlavních technologických operací zabudovávání ETICS s omítkou podle SN do stavby v etn souvisejících zásad provád ní jsou uvedeny v tab. 4. Tabulka 4 Doporu ený p edm t kontroly a související zásady provád ní Technologická operace P edm t kontroly/zásady provád ní p ítomnost ur eného p íslušenství ETICS v etn p ítomnosti ur eného oplechování ur uje stavební dokumentace plocha a rozmíst ní lepicí hmoty lepicí hmota se nanáší ru n na celý rubový povrch desky EPS, nebo ru n nebo strojn na rubový povrch desky ve form pásu po celém obvod desky a zárove uprost ed desky, bu ru n ve form ter (nejmén t i ter e na jednu desku), nebo p í strojním nanášení ve form nepravidelného pásu; lepicí hmota nesmí p i jejím nanášení z stat na bo ních plochách desek, ani na n být p i jejich osazování vytla ena tlouš ka desek tepelné izolace ur uje projektová a/nebo stavební dokumentace Lepení desek tepelné izolace velikost spár mezi deskami a jejich p ípadná úprava desky EPS se lepí vždy t sn na sraz; pokud vzniknou spáry mezi deskami s ší kou v tší než 2 mm, vyplní se používaným p novým polystyrenem; spáry mezi deskami ší ky do 4 mm je možné vyplnit p novou hmotou ur enou dokumentací ETICS; vypln ní spár musí být provedeno tak, aby byla dodržena rovinnost vrstvy EPS a spáry byly vypln ny v celé tlouš ce desek vazby desek v ploše, na nároží a v oblasti výplní otvor desky EPS se lepí na vazbu; na nárožích musí být desky lepeny po adách na vazbu; u výplní otvor se desky musí osazovat tak, aby k ížení jejich spár bylo nejmén 100 mm od roh t chto otvor provedení ur eného ETICS na ost ní výplní otvor ponechání vn jšího ost ní výplní otvor bez tepeln izola ní vrstvy se nep ipouští bez prokázaného zajišt ní tepeln technických požadavk dodržení p vodních dilata ních spár dilata ní spáry v podkladu musí být dodrženy a v p ípad pot eby sanovány p ítomnost ur eného p íslušenství ETICS ur uje stavební dokumentace 20

21 Technologická operace P edm t kontroly/zásady provád ní rovinnost vrstvy EPS rovinnost povrchu vrstvy EPS je možné po zatvrdnutí lepicí hmoty, obvykle za 1 až 2 dny, upravit p ebroušením; je-li p estávka mezi osazením desek EPS a provedením základní vrstvy delší než 14 dní, musí být vn jší povrch desek p ebroušen za ú elem odstran ní degradované povrchové vrstvy UV zá ením Lepení desek tepelné izolace celistvost vrstvy tepelné izolace požadavek celistvosti musí být bezpodmíne n dodržen druh vrtáku pr m r vrtáku musí odpovídat pr m ru požadovanému výrobcem ETICS zp sob vrtání hloubka provedeného vrtu v podkladu musí být o 10 mm delší než je p edepsaná kotevní délka použité hmoždinky neur uje-li stavební dokumentace jinak; do podkladu z vysoce porézních hmot a hmot s dutinami se otvory vrtají bez p íklepu Kotvení hmoždinkami druh, po et, poloha a rozmíst ní hmoždinek ur ení druhu, po tu, polohy v i výztuži a rozmíst ní hmoždinek vychází z podmínek a výsledk zkoušek souvisejících se stabilitou systému na podkladu; rozhodující je podmínka, aby výpo tová hodnota odporu v i ú ink m sání v tru byla rovna nebo v tší jak hodnota ú ink sání v tru; za výpo tovou hodnotu odporu se dosazuje menší hodnota z hodnot protažení hmoždinky p es EPS nebo odolnosti proti vytržení hmoždinky z podkladu osazení hmoždinek nejmenší vzdálenost osazení hmoždinky od okraj st ny, podhledu, nebo dilata ní spáry je 100 mm neur uje-li stavební dokumentace jinak; talí osazené hmoždinky nesmí narušovat rovinost základní vrstvy; pro osazování zatloukacích hmoždinek se použije gumová palice a p i zatloukání trnu hmoždinky je nutno postupovat tak, aby se trn nepoškodil pevnost uchycení hmoždinek špatn osazená hmoždinka se pokud možno odstraní a otvor po ní se vyplní používaným EPS; nelze-li špatn osazenou nebo poškozenou hmoždinku odstranit, upraví se tak, aby nenarušovala rovinnost základní vrstvy a celistvost vrstvy EPS istota a vlhkost desek EPS desky EPS musí být bez zne išt ní a suché p ítomnost diagonálního zesilujícího vyztužení u roh výplní otvor se p ed provád ním základní vrstvy musí vždy provést diagonální zesilující vyztužení, a to pruhem sklen né sí oviny o rozm rech nejmén 300 mm 200 mm Provád ní základní vrstvy 21

22 Technologická operace P edm t kontroly/zásady provád ní p ítomnost ur eného p íslušenství ETICS v etn oplechování ur uje stavební dokumentace p ítomnost ur eného zesilujícího vyztužení pro zvýšení odolnosti ETICS proti mechanickému poškození zesilující vyztužení se provádí vtla ením ur eného druhu sklen né sí oviny do nanesené vrstvy st rkové hmoty na deskách EPS p ed provád ním základní vrstvy p esahy pás sklen né sí oviny vyztužení základní vrstvy se vytvá í ru n, plošným zatla ením sklen né sí oviny vždy do p edem nanesené st rkové hmoty na vrstv EPS; vzájemný p esah pás musí být nejmén 100 mm; st rková hmota která prostoupí oky sí oviny se následn po p ípadném dopln ní jejího množství vyrovná a uhladí Provád ní základní vrstvy uložení sklen né sí oviny bez záhyb sklen ná sí ovina jako výztuž základní vrstvy musí být uložena bez záhyb a z obou stran musí být kryta st rkovou hmotou rovinnost požadavek na rovinnost základní vrstvy je ur en p edevším druhem omítky; doporu uje se, aby hodnota odchylky rovinnosti na délku jednoho metru nep evyšovala hodnotu odpovídající velikosti maximálního zrna omítky zvýšenou o 0,5 mm krytí sklen né sí oviny st rkovou hmotou z vn jší strany musí být zajišt no krytí sklen né sí oviny st rkovou hmotou nejmén 1 mm, v místech p esah sí oviny nejmén 0,5 mm; pokud to celková tlouš ka základní vrstvy umož uje, ukládá se sklen ná sí ovina ve vn jší t etin tlouš ky základní vrstvy celková tlouš ka základní vrstvy ur uje dokumentace výrobce ETICS Provád ní kone né povrchové úpravy istota a vlhkost základní vrstvy základní vrstva musí být bez zne išt ní a suchá p ítomnost ur eného penetra ního nát ru ur uje dokumentace výrobce ETICS struktura a barevnost pohledov ucelené plochy je nutné provád t v jednom pracovním záb ru; p erušení práce se p ipouští na hranici stejnobarevné plochy, na nároží a na jiných vodorovných a svislých hranách; na jedné stejnobarevné ploše se nesmí použít více výrobních šarží 22

23 Užívání a údržba Užívání kontaktních zateplovacích systém z p nového polystyrenu p ináší úsporu tepelné energie na vytáp ní. Zárove s tím vytvá í p edpoklady pro zdravé a p íjemné prost edí pro pobyt. Je však nutné, tak jako i v p ípad nezatepleného objektu, dodržovat optimální podmínky pro vytáp ní a také zajistit dostate nou vým nu vzduchu. Úspora tepelné energie v d sledku zateplení kontaktními zateplovacími systémy z p nového polystyrenu je podmín na úpravou otopného systému, p inejmenším jeho hydraulickým vyvážením a regulací. P ípadná zm na zdroje tepla po dodate ném zateplení objektu znamená užití zdroje s optimálním nižším výkonem, provozovaným p i vyšší ú innosti. Kvalita vnit ního prost edí by obecn m la být taková, aby prost edí nebylo zdrojem onemocn ní, ani nevyvolávalo pocit nepohody nebo nespokojenosti. Z hlediska tepelné pohody prost edí kontaktní zateplovací systém jednozna n p ispívá k jejímu zajišt ní. Vnit ní prost edí je ovliv ováno celou adou dalších faktor. V p ípad bytových prostor jsou to nejen škodliviny jako nap íklad oxidy dusíku, formaldehyd, domácí prach, rozto i, ale i nadm rná teplota a vlhkost (b hem 24 hodin vydýchá ty lenná rodina cca 12 litr vody) a mikrobiotické zne išt ní. Z t chto d vod musí být zajišt no dostate né v trání. Nutnost v trání platí jak pro nezateplené objekty tak pro zateplené objekty. Sou ástí zateplení bývá asto vým na oken. Nová okna mají podstatn vyšší t snost a proto je potom t eba vým n vzduchu v novat zvýšenou pozornost. Jako každý výrobek u n hož se po ítá s dlouhodobou životností, tak i kontaktní zateplovací systém vyžaduje údržbu. Kone ná povrchová úprava se po dobu své životnosti ve své odolnosti chová podobn jako tradi ní povrchová úprava. V pr b hu doby dochází k zašpin ní, p ípadn se v n kterých p ípadech mohou na omítce objevit asy. Zatímco zašpin ní se dá v tšinou o ekávat podle stavu okolí, asy jsou mnohdy výsledkem obtížn p edvídatelných podmínek. Zašpin ní lze omezovat volbou druhu povrchové úpravy. V tomto sm ru jsou vždy vhodn jší omítky s nižším obsahem pojiv z um lých hmot (nap. silikonová omítka) nebo omítky založené na jiné pojivové bázi než jsou pojiva z polymer (nap. omítky minerální). Jak ukazuje obr. 3 v asná údržba zcela jednozna n zlepšuje stávající stav a výrazn napomáhá k dlouhodobé životnosti. Vhodným údržbovým opat ením se na základ dosavadních výsledk ukazuje išt ní omítky systému tlakovou vodou a také její nát r. Nutnou p ípravu podkladu p ed nát rem išt ní a p ípadn vytvo ení penetra ní mezivrstvy je t eba odsouhlasit podle místních pom r. P i použití horké tlakové vody k išt ní nesmí teplota vody p ekro it obecn 60 C. Hmota pro vytvá ení penetra ní mezivrstvy nesmí obsahovat organická rozpoušt dla. Je žádoucí,aby druh nát rové hmoty v etn druhu p ípadné penetra ní mezivrstvy byl potvrzen výrobcem stávajícího zateplovacího systému. Zpracoval: Ing. Milan Machatka, CSc. ást vady a poruchy v. fotodokumentace: Ing. Pavel Svoboda 23

24 Sdružení EPS R Kancelá sdružení - PKK Na Cukrovaru Kralupy nad Vltavou Tel./fax: info@epscr.cz Sdružení EPS R 06/2010