Metropole všech? Na koho zaměřit pražskou koncepci integrace cizinců. Jakob Hurrle, Lucie Trlifajová, Tereza Kušniráková
|
|
- Šimon Tichý
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metropole všech? Na koho zaměřit pražskou koncepci integrace cizinců Jakob Hurrle, Lucie Trlifajová, Tereza Kušniráková Druhým rokem běží proces tvorby Koncepce integrace cizinců města Prahy, kterou koordinuje nově vzniklé Integrační centrum Praha probíhají setkání pracovních skupin, byly zpracovány první návrhy samotné koncepce, nad kterou proběhl workshop s účastí širokého spektra reprezentantů státní správa, lokální administrativa, nevládní sektor, akademie, migranti. Samotná koncepce má být předložena městu v polovině ledna Ačkoliv jsou v těchto dnech práce dokončovány, před měsícem se v rámci užší expertní skupiny, která má za úkol koncepci finalizovat, otevřela diskuse nad zdánlivě samozřejmou otázkou kdo má být cílovou skupinou pražské integrační koncepce. Hledání odpovědi je nejen zásadní pro celou koncepci, ale především se ukázalo, jak iluzorní je předpoklad shody na zdánlivě samozřejmé odpovědi: Mají to být všichni cizinci v Praze nebo jen cizinci, kteří pochází ze zemí mimo EU, nebo dokonce všichni obyvatelé Prahy? A co cizinci, kteří žijí v Praze bez platných dokumentů? V interních diskusích ke koncepci zaznívají jak právnické argumenty, tak obavy před finančními nároky, které by mohly být důsledkem příliš široké definice cílové skupiny. Právní postavení cizince a práva z něj plynoucí stejně jako možnosti financování jednotlivých opatření jsou samozřejmě důležité, ale je potřeba připomenout smysl tvorby koncepce. Ta má v budoucích letech sloužit jako vodítko pro tvorbu systematičtější politiky města na poli integrace migrantů, vytvářet na území hlavního města Prahy takové podmínky, aby se migranti/tky zde žijící cítili jako plnohodnotní občané/nky naší metropole a spolupodíleli se na jejím veřejném životě 1 odtud i název Praha Metropole všech. Je nesmírně důležité, aby zvolená strategie pro inkluzi migrantů měla rozumný filosofický základ a vycházela zároveň z realistické analýzy současné situace v Praze. Naopak by bylo chybou definovat celkové cíle a cílové skupiny na základě aktuálního nastavení některých současných nástrojů finanční podpory, i když to třeba znamená, že v současné době nelze počítat s finančními prostředky pro všechno, co se může zdát žádoucí. Jako inspirace můžou přitom sloužit jak příklady koncepcí z jiných oblastí, tak příklady koncepce integrace migrantů ze západoevropských měst. Tento text přinášíme jako příspěvek do aktuální diskuse o způsobu uchopení pražské koncepce integrace. Vedle shrnutí dosavadních přístupů a přehledu aktuálního počtu a složení migrantů v Praze se v něm snažíme především nabídnout stručný pohled na to, jak byla otázka zacílení koncepce řešena v případě některých německých měst. 1 Informační brožura PRAHA - Metropole všech (Integrační centrum Praha, 2013).
2 Kontext tvorby pražské koncepce integrace Dosavadní integrační politiky se v Česku zaměřovaly především na občany třetích zemí, kteří byli striktně odlišováni od občanů EU, jejichž specifické postavení a práva blízká občanům České republiky byla ukotvena v právním řádu ČR se vstupem do EU v roce Toto úzce souviselo jednak s důrazem evropských dokumentů a strategií na integraci občanů třetích zemí (i když např. Společné základní principy integrace z roku 2004 jsou zaměřené na všechny migranty s legálním pobytem ) a na ně vázanými zdroji financí (zejména Evropský integrační fond), tak i s tím, že s největšími problémy se v českém kontextu potýkali právě občané ze třetích zemí. V neposlední řadě nelze vymezení občanů třetích zemí a definování podmínek a kritérií jejich integrace oddělit od jejich politických konotací, zejména utváření Evropské unie jako volného prostoru pohybu. Nedíváme-li se ovšem na integraci primárně jako na jedno z kritérií (jak se to projevuje například v uzákonění jazykových zkoušek aj.), které spolu-definuje postavení osoby ve společnosti (kdo má právo a kdo povinnost se integrovat), ale jako na proces vytváření rovných podmínek/otevřenější společnosti, jak bylo citováno v úvodu textu, ukazuje se zaměření jen na občany třetích zemí jako poměrně úzké. V tomto kontextu je žádoucí věnovat více pozornosti potřebě integrace občanů EU. Na potřebu podpory integrace mobilních občanů EU je v současnosti poukazováno jak na evropské úrovni (pro shrnutí viz např. policy brief MPI z března 2013), tak i na úrovni české. V kontextu měnící se situace se v Česku letos poprvé dostali do draftu aktuálního (listopad 2013) návrhu národní strategie integrace 2 jako doplňková cílová skupina také občané zemí Evropské unie v krizové situaci 3. Tento trend se v Česku (nad rámec jednotlivých projektů) zatím na lokální úrovni příliš neprojevuje. To je úzce spojené se skutečností, že provoz regionálních integračních center, mezi která patří i Integrační centrum Praha, je financován (jako jedna z priorit aktuálně platné Aktualizované koncepce integrace cizinců Společné soužití z roku 2011) z Evropského integračního fondu (prostřednictvím MV ČR), který je zaměřen výhradně na integraci cizinců ze třetích zemí. Tvorbu koncepce integrace cizinců tak má v Praze na starost instituce, která má vzhledem k svému způsobu financování jasně danou cílovou skupinu. Na druhou stranu je třeba říci, že kofinancování pražského integračního centra je zajištěno městem, které je jeho zřizovatelem a jehož grantová politika dlouhodobě podporuje integraci cizinců nezávisle na tom, jsou-li občany členského státu EU nebo ne. Ostatně i občané EU mohou být jednou z cílových skupin i v některých národně spravovaných evropských grantových programech, jako je například Evropský sociální fond v Česku. 2 Ještě v Postupu při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Společné soužití v roce 2013 nebyli zařazení mezi cílové skupiny, jejich zahrnutí bylo možné jen ve výjimečných krizových případech. 3 Viz. Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Společné soužití v roce 2014
3 Migranti v Praze dnes Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 tvoří téměř 15 % obyvatel města Prahy občané jiných států než Česko, přičemž je možné, že reálný počet bude ještě o něco vyšší. Podobně jako na národní úrovni dochází i v Praze k poměrně výrazné proměně složení cizinců, kteří zde žijí. Zatímco počet cizinců občanů třetích zemí mezi lety 2007 a 2009 prudce klesl v absolutních číslech i v procentuelním podílu, migrace ze zemí EU v posledních letech trvale roste. To je dáno několika faktory s rozšířením Evropské unie v roce 2007 došlo i k rozšíření počtu zemí, odkud do Česka mohou přicházet potenciální pracovní migranti. Paralelně s nástupem ekonomické krize (2009) dochází k uzavírání českého pracovního trhu pro občany třetích zemí (pozastavení vydávání pracovních povolení, omezení jejich prodlužování, restrikce v oblasti podnikání) a obecněji omezení jejich vstupu do Česka (limity pro nabírání žádostí přes systém Visapoint v hlavních zemích původu, narůst podílu zamítnutých žádostí). Vzhledem k volnému pohybu osob v rámci EU má statistika o pobytu cizinců pro zachycení tohoto vývoje velmi nízkou výpovědní hodnotu (odhadem může zachycovat data o polovině cizinců ze zemí EU žijících v Česku, a to především ty, kteří v zemi zůstávají dlouhodobě 4, zatímco občané třetích zemí jsou zachyceni téměř všichni). Data o zaměstnanosti jsou o něco přesnější, i když i zde stále není 20-30% procent cizinců ze zemí EU zachyceno 5. Nicméně je možné je využít alespoň pro ilustraci převládajícího trendu srovnáme-li vývoj absolutního počtu cizinců s nárůstem podílu cizinců ze zemí EU v Praze. 4 Počet hlášených pobytů občanů EU je o desetinu nižší než je počet hlášených cizinců-zaměstnanců ze zemí EU přitom i tato čísla jsou zřejmě podhodnocena. Do statistik jsou navíc zahrnuti jen ti cizinci, kteří požádali o přechodný pobyt (tj. nezahrnuje ani cizince jen registrované). 5 Podle kontrol celní správy není hlášeno více než 30% z kontrolovaných cizinců-zaměstnanců ze zemí EU, u občanů třetích zemí je to něco přes 10% (data za rok 2012).
4 Počet cizinců-zaměstnanců v Praze Jedním z důsledků je nejen vyšší podíl občanů EU na celkovém počtu cizinců, ale také proměna jejich složení na jednu stranu klesá podíl Slováků a roste podíl migrantů ze zemí, které jsou Česku jazykově, historicky i socio-ekonomicky vzdálenější (zejména Rumunsko a Bulharsko, ale i západní Evropa). Zároveň se mění i pozice, na kterých tito migranti pracují zatímco dlouhodobě byla migrace z EU vnímaná jako vysoce-kvalifikovaná, v současnosti roste význam migrace osob, které pracují na nízko-kvalifikovaných pozicích. Na nárůst počtu cizinců z chudších regionů některých států EU (Rumunsko, Bulharsko, ale i Polsko, Slovensko, Pobaltí), kteří se v Česku dostávají do svízelné situace (porušování pracovně-právních vztahů jako je nevyplácení nebo krácení mezd, špatné pracovní podmínky aj.), poukazuje jak nevládní sektor, tak i poskytovatelé sociálních služeb nebo některé konzuláty samotných zemí, odkud tito migranti pochází. O nárůstu případů pracovního vykořisťování občanů Rumunska a Bulharska mluví i např. Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok Vzhledem k omezení řady dotačních titulů jen na občany třetích zemí je však pro občany EU přístup k podpoře/pomoci někdy výrazně horší než pro občany třetích zemí. Paralelním procesem tohoto vývoje je také nárůst počtu cizinců ze třetích zemí, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu (v současnosti jde v Praze o více než polovinu všech obyvatel ze třetích zemí). Ten dává těmto cizincům až na několik málo výjimek (jako například volební právo) práva srovnatelná s českými občany. Velmi zjednodušeně lze říci, že pokud srovnáme postavení cizinců ze třetích zemí, kteří jsou držiteli trvalého pobytu, s postavením občanů EU, mají cizinci ze třetích zemí stejná a v některých aspektech (nemají-li občané EU v Česku trvalý ani přechodný pobyt) vyšší práva než cizinci ze zemí EU. I přesto se obě tyto právně definované a vnitřně značně různorodé skupiny mohou potýkat oproti českým občanům se značnými bariérami: ať už jde o jazykové problémy a nižší
5 orientaci v české legislativě, diskriminaci na pracovním nebo bytovém trhu, dekvalifikaci či jen o předsudky sousedů. Některé problémy se pak dotýkají i osob, které mají české občanství, přesto je jejich postavení výrazně ovlivněno zkušeností migrace (např. dítě s českým občanstvím, jehož oba rodiče nemají češtinu jako rodný jazyk). Domníváme se proto, že otázka zaměření pražské integrační koncepce by měla být posuzována nejen z hlediska právně definovaných cílových skupin a grantových možností, ale také v kontextu dlouhodobějších trendů. Zkušenosti z Německa Multikulturní centrum Praha spolupracuje již několik let s Bertelsmannovou nadací, která se dlouhodobě intenzivně věnuje problematice integrační politiky na lokální úrovni. Na základě materiálů od Bertelsmannovy nadace a vlastního výzkumu v následujícím textu ukážeme, jak otázku definice cílové skupiny řešili němečtí sousedé. Autoři studie Stand der kommunalen Integrationspolitik in Deutschland ( Stav komunální integrační politiky v Německu ) z roku 2012, mapující pro německou vládu přístupy německých měst a obcí k otázkám migrace a integrace, identifikovali jako důležitý trend změnu perspektivy od problémů k potenciálu. V centrum pozornosti už nejsou nutně specifické problémy jednotlivých skupin migrantů, ale otázka, jak lépe využít potenciál spojený s jejich přítomností pro celou společnost. S tím se pojí skutečnost, že mnohá opatření nejsou primárně zacílená na migranty, ale naopak na většinovou společnost a městské instituce, které se musejí teprve naučit se přizpůsobit nové společenské realitě. 6 V případě Berlína, města, které je v českém povědomí často spojováno právě s multikulturní společností (i když reálný podíl cizinců zde činí 11,3 %, tedy méně než v Praze), může překvapit, že tamní koncepce otázku definice cílové skupiny vůbec neřeší. Koncepce Vielfalt fördern Zusammenhalt stärken ( Podpořit různorodost posílit soudržnost ) se zaměřuje na různé oblasti a opatření jsou cílená vůči skupinám, které potřebují v specifické oblasti pozornost nebo podporu. Na jednu stranu se opatření vztahují na migranty s cizí státní příslušností a na německé občany s migračním rodinným pozadím. V souladu se současnou německou terminologií hovoří koncepce většinou obecně o osobách s migračním pozadím. Na druhou stranu zároveň cílí na většinovou společnost a městské instituce. V dokumentu se neobjevuje žádné rozdělení mezi občany EU a mimo EU; zároveň město explicitně zdůrazňuje, že má odpovědnost i vůči migrantům, kteří žijí a/nebo pracují v Německu bez povolení: Berlín uznává svou odpovědnost vůči těm, kteří žijí ve městě bez legálního statutu. Pro stát je velmi podstatné zabraňovat tomu, aby byl nelegální pobyt cizinců podporován. Na druhou 6 Gesemann, Frank; Roland Roth; Jutta Aumüller (2012): Stand der kommunalen Integrationspolitik in Deutschland. Berlin: Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung. blob=publicationfile
6 stranu je cílem státu, aby zmírňoval sociální problémy, které jsou způsobeny nelegalitou a zajistil, aby byla respektována lidská práva a bezpečnost i u této skupiny. Vedle neregulérního statutu čelí migranti bez povolení velmi závažným sociálním těžkostem, nejistá situace je dostává v některých případech do životu-nebezpečného stavu závislosti. Opatření rozvíjená státní správou v této oblasti musí být velmi citlivá ( ) 7 Užitečnými podklady pro další debatu o finální podobě první pražské koncepce integrace cizinců mohou být i vybraná doporučení Bertelsmannovy nadace, která vznikla na základě dlouholeté spolupráce s německými městy na poli integrace: Vytváření managementu propojujícího různé obory a rozvíjení spolupráce Nejenom v případě integrace se ukazuje, že stavět pouze na struktuře původních pilířů (myšleno zařazení tématu integrace do tradičního sektorálního rozdělení administrace) není dostatečné. Také další témata jako například demografické změny, zohledňování rodin či podporování dětí, lze zpracovávat pouze kontextuálně, tj. napříč rezorty. To staví společnost před další úkol, který spočívá v potřebě tato témata strategicky plánovat a při jejich zpracování smysluplně rozvíjet spolupráci mezi nejrůznějšími správními rezorty a dalšími aktéry z oblasti politiky, spolků, ekonomiky a přistěhovaleckých komunit. Například to znamená, že podpora ekonomiky je pro integrační politiku minimálně stejně důležitá jako oblast sociální či pomoc mladistvým. Práce v jednotlivých rezortech by se nicméně měla sbíhat do jednoho kontaktního bodu, jenž může například představovat kompetentní pracoviště správního orgánu. Zajištění politické podpory a chápání integrace jako strategického úkolu Úspěch v oblasti integrace je možný pouze za předpokladu, že jsou integrační aktivity podporovány ze strany vedení města, městské rady nebo obecního či okresního zastupitelstva. Pojem strategický úkol je v případě integrační politiky důležitý dvojnásob integrace představuje úkol směřující do budoucnosti a jako takový musí mít k dispozici neustálou podporu ze strany vedení města. To znamená, že integrační strategii či s ní související opatření by měl podporovat starosta nebo některý z členů rady města. Nemělo by se přitom zapomínat ani na symbolické kroky ze strany vedení samosprávy, např. slavnostní udělení státního občanství migrantům či ocenění občanské angažovanosti v dané oblasti (kultivované přijímání přistěhovalců, jejich uznání apod.). Co se rad a zastupitelstev týče, mělo by se zde usilovat o nadstranická, nejlépe jednohlasná rozhodnutí tak, aby bylo možné u integrační politiky zajistit dlouhodobý účinek, jenž by přesahoval dané volební období. Zapojení přistěhovalců a posílení občanské angažovanosti Motto, že by se integrační politika neměla rozvíjet pro přistěhovalce, ale společně s nimi, se už několik let považuje za politický názor, který je pro úspěšnou integrační politiku klíčový. V této souvislosti se také osvědčil princip snažit se vyhledat lidi, kterých se daná problematika týká nejvíce. To je právě asi tím nejtěžším úkolem: najít a začlenit do procesu ty, kteří nejsou úplně zvyklí se sami angažovat. Na druhou stranu je také vhodné usměrňovat očekávání, aby 7 Senatsverwaltung für Integration, Arbeit und Soziales. Der Beauftragte des Senats von Berlin für Integration und Migration (2007): Koncepce Vielfalt fördern Zusammenhalt stärken. Integrationskonzept. str. 84.
7 bylo jasné, že myšlenky a ideje jsou žádoucí, ale politicky o nich rozhodují místní zastupitelé ve výborech a radách. Zároveň by se mělo vysvětlit, jak dlouho celý proces může trvat, aby nedocházelo ke zklamání mylných očekávání. Mapování situace a její vyhodnocení Z hlediska podkladů pro integrační strategii a rozvoj integračních opatření je žádoucí, aby se na základě zjistitelných údajů identifikovalo, v jakých oblastech bude potřeba pracovat nejvíce. Z tohoto důvodu je nutné situaci do jisté míry zmapovat. Při monitorování bychom se měli nejprve soustředit na integrační indikátory, tj. sledovat data o přistěhovaleckém obyvatelstvu v porovnání s celkovým obyvatelstvem. Zde se jedná například o časové vlny, sledování vývoje v průběhu několika let či porovnání situace se situací v jiných obcích. Při vyhodnocení by se měl sledovat především dopad různých konkrétních postupů. Nicméně je pravda, že jednoznačně přiřadit určitý účinek k určitému postupu či opatření lze zpravidla jen stěží, protože se většinou na daném výsledku podílí hned několik faktorů najednou. Základní otázka nicméně zní: Ubírá se rozvoj integračních opatření správným směrem? Nebo ho je třeba přesměrovat? Jak mapování situace, tak její vyhodnocení představují nástroje, které jsou pro systematickou integrační politiku strategicky nezbytné. Obohacení společenských institucí o interkulturní charakter Základní principy takzvaného diversity-managementu, který se uplatňuje v moderních firmách, je možné transponovat také na jiné společenské instituce. Když je totiž složení zaměstnanců heterogenní, je nejenom snazší oslovit různé cílové skupiny, ale také díky různorodému týmu dosáhnout větší kreativity a inovativnosti, a tak vylepšit produkované výrobky. Správní orgány navíc reprezentují, stejně jako politické parlamenty, danou společnost lépe, když se v jejich složení odráží skutečné složení obyvatelstva. 8 Doporučení pro pražskou koncepci V kontextu výše uvedeného doručujeme chápat koncepci jako politický dokument, který má poprvé v historii hl. m. Prahy určit směr politiky v oblasti integrace. Nejedná se o směrnici nebo regulaci, na základě které by vznikly přímo nárokové povinnosti hl. m. Prahy vůči konkrétním skupinám nebo jednotlivcům. Jako dlouhodobý strategický dokument by koncepce zároveň neměla být podřízena momentálním finančním zdrojům nebo projektových limitům, ale měla by vycházet z dlouhodobějších potřeb a aktuálního vývoje. Zdá se nám rozumné se primárně dívat na migraci a integraci jako na společenské procesy, které jsou spojené jak s šancemi, tak s potenciálními problémy, a to jak pro nově příchozí, tak pro starousedlíky. Cílem koncepce by mělo byt nastínění toho, jak využít potenciál a jak zároveň zabránit problémům nebo zmírnit jejich dopad. Důraz by tedy neměl být kladen na úzce definované cílové skupiny, ale na osoby, které jsou do procesů migrace/integrace zapojené. 8 Walther, Claudia (2011): Vielfalt vor Ort Handlungsempfehlungen für eine erfolgreiche Integration in Kommunen. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung.
8 Cílovou skupinou je tím pádem v nejširším smyslu každý obyvatel Prahy. U konkrétních opatření je samozřejmě možné a asi i vhodné okruh potenciálních uživatelů specifikovat (na základě potřebnosti, finančních limitů nebo právních omezení), ale neexistuje důvod, proč koncepci jako dlouhodobý strategický dokument od samého začátku omezovat na jeden specifický segment Pražanů. Ani se nezdá být rozumné vyloučit a priori migranty bez dokumentů. Je všeobecně známo, že v Praze žije poměrně velká skupina migrantů bez povolení. Veřejné instituce na území hl. m. Prahy přicházejí s migranty bez oprávnění k pobytu do každodenního kontaktu, což může byt spojené s nelehkými dilematy. I když první verze koncepce tato témata zřejmě řešit nebude, je zcela na místě očekávat, že by koncepce obsahovala nějaké metodické rady, jak se v takových situacích zachovat. Zároveň jsme názoru, že je velmi důležité v koncepci řešit i institucionální odpovědnost za oblast integrace migrantů, která v současnosti neexistuje, jako samostatnou oblast městské politiky. Logicky se nabízí využít již existující struktury a zavést jistou dělbu práce mezi magistrátem hl. m. Prahy a ICP, ve které by ICP bylo odpovědno za praktickou implementaci integračních opatření a magistrát by měl odpovědnost za koordinaci aktivit mezi ICP a dalšími odbory magistrátu a městských částí. Citované německé studie přitom zdůrazňují, že je potřeba integraci vnímat jako inter-rezortní záležitost, která by měla v ideálním případě být umístěna přímo v agendě primátora, tedy na magistrátu města, popř. přímo v hlavní agendě městských částí. I když první verze koncepce bude spíše jakýmsi nástřelem, který, doufejme, bude možné časem vylepšit a aktualizovat, bylo by už nyní užitečné v rámci koncepce nastínit, co všechno bude potřeba pro její zlepšení. Kromě zmíněného vyjasnění otázky kompetence za integrační politiku města je to otázka (politické) participace migrantů, kde by se hlavní město mělo snažit přijít s nápady pro zavedení neformálních nástrojů politické participace i pro případ, že se nepodaří prosadit změnu pravidel komunálních voleb. Dále by bylo žádoucí vytvořit systém indikátorů a monitoringu, na základě kterého by šlo určit, jestli je Praha na správné cestě k tomu být Metropolí všech.
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceStruktura komunální integrační politiky města Norimberk
Úřad pro kulturu a volný čas Struktura komunální integrační politiky města Norimberk 9. října 2017 Obsah I. Krátký pohled do statistik II. Integrační politika jako průřezová úloha III. Integrační program
VíceVenkov: Kdo mi pomůže?
Venkov: Kdo mi pomůže? (když ministerstvo nemůže) Tetčice, 25. května 2011 Seminář je pořádaný v rámci výzkumného projektu pro MZe ČR: QH82249 Synergie v rozvoji venkova Řešitel: GaREP, spol. s r.o., 2008
VícePROJEKT INTEGRAČNÍ CENTRUM PRAHA VI.
PROJEKT INTEGRAČNÍ CENTRUM PRAHA VI. Integrační centrum Praha Projekt Integrační centrum Praha VI, registrační číslo AMIF/10/ 03 je financován v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního
VíceDopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?
Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:
VíceStrategie regionálního rozvoje a bytová politika
Strategie regionálního rozvoje a bytová politika MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová náměstkyně ministra Obsah prezentace: 1/ Strategie regionálního rozvoje a bytová politika; 2/ Bytová
VíceProjekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže
Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI
JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist
VíceVýbor stálých zástupců na zasedání konaném dne 2. května 2018 konstatoval, že nyní panuje ohledně výše uvedených závěrů jednomyslná shoda.
Rada Evropské unie Brusel 4. května 2018 (OR. en) 8301/18 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada JEUN 48 MIGR 51 SOC 213 EDUC 134 7831/1/18
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceSíťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ
Síťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VI je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci
VíceKomunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář
Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VícePriority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí
Tisková zpráva ze dne 8. ledna 2009 Priority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí I. Mobilita pracovníků na trhu práce Evropské unie Omezení volného pohybu pracovníků představují
VíceStrategické řízení a plánování. Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území, Ministerstvo pro místní rozvoj, 17.
Strategické řízení a plánování Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území, Ministerstvo pro místní rozvoj, 17. května 2017 Strategické projekty aktuální stav a výhled Mapování strategické
VíceVýzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha
Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha O projektu Zaměření: Projekt VaV, priorita implementace strategií udržitelného
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
VícePříloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče
VíceI. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na
STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013
VíceZápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací)
Zápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací) 14. 1. 2014 Účastníci pracovní skupiny: David Beňák - vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví - Úřad
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceSOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ
SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik
VíceCíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.
Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost
VíceMÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY
MÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY Úvod Předkládaný dokument má za cíl ujasnit a nastavit způsoby informování zejména veřejnosti o aktivitách obce v oblasti sociálního začleňování, potažmo sociální politiky,
VíceMístní akční plán rozvoje vzdělávání městské části Praha 3
Místní akční plán rozvoje vzdělávání městské části Praha 3 číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000794 Setkání řídícího výboru 7. září 2017 MAP tři rozměry působení Vytvoření místní platformy pro
VíceProf. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
VíceHlavní milníky diskuse o úloze měst a jejich rozvoji
Hlavní milníky diskuse o úloze měst a jejich rozvoji Krátk tké ohlédnut dnutí Lille Action Programme (2000, francouzské předsednictví) Urban Acquis (2004, nizozemské předsednictví) Bristol Accord (2005,
Vícepracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území
pracovní skupina Veřejná správa občanská společnost a rozvoj území 13. 8. 2013 Pracovní verze vize opatření E 1: Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Stálí
VíceZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy
ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje
VíceProgram rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje
Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie
VíceKOMUNIKAČNÍ PLÁN OBCE. Obrnice
KOMUNIKAČNÍ PLÁN OBCE Obrnice 1 Tento materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost v rámci projektu Systémové zajištění sociálního začleňování,
VíceVyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor
Vyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor Obsah Manažerské shrnutí... 3 Metodika a obsah šetření... 3 Stručné závěry šetření... 4 2 Manažerské shrnutí V souvislosti s přípravou výzvy Smart Akcelerátor II přistoupil
VícePříprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+
Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+ Mgr. Stanislav Schneidr Odbor evropských záležitostí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Výroční konference ROP Střední Čechy 2010 Brandýs nad Labem, 15. září
VíceAnalýza potřeb měst a obcí ČR aktuální stav. Karel Rejchrt, člen Předsednictva SMO ČR
Analýza potřeb měst a obcí ČR aktuální stav Karel Rejchrt, člen Předsednictva SMO ČR SMO ČR a definování potřeb samosprávných celků První indicie z evropské a národní úrovně ohledně nastavování nového
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceProjekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů, registrační číslo CZ /0.0/0.
Projekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů, registrační číslo CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0006233 1 Osnova Základní informace o projektu Na jakou situaci
VíceIntegrační centrum Praha, o.p.s. a nabídka spolupráce s ŠMP 12. 11. 2014
Integrační centrum Praha, o.p.s. a nabídka spolupráce s ŠMP 12. 11. 2014 Integrační centrum Praha (ICP) - 11. integrační centrum z 13 v ČR - založeno Magistrátem hl. m. Prahy k 14. 3. 2012 - financování:
VíceEvaluační plán ROP SZ na období
EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad Seznam použitých zkratek ČR DPH EK ES EU NOK OM OP OŘP PSE ROP SZ ROP SZ RR SZ ŘO ŘO ROP SZ ÚRR SZ Česká republika daň z
Více9645/17 dhr/vmu 1 DG E 1A
Rada Evropské unie Brusel 24. května 2017 (OR. en) 9645/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 23. května 2017 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace ENV 540 FIN
VíceEvropská jazyková cena Label 2019
Evropská jazyková cena Label 2019 VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ NA OCENĚNÍ PRO INOVATIVNÍ PROJEKTY V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. CÍLE Cílem Evropské jazykové ceny Label je podporovat kvalitní inovativní
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropa pro občany Cílem programu Evropa pro občany (2007-2013) je přiblížit Evropskou unii občanům členských států a zároveň občany podpořit,
VíceÚřad vlády České republiky
Analýza čerpání finančních prostředků OP Zaměstnanost na implementaci Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 2020 Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice
VíceTvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Bc. David Póč Katedra veřejné ekonomie Oddělení pro strategii a rozvoj 1 Veřejný projekt Realizace projektů moţnost
VíceSituace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu
MEMO / 23. května 2012 Situace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu Zpráva Situace Romů v jedenácti členských státech EU představuje první klíčová zjištění dvou průzkumů,
VíceZpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015
www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních
VícePriorita IX. - Podpora poradenských služeb
Opatření IX. 1.: Podpora odborného sociálního poradenství. Sociální poradenství je základním druhem sociálních služeb a dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách, se dělí na dva typy, tedy základní
VíceGIS Libereckého kraje
Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceEvaluace a její výzvy v projektu: Města a inkluzivní strategie (MIS)
Evaluace a její výzvy v projektu: Města a inkluzivní strategie (MIS) PhDr. Marie Jelínková PhD. Operační program Zaměstnanost Prioritní osa 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Výzva 124 Podpora
VíceMČ Praha 22 MAP. MČ Praha 22 Místní akční plán rozvoje vzdělávání. Představení MAP MČ Praha 22 na setkání zástupců MAP I a KAP
MČ Praha 22 MAP MČ Praha 22 Místní akční plán rozvoje vzdělávání Představení MAP MČ Praha 22 na setkání zástupců MAP I a KAP 10. 4. 2019 Žadatelem byla MČ Praha 22 a projekt byl realizován na území správního
VíceRole integračních center při integraci cizinců
Role integračních center při integraci cizinců Prosinec 2012 Tereza Blahoutová Abstrakt: Integrace stále se zvyšujícího počtu cizinců do české společnosti začíná být otázkou aktuální nejen pro českou vládu,
VíceStrategie migrační politiky České republiky
Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v
VíceROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
L 40/72 17.2.2017 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/274 ze dne 10. února 2017, kterým se stanoví zásady pro poskytování zpětné vazby k plnění úkolů dílčích koordinátorů z vnitrostátních
VíceMožnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.
Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním
VíceKomunitní plánování - věc veřejná
Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného
VíceRegionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY
Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceUdržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020
Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií
VíceCo jsou rovné příležitosti ve vzdělávání? Aktuální téma domácí úkoly. Pohled místních aktérů na problematiku rovných příležitostí ve vzdělávání.
MAP Karlovarsko II (reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0008557) Workshop Rovné příležitosti ve vzdělávání Datum: 17. 4. 2018, od 14 h Místo: ZŠ Karlovy Vary, Krušnohorská 11 Přítomní: dle prezenční listiny
VíceMETODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky
METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VíceManagement rozvoje lokální ekonomiky
Management rozvoje lokální ekonomiky Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Příspěvek na konferenci Od regionálního ke globálnímu rozvoji, Vysoká škola regionálního rozvoje 21.5.2015 v Praze Management rozvoje
VíceZávěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska
Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky vedoucí oddělení urbánní politiky
Výzkumné projekty s užitečnými výsledky pro obce a města metodika rozvoje inteligentních měst, územní dopady projektů, další výstupy výzkumných projektů TAČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František
VíceOrlová a Petřvald řídíme strategicky a společně
Orlová a Petřvald řídíme strategicky a společně Orlová a Petřvald řídíme strategicky a společně Projekt byl realizován v rámci 33. výzvy OP Zaměstnanost Prioritní osa Investiční priorita 4 Efektivní veřejná
VíceSociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra
Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VíceVýchodiska pro budoucí podobu regionální politiky
Východiska pro budoucí podobu regionální politiky MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Konference NS MAS ČR, z.s. Zvýšení kvality strategického plánování ve venkovském prostoru, 23. 11. 2016, Dvůr Králové
VíceOdborná praxe základní východiska
Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio
Vícejednání Rady města Ústí nad Labem
jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního
VíceKonference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování. 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014
République Hellénique Hellenic Republic 16CEMAT(2014)6Fin Konference Rady Evropy ministrů odpovědných za územní/regionální plánování 16. zasedání, Nafplio, 17. června 2014 REZOLUCE Č. 2 O PŘÍNOSU CEMAT
VíceVybrané aspekty kohezní politiky v regionech ČR. současnost a perspektivy
Vybrané aspekty kohezní politiky v regionech ČR současnost a perspektivy Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti Současnost kohezní politiky - Příklad implementace
VícePriorita IV. - Udržení transparentního systému financování sociálních služeb z rozpočtu MB a udržení metody KPSS
z rozpočtu MB a udržení metody KPSS Opatření IV. 1.: Udržení aktualizace transparentního systému rozdělování finančních prostředků. V současné době poskytuje město Mladá Boleslav finanční prostředky na
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro rozvoj NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro rozvoj 2009 2007/0228(CNS) 10. 6. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro rozvoj pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu směrnice Rady o podmínkách
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského
VíceEvropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace
Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož
VíceStrategický plán rozvoje MČ Praha-Libuš: příklad z praxe
Strategický plán rozvoje MČ Praha-Libuš: příklad z praxe Tematická sekce Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce 12. 5. 2011 Obsah příspěvku Úvod, představení konzultanta
VíceSpecialista marketingu
Specialista marketingu Specialista marketingu zajišťuje marketingové aktivity vycházející ze strategického plánu organizace, jejichž cílem je zviditelnění a propagace společnosti, produktů nebo konkrétní
VíceVÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva
VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ Analytická zpráva Analytická zpráva byla vytvořena ve spolupráci Centra občanského vzdělávání Masarykovy univerzity
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceEvaluace průřezových témat
KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností
VíceCZ.1.07/1.3.49/01.0002
Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde
VíceDOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odbor sociálních služeb a sociální práce DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 K REALIZACI ČINNOSTÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍCH ÚŘADECH TYPU II., TYPU III., ÚJEZDNÍCH A KRAJSKÝCH
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA Ukázka nové 360 zpětné vazby
www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Ukázka nové 60 zpětné vazby Monika Ukázková monikaukazkova@tcconline.cz. listopadu 206 ÚVOD Tato zpráva je výstupem 60 zpětné vazby, která byla realizována společností
VíceEvropa pro občany
Evropa pro občany 2007-13 Workshop k přípravě projektových žádostí 12.2.2009 Praha Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských záležitostí
VíceEHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež
EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka
VícePříklad: okresní správa
/ GENDER TOOLBOX Příklad: okresní správa Cílová skupina (-y): Řídící skupina pro GM, vedoucí pracovníci a pracovnice správy Cíl: Vytvoření implementační koncepce pro zavedení GM na okresní správě Metoda:
VícePosilování rodičovských kompetencí
Posilování rodičovských kompetencí Kristýna Jůzová Kotalová, Věra Bechyňová, Alžběta Candia Muňoz, Dagmar Kubičíková, Barbora Petránková, Lucie Smutková 14. 12. 2018 Praha Systémový projekt MPSV Systémový
VíceRada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en) 13375/14 PROCIV 77 JAI 688 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: 13013/14 Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
VíceStrategie rozvoje města a jeho inovační potenciál
Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál PhDr. Milan Turba Útvar rozvoje hl. m. Prahy Odbor strategické koncepce Smart specialisation strategies in Czech and Slovak Regions Brno, 14. května 2012
VíceVzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení
Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,
VíceStrategické plánování v obci proč a jak? Jana Kortanová 19. května 2011 Liberec
Strategické plánování v obci proč a jak? Jana Kortanová 19. května 2011 Liberec Obsah prezentace proč strategicky plánovat základní fáze strategický plán a jeho realizace vazba strategického plánu na územní
VíceMKC Praha, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016
MKC Praha, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016 OBSAH ZÁKLADNÍ DATA... 3 ŘÍDÍCÍ ORGÁNY SPOLEČNOSTI... 3 HLAVNÍ PŘEDMĚT ČINNOSTI... 4 AKTIVITY V ROCE 2016... 5 HOSPODAŘENÍ... 8 ROZVAHA VE ZJEDNODUŠENÉM ROZSAHU...
VíceStrategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)
Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a
VíceMODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN
MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,
VíceŘízení projektového cyklu. Fáze projektového cyklu
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Řízení projektového cyklu (PCM - project cycle management) Fáze projektového cyklu Řízení projektového cyklu Projektový
VíceAnalýza současného stavu institucionálního zabezpečení ochrany práv dětí
EHP-CZ04-BFB-1-018-01-2017 Konference projektu: Participace dětí a informovanost o jejich právech Analýza současného stavu institucionálního zabezpečení ochrany práv dětí Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D.
VíceCESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti
CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI Obsah prezentace Digitální Česko Nedotační opatření na podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací Národní plán pro gigabitovou společnost Digitální
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: COREPER/Rada Č. předchozího
Více