internetový portál autorské právo, softwarové patenty

Transkript

1 04. Webová stránka, internetový portál autorské právo, softwarové patenty Michal Černý, Ph.D.

2 Upozornění Tento text je určen pouze pro studijní účely studentů magisterského studijního programu oboru právo na Právnick vnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, zejména předmp edmětu Právo informačních technologií. Bez souhlasu autora nesmí být tento text veřejn ejně šířen ani využit k jinému účelu, než je výše uvedeno.

3 Témata Autorská činnost, Webová stránka, Používání stránky licenční smlouva, Internetový portál l a nakládání s ním, Protiprávn vní úkony Softwarové patenty

4 Autorská činnost Jedna z mála m činností,, která je právem neregulována na zvláš áštním m předpisemp Běžně není považov ována za podnikání Avšak taková argumentace není jedna jediná A podle mého m názoru n není správn vná.

5 Proč: Interpretace 2/1 ObZ odkaz na pojem podnikatele (podle 2/2 ObZ) Běžná interpretace 2/2 je taková, že e autorská činnost není zahrnuta pod ani jedno písmeno, p ale je tomu tak skutečně? 2/2/c ObZ: : Osoba, která podniká na základz kladě jiného než živnostenského oprávn vnění podle zvláš áštních předpisp edpisů,

6 Důsledky? Různý charakter právn vního vztahu Odlišná odpovědnost dnost za škodu Odlišný smluvní režim při p i vytvářen ení autorských děl l na zakázku zku

7 Webová stránka Autorské dílo - 2 AZ (Z 121/2000 Sb.) "dílo literárn rní a jiné dílo uměleck lecké a dílo d vědeckv decké,, které je jedinečným ným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli koli objektivně vnímateln matelné podobě včetně podoby elektronické,, trvale nebo dočasn asně,, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam". AZ uvádí příkladmo hlavní druhy autorských děl, d mezi které zařazuje azuje "dílo slovesné vyjádřen ené řečí nebo písmem, p dílo d hudební,, dílo d dramatické a dílo d hudebně dramatické,, dílo d lo choreografické a dílo d pantomimické,, dílo d fotografické a dílo d vyjádřen ené postupem podobným fotografii, dílo d audiovizuáln lní,, jako je dílo d kinematografické,, dílo d výtvarné, jako je dílo d malířsk ské,, grafické a sochařsk ské,, dílo d architektonické včetně díla urbanistického, dílo d užitu itého umění a dílo d kartografické".

8 Počíta tačový program Autorské dílo je i počíta tačový program, a to za podmínky, že e je původní ve smyslu vlastního tvůrčího výtvoru autora Na počíta tačové programy musíme me proto uplatňovat odlišná hlediska než na jiná autorská díla, neboť např.. program ve formátu html,, který plní úlohu vstupního rozhraní pro tzv. "vyhledáva vač" " na Internetu mám své funkce a strukturu dány d ny předem logikou věci v a v závislosti z na psychologii užíváníu stránky, po programové stránce se vnitřní strukturou nebude přílip liš lišit it od jiných "vyhledáva vačů", neboť musí obsahovat stejné základní struktury podle příslup slušného programovacího jazyka, kterým je zde html.

9 Tvůrčí přínos? Tvůrčí přínos nemůž ůže e spočívat pouze v myšlence výběru díla, d na kterém m by bylo provedeno plagiátorstv torství,, zkopírov rování zdrojového textu a pozměnění jedné nepodstatné části díla d (např.. uvedení nového označen ení "původce a kontaktních údajů ve webových stránk nkách").

10 Mechanická transofrmace Stejně nemůž ůže e být za tvůrčí přínos považov ována pouhá mechanická transformace díla d do jiného formátu - např. převedení hudebního ho díla d vyjádřen eného v digitáln lním m formátu CDA do jiného formátu zápisu z (např.. digitáln lní formát t mp3), neboť ji nemůž ůžeme považovat ovat ani za zapracování díla do jiného díla (ať již ve formě sborníku nebo citace), ani za nové dílo ve smyslu vlastního tvůrčího vyjádřen ení autora. Tato činnost nemůž ůže e být považovan ovaná ani za překlad p do jiného jazyka, neboť se u transformace jedná o činnost mechanickou, prováděnou opět t výpočetn etní technikou podle předem stanoveného formátu převodu, p a proto je zde tvůrčí prvek vyloučen.

11 Definice počíta tačového programu. AZ sám s m nedefinuje počíta tačový program, avšak ak můžeme jej charakterizovat jako cit. "soubor příkazů a instrukcí použitých přímo p nebo nepřímo v počíta tači. Příkazy P a instrukce mohou být napsané anebo vyjádřen ené ve zdrojovém m kódu k nebo ve strojovém kódu." du."[1] [1] Cit. Autorský zákon z SR (zákon 383/1998 Z.z.), citováno podle Gregušov ová,, D.: Počíta tačový program a právo, Univerzita Komenského Bratislava, 1999

12 Otázka zveřejn ejnění díla "Při i všech v způsobech uveřejn ejnění díla je z hlediska tohoto pojmu bezvýznamné,, zda se tak stalo na objednávku, anebo z vlastního popudu autora (viz např.. vydání díla vlastním nákladem autora aj.). Postačuje přitom p jen sama možnost, aby se veřejnost ejnost s dílem, d určeným podle autorovy vůle v k uveřejn ejnění, seznámila. Není také rozhodno,, zda se veřejnost ejnost s takto určeným dílem seznámí hromadně [naráz z více v individuáln lně (jmenovitě) neurčených ených osob], anebo postupně."."[1] [1] Cit.: Telec,, I.: Komentář k autorskému zákonu z 10 (zákon 35/1965 Sb.), in ASPI: (LIT)

13 Otázka vydání díla "vydání díla", jímžj se rozumí "zahájen jení oprávn vněného veřejn ejného rozšiřov ování rozmnoženin díla". Literatura se k otázce vydání "webové stránky" nevyjadřuje - tento pojem mám svůj j tradiční význam spíš íše e u děl d l literárn rních, fotografických apod., avšak ak svůj význam neztrácí ani pro webové stránky. Vydání webové stránka = den, kdy se s nín poprvé mohla veřejnost ejnost seznámit

14 Vznik ochrany dílad Autorskoprávn vní ochrana vzniká "prvním m vyjádřen ením m díla d v jakékoliv koliv vnímateln matelné podobě" ( 9 odst.1 AZ), tzn. např. dokončen ením m webové stránky. Podle čl. 5 Bernské úmluvy[1] se autorskoprávn vní ochrana poskytuje ve všech v ostatních státech tech smluvní unie založen ené Bernskou smlouvou v takovém m rozsahu, v jakém m domácí zákonodárství smluvních států poskytuje ochranu domácím autorům. [1] Plný název n zní: : Bernská úmluva o ochraně literárn rních a uměleckých děl d ze dne 9. záříz 1886, doplněné v Paříži i dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března b 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži i dne 24. července vyhláš ášená ve Sbírce zákonz konů jako Vyhláš áška Ministerstva zahraničních věcív 133/1980 Sb.

15 Území ochrany dílad V této t to souvislosti se při p úvahách o ochraně poskytované webovým stránk nkám m a další ším m počíta tačovým programům musíme me vyrovnat s otázkou interpretace současnosti uveřejn ejnění při i umíst stění programu na síťs Internet. Na tento problém m můžm ůžeme pohlížet ze dvou pohledů - z pohledu formáln lního, kterým je umíst stění na trh na území smluvního státu, tu, tedy např.. do národnn rodní domény ".cz cz" " nebo na server skutečně umíst stěný v některn kterém státu, tu, nebo pohledu materiáln lního, který akcentuje dostupnost díla d na území více smluvních států.

16 Dílo a jeho názevn Chráněn n je rovněž název díla, d a to proti parazitování Chráněny ny jsou rovněž názvy postav Ochrana názvu n postav je důled ležitá na Internetu z negativního hlediska. Vyhledáva vače e pracují na principu prohledávání obsahu souborů "html"" a katalogizaci nalezených údajů nebo klíčových slov. Z vývoje Internetu je známá praxe zneužívání jmen známých mých osobností (např.. hereček, ek, zpěva vaček apod.) k přilp ilákání pozornosti uživatelu ivatelů na stránky, které se jinak danou osobností vůbec nezabývají popř.. zabývají povrchně. Obdobná situace můžm ůže nastat neoprávn vněným ným přilp ilákáváním m pozornosti uživatelu ivatelů Internetu klamavým zadáním m klíčových slov se jménem postavy autorského díla d - např.. "James" Bond" " nebo "007".[1] [1] Pozn. autora: Jak jméno postavy "James" Bond", tak i "007" jsou názvy n postavy v literárn rních dílech d Iana Fleminga,, později zfilmovaných. Dosud poslední film s uvedenou postavou byl uveden do distribuce v ČR R pod názvem n "Dnes neumírej" (orig( orig.. "Die Another Day"), 2002 Metro Goldwyn Maer Studios Inc.

17 3 práva autora Autorské právo přiznp iznává autoru tři t i základnz kladní práva, a sice: Právo na autorství (na zveřejn ejnění díla nebo rozhodnutí o zveřejn ejnění díla), Právo na rozhodnutí užití díla a udělen lení svolení třetí osobě k užitu ití díla a Právo na autorskou odměnu (honorář).

18 Způsob zobrazení stránky Webová stránka tak můžm ůže e být prezentována na v různr zné podobě v závislosti z na zvoleném nastavení.. Jde o vlastnost internetových prohlížečů a ačkoliv a autor ve většinv ině případů nemůž ůže e zabránit některým n změnám, m, je jeho dílo chráněno no ve všech v zobrazitelných podobách. Dovolené strpění

19 Volná užití díla Volné užití je užitu itím m díla d a znamená v obecné rovině pouze tolik, že e pro osobní potřebu je kdokoliv oprávn vněn n užít u t autorské dílo tak, že: zhotoví rozmnoženinu, záznam z znam nebo napodobeninu autorského díla, d si nechá na objednávku zhotovit fotografickou nebo reprografickou technikou rozmnoženinu díla d na papír. r.[1] [1] Podle 30 odst.2 písm. p b) však v s výjimkou vydané hudební partitury

20 Volné užití díla se nevztahuje Volné užití díla pro osobní potřebu se podle 30 odst.1 vztahuje na díla d literárn rní,, hudební i zvukově-obrazov obrazová, nevztahuje se ale na počíta tačové programy a na elektronické databáze, či i na napodobeniny díla d architektonickou stavbou.

21 Problém m webové stránky Ustanovení 30 vylučuj ující z volného užitu ití díla počíta tačové programy vnáší do užitu ití webových stránek jeden zvláš áštní problém. Jde předevp edevším m o skutečnost, že webová stránka na síti s Internet je sama souborem a může e proto být považov ována za počíta tačový program svého druhu, ačkoliv a se dále d můžm ůžeme zabývat i otázkou, nakolik je při p i absenci legáln lní definice "počíta tačového programu" v AZ důled ležité zabývat se vnitřní strukturou programového souboru a komparací se souborem, který není programovým, nýbrž pouze datovým.

22 Běžná stránka s čistým textem můžm ůže e být také i jen pasivní, tzn. nemusí v nín být naprogramovaná žádná funkce, ovšem ve většinv ině dnešních stránek takové jednoduché funkce být naprogramovány ny mohou. Jde např.. o zobrazení písma, optimalizaci pro zjištěnou velikost obrazovky dotazem na počíta tač uživatele, animované prvky apod. Pokud totiž budeme webovou stránku považovat ovat a priori za počíta tačový program, pak jej nikdy nebude možno volně využít t a většina v činností uživatelů na Internetu spočívaj vající v prohlížen ení stránek bude pak uskutečň čňována na smluvním m základz kladě licenční smlouvy podle 46 a následujících. ch.

23 Licenční smlouva Licenční smlouva je zvláš áštní smluvní typ upravený v AZ. U licenční smlouvy právo užívat u dílo d vyplývá ze smluvního ujednání autora (nebo osoby vykonávaj vající autorova práva) a uživatele díla. d Na rozdíl l od zákonných z licencí upravených v 31 a násl.. je právn vním m titulem pro užíváníu díla shoda vůlív obou smluvních stran. Možnost dispozice s předmp edmětem smlouvy je podle zákona z poměrn rně široká - licence můžm ůže e být poskytnuta jako výhradní i nevýhradní,, omezená na určit ité způsoby užitu ití díla nebo bez takových omezení,, a dále d také v omezeném m nebo neomezeném rozsahu. Podle 46 také platí, že e není-li sjednáno no jinak podle 49 odst.2 AZ, pak se licence poskytuje jako úplatná,, tzn. autoru vzniká právo na odměnu za užitu ití díla.

24 Odměna nebo také úplata za poskytnutí licenčního práva je podle 49 podstatnou nálen ležitostí smlouvy. Pokud chybí ujednání o odměně,, pak je smlouva neplatná,, nejde-li o dva zvláš áštní případy, pady, které přímo AZ stanoví. Prvním m z nich je případ, p pad, kdy z jednání stran o uzavřen ení smlouvy vyplývá vůle uzavřít t licenční smlouvu i bez určen ení odměny nebo způsobu jejího výpočtu. V tomto případp padě pak autoru nálen leží odměna ve výši i obvyklé s ohledem na podmínky užitu ití díla, způsob etc.. Druhým případem, p padem, který je z hlediska tématu t této t to práce důled ležitější,, je pak uzavřen ení licenční smlouvy bezúplatn platné.. AZ tuto možnost upravuje v 49 odst.2 písm. p b), a to tak, že "strany ve smlouvě sjednají, že e licence se poskytuje bezúplatn platně". Licenční smlouva nemusí být uzavřena v písemnp semné formě,, ledaže e jde o licenci výhradní ( 46 odst.4 AZ). U licencí nevýhradních postačí ústní forma nebo také konkludentně uzavřen ená smlouva. Takové licence budou na Internetu nejčast astější.

25 Pokud se budeme zabývat teoretickým rozborem uzavřen ení licenční smlouvy na užíváníu webových stránek, pak prakticky jen velmi ojediněle dochází ke zobrazení zvláš áštních podmínek užití stránek před p jejich samotným zobrazením. Takové případy pady jsou většinou v omezeny pouze na ty stránky, na kterých by jejich obsah nebo zobrazení určit ité osobě pod určitou hranici mohlo být považov ováno za nelegáln lní

26 Pokud stránka obsahuje alespoň nějaké licenční podmínky, pak je možné jejich obsah přijmout p mlčky, tedy konkludentním m jednáním. Přijetí těchto podmínek můžm ůžeme předpokládat, dat, neboť opak by vedl k jednoznačnému závěru z ve smyslu užíváníu díla bez platně uzavřen ené licenční smlouvy. Drobný problém m můžm ůže e nastat, pokud daná stránka žádné takové ujednání neobsahuje a ani není možno takový závěr z r dovodil interpretací jejího obsahu (např.. z textu "Tato stránka vznikla díky mému m mu nadšen ení a je určena k volnému a bezplatnému použit ití všem, kteří se zajímaj mají o mobilní telefony Siemens"). Nemá-li stránka nka žádné takové ujednání,, pak jen těžt ěžko můžeme interpretovat vůli v autora směř ěřující k uzavřen ení licenční smlouvy, neboť chybí subsidiárn rně aplikovatelná ustanovení.. Situace by byla jednodušší šší,, kdyby počíta tačové programy nebyly výslovně vyloučeny z volného užitu ití díla v 30.

27 Odměna nemusí spočívat pouze v penězích, v teoretické rovině by mohla spočívat i ve směně za jiné plnění hmotné povahy. Od těchto t úvah nás n s již jen drobný krůč ůček dělíd od jiného plnění nehmotné povahy, kterým můžm ůže e být "strpění zobrazení reklamního sdělen lení v autorském m díle". d Z hlediska zákazu z šířen ení nevyžádan dané reklamy podle 2 odst.1 písm. p e) zákona z 40/1995 Sb. bude důled ležité, aby ke zobrazení reklamy nedošlo dříve, d než je načten obsah autorského díla d nebo zobrazen návrh n licenčních ch podmínek či i licenční smlouvy.

28 Bezúplatn platné zákonné licence Citace, Katalogová licence, Užití díla umíst stěného na veřejn ejném m prostranství, Úřední a zpravodajská licence, Užití díla v rámci r občanských a nábon boženských obřad adů a v rámci r školního představení, Užití školního díla, d Právo oprávn vněného uživatele u souborného díla d za účelem přístupu p k jeho obsahu, Právo knihovny, archivu nebo jiného nevýděle lečného kulturního či vzdělávac vacího zařízen zení na pořízen zení rozmnoženiny díla d pro archivní a konzervační účely, Právo osob dle předchozp edchozího bodu na půjčovp ování nebo pronájem originálu nebo rozmnoženiny, Právo vlastníka originálu nebo rozmnoženiny díla d fotografického nebo výtvarného k bezplatnému vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla. d

29 Užití díla podle 58 - díla zaměstnaneck stnanecká a zhotovená na objednávku Odstoupení od smlouvy mám podle 351 ObZ za následek zánik z všech v práv v a povinností ze smlouvy a všechna nabytá plnění musí být vzájemn jemně vrácena. Od smlouvy lze odstoupit kromě případů vymezených ve smlouvě také z důvodu d prodlení dlužníka či i věřv ěřitele ( ( 345 a násl. ObZ, 517 a násl.. OZ). V této t to souvislosti musíme me upozornit na otázku právn vní úpravy 58 odst.8 AZ, podle kterého "práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstz stávají skončen ením m právn vního vztahu podle odstavce 1, popřípad padě podle odstavce 7 nedotčena." ena."

30 odměna autora je u pravých zaměstnaneckých děl l (tj. u autorských děl d l vytvořených zaměstnancem podle pracovního práva) konzumována na mzdou, u nepravých zaměstnaneckých děl d l podle odst.7 je odměna za autora součást stí ceny za vytvořen ení díla. Pokud by nedošlo k uhrazení této to ceny, pak by se autoru nedostalo jeho majetkového práva a na straně objednatele by došlo k bezdůvodn vodnému obohacení.

31 Internetový portál l a nakládání s nímn Co je to internetový portál? Jakou mám povahu?

32 Složky portálu Popis: Hmotná + nehmotná složka Hmotná složka je zastupitelná,, nehmotná složka je nezastupitelná!

33 Právn vní zařazen azení portálu Podnik / část podniku? (podnik je věc v hromadná ex lege) Databáze? Jiná věc c hromadná

34 Jeden portál l můžm ůže e být považov ován n zárovez roveň za část podniku, databázi či i jinou věc v c hromadnou. CZ právo zná i věci v nehmotné povahy. CZ právo ovšem nedefinuje věc v c hromadnou -> literatura ovšem odkazuje na ABGB

35 Omezení? Nakládání s portálem můžm ůže e omezit zákon z např.. portály orgánů veřejn ejné moci res extra commercium (Z 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejn ejné správy) U soukromých portálů možnost nakládání není omezena, musí však být dodržena příslup slušná pravidla

36 Omezení? Nesmí být porušena práva pořizovatel izovatelů databáze (avšak ak je-li databáze vytvořen ená na objednávku, je v obdobném m režimu, jako autorské dílo na objednávku) ObZ - 67a ochrana společníků nová obecná formulace (Z 554/2004 Sb.) zaručuje uje ochranu pro vešker keré možnosti nakládání s portálem

37 De lege ferenda Situace ovšem není ideáln lní,, v rámci r rekodifikace se nabízí řešení v opětovn tovném m zakotvení věci hromadné do českého právn vního řádu

38 Softwarové patenty Softwarový patent = patent počíta tačově implementovaného vynálezu (computer implemented inventions) V USA jsou softwarové patenty poskytovány, v evropských zemích nikoliv

39 Příklad 1-click1 patent Tento vynález byl přihlp ihlášen amazon.com Patent byl v USA udělen: 5,960,411, na Method and system for placing a purchase order via a communications network. Podstata vynálezu spočívá:

40 Citace nároku n 1 z patentu.. 1. A method of placing an order for an item comprising: under control of a client system, displaying information identifying the item; and in response to only a single action being performed, sending a request to order the item along with an identifier of a purchaser of the item to a server system; under control of a single-action ordering component of the server system, receiving the request; retrieving additional information previously stored for the purchaser identified by the identifier in the received request; and generating an order to purchase the requested item for the purchaser identified by the identifier in the received request using the retrieved additional information; and fulfilling the generated order to complete purchase of the item whereby the item is ordered without using a shopping cart ordering model. Celkem patent obsahuje 26 patentových nárokn roků

41 Spory a důsledkyd Příklad: Amazon.com žaloval Barnes&Noble (bn.com) za neoprávn vněné využit ití patentu Možné výsledky a důsledky d těchto t sporů: A) Soud poskytne ochranu patentu -> zvýšen ení nákladů (licenční poplatky za využit ití) --> 1) zdražen ení software NEBO 2) nemožnost nost jejich využit ití = zpomalení vědecko-technického ho pokroku B) Soud neposkytne ochranu patentu např.. z důvodu d konfliktu s veřejným ejným zájmem z = soft.patenty jsou k ničemu

42 Softwarové patenty v EU? 2002/C 151 E/05 Návrh Směrnice EP a Rady o patentovatelnosti počítačověimplementovaných vynálezů Důvody sjednocení praxe v členských státech, EPU udělil cca patentů na takové vynálezy, členské státy nejsou jednotny, (UK) HMPO clarity but status quo EP zamítl návrh (pro zamítnutí hlasovalo 648 z 680)

43 Stávaj vající evropský patent a komunitárn rní patent v budoucnu Evropský patent - uděluje EPO se sídlem s v Mnichově, EPO není úřadem EU Evropský patent je v podstatě svazek národnn rodních patentů,, po udělen lení musí být provedena ještě validace u národních úřadů Diskuze k budoucí politice komunitárn rního patentu (od ledna 06 do ), výsledky v červnu 06 Není vyloučena opětovn tovné otevřen ení otázky softwarových patentů