ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, BRNO ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE KONCEPT

Transkript

1 ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, BRNO ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE KONCEPT OBJEDNATEL: MĚSTO MODŘICE POŘIZOVATEL: MěÚ ŠLAPANICE, ODBOR VÝSTAVBY, ODD. ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PAMÁTKOVÉ PÉČE VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ: ING.ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZELEŇ: RNDr. JOSEF GLOS, ING. DRAGA KOLÁŘOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA: SVATAVA POLÁKOVÁ DOPRAVA: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, ENERGETIKA, PLYNOFIKACE: ING. NOVOTNÁ, ING. OPAT DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL jr., ING. GABRIELA KOŠŤÁLOVÁ ZÁŘÍ 2009 TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN MĚSTEM MODŘICE A JIHOMORAVSKÝM KRAJEM

2 ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE - KONCEPT SEZNAM PŘÍLOH TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST 1 Ţ Výkres základního členění území měřítko 1 : M Výkres základního členění území měřítko 1 : Výkres základního členění území měřítko 1 : Ţ Hlavní výkres měřítko 1 : M Hlavní výkres měřítko 1 : Hlavní výkres měřítko 1 : Ţ Doprava měřítko 1 : M Doprava měřítko 1 : Doprava měřítko 1 : Vodní hospodářství měřítko 1 : Energetika měřítko 1 : Ţ Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace měřítko 1 : M Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace měřítko 1 : Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace měřítko 1 : 5 000

3 ÚP MODŘICE OBSAH - KONCEPT TEXTOVÁ ČÁST 2

4 OBSAH 1 Vymezení zastavěného území Koncepce rozvoje území obce, ochrany rozvoje jeho hodnot Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systém sídelní zeleně Urbanistická koncepce Vymezení zastavitelných ploch Vymezení ploch přestavby Návrh ploch bydlení Systém sídelní zeleně Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování Koncepce dopravní infrastruktury Koncepce vodního hospodářství Koncepce energetických zařízení a spojů Koncepce nakládání s odpady Koncepce občanského vybavení Koncepce veřejných prostranství Koncepce uspořádání krajiny Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením hlavního vyuţití Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšná opatření Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšná opatření Plochy pro asanace Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení moţného budoucího vyuţití, včetně podmínek pro jeho prověření Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich vyuţití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty pro pořízení územní studie... 51

5 ÚP MODŘICE OBSAH - KONCEPT 12 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich vyuţití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č Stanovení pořadí změn v území etapizace Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které můţe vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojených

6 ÚZEMNÍ PLÁN 1 Vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo nově vymezeno v souladu s 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územní plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ) ve výkrese č. 2 (Hlavní výkres) k Hranice zastavěného území je vyznačena ve všech výkresech grafické části. 2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany rozvoje jeho hodnot Řešené území je vymezeno katastrálním územím města Modřice V maximální míře je chráněno kulturní a architektonické dědictví města. Zachována je stávající urbanistická a architektonická struktura a kompozice města Nově navrţené plochy tuto strukturu zohledňují. Respektováno je stávající rozloţení funkčních ploch města Modřice. Regulační zásady výstavby funkční i prostorové jsou stanoveny s ohledem na zachování estetické úrovně obrazu sídla, odpovídající svému umístění v urbanistické struktuře. Město má v současné době cca obyvatel, dá se předpokládat nárůst na obyvatel v časovém horizontu 15 let. Vzhledem k situování sídla leţícího na rozvojových osách, na celostátní ţelezniční trati, v blízkosti Brna je ve městě zájem o výstavbu rodinných domů. Reálný předpoklad je výstavba cca 80 rodinných domů a cca 60 bytů v bytových domech v časovém horizontu 15 let. 3 Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systém sídelní zeleně. 3.1 Urbanistická koncepce Navrţené plochy navazují na plochy se stejným nebo podobným funkčním vyuţitím a doplňují je tak, aby vznikl komplexní ucelený útvar. Plochy výroby situované v obytném území jsou navrţeny k přestavbě. Vícepodlaţní městská zástavba plochy bydlení hromadného (BH) jsou navrţeny na místě přestavby, doplňují a rozšiřují stávající sídlištní zástavbu. Soustředěná nová výstavba bydlení individuálního (BI) naváţe na rozestavěnou lokalitu v ulici Masarykova. Nově je navrţena plocha v lokalitě Zahrádky. Pouze jednotlivými objekty jsou v návaznosti na obdobné stavby dotvořeny lokality Bobrava, U hřiště a v ulici Prusinovského. Smíšené obytné plochy tvoří centrální část Modřic. Nově jsou v návaznosti na smíšené území v ulici Tyršově a doplňují proluku v ulici Brněnské. Plochy pro veřejnou občanskou vybavenost (OV) a komerční zařízení (OK) respektují stávající zařízení a plochy navrţené ÚPNSÚ a jeho změnách. Koncepce rozvoje je zaloţena na snaze o dokomponování výrazného prostředí u křiţovatky dálnice a dořešení přestavbového území v areálu Cihelny. Navrţena je plocha pro moţné rozšíření mateřské školy a pro dům sociálního penzionu. V okrajových částech řešeného území bude podporováno soukromé podnikání ve sféře občanské vybavenosti. Rozšířeny jsou plochy pro sport (OS) návrhem víceúčelové sportovní haly s krytým bazénem, a doplněním menších hřišť 5

7 Navrţené plochy průmyslové výroby (VP) jsou na severním okraji katastru a na jiţním okraji katastru v návaznosti na historické průmyslové zóny. Dále budou maximálně vyuţívány stávající významné areály. Plochy drobné výroby (VD) doplňují území u bývalého zemědělského areálu v ulici Havlíčkova a v západní části Modřic v návaznosti na stávající plochy výroby v ulici Tyršově. Plochy smíšené výrobní (SP) jsou navrhovány v ulici Tyršově v návaznosti na smíšené obytné území. V těchto plochách nebude provozována činnost, která můţe jakkoliv negativně ovlivnit okolí. Přestavbové plochy průmyslových lokalit mezi obytnou zástavbou budou vyuţity pro bydlení v bytových domech, smíšenou obytnou plochu a pro hromadné parkování patrové garáţe. Zvláštní pozornost je třeba věnovat úpravám historické zástavby (SO1) v okolí náměstí Svobody. Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) jsou navrţeny v návaznosti na areál Pod Kaštany, u řeky Bobravy a u soutoku Moravanského potoka a ramene Staré řeky. Velké plochy pro hromadnou rekreaci jsou navrţeny na severovýchodním okraji katastrálního území, kde by měly navázat na uvaţovaný přírodní rekreační areál Holásecká jezera. Systém krajinné zeleně (NS) je v prvé řadě kolem výrobních areálů a dále na špatně zemědělsky obhospodařovatelných plochách, vzniklých při alternativním řešení komunikací. Navrţeno je základní prostorové uspořádání zastavěného území s výškovým omezením zástavby bydlení nízkopodlaţního individuálního, městského (BI) do max. 2 nadzemních podlaţí (dále jen NP ) v plochách rodinných domů, max. 3 NP v plochách bydlení BI u bytových domů. Výšková hladina bytových domů v plochách hromadného bydlení (BH), dále objektů občanského vybavení a objektů výroby je specifikována pro jednotlivé lokality. Koeficient zastavění pozemků u výstavby rodinných domů se liší podle podrobnějšího funkčního vyuţití a podle umístění v krajině. 3.2 Vymezení zastavitelných ploch vysvětlení zkratek: RD rodinný dům, BD bytový dům, ÚP územní plán; ÚPNSÚ územní plán sídelního útvaru, var.z varianta Želešická konceptu ÚP, var.m varianta Modřická konceptu ÚP, var.0 varianta Nulová konceptu ÚP, Z1 změna ÚPNSÚ č.1 (apod.) PLOCHY BYDLENÍ varianty Z, M, 0 název lokality číslo plochy změna ÚP max. počet RD var.z var.m var.0 počet BD počet bytů v RD počet bytů v BD poznámka nízkopodlaţní obytná zástavba Masarykova BI b Bobrava BI b část plochy BI b (1)* 3 (6)* *alternativa BD místo RD BI b Zahrádky BI b BI b5-20* - - (25)* - *alternativa BI b celkem

8 vícepodlaţní obytná zástavba Komenského BH b celkem smíšená obytná zástavba Tyršova SO s SO s Brněnská SO s Saromex SO s celkem Modřice celkem PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ varianty Z, M, 0 název lokality číslo plochy změna ÚP poznámka Sadová OV o1 ÚPNSÚ mateřská škola Nádraţní OV o2 - sociální sluţby Cihelna OK o3 - obchodně-zábavní centrum Svratecká OK o4 ÚPNSÚ komerce U dálnice Za Sokolovnou OK o5 Z3 obchodní areál OK o6 Z3 administrativa OS o7 ÚPNSÚ sportovní hala s krytým bazénem OS o8 - sportovní hřiště PLOCHY VÝROBY A SKLADŮ varianty Z, M, 0 název lokality číslo plochy změna ÚP poznámka Za Kovolitem VP v1 Z4 jihovýchod VP v2 Z3 VD v3 ÚPNSÚ Tyršova VD v4 Z1 VP v5 Z1 Havlíčkova VD v6 Z3 U vlečky VD v7 Z2 firma Ptáček VP v8-7

9 PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ varianty Z, M, 0 název lokality číslo plochy změna ÚP poznámka SP p1 Z5 Tyršova SP p2 Z1 SP p4 - Brněnská SP p3 - PLOCHY DOPRAVY varianty Z, M, 0 název lokality číslo plochy změna ÚP účel poznámka Masarykova D 50 ÚPNSÚ hromadné garáţe Nádraţní D 51 - hromadné garáţe Za Humny D 53 Z4 řadové garáţe pouze var. Ţ 3.3 Vymezení ploch přestavby název lokality index záměru označení plochy účel poznámka PO 1 D 51 hromadné garáţe Fruta BH b8 bytové domy BH bytové domy rezerva Cihelna PO 2 OK o3 obchodně-zábavní centrum Saromex PO 3 SO s4 smíšená obytná plocha 3.4 Návrh ploch bydlení Základem urbanistické koncepce v oblasti bydlení je: Město nebude výrazně rozšiřovat plochy bydlení na plochách kvalitní orné půdy. Doplněny budou rozestavěné lokality v ul.masarykova, Bobrava a Pančochy. Nové lokality bydlení v rodinných domech (BI) jsou navrţeny v souladu s dlouhodobým záměrem v lokalitě Zahrádky. Plocha pro výstavbu bytových domů (BH) je navrţena v přestavbovém území na místě zchátralých objektů bývalé Fruty. Plochy smíšené obytné (SO) jsou navrţeny na místě zahrádek v ulici Tyršova a v proluce v ul. Brněnská, dále na místě přestavby firmy Saromex. 8

10 3.5 Systém sídelní zeleně Plochy systému sídelní zeleně jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro zachování a rozvoj zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách. Zahrnují zejména: ZP plochy veřejných prostranství zeleň parků NS plochy smíšené nezastavěného území významnější pozemky ochranné a izolační zeleně nezačleněné do jiných typů ploch a plochy v zastavěném území, převáţně v návaznosti na nový systém pozemních komunikací RZ zeleň v zahrádkářských lokalitách, propojení se zastavěným územím města Základem urbanistické koncepce v oblasti sídelní zeleně je: Rozvoj zeleně ve stávajících plochách parkových úprav. Posílení zeleného pásu podél komunikací, zejména u navrhovaných, a kolem ploch výroby. V nově navrhovaných plochách rodinných domů ponechání dostatečného prostoru pro výsadby stromořadí. 4 Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování 4.1 Koncepce dopravní infrastruktury Rozvoj dálniční sítě v jihomoravském kraji výrazně ovlivňuje k.ú. Modřic. Návrh rychlostní silnice R52 a jihozápadní tangenty jsou limitující pro komunikační síť v Modřicích i řešení obsluhy Modřic veřejnou hromadnou dopravou. Koncept ÚP Modřice je předkládán ve 3 variantách, odpovídajících alternativním řešením připravovaných Zásad územního rozvoje JMK (ZÚR). Jedná se o následující varianty ÚP Modřice: o o varianta Ţelešická (Z), s vedením R52 po k.ú. Ţelešice varianta Modřická (M), s vedením R52 po k.ú. Modřice severovýchodně od vrchu Vajgl o varianta Nulová (O), s vedením R52 v trase současné I/52 a R/52 Řešení dálniční sítě, tj. sítě rychlostních silnic a dálnic je pro jednotlivé varianty ÚP Modřice následující: o o o Varianta Z - Ţelešická Tato varianta je variantou základní. Silnice R52 je vedena západně od k.ú. Modřice v trase tzv. německé dálnice. S dálnicí D2 je propojena jihozápadní tangentou, která je vedena jiţně od zastavěného území Modřic přes okraj průmyslové zóny Modřicejihozápad. Toto řešení umoţňuje přímé napojení Modřic na dálniční síť, tj. síť rychlostních silnic a dálnic. Varianta M - Modřická Silnice R52 je vedena v trase přimknuté k Modřicím severovýchodně od vrchu Vajgl. S dálnicí D2 je propojena jihozápadní tangentou, která je vedena jiţně od zastavěného území Modřic a zasahuje do průmyslové zóny Modřice-jihozápad. Toto řešení neumoţňuje přímé napojení Modřic na dálniční síť, tj. síť rychlostních silnic a dálnic. To je suplováno závleky prostřednictvím sítí silnic II. a III. třídy vedených přes celé území Modřic. Varianta 0 - Nulová Zachovává se současná trasa silnice I/52 ve formě rychlostní silnice R52. To znamená výrazné omezení připojení území. Sinice se rozšiřuje na 6 pruhů, coţ vede ke zrušení tramvajové trati v její ose. S dálnicí D2 je R52 propojena rekonstruovanou silnicí II/152, která bude suplovat tzv. jihozápadní tangentu ve čtyřpruhovém uspořádání. Křiţovatka se silnicí II/152 zasahuje do průmyslové zóny Modřice-jihozápad. 9

11 Silnice I. třídy I/52 je ve variantách Ţelešické i Modřické zachována a do kategorie I. tříd je převeden i úsek na Rajhrad. Ve variantě Nulové je silnice I/52 převedena do sítě rychlostních komunikací a zkapacitněna. Silnice II. třídy II/52 je ve variantě Ţelešické zachována v současné stopě, ve variantách Modřické a Nulové je překládána směrem jiţním. Silnice III. třídy navazují a doplňují navrţenou síť silnic vyšších kategorií. o o o Ve všech variantách je navrhováno vymístění těchto silnic z centrální části Modřic prostřednictvím severovýchodního a severozápadního obchvatu města. Do sítě silnic III. třídy je zařazováno i komunikační propojení od Moravan přes logistický a průmyslový areál Modřice-jihozápad a Bobravu k Rajhradu. Nové propojení je navrhováno východně od ţelezniční trati přes průmyslovou zónu Modřice-jihovýchod do Popovic. Silnice II. a III. třídy tvoří spolu s významnými místními komunikacemi základní komunikační skelet obce. Pro pěší dopravu jsou navrţeny nové samostatné komunikace: o o ve všech alternativách je to propojení ţelezničního nádraţí jako terminálu IDS s východní částí města západně od ţeleznice a silnice I/52, ve variantách Ţelešické a Modřické je navrţeno propojení tramvajové smyčky s obytným územím u sportovního areálu prostřednictvím lávky přes ţelezniční trať. Navrţena je vycházková pěší trasa s vyuţitím stávajících místních a účelových komunikací; vyuţít ji lze i pro provoz cyklistů. Cyklistická doprava bude vyuţívat stávajících cyklotras, doplněných o trasy nové. Navrhována je přeloţka cyklotrasy č. 4 (trasa Euro-velo) mimo kontakt s čistírnou odpadních vod. Doprava v klidu (parkování a garáţování vozidel) je řešena pro stupeň motorizace 1 : 2,5. Vyuţívány jsou stávající odstavné a parkovací plochy doplněné o parkovací domy a nová parkoviště. Všechny nové obytné objekty musí být vybaveny min. 1 odstavnou plochou pro 1 bytovou jednotku. Všechny komerční, výrobní a skladovací areály musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. Navrţeny jsou nové místní komunikace funkční skupiny C a D1 pro dopravní obsluţnost nových lokalit bydlení. Stávající místní komunikace budou šířkově a směrově upraveny pouze v nezbytné míře. Veřejnou hromadnou dopravu osob bude i nadále tvořit doprava ţelezniční, tramvajová i doprava autobusová, zařazená do integrovaného systému přepravy osob v Jihomoravském kraji (IDS JMK). o ve všech alternativách je navrţena nová tramvajová trať z Brna-Přízřenic k ţelezničnímu nádraţí, kde bude jediný přestupní terminál IDS o o o ve variantách Ţelešické a Modřické je zachována tramvajová trať od brněnského Ústředního hřbitova, ve variantě Nulové se tato trať ruší trasy autobusové dopravy jsou navrhovány tak, aby projíţděly terminálem IDS u nádraţí ve variantě nulové je zrušená tramvajová doprava nahrazována dopravou autobusovou po souběţných komunikacích 10

12 Analýza silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb alternativních řešení Varianta Ţelešická silné stránky slabé stránky příleţitosti hrozby trasa rychlostní silnice R52 prochází mimo katastrální území Modřic, coţ umoţňuje: o zachovat kvalitní krajinné a přírodní prostředí v západní části katastru o plochy bydlení se mohou rozvíjet v západním části území o menší zábor ZPF komunikační síť silnic II. a III. třídy i místních komunikací v Modřicích má přímé napojení na síť rychlostních komunikací (dálniční síť) větší dopravní zatíţení v ose lokality Zahrádky (absence souběţné silnice III. třídy) větší dopravní zatíţení na silnici II/152 (absence její přeloţky do souběţné polohy jiţním směrem) asanace průmyslových objektů v trase jihozápadní tangenty nově navrhované přeloţky či novostavby silnic III. třídy umoţňují do výhledu další urbanizaci území zřízení krátké estakády na severovýchodním obchvatu umoţní kontinuální napojení jiţní části regionálního biocentra Soutok na regionální biokoridor vedený podél řeky Svratky a bezkolizní vedení cyklostezky z podhledu efektivity (dělby přepravní práce vytíţenosti silnic) připravovaných staveb dálniční sítě je hodnocena tato varianta méně výhodně a je riziko, ţe nebude vyššími správními jednotkami akceptována přímé napojení na dálniční síť získává průmyslová zóna jihozápad (CTP) Modřice nejsou uzavřeny v nadřazeném dopravním systému napojení Modřic na vyšší dopravní systém moţnost (rychlostní komunikace a dálnice) bez hrubého zásahu do stávajícího funkčního systému Modřic dopravní zátěţ na páteřní silnici I/52 se nebude zvyšovat 11

13 Varianta Modřická silné stránky slabé stránky příleţitosti hrozby přeloţka silnice II/152 do souběţné polohy (jiţním směrem) o znamená výrazné sníţení dopravního zatíţení jiţní části Modřic o umoţní přímé napojení na opuštěnou trasu této komunikace jako komunikace místní komunikační síť silnic II. a III. třídy i místních komunikací v Modřicích ztrácí částečně přímé napojení na síť rychlostních komunikací (dálniční síť) likviduje se přímé napojení na dálniční síť průmyslové zóny jihozápad (CTP) trasa rychlostní silnice R52 prochází v relativní blízkosti zastavěného území katastrálním územím Modřic, coţ znamená: o zhoršení a částečnou likvidaci kvalitního krajinného prostředí v západní části katastru řešení sítě rychlostních silnic (křiţovatky R52 a jihozápadní tangenty) umoţňuje úpravu, která by přímo napojila silnici II/152 nově navrhované přeloţky či novostavby silnic III. třídy umoţňují do výhledu další urbanizaci území zřízení krátké estakády na severovýchodním obchvatu umoţní kontinuální napojení jiţní části regionálního biocentra Soutok na regionální biokoridor vedený podél řeky Svratky a bezkolizní vedení cyklostezky ztráta atraktivity Modřic pro nové i stávající obyvatele definitivní likvidace nejkvalitnějšího přírodního prostředí v Modřicích poškození krajinného panoramatu a pohledu na Modřice s kostelem a okolní krajinou z vrchu Vajgl obtíţná průchodnost krajiny v západní a jiţní části katastru zvýšená frekvence dopravy vyvolá další zhoršení ţivotního prostředí, kde zhoršená kvalita ţivotního prostředí je deklarována jiţ pro současný stav o omezení přístupnosti přírodního zázemí města o likvidaci lokálního biokoridoru propojení lokality Haldy a Ţelešického hájku o výrazné omezení ploch bydlení v západní části území o větší zábor ZPF o větší dopravní zatíţení v lokalitě Zahrádky, kterou vede trasa pro napojení průmyslové zóny Modřice jihozápad asanace průmyslových objektů v trase jihozápadní tangenty k rozvoji města zbývají pouze plochy v záplavovém území ve východní části katastru 12

14 Varianta Nulová silné stránky slabé stránky příleţitosti hrozby zachování kvalitního krajinného a přírodního prostředí v západní části katastru plochy bydlení se za určitých technických opatření mohou rozvíjet v západní části území nezvyšuje se výrazně zábor ZPF napojení na dálniční síť získává průmyslová zóna jihozápad (CTP) Modřice nejsou uzavřeny v nadřazeném dopravním systému napojení Modřic na vyšší dopravní systém moţnost (rychlostní komunikace a dálnice) bez hrubého zásahu do stávajícího funkčního systému Modřic silnice II/152 v odsunuté poloze zastává funkci jihozápadní tangenty zátěţ hlukovými emisemi se výrazně zvyšuje podél rychlostní silnice R52 v celém území Modřic i podél západní části silnice II/152 rozšíření stávající silnice I/52 na šestipruhovou silnici R52 likviduje o připojení ostatní silniční sítě v úseku mezi silnicí II/152 a dálnicí D1 v Brně o tramvajovou trať v ose této silnice nutnost vybudování silnic III. třídy jako souběhu s R52 asanace objektů v souvislosti s rozšířením R52 a budováním doprovodných silnic III. třídy řešení sítě rychlostních silnic (křiţovatky R52 a jihozápadní tangenty) umoţňuje úpravu, která by přímo napojila silnici II/152 nově navrhované přeloţky či novostavby silnic III. třídy umoţňují do výhledu další urbanizaci území ztráta atraktivity Modřic pro nové i stávající obyvatel zhoršení obsluhy veřejnou hromadnou dopravou obtíţná propojení částí Modřic, oddělených rychlostní silnicí R52 zvýšená frekvence dopravy vyvolá další zhoršení ţivotního prostředí, kde zhoršená kvalita ţivotního prostředí je deklarována jiţ pro současný stav severovýchodní obchvat v úrovni terénu omezuje vybudování regionálního biocentra, přerušuje cyklostezku i bezkolizní přístup k vodní nádrţi 4.2 Koncepce vodního hospodářství Zásobování vodou je řešeno z Brněnské městské vodovodní sítě. Stávající vodovod lze jako systém povaţovat za vyhovující, jeho dimenze postačuje i pro návrhové plochy. Nově navrhované plochy bydlení a výroby budou napojeny na stávající vodovodní řady. Zásobování vodou nově navrţené zóny komerce (OK o5, o6) je navrţeno z vodovodního řadu napojeného na brněnské městské části Holásky a Chrlice. V řešeném území je několik tlakových pásem. V případě zástavby nad kótou 225 m n.m. budou doplněny automatické tlakové (AT) stanice. 13

15 Odkanalizování města na většině území je oddílnou kanalizační sítí. Splaškové vody jsou odvedeny vody na čistírnu odpadních vod pro město Brno v Modřicích, dešťové vody do recipientů dešťové vody. Nová kanalizace je navrhována jako oddílná. Některé nové plochy budou odkanalizování řešit výtlakem pomocí čerpacích stanic. Ve stávajících i návrhových lokalitách budou prováděna opatření pro maximální vsakování dešťových vod (např. nezpevněnými plochami, retenčními nádrţemi apod.). Nenavrhují se ţádné zásahy do vodních toků. Vodní toky Svratka a Bobrava mají vyhlášena záplavová území, která se dotýkají zastavěného území obce. Koncepce vodního hospodářství je shodná pro všechny alternativy řešení územního plánu. 4.3 Koncepce energetických zařízení a spojů Řešeným územím ve směru východ - západ procházejí trasy nadzemního vedení velmi vysokého napětí (VVN) 400 kv, 220 kv a 110 kv. S novou výstavbou se neuvaţuje. Nevznikají tedy ani nároky na územní rezervy. V souvislosti s navrţeným dopravním řešením budou provedeny úpravy stávajících vedení a případně drobná korekce trasy či umístění podpěrných bodů. U stávajících tras vedení vysokého napětí (VN), které omezují vyuţití navrhovaných ploch, je moţné provést úpravu tras vedení vysokého napětí (VN). Rekonstruována bude část vedení VN 161. Nové vedení VN je navrţeno v souběhu se stávajícím VN 165 v návrhové ploše u dálnice D2 naproti Olympii. Zásobování elektrickou energií je řešeno ze stávajících transformačních stanic s případnou výměnou transformátorů a vybudováním dalších transformačních stanic celkem 22 TSN. Východně od města prochází řešeným územím vysokotlaký (VTL) plynovod. Přes dvě vysokotlaké (VTL) regulační stanice jsou napojeny středotlaké (STL) rozvody ve městě a napojení obchodních areálů. Rozvodná plynovodní síť je provedena formou středotlakých a nízkotlakých rozvodů. Tento systém zůstává zachován. Rozvojové plochy budou zásobovány plynem napojením na středotlaké (STL) plynovodní rozvody ve městě. Kabelová telefonní síť bude rozšiřována i do lokalit nové výstavby. Koncepce energetických zařízení a spojů je shodná pro všechny alternativy řešení územního plánu. 4.4 Koncepce nakládání s odpady V oblasti nakládání s odpady bude pokračováno ve svozu a likvidaci komunálního odpadu stávajícím způsobem. Sběrný dvůr zůstává na okraji průmyslové zóny v ul.tyršova. Na území města zůstávají firmy STAPO třídění stavební suti a firma Gansenwinkel odvoz a likvidace odpadů. 4.5 Koncepce občanského vybavení Občanské vybavení je většinou stabilizované, je ve vyhovujícím rozsahu a takto bude zachováno i pro návrhové období. Vyšší občanské vybavení bude i nadále vyuţíváno v Brně. 14

16 Navrţené plochy občanské vybavenosti a plochy pro sportovní vybavenost a rekreaci veřejná infrastruktura Navrţena je plocha pro rozšíření mateřské školy v souladu s předchozí ÚPD. Navrţena je plocha pro penzion se sociálními sluţbami. Navrţeno je vybudování víceúčelové sportovní haly s krytým bazénem v souladu s předchozí ÚPD. V návaznosti na stávající sportovní areál je navrţeno doplnění hřišť pro malé sporty i pro sporty rekreační pro veřejnost. Navrţeny jsou plochy pro rekreační sport veřejnosti a dětská hřiště v lokalitě Pod kaštany a u řeky Bobravy. U ramene Staré řeky jsou navrţeny nové plochy rekreační vyuţití s moţností koupání. V souladu s předchozí ÚPD je severovýchodní cíp katastrálního území vyčleněn pro plochy hromadné rekreace parkové úpravy, hřiště, stavby pro sport v návaznosti na přírodní areál Holásecká jezera. Rozšiřování občanské vybavenosti - zejména zdravotnictví, obchodu a sluţeb v okrajových částech se předpokládá hlavně v soukromém sektoru i v rámci nově realizovaných lokalit. Navrţené plochy občanské vybavenosti komerční U křiţovatky dálnice D2 a silnice II/152 v návaznosti na stávající areál a v nové lokalitě naproti Olympii jsou v souladu s předchozí ÚPD ÚPNSÚ a jeho změnou č.3 ponechány návrhové plochy pro komerci. Částečně komerční charakter bude mít i přestavba Cihelny. 4.6 Koncepce veřejných prostranství Stávající plochy veřejných prostranství v Modřicích budou doplněny zelení. V území na severovýchodním okraji katastrálního území jsou kolem ploch komerce navrţeny velké plochy veřejných prostranství, která budou slouţit jako izolační a veřejná zeleň a vyuţita bude také pro parkoviště a obsluţné komunikace. V plochách nově navrhovaných lokalit bydlení budou vytvořena menší veřejná prostranství. 5 Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny je výrazně ovlivněna navrhovaným variantním řešením dopravy, která se stává, zejména ve variantě Modřická základním krajinotvorným prvkem. Prostup do volné krajiny je ve variantě Modřická západním směrem blokován komunikací R52, jiţním směrem jihozápadní tangentou. Ve variantě Ţelešická blokování západního směru odpadá, jihozápadní tangenta brání přístupu do jiţní části krajiny. Kompenzace těchto výrazných zásahů do estetiky a hygieny ţivotního prostředí částečně řešena návrhem ploch lesa západně od ulice Tyršova a návrhem ploch přírodních v prvcích územního systému ekologické stability, zejména v regionálním biocentru Soutok. Koncepce uspořádání krajiny vychází z rozčlenění krajiny pro různé účely: zajištění regionálních a lokálních dopravních tahů plochy dopravní, podpora udrţitelného zemědělství - plochy zemědělské (včetně sadů), zajištění podmínek rekreace - plochy lesa, plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území, plochy individuální rekreace (zahrádky), podpora ekologické stability území - vymezení územního systému ekologické stabilityplochy přírodní a plochy smíšené nezastavěného území, 15

17 zabezpečení prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty plochy veřejných prostranství. Prvořadým cílem koncepce udrţitelného rozvoje krajinotvorných hodnot je ochrana stávajících přírodně nejcennějších území na území města Modřic, registrovaných jako významné krajinné prvky. Je to zejména v nivě Svratky vlastní řeka Svratka a její rameno Stará řeka (evropsky významná lokalita - je zařazena nařízením vlády ČR do tzv. národního seznamu) dále zazemněné rameno vodní nádrţ Primál, v pahorkatinné části katastru pak listnatý lesík Haldy, bylinné porosty v Modřické pískovně a lokalita opuštěného vodou zaplaveného hliníku zvaná Hliník. V těchto územích je konzervován současný stav vyuţití s předpokladem dalšího posilování přírodních hodnot. Tuto ochranu doplňuje návrh územního systému ekologické stability na plochách přírodních, zejména podél řeky Svratky a Bobravy. V ostatních partiích krajiny mimo zastavěná území je preferováno zachování zemědělského charakteru krajiny, umoţňujícího hospodářské vyuţití i rekreaci převáţně formou zahrádkaření. Návrh územního plánu člení plochy nezastavěného území na Z - plochy zemědělské - jsou tvořeny v prvé řadě zemědělským půdním fondem, definovaným zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a zahrnují pozemky orné půdy, sadů, trvalých travních porostů, patří sem i polní cesty, odvodňovací příkopy, hráze slouţící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi, porosty dřevin rostoucích mimo les jako jsou porosty na mezích, aleje a stromořadí, remízky a solitéry. Dále zahrnují pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství umístěných v krajině (mimo výrobní zemědělské areály) a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Zvlášť jsou vymezeny plochy zemědělské speciální výroby intenzivní trvalé kultury (sady a vinice). L- plochy lesní - jsou tvořeny pozemky určenými k plnění funkcí lesa ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění Zahrnují pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. V území je lesů nepatrně, podstatná je mimoprodukční funkce lesa v území ekologická. NS - Plochy smíšené nezastavěného území - jsou vymezeny tehdy, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není ţádoucí nebo potřebné jeho členění na jiné konkrétnější typy plochy s rozdílným vyuţitím. Pozemky zahrnuté do těchto ploch mohou svým charakterem odpovídat plochám zemědělským, lesním, přírodním, vodním a vodohospodářským, příp. i plochám rekreace. V řešeném území se navrhují zejména jako plochy izolující komunikace a plochy biokoridorů. NP - Plochy přírodní - jedná se o funkčně samostatné plochy, které jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Zahrnují pozemky významných krajinných prvků a biocenter, pokud nejsou plochami lesními, plochami vodními a vodohospodářskými, případně plochami smíšenými nezastavěného území. Návrh opatření vychází ze základních krajinných charakteristik, zájmů ochrany přírody a krajiny a socioekonomických trendů v území. doplněna je regionální úroveň územního systému ekologické stability ve smyslu nadřazené dokumentace, respektován je lokální územní systém ekologické stability, navrţeny jsou varianty problematických tras lokálního biokoridoru v souvislosti s variantním řešením komunikací, pro zachování prostupnosti krajiny jsou stabilizovány účelové komunikace jako plochy veřejných prostranství, pro zvýšení lesnatosti krajiny je v prostoru západně od ulice Tyršova navrhnut rekreační les pro zmírnění negativních dopadů dopravy a výroby se navrhují plochy smíšené nezastavěného území při plochách dopravy a výroby. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability navrţený v řešeném území obsahuje segmenty dvou biogeografických úrovní, tedy úrovně lokální a regionální. 16

18 Základem regionální úrovně je regionální biokoridor Svratky v celostátním značení označený kódem RK 1486 Soutok Rajhradská baţantnice. Trasa biokoridoru sleduje regulované koryto Svratky. Do trasy regionálního biokoridoru jsou vloţena tři lokální biocentra. V severní části katastru vstupuje regionální biokoridor do regionálního biocentra BC 238 Soutok Svratky a Svitavy, které přechází na území města Brna. V navrhovaném územním plánu je regionální biocentrum variantně upraveno ve smyslu výstavby komunikace III/15279, která je tu navrţena částečně v estakádě. Druhým regionálním biokoridorem je biokoridor RK 1490 Ţelešický hájek RK Větev je vázána na tok Bobravy. Biokoridor vychází z regionálního biocentra BC 389 Ţelešický hájek a prochází po hranicích modřického a popovického katastru, jsou do něj vloţena tři lokální biocentra. Lokální úroveň územního systému ekologické stability je v řešeném území zastoupena mezofilní větví, která prochází západní částí katastru. V severozápadní části katastru je na této větvi navrţeno jednoznačně vymezené lokální biocentrum Haldy, odtud v nulové variantě prochází lokální biokoridor do regionálního biocentra Ţelešický hájek ovšem pouze ve variantě bez jihozápadní tangenty. Ve variantě Modřická je lokální biokoridor likvidován tělesem komunikace R52 a tudíţ provázanost na Ţelešický hájek je zrušena. Lokální biokoridor se pak napojuje na lokální biocentrum Myšák v k.ú. Ţelešice. Ve variantě Ţelešická je lokální biokoridor výrazně přerušen tělesem JZ tangentoy a proto je systém rovněţ navázán na lokální biocentrum Myšák v k.ú. Ţelešice. Územní systém ekologické stability je členěn na části navrţené ke stabilizaci a plochy navrţené k realizaci. Části navrţené k realizaci jsou zařazeny do veřejně prospěšných Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně. Koncepce rozvoje města počítá s uceleným systémem zeleně, která je součástí jednotlivých návrhových ploch. Přesto je v urbanistické koncepci města nepostradatelná. Minimální plošné zastoupení zeleně na terénu v návrhových plochách stavebních a plochách přestavby je stanoveno následovně: plochy bydlení v bytových domech 30% plochy bydlení v RD 40% plochy občanského vybavení - veřejné infrastruktury 20% (pokud není specifickým opatřením stanoveno jinak) plochy občanského vybavení komerční zařízení malá a střední 20% plochy občanského vybavení tělovýchovy a sportu - 20% plochy rekreace 80% plochy smíšené obytné - 30% plochy dopravní infrastruktury - 20% plochy technické infrastruktury nestanoveno plochy výroby a skladování 10% plochy veřejných prostranství 20% Uvedené podíly jsou stanoveny pro kaţdou jednotlivou plochu daného typu a zároveň pro kaţdého vlastníka pozemků v ploše. 17

19 6 Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením hlavního vyuţití. Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením převaţujícího účelu vyuţití (hlavní vyuţití), pokud je moţné jej stanovit, přípustného vyuţití, nepřípustného vyuţití, popřípadě podmíněně přípustného vyuţití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, základní podmínky ochrany krajinného rázu ÚP Modřice respektuje stávající členění území obce a plochy s rozdílným způsobem vyuţití pokrývající celé řešené území. ÚP Modřice vymezuje tyto základní druhy ploch s rozdílným způsobem vyuţití: BH plochy bydlení - bydlení hromadné (v bytových domech) BI plochy bydlení - bydlení individuální (rodinné) SO plochy smíšené obytné OV plochy veřejné vybavenosti OK plochy komerce OS plochy pro tělovýchovu a sport RH plochy rekreace hromadné RZ plochy rekreace zahrádky VP plochy pro průmyslovou výrobu a sklady VD plochy pro drobnou výrobu, výrobní sluţby a administrativu SP plochy smíšené výrobní TI plochy technické infrastruktury D plochy dopravní infrastruktury dopravní vybavenost DS plochy dopravní infrastruktury plochy silniční dopravy DZ plochy dopravní infrastruktury plochy dráţní dopravy P* plochy veřejných prostranství převaha zpevněných ploch ZP plochy veřejných prostranství plochy sídelní zeleně L plochy lesní ZO plochy zemědělské orná půda ZS plochy zemědělské sady ZZ plochy zemědělské zahradnictví ZV plochy zemědělské vinice NS plochy smíšené nezastavěného území NP plochy přírodní W vodní plochy, vodní toky / poldr Funkční plochy Funkční plochy jsou vymezeny jako plochy stabilizované, tedy bez větších plánovaných zásahů, s prvky funkční regulace, které jsou převáţně shodné se současným stavem, 18

20 plochy navrţené, tedy plochy navrţených změn vyuţití s určenou funkční regulací. Stavby v zastavitelných plochách mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliţe odporují charakteru předmětné lokality svojí kapacitou, polohou nebo účelem nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. Přípustné vyuţití: jedná se o funkce, ke kterým můţe být příslušný pozemek či plocha vyuţita bez omezení, tj. účel pro který je předurčen. Podmíněně přípustné vyuţití: jedná se o funkce, u kterých je třeba zvaţovat případné dopady na funkci hlavní z hlediska hygienického, provozního či architektonického. Nepřípustné vyuţití: jedná se o funkce a činnosti, které nelze v daném území akceptovat. Podmínky vyuţití ploch : upřesňují způsob a moţnosti vyuţití daného území. Omezení změn v uţívání staveb: - stavby, jejichţ současné vyuţití odpovídá z hlediska stanoveného vyuţití území v němţ jsou umístěny, kategorii nepřípustné vyuţití, musí při jakýchkoliv poţadovaných úpravách změnit vyuţití tak, aby odpovídalo kategorii přípustné vyuţití nebo podmíněně přípustné vyuţití, - stavby, jejichţ současné vyuţití odpovídá z hlediska stanoveného vyuţití území v němţ jsou umístěny, kategorii podmíněně přípustné vyuţití, mohou vyuţití zachovat nebo změnit tak, aby odpovídalo kategorii přípustné vyuţití, - stavby, jejichţ současné vyuţití odpovídá z hlediska stanoveného vyuţití území v němţ jsou umístěny, kategorii přípustné vyuţití, mohou změnit vyuţití tak, aby odpovídalo kategorii podmíněně přípustné vyuţití. BH Plochy bydlení bydlení hromadné (v bytových domech) Stabilizované ulice Husova, Poděbradova, Sadová, Pilcova Navrţené: přestavba v ulici Komenského BH h1 Hlavní vyuţití: bydlení ve vícepodlaţních bytových domech městská zástavba Přípustné funkce: trvalé bydlení ve vícepodlaţních objektech městského charakteru stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, stavby pro civilní obranu veřejná prostranství dětská a rekreační hřiště sídelní a doprovodná zeleň občanské vybavení do výměry m 2 Podmíněně přípustné funkce: drobné sluţby nenarušující svým provozem okolí provozy administrativy, sluţeb, obchodu a veřejného stravování v přízemí objektů nadzemní sítě technického vybavení 19

21 ostatní neuvedené lze povolit, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy a správními rozhodnutími za předpokladu, ţe stavební úřad při vyhodnocení konkrétních podmínek neshledá váţné střety, které by umístění bránily Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,3 ( tj. 30 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku ) maximální výška 6 NP minimální výška 4 NP ve všech lokalitách intenzita vyuţití pozemků koeficient zeleně minimálně 0,3 (tj. 30 % z celkové plochy pozemku bude zeleň) Další podmínky vyuţití: všechny stavby hlavní jmenované pod funkcí přípustnou či podmíněně přípustnou jsou nezpůsobilé pro zkrácené řízení podle 117 odst.1 stavebního zákona, v navrţené ploše BH h1 je třeba respektovat vedení VN s trafostanicí a jeho ochranné pásmo; alternativně lze provést přeloţku VN a trafostanice nebo kabelizaci vedení všechny nové obytné stavby musí být vybaveny 1 odstavným stáním na 1 bytovou jednotku buď na pozemku lokality nebo v dostupné vzdálenosti u nové zástavby budou realizovány retenční nádrţe pro zachycování dešťových vod BI Plochy bydlení bydlení individuální (rodinné) Stabilizované: Navrţené: Hlavní vyuţití: zástavba v ulicích Tyršova, Brněnská, Nádraţní, Benešova, Komenského, Husova, Pilcova, Poděbradova, Masarykova, Sokolská, Příční, U hřiště, Havlíčkova, Hybešova, Prusinovského, Za humny, Mayerova, Střední, Krakovská, Dobrovského lokality Bobrava a Pančochy při ulici Masarykově - BI b1 Bobrava - BI b2, b3, b7 Zahrádky - BI b4, b5 var. Modřická Zahrádky - BI b4, b6 var. Ţelešická a var. Nulová bydlení v rodinných domech městského typu Přípustné funkce: trvalé bydlení v rodinných domech trvalé bydlení v nízkopodlaţních bytových domech zeleň, doplňující uliční prostor veřejná prostranství dopravní infrastruktura 20

22 zařízení občanské vybavenosti slouţící zásobování území (doporučené situování do přízemí obytných objektů) stavby pro civilní obranu podzemní sítě technického vybavení Podmíněně přípustné funkce: drobné sluţby nenarušující svým provozem okolí nadzemní sítě technického vybavení ostatní neuvedené lze povolit, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy a správními rozhodnutími za předpokladu, ţe stavební úřad při vyhodnocení konkrétních podmínek neshledá váţné střety, které by umístění bránily Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. stavby nebo zařízení klasifikované jako nevhodné z hlediska ţivotního prostředí a stavby podléhající z těchto důvodů zvláštnímu stavebnímu povolení Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,2 (tj. 20 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) v lokalitách b3, b5, b6, b7 koeficient zastavění pozemku max. 0,3 (tj. 30 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) v lokalitách b1, b2 intenzita vyuţití pozemků minimální koeficient zeleně u RD bude 0,4 (tj. 40 % zelených ploch z celkové plochy pozemku), u BD 0,3 (tj. 30 % z celkové plochy pozemku bude zeleň) bytové domy budou mít maximálně 3 NP s rovnou střechou, případně i s moţností jednoho podlaţí obytného podkroví v sedlové střeše, index zastavění pozemku max. 0,3 ( tj. zastavěná plocha můţe tvořit max. 30 % plochy pozemku) rodinné domy budou mít maximálně 2 NP s jedním obytným podlaţím v podkroví v sedlové střeše nebo 3NP u objektů s rovnou střechou bydlení v nízkopodlaţních bytových domech je moţné realizovat pouze v navrţených plochách BI b1 a b3 stanovení maximálních počtů objektů hlavních staveb pro bydlení v jednotlivých lokalitách je uvedeno v tabulce v kapitole 3.2 Vymezení zastavitelných ploch pro dostavbu proluk (pokud není stanoveno jinak) je nutno umístit stavbu tak, aby nepředstupovala před spojnici uličních front sousedních objektů Další podmínky vyuţití: všechny nové obytné stavby musí být vybaveny garáţí jako součástí hlavní stavby nebo odstavným stáním na vlastním pozemku v lokalitě s funkčním vyuţitím pro bydlení nebude povolováno umístění staveb pro bydlení, pokud nebude prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem v navrţených plochách BI b4 je třeba respektovat vedení VN a jeho ochranné pásmo, zároveň to znamená zatíţení pozemku věcným břemenem; alternativně lze provést přeloţku VN nebo kabelizaci vedení 21

23 v navrţené lokalitě BI b3 je třeba respektovat podmínky stanovené správcem lesa pro umístění staveb v pásmu do 50 m od hranice lesa v navrţených plochách BI b3 je třeba respektovat vodovod, zároveň to znamená zatíţení pozemku věcným břemenem v navrţených plochách BI b1 je třeba respektovat manipulační pásmo vodního toku 6 m od břehové čáry a zeleň lokality Natura 2000; zároveň to znamená zatíţení pozemku věcným břemenem v lokalitách BI b1, b3, b4, b5, b6, b7 je třeba při realizaci staveb zohlednit umístění v území s archeologickými nálezy; při zakládání a úpravách terénu provádět zároveň opatření platná pro umístění staveb v území 1. a 2. typu s archeologickými nálezy na pozemcích budou realizovány retenční nádrţe pro zachycování dešťových vod ve variantě Modřické u lokalit BI b4 a b5 je nutná realizace takových protihlukových opatření u navrţených komunikací, které eliminují hluk z dopravy na hodnoty odpovídající hygienickým limitům daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů; lokality jsou podmíněně vhodné pro bydlení SO Plochy smíšené obytné ( polyfunkční plochy s bydlením ) Stabilizované: Navrţené: Hlavní vyuţití: okolí náměstí Svobody SO1 okolí kostela sv. Gottharda SO1 zástavba v ulicích Brněnská, Benešova, Husova, Hybešova, Hřbitovní, Chrlická, Masarykova a Poděbradova ulice Tyršova SO s1, s2 ulice Brněnská SO s3 ulice Hybešova SO s4 bydlení v bytových a rodinných domech občanské vybavení Přípustné funkce: stavby pro trvalé bydlení objekty s funkcí občanské vybavenosti stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, drobné sluţby a podnikatelské aktivity budou rodinného charakteru - max. 5 pracovníků stavby pro civilní obranu zeleň, doplňující uliční prostor veřejná prostranství 22

24 Podmíněně přípustné funkce: rekreační bydlení v objektech trvalého charakteru nadzemní sítě technického vybavení v lokalitách SO s1, s2 je třeba při realizaci staveb zohlednit umístění v území s archeologickými nálezy; při zakládání a úpravách terénu provádět zároveň opatření platná pro umístění staveb v území 1. a 2. typu s archeologickými nálezy lokalita SO s3 leţí v ochranném a hlukovém pásmu ţeleznice a výhledové trasy vysokorychlostní trati (VRT); vyuţití této plochy je vázáno na podmínky stanovené dráţním úřadem a správcem trati a podmíněno je jejich souhlasným vyjádřením; lokalita je pro bydlení pouze podmíněně vhodná části lokality SO s1, s2 leţí v hlukovém pásmu silnice I/52, resp. R52, celá lokalita SO s3 leţí v hlukovém pásmu silnice I/52, resp. R52 a v hlukovém pásmu ţeleznice; je nutná realizace takových protihlukových opatření u navrţených komunikací, které eliminují hluk z dopravy na hodnoty odpovídající hygienickým limitům daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů; lokality jsou pro bydlení pouze podmíněně vhodné ostatní neuvedené lze povolit, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy a správními rozhodnutími za předpokladu, ţe stavební úřad při vyhodnocení konkrétních podmínek neshledá váţné střety, které by umístění bránily Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,3 (tj. 30 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) v lokalitách SO s1, s2, s3 koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) v lokalitách SO s4 intenzita vyuţití pozemků minimální koeficient zeleně 0,3 (tj. 30 % zelených ploch z celkové plochy pozemku) ve stávajících lokalitách bude respektována současná výšková hladina zástavby v navrţených lokalitách budou objekty se 2 aţ 3 nadzemními podlaţími pro dostavbu proluk (pokud není stanoveno jinak) je nutno umístit stavbu tak, aby nepředstupovala před spojnici uličních front sousedních objektů Další podmínky vyuţití: stavby musí být provedena v odstupech daných ochrannými pásmy nové obytné stavby musí být vybaveny odstavným stáním všechny stavby hlavní jmenované pod funkcí přípustnou či podmíněně přípustnou jsou nezpůsobilé pro zkrácené řízení podle 117 odst.1 stavebního zákona. stavby a rekonstrukce ve stávajících lokalitách budou respektovat historický kontext města a půdorysnou strukturu zejména v centrální zóně (SO1) zóny jako celek chránit, nedopustit narušení hmotové struktury překročením stávající výškové úrovně 23

25 OV Plochy veřejné vybavenosti ( plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura ) Stabilizované: Navrţené: městský úřad ostatní administrativa poţární zbrojnice církevní stavby školské zařízení (školy) sociální zařízení zdravotnická zařízení hřbitov Hlavní vyuţití: dostavba mateřské školy OV o1 penzion se sociálními sluţbami OV o2 občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury (veřejná správa, vzdělání a výchova, sociální a zdravotní sluţby) Přípustné druhy funkčního vyuţití: objekty, stavby a zařízení pro maloobchodní prodej, ubytování, stravování, sluţby, vzdělávání a výchovu, sociální sluţby, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva, stavby církevní dětská a rekreační hřiště veřejná prostranství výstavba parkovacích ploch pro potřebu daného území doplňující zeleň stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné funkce: objekty a stavby pro tělovýchovu a sport trvalé bydlení správce nebo majitele staveb ubytovací a stravovací sluţby provozované v rámci staveb hlavního vyuţití, ostatní neuvedené lze povolit, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy a správními rozhodnutími za předpokladu, ţe stavební úřad při vyhodnocení konkrétních podmínek neshledá váţné střety, které by umístění bránily Nepřípustné vyuţití území: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím 24

26 Podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění pozemku max. 0,8 (tj. 80 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) výšková hladina zástavby max. 9 m nad upravený terén objekty v lokalitě OV o1 budou mít max. 2 nadzemní podlaţí intenzita vyuţití pozemků koeficient zeleně bude min. 0,2 (tj. 20 % zelených ploch z celkové plochy pozemku) Další podmínky vyuţití: parcelace a velikost pozemku musí odpovídat příslušnému druhu vybavenosti a umoţňovat splnění všech odstupů stanovených příslušnými technickými normami lokalita OV o2 je zčásti v ochranném a hlukovém pásmu ţeleznice. Budou respektovány podmínky stanovené Dráţním úřadem a činnosti vázané na jeho souhlas OK Plochy komerce ( plochy občanského vybavení komerční zařízení ) Stabilizované: Navrţené: Hlavní vyuţití: nákupní střediska a střediska zábavy u dálnice hotel, pohostinství na náměstí Svobody přestavba Cihelny OK o3 dostavba u křiţovatky dálnice D2 a silnice II/152 OK o4 plochy naproti Olympii OK o5, o6 nákupní střediska pohostinství a ubytování Přípustné druhy funkčního vyuţití: obchody a nákupní střediska veřejné stravování, ubytování střediska zábavy a sportovních atraktivit nevýrobní sluţby veřejná prostranství výstavba parkovacích ploch pro potřebu daného území doplňující zeleň stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné funkce: sluţební byty ostatní neuvedené lze povolit, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy a správními rozhodnutími za předpokladu, ţe stavební úřad při vyhodnocení konkrétních podmínek neshledá váţné střety, které by umístění bránily 25