NÁHRADA MZDY A NEMOCENSKÁ V PŘÍPADĚ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací NÁHRADA MZDY A NEMOCENSKÁ V PŘÍPADĚ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Wage compensation in the event of sickness and inability to work Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Pavla Kvapilová Autor práce: Stanislava Chrástová Brno, 2014

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2013/2014 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: Stanislava Chrástová Ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací NÁHRADA MZDY A NEMOCENSKÁ V PŘÍPADĚ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Wage compensation in the event of sickness and inability to work Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Cílem bakalářské práce je posouzení současného stavu finanční kompenzace v případě pracovní neschopnosti zaměstnance a identifikace dopadů administrativní zátěže na straně zaměstnavatele. Postup práce a použité metody: 1. Studium a obsahová analýza odborné literatury a relevantní legislativy, vymezení základních pojmů a problémů. 2. Případová studie konkrétní organizace analýza náhrady mzdy a nemocenské v případě pracovní neschopnosti, provedení modelových propočtů a vymezení povinností ze strany zaměstnavatele. 3. Vyhodnocení získaných informací, formulace závěrů, vlastních návrhů a doporučení. Při zpracování práce bude využita především metoda popisná, dále analýza a následně syntéza zjištěných informací. Použité metody: metoda popisná, dále analýza a následně syntéza zjištěných informací

3 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: JAKUBKA, J. Zákoník práce 2010 stručný komentář, možnosti řešení a jejich meze. 6. akt. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., s. ISBN KODROVÁ, J., SCHMIED, Z. Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě akt. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., s. ISBN ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. aj. Abeceda mzdové účetní vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., s. ISBN ŽENÍŠKOVÁ, Marta, PŘIB, Jan: Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. 5. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., s. ISBN ŠUBRT, B. Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci : [pro roky ]. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, s. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kvapilová Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Stanislava Chrástová Název bakalářské práce: Náhrada mzdy a nemocenská v případě pracovní neschopnosti Název práce v angličt ině: Wage compensation in the event of sickness and inability to work Katedra: veřejné ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kvapilová Rok obhajo by: 2014 Anotace Předmětem bakalářské práce Náhrada mzdy a nemocenská v případě pracovní neschopnosti je posouzení současného stavu finanční kompenzace v případě pracovní neschopnosti zaměstnance a identifikace dopadů administrativní zátěže na straně zaměstnavatele. První část je zaměřena na teoretické poznatky a pojmy. V druhé části je provedena případová studie a vyhodnoceny závěry. Annotation The goal of the bachelor thesis: Wage compensation in the event of sickness and inability to work is the assessment of the current state of financial compensation in the event of incapacity employees and identifying the impact of administrative burden on the employer. The first part focuses on the theoretical knowledge and concepts. The second part is a case study and evaluate the conclusions. Klíčová slova Náhrada mzdy, nemocenské dávky, pracovní neschopnost, redukce, kompenzace. Keywords Wage compensation, sick pay, inability to work, reduction, compensation.

5

6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Náhrada mzdy a nemocenská v případě pracovní neschopnosti zpracovala samostatně pod vedením Ing. Pavly Kvapilové. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

7 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Ing. Pavle Kvapilové za vstřícný přístup a cenné připomínky, jež přispěly k vypracování této bakalářské práce. Ráda bych též poděkovala své rodině za podporu a trpělivost.

8 Obsah ÚVOD NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Legislativa Základní pojmy. 14 Shrnutí kapitoly NÁHRADA MZDY Náhrada mzdy Průměrný hodinový výdělek před redukcí Redukční hranice náhrady mzdy Redukce teorie Redukce výpočet. 21 Shrnutí kapitoly DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Dávky nemocenského pojištění Nemocenské Denní vyměřovací základ Redukční hranice nemocenská Redukce výpočet Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Peněžitá pomoc v mateřství.. 31 Shrnutí kapitoly PŘÍPADOVÁ STUDIE Vzorový výpočet rok 2014 výše mzdy Kč Vzorový výpočet rok 2014 výše mzdy Kč Výpočty let Kompenzace mzdy rok Shrnutí kapitoly.. 39

9 5 ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽ Tiskopis rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti Příloha k žádosti o nemocenské Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Kontrola nemocných Administrativní zátěž v praxi.. 45 Shrnutí kapitoly. 46 ZÁVĚR. 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 49 SEZNAM OBRÁZKŮ. 51 SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK 52

10 ÚVOD Téma bakalářské práce náhrada mzdy a nemocenské v případě pracovní neschopnosti jsem si zvolila sama, jako mzdové účetní je mi velmi blízké. S pojmy náhrada mzdy a nemocenské se setkal někdy asi každý z nás, ne každý však tyto pojmy umí správě používat a troufám si tvrdit, že jen velmi malé procento lidí je zasvěceno do správného způsobu jejich výpočtu. Vedlejším efektem splnění cíle této práce je podrobné vysvětlení postupů výpočtu náhrady mzdy a nemocenské. Cílem této bakalářské práce je za použití metod komparace, analýzy, syntézy a metody popisné posouzení současného stavu finanční kompenzace v případě pracovní neschopnosti zaměstnance a identifikace dopadů administrativní zátěže na straně zaměstnavatele. Prvním krokem ke splnění cíle této práce bylo studium odborné literatury a relevantní legislativy. Tímto se zabývá první kapitola, kde je dán prostor kromě platné legislativy i základním pojmům. Druhá kapitola řeší náhradu mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 ti dnech dočasné pracovní neschopnosti. Velká část této kapitoly je věnována redukčním hranicím, od teorie až po konkrétní výpočty, které jsou poměrně složité a zásadní pro správný výpočet náhrady mzdy. Důležitým pojmem je zde průměrný hodinový výdělek, který prochází redukcí a úpravou až do konečné fáze náhrady mzdy za 1 hodinu pracovní neschopnosti. Třetí kapitola objasňuje problematiku nemocenských dávek. Většina této kapitoly se věnuje dávce nemocenské. I zde jsou opět zmiňovány tolik důležité a k výpočtu potřebné redukční hranice. Důležitým pojmem je zde denní vyměřovací základ, který prochází redukcí a úpravou až do konečné fáze náhrady mzdy za 1 den pracovní neschopnosti. Další pojmy této kapitoly jsou ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Tyto jsou zmíněné jen okrajově neboť na ně v této práci již není prostor. Čtvrtá kapitola obsahuje obsáhlou případovou studii. V úvodu je představeno základní zadání, dále jsou prováděny vzorové výpočty náhrady mzdy a nemocenské. Vše je pro lepší orientaci v přehledné tabulce a grafech. Kromě výpočtů náhrady celé nemoci je zde řešena i kompenzace příjmu v případě pracovní neschopnosti. Tato kapitola dává odpověď na první 10

11 část cíle této bakalářské práce a to posouzení současného stavu finanční kompenzace v případě pracovní neschopnosti zaměstnance. Pátá kapitola má za úkol prozkoumat administrativní zátěž. Ta se točí z větší části kolem tiskopisů s názvy rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, příloha k žádosti o nemocenské a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Nachází se zde i problematika kontroly nemocných a postup řešení nemoci u zaměstnance v praxi. Tato kapitola dává odpověď na druhou část cíle této bakalářské práce a to identifikace dopadů administrativní zátěže na straně zaměstnavatele. 11

12 1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, tedy pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění Legislativa Nemocenské pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon upravuje nemocenské pojištění, které zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění, jejich nároky z tohoto pojištění, podmínky pro stanovení a výši poskytovaných dávek nemocenského pojištění, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění. 2 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění má sedm částí rozdělených dále na hlavy, díly a paragrafy. Pro lepší orientaci v tomto zákoně zde udělám stručný souhrn jeho důležitých částí. Část první pojednává o úvodním ustanovení, stručně ve čtyřech paragrafech 1 až 4 definuje rozsah působnosti, účast na pojištění, vymezuje některé základní pojmy a vyjmenovává čtyři druhy dávek z nemocenského pojištění. Část druhá se zabývá podrobně účastí na pojištění zaměstnanců a osob samostatně vyděračně činných. Obsahuje tři hlavy a paragrafy 5 až 13. Najdeme zde okruh pojištěných osob, účast zaměstnanců na pojištění, podmínky účasti zaměstnanců na pojištění, pojištění při zaměstnání malého rozsahu, pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, souběh pojištění z více zaměstnání, vynětí zaměstnanců z pojištění, vznik a zánik pojištění zaměstnanců, účast osob samostatně vyděračně činných na pojištění, podmínky účasti osob 1 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění v roce 2014 [online] [cit ]. URL: < 2 JUDR.ŠUBRT, Bořivoj., et al.., Abeceda mzdové účetní 2014, 24.aktualizované vydání Praha: ANAG, s.isbn str

13 samostatně výdělečně činných na pojištění, pojištění při výkonu několika samostatných výdělečných činností, vznik a zánik pojištění osob samostatně výdělečně činných. Část třetí řeší problematiku dávek, má sedm hlav dále dělené na díly a paragrafy 14 až 52. Nachází se zde obecné podmínky nároku na dávky a jejich výplatu, denní vyměřovací základy, dále pak nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a společná ustanovení o dávkách jako nárok na dávky a na jejich výplatu, nárok na dávku, nárok na výplatu dávky, vzdání se nároku na výplatu dávky, souběh nároků na výplatu dávek, přechod a změna nároku na dávky a jejich výplatu. Část čtvrtá zahrnuje osm hlav zákona a paragrafy 53 až 80. Lze se zde seznámit s posuzováním zdravotního stavu pro účely pojištění všech čtyř dávek a jejich kontrolou. Za zmínku stojí i kontrola dodržování režimu dočasně neschopného pojištěnce či kontrola posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a mnoho dalšího s tímto souvisejícím. Opomenuto nezůstane ani součinnost poskytovatelů zdravotních služeb fyzických a právnických osob a oprávnění orgánů nemocenského pojištění při porušování povinností lékařů při posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Část pátá čítá šest hlav a paragrafy 81 až 159. Z jeho obsahu jsou důležité orgány nemocenského pojištění, věcná a místní příslušnost, úkoly, povinnosti a oprávnění při provádění pojištění, sdělování údajů a řízení ve věcech pojištění. Z páté části zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění bych vyzdvihla hlavu tři a hlavu pět. Hlava tři řeší v paragrafech 108 až 112 vyplácení dávek. Hlava pět shrnuje v paragrafech 124 až 142 vše kolem odpovědnosti, sankcí a správních deliktů v pojištění. Část šestá má pouhých 7 paragrafů 160 až 167, ve kterých se čtenář dozví vše o společných ustanoveních ke sdělování údajů, obstarávání údajů, splnění oznamovací povinnosti, podání, počítání času, placení dluhu, výnosům z pořádkových pokut, mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, tiskopisům, úhradě poštovného, organizační složce zahraniční právnické osoby. Část sedmá jsou dvě hlavy, ve kterých se píše v paragrafech 168 až 201 o přechodných ustanoveních a závěrečných ustanoveních. Zmíněné jsou zde i zmocňovací a zrušovací ustanovení. 13

14 1.2 Základní pojmy Pro lepší porozumění dalšímu textu zde vysvětlím základní pojmy dle zákona č. 187/2006 sb. o nemocenském pojištění a v diagramu vyznačím jejich dělení a spojitosti. Obrázek č. 1: Diagram základních pojmů Zaměstnavatel je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice, v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil ČR, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání plat, případně organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání. 14

15 Pro zaměstnavatele vyvíjí činnost zaměstnanec, za to mu plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Zaměstnancem se rozumí zaměstnance v pracovním poměru, příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, státní zaměstnanci podle služebního zákona a mnoho dalších uvedených v 5 zákona 187/2006 sb. Je-li zaměstnanec nemocný vzniká dočasná pracovní neschopnost. Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost. V případě dočasné pracovní neschopnosti má pojištěnec nárok na náhradu mzdy a nemocenskou. Náhrada mzdy je kompenzace mzdy v případě pracovní neschopnosti vyplácené zaměstnavatelem za prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Více viz.kapitola č. 2. Nemocenské je dávka nemocenského pojištěné, na kterou má nárok pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní. Pojištěncem je fyzická osoba zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná nebo zahraniční zaměstnanec, jež jsou je účastni pojištění. Za pojištěnce se považuje rovněž fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta, uplatňuje nárok na dávku pojištění nebo dávku pobírá. Fyzická osoba je tolikrát pojištěna, kolikrát vykonává činnost zakládající účast pojištění. Je-li společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, anebo člen družstva, který vykonává více činnosti v orgánech družstva, je pojištěn z obou těchto činností jen jednou. Pojištěná činnost je zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění. 15

16 Pojištění je bud povinné nebo dobrovolné, zaměstnanci splní-li povinnost zakládající účast na pojištění jsou povinni pojištění a dobrovolné u osoby samostatně výdělečně činné a u zaměstnání zahraničního zaměstnance. Shrnutí kapitoly Nemocenské pojištění slouží k účelu zajištění příjmu pojištěnce po dobu dočasné pracovní neschopnosti a to náhradou mzdy od zaměstnavatele a dávkou nemocenského od okresní správy sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Základními pojmy první kapitoly jsou: - zaměstnavatel je ten kdo zaměstnává zaměstnance - zaměstnanec jen kdo pro zaměstnavatele vykonává činnost - dočasná pracovní neschopnost vniká v případě neschopnosti zaměstnance pracovat - náhrada mzdy a nemocenské plynou zaměstnanci na základě pojištění - pojištěnec je ten kdo je pojištěný - pojištěná činnost je činnost zakládající pojištění - pojištění je povinné nebo dobrovolné 16

17 2. NÁHRADA MZDY 2.1. Náhrada mzdy Náhrada mzdy je kompenzace mzdy v případě pracovní neschopnosti vyplácené zaměstnavatelem. Náhrada mzdy náleží pouze za pracovní dny a státní svátky, přičemž za první tři dny popř. prvních 24 hodin pracovní neschopnosti se nic neproplácí. Výjimkou je karanténa, kdy se proplácí náhrada od prvního dne nemoci. Náhrada mzdy činí 60% z redukovaného průměrného výdělku. Podmínka nároku na náhradu mzdy je účast práce neschopného na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy náleží i ze zaměstnání vykonávaného na DPP, pokud vznikne dočasná pracovní neschopnost v měsíci, kdy je účasten pojištění (zaměstnanec dosáhl v měsíci započitatelného příjmu vyššího než Kč). To znamená, že jak pro nárok na výplatu mzdy, tak pro nárok na výplatu nemocenské je rozhodující podmínka pojištění v měsíci vzniku nemoci nebo nástupu na PPM (jen na uvedené dávky má zaměstnanec činný na základě DPP nárok). V následujících měsících, kdy dávka nemocenského pojištění pokračuje, již nemusí být splněna podmínka pojištění. Stejně jako u DPČ, tak i u DPP bude zaměstnavatel povinen pro účely poskytování náhrady mzdy stanovit rozvržení týdenní pracovní doby a směn. Jestliže bude dohoda uzavřena jen na dobu 3 dnů, nemusí být fiktivní stanovení rozvržení pracovní doby (náhrada mzdy se nevyplácí za první 3 dny). Náhrada mzdy není zdaňována, ani se z ní neplatí pojistné. Náhrada mzdy může být poskytována až do výše průměrného výdělku, pokud by byla poskytnuta ve vyšší částce, tak musí být zdaněna a musí z ní být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. 3 Za období posledních šesti let se dle platných zákonů různě měnila délka kalendářních dní náhrady mzdy. Aktuálně náleží zaměstnanci náhrada mzdy v roce 2014 po dobu 14 dní. V letech 2013, 2012, 2011 činil nárok náhrady mzdy z důvodu úsporného opatření 21 dní, v letech 2010 a 2009 byla stanovena doba 14 dní. 3 JUDR.ŠUBRT, Bořivoj., et al.., Abeceda mzdové účetní 2014, 24.aktualizované vydání Praha: ANAG, s.isbn str.484,

18 Náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost od zaměstnavatele je zaměstnanci vyplácena standardním způsobem stejně jako mzda, a to převodem na účet nebo hotově v termínu výplaty mzdy dle zákonných a smluvních termínů každé společnosti. Náhrada mzdy náleží ve výši 50% v případech, ve kterých se podle zákona č.187/2006 Sb. nemocenské snižuje na polovinu ( 31), tj. při zavinění účasti ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. 4 Náhrada mzdy dle zákona č. 187/2006 sb.nenáleží zaměstnanci: za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v měsíci, kdy není účasten pojištění v případě vzetí do vazby při úmyslném způsobení dočasné pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání z ochranné lhůty po vyčerpání podpůrčí doby 380 kalendářních dní vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v době neplaceného volna 2.2 Průměrný hodinový výdělek před redukcí Prvním krokem pro výpočet náhrad mzdy je stanovení průměrného hodinového výdělku. Pro další úpravu (redukci) se použije průměrný hodinový výdělek zjištěný obecně pro pracovněprávní účely z hrubé mzdy zaúčtované k výplatě a z odpracované doby v rozhodném období, tj. zásadně v předchozím kalendářním čtvrtletí. 5 Průměrný hodinový výdělek je zjišťován vydělením hrubé mzdy počtem skutečně odpracovaných hodin, včetně přesčasových. 6 4 JUDR.ŠUBRT, Bořivoj., et al.., Abeceda mzdové účetní 2014, 24.aktualizované vydání Praha: ANAG, s.isbn str JUDR.ŠUBRT, Bořivoj., Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci, 3.aktualizované vydání: Wolters Kluwer, ČR, S.ISBN str.57 6 JUDR.ŠUBRT, Bořivoj., et al.., Abeceda mzdové účetní 2013, 23.aktualizované vydání Praha: ANAG, s.isbn str

19 2.3 Redukční hranice náhrady mzdy K výpočtu výše náhrady mzdy nutně potřebuje znát kromě průměrného hodinového výdělku před redukcí také výše redukčních hranic náhrady mzdy. Ty jsou vyhlašovány každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jejich výše se mění každý rok v souvislosti s výši mezd. K zjištění redukčních hranic náhrady mzdy postupujeme následovně, redukční hranice, nemocenského pojištění se vynásobí koeficientem 0,175, dále se částky zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Níže uvedená tabulka č. 1 znázorňuje redukční hranice nemocenské a z ní po přepočtu odvozené redukční hranice náhrady mzdy viz.tabulka č.2 vše letech 2009 až Tabulka č. 1: Přehled nemocenské N E M O C E N S K Á rok 1 redukční hranice 2 redukční hranice 3 redukční hranice koeficient k přepočtu ,00 Kč 1 178,00 Kč 2 356,00 Kč 0, ,00 Kč 1 186,00 Kč 2 371,00 Kč 0, ,00 Kč 1 237,00 Kč 2 474,00 Kč 0, ,00 Kč 1 257,00 Kč 2 514,00 Kč 0, ,00 Kč 1 295,00 Kč 2 589,00 Kč 0, ,00 Kč 1 298,00 Kč 2 595,00 Kč 0,175 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 2: Přehled náhrad mzdy N Á H R A D A M Z D Y rok 1 redukční hranice 2 redukční hranice 3 redukční hranice použitý koeficient ,55 Kč 206,15 Kč 412,30 Kč 0, ,43 Kč 207,55 Kč 414,93 Kč 0, ,38 Kč 216,48 Kč 432,95 Kč 0, ,65 Kč 219,98 Kč 439,95 Kč 0, ,03 Kč 226,63 Kč 453,08 Kč 0, ,38 Kč 227,15 Kč 454,13 Kč 0,175 Zdroj: vlastní zpracování 19

20 Redukční hranice představují odhadem přibližně v pořadí první, druhá, třetí průměrnou, střední a vyšší kategorii příjmů a tomu odpovídá výše náhrady. Redukční hranice náhrad mezd a nemocenské se vyvíjejí jak zobrazuje graf č.1 na další straně každým rokem směrem nahoru. Za naše šestileté období došlo k nejvyššímu nárůstu v roce 2011 kdy dosáhlo zvýšení o 4,12%. Nejnižší údaj zaznamenáme v roce 2014, kdy meziroční růst náhrad dělá pouhých 0,23%, což odpovídá např. u první redukční hranice částce zvýšení o 2 Kč. Graf č. 1: Vývoj redukční hranice V Ý V O J R E D U K Č N Í H R A N I C E redukční hranice 2014; ; ; ; ; ; redukční hranice 2014; ; ; ; ; ; redukční hranice 2014; ; ; ; ; ; Zdroj: vlastní zpracování 2.4 Redukce teorie Postup redukce probíhá následujícím způsobem. Až do částky první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku zaměstnance částka ve výši 90%. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60% průměrného hodinového výdělku, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% 20

21 průměrného hodinového výdělku a k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 7 V tabulce č. 3 jsou znázorněny rozdíly mezi redukčními hranicemi náhrad mzdy v letech 2009 až Položka 1 RH 2 RH znázorňuje rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí. Položka 2 RH 3 RH znázorňuje rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí. S tabulkou se bude ještě v následující podkapitole pracovat při výpočtu redukované náhrady mzdy na 1 hodinu. Tabulka č. 3: Rozdíly redukčních hranic R O Z D Í L Y R E D U K Č N Í C H H R A N I C RH - 2RH 68,60 Kč 69,12 Kč 72,10 Kč 73,33 Kč 75,60 Kč 75,77 Kč 2RH - 3RH 206,15 Kč 207,38 Kč 216,47 Kč 219,97 Kč 226,45 Kč 226,98 Kč Zdroj: vlastní zpracování 2.5 Redukce výpočet Teorie redukce hodinového výdělku zaměstnance byla již uvedena v předchozí podkapitole, nyní se bude řešit podrobný výpočet. V praxi tyto výpočty tvoří účetní systém sám jen zadáním začátku, pokračováním a koncem nemoci. Není však na škodu seznámit se s podrobným postupem a umět si případnou náhradu mzdy pro kontrolu přepočítat. Účetní systém má výpočet za pár sekund, zde to zabere pár minut. Při výpočtech můžou vznikat odchylky v zaokrouhlování ve výši pár haléřů, nejsou však zásadní pro celkovou náhradu mzdy. Při plném dosažení redukčních hranic je postup následující. První krok pro zjištění redukovaného průměrného hodinového výdělku je v případě první redukční hranice velice jednoduchý. Zákonem daná částka redukční hranice se vynásobí koeficientem 0,9. Druhým krokem je vynásobení získané částky koeficientem 0,6. 7 JUDR.ŠUBRT, Bořivoj., Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci, 3.aktualizované vydání: Wolters Kluwer, ČR, S.ISBN str.74 21

22 Např. v roce 2014 činí první redukční hranice 151,38 Kč. Tato částka se vynásobí číslem 0,9 a získá se 136,24 Kč, dále se násobí 0,6 a výsledkem je náhrada mzdy na 1 hodinu při plném dosažení redukční hranice ve výši 81,74 Kč. U výpočtu druhé redukční hranice je výpočet už o něco složitější. Prvním krokem je výpočet rozdílu mezi druhou a první redukční hranice. Dále se tato částka vynásobí koeficientem 0,6, k částce se přičte výše redukovaného průměrného hodinového výdělku první redukční hranice a průběžný výsledek se vynásobí koeficientem 0,6. Např. v roce 2014 činí druhá redukční hranice 227,15 Kč. Rozdíl druhé a první redukční hranice činí 75,77 Kč, tato částka se vynásobí 0,6 a přičte se k ní 136,24 Kč. Průběžný výsledek je 181,71 Kč, dále se násobí 0,6, výsledkem je náhrada mzdy na 1 hodinu při plném dosažení redukční hranice ve výši 181,71 Kč. U výpočtu třetí redukční hranice je obdobný jako u druhé redukční hranice. Prvním krokem je výpočet rozdílu mezi třetí a druhou redukční hranice. Dále se tato částka vynásobí koeficientem 0,3, k částce se přičte výše redukovaného průměrného hodinového výdělku druhé redukční hranice a průběžný výsledek se vynásobí koeficientem 0,6. Např. v roce 2014 činí třetí redukční hranice 454,13 Kč. Rozdíl třetí a druhé redukční hranice činí 226,98 Kč, tato částka se vynásobí 0,3 a přičte se k ní 181,71 Kč. Průběžný výsledek je 249,81 Kč, dále se násobí 0,6 a výsledkem je náhradu mzdy na 1 hodinu při plném dosažení redukční hranice ve výši 149,89 Kč. Tabulka č. 4 znázorňuje kompletní výsledky všech výše uvedených výpočtů za roky 2009 až Ve své práci se k ní budu ještě vracet, použiji ji ke konkrétním výpočtům různých výší mezd. 22

23 Tabulka č. 4: Náhrada mzdy redukce N Á H R A D A M Z D Y R E D U K C E rok 1 redukční hranice 2 redukční hranice 3 redukční hranice ,55 Kč 206,15 Kč 412,30 Kč ,43 Kč 207,55 Kč 414,93 Kč ,38 Kč 216,48 Kč 432,95 Kč ,65 Kč 219,98 Kč 439,95 Kč ,03 Kč 226,63 Kč 453,08 Kč ,38 Kč 227,15 Kč 454,13 Kč redukce 0,9 0,6 0,3 Redukovaný průměrný hodinový výdělek ,80 Kč 164,96 Kč 226,81 Kč ,59 Kč 166,07 Kč 228,29 Kč ,95 Kč 173,21 Kč 238,16 Kč ,00 Kč 175,99 Kč 241,99 Kč ,93 Kč 181,29 Kč 249,23 Kč ,24 Kč 181,71 Kč 249,81 Kč přepočet 0,6 0,6 0,6 Náhrada mzdy na 1 hodinu při plném dosažení redukčních hranic ,28 Kč 98,98 Kč 136,09 Kč ,75 Kč 99,64 Kč 136,97 Kč ,97 Kč 103,93 Kč 142,90 Kč ,20 Kč 105,59 Kč 145,19 Kč ,56 Kč 108,77 Kč 149,54 Kč ,74 Kč 109,03 Kč 149,89 Kč Zdroj: vlastní zpracování Shrnutí kapitoly Náhrada mzdy je kompenzace mzdy v případě pracovní neschopnosti vyplácené zaměstnavatelem po dobu prvních 14 dnů. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny s tím, že první tři dny se neproplácí. K výpočtu náhrady mzdy se použije průměrný hodinový výdělek, který vychází z odpracované doby a částky v předchozím kalendářním čtvrtletí. Průměrný hodinový výdělek se redukuje do první redukční hranice 90%, do druhé redukční hranice 60%, do třetí redukční hranice 30% a nad výši třetí redukční hranice se nepřihlíží. Redukovaný průměrný hodinový výdělek se přepočte sazbou 60% a získá se tak náhrada mzdy za 1 hodinu. 23

24 3. DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 3.1 Dávky nemocenského pojištění Nemocenské pojištění patří vedle důchodového pojištění k významným instrumentům sociálního zabezpečení. V rámci naplňování nedistribuční funkce veřejných financí přispívají zaměstnanci, zaměstnavatelé, a osoby samostatně vyděračně činné odvodem částek pojistného na nemocenské pojištění prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Odvedené částky nemocenského pojištění jsou pak zdrojem příjmů státního rozpočtu a jeho prostřednictvím jsou určeny pro výplatu dávek nemocenského pojištění za podmínek stanovených v právních předpisech. 8 Z nemocenského pojištění zaměstnanců plynou čtyři druhy dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Nemocenské dávky vyplácí příslušná OSSZ prostřednictvím účtu ČSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky včetně příslušných podkladů doručen. Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce, tzn., že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena. 9 Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních Prof. Ing. Vybíral Václav., et al.., Mzdové účetnictví 2014, 17.aktualizované vydání Praha: GRADA, s.isbn str ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Uplatňování nároku a výplata dávek nemocenského pojištění [online] [cit ]. URL: < 10 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění v roce 2014 [online] [cit ]. URL: < 24

25 3.2 Nemocenské Nemocenské je dávka náležící zaměstnanci v případě pracovní neschopnosti delší než 14 dní při splnění zákonem stanovených podmínek. V letech 2013, 2012, 2011 vnikal nárok v případě nemoci přesahující 21 dní, v letech 2010 a 2009 tomu bylo jako letos, tedy od 15 dne pracovní neschopnosti. Výpočet se provádí za kalendářní dny. Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není stanoveno jinak. Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky. Také v případě, kdy vznikla pojištěnci dočasná pracovní neschopnost nebo mu byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody, nemá nárok na nemocenské. Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu, a to i u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. 25

26 Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání. Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin a v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce Denní vyměřovací základ Pro výpočet nemocenské je zásadní znát denní vyměřovací základ zaměstnance. Nejprve je třeba určit rozhodné období. Jedná se o období 12 ti měsíců před měsícem vznikem pracovní neschopnosti. Dále zjistíme za uvedené období úhrn vyměřovacích základů, počet kalendářních dní a počet případných vyloučených dní. Denní vyměřovací základ se stanový tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů, připadajících na rozhodné období. 12 V roce 2014 činí nemocenské 60% denního vyměřovacího základu na den. Stejně je tomu i v letech 2013, 2012, 2011 a Rozdíl je v našich šesti letech pouze u roku 2009, kde se sazby zvyšovaly s počtem dní pracovní neschopnosti a to 15 až 30 den 60%, 31 až 60 den 66% a nad 61 dní 72% denního vyměřovacího základu Redukční hranice nemocenské Tématu redukčních hranic jsem se blíže věnovala již v druhé kapitole. Nebudu se proto nyní věnovat teorii a ani jejímu vývoji. Jelikož výše redukčních hranic náhrady mzdy vychází z výší redukčních hranic nemocenské, jejich vývoj je mezi lety naprosto shodný. 11 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Nemocenské [online] [cit ]. URL: < > 12 JUDR.ŠUBRT, Bořivoj., et al.., Abeceda mzdové účetní 2012, 22.aktualizované vydání Praha: ANAG, s.isbn str

27 Tabulka č.5 znázorňuje přehled redukčních hranic, v tabulce č. 6 jsou uvedeny rozdíly mezi redukčními hranicemi. Tato čísla se budou dále používat k výpočtům. Tabulka č. 5: Redukční hranice nemocenské R E D U K Č N Í H R A N I C E N E M O C E N S K É rok 1 redukční 2 redukční 3 redukční koeficient k hranice hranice hranice přepočtu ,00 Kč 1 178,00 Kč 2 356,00 Kč 0, ,00 Kč 1 186,00 Kč 2 371,00 Kč 0, ,00 Kč 1 237,00 Kč 2 474,00 Kč 0, ,00 Kč 1 257,00 Kč 2 514,00 Kč 0, ,00 Kč 1 295,00 Kč 2 589,00 Kč 0, ,00 Kč 1 298,00 Kč 2 595,00 Kč 0,175 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 6: Rozdíly redukčních hranic R O Z D Í L Y R E D U K Č N Í C H H R A N I C RH - 2RH 329,00 Kč 395,00 Kč 412,00 Kč 419,00 Kč 432,00 Kč 433,00 Kč 2RH - 3RH 1 178,00 Kč 1 185,00 Kč 1 237,00 Kč 1 257,00 Kč 1 294,00 Kč 1 297,00 Kč Zdroj: vlastní zpracování Redukce výpočet Při výpočtech můžou vznikat odchylky v zaokrouhlování ve výši pár haléřů, nejsou však zásadní pro celkovou výši nemocenské. Při plném dosažení redukčních hranic je postup následující. První krok pro zjištění redukovaného průměrného denního výdělku je v případě první redukční hranice velice jednoduchý. Zákonem daná částka redukční hranice se vynásobí koeficientem 0,9. Druhým krokem je vynásobení získané částky koeficientem 0,6. Např. v roce 2014 činí první redukční hranice 865,- Kč. Tato částka se vynásobí číslem 0,9 a získá se částka 778,50 Kč, dále se násobí 0,6 a výsledkem je náhrada mzdy na 1 hodinu při plném dosažení redukční hranice ve výši 467,- Kč. 27

28 U výpočtu druhé redukční hranice je výpočet už o něco složitější. Prvním krokem je výpočet rozdílu mezi druhou a první redukční hranice. Dále se tato částka vynásobíme koeficientem 0,6, k částce se přičte výše redukovaného průměrného hodinového výdělku první redukční hranice a průběžný výsledek se vynásobí koeficientem 0,6. Např. v roce 2014 činí druhá redukční hranice 1298,- Kč. Rozdíl druhé a první redukční hranice činí 433,- Kč, tato částka se vynásobí 0,6 a přičte se k ní 779,- Kč. Průběžný výsledek je 1 038,80 Kč, dále se násobí 0,6 a získá se nemocenské na 1 den při plném dosažení redukční hranice ve výši 623,- Kč. U výpočtu třetí redukční hranice je obdobný jako u druhé redukční hranice. Prvním krokem je výpočet rozdílu mezi třetí a druhou redukční hranice. Dále se tato částka vynásobí koeficientem 0,3, k částce se přičte výše redukovaného průměrného hodinového výdělku druhé redukční hranice a průběžný výsledek se vynásobí koeficientem 0,6. Např. v roce 2014 činí třetí redukční hranice 2 595,- Kč. Rozdíl třetí a druhé redukční hranice činí 1 297,- Kč, tato částka se vynásobí 0,3 a přičte se k ní 1 038,- Kč. Průběžný výsledek je 1 428,- Kč, dále se násobí 0,6 a získá se nemocenské na 1 den při plném dosažení redukční hranice ve výši 857,- Kč. Tabulka č. 7 znázorňuje kompletní výsledky všech výše uvedených výpočtů za roky 2009 až Ve své práci se k ní budu ještě vracet, použiji ji ke konkrétním výpočtům různých výší mezd. 28

29 Tabulka č. 7: Nemocenské redukce N E M O C E N S K É R E D U K C E rok 1 redukční hranice 2 redukční hranice 3 redukční hranice redukce 0,9 0,6 0,3 Redukovaný průměrný denní výdělek Kč 943 Kč Kč Kč 949 Kč Kč Kč 990 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 2. přepočet 0,6 0,6 0,6 Nemocenská na 1 den při plném dosažení redukčních hranic Kč 566 Kč 778 Kč Kč 569 Kč 783 Kč Kč 594 Kč 817 Kč Kč 603 Kč 830 Kč Kč 622 Kč 854 Kč Kč 623 Kč 857 Kč Zdroj: vlastní zpracování 3.3 Ošetřovné Podrobně se problematikou ošetřovného nebudu v mé práci zabývat, stručně uvedu pouze základní informace. Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. 29

30 Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanoví a redukuje stejným způsobem, jako při výpočtu nemocenského Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podrobně se problematikou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství nebudu v mé práci zabývat, stručně uvedu pouze základní informace. VPTM se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Dávka se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Také zaměstnankyni, která nemůže vykonávat dosavadní práci, protože podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, mateřství nebo kojení. Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru 13 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Nemocenské [online] [cit ]. URL: < > 30

31 jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení Peněžitá pomoc v mateřství Podrobně se problematikou peněžité pomoci v mateřství nebudu v mé práci zabývat, stručně uvedu pouze základní informace. Dle zákona 187/2006 sb. o nemocenském pojištění peněžitá pomoc v mateřství nahrazuje matkám po dobu mateřské dovolené ušlý příjem. Žena, která porodila jedno dítě, může na mateřské zůstat 28 týdnů, pokud porodila více dětí najednou, je mateřská dlouhá 37 týdnů. Peněžitá pomoc v mateřství se počítá na kalendářní den. Základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na PPM. Nástupem se rozumí den, jenž si pojištěnka sama určí v období od počátku 8 až 6 týdne před očekávaným dnem porodu, popř. den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Jestliže si pojištěnka tento den v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na PPM počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nárok na dávku má i žena, která nastoupí na PPM po skončení pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Pokud pojištění nezaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností (např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu). Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Nemocenské [online] [cit ]. URL: < vyrovnavaci-prispevek-v-tehotenstvi-a-materstvi.htm > 15 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Nemocenské [online] [cit ]. URL: < penezita-pomoc-v-materstvi.htm > 31

32 Shrnutí kapitoly Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Nemocenské je dávka náležící zaměstnanci v případě pracovní neschopnosti delší než 14 dní při splnění zákonem stanovených podmínek, náleží za kalendářní dny. K výpočtu nemocenské se použije redukovaný denní průměrný výdělek, který vychází z výše příjmů předchozích 12 ti měsíců před vznikem dočasné neschopnosti. Denní průměrný výdělek se redukuje do první redukční hranice 90%, do druhé redukční hranice 60%, do třetí redukční hranice 30% a nad výši třetí redukční hranice se nepřihlíží. Redukovaný denní výdělek se přepočte sazbou 60% a získá se tak nemocenské za 1 den. Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek Peněžitá pomoc v mateřství nahrazuje matkám po dobu mateřské dovolené ušlý příjem. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Nemocenské dávky vyplácí příslušná OSSZ bezhotovostní formou nebo složenkou. 32

33 4. PŘÍPADOVÁ STUDIE V této kapitole se budu věnovat výpočtům náhrady mzdy a nemocenské za posledních šest let v období od 2009 do Ke každému roku provedu výpočet náhrady mzdy a nemocenské z hrubé částky Kč, Kč, Kč, Kč, Kč, Kč, Kč, Kč a okomentuji výsledek. Nemoc trvala vždy od 1.3. do daného roku, budeme předpokládat, že zaměstnanecký poměr trvá po všechny roky, zaměstnanec neměl žádné vyloučené doby a jeho hrubá mzda byla celoročně každý měsíc ve stejné výši. Pro možnost srovnání všech výpočtů platí pro všechny roky skutečnost, že první tři dny nemoci vychází na pracovní dny. Pro roky 2009, 2010 a 2014 bylo shodně zameškáno 80 pracovních hodin v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a od 15tého dne nemoci 17 kalendářních dní. V letech 2011, 2012, 2013 bylo shodně zameškáno 120 pracovních hodin v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti a od 22tého dne nemoci 10 kalendářních dní. 4.1 Vzorový výpočet rok 2014 výše mzdy Kč První vzorový výpočet z roku 2014 a výše hrubé mzdy Kč je následující. V prvních 14 dnech nemoci náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele. První tři dny nemoci od až se neproplácí. Od do se vychází z redukovaného průměrného výdělku. V toto případě se jedná o částku průměrné náhrady ve výši 136,36 Kč. Redukcí 90% se dostane redukovaná hodinová částka ve výši 122,72 Kč. Sazba od čtvrtého dne nemoci činí 60% z částky 122,72 Kč, hodinová náhrada tak činí 73,63 Kč. Nepřítomnost trvala 80 pracovních hodin, za prvních 24 hodin náhrada nepřísluší, nárok tak činí 56 pracovních hodin. Hodinová náhrada 73,63 Kč se vynásobí 56 hodinami, tím se získá částka po zaokrouhlení 4 124,- Kč. Náhrada mzdy od zaměstnavatele je 4 124, Kč. Od do náleží nemocnému nemocenská ve výši 60% denního vyměřovacího základu. Výpočet se provede součtem příjmů za předcházejících 12 měsíců. V našem případě součet činí ,- Kč, tato částka se vydělí 365 dny, dostaneme číslo 789,04 a dále redukujeme 90% na číslo 710,14 Kč. Z této částky vypočítáme 60% denní náhradu a zaokrouhlením na celé číslo nahoru dostaneme číslo 427,- Kč. Celková náhrada 33

34 nemocenské od pražské správy sociálního zabezpečení za 17 dní činí 7 259,- Kč. Za svou nemoc trvající celý měsíc březen získal nemocný částku ,- Kč. 4.2 Vzorový výpočet rok 2014 výše mzdy Kč Druhý vzorový výpočet z roku 2014 a výše hrubé mzdy Kč je trochu složitější než výpočet první. Jak bude vidět, jsou zde náročnější redukce. V prvních 14 dnech nemoci náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele. První tři dny nemoci od až se neproplácí. Od do se vychází z redukovaného průměrného výdělku. V toto případě se jedná o částku průměrné hodinové náhrady ve výši 272,73 Kč. Provede se redukce od částky 272,73 Kč se odečte výše redukční hranice, která je nejbližší nad částku náhrady tedy 227,15 Kč. Získaná částka 45,58 Kč se vynásobí 0,30, dále se přičte částka základu druhé redukční hranice 181,71 Kč, průběžný výsledek 195,38 Kč se vynásobí sazbou 0,60 a dostane se částka hodinové náhrady ve výši 117,24 Kč. Nyní se už jen hodinová náhrada po redukci vynásobí 56 hodinami a vyjde náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši 6 566,- Kč. Od do náleží nemocnému nemocenská ve výši 60% denního vyměřovacího základu. Výpočet se provede součtem příjmů za předcházejících 12 měsíců. V našem případě součet činí ,- Kč, tato částka se vydělí 365 dny, dostaneme číslo 1 578,08. Nyní se provede redukce od částky 1 578,- Kč se odečte výše redukční hranice, která je nejbližší nad částku náhrady tedy 1 298,- Kč. Získaná částka 280,- Kč se vynásobí 0,30, dále se přičte částka základu druhé redukční hranice 1 038,30 Kč, průběžný výsledek 1 122,30 Kč se vynásobí sazbou 0,60 a dostane se částka denní náhrady ve výši 674,- Kč. Celková náhrada nemocenské od pražské správy sociálního zabezpečení za 17 dní je ,- Kč. Za svou nemoc trvající celý měsíc březen získal nemocný částku ,- Kč. 4.3 Výpočty let V níže uvedené tabulce č.8 jsou přehledně uvedeny částky výpočtu náhrad mezd a nemocenské za osm výší hrubé mzdy posledních šesti let u celoměsíční nemoci. Kromě již zmiňovaných náhrad mezd a nemocenské, jsou zde pro možnost adekvátního srovnání i výše čisté mzdy dle platné legislativy daných let a přepočet kompenzace mzdy v případě nemoci. Z tabulky je patrné, že v roce 2011 byla čistá mzda všech výší mezd o 100,- Kč nižší než 34