Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Žamberk. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice MORAVSKÁ TŘEBOVÁ
|
|
- Františka Říhová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Žamberk Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice MORAVSKÁ TŘEBOVÁ ZÁŘÍ 2013
2 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, Praha 2 T: F: seven@svn.cz Internet: Kolektiv autorů: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Bohuslav Málek (Externí spolupráce: Ing. Karel Štěbeták K Projekt) Dovětek: Tato studie je součástí veřejně dostupného výstupu D 3.5 projektu BiogasHeat. Projekt je podporován Evropskou komisí v rámci programu Intelligent Energy for Europe (IEE). Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu přebírají jeho autoři. Obsah materiálu nevyjadřuje stanovisko Evropské unie. Agentura EACI (Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), která program IEE administruje, ani Evropská komise nejsou zodpovědné za jakékoliv využití informací obsažených v této publikaci. Pracovní aktivity projektu BiogasHeat probíhají současně v 9 zemích EU a více informací o něm je možné nalézt na internetových stránkách Září
3 Obsah 1 Úvod - předběžná studie proveditelnosti 4 2 Informace o bioplynové stanici Umístění Technické informace Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) 7 3 Stávající míra užití tepla z BPS 8 4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) Stávající spotřeby tepla v areálu farmy Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) 9 5 Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS Technické řešení Varianta 1: Optimalizace zapojení ORC zařízení na dodávku tepla z KGJ Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb armádního areálu VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové Ekonomické hodnocení Rámcové právní podmínky Sociální hlediska Finanční hlediska Ekologické efekty 15 6 Souhrn předběžné studie proveditelnosti 16 7 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice 17 Příloha 1: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET 18 Definice užitečného tepla 18 Výpočtová metodika procesu KVET 18 Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS 19 Způsob prokazování 22 Příloha 2: Výkres navrhovaného nového zapojení ORC jednotky 23 Září
4 1 Úvod - předběžná studie proveditelnosti Stěžejním cílem evropského projektu BiogasHeat je podporovat ekonomicky smysluplné a ekologicky žádoucí způsoby využití tepla ze stávajících a budoucích bioplynových stanic (dále jen BPS ). Právě z tohoto důvodu byla v ČR podobně jako v dalších zemích účastnících se projektu oznámena na jaře letošního roku národními partnery projektu časově omezená výzva s nabídkou bezplatného posouzení případných možností využití tepla (formou předběžné studie proveditelnosti) u limitovaného počtu konkrétních projektů BPS. Jednou z organizací, která o toto posouzení projevila zájem, je i společnost Pavlík - ENERGO, s.r.o., (dále také jen společnost či investor ). Svou bioplynovou stanici ve svém středisku ve městě Moravská Třebová společnost uvedla do provozu v roce Tento materiál hodnotí opatření, která byla v rámci osobní návštěvy a následných diskuzí s investorem identifikována jako perspektivní. S cílem posoudit jejich technické předpoklady, možné ekonomické přínosy a v neposlední řadě i ekologické (pozitivní) dopady. A to za účelem nejen splnit podmínky investičních případně provozních forem podpory, které společnost k využití tepla motivují, příp. zavazují, ale hlavně také najít racionální a dlouhodobě perspektivní řešení, které se pro společnost nestane přítěží ale prostředkem k jejímu dalšímu hospodářskému rozvoji. Tato předběžná studie proveditelnosti by však neměla být považována za podklad pro konečné rozhodování, ale jako nezávislý názor zpracovatele, jakému z opatření dále věnovat pozornost a poté se definitivně rozhodnout o jeho případné ne-realizaci. Studie je zpracována na základě osobní prohlídky BPS a informací a podkladů od zástupců společnosti o stávající technologii BPS i zemědělského areálu, kde se nachází (např. energetický audit projektu BPS, apod.). Září
5 2 Informace o bioplynové stanici 2.1 Umístění Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Moravská Třebová Bioplynová stanice byla postavena v prostorech zemědělského areálu (GPS: 49 45'7.932"N, 16 39'55.957"E) ležícím na jižním okraji města Moravská Třebová. AREÁL FIRMY Pavlík - ENERGO UMÍSTĚNÍ BPS 2.2 Technické informace Obr. č. 1: Přehledná situace umístění BPS Bioplynová stanice byla v areálu podniku v Moravské Třebové zprovozněna v roce Investor se rozhodl pro patentovanou technologii Hochreiter, kterou na českém trhu nabízí české zastoupení společnosti Johann Hochreiter s.r.o. (v době výstavby jím však byl ještě původní licenční partner společnost Agri Fair s.r.o.). Jedná se o BPS, sloužící k výrobě bioplynu a jeho následnému energetickému využití, která je navázaná na stávající zemědělský areál. Vstupními surovinami pro fermentaci jsou kukuřičná siláž (28-30 t/den) pěstovaná na obhospodařované orné půdě, chlévská mrva skotu (25 t/mw), siláž (15 t/mw) a hnůj (8 t/mw). Siláže jsou uskladňovány v silážních žlabech v těsné blízkosti bioplynové stanice. Samotná stanice se sestává z jednoho primárního betonového anaerobního fermentoru průměru 40m a výšky 6m (účinná 5,4 m), konstrukce kruh v kruhu, průměr vnitřního fermentoru 22 m. Užitný objem hlavního fermentoru bioplynu činí m³. Z fermentoru bioplynové stanice přetéká vykvašený substrát přepadovým potrubím do dofermentoru (dokvašovací jímka). Vnitřní fermentor je plynotěsně uzavřen kuželovitě řezanými fóliemi ve dvou vrstvách, které vytváří prostor pro meziskladování produkovaného bioplynu. Poslední jímkou je koncový sklad digestátu, který je tvořen také betonovou jímkou, stejných parametrů jako fermentor. Substrát z dofermentoru zde přetéká přepadovým potrubím, jímky jsou však tak propojený potrubím tlakovým. Zastřešený prostor mezi fermentorem a koncovým skladem je využitý k umístění čerpacího centra, umožňující přečerpávání substrátu mezi fermentory, koncovým skladem, vstupní jímkou a jímkou na silážní šťávy. Fermentor je Září
6 vystrojen míchací technikou v podobě horizontálních pádlových míchadel. Vytápění fermentorů zajišťuje soustava topných potrubí umístěných na vnitřních stěnách. Dávkovacím zařízením na tuhou složku je jednotka fy. Fliegl s výtlačným čelem a míchacím šnekem. Obnovitelné druhy surovin se dopravují z dávkovacího zařízení do fermentoru. Produkční kapacita posuzované BPS postačuje pro celoroční chod dvojice kogeneračních jednotek (dále také jen KGJ ) MWM TCG 2016 V12 C se zážehovým motorem s el. generátorem o jmen. el. výkonu 600 kw, tj. celkem 1,2 MWel. V současnosti je však z důvodu omezeného povoleného výkonu dodávatelného do místní distribuční sítě (0,98 MW) el. výkon jednotek redukován na svorkovou hodnotu okolo 500 kw s tím, že přebytečný el. výkon je využit na krytí vlastní spotřeby stanice (okolo 7 % brutto výroby) a současně i potřeby areálu, v kterém se nachází další odběry elektřiny (např. granulátor na výrobu paliv z biomasy). Obdobně veliký je i dále využitelný tepelný výkon obou jednotek, který sestává z chlazení motoru, oleje a 1. stupně palivové směsi a dále spalin, jež jsou společně ochlazovány za pomoci uzavřeného chladícího okruhu tzv. motorové vody (směs vody a nemrznoucí směsi). Generované teplo je dále předáváno za pomoci deskových výměníků na obvyklé teplotní úrovni (okolo 90 C) případně přes nouzové vzduchové chladiče vysáláno do ovzduší. Jednotky nicméně dále generují radiační teplo (okolo 40 kw v nom. provozu), které odchází volně do větraného prostoru strojovny, a teplo z druhého stupně chlazení palivové směsi (necelých 40 kw). Tento zdroj tepla odchází samostatným uzavřeným chladícím okruhem se vzduchovým chladičem do okolí na teplotní úrovni okolo 50 C. V dubnu roku 2012 provozovatel rozšířil výrobu elektřiny o ORC zařízení Green Machine series 4000 o max. el. výkonu 65 kwel. Z důvodu nedostatečného množství disponibilního tepla, jeho teploty a také i způsobu zapojení (viz dále) je však dnes disponibilní el. výkon jednotky okolo kw brutto. Základní technicko-energetické údaje k výrobě elektřiny a tepla stanicí shrnuje tabulka níže. Září
7 Tab. č. 1 - Základní technické parametry instalovaných zdrojů el. a tepelné energie na BPS Zdroj KGJ MWM TCG 2016 V12 C KGJ MWM TCG 2016 V12 C ORC Green Machine SERIES 4000 Jmenovitý / reálný el. výkon brutto [kw] 600 / ~ / ~ / 33(35) 2) Jmenovitá / reálná el. účinnost brutto [%] 42,5 / 40 42,5 / 40 ~ 7 2) Jmenovitý / reálný využitelný tepelný výkon [kw] 608 / ~ / 500-3) z toho: chlazení motoru, oleje a 1. stupně pal. směsi 305 / ~ / ~ 250 spaliny 1) 303 / ~ / ~ 250 Předpokládaná roční výroby elektřiny brutto / netto [GWh] 8 / 7,4 4) 0,26 / 0,19 Předpokládaná roční výroba tepla brutto / netto [GWh] 8 / 6,8 4) - 1) Při vychlazení spalin na teplotu ~ 150 C 2) El. výkon a účinnost ORC zařízení je uváděna pro stávající režim provozu bez započtení vlastní spotřeby el. energie samotnou jednotkou (reprezentuje dle dodavatele 7 až 9 % brutto výroby podle venkovní teploty a aktuálního výkonu) a dále pak chladícího okruhu zahrnujícího čerpadlo a vzduchové ventilátory pro vysálání zbytkového tepla do ovzduší (vyžaduje si další jednotky kilowatt odpovídající cca 2-3 % odváděného zbytkového tepla). 3) Chladící okruh ORC odvádí z kondenzátoru jednotky teplo ve formě směsi vody a nemrznoucí směsi ohřáté od cca 15 až více než 50 C v závislosti na teplotě primárního zdroje tepla a teplotě okolí, jeho využití tedy pro další účely zanedbáváme 4) Vlastní technologická spotřeba elektřiny stanicí předpokládána ve výši 7 % brutto výroby, v případě spotřeby tepla pak 15 % jeho brutto výroby na KGJ. 2.3 Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) Provozovatelé bioplynových stanic jsou dnes buď ekonomicky motivováni či dokonce i vázáni (podmínkami přiznané investiční případně i provozní podpory) zajistit pro vyráběné teplo z bioplynu alespoň částečné smysluplné využití. Posuzovaná BPS má dnes teoreticky závazek využít množství tepla odpovídající 10 % výrobě u ORC jednotky, protože byla uvedena do provozu v roce Tomu by při maximálním provozu ORC jednotky mohlo odpovídat cca 20 MWh tepla ročně, což stanice bez potíží splní využitím tepla v rámci zemědělského areálu. K většímu využití tepla je tak primárně vlastník motivován přes provozní formy podpory, tj. maximalizací výroby elektřiny v ORC (které má de facto hodnotu výkupní ceny elektřiny, i když je výroba v této jednotce využita pro krytí technologické vlastní spotřeby) a využitím tepla některým z přípustných způsobů, které pak zakládá nárok na příspěvek za (vysokoúčinnou) výrobu elektřiny a tepla, tzv. KVET (více k tomu v příloze č. 1). Září
8 3 Stávající míra užití tepla z BPS Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Moravská Třebová Teplo vyráběné na bioplynové stanici je dnes využíváno pro krytí technologické potřeby BPS, pro krytí stávajících potřeb objektů zemědělského areálu a pro sušení travin a sena k výrobě pelet jako paliva. Celková stávající výroba dále využitelného tepla na dvou KGJ je odhadována na +/- 8 GWh za rok (tj. až téměř 30 tis. GJ), z toho pro vlastní potřeby BPS je odhadováno jako zapotřebí ne více než % této produkce. Dále využitelné teplo tak může odpovídat cca 7 GWh ročně alias okolo 25 tis. GJ/rok. Zdaleka největším spotřebitelem tepla je dnes ORC zařízení, které si pro svůj dnes běžný chod na cca kw el. výkonu brutto vyžaduje 450 až 500 kwtep. Teplo je primárně získáváno z chlazení spalin a dále také z chladícího okruhu KGJ. Platí tedy, že jsou-li všechny zdroje elektřiny v provozu (obě KGJ i ORC), cca 50 % vyráběného tepla v KGJ nachází uplatnění pro dodatečnou výrobu elektřiny za pomoci jednotky ORC. Teplo, které jednotka do výroby elektřiny nezhodnotí (cca %), je pak přes vzduchové chladiče chladícího okruhu vysáláno do ovzduší na teplotách v zásadě již vylučujících jeho další využití (teploty chladící vody opouštějící kondenzátor jednotky ORC dosahují v topné sezóně ne více než 30 C a v ostatních částech roku pak max C). V zimním období pak část tepla nachází využití při vytápění vlastního areálu farmy a dále se část tepla využívá pro dosoušení vstupního materiálu na požadovanou vlhkost před vlastní peletizací. Tyto odběry však nejsou měřeny a v zásadě jejich sumární potřeba za celý rok nebudou významné (autoři této studie je odhadují na max % celkové roční výroby tepla KGJ). Právě tyto hodnoty dokládají smysluplnost této studie s cílem identifikovat další možnosti, jak teplo smysluplně více využívat. Září
9 4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) 4.1 Stávající spotřeby tepla v areálu farmy V areálu fy. Pavlík - ENERGO se nacházejí objekty dílen, správní budovy, jednoho rodinného domu a další skladovací, garážové prostory a zemědělské objekty. Do všech prostorů s potřebou zajištění vnitřní teploty v topné sezóně je dodávka tepla zajištěna teplovodem z BSP. Výroba elektrické energie byla v roce 2012 rozšířena o ORC zařízení, které ke svému provozu spotřebovává přebytky tepelné energie na dodatečnou výrobu elektrické energie. Toto zařízení však bylo dodavatelem připojeno k dodávce tepelné energie z KGJ ne zcela efektivním způsobem. Proto efektivita jeho provozu, měřena dodatečně produkovanou elektrickou energií, je nyní velmi omezená, de facto až na své výkonové minimum. Dalším významným odběratelem tepla je technologie sušení pícnin a slámy, které jsou dále po vysušení zpracovány v lince na pelety. Vyrobené palivo je poté dále distribuováno. 4.2 Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) Navýšení míry efektivně využívaného tepla bylo identifikováno ve dvou oblastech. Tou první je zefektivnění provozu stávající ORC jednotky. Její nevhodné zapojení omezuje disponibilní el. výkon na minimum a přitom nevyužívá tepelný potenciál, kterým stanice dnes disponuje. Dále je proto možnému zefektivnění v této oblasti věnována pozornost. Druhou dále analyzovanou rozvojovou alternativou je vyvedení tepla mimo areál farmy (statku). Ten přímo sousedí s armádním výukovým centrem, ve kterém působí Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany ČR. Zařízení je dnes vytápěno centrální parní uhelnou výtopnou se dvěma navazujícími výměníkovými stanicemi pára/voda sloužícími pro dodávku tepla do objektů areálu, jejichž součtové tepelné potřeby dosahují v zimních špičkách cca 4 MW. V současné době je zpracovaná studie na kompletní plynofikaci areálu a decentralizaci zdrojů tepla do jednotlivých objektů v podobě plynových kotlů, což by znamenalo znemožnění budoucí dodávky levné tepelné energie z obnovitelného zdroje. Pokud by se podařilo částečně změnit rozhodnutí decentralizovat zdroje tepla do jednotlivých objektů a navrhnout racionálnější způsob pokrytí potřeb tepla areálu vytvořením například dvou plynových kotelen ve stávajících výměníkových stanicích, zachovala by se možnost budoucí dodávky tepelné energie, která by byla ekonomicky velmi výhodnou pro obě strany. Kromě možnosti zásobování teplem armádního areálu se zde nachází další potenciál v dodávce tepla do bytových objektů v ul. Pod Hamry a Nerudova (východně od BPS). Jedná se o soubor tří a čtyř-podlažních bytových domů s celkovým počtem cca 130 b.j., s celkovou uvažovanou vzdáleností pro vedení teplovodu do 1,2 km. Dalšími zajímavými možnostmi s větším potenciálem odběru tepla se jeví být některé objekty umístěné ve městě Moravská Třebová. Příkladem by mohla být Nemocnice následné péče v ul. Svitavská a Integrovaná střední škola v ul. Brněnská (hlavní budova, sekretariát a ubytovací zařízení ul. Brněnská 1405). Zde by vzdálenost vedení teplovodu byla od cca 0,6 km pro ISŠ do cca 1,2 km pro nemocnici. Na základě osobní návštěvy a diskuzí vedených se zástupci společnosti Pavlík ENERGO byly pro podrobnější posouzení vybrány následující tři možné varianty/opatření využití tepla z BPS: Září
10 Varianta 1: Optimalizace zapojení ORC zařízení na dodávku tepla z KGJ Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb armádního areálu VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové Těmto variantám je dále věnována pozornost a posouzeny jejich možné technickoekonomické aspekty a ekologické ad. přínosy. 5 Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS 5.1 Technické řešení Varianta 1: Optimalizace zapojení ORC zařízení na dodávku tepla z KGJ Optimalizace ORC zařízení, jež je dnes využíváno jen na cca 50 % své jmenovité kapacity, spočívá v jiném způsobu zapojení a úpravě teplot teplonosného média, kterým je teplo pocházející z kogeneračních jednotek předáváno přes tepelný výměník (výparník) ORC okruhu. Podstatou stávajících nedostatků je nízká teplota zdroje tepla při instalaci ORC jednotky bylo instalační firmou rozhodnuto o zapojení výparníku ORC jednotky do sekundárního okruhu chlazení motoru. Tam také byly netradičně umístěny spalinové výměníky, aby dohřívaly topnou vodu předehřátou deskovými výměníky, na jejichž primární stranu je přiváděna motorová voda chladícího okruhu KGJ. Důvodem k tomu mělo být neřízené zvyšování teploty motorové vody, pokud ORC zařízení stejně jako spalinové výměníky byly zapojeny do primárního okruhu. Ani současné zapojení není optimální a v principu se nedaří zvýšit teplotu topné vody v sekundárním okruhu nad teploty C a přitom předat přes výparník do ORC okruhu více než kw tepla. Kromě reálného el. výkonu el. turbogenerátoru okolo kw brutto je doprovodným efektem zhoršené vychlazení spalin vystupující ze spalinových výměníků (místo obvyklých C to je dnes hodně přes 200 C), což snižuje jich životnost. Podstatou optimalizace je zpětné přepojení spalinových výměníků na primární chladící okruh KGJ stejně jako ORC jednotky. Ne však přímo, ale přes elektricky ovládaný hydraulický ventil (protože kogenerační jednotky mají samostatné chladící okruhy, tak by každý byl samostatný vč. vlastního pneuventilu, a k jejich spojení by došlo až před výparníkem ORC). Ten by umožňoval, aby za normálních provozních podmínek byl k ORC zařízení připojen pouze spalinový výměník a co víc, teploty motorové vody mohly být vyšší, než jaké se standardně v motorovém okruhu udržují. Reálné jsou hodnoty 105 C, při získání souhlasu TIČR pro provoz jako horkovodní zdroj pak i výše. Pouze a jen v okamžiku výpadku ORC jednotky by pneuventily v potřebném časovém intervalu (do 6s) propojily motorový okruh s vysokoteplotním okruhem spalinový výměník - ORC a přes deskové výměníky sekundární okruh a případně nouzové chladiče zajistily odvedení tepla z motorové vody před návratem zpět do bloku motoru. Zde je nutné podotknout, že pro uvažované teplotní parametry by bylo nutné upravit poměr vody a nemrznoucí směsi (pro nemrznoucí směs Friterm E Stabil by poměr mohl být blízky 1:1). Září
11 Dodávaný tepelný výkon do okruhu ORC by se sice nezměnil, díky vyšší teplotní úrovni by ale bylo možné dosáhnout vyššího el. výkonu z ORC jednotky, jak indikuje tabelární modelový výpočet získaného od českého zastoupení výrobce jednotky v příloze č. 2. Pro teplotu teplonosného média přicházejícího ze spalinových výměníků do výparníku ORC jednotky o teplotě 105 C by el. výkon netto v závislosti na teplotě venkovního vzduchu vzrostl oproti současnosti o cca 6 až 10 kw (vyšší rozdíl při vysokých teplotách venkovního vzduchu a naopak), pokud by teplota byla 110 C, pak by navýšení el. výkonu mohlo činit 8 až 12 kw. Při teplotě média na vstupu do výparníku ORC jednotky 115 C není vyloučeno i navýšení o 10 až 15 C. Při průměrné celoroční venkovní teplotě vzduchu 7 C by při celoročním provozu ORC jednotky mohlo dojít k navýšení el. výkonu o 6 až 12 kw v závislosti na výše uvedených teplotách zdroje tepla a venkovního vzduchu. Zde je nutné podotknout, že toto navýšení v praxi do značné míry bude spotřebováno chladícím okruhem ORC jednotky, jak empirické odečty spotřeby čerpadla a ventilátorů naznačují. Tyto dodatečné nároky nejsou přímo na panelu ORC jednotky zobrazeny a je nutné je mít v patrnosti. Už proto, že tepelný spád pracovního média v tomto okruhu je přibližně 30 až 40 % oproti chladičům u KGJ jednotek a tedy i množství vzduchu, které musí projít chladičem, je alikvotně vyšší. Nicméně platí, že navržené přepojení ORC jednotky by při provozu po dobu 4 resp. 8 tis. hodin za rok znamenalo dodatečnou výrobu elektřiny v množství 24 až 96 MWh/rok (konzervativní odhad uvažujeme ve výši MWh/rok) Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb armádního areálu VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové Hlavním z potenciálně možných odběratelů tepelné energie je areál armádního areálu, ve kterém působí dvě školská zařízení - Vojenská střední škola a Vyšší odborná školy Ministerstva obrany ČR. Areál leží v těsné blízkosti areálu firmy Pavlík ENERGO, kde se nachází samotná BPS. Jde tedy o sousední parcely, což nahrává předcházení problémům se zřízením věcných břemen při průchodu teplovodu přes parcely třetích stran. Parní kotelna, jako centrální zdroj tepla a páry, dnes areál zásobuje přes dvě výměníkové stanice pára-voda (jedna slouží pro tzv. starou část a druhá pro novou ), jejichž součtové tepelné potřeby dosahují v zimních špičkách cca 4 MW, v ostatních částech topné sezóny pak typicky 1-2 MW. Celkový jmenovitý výkon parní uhelné kotelny je nicméně výrazně větší (okolo 16 MW), což dokazuje její předimenzovanost. Teoretická potřeba tepla areálu je dle zjištění výše předmětné studie více než 26 tis. GJ/rok (určena na základě výpočtu potřeby tepla u jednotlivých objektů obálkovou metodou). Vezmeme-li do úvahy historické hodnoty spotřeby uhlí, které dle provozovatele kotelny přesahují hodnotu 50 tis. GJ/rok, dokládá to míru ne-efektivnosti stávajícího systému centrální výroby a distribuce tepla. Na počátku letošního roku byla pro potřeby Ministerstva obrany (MO) ČR dokončena studie plynofikace armádního areálu. Studie upřesňuje technické a ekonomické předpoklady zrušení stávající centrální parní uhelné výtopny a návazných primárních rozvodů páry resp. sekundárních rozvodů topné vody do jednotlivých objektů, kterou by nahradily jednotlivé objektové kotelny na zemní plyn. Výhodou tohoto řešení je eliminace ztrát tepla z centrálního zdroje do objektů a také i v zásadě bezobslužný provoz plynových kotelen v objektech. Negativem je však nutná správa tolika plynových zdrojů a s tím spojené revize plynových zařízení, revize komínů apod. Provozní náklady na vytápění s ohledem na stávající stav lze Září
12 pak také očekávat jako vyšší, pokud zohledníme skutečnost, že na centrálním zdroji se dnes využívá jako palivo nízkosirnaté HU, jehož cena v přepočtu na GJ výhřevnosti může být přinejmenším 2,5-3 krát nižší, než jaká bude cena energie v zemním plynu. Využití přebytků tepla z bioplynové stanice však tuto ekonomickou nevýhodu plynofikace může do značné míry zvrátit. Důvodem k tomu je fakt, že disponibilní tepelný výkon na tomto zdroji je takový, že by jím mělo být možné krýt veškeré potřeby tepla celého areálu v letním období, na začátku a na konci topné sezóny a to za ceny tepla blízké stávajícím palivovým nákladům (tj. cca 150 Kč/GJ alias 540 Kč/MWh tepla). Podíl možného krytí budoucích potřeb tepla areálu dodávkami tepla z bioplynové stanice lze bez znalosti denního/hodinového diagramu křivky trvání potřeby tepla jen odhadovat, a to dle empirických zkušeností na % (tj. na 10 až 15 tis. GJ/rok). Pro další užití je z KGJ k dispozici trvale minimálně 800 kwt. Od loňského roku má sice investor v provozu tzv. ORC zařízení umožňující využít kw tepla pro dodatečnou výrobu el. energie, provoz však může být, bude-li to ekonomické, omezen jen na období, kdy teplo nelze využít efektivněji. STROJOVNA KOGENERECE PARNÍ UHELNÁ KOTELNA STÁVAJÍCÍ VÝMĚNÍKOVÉ STANICE PÁRA / VODA TRASA VEDENÍ TEPLOVODU Obr. č. 2: Přehledná situace BPS a vedení teplovodu do areálu MO Předpokladem tomu by však bylo zachovat alespoň jednu z výměníkových stanic (přesněji spíše pro novou část, na níž je napojeno větší část areálu) a ponechat funkční či obměnit sekundární teplovody z ní alespoň pro největší objekty. Do této stanice by pak byl vybudován propojovací teplovod ze strojovny kogenerace na bioplynové stanici s tím, že provozovatel BPS by investičně a realizačně zaštítil tu část teplovodu vedoucí až na hranici pozemků mezi areálem BPS a armádním areálem. Navazující část teplovodu by již byla v majetku a realizována buď zřizovatelem areálu, kterým je MO, případně jím pověřeným subjektem (např. Armádní servisní, která zajišťuje mj. provoz tepelných zdrojů v areálech ministerstva). Celková délka propojovacího teplovodu je odhadována na 500 max. 600 metrů (horní hranice při výstavbě přípojky do obou výměníkových stanic) z toho metrů by připadalo na teplovod ze strojovny kogenerace na hranici pozemku armádního areálu. Září
13 Vyvolané investiční náklady na obou stranách (odhadovány celkem na 3 až 4 mil. Kč) by pak musely být zohledněny v prodejní ceně tepla. Prodejní cena tepla by pak měla rovněž respektovat, zda a jak rychle dojde k modernizaci tepelného hospodářství areálu. V mezidobí, než projekt plynofikace postoupí ke své realizaci, by pro odběratele bylo ekonomicky výhodné nakupovat teplo z BPS s jistou slevou proti stávajícím nákladům na palivo, který je tedy uhlí (např. ve výši 20 % nákladů na výrobu totožného množství tepla). Tento cenový vzorec by bylo možné zachovat i v případě, že se zřizovatel rozhodne přistoupit k plynofikaci areálu, bude-li v rámci ní principielně zachován sekundární rozvod alespoň z VS sloužící pro novou část a tím umožňující nadále odebírat teplo z BPS. Nová cena tepla by pak odpovídala zvýšeným nákladům na toto nové palivo se současným zohledněním efektivnější výroby tepla z něj. Sleva z palivových nákladů by přitom měla být alespoň z počátku natolik motivační, aby vyvolané vícenáklady v areálu se zřizovateli vrátily v co nejkratší době (max. 1-2 let). 5.2 Ekonomické hodnocení Jednotlivé výše navrhované možnosti využití tepelné energie z BPS jsou níže posouzeny a vyhodnoceny po ekonomické stránce. Ekonomické hodnocení je provedeno s využitím kritéria prosté návratnosti na základě empirických odhadů o měrné investiční náročnosti, výše stanovených možných prodejích tepla a z toho vyplývajících tržeb při dané smluvní prodejní ceně a dalších provozních úspor. Varianta 1: Optimalizace zapojení ORC zařízení na dodávku tepla z KGJ Investiční náklady: Navýšení výroby elektřiny: Příjmy z prodeje elektřiny: Prostá návratnost: 50 až 100 tis. Kč (úprava zapojení chladicího okruhu KGJ a spalinových výměníků, vč. armatur a montážních prací) 30 až 40 MWh/rok (netto, konzervativní odhad) 120 až 160 tis. Kč/rok (při výkupní ceně elektřiny Kč/MWh, odpovídající tarifu AF1 pro bioplynové stanice v provozu před rokem 2012) méně než 1 rok Varianta 2: Výstavba teplovodu a krytí části tepelných potřeb armádního areálu VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové (hodnocení při náhradě dodávek tepla ze stávajícího zdroje uhelné výtopny) Investiční náklady: 2,0 mil. Kč (5 tis. Kč/bm teplovodu v délce 300 metrů alias tis. Kč tis. Kč na vytvoření šachty s fakturačním měřením tis. Kč náklady na inženýrské práce tis. Kč rezerva) resp. 4 mil. Kč (vč. teplovodu v armádním areálu) Roční prodej tepla: Příjmy z prodeje tepla: až MWh, resp. 10 až 15 tis. GJ/rok 1 až 1,5 mil. Kč/rok (při takové ceně, aby prostá návratnost byla max. 5 let a zároveň, aby byla konkurenceschopná proti Září
14 stávajícímu způsobu vytápění, kterým je hnědé uhlí, čemuž odpovídá +/- 100 Kč/GJ bez DPH) Dodatečné provozní náklady: 0,1 mil. Kč/rok (spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována celkem na cca 10 MWh/rok, dále systém doplňování vody, servisní prohlídky a pravidelné kontroly, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost: 1-2 roky resp. 3-4 roky (pro investici jen na patu armádního areálu resp. vč. teplovodu v areálu) Z výše uvedeného vyplývá, že ekonomicky výhodně vychází obě navrhované varianty. Změna zapojení ORC zařízení se jeví nejen jako ekonomicky výhodná, ale i z provozního hlediska žádoucí. Ekonomické přínosy mohou být takové, že by zaplatily i významnější úpravy strojovny kotelny, které se jeví rovněž jako smysluplné. Proto spíše než pouhé přepojení ORC zařízení doporučujeme komplexní rekonstrukci kotelny a lepší logické uspořádání (např. umístění spalinových výměníků vedle jednotek nebo do samostatného patra, jak dodavatel technologie BPS běžně řeší). Při modernizaci se může současně ukázat jako potřebné obměnit i některé z deskových či spalinových výměníků (pokud se u nich dnes projevuje zhoršená schopnost přenosu tepla). Výstavba propojovacího teplovodu pro možné započetí dodávek tepla do armádního areálu má pak rovněž znatelné ekonomické přínosy, a to i pro odběratele. Současný postoj vlastníka potažmo správce kotelny (Armádní servisní), s jehož pracovníky jednání probíhala, je však zatím takový, že není možné uzavřít víceletou smlouvu na dodávky tepla. A ta je zde naprosto zásadním předpokladem, bez kterého není možné v záměru pokročit v před. Situace však není definitivní a omezené rozpočtové možnosti vlastníka areálu (Min. obrany ČR) mohou v brzké době tento postoj změnit (viz dále). 5.3 Rámcové právní podmínky Z pohledu podmínek poskytovaných provozních ani investičních podpor není hodnocená bioplynová stanice nijak vázána k využití produkované tepelné energie. Proto je pouze na provozovateli, jak se postaví k navrhovaným variantám, a kterou případně zrealizuje. Z hlediska stavebního práva by si zřejmě nejvíce času vyžádal proces realizace teplovodu, které bude muset projít stavebním řízením s vydáním povolení, rekonstrukce zapojení instalovaného ORC zařízení pak ale zřejmě bude moct být realizována jen na stavební ohlášení. Případná realizace teplovodu do areálu armády by vyžadovala složitější vyjednávací proces z hlediska bezpečnostních hledisek a priorit, ke kterým provozovatel i zřizovatel areálu přihlíží a které zvažují. 5.4 Sociální hlediska Ze sociálního hlediska je využití tepla z BPS vítané tím více, čím z něj mohou nakonec mít prospěch (vyšší kvalitou života) zejména obyvatelé v blízkém okolí. Právě disponibilita cenově výhodného tepla v množství, dostačujícího pro zajištění až 40 % celkové potřeby armádního areálu, může být zásadním argumentem k tomu, že BPS bude místními obyvateli vnímána pozitivněji a považována za prospěšnou (což dnes často nebývá). Září
15 Z tohoto pohledu proto pouze druhá z analyzovaných možností má potenciál prospět časem lokálně poskytnutím tepelné energie dojde k výraznému snížení spotřeby fosilních paliv ve stávající uhelné kotelně (a případně omezení užití zemního plynu po plynofikaci areálu). V tomto duchu je rovněž nasnadě zvážení případné dodávky produkovaných a sušených pelet do lokálních topenišť, které disponují potřebným spalovacím zařízením. I přesto, že město je zřejmě dnes plynofikováno, stojí za zvážení v budoucnu rovněž prověřit ekonomickou výhodnost vyvedení tepla teplovodem do objektů zmíněných v kapitole 4.2 nebo jiných dle vlastního aktivního hledání uplatnění tepelné energie. Principielně lze v delším horizontu uvažovat i o dodávce elektřiny přímým vedením pro nějaké vhodné (větší) odběry, jelikož její výroba je natolik velikou, že může pokrýt potřeby až několika tisíc běžných domácností. 5.5 Finanční hlediska Finanční hledisko je zde chápáno v kontextu nároků na kapitál a možnosti jeho zajištění. Nejvýhodněji v tomto kritériu tak vychází investice do teplovodu, jehož ekonomické přínosy v provozu navíc umožní splacení investovaných prostředků v horizontu 2 let. Závěrem je možné doplnit, že v budoucnu by na smysluplné projekty na využití tepla mělo být možné získat i investiční podporu, v současnosti však nejsou k tomu známy žádné podrobnosti. 5.6 Ekologické efekty Protože fakt, že využití či nevyužití tepla z BPS nemá vliv na množství emisí vypouštěných KGJ do ovzduší ani neovlivňuje množství spotřebovaných vstupních surovin, jakékoliv smysluplné využití by mělo principielně přinášet absolutní úspory jiných paliv a forem energie a co víc, snižovat i dopady na ŽP, přinejmenším z hlediska emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší. Každé z analyzovaných opatření se jeví jako schopné tomu dostát. Vyvedením tepla z BPS do vytápěných objektů v armádním areálu dojde k vytěsnění tepla ze spalování hnědého uhlí, které je dovedeno do místa předpokládaného napojení teplovodu s účinností 60 % (uvažována účinnost spalování i účinnost rozvodu). Při dodávce 15 tis. GJ tepelné energie z BPS by tedy došlo k vytěsnění až 25 tis. GJ energie v hnědém uhlí. To představuje roční úsporu téměř tun hnědého uhlí, čemuž odpovídá tun CO 2 a další jednotky až desítky tun tuhých znečišťujících látek, oxidů síry, dusíku a uhlovodíků lokálně vypouštěných! Výše absolutních úspor primární energie a emisí spojených s výrobou elektrické energie v ORC zařízení bude odpovídat navýšení výroby navrženou úpravou a průměrné energetické náročnosti výroby elektřiny konvenčním způsobem a průměrným emisním faktorům sledovaných škodlivin (CO 2, TZL, SOx, NOx, CO ad). Odhadované navýšení výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů přinese úsporu konvenčně vyrobené elektřiny ve výši až 135 MWh elektřiny ročně. Přinese úsporu více než 450 MWh primární energie (odpovídá např. asi 150 tunám uhlí, pokud by bylo využito pro její výrobu), 105 až 175 tun CO 2 (vyšší hodnota, pokud by byla nahrazena elektřina z uhelné elektrárny, nižší, pokud by byl využit průměrný současný mix zahrnující i jádro, plyn a OZE) a jednotky až desítky kilogramů dalších sledovaných škodlivin. Září
16 6 Souhrn předběžné studie proveditelnosti Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme jednotlivá navržená opatření (varianty) ze sledovaných hledisek subjektivním pohledem následovně. Jednotlivé varianty jsou z hlediska sledovaných aspektů klasifikovány číslicemi 1 až 5 s tím, že minimum (1) charakterizuje velmi špatné postavení daného opatření ze sledovaného hlediska a naopak maximum (5) velmi dobré podmínky či předpoklady naznačující naplnění objektivního optima daného aspektu. Výsledné hodnocení, i přesto, že je do jisté míry subjektivní, napomáhá k objektivizaci posouzení jednotlivých variant a zohledňuje v tom nejen technicko-ekonomické, ale právní, sociální a ekologická hlediska, která mohou nezanedbatelným způsobem rovněž ovlivnit faktickou realizaci. Proveditelnost Varianta 1 Varianta 2 Technická 5 5 Ekonomická 5 4 Právní 5 2 Sociální 3 5 Finanční 5 4 Ekologická 3 5 Celkem Vysvětlivka: Vysvětlivka: 1 velmi špatné podmínky/neproveditelné, 2 dostatečné, 3 uspokojivé, 4 dobré, 5 velmi dobré (výborné) Září
17 7 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice Jelikož bioplynová stanice není žádným způsobem zavázána ke splnění jakékoliv podmínky pro využití produkované tepelné energie, záleží pouze na jejím provozovateli, jestli přistoupí k realizaci některé z hodnocených variant, které mu předběžná studie proveditelnosti předkládá. V neposlední řadě mu může být minimálně dobrou inspirací také předložená publikace Udržitelné využití tepla z bioplynových stanic vydaná v rámci projektu BiogasHeat. Nicméně první z navrhovaných variant bude dříve či později nutné uskutečnit, nejen z ekonomických, ale dnes i provozních důvodů. Získané dodatečné prostředky umožní vydělat si na významnější rekonstrukci strojovny kogenerace, kterou doporučujeme. U druhé nabízené varianty teplovodu do armádního areálu, která se jeví být ideálním řešením pro využití tepelné produkce, je však překážkou již navržená plynofikace areálu a decentralizace zdrojů (plynových kotlů) do jednotlivých objektů. Přestože v současné době již probíhají projekční práce na úrovni prováděcího projektu, stále není jisté, zda pokročí do realizační fáze. Je možné, že z finančních důvodů (vysoké realizační náklady tohoto návrhu) bude realizace projektu odložena na neurčito. To nabízí časový prostor pro jednání a předložení argumentů pro napojení tepla z bioplynové stanice buď na stávající soustavu teplovodu v areálu, nebo pro přehodnocení projektovaného návrhu decentralizace na vytvoření menšího počtu (nejlépe dvou) plynových kotelen, čímž by se i do budoucna zachovala možnost připojení teplovodu z bioplynové stanice. Toto řešení se mimochodem posuzovateli jeví nejefektivnějším a nejekonomičtějším řešením pro obě zúčastněné strany. Ušetří jak investiční prostředky, tak i náklady spojené s budoucím provozem armádního areálu a v neposlední řadě tím bude možné současně docílit nižších emisí škodlivin vypouštěných v oblasti do ovzduší, což je dalším plusem zejména pro obyvatele v okolí. Pokud ale nedojde v tomto ke shodě obou stran, je na místě i s ohledem na lokalizaci stanice nadále se zabývat možnostmi, jak teplo smysluplně využívat, a to zejména i mimo areál farmy, např. vyvedením teplovodu do nedaleké integrované střední školy (ul. Brněnská 41). Místní podmínky se jeví jako relativně vhodné. I proto doporučujeme v započaté spolupráci pokračovat a aktivně se společnými silami snažit o další zefektivnění provozu BPS do budoucna. Září
18 Příloha 1: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET Definice užitečného tepla Protože teplo u BPS vzniká jako současný či vedlejší produkt spalování bioplynu pro (primární) výrobu elektřiny v motorové kogenerační jednotce, bývá označováno při splnění dalších podmínek jako tzv. užitečné teplo či teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a je mu přiznávána i provozní podpora ve formě zeleného bonusu vypláceného za každou kilowatthodinu elektřiny pocházející právě z režimu KVET. Přesnou definici užitečného tepla či jinak tepla z KVET od letošního roku uvádí zákon o podporovaných zdrojích (zákon č. 165/2012 Sb.) a rovněž i evropská legislativa (Směrnice 2012/27/EU). Národní legislativa za něj (užitečné teplo) rozumí teplo vyrobené v procesu KVET sloužící pro dodávky do soustavy zásobování tepelnou energií nebo k dalšímu využití pro technologické účely s výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje a tepelné energie využité k další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii. Evropská legislativa jej definuje mírně odlišně, a to jako teplo, které je vyrobeno v procesu KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu. Výpočtová metodika procesu KVET Protože způsob výpočtu KVET byl v jednotlivých zemích EU častokrát praktikován odlišně, došlo od letošního roku k harmonizaci výpočtové metodiky v rámci celé EU. Do českého právního řádu ji zavádí vyhláška Min. průmyslu a obchodu č. 453/2012 Sb. (na úrovni EU ji řeší výše uvedená směrnice a prováděcí Rozhodnutí EK č. 2008/952/ES a č. 2011/877/EU). Jejím základním východiskem je podmínka, že výroba elektřiny a tepla v režimu plnohodnotné KVET musí přispívat k úspoře tzv. primární energie v určité výši. Jednoduše řečeno, pokud by stejné množství elektřiny a užitečného tepla mělo být vyrobeno ze stejného paliva odděleně, byla by spotřeba tohoto paliva vyšší. Evropská definice KVET vyžaduje alespoň 10 % úsporu primární energie, česká u výroben do 1 MWe je mírnější (což je možné) a vyžaduje jen kladnou hodnotu tohoto tzv. parametru ÚPE; nad 1 MWel již ale také alespoň 10 % hodnotu UPE. Tuto podmínku může v praxi splnit jen tzv. vysokoúčinná KVET, za níž je označována taková, jejíž celková účinnost konverze vstupního paliva (či primární energie) na dále užitečně využitou elektřinu a teplo dosáhne definované minimální úrovně. U kogeneračních jednotek se spalovacím motorem bez ohledu na druh paliva je za elektřinu z vysokoúčinné KVET považováno veškeré množství vyrobené elektřiny naměřené na svorkách generátoru kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek jen v případě, pokud celková účinnost, do níž je započítáno i užitečné teplo, dosáhne za vykazované období alespoň 75 % (tato limitní hodnota rovněž platí pro KVET zařízení na Září
19 bázi parní protitlaké turbíny, plynové turbíny, mikroturbíny, stirlingova motoru, palivového článku, parního stroje a organického Rankinova cyklu). Je-li celková účinnost KGJ menší (< 75 %), pak množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET již netvoří veškerou výrobu, ale jen její určitou část, a to ve výši odpovídající poměru užitečného tepla (Q už ) k jeho brutto výrobě (Q brutto ). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient C, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se množství užitečného tepla dodaného mimo výrobnu násobí. (E KVET = Q už * C SKUT, kde C SKUT = E SV / Q brutto ). Zde je nutné poznamenat, že za hrubou výrobu tepla (Q brutto ) se rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 C). Nemá-li KGJ osazen spalinový výměník, pak by koeficient C měl být stanoven podle vzorce (C SKUT = η e,sv / (0,75 - η e,sv ). Bližší znázornění výpočtu hodnoty E KVET ukazuje obrázek 2 níže. Obr. č. 3: Diagram výpočtu množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET pro případ KGJ V druhém kroku je pak zapotřebí ověřit právě zmiňovanou dosaženou hodnotu ÚPE. Zde je výpočtový postup nepoměrně složitější a my se z důvodu složitosti pouze omezíme na empirické zjištění, že je-li množství elektřiny z KVET stanoveno výše popsaným způsobem, tento požadavek bez problémů splní. Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS Samotný způsob určení množství užitečného tepla (Q už ) dnes není legislativou jednoznačně předepsán a v podstatě z hlediska právního řádu je možné vycházet pouze z platných definic uvedených výše. Obecně platí, že za užitečné teplo by mělo být považováno takové, které pochází z KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu. Jelikož však tato definice v některých případech užití tepla může být nedostatečná a vést k případům, že by teplo sice bylo využíváno, ale přidanou ekonomickou hodnotu nijak nevytvářelo, připravuje v současnosti ERÚ vydání upřesňujícího výkladového stanoviska. Září
20 Z prvních neoficiálních návrhů vyplývá, že bude mít podobu pozitivního a případně i negativního seznamu, u nějž budou definována některá kvantitativní případně jiná omezení na množství tepla, které bude pro daný účel možné uplatnit (spotřebovat). S cílem eliminovat nadměrné spotřeby tepla, které nebudou mít skutečný užitek. Je pravděpodobné, že za užitečné teplo z bioplynových stanic (případně dalších druhů OZE) bude uznáváno teplo využité pro: Vytápění budov a příprava teplé vody Užitečným teplem se zde rozumí dodávka tepla konečnému odběrateli použitá pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Limity spotřeby: budou uznávány spotřeby u existujících staveb odpovídající průměrné spotřebě v minulých letech. U nových objektů pak v souladu s platnými předpisy upravujícími tepelně-technické vlastnosti staveb a limity spotřeby tepla na přípravu TV (tj. vyhlášky č. 78/2013 Sb., respektive v příloze č. 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.) Dodávka tepla do soustavy CZT (provozovaná licencovaným subjektem) Limity spotřeby: Při vyvedení tepla z BPS do soustavy CZT bude za užitečné teplo možné považovat teplo skutečně do soustavy předané v předávacím místě, stanovené měřením (předávací stanice). Vytápění chovů hospodářských zvířat Limity spotřeby: Uznávány budou spotřeby až do následujících limitů (bez potřeby jejich doložení měřením): Drůbež: Prasnice: při 1. zapuštění: v dospělosti: Selata: Prasata: Akakultury: 1250 kwh/vdj 1500 kwh/vdj 700 kwh/vdj 1050 kwh/vdj 225 kwh/vdj jednotky megawatthodin v přepočtu na tunu produkce akvakultury Sušení dřeva a agrárních komodit Za užitečné teplo bude považováno teplo, které je využité pro účely: sušení dřeva v surovém stavu pro následné materiálové využití, sušení agrárních komodit, u nichž to přispívá vyššímu ekonomickému ohodnocení, Září
21 sušení dřeva použitého pro výrobu paliva, avšak pouze v případě že toto palivo není následně použito k výrobě elektřiny nebo tepla nebo elektřiny a tepla, na které je nárokována podpora. Limity spotřeby: Množství tepla účelně využitého na sušení bude limitováno hranicí obvyklého množství vody, které je nutné z daného materiálu sušením odstranit, a mezní účinnosti sušení, která je bez ohledu na typ sušárny stanovena jednotně ve výši maximálně 1,5 MWh/t. Limitní množství odpařené vody, vyjádřené v kilogramech, a výsledné hodnoty mezní spotřeby tepla v přepočtu na tunu materiálu vstupujícího do procesu sušení jsou pro níže uvedené materiály definovány jako následující: dřevo pro materiálové využití nejvýše 450 kg vody resp. 675 kwh dřevo pro palivo ke konečné spotřebě nejvýše 300 kg vody resp. 450 kwh obiloviny a olejniny nejvýše 50 kg vody resp. 75 kwh kukuřice na zrno nejvýše 200 kg vody resp. 300 kwh Šlechtění a množení rostlin (skleníky) Limity spotřeby: Indikativní hodnotou pro vytápění skleníků v České republice bude měrná spotřeba tepla ve výši 500 kwh/m 2.rok (při požadavku na udržení vnitřní teploty 20 C) v závislosti na požadované teplotě. Další zvažované přípustné způsoby užití tepla jsou následující: Teplo dodané pro potřeby chlazení. Typickými příklady dodávky tepla pro potřeby chlazení je klimatizování veřejných i soukromých budov, klimatizování prostor pro skladování potravin (ryby, maso, ovoce, zelenina), chlazení mléka. Procesní teplo pro dezinfekci nebo pasterizaci vstupních substrátů (je-li to vyžadováno legislativou, tj. nařízení EU č. 1774/2002) Teplo dodané na průmyslové procesy (pokud zde teplo kryje ekonomicky odůvodněnou poptávku, případně že nahrazuje jinak využívaná fosilní paliva) Za užitečné teplo z obnovitelných zdrojů se nepovažuje zejména využití tepla: Teplo pro ohřev substrátu ve fermentoru bioplynové stanice. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby organických hnojiv. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby paliv. Procesního teplo pro hygienizaci/pasterizaci složek substrátu vstupujícího do fermentoru v případě, že nejsou vyžadovány platnými právními předpisy, Teplo pro dodatečnou výrobu elektřiny (např. využitím ORC jednotky). Září
22 Způsob prokazování Při dokladování množství tzv. užitečného tepla bude nutné postupovat v souladu s ustanoveními připravovaného výkladového stanoviska ERÚ, až bude fakticky uveřejněno (předpoklad podzim 2013). Jakékoliv deklarované množství užitečného tepla pro daný účel by měl být přitom výrobce schopen doložit pro případ možné kontroly hodnověrným způsobem (tj. např. měřením spotřebovaného tepla dodaného třetím stranám, počtem stavů hospodářských zvířat, dodacími listy nakoupených surovin pro sušení apod.). Bude-li současně výrobce nárokovat zelený bonus za KVET, bude povinen podat na MPO žádost o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné KVET, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. 453/2012 Sb. Pro možné vyplácení zelených bonusů za KVET pak bude nutné provést registraci do systému OTE v souladu s ustanovením vyhlášky ERÚ č. 346/2012 Sb. A následně pak vyplňovat pravidelné měsíční výkazy. V nich je kromě hodnot výroby užitečného tepla rovněž nutné uvádět účinnosti (hrubé) výroby elektřiny a tepla, jejichž prostřednictvím se ověřuje splnění ustanovení vyhlášky MPO č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Má-li být teplo prodáváno pro zisk třetím stranám, bude pak nutné v souladu s Energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb.) rovněž získat licenci na výrobu a rozvod tepla a stát se licencovaným dodavatelem. Září
23 Příloha 2: Výkres navrhovaného nového zapojení ORC jednotky Září
PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC
PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1. PROVOZNÍ PODPORA VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1.A) JAKÉ TEPLO MÁ NÁROK NA PODPORU (1/4) Podpora využití tepla z BPS formou
VíceVýkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu
Pořadové číslo: x/2013 Vydáno dne:... července 2013 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Opatov. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice OPATOV
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice OPATOV ZÁŘÍ 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224 252
VíceVýkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu
Pořadové číslo: 3/2013 Vydáno dne: 23. prosince 2013 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice HOLEČKOV - RÁBÍN
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice HOLEČKOV - RÁBÍN ŘÍJEN 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T:
VíceSTUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce
STUDIE PROVEDITELNOSTI Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce BŘEZEN 2013 1 Identifikační údaje 1.1 Zadavatel Název organizace Obec Věžná Adresa Věžná 1 Statutární zástupce
VíceVýsledky analýzy 10 konkrétních záměrů na využití přebytků tepla z BPS Tomáš Voříšek, SEVEn, o.p.s.
Výsledky analýzy 10 konkrétních záměrů na využití přebytků tepla z BPS Tomáš Voříšek, SEVEn, o.p.s. Národní seminář projektu součást konference Výstavba a provoz bioplynových stanic Třeboň, 10.10. 11.10.
VíceMožnosti využití TEPLA z BPS
Možnosti využití TEPLA z BPS Proč využívat TEPLO z bioplynové stanice Zlepšení ekonomické bilance BPS Výkupní ceny, dotace Tlak na max. využití TEPLA Možnosti využití TEPLA Vytápění objektů, příprava teplé
VíceKombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008
Energetická statistika Kombinovaná výroba a tepla v roce 2008 Výsledky statistického zjišťování duben 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum oddělení surovinové a energetické statistiky
Více1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie 1 ) a) způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné
453 VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2012 o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 53 odst. 1 písm. g) a
VíceVícepalivový tepelný zdroj
Vícepalivový tepelný zdroj s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla z biomasy systémem ORC v Třebíči Historie projektu vícepalivového tepelného zdroje s kombinovanou výrobou el. energie a tepla
VíceStudie efektivního využívání kogeneračních jednotek v Nemocnici Pelhřimov, Slovanského bratrství 710, 393 38 Pelhřimov
Studie efektivního využívání kogeneračních jednotek v Nemocnici Pelhřimov, Slovanského bratrství 710, 393 38 Pelhřimov Energetická agentura Vysočiny Nerudova 1498/8, 586 01 Jihlava zpracoval: Jaroslav
Vícelní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn
Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice VELKÉ OPATOVICE
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice VELKÉ OPATOVICE ZÁŘÍ 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420
VíceBioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn
Bioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn je použitelný ke kogenerační výrobě elektrické energie a tepla je skladovatelný a po úpravě na biomethan může být použit jako zemní plyn biomethan je použitelný
VícePříloha č. 8 Energetický posudek
Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti
VíceAlternativní energie KGJ Green Machines a.s. Kogenerace pro všechny. Buďte nezávislý a už žádné účty.
Alternativní energie KGJ Green Machines a.s. Kogenerace pro všechny. Buďte nezávislý a už žádné účty.. Green Mikro- kogenerační jednotky na Zemní plyn Bioplyn a LPG a Spirálové větrné turbíny Green s alternativními
Víceznění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu
Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ke dni 26. října 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a
Víceenergie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2011 ze dne 23. listopadu 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla
VíceVYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny
VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny Město Třebíč - kraj Vysočina Počet obyvatel: cca. 39.000 Vytápěné objekty: 9.800
Víceenergie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. /2011 ze dne listopadu 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Emisní zátěž Praktický příklad porovnání emisní zátěže a dalších
VíceVYHLÁŠKA ze dne 21. ledna 2016 o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů
Strana 394 Sbírka zákonů č. 37 / 2016 37 VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna 2016 o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví
Vícelní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová
Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy
VíceHODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU
HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU OBSAH Úvod vyhláška o EA prakticky Energetické hodnocení Ekonomické hodnocení Environmentální hodnocení Příklady opatření na instalaci
VíceMožnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP
Možnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Z jakých podprogramů lze podpořit pořízení kogenerační
VícePosuzování OZE v rámci PENB. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.
Posuzování OZE v rámci PENB 1 Zákon 406/2000 Sb. O hospodaření energií.. 7 Snižování energetické náročnosti budov 7a Průkaz energetické náročnosti. Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov Průkaz
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice AVENA KNAPOVEC
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice AVENA KNAPOVEC ZÁŘÍ 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420
VícePodpora výroby elektřiny z OZE a KVET v roce Rostislav Krejcar
Podpora výroby elektřiny z OZE a KVET v roce 2012 Rostislav Krejcar Obsah prezentace Obnovitelné zdroje energie (OZE) Legislativa vývoj novely zákona č. 180/2005 Sb. Platná sekundární legislativa k zákonu
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním
VíceSrovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012
Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise
VícePočáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice
Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice Výstavba bioplynové stanice farmářského typu na principu mokré anaerobní fermentace v mezofilním režimu Maximalizace využití odpadního tepla
Víceč. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.
č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 364/2007 Sb. (k 1.1.2008)
VíceVYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince Předmět úpravy
478 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012 o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých a využitých zdrojů a k provedení některých dalších
Vícei) parní stroj s rekuperací tepla, j) organický Rankinův cyklus, nebo k) kombinace technologií a zařízení uvedených v písmenech
Strana 4814 Sbírka zákonů č. 344 / 2009 344 VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2009 o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném
VíceHradec Králové Radim Sobotík
Obrana proti odpojování od SZTE 24. 4. 2018 Hradec Králové Radim Sobotík CAPEX CAPEX stanoven ze strany ESCO, zahrnuje veškeré nutné investice do zprovoznění PK pro Glencore 1 ČEZ TEPLÁRENSKÁ DODALA V
VíceVYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
Strana 5677 441 VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č.
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Načeradec. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice NAČERADEC
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice NAČERADEC ZÁŘÍ 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224
VíceČl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4
METODICKÝ POKYN odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí pro výpočet referenční úrovně emisí skleníkových plynů (Baseline) pro projekty energetického využití skládkového plynu Čl. 1 Úvod Ministerstvo
VíceREGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA
Aktualizováno k zákonu 376/2012 Sb. Typ právního předpisu Číslo předpisu Zákon 406/2000 Název právního předpisu Zákon o hospodaření energií Změny právního předpisu 359/2003 694/2004 180/2005 177/2006 406/2006
VícePodpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012. Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie
Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012 Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Obsah prezentace Aktualizace technicko-ekonomických parametrů Výkupní ceny a zelené
Víceznění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2007 ze dne 20. listopadu 2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla
Více475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů
475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Změna: 364/2007 Sb. Změna: 409/2009 Sb. Změna: 300/2010 Sb. Změna:
Vícevzniká nárok na podporu decentrální výroby elektřiny,
Částka 180 Sbírka zákonů č. 478 / 2012 Strana 6369 478 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012 o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých
VíceAkční plán energetiky Zlínského kraje
Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších
VíceParní teplárna s odběrovou turbínou
Parní teplárna s odběrovou turbínou Naměřené hodnoty E sv = 587 892 MWh p vt = 3.6 MPa p nt = p vt t k2 = 32 o C Q už = 455 142 GJ t vt = 340 o C t nt = 545 o C p ad = 15 MPa t k1 = 90 o C Q ir = 15 GJ/t
VíceNovela zákona o POZE. Jan Habart. CZ Biom předseda
Novela zákona o POZE Jan Habart CZ Biom předseda Stávající výrobny 10.04.2018 Valná hromada CZ Biom 2018 2 Rekonstrukce a modernizace Současný stav: 12, 1 (b) Za uvedení výrobny elektřiny do provozu se
VíceREGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA
List/listů: 1/15 Aktualizováno k zákonu 239/2013 Sb. Typ právního předpisu Číslo předpisu Název právního předpisu Zákon 406/2000 Zákon o hospodaření energií Změny právního předpisu 359/2003 694/2004 180/2005
Víceznění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla
VíceEfektivní využití kogeneračních jednotek v sítích SMART HEATING AND COOLING NETWORKS
Efektivní využití kogeneračních jednotek v sítích SMART HEATING AND COOLING NETWORKS Pavel MILČÁK 1,2, Patrik UHRÍK 2 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101, 703 00 Ostrava, Česká republika 2 VUT v Brně,
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Brloh. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice BRLOH
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice BRLOH ŘÍJEN 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224 252
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Smolotely. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice SMOLOTELY
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice SMOLOTELY ZÁŘÍ 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224
VíceProgram rozvoje venkova ČR
Program rozvoje venkova ČR 2014-2020 Investice do zemědělských podniků Předmět dotace: o Stavby a technologie pro živočišnou výrobu či rostlinnou výrobu (přesně stanovený seznam) o Pořízení speciálních
Víceznění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla
VíceVyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013
Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj
VíceObnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie
Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie Setkání EKIS a odborný seminář Litomyšl, 17. září 2018 Komora obnovitelných zdrojů energie (o nás) Největší
VíceNaše služby, které Vám rádi zajistíme a přizpůsobíme dle vašich požadavků: Zajištění financování projektů zefektivnění Vaší energetiky.
... Karla Energize to jsou flexibilní řešení projekcí, dodávek, provozu a údržby kogeneračních jednotek a trigeneračních jednotek ve výkonovém rozsahu od 40 kwe do 4300 kwe. Díky spolupráci se světovými
VíceÚplné znění. 4 Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
Úplné znění 4 Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů (1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z obnovitelných zdrojů považuje elektřina vyrobená
VíceAnalýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004
Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Želatovice. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice ŽELATOVICE
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice ŽELATOVICE ČERVENEC 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420
VíceNávrh VYHLÁŠKA. ze dne 2015,
Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2015, kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry a doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z podporovaných zdrojů energie Energetický regulační úřad stanoví podle
VíceZveřejněno dne
Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci XVIII. výzvy Operačního programu Životní prostředí Zveřejněno dne 15. 2. 2010 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
VíceProváděcí vyhlášky k zákonu o podporovaných zdrojích energie
Prováděcí vyhlášky k zákonu o 1. vyhláška o elektřině z vysokoúčinné KVET a elektřině DEZ 2. vyhláška o stanovení minimální účinnost užití energie 3. vyhláška o zárukách původu elektřiny z OZE Aktualizace
VíceCenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2006 ze dne 21. listopadu 2006,
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2006 ze dne 21. listopadu 2006, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla
Víceznění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla
VícePODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd http://ekonom.feld.cvut.cz knapek@fel.cvut.cz
VíceAnalýza teplárenství. Konference v PSP
Analýza teplárenství Konference v PSP 11.05.2017 Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy 45%spotřeby je bytový sektor, 37% průmysl a 18% služby V
VíceProfil společnosti Největší výrobce a dodavatel ekologického tepla a elektřiny ve Strakonicích 1954 Ekologický provoz využívající biopalivo až 40%
Profil společnosti Největší výrobce a dodavatel ekologického tepla a elektřiny ve Strakonicích Stabilní dodavatel tepla od roku 1954. Ekologický provoz využívající biopalivo ( až 40% ) Máme pět zastupitelných
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VíceStrana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku
480/01 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 0. prosince 01 o energetickém auditu a energetickém posudku Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č. 406/000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona
VíceA) Všeobecná ustanovení:
N Á V R H Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. X/2018, ze dne Y. srpna 2018, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie Energetický regulační úřad podle 2c zákona č. 265/1991
VíceSC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ
SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ Specifická kritéria přijatelnosti pro SC 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení Název kritéria Aspekt podle Metodického pokynu pro
VíceDotační možnosti OP PIK
Dotační možnosti OP PIK Období 2014-2020 David Behenský 24. 11. 2015 MPO (OPPIK) Důraz na průmysl nově též zemědělci Inovativní aktivity v oblasti - technologický výzkum a vývoj - transfer znalostí - nákup
VícePodpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2014
Podpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2014 Ing. Martin Laštůvka Místopředseda a ředitel sekce podporovaných zdrojů Energetický regulační úřad Co přinesl rok 2013? Výkladové stanovisko k úpravám na
VíceVYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010
Energetický regulační úřad sekce regulace odbor teplárenství říjen 2010 VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2009 na jednotlivých
VíceVzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.
Vzdělávání energetického specialisty prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Nakládání s energií je výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností.
VíceKVET a jeho budoucí podpora
KVET a jeho budoucí podpora Poskytované služby Výrobce KJ na zemní plyn a bioplyn Motory Man 50-500 kwe Motory MTU 500 kwe.. Servisní služby Výroba kogeneračních jednotek od roku 2012 Servisní středisko
VíceSystém podpory bioplynových stanic v roce 2012. Ing. Jan Malý
Systém podpory bioplynových stanic v roce 2012 Ing. Jan Malý Důvody podpory OZE z pohledu EU (ERÚ): Snížení nepříznivých změn klimatu způsobených lidskou činností Zvýšení energetické nezávislost EU zajištění
Vícelní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009
Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií
VícePROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...
PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza
VícePodpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji
Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce
VícePROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5
PROGRAM PASIVNÍ DOMY Obsah 1 Proč realizovat nízkoenergetické a pasivní domy?...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...3 4.1 Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4
VícePodpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.
Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby
Vícenové postoje ERÚ a MPO k OZE) PRAKTICKÉ DOPADY NOVÉHO ZÁKONA O OZE PRO BIOPLYNOVÉ STANICE
1. Vznik nového zákona o OZE (165/2012 Sb.) 2. Stěžejní ustanovení zákona ve vztahu k BPS 3. Očekávatelné dopady na trh s bioplynem v ČR 4. Širší souvislosti budoucího vývoje (s ohledem na nové postoje
VíceFotovoltaika z pohledu ERÚ
Fotovoltaika z pohledu ERÚ Stanislav Trávníček 22. 4. 2010 Liberální institut Podpora výroby elektřiny z OZE Povinnost podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovila směrnice 2001/77/ES V
VíceEnergetický regulační V Ě S T N Í K ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD
Energetický regulační V Ě S T N Í K ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD ROČNÍK 18 V JIHLAVĚ 26. 9. 2018 ČÁSTKA 6/2018 OBSAH: str. 1. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2018 ze dne 25. září 2018,
VíceÚvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy
Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje
VícePřehled dotačních titulů pro investice do výroby a využití pelet v 2019/2020
Přehled dotačních titulů pro investice do výroby a využití pelet v 2019/2020 Program rozvoje venkova ČR 2014 2020 Investice do nezemědělských činností Předmět dotace: o investice na založení nebo rozvoj
VíceSměrnice o průmyslových emisích a teplárenství
Problematika emisí z malých zdrojů znečišťování II. Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Pohled Teplárenského sdružení ČR Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště TS ČR 8. března 2012, Malenovice Představení
VíceODŮVODNĚNÍ. A. Obecná část. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
ODŮVODNĚNÍ A. Obecná část Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy V roce 2005 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Na základě uvedeného zákona
VíceNárodní legislativa pro prosazování využití tepla z bioplynových stanic v České republice
Rozvoj udržitelného způsobu využívání tepla z bioplynových stanice v Evropě Projekt č: IEE/11/025 Národní legislativa pro prosazování využití tepla z bioplynových stanic v České republice Říjen 2012 Autoři:
VíceJak docílit vyšší energetické efektivity u bioplynových stanic
Jak docílit vyšší energetické efektivity u bioplynových stanic Bohuslav Málek, Tomáš Voříšek SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie o.p.s. Úvod k sekci připravené v rámci projektu CHP Goes Green
VíceFOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2
FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ verze 2 březen 2015 ÚVOD Město Litoměřice se ve své rozvojové strategii přihlásilo k principům tzv. udržitelné energetiky, to znamená k podpoře obnovitelných zdrojů
VícePraktická využitelnost energetických auditů, distribuce a dodávka energie
Praktická využitelnost energetických auditů, distribuce a dodávka energie Konference průmyslových energetiků 25.-26.10.11, ŽILINA Michal Židek VŠB-TU Ostrava Výzkumné energetické centrum Obsah Představení
VíceProgram Čistá energie Praha 2018
Program Čistá energie Praha 2018 Návaznost na ÚEK HMP Strategie přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v Praze Nízkouhlíková opatření ve výrobě, dodávkách a konečné spotřebě energie eliminace užití fosilních
VíceČástka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
Strana 4772 Sbírka zákonů č.349 / 2010 349 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále
VíceEnergetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006
Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství prosinec 27 VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 26 Obsah: Úvod... 2 1. Přehled průměrných cen... 3 2. Porovnání cen a úrovní cen za rok
VíceZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ZÁKLADNÍ POJMY Zásobování teplem energetické odvětví, jehož účelem je výroba, dodávka a rozvod tepla. Centralizované zásobování teplem (CZT) výroba, rozvod a
VíceOPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY
OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY Gabriela Smetanová Žďár nad Sázavou 24.5.2016 FARMTEC a. s. všechny stupně projekční činnosti stavby pro všechny kategorie skotu a prasat dojírny
VíceNovela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 1 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených
Více