VÝROBA ENERGIE Z BIOMASY A ODPADU PERSPEKTIVY ZPLYŇOVÁNI A PRODUKCE ČISTÉHO PLYNU
|
|
- Kristina Havlíčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VÝROBA ENERGIE Z BIOMASY A ODPADU PERSPEKTIVY ZPLYŇOVÁNI A PRODUKCE ČISTÉHO PLYNU Skoblia S., Koutský B., Malecha J., Vosecký M. Vysoká Škola Chemicko Technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, Praha 6 Tato publikace prezentuje studium možností aplikace vysokoteplotních procesů vhodných pro čištění plynu produkovaného zplyňováním biomasy a odpadu. V práci jsou shrnuté požadavky na kvalitu produkovaného plynu z hlediska jeho použití pro pohon spalovacích motorů, plynových turbín a vysokoteplotních palivových článků. Jsou také diskutované možnosti dosažení těchto požadavků prostřednictvím komplexního vysokoteplotního čištění. Jako řešení je navržena koncepce zahrnující vysokoteplotní kontinuálně pracující filtr, s možností použití aktivních adsorbentů pro odstraňovaní H 2 S a HCl. Pro odstraňovaní dehtu je zvolena kombinace levných vápenatých materiálů použitých přímo ve fluidním reaktoru a aktivních niklových katalyzátorů umístěných za kontinuálně pracujícím filtrem. Navržený systém by měl produkovat plyn prostý prachu, dehtu, sloučenin chloru a síry a použitelný pro výrobu elektrické energie ve spalovacích motorech, plynových turbínách a v budoucnu i palivových článcích. Klíčová slova: složení plynu a dehtu, vysokoteplotní čištění plynu ÚVOD Zplyňování alternativních paliv a tříděného odpadu je z několika hledisek výhodnější než jeho klasické spalování. Proces umožňuje transformaci špatně manipulovatelného, málo hodnotného paliva (odpadní biomasa, tříděný organický odpad) v plynnou formu jednoduše použitelnou pro další výrobu energie. U malých a středních zdrojů umožňuje nejen produkci tepla, ale i elektrické energie, kdy produkovaný plyn pohání plynový motor napojený na elektrický generátor. U velkých zdrojů lze zvýšit celkovou účinnost výroby elektrické energie například použitím paroplynového cyklu a v blízké budoucnosti i palivových článků. K podstatným výhodám zplyňování patří také snižovaní emisí škodlivých látek, a to nejen sloučenin síry, chloru a dusíku, ale i pečlivě sledovaných organických perzistentních látek (POP) zahrnujících také chlorované benzodioxiny a benzodifirany (PCDD,PCDF). Snížení emisí je dosaženo odstraňováním těchto sloučenin a jejich prekurzorů přímo z produkovaného plynu před jeho spalováním. Protože množství plynu je za normálního tlaku pětinové ve srovnaní s produkovanými spalinami, koncentrace škodlivin je vyšší a umožňuje provést účinnější odstraňování v menším technologickém zařízení. Díky tomu, že většina polutantů je přítomna v redukované formě (např. HCl, H 2 S místo Cl 2, H 2 SO 4 ) jejích agresivita vůči zařízení je podstatně nižší. Zmíněné čištění lze uskutečnit pomocí dobře známých klasických kondenzačně-absorpčních postupů, založených na přímém chlazení a vypíraní vodou, vodními roztoky vhodných absorpčních činidel a organickými rozpouštědly (například proces Rectisol). K nevýhodám těchto technologií patří bohužel jejich větší investiční náročnost a z tohoto důvodu jejich použití u středních a malých zařízení nepřipadá v úvahu. V současné době je věnována velká pozornost alternativním procesům založeným na použití vysokoteplotního odstraňovaní prachu, dehtu, sloučenin síry a chloru. Jejich implementace v praxi umožní produkci čistého plynu, zvýšení celkové účinnosti výroby energie a snížení investičních a provozních nákladů ve srovnání s klasickými kondenzačně-absorpčními postupy. Tato publikace se zabývá některými kritickými aspekty použití jednotlivých vysokoteplotních procesů při jejich aplikaci na čištění plynu ze zplyňování biomasy a odpadu. Na základě teoretických předpokladů je navržena koncepce procesu komplexního vysokoteplotního čištění produkující plyn prostý prachu, dehtu, sloučenin síry a chloru. Obr. 1 Teoretická závislost složení plynu na zplyňovacím poměru λ 1 Skoblia S., VŠChT Praha, UPKOO, Technická 5, Praha 6, skobljas@vscht.cz, tel.: [89]
2 KVALITA PRODUKOVÁNÉHO PLYNU Proces termochemické konverze pevných paliv lze charakterizovat přebytkem použitého vzduchu (λ) udávajícím poměr mezi aktuální a stechiometrickou spotřebou vzduchu. Vliv λ na složení plynu pro jednoduchý termodynamický model je uveden na obr. 1. Při λ = 0 probíhá endotermní pyrolýza vyžadující přívod externí tepelné energie, při λ > 1 nastává exotermní spalování, a při hodnotě λ mezi 0 a 1 nastává parciální oxidace paliva, jinak známá pod pojmem zplyňování. Potom λ nazýváme zplyňovacím poměrem. Při hodnotách λ > 0,20 probíhá tento proces autotermně, a nevyžaduje přívod externí energie jako v případě pyrolýzy. S rostoucím λ stoupá množství produkovaného plynu a koncentrace hořlavých složek v plynu, obsah dehtu postupně klesá a snižuje se výhřevnost produkovaného plynu. Reálné procesy se snažíme provozovat při λ v rozmezí 0,2 až 0,45. Souhrnný proces zplyňovaní biomasy vzduchem lze popsat rovnicí (1). Zplyňovací vzduch může být obohacen kyslíkem a vodní parou. Při úplné záměně na směs vodní páry a kyslíku odpadá v důsledku vyšších teplot v reaktoru nutnost odstraňovaní dehtu. palivo + vzduch (O 2 +H 2 O+CO 2 ) CO + H 2 + CH 4 + dehet + prach + NH 3 +H 2 S+HCl (1) Mimo žádoucí složky plynu vznikají i látky, které je nutno před dalším použitím odstranit. Stupeň čištění závisí na technologických požadavcích zařízení, použitých pro výrobu elektrické energie. Přehled tolerance jednotlivých zařízení na koncentraci složek v plynu je uveden v tab 1. Nároky na čistotu plynu stoupají v řadě od spalovacích motorů, přes turbíny, až k extremně nízkým hodnotám potřebným pro bezproblémový provoz palivových článků. Tab. 1 Provozní požadavky na obsah nežádoucích látek v plynu Sloučenina Spalovací motor Spalovací turbina Palivové články 1 Dehet [mg.m -3 ] <100 (50) [mg.m -3 ] <5 [mg.m -3 ] < 1 [mg.m -3 ] Prach [mg.m -3 ] <5 [mg.m -3 ] <1 [mg.m -3 ] < 0,1 [ppmw] H 2 S n.d. <1 [ppmw] < 60 [ppbv] 2 HCl n.d. <0,5 [ppmw] < 10 [ppbv] 3 alkálie (Na,K,Li) n.d. <1 [ppmw] n.d. NH 4 3 [mg.m -3 ] Není limitována Není limitována n.d. 1 SOFC (PČ na bázi pevného keramického oxidu), MCFC (PČ s roztaveným uhličitanovým elektrolytem) 2 celková síra 3 celkový chlor 4 zvyšuje emise NOX n.d. není nalezena Při srovnání těchto požadavků se složením typického plynu ze zplyňování různých druhů paliva (tab. 2) lze konstatovat, že bez efektivního čištění nelze dosáhnout požadované kvality plynu. Odstraňované komponenty lze také rozdělit na dva typy. K prvnímu typu patří dehet a prach. Jejich množství v plynu lze efektivně ovlivnit již při jejich vzniku, a to volbou vhodného zplyňovacího reaktoru. K druhému typu patří složky vznikající z prekurzorů, obsažených v původním palivu. Jejich koncentrace v plynu bude záležet hlavně na obsahu v palivu a v menší míře na typu použitého zařízení. Tak například, obsah H 2 S a HCl v plynu souvisí s koncentrací síry a chloru v původním palivu a v případě použití biomasy bude koncentrace těchto látek v plynu minimální. Pro spalování takového plynu v motorech je nutno pouze odfiltrovat prachové částice a odstranit dehet. Tab. 2 Typický obsah hlavních nežádoucích látek přítomných v produkovaném plynu Sloučenina Biomasa Uhlí Tříděný odpad Dehet [mg.m -3 ] >10 1 Prach [mg.m -3 ] H 2 S 4 [ppmv] HCl [ppm] < >50 3 NH 5 3 [ppmv] , , ,3 1 zaleží na typu použitého reaktoru 2 záléží na obsahu prchavé hořlaviny v palivu 3 záleží na obsahu v původním palivu 4 COS je max. 10% z H2S 5 HCN je max. 10% z NH3 [90]
3 ZPLYŇOVACÍ REAKTORY A MINIMALIZACE TVORBY DEHTU A PRACHU PŘÍMO V REAKTORU Množství dehtu v plynu lze efektivně ovlivnit jak volbou typu zplyňovacího reaktoru, tak i volbou provozních podmínek. Přibližné složení plynu a hlavní operační parametry pro nejrozšířenější typy zplyňovacích zařízení jsou uvedeny v tab. 3. Každý z těchto reaktorů má svoje silné a slabé stránky. Z hlediska produkce plynu s nízkým obsahem dehtu je nejzajímavějším typem sesuvný souproudý reaktor (co-current). Pyrolýzní produkty vznikající v horní částí reaktoru dodatečně procházejí redukční oblasti o teplotě C. Za tak vysokých teplot probíhá zplyňovaní dřevného uhlí, termické štěpení a destrukce většiny dehtovitých látek. V literatuře jsou uváděny případy, kdy koncentrace dehtu 3 byla pod 0,3 g.m -3, a kdy teoreticky pro provoz spalovacího motoru stačí plyn pouze odfiltrovat a ochladit. V celém objemu reaktoru na loži pevného materiálu také nastává částečná filtrace prachových částic snižující prašnost plynu. K slabým místům reaktoru lze přiřadit větší nedopal v popelu a přísnější požadavky na tvar a vlhkost částic paliva. Zde je nutno poznamenat, že složení plynu, obsah nedopalu v popelu a teplota zplyňovacího vzduchu jsou úzce vzájemně provázané. Například s rostoucím množstvím zplyňovacího vzduchu se hodnota λ nezvyšuje jako u reaktoru fluidního, ale zůstává téměř konstantní. Složení plynu se také téměř nemění, ale narůstá spotřeba paliva i výkon reaktoru. Důvodem je zvýšení limitujícího faktoru-množství O 2 v systému. Naopak složení plynu je závislé jen na předehřevu zplyňovacího vzduchu a obsahu vlhkosti v palivu. S rostoucím obsahem klesá teplota v pyrolýzně-oxidační oblasti, klesá poměr CO/CO 2, pozvolna narůstá λ a množství dehtu v plynu. Proto v souproudém reaktoru nelze používat vlhké palivo 2. Další nevýhodou je omezení velikosti reaktoru, kdy se v důsledku zvýšení rozměru roštu a vzniku studených zón zvyšuje množství dehtu v plynu. Tab. 3 Vlastnosti produkovaného plynu pro nejvíce používané typy reaktorů pro zplyňování biomasy Složeni plynu \ reaktor Protiproudý Souproudý Fluidní H 2 [% vol] CO 2 [% vol] CO [% vol] CH 4 [% vol] ,5 1-3 C 2 + [% vol] 5 <1 2-3 N 2 [% vol] Výstupní teplota [ o C] Prach [g.m -3 ] Dehet [g.m -3 ] > Typ dehtu primární sekundární sekundární Q [MJ. m -3 ] 5, ,5 4,5-5 Příkladem typu reaktoru (tab. 3) produkujícího nadměrné množství dehtu, je protiproudý reaktor (counter current). Jeho použití pro výrobu elektrické energie je vždy podmíněno přítomností efektivního čištění většinou na bázi vodní pračky integrující do procesu problémy vodního a odpadového hospodářství. Většina primárních pyrolýzních produktů se oddělí ve formě olejové vrstvy a vrátí se do reaktoru, procesní voda a sedimenty tvoří nepříjemný odpad. Vyčištěný plyn vlivem přítomnosti značného množství lehčích nenasycených uhlovodíků způsobuje při dlouhodobém provozu spalovacích motorů problémy technického charakteru. Díky nejvyšší účinnosti, jednoduché konstrukci, velké toleranci k typu paliva a obsahu vlhkosti je protiproudý reaktor nejčastějším typem na světě. Většinou se používá pro výrobu topného plynu. Vlastnosti fluidního reaktoru a složení produkovaného plynu řadí tento typ někam mezi souproudý a protiproudý reaktor. Díky neomezené konstrukční velikosti a flexibilitě je hlavním kandidátem na průmyslové použití. Přestože obsah dehtu v plynu je minimálně pět krát vetší než u špatného souproudého reaktoru, je možno pouhým seřízením poměrů primárního, sekundárního a terciálního vzduchu více než o povinu snížit obsah dehtu v plynu 4. Použitím vhodného materiálu fluidního lože, které má katalytické účinky a adsorpční vlastnosti, lze dosáhnout nejen dalšího snížení obsahu dehtu, ale i snížit koncentraci nežádoucích sloučenin síry a chloru v plynu. To je pravděpodobně hlavní výhodou fluidního reaktoru 5. [91]
4 VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ Protože plyn vystupující jak ze souproudého, tak i z fluidního reaktoru má vyšší teplotu, je nutno pro čistění (vypíraní studenou vodou, Rectisol) plyn ochladit. Pří větším obsahu prachu a dehtu nepřipadá ochlazení na potřebnou teplotu ve výměníku v úvahu kvůli jeho zanášení prachem a dehtem. Chlazení z 750 C na 50 C přímým nástřikem vody způsobuje nevratnou ztrátu tepla a snižuje celkovou účinnost výroby energie. Použití čistících procesů schopných odstranit prach a dehet za teplot plynu na výstupu z reaktoru umožňuje zachovat tuto energii a použít ji k výrobě vysokopotenciálového tepla, nebo též přímé využití horkého plynu ve vysokoteplotních palivových článcích, a nebo jeho další termochemickou transformaci. Možnosti použití vysokoteplotních procesů odstraňovaní nežádoucích látek jsou ve formě diagramu uvedeny na obr. 2. Pro porovnaní jsou zde také uvedeny konvenční technologie (vodní pračka, ledová voda, adsorpce na AU). V horní častí diagramu jsou uvedený teploty vystupujícího plynu pro hlavní typy reaktoru a těsně pod nimi jsou znázorněny technologie použité pro výrobu energie. Z diagramu je zřejmé, že plyn ze souproudého nebo fluidního reaktoru lze po vysokoteplotním čištění použít přímo pro provoz palivových článku (MCFC a SOFC). Pro plynové turbiny a spalovací motory je nutno plyn před spálením ochladit ve výměníku. Obr. 2 Přehled vysokoteplotních procesů vhodných pro kompletní čištění plynu VYSOKOTEPLOTNÍ FILTRACE Pro efektivní odstraňování prachu za tak vysokých teplot lze použít filtry využívající princip filtrace na loži pevného materiálu, a nebo filtry keramické. V případě keramických filtrů je nutno dávat pozor na přítomnost alkálií v plynu a jejich reakce s materiálem filtru za vzniku tavenin vedoucích až k jeho úplné destrukci. Protože biomasa obsahuje značné množství alkálií (dle druhu až 0,3%), přecházejících při zplyňovaní do plynné fáze, není použití keramických filtrů za teplot vyšších než cca 650 C bezpečné. K dalším nedostatkům keramických filtrů patří jejich citlivost na teplotní šoky, mechanická křehkost, vysoká cena a problémy při regeneraci a odstraňování zachyceného prachu. [92]
5 Obr. 3 Panelový filtr během filtrace a regenerace, tlaková ztráta na filtru v závislostí na tvaru lamel 6 Vysokoteplotní filtry na bázi zrnitého materiálu pracující na principu filtrace v loži materiálu nemají zmíněné nedostatky, a proto jsou schopné pracovat v širokém rozmezí teplot. Princip filtrace spočívá nejprve v zachycení malých mikronových částic v mezerách filtračního lože, kde nastává intenzivní změna směru proudění plynu a v důsledku kolize se prach zachycuje na povrchu částic materiálu lože. Po krátké počáteční době se na povrchu filtračního materiálu vytváří filtrační koláč a filtrace probíhá na jeho povrchu, kde se zachycují veškeré částice. Táto fáze filtrace je nejúčinnější. Bohužel s nárůstem filtračního koláče narůstá i tlaková ztráta přímo úměrně jeho tloušťce, rychlosti proudění a charakteristické rezistenci filtru a koláče. Po určité době je nutno provést odstranění filtračního koláče a regeneraci lože. V literatuře lze nalézt popis různých typů kontinuálně pracujících filtrů. K nejzajímavějším bezesporu patří tzv. panelový filtr, tvořený řadou lamel, na kterých volně sypaný písek vytváří filtrační plochu. Princip filtrace je zřetelný z obr 3. Špinavý plyn prochází filtrační plochou tvořenou pískem, kde [93]
6 postupně vzniká filtrační koláč. Jakmile tlaková ztráta překročí nastavenou hodnotu (např. 1,2 kpa, obr. 3), na filtr se v opačném směru aplikuje tlakový ráz, který odstraní nejen filtrační koláč, ale i část filtračního lože. Na místo odstraněného lože se vlastní váhou nasype nový materiál a celý cyklus se opakuje. Délku filtračního cyklu lze ovlivnit tvarem filtračních lamel a lineární rychlostí plynu, která se běžně pohybuje v rozmezí 5 až 30 cm.s -1. Velikost částic filtračního lože se pohybuje od 0,1 do 0,4 mm a účinnost filtrace je vetší než 99%. Podrobnější popis vysokoteplotní filtrace na panelových filtrech lze nalézt u Risnera 6. Panelový filtr aplikovaný pro čištění plynu má několik kladných vlastností. Na materiálu filtru lze odstraňovat nejen prachové částice, ale v případě použití vhodného adsorbentu také HCl a H 2 S. ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Při odstraňování dehtu z plynu lze použít několik způsobů uvedených na obr. 2. Pro vysokoteplotní odstraňování dehtu z plynu jsou použité metody katalytického parního reformingu. Z praktického hlediska připadají v úvahu dva různé typy katalyzátorů 7. Materiály na bázi vápence a dolomitu (obr. 2 Ca, Mg, vyšrafovaná oblast) začínají štěpit dehet už při teplotách nad 700 C. Konverze dehtu za těchto teplot je nízká a nestačí pro produkci čistého plynu. Pro dosažení 95% konverze je nutno zvýšit teplotu nad C, 100% konverzi lze dosáhnout pří teplotách nad 940 C 8. Jelikož výstupní teploty plynu z reaktoru jsou nižší, je nutno část plynu pro jeho ohřev spálit za cenu snížení jeho výhřevnosti. Přesto materiály na bázi dolomitu a vápence našly široké uplatnění v odstraňovaní dehtu, aniž by vadila jejich nižší aktivita. Hlavním důvodem je jejich nízká cena, značná odolnost vůči deaktivaci a možnost použití přímo ve fluidním loži reaktoru. Při teplotách okolo C jsou schopny změnit složení dehtu a snížit jeho celkové množství až o 60-80%. Obr. 4 Provozní podmínky prereformingových katalyzátorů 11 (T p 450 C,T c 500 C) Pro dosažení 100% konverze dehtu je nutno použít aktivnější niklové katalyzátory. Hlavním problémem niklových katalyzátorů je jejich deaktivace způsobená mechanizmem jejich reakce s uhlovodíky projevující se hlavně při nižších teplotách. V případě prereformingových niklových katalyzátorů lze dosáhnout 100% konverze dehtu již při teplotách C. Bohužel, jak je vidět z obr. 4, je nutno provádět proces za přesně definovaných podmínek, mimo které nastává deaktivace, a to různými mechanizmy. Kritickými parametry jsou teplota a poměr vodní páry k uhlovodíku (H 2 O/C n H m ). Informace o použitelnosti prereformingových katalyzátorů pro čištění plynu ze zplyňovaní biomasy lze najít v naších dřívějších publikacích 9,10. V praxi zatím našli uplatnění jen niklové reformingové katalyzátory pracující při vyšších teplotách (nad 650 C). Hlavním důvodem je jejich deaktivace v důsledku zauhlíkovaní a hlavní příčinou je přítomnost nenasycených a polyaromatických uhlovodíků. Deaktivaci lze minimalizovat zvýšením teploty a obsahu vodní páry v plynu. Deaktivace niklových katalyzátorů může být také způsobena přítomností nízkých koncentrací sirných látek, zvlášť při nízkých teplotách, kdy je jejich reakce s niklem nevratná. Proto v případě použití prereformingových katalyzátorů je nutno plyn vstupující na katalyzátor odsířit. [94]
7 Obr. 5 Schéma vysokoteplotního čištění plynu ODSTRAŇOVÁNÍ SIROVODÍKU A CHLOROVODÍKU Jak je vidět s diagramu na obr. 2, lze pro odstraňování sirných látek použít různé materiály. Jako atraktivní se jeví materiály na bázi kalcinovaného vápence a dolomitu při teplotách nad 600 C. Zde je nutno poznamenat, že při odsiřování působí dva odlišné faktory: termodynamický - určující minimální dosažitelnou koncentraci H 2 S v plynu a kinetický - určující rychlost heterogenního procesu odsiřování. Značný vliv na zbytkovou koncentraci H 2 S má také parciální tlak CO 2 a H 2 O v plynu. Podrobnější popis aspektů použití vápenatých materiálů pro odstraňovaní H 2 S z plynu lze nalézt v publikacích 12,13. Praktickou realizaci lze provést buď pomocí vsádkového, kontinuálně pracujícího adsorbéru, a nebo přímou aplikací vápenatých materiálů do fluidního lože reaktoru. Poslední způsob má nespornou výhodu z hlediska intenzity procesů probíhajících ve fluidním loži (doby kontaktu [95]
8 H 2 S s adsorbentem). Ve fluidním loži probíhá intenzivní otěr častic adsorbentu, vznikají malé částice s velkým povrchem a značnou adsorpční aktivitou. Zbytková hodnota H 2 S v plynu při odstraňování na vápenatých materiálech klesá s teplotou a je závislá na parciálním tlaku H 2 O a CO 2. Pro teploty okolo 700 C se pohybuje na úrovni 10 ppm. Pro snížení koncentrace H 2 S pod tuto hranici je nutno použít adsorbenty na bázi ZnO, Fe 2 O 3, Na 2 O/Na 2 CO 3 pracující při nižších teplotách ( C). Použitím těchto materiálů lze snížit zbytkovou koncentraci H 2 S v plynu na úroveň pod 100 ppb 14. Vápenaté materiály se také dají použít pro odstraňování chlorovodíku z plynu. HCl reaguje jak s oxidem, tak i uhličitanem vápenatým. Poměr jednotlivých reakcí záleží na teplotě a stupni kalcinace. Reakce je vratná, proto zbytková koncentrace HCl v plynu závisí jak na teplotě (z rostoucí teplotou narůstá exponenciálně), tak i na parciálních tlacích CO 2 a H 2 O, s jejichž nárůstem se zvyšuje. Pro snížení zbytkové hodnoty HCl je nutno provádět proces při nižší teplotě, kdy ovšem rychlost dechlorace je nižší a stupeň využití vápence klesá. Pro dosažení velmi nízkých zbytkových koncentrací HCl v plynu je nutno stejně jako v případě odsiřovaní použít jiné, aktivnější materiály. Dobře se osvědčily materiály na bázi Na 2 O, K 2 O a/nebo jejich hydrogenuhličitanů a uhličitanů. S použitím těchto materiálů lze teoreticky dosáhnout snížení zbytkové koncentrace HCl pod 1ppm při teplotách okolo 550 C 14. Při vyšších teplotách jsou v plynu ze zplyňování biomasy také přítomny alkalické kovy. Za teplot nižších než 650 C jsou alkálie převážně adsorbované na prachových časticích a proto jsou odstraňovány z procesu při vysokoteplotní filtrací. Při vyšších teplotách nastává nebezpečí průniku alkalických kovů filtračním ložem. ZAŘÍZENÍ PRO VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU Z výše popsaných zákonitostí chovaní jednotlivých nežádoucích látek lze odvodit blokové schéma systému vhodného pro produkci čistého plynu. Značná rozmanitost fyzikálně-chemických vlastností odstraňovaných složek a jejich odlišná chemická reaktivita při stejné teplotě vyžaduje pečlivý výběr jednotlivých procesů využitých pro jejich odstraňování a klade zvláštní nárok na vzájemnou kompatibilitu. Prezentovaný systém se skládá ze čtyř základních technologických bloků. 1. Fluidní reaktor má zajistit produkci plynu z alternativních a obnovitelných zdrojů. Díky volbě fluidního lože a přítomnosti vápenatých materiálů (dolomit, magnezit) lze docílit snížení obsahu dehtu, provést hrubé odsiřování a dehalogenaci přímo v reaktoru. V důsledku intensivního otěru materiálu fluidního lože se neustále obnovuje reakční povrch CaO, což vede ke zvýšení rychlosti probíhajících reakcí. Vznikající CaS, CaCl 2 jsou odnášeny z reaktoru a zachycovány na horkém filtru. 2. Horký filtr představuje kontinuálně pracující zařízení umožňující filtraci na vrstvě materiálu. Maximální teplota filtrace (650 C) je limitována akceptovatelnou tenzí par alkalických chloridů v plynné fázi. Dolní teplota (min 450 C) je limitována adsorpční aktivitou použitého filtračního materiálu a požadovanou zbytkovou hodnotou HCl a H 2 S v plynu. Jako materiál filtru mohou být použity adsorpční materiály aktivně zachycující zbytkové množství HCl a H 2 S. 3. Odstraňování zbylých dehtovitých látek a nenasycených uhlovodíků probíhá na aktivním niklovém katalyzátoru, pracujícím při teplotách C. Bezproblémový provoz katalyzátoru je zajištěn správnou volbou teploty a poměru H 2 O/C m H n. Plyn za katalyzátorem zároveň působícím jako past na extra nízké množství H 2 S ( >0,5 ppm) obsahuje pouze CO, CO 2, H 2, CH 4, H 2 O. Složení plynu je řízeno chemickou rovnováhou, ustalující se při teplotě katalyzátoru 9,10. Výsledky použití aktivních niklových katalyzátorů za reálných podmínek jsou publikovány v materiálech tohoto semináře Čistota a teplota upraveného plynu umožňuje jeho přímé použití ve vysokoteplotních palivových článcích. Po zchlazení a případné další úpravě, lze plyn spálit ve spalovacích turbínách a motorech. Díky tomu, že plyn je prostý HCl, sloučenin síry a uhlovodíků, je tvorba nebezpečných chlorovaných benzdioxinů a benzodifuranů (PCDD/PCDF) minimalizována. Vlastnosti čistého plynu mohou být dále upraveny dle potřeby pomocí vhodných katalyzátorů. [96]
9 ZÁVĚR Na základě teoretického posouzení jednotlivých procesů nutných pro vysokoteplotní odstraňování nežádoucích látek z plynu vznikajících zplyňováním pevných paliv byl navržen model vysokoteplotního čištění plynu produkující plyn prostý prachu, dehtu, sloučenin síry a chlóru. Přestože dílčí procesy současného odstranění prachu a dehtu byly úspěšně odzkoušeny, celý proces zatím odzkoušen nebyl a nelze bez dalšího podrobného zkoumaní a experimentu za reálných podmínek potvrdit jeho aplikovatelnost v praxi. Z teoretického hlediska však nejsou žádné teoretické překážky pro jeho realizaci, a v případě správné funkce jednotlivých procesů lze dosáhnout vytyčeného cíle. POUŽITÁ LITERATURA [1] Demesier J., Biomass Gasification, NCD, Park Ridge, USA, 1981 [2] Beenackers A.A.C.M.,Manitis K.: Gasification technologies for heat and power from biomass. 9 th Eur. Biom.Conf [3] Barrio M., Fossun M.,Hustad J.: Operation characteristic of small scale stratified downdraft gasifier, Technologies and combustion for a clean environment. 6 th, Porto, Portugal, 9-12 July, 2001 [4] Skoblja S., Koutský B., Malecha J.: Fluidní zplyňovaní biomasy a odpadů procesem BIOFLUID, 1. konference absolventů kursu celoživotního vzdělávání plynárenství Rožnov pod Radhoštěm, května 2000, str. 68, VŠCHT, Praha 2000 [5] Lopamudra D. at all.: A review of the primary measures for tar elimination in biomass gasification processes. Biomass and Bioenergy 24, 125 (2003) [6] Risner. H.: High Temperature filtration in Biomass and Gasification Process. Doctor Thesis, NTNU, Department of Thermal Energy and Hydro Power, August ISBN /2002:66 [7] Sutton D.,Kelleher B., Ross J. R.H., Review of literature on catalysts for biomass gasification, Fuel Processing Technology [8] Simell Pekka, Catalytic hot gas cleaning of gasification gas, Technical Research Centre of Finland, Espoo, 1997 [9] Skoblia S., Koutsky B., Malecha J., Marsak J.:Nickel catalyst for hot gas cleaning in biomass gasification, Energetische Nutzung von Biomassen, Velen V, [10] Maršak J., Skoblja S.: Uplatnění katalyzátoru při odstraňováni dehtu ze zplyňovaní biomasy. Chemické Listy, 96, č. 10., str. 813 (2002) [11] Christensen, T.S.: Adiabatic prereforming of hydrocarbons an important step in syngas production, Appl. Catal. A. 138, 285 (1996) [12] Machač P., Krystl V., Skoblja S., Chalupa P.,Možnosti odstraňování H 2 S z plynu ze zplyňování biomasy, ENERGIE Z BIOMASY,VUT BRNO, [13] Vosecký M., Skoblia S., Koutský B., Malecha J.,: Vysokoteplotní čištění energoplynu, VSCHT Praha, červenec [14] Newby R.A., Novel gas cleaning/conditioning for integrated gasification combined cycle, Final Report, U.S. Department for Energy, NETL, August [15] Skoblia S., Risner H., Hustad J., Koutský B., Malecha J.,: Sesuvný zplyňovací reaktor a možností jeho použití pro lokální výrobu energie, ENERGIE Z BIOMASY,VUT BRNO, Financovaní prací zaměřených na problematiku čištění plynu ze zplyňovaní biomasy bylo hrazeno z prostředků výzkumného záměru MSM poskytnutých MŠMT ČR [97]
10
Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
VíceVYSOKOTEPLOTNÍ ÚPRAVA SYNTÉZNÍHO PLYNU
VYSOKOTEPLOTNÍ ÚPRAVA SYNTÉZNÍHO PLYNU Sergej Skoblja, Jiří Malecha, Bohumil Koutský Biomass and plant wastes gasification in small and medium units enables effective transformation of problematic fuels
VíceZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM
ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM Jan Najser, Miroslav Kyjovský V příspěvku je prezentováno využití biomasy dřeva a zbytků ze zemědělské výroby jako obnovitelného zdroje energie k výrobě
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ PRO LOKÁLNÍ VÝROBU ENERGIE VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU
SESUVNÝ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ PRO LOKÁLNÍ VÝROBU ENERGIE VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU Skoblia S., Risner 1 H., Hustad 1 J., Koutský B., Malecha J. 1 Norwegian University of Science
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav chemických procesů Akademie věd ČR Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem Michael
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceNÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU
NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU Jan Najser Široké uplatnění zplyňovacích procesů se nabízí v oblasti výroby elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Hlavní překážkou bránící
VíceKombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování H 2 + CO +
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA
SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry
VíceSPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO
Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického
VíceZplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí
Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156
VíceODSTRAŇOVÁNÍ KYSELÝCH SLOŽEK Z PLYNŮ ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
ODSTRAŇOVÁNÍ KYSELÝCH SLOŽEK Z PLYNŮ ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Petr Pekárek, Pavel Machač, Václav Koza, Božena Kremanová, Kateřina Bradáčová, Josef Kuba, Pedro Delgado Moniz Článek se zabývá čištěním generátorového
VíceVysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin
Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin Karel Ciahotný Marek Staf Tomáš Hlinčík Veronika Vrbová Viktor Tekáč Ivo Jiříček ICCT Mikulov 2015 shrnutí doposud získaných
VíceMOŽNOSTI VYSOKOTEPLOTNÍHO ODSTRAŇOVÁNÍ SULFANU PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY A ALTERNATIVNÍCH PALIV Solich M., Skoblja S., Koutský B., Malecha J.
MOŽNOSTI VYSOKOTEPLOTNÍHO ODSTRAŇOVÁNÍ SULFANU PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY A ALTERNATIVNÍCH PALIV Solich M., Skoblja S., Koutský B., Malecha J. Vysokoteplotní odsiřování lze provádět při teplotách v rozmezí
VíceZkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod
VíceTECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)
TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 3. část ODSTRANĚNÍ SO 2 A HCl ZE SPALIN Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. ODSTRANĚNÍ SO 2 A HCl ZE SPALIN Množství SO 2, HCl,
VíceModerní energetické stoje
Moderní energetické stoje Jedná se o zdroje, které spojuje několik charakteristických vlastností. Jedná se hlavně o tyto: + vysoká účinnost + nízká produkce škodlivých látek - vysoká pořizovací cena! -
VíceNEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),
VíceČeská asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.
Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D. Důvod založení Asociace byla založena s posláním zvýšit v České republice důvěryhodnost
VíceDenitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Denitrifikace Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Pojem oxidy dusíku NO NO 2 Další formy NO x Vznik NO x 2 Vlastnosti NO Oxid dusnatý Vlastnosti M mol,no = 30,01 kg/kmol V mol,no,n = 22,41 m 3 /kmol ρ
VíceENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ
ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou energoplynu, jako jednou z možností nahrazení zemního plynu. Zásoby zemního plynu, stejně jako ostatních fosilních paliv, nejsou
VíceOmezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační
VíceTechnologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů
Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů Ing. Matěj Obšil, Uchytil, s.r.o. doc. Ing. Jan Hrdlička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav energetiky MOTIVACE Ø emisní limit
VíceTECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)
TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 5. část TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY A PACHOVÉ LÁTKY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY Těkavé organické
VíceVLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU
VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU M. Jeremiáš 1,2, M. Pohořelý 1,2, M. Vosecký 1, S. Skoblja 1,3, P. Kameníková 1,3, K. Svoboda 1 a M. Punčochář 1 Alotermní
VícePerspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami
Perspektivní metody sušení pevných paliv Klasická metoda sušení horkými spalinami Uzavřený mlecí okruh PROČ sušení pevných paliv? zvýšení výhřevnosti snazší vzněcování spalování při vyšší teplotě menší
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceZplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství
Zplyňování Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR Technologie zpracování biomasy
VícePEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety
PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení
VíceProjekt vysokoteplotní karbonátové smyčky, jeho hlavní aktivity a dosažené výsledky
Projekt vysokoteplotní karbonátové smyčky, jeho hlavní aktivity a dosažené výsledky Karel Ciahotný, VŠCHT Praha NTK Praha, 7. 4. 2017 Základní informace k projektu financování projektu z programu NF CZ08
VíceSorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky
Sorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky Lenka JÍLKOVÁ *, Veronika VRBOVÁ, Karel CIAHOTNÝ Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Fakulta technologie ochrany
VíceMožnosti výroby elektřiny z biomasy
MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie
VíceTERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.
TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH PRINCIPY POUŽÍVANÝCH TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ VELKOKAPACITNÍ REALIZACE TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ
VíceKATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
Energie z biomasy X. odborný seminář Brno 9 KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY M. Jeremiáš 1,, M. Pohořelý 1,, P. Kameníková 1, S. Skoblja 3, M. Vosecký
VíceZplyňování biomasy možnosti uplatnění
biomasy možnosti uplatnění Ing. Michael Pohořelý 1,, Ing. Michal Jeremiáš 1,, Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D 3, Ing. Petra Kameníková 1, doc. Ing. Karel Svoboda, CSc. 1, Ing. Markéta Tošnarová 1, Ing. Michal
VíceVÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM
VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VŠB Technická univerzita Ostrava EMISNÉ ZAŤAŽENIE ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA, 11. 12. 06. 2015 Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Stručně o VEC Založeno roku 1999 pracovníky z Katedry energetiky
VícePARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických
VíceOmezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011
Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2010/2011 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační
VíceSPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH
SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,
VíceStudie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov
Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz Množství odpadů v Plzni
VíceHODNOCENÍ VÁPENATÝCH MATERIÁLŮ PRO ADSORPCI HCL
HODNOCENÍ VÁPENATÝCH MATERIÁLŮ PRO ADSORPCI HCL Petr Pekárek, Pavel Machač, Václav Koza, Kateřina Bradáčová Zplyňování biomasy je jednou z metod náhrady neobnovitelných paliv obnovitelnými. Produktem je
VíceSměšovací poměr a emise
Směšovací poměr a emise Hmotnostní poměr mezi palivem a okysličovadlem - u motorů provozovaných v atmosféře, je okysličovadlem okolní vzduch Složení vzduchu: (objemové podíly) - 78% dusík N 2-21% kyslík
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceMOŽNOSTI ODSTRAŇOVÁNÍ H 2 S Z PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
Energie z biomasy seminář 003 MOŽNOSTI ODSTRAŇOVÁNÍ H S Z PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Ing. Pavel Machač, CSc, Dr. Ing. Vladislav Krystl, Ing. Sergej Skoblja, Ing. Petr Chalupa Vysoká Škola Chemicko Technologická
VíceEMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ
EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Podstata procesu výpal uhličitanu vápenatého při teplotách mezi 900 a 1300 o C reaktivita vápna závisí zejména
VíceOBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs
RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs 14. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ POUŽITELNÝCH KE ZNEŠKODŇOVÁNÍ POPs Vladimír Pekárek, Miroslav Punčochář VII-1 14.1 Termické
VíceOdstraňování Absorption minoritních nečistot z bioplynu
www.vscht.cz Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Laboruntersuchungen der Karel Ciahotný Gastrocknung e-mail:karel.ciahotny@vscht.cz mit Hilfe von Adsorption und Odstraňování Absorption minoritních
VíceVliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
VíceVysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, 166 28 Praha 6. Zplyňování biomasy
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, 166 28 Praha 6 Zplyňování biomasy Semestrální projekt Vypracoval: Diana Sedláčková Školitel: Ing.
VíceSwedish Gas Technology Centre
International Seminar on Gasification Process and System Integration International Seminar on Gasification Process and System Integration Datum: 18.-19.10.2012 Místo konání: Kungsholmen Konferens, Stockholm
VíceVYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY NA NIKLOVÉM PREREFORMINGOVÉM KATALYZÁTORU
VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY NA NIKLOVÉM PREREFORMINGOVÉM KATALYZÁTORU Martin Vosecký 1, Petra Kameníková 1, Michael Pohořelý 1, Sergej Skoblja 1,2 a Miroslav Punčochář 1 1 Ústav
VíceODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU DÁVKOVÁNÍM ADITIVA DO FLUIDNÍHO LOŽE
ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU DÁVKOVÁNÍM ADITIVA DO FLUIDNÍHO LOŽE Ing. Martin Lisý, Ing. Marek Baláš This text describes possibility of tars reduction with the assistance of catalyst feeding into a fluidized bed
VíceVliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
VícePŘÍPRAVA SORBENTŮ PRO ČIŠTĚNÍ GENERÁTOROVÉHO PLYNU
PŘÍPRAVA SORBENTŮ PRO ČIŠTĚNÍ GENERÁTOROVÉHO PLYNU Kateřina Bradáčová, Pavel Machač, Václav Koza, Petr Pekárek Příspěvek se věnuje přípravě sorbetů pro odstraňování kyselých plynů, především HCl z generátorového
VíceKyselina dusičná. jedna z nejdůležitějších chemikálií
Kyselina dusičná jedna z nejdůležitějších chemikálií Výroba: minulost - surovinou pro průmyslovou výrobu dusičnan sodný (ledek sodný, guano) současnost - katalytické spalování amoniaku (první výrobní jednotka
VíceStudie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov
Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz Množství odpadů v Plzni
VíceCo víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku
Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku Ing. Pavel Machač, CSc., email: pavel.machac@vscht.cz, tel.: (40) 0 444 46 Ing. Jana Vávrová, email: jana1.vavrova@vscht.cz, tel.: (40) 74 971 991 VŠCHT Praha,
VíceVodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství
Vodík jako alternativní ekologické palivo palivové články a vodíkové hospodářství Charakteristika vodíku vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru na Zemi je třetím nejrozšířenějším prvkem po kyslíku
VíceVliv provozních parametrů fluidního kotle se stacionární fluidní vrstvou na tvorbu emisí SO 2, NO x a CO při spalování hnědého uhlí
Vliv provozních parametrů fluidního kotle se stacionární fluidní vrstvou na tvorbu emisí SO 2, NO x a CO při spalování hnědého uhlí Pavel SKOPEC 1,*, Jan HRDLIČKA 1 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav
VíceVícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci
Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci Skoblia Siarhei 2, Picek Ivo 1, Beňo Zdeněk 2, Pohořely Michael 3,4 1 TARPO s.r.o 2 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ doc. Ing. Josef ŠTETINA, Ph.D. Předmět 3. ročníku BS http://ottp.fme.vutbr.cz/sat/
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceStabilizovaný vs. surový ČK
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael
VíceBiologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.
Biologické odsiřování bioplynu Ing. Dana Pokorná, CSc. Sulfan problematická složka bioplynu Odkud se sulfan v bioplynu bere? Organická síra proteiny s inkorporovanou sírou Odpady a odpadní vody z průmyslu
Víceenergetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.
Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava
VíceŠkodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech
Seminář Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech 18. 19.6.2015 hotel Duo, Horní Bečva 2 Představení projektu Název projektu: Oblast podpory: Zachování životního
VíceSMART 150 500 kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům
Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům AUTOMATICKÉ KOTLE NA BIOMASU SMART 0 00 kw Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných
Více2. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025
POPIS k Příloze č. 2 k vyhl. 415/2012 Sb. ve znění vyhl. 452/2017 Sb. Část II Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším
VíceVýfukové plyny pístových spalovacích motorů
Výfukové plyny pístových spalovacích motorů Hlavními složkami výfukových plynů při spalování směsi uhlovodíkových paliv a vzduchu jsou dusík, oxid uhličitý, vodní pára a zbytkový kyslík. Jejich obvyklá
VíceTECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)
TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 6. část DIOXINY A FURANY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. DIOXINY A FURANY DIOXINY PCDD: je obecný název pro skupinu toxických
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceAmoniak. 1913 průmyslová výroba syntetického amoniaku
Amoniak 1913 průmyslová výroba syntetického amoniaku využití 20 % výroba dusíkatých hnojiv 80 % nejrůznější odvětví průmyslu (plasty, vlákna, výbušiny, hydrazin, aminy, amidy, nitrily a další organické
VíceEmisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky
Příloha č. 20 (Příloha č. 1 NV č. 352/2002 Sb.) Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky 1. Emisní limity
VíceSNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE
SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE Přemysl Kohout, Marek Baláš Pro optimalizaci provozu atmosférických fluidních zařízení je možno využít přídavných
VíceNegativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.
Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL
VíceINOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Ing. Jan Koloničný, Ph.D. 23.5.2011 VŠB-TU Ostrava - 1 - Projekt Inovace pro efektivitu a ţivotní prostředí regionální výzkumně-vývojové
VíceVícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová
Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné
VícePŘEDSTAVENÍ VÝROBY ELEKTŘINY
PŘEDSTAVENÍ VÝROBY ELEKTŘINY INTRODUCTION NA PALIVOVÝCH OF GASIFICATION ČLÁNCÍCH TECHNOLOGY, IGCC Seminář ELECTRICITY SVSE, 3.května PRODUCTION 2012 AND ALTERNATIVE ENERGY SOLUTIONS Ing. Tomáš Rohal, Business
VíceTvorba škodlivin při spalování
Tvorba škodlivin při spalování - Při spalování dochází ke vzniku řady škodlivin - Je třeba spalovací proces vést tak, aby se minimalizoval vznik škodlivin (byly dodrženy emisní limity) - Emisní limity
VíceMOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
MOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Martin Lisý, Skála Zdeněk, Baláš Marek, Moskalík Jiří Článek popisuje koncepčně zcela nové řešení kogenerace se zplyňováním biomasy. Na místo
VícePorovnání metod stanovení obsahu dehtu v plynu
Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Porovnání metod stanovení obsahu dehtu v plynu Semestrální projekt Autor: Aleš Barger Vedoucí práce: Ing. Siarhei
VíceVýzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky
Výzkum vysokoteplotní sorpce CO 2 ze spalin s využitím karbonátové smyčky NF-CZ08-OV-1-005-2015 Hitecarlo Partneři projektu Hlavní řešitel: Vysoká škola chemickotechnologická v Praze (VŠCHT) Fakulta technologie
VíceMOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU
MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU Pavel Milčák Příspěvek se zabývá možnostmi termického využívání mechanicky odvodněných stabilizovaných kalů z čistíren
VíceTřífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Roman Snop
Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru Roman Snop Charakteristika Zkrápěné reaktory jsou nejvhodněji aplikovatelné na provoz heterogenně katalyzovaných reakcí. Nacházejí uplatnění
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. Spalovací turbíny Základní informace Historie a vývoj Spalovací
VíceVLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO
VLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO Jiřina Čermáková, Martin Vosecký, Jiří Malecha a Bohumil Koutský V této práci byl sledován vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících
VíceObsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace
Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro účely firmy TEDOM. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů a veřejně dostupných internetových zdrojů. Využití této prezentace nebo jejich částí
VícePřipravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji
Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji Efektivita regulací SVRS Posouzení podílu sekundárních částic v koncentracích suspendovaných částic v MSK Stanovení
VíceVýzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin
Zadavatel: Moravskoslezský energetický klastr, o.s Sídlo: Studentská 6202/17, 708 33 Ostrava Poruba IČ: 26580845, DIČ: CZ 26580845 Řešitel: EVECO Brno, s.r.o. Sídlo: Březinova 42, 616 00 Brno IČ: 652 76
VícePříklady úspěšných projektů čistší produkce (Cleaner Production) Výroba: kyseliny sírové mikrokorundu
Příklady úspěšných projektů čistší produkce (Cleaner Production) Výroba: kyseliny sírové mikrokorundu Ing. Miroslav Richter, PhD., EUR ING Fakulta životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí n.l.
VíceVÝVOJ APARATURY PRO MĚŘENÍ SORPCE H 2 S NA TUHÝCH SORBENTECH ZA VYSOKÝCH TEPLOT S OHLEDEM NA ČIŠTĚNÍ ENERGETICKÉHO PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
VÝVOJ APARATURY PRO MĚŘENÍ SORPCE H 2 S NA TUHÝCH SORBENTECH ZA VYSOKÝCH TEPLOT S OHLEDEM NA ČIŠTĚNÍ ENERGETICKÉHO PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Pavel Machač, Vladislav Krystl, Josef Kuba, Václav Koza, Sergej
VíceVyužití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů Michael Pohořelý Stabilizovaný vs. surový ČK Surový kal nebezpečný
VíceVysokoteplotní čištění plynu pro SOFC
Vysokoteplotní čištění plynu pro SOFC Michael POHOŘELÝ 1,2,*, Karel SVOBODA 1, Siarhei SKOBLIA 3,*, Michal JEREMIÁŠ 1,2, Michal ŠYC 1, Petra KAMENÍKOVÁ 1, Helena PARSCHOVÁ 2, Gabriela CABÁKOVÁ 2, Vít ŠUSTR
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceČinnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu
Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným
VíceRENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ
RENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ Zdeněk Beňo, Sergej Skoblja, Petr Buryan, Jiří Malecha Vysoká cena energií v dnešní době klade požadavky na efektivnější využití dostupných surovin.
VíceVyužití kyslíku při výrobě cementu a vápna
Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna Ing. Petr Tlamicha, Air Products s.r.o. Úvod Využitím alternativních paliv v rotačních pecích při výrobě cementu a vápna lze snížit výrobní náklady často ovšem
Více