STEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ INNOST OBOR: 14 PEDAGOGIKA, PSYCHOLOGIE, SOCIOLOGIE A PROBLEMATIKA VOLNÉHO ASU. Bazální stimulace

Transkript

1 STEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ INNOST OBOR: 14 PEDAGOGIKA, PSYCHOLOGIE, SOCIOLOGIE A PROBLEMATIKA VOLNÉHO ASU Bazální stimulace Autoi: Veronika Mrková, Martina Budíková SZŠ Uherské Hradišt, Na Morávce Uherské Hradišt, 3. roník Konzultant práce: Mgr. Dana Tománková (SZŠ Uherské Hradišt) Uherské Hradišt, 2006 Zlínský kraj

2 Prohlášení Prohlašujeme tímto, že jsme práci vypracovávaly samostatn pod vedením Mgr. Dany Tománkové a uvedly v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další informaní zdroje vetn internetu. V Uherském Hradišti dne Vlastnoruní podpis autor 2

3 Podkování Pedevším bychom chtly podkovat Zdeku Angerovi za pomoc, cenné rady a pipomínky a také Mgr. Dan Tománkové za informace a rady týkající se naší práce. Dále dkujeme profesorm SZŠ v Uherském Hradišti, a to zejména: Mgr. Jitce Hskové Mgr. Radan Dundálkové Ing. Jaroslavu Schottlovi Dkujeme staniní seste i ostatnímu personálu interního oddlení X NsP v Uherském Hradišti. Velké podkování patí našim klientm a jejich rodinám. Dkujeme i studentkám a studentm tvrtého roníku, kteí spolupracovali na vytváení názorných fotografií. Dkujeme také naší spolužace Martin Krystýnové, která se podílela na naší práci, bohužel její zdravotní stav jí nedovolil pokraovat v práci, proto jsme musely spolupráci ukonit. A v neposlední ad také editeli SZŠ Uherské Hradišt panu PaedDr. Zdeku Gogolovi, editeli Stediska služeb školám panu Mgr. Ladislavu Peestému a paní Jan Poláškové a všem, kteí se na naší práci podíleli. 3

4 Bazální stimulace Místo zpracování: Uherské Hradišt Konzultant: Mgr. Dana Tománková 4

5 ANOTACE PRÁCE Název práce: Bazální stimulace Autoi: Veronika Mrková, Martina Budíková Škola: Stední zdravotnická škola Uherské Hradišt Konzultant: Mgr. Dana Tománková Poet stran: 79 Rok przkumu: 2005/2006 Klíová slova: Resumé: Bazální stimulace, nervový systém, autobiografická anamnéza, apalický syndrom, cévní mozková píhoda, somatická stimulace, vibraní stimulace, vestibulární stimulace, olfaktorická stimulace, orální stimulace, optická stimulace, taktiln haptická stimulace. Práce se dlí na dv ásti, a to teoretickou a praktickou. Teoretická se vnuje popisovaní jednotlivých ástí a postup pi provádní Bazální stimulace a praktická ást je zamena na przkum využívání Bazální stimulace v praxi. Souástí praktické ásti je také piložená instruktáží brožura, která obsahuje adu fotek a lánk, sloužící jako názorná ukázka provádní Bazální stimulace v praxi. 5

6 Obsah 1. Úvod Teoretická ást Nervový systém a nervové dráhy Bazální stimulace Historie Princip Cíle Dlení Uplatnní Význam stimulace smyslových orgán Doteky Komunikace Techniky jednotlivých základních stimulací Techniky jednotlivých nástavbových stimulací Autobiografická anamnéza klienta Desatero Bazální stimulace Souasná situace Praktická ást Zamení a organizace práce Etapy praktické ásti Cíle práce Metodika a organizace šetení Výsledky Vlastní przkum vybrané otázky pro nemocniní instituce Provádní BS na ONP X v NsP Uherské Hradišt Závr Seznam tabulek Seznam graf Seznam obrázk Seznam literatury Seznam zkratek

7 10. Pílohy Dotazník Apalický syndrom Cévní mozková píhoda Cedulky Bazální stimulace Píklad klasických cedulek iniciálního doteku Píklad cedulky urené pro neonatologii Brožurky Bazální stimulace Kazuistiky z ONP - X

8 1. Úvod Pedstavte si, že jedete autem a najednou se probudíte na úpln jiném míst... Kde to jsem? Žiju ješt vbec? Nebo už jsem v nebi? Co se mi vlastn stalo? Jela jsem autem a najednou tu ležím. Kdo jsou ti lidi kolem? Pro nic neíkají? Co to dlají? Pro na m sahají? Chcete jim nco íct, ale nejde to, nemžete se dokonce ani pohnout. Jen ležíte stále bez hnutí. Nevíte, kde máte ruce a kde nohy, jako byste úpln splynula s matrací. Za njakou dobu nkdo pijde a studenýma rukama vás pevalí na pravý bok. Chcete mu pomoct, ale tlo vás neposlouchá, jenom ukrutn bolí. Konen cítíte své tlo, víte, kde zaíná a kde koní, ale za pár minut se opt stanete souástí matrace. Jediné, co slyšíte, je njaké pípání a obas hlasy cizích lidí. Nevíte, jestli takhle ležíte den, týden nebo rok. asem teba otevete oi, ale jediné, co uvidíte je bílo a njaké neznámé pístroje. Možná pochopíte, že ležíte v nemocnici, ale poád si nemžete na nic vzpomenout. Až pak najednou nkdo pijde, položí vám ruku na levé rameno a ekne: Dobré ráno, Míšo. Jak ses vyspala? Aha, jmenuji se Míša, už si vzpomínám je ráno chci jí odpovdt, ale nejde to. Já jsem Katka. Jsem zdravotní sestra. Stala se ti autonehoda. Ležíš v nemocnici. Já ti te pomžu umýt se. Je toho na m najednou moc. Vstebat tolik informací mi moc nejde, ale sestika mi to naštstí opakuje. Uchopí mou ruku a ponoí ji do vody. Ptá se, jestli mi vyhovuje teplota vody, chci jí odpovdt, že ano, alespo mrknutím, ale stále to nejde. Dala mi do ruky žínku ano, tu poznávám je moje i ta vn mýdla je mi známá. Sestika mi vede ruku, zaínám se mýt na oblieji. Mé ruce m stále neposlouchají, ale to urit doženu. Kam si nedosáhnu, umyje m sestika. Všechno mi vysvtluje a popisuje, co práv dlá. Nejvíc se mi líbí masáž zad, po které se mi bájen dýchá. Sestika mi oznamuje, že koupel je u konce. Cítím se krásn svží a istá. Sestika mi pokládá ruku na levé rameno a oznamuje mi, že te musí odejít, ale že za chvíli pijde. Netrvá dlouho a pijde sestika, položí mi ruku na rameno a íká, že je as na kávu. Ano, už cítím vni kávy a automaticky otvírám ústa. Najednou se mi jazyku rozplyne kapka tekutiny a já ji poznávám. Ta známá hoká chu je opravdu káva. Ano, káva tu mám pece moc ráda piji kávu každé ráno o pl osmé. Pitom slyším hrát rádio. Sestika mi íká, je dnes moc hezky. Svítí sluníko a nikde není ani mráek. Chytne m za ruku a íká, a jí zkusím stisknout ruku. Povedlo se. Postupem asu jsme se nauily mezi sebou komunikovat pomocí stisku ruky. Už jsem si na všechno vzpomnla, díky rehabilitaní seste umím hezky hýbat rukama, umím pohladit sestiku, manžela i syna, umím íct ano a kolem sebe vidím hezké barevné obrázky. Vím, že mám na sob své zelené triko a modré kalhoty. Na nohou mám své ponožky. Pan doktor mi íkal, že jsem moc šikovná a že m pustí brzy dom. Tak co? Vžili jste se do role Klienta zcela odkázaného na druhé? Jaké to bylo? Mže se to stát i vám. Klientka v tomhle píbhu mla velké štstí. Díky té hodné sestice dokázala vci, které by bez ní jen tžko zvládla. Ta sestika, ale také léka, rehabilitaní sestra a rodina totiž používali prvky BAZÁLNÍ STIMULACE. 8

9 2. Teoretická ást 2.1. Nervový systém a nervové dráhy Bazální stimulace úzce souvisí s nervovým systémem a nervovými drahami. Uvádíme proto souhrn anatomie a fyziologie nervového systému. Nervová soustava Vývoj centrálního nervstva vzniká z ektodermu na dorzální stran zárodku - neurální ploténka se prohlubuje v neurální rýhu, vnouje se, uzavírá a pemuje se v neurální trubici - mozek se tvoí na hlavovém konci zárodku zde se trubice rozšiuje a diferencuje se na ti ásti: 1. pední ichový mozek (prosencephalon) 2. stední zrakový mozek (mesencephalon) 3. zadní sluchový mozek (rhombencephalon) Další vývoj: - pední mozek se diferencuje na: a) pední koncový mozek (telencephalon) b) mezimozek (diencephalon) - stední ást zstává - zadní mozek: a) mozeek (cerebellum) b) prodloužená mícha (medulla oblongata) Pvodní lenní se v dosplosti uchovává jako tzv. mozkový kmen: prodloužená mícha, Varolv most, stední mozek nejdležitjší a nejstarší ásti mozku. Po celé délce mozkového kmene na vnitní ásti retikulární formace = pruh síovit uspoádaných neuron = pevodní soustava do vyšších center mozku, zajišuje pohybovou koordinaci a dležité životní funkce. Mozkový kmen = nejstarší ást NS (prodloužená mícha, stední mozek, Varolv most) centra životn dležitých funkcí (tlesná teplota, emoce, chování, krevní tlak, dýchací innost). Centrální nervová soustava: 1. Mícha 2. Mozek 9

10 Pátení mícha (medulla spinalis) - umístna v obalech páteního kanálu - od týlního otvoru až po bederní obratel - délka asi 40 až 45 cm, tlouška prmr malíku - ped narozením roste rychleji než páte, smrem dolu se zužuje - je uložena v kanálu pátee a vystupují z ní postranní míšní nervy (dostedivé, odstedivé) - vede vzruchy do mozku k zpracování a zpt, je centrálou pro reflexní reakce - horní ást postupn pechází do prodloužené míchy (medulla oblongata), dolní ást se postupn zužuje a koní v úrovni 2. bederního obratle - stedem míchy prochází kanálek - podélnou rýhou rozdlena na pravou a levou polovinu - povrch míchy je rozbrázdn 6 rýhami Bílá hmota - uložena na povrchu míchy - je v každé polovin rozdlena na 3 míšní provazce (zadní, postranní a pední) - nervová vlákna provazc vedou bu vzhru do mozku, nebo naopak sestupují z mozku do míchy - soubor nervových vláken, které jdou ze stejného místa do stejného jiného místa se nazývají nervové dráhy - nervová vlákna v tchto provazcích vytváí vzestupné a sestupné míšní dráhy, které spojují nižší ústedí míchy s vyššími centry v mozku - dlouhé míšní dráhy se tídí na vzestupné (hlavn v zadních provazcích) a sestupné (hlavn v pedních provazcích) - v postranních provazcích probíhají dráhy vzestupné i sestupné Vzestupné míšní dráhy (ascendentní) - v zadních provazcích - spojují nižší nervovou innost s vyšší - jsou senzitivní - vedou informace z receptor v kži, svalech,... - zaínají v míšních uzlinách - picházejí sem informace z receptor do tla neuronu - vysílají axony k provazcovitým bukám zadních míšních roh z tchto bunk vystupují axony do bílé hmoty nervovými vlákny do mozku, zprostedkují pocity dotyku, tlaku a polohy a pohybu konetin. - zaínají v míšních uzlinách picházejí sem informace z receptor Sestupné míšní dráhy (descendentní) - vedou vzruch z vyšší nervové soustavy (z mozkové kry do míchy, pes pední míšní provazce k efektorm, nap. svaly) - v postranních a pedních provazcích je nejdležitjší pyramidová dráha vzniká v ke koncového mozku, koní u motorických jader pedních roh míšních, ovládá vdomé pohyby sval trupu a konetin 10

11 Dráha pyramidová (kortikospinální), motorická - první neuron je v mozkové ke = pyramidové neurony vysílají svoje axony nepetržit až do míšního segmentu - vychází z šedé mozkové kry pes vnitní pouzdro bílé hmoty koncového mozku, mozkem stedním a mostem Varolovým - na konci prodloužené míchy se dráha vtšinou pekižuje tak, že vlákna z pravé 1/2 mozku vstupují do levé ásti míchy (dráha práce) a naopak ást vláken se oddluje (jazykové, polykací, mimické nervy) dráha ei - axon pyramidové buky koní na motoneuronu v pedních míšních rozích z nich vychází odstedivé vlákno inervuje sval - je to hlavní motorická dráha lovka, pomocí ní vykonáváme volní pohyby a vdomé pohyby pín pruhovaného svalstva. Dráhy mimopyramidové (extrapyramidální) - vycházejí z šedé mozkové hmoty, ale nikoli z kry koncového mozku. Význam míchy: - hlavní spojovací lánek mezi mozkem a ostatními orgány - dležité reflexní ústedí - nap. patelární reflex - úderem na éškový vaz se bérec prudce vymrští dopedu - krní mícha - centrum reflexního rozšiování zornic - bederní, kížová mícha - vyprazdování moového mchýe a koneníku, genitální funkce - ztopoení a ochabnutí pyje, uvolnní spermatu - zprostedkuje spojení mezi nižšími a vyššími oddíly centrální nervové soustavy - obranné reflexy, reagujeme na bolest, zmnu teploty,... Šedá hmota (neokortex) - uvnit míchy, tvar písmene H (motýl) - kra silná 2-5 mm (ím je silnjší, tím je vyšší inteligence) - je nejdokonalejší ástí tla, povrch 2200cm2 - centrum funkcí vyšší nervové innosti (uvdomlé) - vytváí rohy: Pední rohy míšní - krátké a široké, obsahují shluky bunk koenových (tvoí dlouhá vlákna nerv odstedivých k pín pruhovaným svalm) - patí mezi n motoneurony: (tlo má v pedním míšním rohu neurit vybíhá pedními míšními koeny koní na nervosvalové ploténce pín pruhovaného svalu = efektoru) - z velkých motorických nervových bunk v pedních rozích míšních vybíhají dlouhé výbžky, vstupují do pedních koen míšních a vytváí míšní nervy, které putují ke kosterním svalm, jejich poškození zpsobuje ochrnutí Zadní rohy míšní (interneurony) - dlouhé a úzké, obsahují shluky bunk provazcových (tvoí dlouhá vlákna nerv dostedivých procházejí míchou a koní v rzných místech mozku) - buky zadních roh míšních jdou nejnižší senzitivní ústedí, zakonují se zde dostedivá vlákna míšních nerv 11

12 Postranní rohy míšní - vegetativní ústedí, východisko vegetativních nerv sympatikus - starají se o inervaci hladkého svalstva Mozková kra (cortex cerebri) - nejmladší a nejdokonalejší ást mozku, silná 2-5 mm - skládá se ze šesti vrstev nervových bunk lišící se tvarem - rozleujeme ji na okrsky, ve kterých koní dostedivá vlákna nerv picházejících z nižších oddíl nervové soustavy a z receptor (dochází zde k zachycení a zpracování nervových vzruch a vytváení vhodných odpovdí na n). 1. okrsky motorické - pední centrální závit - obsahuje velké jehlanovité (pyramidální) buky, z nichž vedou neurity k motorickým bukám pedních míšních roh (ústedí vdomých pohyb = pyramidová dráha) - pyramidové dráhy se pi sestupu kíží, pi poškození jednoho motorického centra vznikne neschopnost provádt pohyby na opané stran tla - motorický okrsek ei (Brocovo centrum) se nachází na zadní ásti elního závitu, pi poškození vzniká porucha pohyb potebných k mluv 2. okrsek kožní citlivosti - zadní centrální závit, - analyzuje podmty z hmatových tlísek v kži, z receptor pro bolest, chlad, teplo, tlak 3. sluchový okrsek - zadní ást horního spánkového závitu, - pi oboustranném poškození vzniká hluchota 4. zrakový okrsek - horní ást týlního laloku - pi oboustranné poškození vzniká slepota 5. chuový a ichový okrsek na vnitních, k sob pivrácených plochách hemisfér 12

13 Mozek (encephalon) - uložen v dutin lebení, mozek i mícha jsou zevn chránny plenami (= obaly) Tvrdá plena (dura mater) - vystýlá dutinu lebení (okolo míchy vytváí míšní vak) - nachází se mezi lebení kostí a tvrdou plenou, obsahuje cévy, tuk a vazivo - pod tvrdou plenou 2 pleny mkké Pavounice (arachnoidea) - bezcévná, nekopíruje povrch mozku nezabíhá do záez Omozenice (pia mater) - bohatá na cévy, kopíruje pesn všechny záhyby mozku (na míše - cévnatá plena míšní) - štrbina mezi omozenicí (míšní plenou) a pavunicí je vyplnna mozkomíšním mokem, který chrání mozek a míchu ped otesy a nárazy Stavba mozku I. Prodloužená mícha (medulla oblongata) - pokraování míchy pátení, zanouje se do Varolova mostu - pechodný oddíl mezi mozkem a míchou pátení, liší se od ní uspoádáním bíle a šedé hmoty mozkové - uvnit se nachází IV. mozková komora - vystupuje z ní 7 pár hlavových nerv (VI. - XII.) - centrum polykání, kýchání, kašlání a zvracení = obranné reflexy. a) šedá hmota prodloužené míchy: - vytváí jádra zde zaínají nebo koní dostedivá a odstedivá vlákna výše uvedených hlavových nerv - nachází se zde centra retikulární formace ízení ady životn dležitých funkcí (dýchání, srdení frekvence, krevního tlaku, pohyb trávicího ústrojí,...) - tmavá, síovitá šedá hmota v hmot bílé - ovlivuje také stav bdní. a) bílá hmota prodloužené míchy - tvoí ji soubory vzestupných nebo sestupných drah. II. Varolv most (pons Varoli) - umístn nad prodlouženou míchou - spojuje koncový mozek s mozekem, je pímým pokraováním prodloužené míchy - skládá se z vzestupných i sestupných mozkových vláken - nachází se zde i ást šedé mozkové hmoty kontroluje žlázy produkující sliny a slzy - mezi jádry mozkových nerv jsou roztroušeny nervové buky, vstupují i do stedního mozku a propojují šedou i bílou hmotu, vytváí tzv. retikulární formaci - ta pomocí podnt neuron aktivuje mozkovou kru a udržují ji v bdlém stavu, pokud podnty ochabují, tak vzniká spánek - z Varolova mostu vystupuje trojklanný nerv 13

14 III. Mozeek (cerebellum) - uložen nad prodlouženou míchou a mostem - tvoen 2 polokoulemi (hemisférami), které jsou spojeny ervem mozekovým (vermis cerebelli) Skladba: a) povrch - kra mozeková, která vytváí závity a je tvoena šedou hmotou - v závitech jsou tzv. Purkyovy buky (tém nejvtší a nejsložitjší buky) b) uvnit - bílá hmota, která na ezu mozekem vytváí stromekovou strukturu (strom života (argot vitae) Funkce: - reflexní ústedí pohybu, reguluje svalové naptí, koordinaci (jemných, rychlých a pesných) pohyb, slouží k udržení tlesné rovnováhy. IV. Stední mozek (mesencephalon) - nejmenší oddíl mozku skrytý mezi mostem a mezimozkem - zasahuje retikulární formace a) tverohrbolí - tyi laloky, které jsou uloženy na horní stran stedního mozku - koní zde ást vláken zrakového a sluchového nervu - v pedním páru koní nkteré nervy ze zrakového ústrojí - v zadním páru koní ást vláken ze sluchového ústrojí Funkce: - slouží jako podkorové centrum pro reflexivní pohyby oí, hlavy a tla - dále jako centrum pro akomodaci oky a zornicový reflex b) Sylviv kanálek - probíhá stedem - kolem nj je šedá hmota, z níž vychází 2 páry okohybných nerv - Sylviv kanálek se dále v mezimozku rozšiuje v III. mozkovou komoru c) mozkové stonky - nacházejí se na spodní stran, nasedají na most - skládají se z bílé hmoty a spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva, obsahují sestupné nervové dráhy, z nichž je nejdležitjší dráha pyramidová - ve stední ásti stedního mozku se nachází tegnentum, obsahuje: erná jádra: - uplatují se pi pohybech - pi narušení se projevují klidovým tesem a ztratou možnosti provádt automatické pohyby ervená jádra: - do nich se zbíhají dráhy z mozeku, mezimozku, mozkové kry a míchy 14

15 V. Mezimozek (diencephalon) - mezi hemisférami koncového mozku - je v nm uložena III. mozková komora - jedná se nejdležitjší centrum dostedivých i odstedivých drah mezi koncovým mozkem a nižšími oddíly mozku Funkce - je zde centrum pro sytost a pocit hladu - tzn., že ídí metabolismus tuk a sacharid (sleduje hladinu glukózy a jiných látek v krvi) - centrum pro termoregulaci, v okolí vtších cév jsou termoreceptory, které reagují na zmnu pomocí vegetativního nervstva - centrum pro udržování stálého objemu tekutin stálého osmotického tlaku - centrum pro ízení sexuálního chování. Skladba: - 1 pár mezimozkových hrbol (thalamy) - podhrbolí (hypothalamus) - k hypothalamu je stopkou pipojena hypofýza dochází ped ní ke kížení optických drah - v zadu pipojena šišinka (epifýza, pineální orgán). Hypothalamus - reflexní centra pro ízení tlesné teploty, hospodaení s vodou, látkové výmny v tkáních, regulace spánku a bdní vegetativní funkce - ízení je uloženo v jádrech hypothalamu. a) pední jádra - parasympatická oblast z této oblasti vycházejí vlákna, která se stávají souástí hlavových nerv - parasympatikus zvyšuje innost žaludku, stev a obhového systému, klesá srdení innost, zužují se cévy, klesá krevní tlak = tlumící úinky. b) zadní jádra - sympatická oblast snižuje innost trávicí soustavy, zvyšuje krevní tlak a innost srdce, rozšiuje zornice, zpsobuje poplachovou reakci, aktivaní úinky na obranu. Thalamy - pedstupnm mozkové kry - uloženy na boní stn mezimozku - silné vejité útvary (tvoené pevážn z šedé hmoty) a tvoí pevodní ústedí pro dostedivá nervová vlákna smující ke koncovému mozku - do thalam picházejí informace z receptor hmatových, svalových, šlachových, zrakových, chuových, sluchových,- tzn., že to je nadazené centrum pro soustední informací ze všech smyslových orgán (krom ichového) - tyto informace se pepojují pímo do mozkové kry - brána vdomí - thalamy filtrují podnty z vnjšího prostedí, pi zpracování tchto vzruch vzniká jejich citové zabarvení, protože je hypothalamus pipojen na lymbický systém. 15

16 Lymbický systém - útvary kolem III. mozkové komory (oblast koncového mozku, nervovými drahami spojen s hypothalamem ve funkní celek) - hraniní zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou krou - s mozkovou krou ale není spojen (ovlivuje ho, ale neídí), spojení pouze s hypothalamem a thalamem - centrum komplexu instinktivního chování, sídlo emocí jako jsou strach, hnv, smutek, radost, láska, - zajišuje ukládání pamových stop - na základ zkušeností dotváí vrozené prvky chování Projevy: - zrudnutí, zvýšené pocení, vtší prtok krve... Spodinové uzliny (bazální ganglia) - struktura, která je souásti hemisfér - jedná se o skupiny neuron uložené pod mozkovou krou - jsou jednou z nejdležitjších oblastí vytváejících pohybovou aktivitu - jádra šedé hmoty uvnit bílé hmoty v blízkosti thalamu - patí sem jádro: a) okovité b) ocasaté Funkce: - hlavn tedy motorická, regulace pohyb - informace sem jdou z mozkové kry jsou upraveny, nové informace zde nevznikají, jdou dál - dojde - li k poruše = porucha motoriky: nepimené pohyby, neúelné. VI. Koncový mozek (telencephalon) - velký mozek - mohutný, pekrývá ostatní ásti mozku - tvoen dvma hemisférami, které jsou napí spojeny pruhem bílé hmoty, tzv. vazníkem (kalósní tleso) - pod vazníkem jsou postranní komory = uvnit každé hemisféry komora vyplnná mozkomíšním mokem - mok tee do 3. komory, odtud do 4. komory a pod mozekem vytéká na povrch (díky tomu mozek a mícha plavou) - uvnit hemisfér jsou dutiny, v každé hemisfée je jedna mozková komora (I. a II.), kde vzniká mozkomíšní mok, odtud je sveden do III. a IV. komory, dále se otvorem ve stropu IV. komory mok pod mozekem dostává ven a tvoí prostedí kolem mozku a míchy - na povrchu hemisfér je pláš pallium, je tvoen šedou hmotou, která je hluboce rozlenn brázdami sulci (brázdy vyleují jednotlivé laloky): a) elní b) temenní c) týlní d) laloky spánkové 16

17 Stavba nervové soustavy Nervová soustava se skládá ze specializovaných bunk neuron - jejichž hlavní funkcí je penos vzruch, a gliových bunk, které zajišují pomocné, podprné a metabolické funkce, nkteré z nich úzce spolupracují i s imunitním systémem. Vedle vedení vzruchu je u nkterých nervových bunk vyvinuta schopnost neurosekrece, což znamená vyluování látek s hormonálním úinkem pímo do krve, pop. transport tchto látek z jedné ásti nervového systému do jiné. Neuron - základní stavební jednotka nervové soustavy - umožuje nervové ízení, je to nervová buka - gangliová buka - není schopna se dlit a rozmnožovat, od ostatních bunk se liší i tvarem - je doprovázen bukami gliovými, které mají podprnou, vyživovací a ochrannou funkci - sám je jednou z nejsložitjších, lovku známých struktur - v lidském mozku jich je asi 20 až 100 miliard - jsou to živé buky, které se dlouhým vývojem specializovaly na zpracování, uchování a penos informací - jednotlivé neurony jsou pak propojeny do neuronových sítí, celý mozek tedy mžeme chápat jako mimoádn komplikovanou soustavu dílích sítí - zvláštností neuron je, že v dosplosti ztrácejí schopnost dlit se Funkce neuronu: - tvorba a penos nervových signál - funkce signální - fyzikální podstatou je pohyb iont, lze je registrovat jako elektrické dje - funkce integraní Stavba: - neuron se skládá z tla (velikost 10 až 100 m) a výbžk rzné délky (až 1m) 1) tlo (perikaryon, cyton) - neuron je v podstat obyejná buka - tzn. obsahuje všechny základní organely - tvar: kulovitý, vetenovitý - složení: na povrchu je cytoplasmatická membrána (neurilema) - v cytoplasm neuronu se nacházejí vláknité útvary zvané neurofibrily, a to jak v tle, tak i v nervových vláknech - obsahuje receptory (bílkovinné molekuly se sacharidem na povrchu) základní cytoplasma = neuroplasma - neurofilamenty procházejí v rzných smrech neuroplasmou a podílí se na šíení nervových vzruch jádro = zpravidla kulovité s jedním i více jadérky mitoshondrie a lysozómy drsné endoplasmatické retikulum - produkuje bílkoviny - má na sob hodn ribosom, které pi barvení vytváejí tzv. tigroidní hmotu, což jsou tmavé shluky nazývané Nisslova tlíska Neuroplasma tla i výbžk jsou pokryta membránou zvanou neurilema. Mitochondrie se nalézají nejen v tle, ale také ve výbžcích. 17

18 a dendrity b tlo neuronu c neuroplasma d synapse e myelinová pochva f nervosvalová ploténka Obr.. 1 Neuron 2) výbžky a) dendrity - neuron má zpravidla více kratších, rozvtvených a dutých výbžk, které vedou vzruch dostediv (aferentn), ztenují se s rostoucí vzdáleností od jádra, jsou místem píjmu signálu a jejich povrch je kryt neurilemou b) neurit = axon - až 1 metr dlouhý výbžek - nejastji vede vzruch smrem od tla neuronu - odtediv (eferentn) - s bunným tlem ho spojuje iniciální segment - axon se mže v koncové ásti bohat vtvit, vytváí tzv. presynaptické knoflíky, které tvoí konenou výstupní ást axonu specializovanou k uvolování chemických penaše, které dále zprostedkovávají penos signálu mezi neurony navzájem a mezi neurony a cílovými bukami - axon je specializovaný k vedení akních potenciál (vzruch) - vede signály na delší vzdálenosti smrem od tla neuronu a neúastní se vlastního zpracování informací jako dendrity a bunné tlo - složení: - obal axonu tvoí dv vrstvy vnitní = myelinová - je tvoena mydlinek, což je bílá látka, která obsahuje tukové složky (lecitiny, cholesterol, fosfolipidy) a skleroproteiny) - urychluje vedení vzruch (rychlost vedení ovlivuje její tlouška) a izoluje v nervech vedle sebe položené axony (zabrauje tím peskoku vzruch z jednoho axonu na druhý) vnjší = Schwannova - tvoena Schwannovými bukami (zvláštní typ bunk gliových) - umožuje výmnu látek mezi axonem a jeho okolím 18

19 Myelinová pochva vzniká mnohonásobným spirálovitým ovinutím Swannových bunk kolem nervového vlákna - axonu. Tím se na sebe tsn piloží vnjší i vnitní plochy bunné membrány Schwannovy buky, takže cytoplasmatický i extracelulární prostor posléze vymizí. Vytvoí se tzv. internodia místa bohatá na myelin. Mezi internodii jsou Ranvierovy záezy, kde myelin chybí je zde nejvtší koncentrace sodných kanálk = urychlení vedení vzruchu. oligodendroglie = druh gliové buky - produkují mydlin, který zrychluje rychlost vzruchu Gliové buky - mnohem poetnjší než neurony, jsou rzn velké a rzným zpsobem vtvené a jsou rozdleny 4 typy: a) apendym - vystýlá jako epitel prostory v nervovém systému (dále jen NS),pohybuje mozkomíšním mokem a podílí se na jeho vzniku b) astrocyty - podporná funkce NS - podporují a vyživují neurony c) oligodenrocyty - produkují myelin, mají opornou funkci d) mikroglie - nejmenší gliové buky - mají schopnost mavkovitého pohybu a fagocytózy (ochranná funkce) Penos informace v NS - podstatou nervové innosti je dráždivost nervových bunk a jejich schopnost vést podráždní v podob vzruchu = signálu. - vzruchy = receptory pevedené podnty, které jdou do nervového centra a z nho na výkonné orgány. Klidový membránový potenciál (dále jen KMP) - naptí, které je vlastní každé buce - pohybuje se v rozmezí -50 až -90mV - uvnit (-70mV) a vn (-40 až -90mV) buky je rozdíl v koncentracích iont a elektrického potenciálu: tento rozdíl iní -70mV. - uvnit buky je záporný náboj - vn buky je kladný náboj Vznik KMP: - KMP vzniká na základ nerovnomrného rozdlení malého množství kladných a záporných náboj do dvou oddíl (vnjší a vnitní prostedí) - ob prostedí jsou od sebe oddleny membránou (proto membránový potenciál), která je semipermeabilní - Na+, K+, Cl- se podílejí na vzniku KMP a) vnitní prostedí: - roztok uvnit axonu, obsahuje hlavn K+ ionty, anionty organické a anorganické látky (bílkoviny, fosforenany,...) 19

20 b) vnjší prostedí: - vnjší roztok (tlní tekutina okolo axonu) obsahuje velké množství Na+, Cl- - polopropustnost membrány zajišují osmotické a elektrické gradienty - jsou pedpokladem pro signální innost NS založené na rychlých pesunech iont iontovými kanály - gradienty jsou síly, které mohou vyvolávat pohyb iont z nitra buky smrem ven a opan - jsou neustále udržovány aktivním trasportem, který vykonávají iontové pumpy (pumpa sodíková nebo sodíko-draslíková) za spoteby energie z metabolických proces nervové buky. Synaptický penos akních potenciál (dále jen SP) - penos signál mezi nervovými bukami a mezi nervovými a svalovými bukami se uskuteuje prostednictvím synapsí = tzn., že synapse je místo spojení dvou neuron nebo spojení smyslové buky a neuronu. - synapse je funkní spojení presynaptického zakonení nervového vlákna s membránou postsynaptické buky - neurony se v synapsích pímo nedotýkají, je mezi nimi synaptická strbina - každá synapse se skládá ze tí základních ástí: presynaptického zakonení - šíí se z nho vzruch synaptické štrbiny - intersynaptický prostor, vylévají se sem mediátory postsynaptické oblasti - pijímají vzruch - po nervovém vlákn uritého neuronu pijde signál až k nervovému zakonení (presynaptickému), a to v podob akního potenciálu = signál elektrický - penese se na další neuron v podob signálu chemického - z nervového zakonení (ze synaptických uzlík presynaptického neuronu) se vylijí z vák chemické látky neurotransmitery mediátory - vylouení mediátor = neurosekrece - uvolní se do synaptické štrbiny a naváží se na receptory v postsynaptické membrán (receptory: membránové makromolekuly specifické pro daný mediátor) = zmna propustnosti membrány pro Na+ a K+ ionty = depolarizace - mediátory na synapsích psobí krátkodob jsou ze synaptické štrbiny rychle odstranny zptné vstebávání nebo jejich enzymatický rozklad - podle typu penosu signálu rozdlujeme synapse na elektrické a chemické Elektrické synapse - vzdálenost mezi presynaptickou a postsynaptickou membránou je velmi malá (2-4 mm) a je peklenuta poetnými bílkovinnými kanály, které zabezpeují intracelulární propojení obou bunk - kanály takto umožují pímý pestup iont mezi presynaptickou a postsynaptickou bukou bez vstupu do extracelulárního prostedí - tento typ spojení se nazývá nexus, neboli otevené (též kanálové) spojení - to umožuje rychlé šíení akního potenciálu synapsí 20

21 - elektrické synapse mezi nervovými bukami umožují obousmrný penos akního potenciálu bez synaptického zdržení, charakteristického pro chemický penos - v presynaptickém zakonení synoptickém knoflíku se nachází mnoho mitochondrií a malých vák, tzv. synaptických vezikul, které obsahují chemický penaše (mediátor, neurotransmiter) odpovdný za synaptický penos - vzruch se šíí nervovým vláknem otvíráním a zavíráním napov ízených Nakanál, dokud nedosáhne presynaptické oblasti - depolarizace presynaptické membrány, vyvolaná akním potenciálem, zpsobí pechodné otevení jejích napov ízených Na-kanál, a tím i pestup Na z extracelulárního prostoru do presynaptického zakonení - zvýšení koncentrace Na v presynaptickém zakonení vyvolává splynutí (fúzi) membrán synaptických vezikul s presynaptickou membránou s následným uvolnním mediátoru do synaptické štrbiny formou exocytózy - množství mediátoru uvolnného do synaptické štrbiny za jednotku asu se pitom prudce zvyšuje s rostoucí koncentrací Na uvnit presynaptického zakonení - uvolnný mediátor difunduje pes synaptickou štrbinu (10-40nm) k postsynaptické membrán, kde se váže na specifické receptorové bílkoviny - interakce receptorové bílkoviny s mediátorem vyvolává konformaní zmnu, která otvírá iontový kanál - bílkovinný receptor tohoto kanálu je vysoce specifický k uritému mediátoru - rzné typy iontových kanál postsynaptické membrány ízených mediátorem se vzájemn liší iontovou selektivitou nkteré jsou všeobecn propustné pro kationty a nepropustné pro anionty, jiné jsou nap. selektivn propustné jen pro Na apod. - všeobecn však platí, že na jedné postsynaptické membrán mají všechny kanály obvykle stejnou iontovou selektivitu - synapse, v nichž tok iont iontovými kanály ízenými mediátorem vyvolává zmny postsynaptického membránového potenciálu ve smyslu depolarizace, nazýváme excitaními synapsemi - jestliže iontové zmny vedou k hyperpolarizaci postsynaptické membrány, hovoíme o inhibiních synapsích. Akní potenciál (dále jen AP) - vzniká v iniciálním segmentu (ást neuronu spojující bunné tlo s axonem) neuronu, tedy na zaátku axonu, po práhové iniciaci = k velkému zvýšení propustnosti membrány pro ionty Na+ - v daném míst vstupuje do buky vtší množství tchto iont než pi vzniku SP - má vždycky stejnou hodnotu, slouží pro penos vzruchu na dlouhé vzdálenosti - vzniká na základ principu: vše nebo nic - množství negativního náboje uvnit neuronu se tokem iont Na+ v daném úseku zcela vyrovná = pehodí se náboje: uvnit+, vn- - souasn dochází v sousedním úseku axonu k depolarizaci = akní potenciál se šíí do axonu - návrat do normálního stavu KMP se uskutení tím, že se v axonu rychle otevou kanály pro ionty K+ = dojde ke snížení propustnosti pro ionty Na+ Vznik akního potenciálu Pi nervových djích dochází ke znaným zmnám permeability (propustnosti) membrány pro ionty, pedevším kationty sodíku a draslíku. Pipomeme, že znaná látková koncentrace (asi 140 mmol) tchto iont se nachází u sodíku v extracelulární tekutin (v bukách je mnohem nižší), kdežto u draslíku naopak v bukách. Látková 21

22 koncentrace K+ v extracelulární tekutin, jmenovit v plasm, je ovšem úzkostliv dodržována (3,8-5,1 mmol). Za pedpokladu, že by byly všechny uvedené kationty doprovázeny (Cl-, HCO atd.), nebyl by mezi extra- a intracelulární tekutinou žádný potenciálový rozdíl, tj. bunná membrána by byla elekroneutrální. U všech bunk v klidu však vidíme, že jejich membrána je polarizována vnitek buky je elektronegativnjší vi vnjšku. Potenciálový rozdíl se pohybuje u rzných bunk mezi -20 až -90mV. Mluvíme o KMP. Vysoké hodnoty KMP mají práv neurony. Potenciálový rozdíl vzniká souhrou fyzikáln-chemických zákonitostí a aktivní inností buky, kdy ada enzym svou aktivitou zajišuje rozdlení iont proti chemickému i elektrickému gradientu. Potenciálový rozdíl je zpsoben tím, že urité malé množství K+ iont se nalézá vn bunk, zatímco píslušné anionty zstávají v bukách. Nejznámjším enzymem je zejm tzv. sodíkodraselná pumpa. Je to bílkovina membrány se tymi podjednotkami (je to tetramer), jejíž enzymatickou inností se rozkládá ATP na ADP a kyselinu fosforenou, která tím umožní metabolické reakce. Pitom se mní konformace enzymu, ímž se umožní pesun Na+ a K+ (v pomru 3:2) z buky a do buky proti koncentranímu gradientu obou iont. Pi exotermních reakcích (nap. rozpad glukosy) znovu vzniká ATP. Víme, že rozdlení iont je dynamické, a že tedy enzymatické systémy udržující rozdlení iont ve smyslu proti koncentranímu a elektrickému gradientu musí být stále v akci, i když je buka v klidu. Pokud na njaký receptor psobí podnt (stimul), dochází ke zmn vnjšího nebo vnitního prostedí, které má uritou kvalitu (zmna elektrické, tepelné, chemické, mechanické aj. energie), je danému receptoru adekvátní (elekro-magnetický podnt podráždí receptory oka, mechanický nap. ucha atd.), má uritou intenzitu (podprahový, prahový nebo nadprahový) a má urité trvání (pravidlo Bois- Raymondovo: ím menší je zmna, tím rychleji musí nastat, aby vzruch vyvolala). Podnt vyvolá na smyslovém receptoru podráždní, zvané také receptorový nebo generátorový potenciál. Podráždní mžeme sledovat jako místní elektrický membránový dj. Podráždním se mní permeabilita membrány pro ionty. Stoupne-li permeabilita pro Na+, vniká Na+ do buky podle elektrického a podle koncentraního gradientu. Polarita membrány tak klesá a dochází k vtší i menší depolarizaci. Pokud stoupne permeabilita pro K+, uniká draslík ven podle koncentraního gradientu. Mluvíme o hyperpolarizaci membrány. Depolarizace buku vtšinou aktivuje, hyperpolarizace naopak tém vždy vede k inhibici akního potenciálu. Pi tzv. podprahovém stimulu má zmna polarity membrány malý rozsah a zstává omezena jen na tu ást bunné membrány, kde psobí podnt. Tuto membránu mžeme nazvat dráždivá. Jestliže však má podnt prahovou nebo vtší intenzitu, dojde k aktivaci hypotetické spoušové zóny, kde nastane náhlá úplná depolarizace až transpolarizace a uvedená zmna se velmi rychle rozbhne po membrán celé buky vetn výbžk, jako tzv. vzruch (impuls). Jeho podstatou je také zmna propustnosti pro ionty. Vzruch však vznikne náhle a šíí se rychle jako vlna po membrán, je stereotypní (za daných podmínek má jeho elektrický projev vždy stejnou velikost i tvar podle zákona vše nebo nic ), pohybuje se jednosmrn, dá se registrovat a mit. Registrace a mení vzruchu je založeno na osciloskopickém snímání elektrického projevu vzruchu. V podstat jde o rychlou pechodnou vlnu depolarizace šíící se po vlákn a po celé buce. Tuto zmnu budeme nazývat akní potenciál. Akní potenciál (AP) je podstatným projevem vedení vzruchu nervovým vláknem. 22

23 Po odeznní AP se generuje další AP, je-li generátorový potenciál na smyslovém receptoru dostatený. To se opakuje až do jeho vyerpání. Frekvence AP je úmrná generátorovému potenciálu. O jeho velikosti rozhoduje intenzita stimulu. Akní potenciál je výsledkem náhle a siln (až 500 i více) zvýšené permeability pro ionty sodíku, které se pohybují smrem do buky, a zvýšené permeability pro ionty draslíku, které se pohybují smrem z buky. Ionty draslíku se však pohybují ponkud opoždn a pomaleji pohyb draslíku nastává až v dob, kdy propustnost pro sodík již klesá. Jestliže bychom zasunuli jednu elektrodu do buky, ve které probíhá akní potenciál, a druhou elektrodu nechali vn, mohli bychom akní potenciál zachytit na osciloskopu jako transmembránovou zmnu naptí v závislosti na ase. Graf akního potenciálu má charakteristický tvar: jeho hrotová ást (spike) odpovídá vzestupnou linií zvýšené permeabilit pro Na+ (depolarizaci); když pevládne zvýšená permeabilita pro K+, nastává repolarizace (sestupná linie). Celý hrot trvá jen velmi krátce (kolem 1ms). Po skonené repolarizaci nastává mírná hyperpolarizace a po ní tzv. zotavovací období, kdy se obnovují pomry klidového potenciálu: úinkem sodíkodraselné pumpy Na+ vystupuje z buky a K+ se do buky vrací. Na osciloskopu je v té chvíli isoelektrická linie. Podstata zvýšené permeability pro ionty je dosud nejasná. Ví se pouze, že jde o místa na membrán obsahující speciální bílkoviny tzv. iontové kanály, které mohou být v nkolika funkních stavech. Kanály jsou specifické podle druhu iont. Pedpokládá se, že funkní stav (a snad i specifinost iontových kanál) je dána konformaními zmnami bílkovin, které je vytváejí. Pro úplnost dodejme, že membránou pi vzruchu procházejí vedle Na a K i jiné ionty (nap. Ca). Energetická spoteba nervového vlákna je pi akním potenciálu velmi malá. Pi spike se uvoluje nepatrné iniciální teplo. Po odeznní akního potenciálu tzv. zotavovací teplo, které je relativn vtší. Celkov je však zvýšení metabolismu pi vzruchu ve vlákn minimální a nervové vlákno se jeví jako prakticky neunavitelné. V uritém nepatrném asovém úseku akního potenciálu v prbhu spike membrána nereaguje na sebesilnjší stimulaci. Nalézá se v absolutní refrakterní fázi. Na tuto fázi navazuje krátké údobí, kdy je sice možno akní potenciál vyvolat, ale podntem silnjším, než díve. Jedná se o relativní refrakterní fázi. Akní potenciál téhož vlákna je za stejných podmínek stále stejný. Rznorodost penášených informací je ze strany nervových vláken kódována pedevším potem aktivovaných vláken a frekvencí vzruch. Šíení vzruchu - po nahém axonu: velmi rychle (20m/s), v podob vln - po axonu s myelinovými pochvami: ješt rychlejší a energeticky výhodnjší, frekvence vzruch až nkolik set/s - pochvy slouží jako izolátor = probíhá zde výmna Na+ a K+ a to jen v Ranvierových záezech šíení vzruchu ve skocích. 23

24 2.2. Bazální stimulace Bazální stimulace? Mnoho lidí se ped takovým výrazem zalekne a ekne si, že je to asi nco moc složitého. Opak je ale pravdou. Tento koncept dlá velké zázraky a je smutné, že je v eské republice tak málo rozšíen. eské zdravotnictví se stále potýká s nedostatkem penz a to se bohužel také odráží v péi o klienty. Máme málo personálu, který nám odchází do zahranií za lepším výdlkem. Naše zdravotní sestry jsou stále v jednom kole, všechno dlají automaticky a stereotypn. Nízké platy a petíženost bohužel asto nevdomky vyplavou na povrch v podob podráždnosti a nedostatku empatie ke klientm. Ale oni za to pece nemžou, tak pro si vylévat zlost práv na nich? A ješt se uit nco nového, co stejn plat nepidá? Bazální stimulace jim plat skuten nezvedne, ale ani jim nevezme jejich drahocenný as. Jediné, co Bazální stimulace vyžaduje, je ochota. Ochota uit se nemu novému a ochota pomáhat lidem. Odmnou jsou pak pokroky klienta, které jsou k nezaplacení. Každý lovk už od svého narození prožívá situace, které si nevdomky ukládá do pamových stop. Ukládá si sem nejen to, co rád jí, které zvuky jsou mu píjemné, na co se rád dívá, ale také všechny známé vn a pohyby. Bazální stimulace umožuje lidem s postiženým vnímáním zlepšit zdravotní stav cílenou stimulací smyslových orgán. Lidský mozek má schopnost uchovávat životní návyky v pamových drahách ve více svých regionech a to nám dává šanci cílenou stimulací uložené vzpomínky znovu aktivovat. Kontinuální stimulace smyslových orgán dle konceptu Bazální stimulace umožuje vznik nových nervových spojení. Pro klienta to znamená možné znovuobnovení minulých dovedností, celkové zlepšení kvality života a snížení délky hospitalizace Historie Bazální stimulace je ošetovatelská a léebná metoda užívaná v praxi již od 70. let minulého století. Autorem konceptu je Prof. Dr. Andreas Fröhlich, speciální pedagog, který pracoval v oblasti speciální pedagogiky, konkrétn u tžce postižených dtí. Bhem svého ptiletého vdeckého projektu vypracoval koncept Bazální stimulace podporující rozvoj schopností u tžce postižených dtí. Pevážn se zabýval podporou senzorické komunikace dtí s velmi tžkými zmnami vnímání. Nebylo možno navázat komunikaci verbální, nebo jejich možnosti v této oblasti byly velmi omezené, i skoro žádné. Prof. Fröhlich navázal velmi úspšnou komunikaci s tmito dtmi na bázi somatické, vestibulární a vibraní komunikace. Do ošetovatelské pée penesla koncept zdravotní sestra Christel Bienstein. Od poloviny osmdesátých let úzce spolupracuje s Prof. A. Fröhlichem v problematice ošetovatelské pée o lidi, jejichž schopnost vnímání, komunikace a pohybu je siln omezena, i zmnna. Prof. 24

25 Fröhlich a Christel Bienstein spolen pizpsobili koncept pro ošetovatelskou péi a vypracovali systém vzdlávání lektor a prvodc praxí konceptem Bazální stimulace, kteí zajistí kvalitní vyškolení ošetujících a integraci konceptu do klinické praxe. Koncept Bazální stimulace má také registrovanou ochrannou známku. Po dlouhodobém spoleném úsilí dalšího rozvoje tohoto konceptu máme nyní k dispozici takovou formu konceptu Bazální stimulace, která je velmi dobe integrovatelná do každodenní ošetovatelské pée. To znamená, že ošetující volí takové ošetovatelské intervence, které zohledují koncept Bazální stimulace a klientovu individualitu. Bazální stimulaci mžeme využívat v jakékoliv míe. Obr.. 2 Prof. Dr. A. Fröhlich Obr.. 3 Christel Bienstein Princip Na klienta je pohlíženo jako na rovnocenného partnera, lovka s vlastní individualitou, kterou psychicky i fyzicky projevuje. Každý má vzhledem k svému momentálnímu stavu jiné požadavky na komunikaci se svým okolím a to vše koncept zohleduje a tímto poskytuje individuální, efektivní, terapeutickou a humánní ošetovatelskou péi. V Bazální stimulaci hraje velkou roli intuice, která se nauit nedá. Platí pravidlo, vnímám tak dlouho, dokud dýchám. Každý Klient vnímá. Je jen na nás, jakou formu komunikace zvolíme. Je velmi dležité komunikovat s klientem na jeho úrovni tak, aby porozuml. To znamená, že musíme rozlišit jakoukoliv sebemenší reakci Klienta, dát jí náležitý význam a podle toho adekvátn reagovat. To vyžaduje nejen perfektní znalost dané problematiky, ale také velkou dávku citu a intuice. Schopnost vnímání se vytváí již v embryonálním vývoji. Už ve 12. týdnu thotenství si embryo zaíná cucat palec. Tento pohyb ruky v ústech je jedním ze základních pohyb, které nás provází celý život, které si neseme již z tla matky a kterým si 25

26 podáváme celý život potravu do úst. Je jedním z pohyb, které stimulujeme, protože tento návyk a pohyb je v mozku uložen nejdéle a stimulací jsme schopni jej obnovit. To je jen také jeden píklad z mnoha k piblížení toho, co je bazální stimulace. Principy BS: - smysly vnímání se vytváejí postupn - schopnosti a innosti lovka mají spolené neuronální propojení - lovka formují jeho zkušenosti - lovk vnímá tak dlouho, dokud dýchá - nejasné podnty vedou k snížené schopnosti reagovat = mrtvolný reflex Cíle 1. zachovat život a zajistit vývoj 2. umožnit klientovi pocítit vlastní život 3. poskytnout klientovi pocit jistoty a dvry 4. rozvíjet vlastní rytmus klienta 5. umožnit klientovi poznat okolní svt 6. pomoci klientovi navázat komunikaci se svým okolím 7. umožnit klientovi zažít smysl a význam vcí i konaných inností (zvyky a rituály) 8. pomoci klientovi uspoádat jeho život 9. podporovat rozvoj vlastní identity 10. zvládnutí orientace v ase a prostoru 11. zlepšení funkcí organismu. Úkoly: Nejnáronjším úkolem ošetovatelské pée je pochopit poteby klienta, porozumt jeho stylu komunikace a na základ toho mu poskytnout prostor pro orientaci, jistotu a další rozvoj jeho osobnosti. Pi poskytování takovéto ošetovatelské pée je jasné, že píbuzní klient musí být zapojeni do pée. Je nutné vytvoit mosty mezi klienty a jejich rodinou, i páteli a dále je udržet. Takováto spojení se ovšem nevytvoí sama, je na ošetujících, aby byli pi jejich budování oporou a spolutvrci. Mli bychom mít na vdomí také to, že ani sebelépe vyškolený personál v konceptu Bazální stimulace se nevyrovná milujícímu blízkému. Ovšem ne každý klient má kolem sebe blízké, kteí se zapojí do pée a kteí nám ochotn sdlí dležité anamnestické údaje o klientovi. V tomto pípad volíme univerzální postupy (nap. veer uklidující koupel). Bazální stimulace umožuje klientovi, aby: - cítil hranice svého tla - ml zážitek ze sama sebe - cítil okolní svt - cítil pítomnost jiného lovka 26

27 Dlení BS respektuje schopnost vnímat. Schopnost vnímání se rozvíjí již v embryonální fázi. Zaíná ve 12. týdnu thotenství a to v oblasti: - vibraní (hlas matky a zvuky jsou penášeny v podob vlnní plodovou vodou a embryo si je uvdomuje jako vibrace) - somatické (embryo vnímá tlak stny uteru a plodové vody na svém tle, cucá si palec ) - vestibulární (embryo vnímá zmny polohy jak svého tla, tak zmny polohy tla matky...) V prbhu dalšího postnatálního vývoje získává lovk další schopnosti vnímání, a to: - auditivní - olfaktorické - taktiln - haptické - optické Postižení jakékoli z výše uvedených schopností vede k: - chybné interpretaci reality - zmatenému jednání a chování - neschopnosti kvalitn komunikovat se svým okolím a vyjádit tak své poteby, což - vede k deprivaci z nedostateného uspokojení poteb - strachu až smrtelnému reflexu - neklidu (odstranní permanentního katetru, svlékání se, ) Uplatnní Koncept BS se tedy uplatuje pedevším v péi o: - mentáln i tlesn znevýhodnné klienty - klienty v komatózních stavech - klienty s apalickým syndromem ( viz. píloha ) - klienty dlouhodob upoutané na lžko - klienty s neurologickým onemocnním, nap. Cévní mozková píhoda (viz. píloha) - klienty neklidné, dezorientované - klienty v intenzivní péi - geriatrické klienty - pedasn narozené dti Význam stimulace smyslových orgán Bazální stimulace je koncept, který podporuje v nezákladnjší (bazální) rovin lidské vnímání. Každý lovk vnímá pomocí smysl, smyslových orgán, které vznikají a vyvíjejí se již v embryonální fázi a mají od narození až do smrti nenahraditelný význam. Díky smyslm tedy mžeme vnímat sebe sama a okolní svt. Pokud dojde k poškození nebo ztrát kteréhokoli z našich smysl, a již bhem embryonálního vývoje, i bhem porodu i pozdji v život (nap. po úrazech, po cévních mozkových píhodách atd.) je nezbytné u takto postižených lidí kteréhokoli vku cílen podporovat vnímání tmi smysly, které zstaly zachovány a ty smysly, které jsou poškozené nebo 27

28 ztracené cílenou stimulací opt probudit. Každá ošetovatelská intervence u klienta musí být provedena s vdomím cílené stimulace zachovalých ale také oslabených klientových smysl. To znamená, že každý úkon základní ošetovatelské pée provádný ošetujícím u klienta je vlastn terapeutický zákrok ošetujícího. Bazální stimulace tak staví ošetovatelskou péi na zcela jiné místo. Možná nkdo namítne, že chceme dlat z umývání vdu, ale ona to vda je, vždy celková tlesná koupel dle konceptu Bazální stimulace je terapeutický zákrok, kterým docílíme u Klienta zmny stavu vdomí, potlaení stav zmatenosti i neklidu, až agresivity bez aplikace sedativ. Jen musíme vdt, jak na to Doteky,,Kde rozséváme lásku, vyrstá i radost. (William Shakespeare) Dotýkat se, to je základní lidská schopnost. Pro lidi, stejn jako pro mnohé další živoichy, má dotek velmi zásadní životní význam. Dává nám pocit jistoty, tepla a lásky. Ze všech smysl nejdíve se rozvíjí hmat. Dti zkoumají a objevují svt kolem sebe pedevším hmatem, proto jsou hmatové podnty pro zdravý vývoj tolik nezbytné. Uspokojují totiž naši potebu dotýkat se. Mazlení a hlazení, které se nám v dtství dostává, nám pomáhá vytvoit si zdravou pedstavu o sob samých. Podporuje v nás jistotu, že když se nás nkdo dotýká, tím pádem nás také pijímá a miluje. Dotýkáme se asto nevdomky svého tla pi úrazu, bolesti, pocitu únavy. Utšováním, hlazením a neuvdomlou masáží bolavých míst odplavujeme negativní pocity a pinášíme si tím úlevu, obnovujeme životní sílu a prožíváme pocit radosti a štstí. Dotek je nejjednodušší forma nonverbální komunikace. Vazba Masáž je vyjádením lásky, peujícím láskyplným dotykem. Amelia D. Auckettová Vazba je dynamický vztah, síla, která spojuje zdánliv oddlené. Výzkumy zvíat již dávno objevily tzv. vštípení. Nmetí psychologové Konel a Klaus definují vazbu jako jedinený vztah mezi dvma lidmi, který je zvláštní a trvá v ase. Jako píklad této vazby uvádjí chování, líbání a dlouhé a upené pozorování. Na tvorb a trvání vazby se podílejí všechny naše smysly. Doteky v ošetovatelské péi Ošetující se vždy uili, jak mají použít své ruce k vykonávání jednotlivých ošetovatelských výkon, ale ne jak jimi klientovi poskytovat informace o svém tle. Ruce ošetujícího personálu se klienta dotýkají od jeho probuzení až do uložení. A to je pádný dvod, pro je teba pikládat dotekm takovou dležitost. Vždy ruce ošetujících umožují získat klientovi spoustu informací o sob samém i o okolním svt. Doteky ošetujícího musí být tedy klidné, zetelné a cílen promyšlené tak, aby jejich nedostatená kvalita nevyvolávala v klientovi nežádoucí pocity. Špatn poskytované doteky ošetujících mohou vést k nejistot, strachu, matoucím informacím a poruchám vnímavosti. Obzvlášt nevhodný je tzv. bodový dotek (krátký, letmý dotek). 28