Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Jana Masáčková Právní administrativa v podnikatelské sféře JUDr. Jan Tuláček Praha Duben, 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.... V Písku dne Jana Masáčková

3 Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala panu JUDr. Janu Tuláčkovi za cenné rady, připomínky a ochotu, se kterou vŧči mně vystupoval při psaní této bakalářské práce.

4 Anotace Tato bakalářská práce nese název: "Odpovědnost zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli". V úvodní části by měl být vymezen pojem pracovněprávní vztah včetně předcházení škod. Následně se budeme zabývat obecnou úpravou za škodu dle občanského zákoníku. Poté budeme rozebírat jednotlivé případy pracovněprávní odpovědnosti a zmíníme se i o náhradě škody. Neopomeneme ani pojištění odpovědnosti. Klíčová slova odpovědnost, škoda, zavinění, prevence, náhrada, pojištění Annotation The name of the thesis is: "The responsibility of the employee for damage caused to the employer." The labour-law relations should define in the opening part, including the prevention of damage. Subsequently, we discuss the general adaptation of damages regarding the Civil Code. Then we discuss individual cases labour-law responsibilities and we also mention the damages. We do not forget the insurance of the responsibility. Key words Responsibility, Damage, Cause, Preventiv, Compensatio, Insurance

5 OBSAH ÚVOD PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Pojem pracovněprávních vztahŧ Druhy pracovněprávních vztahŧ Funkce pracovněprávní odpovědnosti PODSTATA PRACOVNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI Subjekt Objekt Chování subjektu Protiprávnost Zavinění Škoda Příčinná souvislost - kauzální nexus PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM Předpoklad zajištění pracovních podmínek Odvrácení škody ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU - podle zákoníku práce Obecná odpovědnost zaměstnance Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětŧ Odpovědnost za vyrobení zmetku NÁHRADA ŠKODY Obecně o náhradě škody Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách Odpovědnost při nesplnění povinnosti k odvrácení škody Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU

6 8 ŠVARCSYSTÉM A NÁHRADA ŠKODY POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Počátky právní úpravy pojištění Členění pojištění odpovědnosti Právní úprava pojištění odpovědnosti za škodu podle zákona o pojistné smlouvě Právní úprava povinných pojištění podle zvláštních předpisŧ Pojištění odpovědnosti zaměstnance Rizika obtíţně pojistitelná Rizika obvykle nepojistitelná "POJISTKA NA BLBOST" aneb pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu z výkonu povolání Kalkulace pojistného ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

7 ÚVOD Předmětem mé bakalářské práce je odpovědnost zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli. Tato právní úprava je velice specifická. Musíme si ujasnit, v jakém vztahu se nachází zaměstnanec a zaměstnavatel. Cílem zaměstnance je získání mzdy nebo platu, na kterém mnohdy závisí celý chod rodiny. Cílem zaměstnavatele je zisk. Odpovědnost se dotýká celé řady právních odvětvích, veřejného i soukromého práva (občanské, trestní a obchodní právo). Bohuţel, jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel mohou při svém pracovním procesu zpŧsobit škodu či poškodit majetek. Na tyto situace zákon pamatuje. Odpovědnost je upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce. U zaměstnance se dle obecné odpovědnosti jedná o odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, dále odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřeného předmětu. Dříve jsem patřila i odpovědnost za vyrobení zmetku - nyní je posuzována dle 250 (tedy dle obecné odpovědnosti). Zaměstnavatel ručí jednak pracovněprávně (např. kdyţ zaměstnanec při plnění svých pracovních úkolŧ nebo v přímé souvislosti s nimi zpŧsobí škodu třetí osobě, ručí této osobě zaměstnavatel, ale byla-li škoda zpŧsobena nedbalostí, pak jen limitovaně) a jednat občanskoprávně (např. poškození na zdraví při operaci řeší poškozený s nemocnicí jako zaměstnavatelem, nikoli s lékařem, který operaci prováděl. Cílem mé práce je přehledně popsat odpovědnost zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli. První a druhá část práce se věnuje problematice pracovněprávních vztahŧ včetně vymezení základních pojmŧ, jako je objekt, obsah či subjekt. Další kapitola je zaměřena na předcházení škod. Tato kapitola popisuje 248 a 249 ZP. V následujících kapitolách se zaměřím na odpovědnost zaměstnance, jak ze strany občanského zákoníku, tak i zákoníku práce. Popis odpovědností zaměstnance dle občanského zákoníku vynechám, dŧleţitější pro tuto práci je popis odpovědností dle zákoníku práce. Postupně se budou rozebírat všechny druhy odpovědnosti, tj. odpovědnost obecná, odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených věcí. Po všech zmíněných odpovědnostech, přijde na řadu náhrada škody, která je zakončena společným ustanovením, které popisuje 261 ZP. 7

8 V neposlední řadě nesmíme zapomenout na pojištění odpovědnosti. Tato kapitola je velmi dŧleţitá. Myslím si, ţe v dnešní uspěchané době by měl být kaţdý zaměstnanec pojištěn. Na konec jsem připravila srovnání pojištění odpovědnosti při výkonu povolání. Srovnala jsem 2 odlišná povolání a výsledky naleznete níţe. Doufám, ţe v tomto uceleném přehledu o odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou zohledněny všechny dŧleţité části. 8

9 1 PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Právní úprava odpovědnosti v pracovním právu vychází ze situace ekonomické nerovnosti zaměstnavatele a zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Úkolem je zabezpečit vývoj pracovněprávních vztahŧ. 1.1 Pojem pracovněprávních vztahŧ "Pracovněprávní vztahy jsou právem regulované společenské vztahy, které vznikají mezi subjekty v souvislosti s jejich účastí v pracovním procesu a jejich účastníci jsou nositelé vzájemných subjektivních práv a právních povinností." 1 V převáţné míře mŧţeme pracovněprávní vztahy označit jako vztahy závazkové, výjimku představují jen pracovněprávní vztahy, které mají veřejnoprávní charakter. Závazkovými vztahy jsou takové vztahy mezi subjekty, kdy jednomu ze subjektŧ vzniká subjektivní právo vŧči druhému subjektu, kterému vzniká právní povinnost. 2 Pracovněprávní vztahy charakterizujeme podle prvkŧ, jimiţ jsou: subjekty obsah objekt Subjekty práva jsou fyzické nebo právnické osoby, kterým jsou adresovány normy objektivního práva, jako moţným účastníkŧm právních vztahŧ, jejichţ prostřednictvím se normy objektivního práva realizují. 3 1 GALVAS, Milan, Základy pracovního práva 2 PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo. 5.díl. Odpovědnost (s přihlédnutím k návrhu občanského zákoníku). Praha: Wolters Kluwer ČR, GALVAS, Milan, Základy pracovního práva 9

10 Obrázek 1: 4 Subjekty Způsobilost k právům a povinnostem Způsobilost k právním úkonům Vznik Zánik vznik zánik (zbavení) Zaměstnavatel FO Narození Smrt 18 let Smrt rozhodnutí soudu PO vznik PO zánik PO vznik PO zánik PO Zaměstnanec 15 let Smrt 15 let Smrt rozhodnutí soudu Obsah pracovněprávních vztahŧ tvoří práva a jim odpovídající povinnosti jejich účastníkŧ (subjektŧ). Vymezením práv a povinností v pracovněprávních normách sledujeme několik cílŧ: - vytváření vhodných pracovních podmínek - přidělování práce - osobní výkon práce - poskytování odměny za práci 5 Objektem pracovněprávních vztahŧ je cílené chování účastníkŧ, účel, pro který do těchto právních vztahŧ vstupují. 6 Objektem je osobní výkon závislé práce zaměstnancem. Závislou prací je taková práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. 7 Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti, popř. na jiném dohodnutém místě. 8 4 HŦRKA, P. a kol. Pracovní právo v bodech s příklady, 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, Hŧrka,P. a kol. Pracovní právo v bodech 6 Galvas, Gregorová, Hrabcová Základy pracovního práva 7 2 odst. 1 ZP 8 2 odst. 2 ZP 10

11 Na rozdíl od podnikatelské činnosti, která je definována jako soustavná činnost provozovaná samostatně podnikatelem, pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku. 1.2 Druhy pracovněprávních vztahŧ Z hlediska předmětu pracovního práva mŧţeme pracovněprávní vztahy rozdělit na individuální pracovněprávní vztahy kolektivní pracovněprávní vztahy Individuální pracovněprávní vztahy vznikají mezi jejich subjekty, tj. zaměstnancem (na jedné straně) a zaměstnavatelem (na straně druhé). 9 Individuální pracovněprávní vztahy mŧţeme dále s ohledem na jejich objekt dále rozdělit na: individuální pracovněprávní vztahy základní, jejichţ prostřednictvím se přímo realizuje pracovní proces např.: pracovní poměr právní vztahy zaloţené mezi dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) sluţební poměr příslušníkŧ ozbrojených sil individuální pracovněprávní vztahy související, které vytváření předpoklad pro realizaci pracovněprávních vztahŧ, jako např.: pracovní vztahy v oblasti zabezpečení práva na zaměstnání kontrolní vztahy vznikající při kontrole nad dodrţováním pracovněprávních předpisŧ a předpisŧ o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Funkce pracovněprávní odpovědnosti Pracovní právo vytváří k plnění svých úkolŧ zvláštní odpovědnostní systém. Tento systém vychází z obecného poznatku, ţe vzniklá újma není nahraditelná. Cílem tohoto systému je přesunout újmy z poškozeného na škŧdce. Škody, vznikající v rámci pracovních činností, však mohou být velmi vysoké, a v mnoha případech i nenahraditelné. Pracovněprávní 9 PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo. 5.díl. Odpovědnost (s přihlédnutím k návrhu občanského zákoníku). Praha: Wolters Kluwer ČR, PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo. 5.díl. Odpovědnost (s přihlédnutím k návrhu občanského zákoníku). Praha: Wolters Kluwer ČR,

12 odpovědnost je proto sestavená tak, že vedle obecných funkcí, které v právu plní každý systém odpovědnosti, plní i určité specifické, zvláštní funkce obecná funkce preventivně výchovná vyplývá především z výchovného působení práva jako celku. Odpovědnost působí výchovně vůči tomu, kdo je postižen jejím působením, protože dává pocítit nepříznivé následky jeho protiprávního chování a odrazuje ho tak od podobného chování v budoucnosti. 12 ochranná spočívá v tom, že chrání pracovněprávní vztahy a sankcionuje jejich porušování. 13 represivní spočívá v postihu subjektu za jeho protiprávní chování tím, že mu ukládá povinnost snášet nepříznivé důsledky stanovené jako sankce za jeho protiprávní chování. Pracovněprávní odpovědnost represivní funkce plní výrazně, tak jak naopak ustupuje do pozadí funkce reparační. Represivní funkce je výrazně uplatněna opět zejména při odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. 14 reparační tato funkce vyjadřuje přenesení břemena škody z poškozeného na škůdce ve vlastním slova smyslu. Znamená buď odčinění škody uvedením v předešlý stav, nebo náhradou v penězích. Pracovněprávní odpovědnost jako součást odpovědnostního systému práva také plní reparační funkci, avšak její působení zde je omezené, zejména při odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli zvláštní funkce sociálně ochranná pracovní právo poskytne ochranu postavení zaměstnance v pracovněprávních vztazích, zajišťuje realizaci jeho práv stanovených Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Současně ale poskytuje zaměstnavateli i nástroje k tomu, aby zabezpečoval řádný chod pracovního procesu. 16 stimulační stimulační funkci můžeme vidět v tom, že odpovědnostní systém pracovního práva odstraňuje těžký ekonomický dopad škod, způsobených v pracovním procesu, na sociální sféru zaměstnance, a omezuje tak jeho svázanost strachem před 11 GALVAS,Milan, GREGOROVÁ, Zdeňka, HRABCOVÁ, Dana - Základy pracovního práva 12 GALVAS, M., Z. Gregorová, D. Hrabcová základy pracovního práva 13 GALVAS, M., Z. Gregorová, D. Hrabcová základy pracovního práva 14 GALVAS, M., Z. Gregorová, D. Hrabcová základy pracovního práva 15 GALVAS, M., Z. Gregorová, D. Hrabcová základy pracovního práva 16 GALVAS, M., Z. Gregorová, D. Hrabcová základy pracovního práva 12

13 způsobením velké škody drobným opomenutím. Tím, že váže odpovědnost zaměstnance výlučně na jeho zavinění, stimuluje zaměstnance do určité míry k podstupování zdravé míry rizika v pracovním procesu a napomáhá rozvoji nových technologií, výrobních postupů apod GALVAS, M., Z. Gregorová, D. Hrabcová základy pracovního práva 13

14 2 PODSTATA PRACOVNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI Právní odpovědnost patří k nejvíce zkoumaným tématŧm právní doktríny a patří také k nejfrekventovanějším otázkám právní praxe. Je centrální a nezbytnou sloţkou právního systému, protoţe obecně uznávaným pojmovým znakem právní normy je, ţe nutí subjekty práva k určitému chování pod hrozbou sankcí Subjekt Základním předpokladem vzniku odpovědnosti je existence deliktně zpŧsobilého subjektu. Pokud někdo zpŧsobí škodu a nemá přitom zpŧsobilost nést odpovědnost za tuto škodu, nemŧţe odpovědnostní vztah vzniknout. Deliktní zpŧsobilost vzniká jako součást pracovněprávní subjektivity. 19 Deliktně zpŧsobilé subjekty jsou definovány v 6 a v 7 ZP. Subjektem na jedné straně je zaměstnavatel a na straně druhé je zaměstnanec Objekt K prvkŧm odpovědnostní skutkové podstaty patří nepochybně objekt. Objektem odpovědnostního vztahu je základní pracovněprávní vztah, který byl chováním subjektu porušen (např. pracovní poměr, právní vztah zaloţen dohodou o pracovní činnosti, dohodou o provedení práce apod...) Chování subjektu Chování subjektu je nezbytným a současně základním prvkem odpovědnostní skutkové podstaty. Tento znak má mimořádný význam. Specifikou je chování zaměstnance, bez ohledu na to, zda je v postavení škŧdce či poškozeného PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo. 5.díl. Odpovědnost (s přihlédnutím k návrhu občanského zákoníku). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 19 GALVAS, Milan, Základy pracovního práva, vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, ZP 21 GALVAS,Milan, GREGOROVÁ, Zdeňka, HRABCOVÁ, Dana - Základy pracovního práva Plzeň - Aleš Čeněk, GALVAS,Milan, GREGOROVÁ, Zdeňka, HRABCOVÁ, Dana - Základy pracovního práva Plzeň - Aleš Čeněk,

15 2.4 Protiprávnost Obecně protiprávní jednání je lidské chování v rozporu s právem chráněným zájmem, které mŧţe být aktivní (komisivní) nebo pasivní (omisivní). Protiprávní je rovněţ úmyslné jednání proti dobrým mravŧm, coţ je jednání, které je v rozporu s obecně uznávanými zásadami společnosti. 23 V některých případech mohou nastat okolnosti, kdy protiprávní jednání charakterizováno není. Jde v souladu s obecnou teorií práva o následující okolnosti vylučující protiprávnost: výkon práva nebo plnění povinností - 7 odst. 2 ZP svépomoc krajní nouze - 178b ZP nutná obrana svolení poškozeného 2.5 Zavinění Zaviněním rozumíme subjektivní vztah škŧdce k jeho protiprávnímu chování a ke zpŧsobení škody (následku protiprávního chování). 24 V právu pracovním platí, ţe zaměstnavatel odpovídá za protiprávní stav vţdy i bez zavinění (objektivní odpovědnost), zatímco zaměstnanec odpovídá pouze za zavinění (subjektivní odpovědnost). Ostatní okolnosti, vylučující zavinění jsou uvedeny v 261 ZP. "Zavinění lze charakterizovat jako psychický stav jednajícího ke svému jednání, které je protiprávní, a ke škodě jako následku takového jednání. Zavinění ve formě úmyslu (úmyslné zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, a chtěl škodu způsobit (úmysl přímý), nebo tehdy, když jednající věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý). Zavinění ve formě nedbalosti (nedbalostní zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá), nebo tehdy, jestliže jednající nevěděl, že škodu může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá)" , odst. 3 ZP 24 Hochman, Kobliha, Elischer Náhrada škody v občanském právu, Leges, Rozsudek NS ČR ze dne , uveřejněn v publikaci: Vojtek, P.: Přehled judikatury ve věcech náhrady škody. ASPI, a.s., Praha 2006, sp.zn.25 Cdo1059/

16 2.6 Škoda V obecné rovině lze za škodu povaţovat újmu majetkové či nemajetkové povahy. Pokud bychom obsah pojmu "škoda" měli klasifikovat, je třeba vţdy vycházet z obsahu, rozsahu a zpŧsobu její náhrady. 26 "Škoda je majetková újma vyčíslitelná v penězích. Také se v penězích hradí, pokud ji ten, kdo za ni odpovídá, neodčiní uvedením v předešlý stav". 27 Členění škod Podle obsahu náhrady: majetkové x nemajetkové přímé x nepřímé skutečná škoda x ušlý zisk mimořádné x nepředvídatelné Podle zpŧsobu náhrady škody: škody hrazené v penězích x uvedením do pŧvodního stavu Podle rozsahu náhradové povinnosti: limitované x hrazené bez omezení 2.7 Příčinná souvislost - kauzální nexus Příčinná souvislost je objektivní kategorií a její existence je třeba zjistit bez ohledu na to, zda jde o odpovědnost objektivní či subjektivní. Tím se rozumí poţadavek, aby mezi protiprávním úkonem a vznikem škody byl vztah příčiny a následku. "Při řešení příčinné souvislosti mezi jednajícím nebo opominutím a vznikem škody nejde o otázku právní, nýbrž o otázku skutkovou. 28 Vzhledem k tomu, ţe kaţdá skutečnost (tedy i vznik škody) nemá obvykle jen jednu příčinu, je třeba rozlišovat mezi příčinami hlavními, podstatnými, značnými (jejichţ pŧsobení bylo ke vzniku škody nutné) a příčinami podruţnými, nepodstatnými, vedlejšími. Protiprávní úkon 26 Eliáš K.:Obsah, zpŧsob a rozsah náhrady škody v soukromém právu, Právní rádce, č. 12/ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn./ č.j.:21 Cdo 2593/ Rozsudek NS ČR ze dne , uveřejněn na sp.zn. 25 Cdo 300/

17 musí být alespoň jednou z hlavních příčin, pokud má být odpovědnost daného subjektu zaloţena. Vztah mezi protiprávním úkonem jako příčinou a mezi vznikem škody nesmí být dále zprostředkován. Tak by tomu bylo tehdy, jestliţe následkem jiţ vzniklé škody došlo ke škodě další, proti níţ protiprávní úkon nesměřoval. Pokud však takový protiprávní úkon zahrnuje i moţnost vzniku další škody, pak jsou podmínky odpovědnosti za takto vzniklé škody naplněny. 29 "Z hlediska existence příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nestačí obecná úvaha či připuštění možnosti vzniku škody v důsledku určitého jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost postavena najisto. Příčinou škody může být jen taková skutečnost, bez níž by škodný následek nevznikl, a podmínky vzniku odpovědnosti za škodu musejí být splněny kumulativně." Bičovský, J. - Holub, M.: Náhrada škody v občanském, obchodním, správním a pracovním právu, Linde, Praha Rozsudek NS ČR ze dne , uveřejněn na sp. zn. 25 Cdo 1244/

18 3 PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM 3.1 Předpoklad zajištění pracovních podmínek "Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění." 31 V zájmu předcházení škodám na zdraví a majetku se zaměstnavateli ukládá povinnost vytvářet zaměstnancŧm potřebné pracovní podmínky. Patří k nim zejména takové pracovní podmínky, které umoţňují bezpečný výkon práce, odstranění rizikové a namáhavé práce, zřizování, udrţování a zlepšování zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť. Zaměstnavatel je také povinen umoţnit zaměstnancŧm ve všech směnách stravování a zajišťovat vhodné pracovní podmínky pro práci ţen, matek i matek, které kojí, pro mladistvé i starší zaměstnance. Jestliţe zaměstnavatel zjistí v těchto směrech závady, je povinen učinit účinná opatření ke zjednání nápravy. Nevytvoření potřebných pracovních podmínek mŧţe být při jednání o náhradě škody zpŧsobené zaměstnancem dŧvodem k jeho částečnému nebo i plnému zproštění odpovědnosti, jako například při odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat. 32 "Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popř. provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví." 33 K ochraně svého majetku mŧţe zaměstnavatel přijímat vhodná opatření a v nezbytném rozsahu také provádět kontrolu věcí, které k němu zaměstnanci vnášejí nebo od něho odnášejí. Mŧţe téţ provádět prohlídky zaměstnancŧ, přičemţ osobní prohlídku mŧţe provádět osoba stejného pohlaví. Při těchto kontrolách a prohlídkách musí být dodrţena ochrana osobnosti zaměstnance; k ní patří i ochrana jeho cti, lidské dŧstojnosti a soukromí odst. 1 ZP 32 Kottnauer,A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1.lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, odst. 2 ZP 34 Kottnauer,A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1.lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges,

19 3.2 Odvrácení škody Zakročovací prevence a prevence oznamovací jsou obsaţeny v 249 ZP. "Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance." 35 "Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, bráni-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké." 36 V některých případech je provedení zákroku neodkladně třeba k odvrácení škody, která hrozí. Zaměstnanec není povinen zakročit, jestliţe mu v tom brání dŧleţitá povinnost nebo pokud by vystavil váţnému ohroţení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě blízké osoby. Mezi osoby blízké mŧţeme zařadit příbuzné v řadě přímé (např. dcera a syn), sourozenecké (bratr a sestra) a manţela. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby navzájem sobě blízké, pokud by újmu utrpěnou jednou z nich pociťovala druhá dŧvodně jako újmu vlastní odst. 3 se zabývá tím, pokud zaměstnanec zjistí, ţe mu zaměstnavatel nevytvořil potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Písemné oznámení na nedostatečné zabezpečení pracovních podmínek pro plnění pracovních úkolŧ. Toto je významné pro případné odstoupení zaměstnance od uzavřených dohod o odpovědnosti. Nesplnění povinnosti k odvrácení škody mŧţe vést k zaloţení odpovědnosti zaměstnance za vzniklou škodu ( 251 ZP) odst. 1 ZP odst. 2 ZP 37 Kottnauer,A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1.lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, Bičovský, J. - Holub, M.: Náhrada škody v občanském, obchodním, správním a pracovním právu, Linde, Praha

20 4 ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU Ustanovení obecné odpovědnosti dle občanského zákona je zaloţeno na principu presumovaného zavinění. Toto ustanovení se pouţije v případě posuzování náhrady škod, pokud nelze pro posouzení odpovědnosti uţít některé jiné ustanovení občanského zákona, případně zvláštního právního předpisu. 39 Podle tohoto ustanovení odpovídá jak občan, dále pak i fyzická osoba podnikající či právnická osoba v občansko-právních vztazích, pokud se nejedná o případ zvláštní odpovědnosti. Případy zvláštní odpovědnosti se od odpovědnosti obecně liší tím, ţe jsou při nich stanoveny samostatně podmínky odpovědnosti se zřetelem na zvláštní povahu situací, jichţ se dotýkají. 40 Obecná úprava odpovědnosti za škodu je obsaţena v občanském zákoníku, a to jako odpovědnost, u níţ je presumováno zavinění. V 2924 občanského zákoníku je upravena odpovědnost za škodu zpŧsobenou provozní činností. Jde o úpravu objektivní odpovědnosti. U této úpravy je povinnost k náhradě škody stanovena bez ohledu na zavinění, avšak zejména bez ohledu na porušení povinnosti. Náhrada škody plní proto zejména reparační funkci, sankční funkce téměř mizí, aţ na výjimečné případy, kdy je škoda zpŧsobena téţ v dŧsledku porušení povinnosti. 41 Zvláštní úpravy odpovědnosti: odpovědnost za škodu zpŧsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání ( 2920) odpovědnost za škodu zpŧsobenou věcí ( 2936) odpovědnost za škodu zpŧsobenou vadou výrobku ( 2939) odpovědnost za škodu z provozu dopravních prostředkŧ ( 2927) odpovědnost za škodu zpŧsobenou provozem zvlášť nebezpečným ( 2925) odpovědnost za škodu na převzaté věci ( 2944) odpovědnost za škodu zpŧsobená informací nebo radou ( 2950) 39 Ust, 420 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník 40 Holub,M. a kolektiv: Občanský zákoník, Poznámkové vydání s judikaturou a novou literaturu (včetně věcného rejstříku). 9. doplněné vydání podle právního stavu k Praha. Linde 2002, s PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo. 5.díl. Odpovědnost (s přihlédnutím k návrhu občanského zákoníku). Praha: Wolters Kluwer ČR,

21 odpovědnost za škodu zpŧsobenou na vnesených ( 2946) nebo odloţených věcech ( 2945) Jak uţ bylo napsáno výše, odpovědnost zaměstnance je odpovědnost subjektivní, tzn. zaměstnanec odpovídá za to, co zavinil. U prokazovaného zavinění je na zaměstnavateli, kterému škoda vznikla, aby prokázal všechny znaky skutkové podstaty, včetně zavinění. Pokud se jedná o zavinění presumované, zaměstnavatel prokazuje pouze některé znaky skutkové podstaty, většinou pouze vznik škody, kdežto zavinění zaměstnance je předpokládáno a je na zaměstnanci, aby prokázal, že vzniklou škodu nezavinil Bakalářská práce, Odpovědnost zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli. Jaroslav Blahuta,

22 5 ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU - podle zákoníku práce Odpovědnost zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli mŧţeme rozdělit na následující skutkové podstaty: - obecná odpovědnost zaměstnance - odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody - odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování - odpovědnost za ztrátu svěřených předmětŧ Poslední 3 podstaty mají charakter odpovědnosti zvláštní ve vazbě na skutkovou podstatu obecné odpovědnosti. Platí zde vazba lex generalis (obecná odpovědnost) a lex specialis (zvláštní odpovědnost) Obecná odpovědnost zaměstnance Podle zákoníku práce - komentář s judikaturou je obecná odpovědnost zaměstnance upravena v ustanovení 250 ve 3 odstavcích a to: 1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. 3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v 255 a Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu zpŧsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolŧ nebo v přímé souvislosti s ním. Ke vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance musí být splněny tyto předpoklady: - vznik škody na straně zaměstnavatele 43 GALVAS,Milan, GREGOROVÁ, Zdeňka, HRABCOVÁ, Dana - Základy pracovního práva Plzeň - Aleš Čeněk, Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, s

23 - porušení právních povinností ze strany zaměstnance (nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům) - příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právních povinností (úmyslným jednáním proti dobrým mravům) - zavinění ze strany zaměstnance (ve formě úmyslu nebo nedbalosti) 45 "Pro závěr, zda odpovědnost za škodu má povahu pracovněprávního nebo občanskoprávního nároku, není samo o sobě významné, zda zaměstnanec porušil povinnosti, uložené mu zákoníkem práce nebo jinými právními předpisy. Porušením povinnosti (zaviněným jednáním) ze strany škůdce je předpokladem jako pro vznik odpovědnosti za škodu podle ustanovení 420 odst. 1 občanského zákoníku, tak i pro odpovědnost zaměstnance za škodu podle ustanovení 172 ZP. Významným v tomto směru není, takový právní předpis, který ukládá škůdci povinnost, jejímž porušením vznikla škoda, ale jen to, zda činnost, kterou byla zaměstnancem způsobena škoda jeho zaměstnavateli, postrádá či nepostrádá místní, časový a zejména věcný (vnitřní účelový) vztah k plnění pracovních úkolů škůdce." 46 Příklad: Zaměstnanec (řidič traktoru) jedné nejmenované zemědělské firmy měl podle instrukcí vţdy po skončení pracovní doby, resp. po skončení práce před opuštěním traktoru, vţdy dát pod kola zaráţky. Bohuţel jednou tak neučinil a traktor se samovolně rozjel a sjel z rampy a narazil do stromu. Řešení: 5.2 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody patří mezi zvláštní skutkové podstaty odpovědnosti zaměstnance. Konstrukce skutkové podstaty této odpovědnosti je poněkud výjimečná v tom, ţe zaměstnanec odpovídá za škodu, i kdyţ ji sám přímo svým jednáním nezpŧsobil. Základem odpovědnosti je zde to, ţe zaměstnanec vědomě (nestačí zde nevědomá nedbalost zaměstnance) neupozornil na hrozící škodu anebo nezakročil proti této škodě. 47 Zákoník práce vymezuje odpovědnost za nesplnění povinnosti v 251 a to následovně: 45 HŦRKA, P. a kol. Pracovní právo v bodech s příklady, 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn./č.j. 21 Cdo2612/ GALVAS,Milan, GREGOROVÁ, Zdeňka, HRABCOVÁ, Dana - Základy pracovního práva Plzeň - Aleš Čeněk,

24 1) Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. 2) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. 48 Zákoník práce ukládá zaměstnanci dvě zvláštní povinnosti, a to povinnost oznamovací a povinnost zakročovací ( 249 ZP). Jejich porušení má za následek vznik odpovědnosti jen tehdy, jestliţe by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody. Povinnost přispět k náhradě škody má však zaměstnanec jen tehdy, jestliţe není moţno škodu uhradit jinak. Při stanovení výše náhrady škody se přihlíţí k tomu, co bránilo zaměstnanci ve splnění prevenčních povinností a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody je zde vţdy limitována trojnásobkem prŧměrného měsíčního výdělku ( 258). 49 Mŧţe nastat situace, ţe zaměstnanec při odvrácení škody, která hrozila zaměstnavateli, nebo nebezpečí, které hrozilo ţivotu nebo zdraví, zpŧsobí škodu. Pokud ji však sám úmyslně nevyvolal a počínal si zpŧsobem přiměřeným okolnostem případu, za škodu neodpovídá. Neodpovídá tedy ani za škodu, kterou zaměstnanec vyvolal z nedbalosti, a to jak vědomé, tak i nevědomé. 50 Příklad: Číšníkovi v jedné nejmenované restauraci utekla skupina opilých hostŧ bez zaplacení. Řešení: Zaměstnavatel mŧţe poţadovat po číšníkovi, aby se podílel na náhradě vzniklé škody v podobě neuhrazeného účtu. 48 ZP GALVAS, Milan a kolektiv, Pracovní právo, vydala Masarykova univerzita v Brně, Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, s

25 5.3 Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, je ve vztahu k obecné odpovědnosti zvýšená, a tím vŧči zaměstnanci přísnější. Zvýšená odpovědnost spočívá zejména v tom, ţe zaměstnavatel nemusí u zaměstnance prokazovat zavinění, které se předpokládá. Chce-li se zaměstnanec této odpovědnosti zprostit, musí sám prokazovat, ţe schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Další zpřísnění spočívá v tom, ţe zaměstnanec odpovídá za škodu v plném rozsahu, pokud se mu nepodaří zprostit odpovědnosti nebo pokud výši náhrady nesníţí soud ( 264 ZP). Nejčastěji uzavírá dohodu o odpovědnosti zaměstnavatel se zaměstnanci, kteří pracují v obchodě, s ceninami, při inkasu peněz, skladníky a podobně. 51 V 252 je odpovědnost za schodek vymezena takto: 1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. 52 V 252 odst. 2 a 3 se řeší otázka, v jakém věku mŧţe zaměstnanec podepsat dohodu o odpovědnosti. Vzhledem k závaţnosti a dopadŧm této dohody se stanoví, ţe zaměstnanec mŧţe uzavřít dohodu nejdříve v den, kdy dosáhl věku 18 let. Pokud byla zaměstnancova zpŧsobilost k právním úkonŧm omezena nebo byl-li jí zbaven ( 10 OZ), nesmí za něj jeho zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena vţdy písemně a zákoník práce stanovuje přesné náleţitosti. Podrobný obsah zákoník práce nestanovuje. Měla by však obsahovat přesné označení zaměstnavatele, odpovědných zaměstnancŧ, vedoucího kolektivu zaměstnancŧ a jeho zástupcŧ. Dohoda se uzavírá u jednoho odpovědného zaměstnance jako individuální, u kolektivu zaměstnancŧ jako dohoda o společné odpovědnosti. 53 V praxi jsou dohody o odpovědnosti uzavírány často současně s pracovní smlouvou. 51 Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, s ZP odst Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, s

26 252 má ještě odstavec 5, ve kterém se zabývá zproštění odpovědnosti. "Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliţe prokáţe, ţe schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, ţe mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemoţněno se svěřenými hodnotami nakládat." 54 Zaměstnanec, mŧţe od dohody o odpovědnosti, kterou uzavřel, v souladu s ustanovení 253 odst. 1 odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převeden na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnŧ od obdrţení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti mŧţe zaměstnanec od dohody o odpovědnosti také odstoupit, jestliţe je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně, jinak je podle 20 odst. 3 absolutně neplatné, a v odstoupení musí být uveden i zákonný dŧvod. 55 Je třeba ještě připomenout, ţe dohoda o odpovědnosti nezaniká dnem právní moci rozsudku soudu, jímţ byl odpovědnému zaměstnanci uloţen trest zákazu činnosti. Zaměstnavatel je však povinen převést zaměstnance na jinou práci podle ustanovení 41 odst. 1 písm. e) ZP. 56 Při odpovědnosti podle 254 zákoníku práce má vzniklá škoda na straně zaměstnavatele zvláštní podobu, označujeme ji jako schodek (manko) a představuje rozdíl mezi hodnotami, které byly zaměstnanci svěřeny, a hodnotami, které vyúčtoval (event. má k určitému datu). 57 Z hlediska zaměstnance odpovědného podle ustanovení 252 je velmi dŧleţitým momentem inventarizace, která je upravena v 254 zákoníku práce. Podle odstavce 1 se inventurou zjišťuje skutečný stav hodnot svěřených zaměstnavatelem zaměstnanci k vyúčtování. Inventurou zjištěný skutečný stav hodnot se srovná s účetní evidencí. Pokud je skutečný stav niţší neţ stav účetní, hovoříme o schodku, za který zaměstnanec odpovídá ZP odst Zákoník práce 2013, stručný komentář s dŧrazem na poslední změny převodní mŧstek k "velké" novele zákoníku práce z roku 2012, shrnutí změn v roce 2012 a k 1. lednu 2013, ANAG, Kobliha, I., Elischer, D., Hochma, J., Hunjan Koblihová, R. Tuláček, J.: Náhrada škody podle občanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce, v oblasti prŧmyslového vlastnictví a podle autorského zákona. Praktická příručka. Praha: Leges 2012, s GALVAS, Milan a kolektiv, Pracovní právo, vydala Masarykova univerzita v Brně, Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, s

27 "Zaměstnavatel je povinen inventarizaci provést při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru." 59 Provedením inventury se zjišťuje skutečný stav hodnot svěřených zaměstnavatelem zaměstnanci k vyúčtování. Skutečný stav hodnot zjištěný inventurou se srovnává s údaji účetní evidence. Pokud stav hodnot je niţší neţ stav podle údajŧ účetní evidence, hovoříme o schodku, za který zaměstnanec odpovídá. Ustanovení o inventarizaci je kogentní a je nutné, aby inventura byla provedena v případech, kde tak stanoví tento předpis. Musí být provedena při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeloţení a při skončení pracovního poměru. Obdobně je tomu u zaměstnancŧ, kteří pracují na základě společné odpovědnosti. Inventarizace je nutná, kdyţ dojde k uzavření dohod o odpovědnosti nebo k jejím zánikŧm u všech těchto zaměstnancŧ, při jejich provedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo při jejich přeloţení. Dále je inventarizace nutná při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce. Při změně v kolektivu společně odpovědných nebo při odstoupení od dohody některého z nich mŧţe kterýkoliv ze společně odpovědných zaměstnancŧ poţádat o provedení inventury. I v tomto případě je zaměstnavatel povinen této ţádosti vyhovět. Kaţdý zaměstnanec ze společně odpovědných mŧţe poţádat o provedení inventury také tehdy, kdyţ jeho pracovní poměr skončil, kdyţ vykonává jinou práci nebo byl převeden na jinou práci, na jiné pracoviště, nebo převeden. Jestliţe tak neučiní, odpovídá za případný schodek, který byl zjištěn na jeho dřívějším pracovišti nejbliţší inventarizací. Stejný dŧsledek ponese i zaměstnanec, který byl zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, a nepoţádal o provedení inventarizace, pokud ovšem od dohody neodstoupil. Samostatnou kategorii zjišťování schodku představují schodky odpovědných řidičŧ nebo jiných zaměstnancŧ, kteří podepsali dohodu o odpovědnosti. Jejich zúčtovací období je časově omezeno převzetím zboţí ve skladu a jeho odevzdáním do prodeje. V takovém případě se pro posouzení správnosti vyúčtování vychází z dokladu o převzetí a odevzdání konkrétního zboţí, inventura se neprovádí. 60 Prováděním inventarizace při uzavření dohody o odpovědnosti se současně zjišťuje, za jaké druhy hodnot přebírá zaměstnanec odpovědnost. Pokud by byly zaměstnanci po uzavření odst. 1 ZP 60 Kottnauer Zákoník práce s komentář s judikaturou podle stavu k včetně novely 27

28 dohody o odpovědnosti svěřeny zaměstnavatelem další hodnoty pak podle závěru Nejvyššího soudu odpovídá zaměstnanec za schodek na těchto hodnotách. 61 Příklad: V prodejně v obci Bohumilice pracují pouze 2 zaměstnankyně. Obě dvě mají podepsané dohody o odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování s doloţkou společné odpovědnosti. Ani jedna není vedoucí této prodejny. Při inventarizaci v lednu 2014 bylo zjištěno manko (schodek) ve výši ,- Kč. Řešení: Z hlediska odpovědnosti za schodek mají obě zaměstnankyně stejné postavení a plnou odpovědnost za vzniklou škodu a jsou povinni ji nahradit. Pokud by zaměstnankyně neměly podepsané dohody, pak by se posuzovala míra jejich zavinění. 5.4 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětŧ Rozdíl mezi odpovědností za ztrátu svěřených věcí a odpovědností za schodek na svěřených hodnotách spočívá v tom, ţe v prvém případě zaměstnanec odpovídá za určitou konkrétní věc a tu je povinen vrátit, ve druhém případě je povinen zboţí svěřené k obratu nebo k oběhu vyúčtovat. Nemŧţe však jít o jiné věci neţ o nástroje potřebné k výkonu práce a ochranné pracovní prostředky nebo věci vyznačující se podobným charakterem, popřípadě slouţící podobným účelŧm jako tyto věci. Mezi ně nelze řadit cigarety svěřené zaměstnanci k prodeji. V písemném potvrzení má být věc přesně označena a zaměstnanec by měl její převzetí potvrdit svým podpisem. Má jít o věc, kterou zaměstnanec sám výlučně pouţívá a má moţnost kvalifikovaně zabezpečit její ochranu. Nebylo by k tomu tak v případě, ţe je pouţívají i jiní zaměstnanci v rámci své pracovní činnosti vyplývající jim z pracovních povinností. Stejně jako u odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách se i při odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí jeho zavinění předpokládá. 62 Všechny předměty, jejichţ hodnota přesahuje částku Kč, musí být předány na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětŧ. Předpokladem dohody za ztrátu svěřených předmětŧ je dosaţení 18 let věku fyzické osoby, která daný předmět přebírá. 61 R 55/1984, sp.zn.:21 Cdo 1901/98 Nejvyšší soud 62 Kobliha, I., Elischer, D., Hochma, J., Hunjan Koblihová, R. Tuláček, J.: Náhrada škody podle občanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce, v oblasti prŧmyslového vlastnictví a podle autorského zákona. Praktická příručka. Praha: Leges 2012, s

29 Dohoda je platná v pouze v případě, ţe je uzavřena písemně. Svým nařízením mŧţe vláda částku zvýšit. Dŧkazní břemeno leţí u odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětu na straně zaměstnance. Uzavřená dohoda se vztahuje pouze na ztrátu svěřených předmětu, nikoli na jejich poškození, v takovém případě by se aplikovala obecná odpovědnost. 63 Dŧkazní povinnost je zde dělená. Poškozený zaměstnavatel je povinen prokázat, ţe zaměstnanec převzal předmět na základě písemného potvrzení nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu, a ţe vznikla škoda ve formě ztráty tohoto předmětu. Další dŧkazní břemeno má odpovědný zaměstnanec, který se mŧţe exculpovat (vyvinit), prokáţe-li, ţe ztráta vznikla bez jeho zavinění (zcela nebo zčásti). Zaměstnanec hradí skutečnou škodu. 64 Také při odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených věcí se mŧţe zaměstnanec zprostit odpovědnosti, pokud prokáţe, ţe škoda vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. V pojmu zavinění se odkazuje na ustanovení 250 odst. 3 ZP. Judikatura dovolila, kdyţ zaměstnanec prokáţe, ţe škodu spočívající ve ztrátě svěřené věci nezavinil, kdyţ ji měl v uzamčené skříňce a v dŧsledku nemoci se nemohl o svěřenou věc postarat, stejně jako v případě, ţe přes ţádost zaměstnance neposkytl mu zaměstnavatel uzamykatelnou skříňku k uloţení svěřené věci. 65 Obdobně jako je tomu u odpovědnosti zaměstnance za schodek zaniká tato dohoda dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení doručeno zaměstnavateli. Dohoda by tedy nemohla zaniknout přede dnem, kdy bylo odstoupení doručeno zaměstnavateli. Stejný dŧsledek by nastal v případě, ţe by zaměstnanec sdělil své odstoupení zaměstnavateli ústní formou. V písemném oznámení mŧţe však zaměstnanec uvést pozdější den zániku, neţ byl den doručení zaměstnavateli. Pokud byla zpŧsobilost zaměstnance k právním úkonŧm omezena nebo byl-li jí zbaven, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. 66 Na konci je nutné se zmínit i o tom, ţe pouhé nevrácení věci zaměstnancem nezakládá nárok zaměstnavatele na náhradu škody podle ustanovení 178 ZP. Pokud není prokázán, ţe se jedná o věci ztracené, má zaměstnavatel v souvislosti s ochranou vlastnického práva právo na vydání věci zaměstnancem. Dle 126 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku má 63 Bělina, Miroslav, Pracovní právo, V Praze: C.H.Beck, 2012, 599 s. Beckovy právnické učebnice 64 GALVAS,Milan, GREGOROVÁ, Zdeňka, HRABCOVÁ, Dana - Základy pracovního práva Plzeň - Aleš Čeněk, Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, s Kobliha, I., Elischer, D., Hochma, J., Hunjan Koblihová, R. Tuláček, J.: Náhrada škody podle občanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce, v oblasti prŧmyslového vlastnictví a podle autorského zákona. Praktická příručka. Praha: Leges 2012, s

30 vlastník (v tomto případě zaměstnavatel) právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se mŧţe domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadrţuje. V úvahu by tedy přicházela reivindikační ţaloba na takto neoprávněně se chovajícího zaměstnance. 67 Příklad: Mŧj kolega v zaměstnání převzal na základě písemného potvrzení od zaměstnavatele notebook, který si po skončení pracovní doby vţdy odnášel domŧ. Cestou k domovu se zastavil v restauraci, kde notebook odloţil na ţidli a při odchodu na něj zapomněl. Po návratu uţ ho tam nenašel. Řešení: Kolega odpovídá našemu zaměstnavateli za škodu vzniklou ztrátou přiděleného notebooku a je povinen v plné výši nahradit v penězích nebo zakoupit podobný přístroj. 5.5 Odpovědnost za vyrobení zmetku Zaměstnanec, který zpŧsobil z nedbalosti zaměstnavateli škodu vyrobením zmetku (vadného výrobku), je povinen nahradit mu náklady vynaloţené na materiál a mzdy, popř. na nutné opravy zmetku i stroje, jestliţe jej při výrobě zmetku poškodil, a to aţ do částky rovnající se polovině jeho prŧměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec tedy nemá povinnost hradit další reţii zmařené výroby ani další újmy, které zaměstnavatel v dŧsledku vadné práce utrpěl. (Ovšem zaměstnanec, který zpŧsobil vadnou práci úmyslně, je povinen nahradit zaměstnavateli vţdy celou škodu.) Zaměstnanec nemá povinnost nahradit škodu za zmetkovou práci, jestliţe upozornil na závadu ve výrobě, která měla za následek zmetkové výrobky, a nebylo-li mu po oznámení závady uloţeno zastavit práci. Zaměstnavatel musí zaměstnanci prokázat jeho zavinění. V případě, ţe zmetek vznikl bez zavinění zaměstnance, např. vadou materiálu nebo nesprávným příkazem vedoucího zaměstnance, zaměstnanec za vzniklou škodu neodpovídá. Škody zpŧsobené vyrobením zmetku v jednom kalendářním měsíci se pro určení výše náhrady škody sčítají. Vznikl-li zmetek omluvitelnou chybou zaměstnance, který je jinak v práci svědomitý, mŧţe mu zaměstnavatel náhradu škody přiměřeně sníţit. Výše náhrady 67 Hochman, J. Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětŧ, Právní rádce, 2000, č

31 musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda polovinu prŧměrného měsíčního výdělku zaměstnance, nejméně částku rovnající se jedné šestině jeho prŧměrného měsíčního výdělku. Byla-li škoda zpŧsobena v opilosti nebo po zneuţití jiných návykových látek, hradí se skutečná škoda. Z dŧvodŧ zvláštního zřetele, mŧţe soud, dojde-li ke sporu o náhradu škody, náhradu přiměřeně sníţit. Vyrobí-li zaměstnanec zaviněně svou vadnou prací zmetek (vadný výrobek), nepřísluší mu za práci na něm mzda. Lze-li zmetek opravit a provede-li zaměstnanec opravu sám, přísluší mu mzda za práci na tomto výrobku, nikoliv však mzda za provedení opravy. Jestliţe zaměstnanec zmetek nezavinil, přísluší mu mzda jako za práci bezvadnou. Tato mzda mu přísluší i tehdy, nebylo-li mu po oznámení závady uloţeno zastavit práci. Obdobně jako odpovědnost za vyrobení zmetku se posuzuje odpovědnost zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli vadnou manuální prací při montáţích, opravách, úpravách a stavebních pracích. Na vadnou práci při jiných manuálních činnostech, jakoţ i samozřejmě činnostech intelektuálních nebo kombinovaných, však nelze uvedená pravidla odpovědnosti za vyrobení zmetku aplikovat. Proto technický nebo administrativní pracovník, který zpŧsobí zaměstnavateli škodu, bude za ni odpovídat podle pravidel obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu. 68 Dnešní platný zákoník práce odpovědnost za vyrobení zmetku neupravuje, jelikoţ prý byla v rozporu. Nyní je posuzována dle 250, tedy dle obecné odpovědnosti

32 6 NÁHRADA ŠKODY Zpŧsob a rozsah náhrady škody je výslovně upraven v 257 aţ 260, kde se rozdělují podle jednotlivých typŧ škod. 6.1 Obecně o náhradě škody Pojem obecné odpovědnosti zaměstnance za vzniklou škodu vychází zákoník práce ze skutečné škody. Ta vyjadřuje nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele i majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyváţení dŧsledkŧ toho, ţe k navrácení v předešlý stav nedošlo. Zpŧsobil-li škodu zaměstnanec úmyslně, hradí kromě skutečné škody také ušlý zisk, pokud jej zaměstnavatel po něm poţaduje. Z hlediska povinnosti nahradit škodu je namístě zpravidla náhrada v penězích. Tomu, kdo za škodu odpovídá, se dává příleţitost k odčinění škody uvedením v předešlý stav. Naturální restituce je však spíše výjimečným zpŧsobem náhrady škody. Odčinění škody v uvedením v předešlý vztah, stalo-li se tak včas a řádně, má za následek zánik práva na náhradu škody a její náhrada v penězích jiţ nepřichází v úvahu. Uvedení v předešlý stav je moţné jak v součinnosti zaměstnance s poškozeným zaměstnavatelem, tak i bez ní. Bez součinnosti bude moţné například vrácení odcizené věci, dodání věci téhoţ druhu a kvality za věc poškozenou, zničenou nebo ztracenou. Naproti tomu součinnosti se zaměstnavatelem bude zapotřebí v případě opravy věci, zejména kdyţ se bude provádět v prostorách zaměstnavatele pod jeho kontrolou, případně za pouţití nástrojŧ zaměstnavatele. Nabídne-li zaměstnanec naturální plnění k odčinění škody a zaměstnavatel toto nabízené plnění bezdŧvodně odmítne, nebude zaměstnanec v prodlení s uspokojením plnění zaměstnavateli, jestliţe neposkytne peněţitou náhradu ve výši zaměstnavatelem poţadované. Téhoţ by bylo moţné dovolit, jestliţe zaměstnavatel bezdŧvodně znemoţní zaměstnanci provést restituci nabízenou řádně a včas tím, ţe mu odmítne poskytnout součinnost k uvedení v předešlý stav. Taková nabídka zaměstnance je provedena včas, jestliţe ji podá v době, kdy je po něm poţadována náhrada škody a jestliţe má k jejímu včasnému naplnění potřebné předpoklady. 69 Dle 257 odst. 2 je výše náhrady škody zpŧsobené z nedbalosti omezena limitem a u jednotlivého zaměstnance nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyř a pŧlnásobku jeho prŧměrného měsíčního výdělku. Prŧměrný výdělek upravují ustanovení 351 aţ 362 ZP, na které se odkazuje. Zmíněný limit výše náhrady neplatí, jestliţe zaměstnanec zpŧsobil škodu 69 Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou 32

33 úmyslně, v opilosti nebo po zneuţití jiných návykových látek. Jak jiţ bylo uvedeno, zpŧsobilli zaměstnanec škodu úmyslně, mŧţe zaměstnavatel poţadovat také náhradu ušlého zisku, který je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem. Spočívá v nenastalém zvětšení majetku zaměstnavatele, které bylo moţno nebýt škodné události dŧvodně očekávat s ohledně na pravidelný běh věcí. 70 Pokud byla škoda zpŧsobena také porušením povinnosti zaměstnavatele, zaměstnancova odpovědnost za škodu se poměrně omezí. Při určení výše náhrady škody se pak vychází z míry zavinění zaměstnance. Někdy dojde k situaci, ţe za škodu odpovídá ne jeden, ale více zaměstnancŧ. Pak odpovídají všichni podle míry zavinění kaţdého jednotlivého zaměstnance. Jde o dělenou odpovědnost za škodu, neboť solidární odpovědnost z občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích neplatí. Pro kaţdého ze společně odpovědných zaměstnancŧ však platí limit, jestliţe škodu zpŧsobil z nedbalosti. K této dělbě odpovědnosti mŧţe dojít pouze v případech, ţe za škodu odpovídají všichni tito zaměstnanci. Jejich povinnost k náhradě škody však nelze rozvrhnout na tom základě, ţe všichni přicházejí v úvahu z hlediska odpovědnosti, ale nelze přesně zjistit, který z nich škodu zpŧsobil. Společná odpovědnost několika zaměstnancŧ nepřichází v úvahu tam, kde úmyslná škoda byla zpŧsobena neznámým pachatelem, poněvadţ v tomto případě není dosud zjištěno, ţe by úmyslný škŧdce byl také zaměstnancem poškozeného zaměstnavatele. V tomto zaměstnanci, který ke vzniku této škody přispěl porušením pracovních povinností z nedbalosti, a to v rozsahu odpovídajícím míře jeho zavinění. 71 Při určení výše škody se vychází z ceny v době poškození odst. 1 upravuje postup zaměstnavatele po určení výše poţadované náhrady škody. Určenou výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem, který za škodu odpovídá. Písemně mu oznámí výši poţadované náhrady škody zpravidla nejpozději do jednoho měsíce. Svým charakterem jde o lhŧtu pořádkovou. Její splnění někdy závisí na obtíţném zjišťování přesné výše škody a odpovědnosti za ni, zejména v případech značné škody. Uvedená lhŧta začíná běţet dnem zjištění vzniku škody a odpovědnosti zaměstnance. 73 Výsledkem projednání náhrady škody se zaměstnancem a oznámení o výši škody mŧţe být zaměstnancovo odmítnutí nahradit škodu nebo její část nebo uzavřením dohody 70 Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou 71 Sborník III, str. 77, 78 R 55/ Galvas, Milan, Prudilová, Miroslava. Pracovní právo ČR po vstupu do EU, Brno: CP Books, Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, s

34 zaměstnavatele se zaměstnancem o zpŧsobu náhrady škody. V případě uzavření dohody je její součástí výše náhrady škody poţadované zaměstnavatelem, jestliţe zaměstnanec svŧj závazek nahradit škodu neuznal. Písemné uznání závazku má ten dŧsledek, ţe pro uplatnění peněţitého nároku na náhrady škody platí desetiletá promlčecí doba podle ustanovení 110 OZ. Vzhledem k této závaţnosti musí být pod sankcí neplatnosti uzavřená dohoda písemnou formou. 74 Škoda mŧţe mít rŧznou podobu - mŧţe jít o poškození, zničení či ztrátu věci, škodu zpŧsobenou poţárem, plýtvání materiálem či energií, vyplácení částek bez právního dŧvodu, zbytečný vznik povinnosti platit penále či úroky apod. Škoda mŧţe být zpŧsobena také třetí osobě (např. při dopravní nehodě zpŧsobené zaměstnancem řídícím sluţební vozidlo), jiţ je pak zaměstnavatel povinen škodu nahradit a pak uplatňuje náhradu na zaměstnanci, který škodu zpŧsobil. 75 Zaměstnavateli se ukládá povinnost, aby projednal s odborovou organizací jak výši poţadované náhrady škody, tak i obsah dohody o zpŧsobu její úhrady. Tato povinnost nedopadá na případy, kdy náhrada poţadované škody nepřesahuje částku Kč. Projednání s odborovou organizací jí dává moţnost vyjádřit své případné připomínky k projednávané věci. Nesplnění této povinnosti však nebrání zaměstnavateli v tom, aby své právo na náhradu škody uplatnil v soudním řízení. Podání ţaloby bez tohoto projednání však mŧţe mít pro zaměstnavatele nepříznivé dŧsledky v tom, ţe o případných námitkách proti uplatňované výši náhrady škody se dozví teprve v řízení před soudem. Tato skutečnost mŧţe mít vliv také při rozhodování soudu o nákladech řízení i úrocích z prodlení. 76 Dle 264 zákoníku práce mŧţe soud výši náhrady škody přiměřeně sníţit a to z dŧvodu zvláštního zřetele. "Snížení může podléhat pouze škoda, kterou by měl zaměstnanec nahradit v rozsahu své odpovědnosti". 77 Zaměstnanec má moţnost škodu odčinit naturálním plněním, jestliţe nabídne své organizaci naturální plnění, nebude v prodlení s uspokojením nároku organizace, neposkytne-li peněţitou náhradu v plné poţadované výši. Tuto nabídku však musí oznámit před tím, neţ s ním zaměstnavatel projedná výši náhrady a organizace toto nabídnuté plnění bezdŧvodně odmítne. K prodlení s uspokojením nároku organizace dojde také v případě, ţe zaměstnavatel odmítl 74 Bradlerová, Libuše. Náhrada škody v pracovním právu, In Právní rádcem Holub, Milan. Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním, Praha: Linde Judikatura: Sborník III, str. 79 aţ 81, R 97/ Rozhodnutí Nejvyššího soudu 42/1977 sp. zn.: Cdo 674/

35 poskytnout součinnost s naturální restitucí, jeţ byla nabídnuta pracovníkem včas, je ochota zaměstnance a jeho schopnost vrátit věci zpět do pŧvodního stavu, a to v přiměřené lhŧtě. Soud zamítne ţalobu poškozené organizace, které poţaduje náhradu škody v penězích, jestliţe zaměstnanec měl snahu o naturální restituci a je-li tato náprava ještě moţná. 78 (naturální restituce = napravení věcí do pŧvodního stavu) 6.2 Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách Tato odpovědnost je ve srovnání s jeho obecnou odpovědností přísnější. Zatímco obecná odpovědnost vychází z limitace náhrady škody zpŧsobené z nedbalosti, schodek na svěřených hodnotách je zaměstnanec povinen nahradit v plné výši. I při povinnosti nahradit zpŧsobenou škodu v plné výši však mŧţe dojít k jejímu sníţení, k němuţ mŧţe přistoupit soud za podmínek uvedených v ustanovení 264 ZP. 79 Podíl jednotlivého zaměstnance na náhradě schodku je s výjimkou vedoucího a jeho zástupce limitován do výše prŧměrného měsíčního výdělku před vznikem škody. Prŧměrný výdělek se stanoví podle 351 aţ 362 ZP. Mŧţe se stát, ţe výše uvedeným zpŧsobem výpočtu podílŧ nebude celý schodek uhrazen. Pak jsou zbytky schodku povinni uhradit vedoucí nebo jeho zástupce podle poměru svých dosaţených hrubých výdělkŧ Odpovědnost při nesplnění povinnosti k odvrácení škody V ustanovení 258 ZP se konkrétně stanoví, k čemu je třeba při určení výše náhrady škody zejména přihlíţet. Jde o okolnosti, které bránily zaměstnanci, aby mohl své povinnosti splnit a význam škody pro zaměstnavatele. Při určení výše náhrady škody není zaměstnavatel oprávněn zjišťovat zaměstnancovy osobní a majetkové poměry a ani zaměstnavateli sdělovat. Jde o ochranu osobních údajŧ a zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a současně o zásadu zákazu diskriminace. I u tohoto druhu odpovědnosti platí povinnost zaměstnavatele výši poţadované náhrady se zaměstnancem projednat a písemně mu ji sdělit. Stejně platí 78 VYSOKAJOVÁ, Margerita, Bohuslav KAHLE a Jiří DOLEŢÍLEK. Zákoník práce s komentářem, vyd.1 Praha: ASPI, Kobliha, I., Elischer, D., Hochma, J., Hunjan Koblihová, R. Tuláček, J.: Náhrada škody podle občanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce, v oblasti prŧmyslového vlastnictví a podle autorského zákona. Praktická příručka. Praha: Leges 2012, s Doleţal, J.: Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních. Vznik. Náhrada škody, Judikatura, Praha ASPI, a.s.,

36 povinnost projednat výši s odborovou organizací, pokud nepřesahuje výše poţadované náhrady 1000 Kč Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí Také v tomto případě odpovědnosti je zaměstnavatel povinen výši poţadované náhrady projednat se zaměstnancem, písemně mu ji oznámit a projednat s odborovou organizací Pokorný,M a J. Hochman Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním: praktická příručka.praha: Linde, Bělina, Miroslav, Pracovní právo, V Praze: C.H.Beck, 2012, 599 s. Beckovy právnické učebnice 36

37 7 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU Zákoník práce myslí i na zaměstnance, který byl anebo je stiţen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím zpŧsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. 83 Jestliţe zaměstnanec pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vŧbec schopen činit právní úkon, soud ho zpŧsobilosti k právním úkonŧm zbaví. Pokud není schopen za uvedených podmínek činit jen některé právní úkony, soud jeho zpŧsobilost k právní úkonŧm omezí a ve svém rozhodnutí rozsah omezení určí. K odpovědnosti za škodu však zaměstnanec nemusí být zbaven nebo omezen zpŧsobilosti k právním úkonŧm. Odpovídá za škodu i v případě, ţe je stiţen duševní poruchou, ale je schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Přitom není rozhodné, zda je jeho duševní porucha trvalého rázu či nikoliv. Hovoříme o zaměstnancově plné schopnosti rozpoznávací a ovládací. Posouzení těchto schopností zaměstnance je věcí kaţdého konkrétního případu. 84 "Zaměstnanec, který uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou." 85 Zaměstnanec odpovídá za škodu i v případě, ţe se vlastní vinou rozpoznávací a ovládací schopnosti zbaví a v tomto stavu zpŧsobí škodu. Mŧţe se tak stát například poţitím alkoholu nebo jiných omamných látek. Na tom nic nemění ani situace, kdy se zaměstnanec například opije takovým zpŧsobem, ţe u něho nastal silnější účinek alkoholu, neţ by odpovídal běţné reakci lidského organismu na alkohol. 86 S odpovědností zaměstnance za škodu je spojeno jednání, kterým zpŧsobil škodu proti dobrým mravŧm. V kaţdém případě musí jít o jednání úmyslné. Toho se mŧţe dopustit zaměstnanec i tehdy, pokud jinak neporušil své právní povinnosti. Dobré mravy charakterizoval Ústavní soud jako souhrn etických obecně uznávaných a zachovávaných ZP odst Kottnauer, A., a kol.: Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu Praha: Leges, ZP odst Zákoník práce 2013, stručný komentář s dŧrazem na poslední změny převodní mŧstek k "velké" novele zákoníku práce z roku 2012, shrnutí změn v roce 2012 a k 1. lednu 2013, ANAG,

38 zásad, jejichţ dodrţování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby kaţdé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti ZP se zabývá výši poţadované náhrady škody, kde je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu oznámit tuto výši náhrady. Zákon ukládá tuto povinnost zaměstnanci oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, ţe škoda vznikla a prokáţe se, ţe za ni zaměstnanec odpovídá. "Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda musí být uzavřena písemně." 88 Dále dle 263 odst. 3 se zaměstnavateli ukládá povinnost, aby projednal s odborovou organizací jak výši poţadované náhrady škody, tak i obsah dohody o zpŧsobu její úhrady. Tato povinnost nedopadá na případy, kdy náhrada poţadované škody nepřesahuje částku 1.000,- Kč. Projednání s odborovou organizací jí dává moţnost vyjádřit své případné připomínky k projednávané věci. Nesplnění této povinnosti však nebrání zaměstnavateli v tom, aby své právo na náhradu škody uplatnil v soudním řízení. Podání ţaloby bez tohoto projednání však mŧţe mít pro zaměstnavatele nepříznivé dŧsledky v tom, ţe o případných námitkách proti uplatňované výši náhrady škody se dozví teprve v řízení před soudem. Tato skutečnost mŧţe mít vliv také při rozhodování soudu o nákladech řízení i úrocích z prodlení. 89 "Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit." Hŧrka, Petr, Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku: s podrobným komentářem, Olomouc: ANAG, odst Sborník III, str. 80, R 97/ ZP 38

39 8 ŠVARCSYSTÉM A NÁHRADA ŠKODY Pojem švarcsystém není v českém právu definován. Jedná se o pojem vyvinutý v praxi, na jehoţ vznik právní úprava reagovala aţ regulací ex post. Švarcsystém se nazývá podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Ten na počátku 90. let vymyslel zpŧsob, jak ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali pro Švarce pracovat na ţivnostenské listy a na dodavatelskou smlouvu. Státu se však tato metoda nezamlouvala a od roku 1992 tento zpŧsob zaměstnání zakázal. Švarcsystém mŧţeme zjednodušeně definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Jde tedy o zastřený pracovní vztah, tedy situace, kdy určitá osoba vykonává ekonomickou činnost pro jinou osobu, nicméně nikoli na základě pracovněprávního, ale jiného právní vztahu. 91 Právní jednání neboli zastřený pracovněprávní vztah nalezneme v NOZ v 551 a násl.. Tento uvádí podmínky pro platnost právního jednání. O něj nepŧjde, jestliţe bude chybět váţná vŧle osoby nebo jestliţe nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah právního jednání ani výkladem. Co bude vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloţí se podle úmyslu jednajícího, jestliţe byl takový úmysl druhé straně znám anebo musela-li o něm vědět. Avšak dŧleţité je ustanovení 555 odst. 2 NOZ. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Podle tohoto ustanovení se např. bude posuzovat vztah mezi zaměstnavatelem a osobou, která pro něj vykonává práci v závislé činnosti, a přitom si sjednali smlouvu podle ţivnostenského zákona. I kdyţ formálně nebude uzavřen pracovněprávní vztah, bude se tato činnost posuzovat podle ZP. Jedná se o zastřené právní jednání a ve většině případŧ o práci i na černo. ZP definuje znaky a podmínky závislé činnosti v 2 a v 3, kterou musí zaměstnanec vykonávat v pracovněprávním vztahu. Sjedná-li např. smlouvu podle ţivnostenského zákona a bude u zaměstnavatele pracovat se znaky závislé práce, jde o zastřený pracovněprávní vztah. Bude-li občan vykonávat pro zaměstnavatele činnost s uvedenými znaky podnikání, jedná se o podnikání, a měl by mít sjednánu podnikatelskou (obchodně) právní smlouvu, např. podle ţivnostenského zákona. Sjedná-li však tuto smlouvu a nebudou znaky podnikání naplněny, ale bude se jednat o závislou činnost ve smyslu 2 a 3 ZP, jedná se o zastřený pracovněprávní

40 vztah. I kdyţ bude uzavřena podnikatelská smlouva, budou se právní dŧsledky posuzovat v pracovněprávní oblasti. To znamená, ţe mŧţe být i dodatečně vyměřena daň z příjmŧ, zaloţena povinnost k odvodŧm na zdravotní a sociální pojištění apod. Zaměstnavateli i zaměstnanci mŧţe pak inspektorát práce uloţit pokutu. Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, pokud strany vadu dodatečně nezhojí. Např. smluvní strany zaměstnavatel a zaměstnanec mohou napravit dodatečným písemným ujednáním dohodu o dočasném přidělení zaměstnance podle 43a ZP. Nemohou však např. dodatečně napravit a sjednat zkušební dobu písemně, neboť tato doba mŧţe být sjednána nejpozději v den nástupu do práce ( 582 NOZ). 92 Zpŧsobí-li škodu člověk, který má smlouvu podle zastřeného právního jednání, musí ji hradit v plné výši, protoţe není v pracovním poměru, tudíţ nemŧţe škodu hradit limitovaně, jako ji hradí zaměstnanec (dle ZP). Příklad: Pokladní v supermarketu nemá podepsanou pracovní smlouvu, ale pracuje na základě podepsané smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku jako ţivnostník. Pokud udělá pokladní škodu, neodpovídá limitovaně dle ZP, ale podle občanského zákoníku, čili musí nahradit škodu v plné výši. Od jsou všechny smlouvy, i ty, které byly dříve v obchodním zákoníku, obsaţeny v NOZ (s výjimkou pracovních smluv, které jsou stále upravené dle ZP). Podle 555 NOZ, se nepovaţují za platné smlouvy, které zastírají svŧj pravý účel. Takové jednání se posuzuje podle svého pravého účelu. Jestliţe dojde k uzavření smlouvy o dílo na typickou závislou činnost, bude smlouva posuzována jako smlouva pracovní. V případě sporu se bude moci zaměstnanec domoci, aby byla náhrada škody, kterou zpŧsobil, posuzována jako škoda zpŧsobená při plnění pracovních úkolŧ a bude tedy limitována

41 9 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI 9.1 Počátky právní úpravy pojištění Počátky právní úpravy pojištění odpovědnosti za škodu jsou logicky spojené s počátky pojišťovacího práva. Jiţ v římském právu se vyskytovala instituce tzv. collegia, tj. sdruţení osob za účelem vydělení škody v případě majetkové ztráty, známá je téţ smlouva Foebus nautikum a uvádějí se i jiné formy zajišťování, nicméně ţádnou z nich včetně těch, jeţ se vytvořily za feudalismu, nelze povaţovat za regulaci kvalitativně podobnou pojišťování v tom smyslu, jak jej chápeme v současné době Členění pojištění odpovědnosti Pojištění odpovědnosti za škodu poskytuje pojistnou ochranu pro případ, kdy dotyčný subjekt (právnická či fyzická osoba - aţ uţ podnikající či jako občan v běţném občanském ţivotě, či jako zaměstnanec v pracovně právních vztazích) odpovídá třetím osobám za škodu a je těmto subjektŧm, právnických či fyzických osobám, povinen takto vzniklou škodu uhradit. 94 Pojištění odpovědnosti za škodu lze členit podle mnoha kritérií: I. Dle právní závaznosti Pojistné produkty, jejichţ předmětem je vznik odpovědnosti za škodu pojištěného subjektu a s ním spojená povinnost uhradit takto vzniklou škodu. Zákonné pojištění Pojištění soukromá (smluvní) Zákonné pojištění vzniká bez uzavření pojistné smlouvy, na základě určité právní skutečnosti, stanovené danou právní normou. 95 V pojištění odpovědnosti za škodu v reţimu zákonného pojištění je v současné době uţ jediný druh pojištění, a to "Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání", jehoţ platnost je omezena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce Rebro, K.: Rímské právo súkromné.bratislava.1980, s Zárybnická. J., K. Schelle. Pojištění odpovědnosti za škodu ( historie a současnost), Key Publishing, zákon č. 40/1965 Sb. občanského zákoníku Zárybnická. J., K. Schelle. Pojištění odpovědnosti za škodu ( historie a současnost), Key Publishing,

42 Soukromá pojištění jsou právně upravena s účinností od zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě s tím, ţe pojistné smlouvy, které byly uzavřeny před účinností zmíněného zákona, se řídí tehdejší právní úpravou, tj. občanským zákoníkem v platném znění do II. Dle subjektu, jehož odpovědnost za škodu má být pojištěním kryta Jednotlivé pojistné produkty pro dané skupiny subjektŧ, jimţ jsou určeny, mají mnoho společného a to nejen co se týče právní závaznosti daných pojištění, rozsahu odpovědnosti, která je právně vymezena příslušnými právními předpisy, ale i rozsahem pojistného krytí v souladu s příslušnými pojistnými podmínkami. pojištění odpovědnosti za škodu podnikatelských rizik - pojištění odpovědnosti za škodu z provozu organizace včetně pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou vadným výrobkem - pojištění profesní odpovědnosti - pojištění odpovědnosti dopravce a zasilatele - pojištění odpovědnosti managementu - vedoucích podnikŧ, členŧ představenstva a dozorčí rady pojištění odpovědnosti za škodu občanů - pojištění odpovědnosti za škodu členŧ domácností - pojištění odpovědnosti za škodu občana z vlastnictví či drţby nemovitostí - pojištění odpovědnosti za škodu občana jako zaměstnance za škodu, kterou zpŧsobí svému zaměstnavateli III. Dle velikosti rizika, které má být do pojištění přijato - pojištění velkých rizik - pojištění středních rizik - pojištění malých rizik Zárybnická. J., K. Schelle. Pojištění odpovědnosti za škodu (historie a současnost), Key Publishing, Hradec,M. - V.Křivohlávek - J.Záryvnická.: Pojištění a pojištovnictví, Praha, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.,

43 9.3 Právní úprava pojištění odpovědnosti za škodu podle zákona o pojistné smlouvě Pojištění odpovědnosti za škodu, jako pojištění škodové, je zaloţeno na restitučním odškodňovacím principu, který je pojmově spjat se škodovým pojištěním. Účelem tohoto pojištění je, aby újma oprávněného, dotčeného subjektu byla poskytnutím pojistného plnění v pojištění odpovědnosti za škodu v souladu s příslušnými právními předpisy odstraněna. 99 S ohledem na dlouholetou praxi v pojištění odpovědnosti za škodu je nutno podotknout, ţe daná smluvní volnost není vyuţívána. Mnohdy se stává, ţe pojištěný nesplní své povinnosti, jeţ mu ukládá zákon a příslušné pojistné podmínky, o příčině vzniku škodné události nepodá vyčerpávající informace, a tak pojistitel nemá dostatečný podkladový materiál k tomu, aby rozhodl o právní nároku na náhradu škody a nároku na plnění z pojištění. 100 Vzhledem k tomu, ţe pojištění odpovědnosti za škodu je často spojeno s vlastnictvím věcí (nemovité věci, movité věci včetně dopravních prostředkŧ), pak toto soukromé pojištění zaniká se změnou vlastníkŧ této věci, není-li zvláštním právním předpisem, případně pojistnou smlouvou upraveno jinak. 101 Zákon tak výslovně umoţňuje, ţe je-li dán tzv. "věcný" pojistný zájem na zachování pojistné ochrany, pak je dŧvod k cesi závazkŧ na nového vlastníka movité věci či nemovité pojištěné věci s moţností obou smluvních stran svobodně se rozhodnout, zda a kdy takové pojištění vypoví. 102 Zvláštní právní úprava je věnována šetření škodné události v pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s poškozením na zdraví. Pojistitel je tak oprávněn zjišťovat údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti poškozeného. Nejde-li v daném případě o poškození na zdraví s následkem smrti, je třeba vyţádat si souhlas poškozeného. 103 Příslušná právní úprava v souvislosti se vznikem škodné události, stanoví pojištěnému i pojistiteli celou řadu povinností. Především se třeba, aby pojistiteli byly předány veškeré informace o vzniku, prŧběhu a příčině takto vzniklé škody, aby se pojištěný k této události pravdivě vyjádřil a poskytl pojistiteli veškerou součinnost při šetření této škodné události. 99 Bohman,L. - L. Dryjová. - M. Wawerová: Zákon o pojistné smlouvě. Komentář, Praha, Linde Zárybnická. J., K. Schelle. Pojištění odpovědnosti za škodu ( historie a současnost), Key Publishing, ust. 43 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě 102 Bohman,L. - L. Dryjová. - M. Wawerová: Zákon o pojistné smlouvě. Komentář, Praha, Linde ust. 43 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě 43

44 V řízení o náhradě škody je pak pojištěný povinen postupovat v souladu s pokyny pojistitele. 104 Zákon zde koncipuje postavení pojištěného jako účastníka pojištění, který má zákonné závazky, jejichţ porušení má za následek vznik nové sankční povinnosti pojištěného Právní úprava povinných pojištění podle zvláštních předpisŧ Rozdělení: Právní úprava povinného pojištění pro případ odpovědnosti za škodu zpŧsobenou závaţnou havárií Právní úprava pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla 9.5 Pojištění odpovědnosti zaměstnance Samozřejmě jako kaţdý druh pojištění má i tento pojistný produkt další specifické výluky z pojištění. K těm nejběţnějším patří škody, vzniklé při činnosti konané na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, dále škody vzniklé zanedbáním předepsané obsluhy či údrţby škody vzniklé schodkem na svěřených hodnotách, které je pracovník povinen vyúčtovat a škody, vzniklé vyrobením vadného výrobku nebo vadnou manuální prací při montáţích, opravách, úpravách a stavebních pracích. Samozřejmě jsou z pojistné ochrany u tohoto druhu pojištění (stejně tak jako i u pojištění jiných) vyloučeny škody, které zpŧsobí takto zaměstnanec svému zaměstnavateli poţitím alkoholických nápojŧ nebo poţitím jiných psychotropních látek nebo omamných látek Rizika obtíţně pojistitelná odpovědnost za škodu zpŧsobenou zářením všeho druhu a jadernými riziky odpovědnost za škodu zpŧsobenou provozem zvlášť nebezpečným odpovědnost za škodu vzniklou sesedáním, sesouváním pŧdy, erozí a v dŧsledku poddolování odpovědnost za škodu vzniklou na ţivotním prostředí 104 ust. 45 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě 105 ust. 16, odst. 4, zákona č. 37/2004 Sb, o pojistné smlouvě 106 Zárybnická. J., K. Schelle. Pojištění odpovědnosti za škodu ( historie a současnost), Key Publishing,

45 odpovědnost za věcnou škodu, vzniklou vadným výrobkem a vadně provedenou činností 9.7 Rizika obvykle nepojistitelná odpovědnost za škodu, zpŧsobenou pojištěnou osobou úmyslně odpovědnost převzatá nad rámec stanovenými právními předpisy odpovědnost za škodu zpŧsobenou osobám příbuzným, blízkým, společníkŧm v podnikání, spolupojištěným osobám odpovědnost za škodu, která je předmětem zákonného nebo povinného pojištění odpovědnost za škodu, která je předmětem pojištění v jiném pojistném produktu v reţimu dobrovolných pojištění rizika stávek, válek a občanských nepokojŧ Zárybnická. J., K. Schelle. Pojištění odpovědnosti za škodu (historie a současnost), Key Publishing,

46 10 "POJISTKA NA BLBOST" aneb pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu z výkonu povolání Jste-li zaměstnancem, kterému jsou svěřeny odpovědné práce, rizikové činnosti apod., které sebou přináší i moţné riziko vzniklých neúmyslných škod právě při plnění pracovní činnosti. Zaměstnavatelé se čím dál odhodlávají k uplatňování škod zaměstnance při jeho pracovní činnosti. Pro některá zaměstnání, v nichţ zaměstnanec podstupuje riziko vzniku nějaké škody na zboţí či sluţbách je dnes výhodné být pojištěn. V posledních letech se velmi rozšířilo sjednání pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli. Tím mŧţete být ochráněni proti případné povinnosti nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu penězi z vlastní kapsy. 108 Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli je pojištění, které umoţňuje nahradit zaměstnavateli nahodilou škodní událost, pokud ji pojištěný zpŧsobil jako zaměstnanec zaviněným porušením povinností při plnění pracovních (sluţebních) povinností, úkolŧ nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud za ni odpovídá v dŧsledku svého jednání nebo vztahu z doby trvání pojištění a pokud jeho odpovědnost vznikla výhradně podle ustanovení zákoníku práce. Zaměstnavatel má ze zákona nárok na náhradu vzniklé škody do výše 4,5 násobku prŧměrného měsíčního platu zaměstnance. 109 Pojišťovny nabízejí pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání poskytující krytí pro případ: škod na zdraví a usmrcení škod na věci zpŧsobené jejím poškozením nebo zničením 1. Obecná odpovědnost za škody zpŧsobené neobratností 2. Odpovědnost z nesplnění povinností k odvrácení škody, kdy zaměstnanec věděl o moţnosti vzniku škody, ale tuto skutečnost zaměstnavateli či vedoucímu pracovníkovi nenahlásil

47 3. odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách podléhajících vyúčtování 4. odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětŧ finanční škody Výluky, aneb, co pojišťovny nehradí: Ţádné pojištění není sjednáváno bez výluk a omezení. Nikdo, ani pojišťovny nevystavují bianco šek na cokoliv. Smlouvy (a hlavně pojistné podmínky) vţdy definují, co pojištěno je, a co nikoli. Některé výluky však mŧţou být pro řadu klientŧ překvapením, velice nemilých především v případech, ţe se o nich dozvídají aţ v okamţiku pojistné události. Výluky jsou definovány v pojistných podmínkách jednotlivých pojišťoven a kaţdá pojišťovna si je definuje po svém. Mezi nejtypičtější výluky, které nalezneme u všech pojišťoven, řadíme: - škody zpŧsobené úmyslně - ztráta svěřených předmětŧ - manko, schodek na svěřených hodnotách - vadou manuálních prací při montáţi, opravách a úpravách Většina pojišťoven rovněţ nekryje škody vzniklé z krátkodobého pracovního poměru (coţ je dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Podobný výčet výluk a omezení pojistného plnění nalezneme v pojistných podmínkách jednotlivých pojišťoven, které se skutečně vyplatí před uzavřením smlouvy dŧkladně pročíst. 110 Pojištění odpovědnosti zaměstnancŧ za škody zpŧsobené zaměstnavateli plošně nabízejí v 6 českých pojišťovnách: Česká pojišťovna ČSOB pojišťovna Generali pojišťovna Hasičská pojišťovna Kooperativa pojišťovna Triglav pojišťovna

48 Podmínky nabízeného pojištění se liší co do variant výše limitŧ pojištění, spoluúčasti klienta na výši škody rozsahu pojištění a při vnímání rizikovosti jednotlivých činností a povolání. Tyto parametry pak ovlivňují sazby pojišťoven a finální ceny pojistky. 111 Pojišťovna Limity pojistného Spoluúčast Územní platnost plnění pojistky Česká pojišťovna Kč 10%, 20% a 30% Svět Česká podnikatelská pojišťovna Kč 30% Svět ČSOB Pojišťovna Kč 25% Svět Generali pojišťovna Kč 10%, 33% nebo Kč Evropa Hasičská vzájemná pojišťovna Kooperativa pojišťovna Kč 10% nebo Kč Česká republika Kč 30% Svět Tabulka č. 1.: "Pojištění odpovědnost za škodu zpŧsobenou zaměstnavateli." Kalkulace pojistného První bod, který musíte na začátku kalkulace vyplnit je minimální poţadovaná pojistná částka. Zde je to omezené částkami minimální je a maximální částka je ,-Kč. Druhý bod je maximální akceptovatelná spoluúčast. Tato spoluúčast mŧţe být 10%, 15%, 25% a dokonce i 33%, někdy je uvedena pouze částkou. Další otázka, která mŧţe přijít je, zda řídíte firemní auto či nikoli. Nebo zda řídíte pracovní stroj. Poté je zajímá, jaká bude platnost. Zde si mŧţete vybrat ČR nebo Evropa. Nesmíme opomenout pracovní obor či zařazení. Kaţdé povolání je rozdílné

49 Pro ukázku jsem vybrala 2 zástupce. První bude sekretářka a druhý bude řidič z povolání. Nyní uvidíme rozdíly: 1. Povolání: Sekretářka, min. pojistná částka ,- Kč, maximální spoluúčast 15% Název společnost Pojistná částka Spoluúčast Roční pojistné KOOPERATIVA ,- Kč 10% 620,- Kč KOOPERATIVA ,- Kč 10% 720,- Kč HASIČSKÁ POJIŠŤOVNA ,- Kč 10% 506,- Kč ČSOB POJIŠŤOVNA ,- Kč 10% 762,- Kč ČSOB POJIŠŤOVNA ,- Kč 1.000,- Kč 1.079,- Kč 2. Povolání: Řidič z povolání, min. pojistná částka ,- Kč, max. spoluúčast 15% Název společnost Pojistná částka Spoluúčast Roční pojistné KOOPERATIVA ,- Kč 10% 2.200,- Kč ČSOB Pojišťovna ,- Kč 10% 2.594,- Kč KOOPERATIVA ,- Kč 10% 2.610,- Kč HASIČSKÁ POJIŠŤOVNA ,- Kč 10% 2.767,- Kč ČSOB POJIŠŤOVNA ,- Kč 1.000,- Kč 3.675,- Kč 113 Ve firmě, ve které pracuji jsem udělala prŧzkum u 115 zaměstnancŧ. Zjišťovala jsem, zda mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání a pokud ho mají, tak u které pojišťovny jsou pojištěny. Nakonec se ukázalo, ţe 15 % oslovených zaměstnancŧ nevědělo, ţe takové pojištění vŧbec existuje. Přes polovinu dotázaných je pojištěno u Kooperativy, coţ je výborný výsledek, protoţe pojišťovna Kooperativa je druhou největší pojišťovnou v České republice. Zde je znázorněn výsledek:

50 Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání 15% 3% 27% 55% Kooperativa Česká pojišťovna Generali pojišťovna ČSOB pojišťovna 50