G e o g r a f i e 42,5 45,5 37,5. 2 z 28
|
|
- Irena Valentová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mediteránní oblasti
2 G e o g r a f i e 42,5 45, ,5 2 z 28 5 oblastí (2 % s.l. / 1.2 % s.s.) rovnoběžka (S - více k pólům) Z, JZ pobřeží (V hranice = hory, jiný srážkový režim přechody - Kapsko, Austrálie) studené mořské proudy
3 G e o g r a f i e 1700 km pobřeží - 40 tis km km 5000 (izolovaně -7000) km 2500 km členitá geomorfologie Středomoří (max. Španělsko, Turecko, Maroko, Itálie) nejsouvislejší porosty: Kalifornie 3 z 28
4 Mediteránní čeleď Frankeniaceae 4 z 28
5 5 z 28 H l a v n í f a k t o r y
6 K l i m a mírné, vlhké zimy x teplá, suchá léta, meziroční fluktuace srážky: pokles k obratníkům + stoupá nerovnoměrnost vliv oceánu (vyrovnávání) - Středomoří nejkontinentálnější ( nejmediteránnější : J Pyrenejský pol., J Řecko, Sicílie, Kréta) 6 z 28 vliv nadmořské výšky
7 K l i m a 7 z 28 Evropa - mediteránní klima s.s. (vzácně - pobřeží): min. 65% srážek v zimě léto pozvolný nástup úhrn mm rychlý konec (bouřky) průměr teplot v zimě: pod 15 C hodin pod 0 C - méně než 3 %
8 K l i m a mediteránní podnebí: pliocén/pleistocén S polokoule zalednění, J málo změny podnebí - dynamika vegetace x stáří sklerofylních typů: až 40 mil. (preadaptace) 8 z 28 (Ceratonia, Myrtus, Olea, Nerium)
9 K l i m a Olea europea 9 z 28 Quercus ilex
10 P ů d y mozaika (různé stáří i erozní cykly, není dominantní typ) typická - terra rosa (Fe) (reliktně mimo mediterán - Krym, Podunají) terra fusca (více jílu) nepříznivá struktura, chudé (N, P), ph, (nejúrodnější - Chile) náchylné k erozi, vysychání rozdíly Austrálie + Kapsko vs. ostatní dekompozice pomalá (zimní teploty, letní sucho, metabolity listů, C/N poměr) JV Evropa + Kalifornie - hadce 10 z 28
11 P ů v o d b i o t y S polokoule + Chile: neotropická terciérní flóra část: temperátní arkto-terciérní flóra ostatní - jen tropické typy reakce na mediteránní klima: - vyhynutí - preadaptace (sklerofylie, změna fenologie) - reliktní stanoviště - migrace - adaptivní radiace (fragmentace, změny mořské hladiny) změny ve složení společenstev (dominanty, fenologie, nové adaptace - opylovači, herbivoři, ) 11 z 28
12 A d a p t a c e sucho, požáry, chudé půdy Životní formy: chamaefyty geofyty, terofyty Lithops Jancaea Listy: sklerofylie (kutikula, vosky, malé+zanořené průduchy, dlouhověké) sukulence (Aizoaceae) orientace - natáčení (Arctostaphylos, Leucospermum, Eucalyptus) odění (Leucadendron) letní opadavost listový dimorfismus (Phlomis) silice (x predace, výpar) CAM metabolismus poikilohydrie (Gesneriaceae) 12 z 28 Phlomis
13 A d a p t a c e Kořeny: dimorfismus kořenů (Eucalyptus marginata) poměr nadzemní / podzemní biomasa (Chile < Evropa < Austrálie) symbiozy, N-fixující bakterie proteoidní kořeny parazitismus, masožravost 13 z 28 Nuytsia floribunda Roridula
14 A d a p t a c e Požáry (20-30 let): menší kompetice, živiny, fragmentace obrážení (Kalifornie - 50%), velké kořen. hlavy Pinus, Quercus coccifera, Eucalyptus klíčení semen (dlouhá životnost, dormance) výhradní kvetení 14 z 28 Leucadendron platyspermum Banksia
15 D i v e r z i t a Oblast Počet druhů Endemismus Kalifornie % Chile % Středomoří % Kapsko % JZ Austrálie % Důvody bohatosti: přechod tropy - mírný pás, migrace různorodý reliéf (výjimka - Austrálie), pohoří (návětrná / závětrná strana) geologie - různé stáří, typy půd různé stáří bioty opylovači (Kapsko) vliv člověka (různá sukcese, introdukce) 15 z 28
16 E n d e m i c k é č e l e d i (Aphyllanthaceae) Drosophyllaceae Aphyllanthes monspeliensis 16 z 28 Drosophyllum lusitanicum
17 E n d e m i c k é č e l e d i Penaeaceae (7/23) Grubbiaceae (1/3) Roridulaceae (1/2) Geissolomataceae (1/1) 17 z 28
18 E n d e m i c k é č e l e d i Cephalotaceae Cephalotus follicularis 18 z 28
19 V e g e t a č n í t y p y vždyzelené lesy - listnaté (původní) - jehličnaté (původní nejspíše jen extrémní stanoviště + hory) vysoké křoviny (občas původní) nízké křoviny (sekundární) travinné a polopouštní formace (původní jen v nejaridnějších oblastech) 19 z 28
20 L i s t n a t é l e s y dnes max % doubravy Q. ilex Q. suber 20 z 28 Q. coccifera
21 L i s t n a t é l e s y doprovodné keře liány Laurus nobilis Viburnum tinus Smilax aspera 21 z 28 Arbutus Pistacia
22 J e h l i č n a t é l e s y bory Pinus pinaster Pinus pinea Pinus halepensis 22 z 28 Abies Cedrus
23 V y s o k é k ř o v i n y macchie (Středomoří), fynbos (Kapsko), chapparal (Kalifornie), matoral (Chile) mallee (Austrálie) odlesnění a pastva 23 z 28
24 V y s o k é k ř o v i n y dominanty Cistaceae Fabaceae Euphorbiaceae Chamaerops 24 z 28 humilis Erica arborea
25 N í z k é k ř o v i n y garigue, phrygana geofyty, terofyty Lamiaceae Chamaerops humilis 25 z 28
26 P ř e c h o d y v e g e t a c e Úživné půdy Chladno Savanovitá společenstva Jehličnaté a opadavé lesy Sucho Opadavé keře Sukulenty Vždyzelené sklerofylní keře Vždyzelené lesy Vlhko Vřesovcovitá společenstva Chudé půdy 26 z 28
27 N e p ů v o d n í d r u h y Acacia Eucalyptus Agave Opuntia 27 z 28
28 P o d i v n o s t i Cynomorium coccineum 28 z 28 Hydnora africana
29 29 z 28 Rozkvetlý mediterán...
Temperate broad-leaved evergreen forest Středozemní tvrdolisté lesy Etéziová/ tvrdolistá vegetace
Temperate broad-leaved evergreen forest Středozemní tvrdolisté lesy Etéziová/ tvrdolistá vegetace macchie (maquis) fran., matoral špaň., šibljak chorvat., chaparal S Am., fynbos/ veld J Afr., mallee Austr.
VíceTvrdolistý. biom. Mediteránní ekosystémy Etésiová vegetace
Tvrdolistý biom Mediteránní ekosystémy Etésiová vegetace Jsou to ekosystémy s dominujícími vţdyzelenými keři a sklerofylními stromy. Rostliny jsou adaptované na suché léto a chladné vlhké zimy. Charakter
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VíceMístní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi
Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze, vzdálenosti od oceánu, charakteru
VíceGlobální cirkulace atmosféry
Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu Ochlazený
VíceBiomy světa. terestrické sladkovodní mořské
Biomy světa terestrické sladkovodní mořské Terestrické Klima na zemi tundra tajga opadavý les temperátní travinné ekosystémy pouště savany tropický les Klima Sluneční konstanta1390 W m -2 Tundra Klima
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,
VíceGeografické vymezení. 1/5 plochy souše. 20-30(40) o z.š. (s polopouštěmi 1/3)
Geografické vymezení 20-30(40) o z.š. 1/5 plochy souše (s polopouštěmi 1/3) 1 Klasifikace pouští There is no simple criterion by which the desert may be recognised and defined in either geographical or
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry mořské
VíceDalší fotografie k prezentovaným druhům a další informace naleznete na stránkách. http://flora.upol.cz/
Masožravé rostliny Další fotografie k prezentovaným druhům a další informace naleznete na stránkách http://flora.upol.cz/ Portál České Flóry edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269 Informační
Více, Brno Připravila: Hana Habrová. Přírodní poměry tropů
12. 5. 2011, Brno Připravila: Hana Habrová Přírodní poměry tropů Definice tropů strana 2 Geografické vymezení - tropy oblastí mezi obratníky (tj. 23 27 SŠ a JŠ). - slunce zde stojí dvakrát v roce (na obratnících
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceATMOSFÉRA. Podnebné pásy
ATMOSFÉRA Podnebné pásy PODNEBNÉ PÁSY podle teploty vzduchu rozlišujeme 3 základní podnebné pásy: Tropický podnebný pás (mezi obratníky) Mírný podnebný pás Polární podnebný pás (za polárními kruhy) PODNEBNÉ
VíceBIOSFÉRA TEST. 1. Rozmístění vegetace na Zemi závisí hlavně na: a) zeměpisné šířce b) počasí c) rozložení pevnin a oceánů d) nadmořské výšce
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Kateřina Haganová MGV_Z_SS_1S1_D20_Z_FYZGEO_Biosfera_T Zeměpis Fyzická geografie Biosféra BIOSFÉRA TEST 1. Rozmístění
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceLekce 5C Biotické složky prostředí
1 Lekce 5C Biotické složky prostředí 1. živočichové (ochranné mechanismy rostlin, role zvířat v životních cykles rostlin, vliv velkých býložravců), 2. lesní společenstvo (koncepce společenstva, struktura
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceFlorogeneze. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Florogeneze Vít Joza joza@zf.jcu.cz Květena území květeny různých území nejsou shodné a mají různou míru odlišnosti, a to jak v počtu taxonů, tak soubor různých geoelementů (= geografických elementů) výsledek
VíceIntertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule) http://www.reportingclimatescience.com/wp-content/uploads/2016/05/itcz-across-pacific-ocean-800x600.jpg
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA Mgr. Iva Švecová ŠPANĚLSKO geografické vymezení výhodná poloha mezi Středozemním
VíceBIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí
BIOSFÉRA BIOSFÉRA živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí Tropické deštné lesy rozšíření: rovníkový (ekvatoriální) pás mezi 10 s.š. - 10 j.š.?
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceAnalýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech
Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném
VíceMartina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod.
SVĚTOVÉ BIOMY 4. přednáška Populace Ekosystém Populace Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceATMOSFÉRA. Plynný obal Země
ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne
VíceFormy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
VíceBIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)
BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/ TROPICKÝ DEŠTNÝ LES TDL má ze všech geobiomů největší biodiverzitu
VíceZákladní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace
Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceŤ Ě š ú ú š ů ú ú š ú ú š ú š ú Ý š Ř Ý š š ů ů š ů š ů ú š
Ť Ěú Í Í Ý š š š š ú š š ú ú ů ú ů ú Ť Ě š ú ú š ů ú ú š ú ú š ú š ú Ý š Ř Ý š š ů ů š ů š ů ú š Ť Ě Í ů š š š ů š š ů ů ů š ú ň ů ň ú š š Ě Í ú ú š ú ů ů ů ů ú ů š š ú ů ů ů ů ů š ú š ů ů ú š ů š ú š
VíceTundra a alpínské vysokohoří
Tundra a alpínské vysokohoří Zonální tundra vs. alpínské vysokohoří Extrazonální výskyt tundry arkto-alpínská krkonošská tundra Geografické rozšíření zonální tundry Ekoton jehličnaté tajgy (kontinentální
VíceVegetace Evropy 2. Mediteránní oblast, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU
Vegetace Evropy 2. Mediteránní oblast, verze 27. 9. 2016 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU Vymezení mediteránní oblasti Areál pěstování Olea europaea subsp. europaea Mayer 1984, Wälder
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceBIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014
VíceBIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)
BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/ Biosféra biosféra je celoplanetární ekosystém Země, který vyjadřuje
VíceUžitkové rostliny VIII. Vít Grulich
Užitkové rostliny VIII Vít Grulich Elastomery Vytvářejí polymery, vyznačující se elasticitou nebo termoplasticitou Zpravidla součást latexů koagulace Dnes rozšířené syntetické náhražky Zásadní význam má:
VíceBIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí
BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceEkosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích
Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceIntrodukce lesních dřevin
Genetika a šlechtění lesních dřevin Introdukce lesních dřevin Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním
VíceCO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
VíceKorespondenční soutěž Tajemství lesů
Korespondenční soutěž Tajemství lesů I. kolo Kategorie MLADŠÍ Tým: Škola: Třída: 1. Co je to les? Vysvětlete vlastními slovy. 2. Lesy ve světě. V závislosti na různých podmínkách (podnebí, hydrologické,
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceSpolečenstva rostlin
Společenstva rostlin Společenstvo populace živých organismů v daném prostoru a čase, které spolu vzájemné interagují společenstvo rostlin (fytocenóza) populace rostlin daného stanoviště (mono- a polycenóza)
VíceRegionální geografie světa Zdeněk Máčka
Regionální geografie světa Zdeněk Máčka Přednáška 2 AFRIKA KLIMA Klimatické faktory kontinentu! Geografická poloha! Tvar kontinentu! Orografické poměry! Rozložení tlakových útvarů! Mořské proudy! Blízkost
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Vícemateriál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_07
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceKameny a voda. Geobotanika
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Geobotanika Mgr. Irena Žáková březen 2014 FYTOGEOGRAFIE Vědní obory všeobecné
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceInterakce oceán atmosféra
Interakce oceán atmosféra Klima oceánů a moří těsná souvislost mezi hydrosférou a atmosférou atmosférické pohybové systémy ovlivňují povrch oceánu vlněním, dodávkou vody ze srážek, změnou salinity oběh
VíceCZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceÍ ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť
Ž Ž Ž Ř Ř Í ť Í Í Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť ň Ž Ť Ž ž ť Ž Ž ť Ž ž ť Ž ť Í ž Ž Ž Ů ť Ž ž ž Ž ť ť Ž ť ť Ž Ž ť ž ž ž ť ť ž ž ť Ž ť Ž ž ť ť Í Ž Ž Ž ť Ž ť Ž ž Ž Í Ž Ž ž Ž Ů Í ť Ž Í ť Í Í Ž Í Č Č ž
VíceEkologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav
10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový
VíceMasožravé rostliny 4 řád Ericales
Masožravé rostliny 4 řád Ericales Adam Veleba (184653@mail.muni.cz) Prezentace určena pro potřeby předmětu Bi9630 Masožravé rostliny Není-li uvedeno jinak, jsem i autorem fotografií. Ericales masožravé
VíceŽivotní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové stupně.
Stránka č. 1 z 9 Biosféra - tvoří ji všechny živé organismy naší planety (mikroorganizmy, rostliny, houba a živočichové) Za horní hranici biosféry považujeme výšku asi 11 km nad zemským povrchem, dolní
VíceZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.
ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. Pohyby Země Země vykonává tyto pohyby: otáčí se kolem své
Víceú ř ů ů ž č č ř ů ř Í řď č ř ž ů žď ž ů ů ř ú Š š ů č č šť ž ř č ř ú ž ř ň ňů ň ňů ň Ý ňů ň
Č Ž č ř Í É Ú š č ž Í ř č ž ř ž ů ž ů ď š Ž Ž ú ř ů ů ž č č ř ů ř Í řď č ř ž ů žď ž ů ů ř ú Š š ů č č šť ž ř č ř ú ž ř ň ňů ň ňů ň Ý ňů ň Ý Í ř ř ňů ňů ž š řď č ž ž ž ř ž č ú ď Ž ž ř ř ď ž ž č ř č ř ř
VíceEKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)
1. Úvod 2. Klima 3. Biomy EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ) 1. ÚVOD otázka: Proč taxon XY je/není v oblasti A? odpověď: a) ekologické příčiny, b) historické příčiny
VíceEKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření
EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VíceEkologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA KLIMA, BIOMY USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze,
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální ekosystémy 2. 12. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz biosféra = oživená vrstva = biogeografie = ekologie= ekosystém = akvatické ekosystémy: marinní: a.,b...,
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VícePodnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY
* Podnebí, rostliny a ţivočichové 5. třída ZŠ BŘEŢANY Podnebí Podnebné pásy Jak uţ víte z učiva přírodovědy, planeta Země nemůţe být Sluncem ohřívaná stejně po celém povrchu. Podle mnoţství dopadajících
VíceProdej rostlin. Informace a domluva o prodeji: Ing. Tomáš Bárta, zámecký zahradník v Lysicích zahradalysice@brno.npu.cz tel.
Prodej rostlin Rostliny jsou vypěstovány v našich klimatických podmínkách, takže mají vyšší odolnost pro naše podnebí, než rostliny z dovozu. Prodáváme zdravé, ošetřené rostliny větších velikostí, vhodné
VíceŤ š Í š Č Ť š ň š ň š Í š ť š š š Ť Ť š Ť š ň š š Ť Ť š š š Č Ť š š š š Č ť š š Ú Ť š Ť š Č Ť ň ň Ť š
Ě ň š Ť š Ť ň ň Ť š Ť ň Ť š š Ť Ť Ť Ť š Ó š š Ť Ť Ť ň š Ť š Ť š Ť š š ť ň Ý Ť Ť ď š š Ť Ť Ť ú š Ť š Ť Ť š š Ž ť Ť Ť š Í š Č Ť š ň š ň š Í š ť š š š Ť Ť š Ť š ň š š Ť Ť š š š Č Ť š š š š Č ť š š Ú Ť š Ť
VíceProjevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
Víceš ř ž ů ř š ů ř Ž ř é Č ř ř ú Č ř ř ř é Č ř é ý é ýš ú Ť ý Í Ž Ž ú ú ň é ř Ž ř ů Ž ú ř Ž Ž ř ů ú ú Ž Ž ů ř é Č é é ž š é é ž š ř ř ř
Í ý é ř ž ů š ř ý ý Č é ý ň š Č Č Ž Č ú é š é ý Š Í ř Ž ř Č Č ř ý ú Ž é ý š Ž ř é Č Ý ú ř é ý Ž Č ř ř é š ř ž ů ř š ů ř Ž ř é Č ř ř ú Č ř ř ř é Č ř é ý é ýš ú Ť ý Í Ž Ž ú ú ň é ř Ž ř ů Ž ú ř Ž Ž ř ů ú
VíceÚ é ý ú š š š š é é ý é ú ť é ý ú Ó ú š Ž é š é ý ý ů ý é ý ý ů š ý é
ú Š Š š ý š é š š Ř ý š é ý šť Ú é ý ú š š š š é é ý é ú ť é ý ú Ó ú š Ž é š é ý ý ů ý é ý ý ů š ý é ý ú Š Š š ý š é š š é é ů ý ý ý ť Š š é é é é é ý é ý ý é é ý ů ú Š ý é ň ý š ý ý ď Š ý ď š šš Ř é ý
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VíceZeměpisná olympiáda 2011
Zeměpisná olympiáda 2011 Kategorie A okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Práce s atlasem 1. Jak jistě víš, většina sopek na Zemi se nachází v blízkosti rozhraní
VíceZákladní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE
Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí ČR Počasí roku 2009 a posledních desetiletí Oteplování
VícePodnebí:.. Počasí: lokalizace sluneční svit teplota zajímavost. Tropický podnebný pás. Subtropický podnebný pás. Mírný podnebný pás
1. PODNEBÍ i POČASÍ významně ovlivňují život na Zemi. Oba tyto pojmy pojmy souvisí s atmosférou a stavem ovzduší. Definujte vlastními slovy tyto pojmy. Podnebí:.. Počasí: 2. Podnebí na Zemi můžeme rozdělit
Vícež ř ž é ň ž šš ř ň ř ř č é é ř é ž é ř šř š š ř ř č é š é é ř é č č é ř é č é ř
ř ů ú ř ž é é é é ř č ú ř č é ž ň ň ž é ř é ř é ř č ř é č é é ř É Á Á Í Á É Ý Í Ů Š Á Ž Ě Ý É Á Ř Ý ž ř ž é ň ž šš ř ň ř ř č é é ř é ž é ř šř š š ř ř č é š é é ř é č č é ř é č é ř č ř ž é č ř ř ř é č é
VíceV H L U B O K É N A D V L T A V O U J A N H E N D R Y C H
S T U D I E P É Č E A K O N Z E R V A C E P A R K U N A P O D S K A L S K É L O U C E V H L U B O K É N A D V L T A V O U S O H L E D E M N A P R O V O Z G O L F O V É H O H Ř I Š T Ě A Z Á J M Y P A M
Víceř ž ř š úč é ř š š č é é ř ř č ř š é Ž é č č Ž ř Í č š Ž š č ř Ž é é ŮŽ č ůž ř č š é ů é é ř Ž ř č ř ř š š Ž č šš č č Ž é š ů ů Ž č é č č ó č ř č ř č
úč éř š ú é šť Í ř é č é Úč Ž ú š Š ž ř Ž ú úč ř ž ř š úč é ř š š č é é ř ř č ř š é Ž é č č Ž ř Í č š Ž š č ř Ž é é ŮŽ č ůž ř č š é ů é é ř Ž ř č ř ř š š Ž č šš č č Ž é š ů ů Ž č é č č ó č ř č ř č ř Ž
VíceEkologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie)
Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie) Součásti vztah organismů a prostředí vývoj, vzájemné ovlivňování, současnost životní niky organismů zdroje pro organismy organismy
VíceCHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY (OVZDUŠÍ):
Celý slide přepsat jako zápis do sešitu. CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY (OVZDUŠÍ): SLOŽENÍ VZDUCHU: VZDUCH JE SMĚS PLYNŮ: 1. DUSÍK (N2) JE HO NEJVÍCE, 78 % 2. KYSLÍK (O2) DRUHÝ NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ PLYN, 21 % (K
VíceJIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceŠ é é ě š Ž Ž ě é ň ě š ň š é é š Š é ě š Š ě ě Ž ů ů ě ě ž Ů ů ě ý Š é é ě š Ž ě é ň ě š š é š Š Š é ě š Š ě ě Ž ů ů ě ě ž Ů ů ě ý š š ý é š ý Í ň é
Š ě ě é ů é ě ě š ů ý ú ů ě ě š ů š šš é é ě š ý ě ě š ů ě ě ú é ě š ě ž ě ě š ě ě š š ý Í Ž ě š š Ž š š ý ú ě ů ň é ú ě ě š ě ě Ú š ě ě é š Ž ů ě Š šš é é ě š ý ě ě š ě Ž š é ň ě ě Í ě š š é é é š ý š
Více