Porovnání hodnocení uchazeče o zaměstnání studenty andragogiky a psychologie s ohledem na věk uchazeče

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA FILOZOFICKÁ FAKULTA OBOR ANDRAGOGIKA A PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Porovnání hodnocení uchazeče o zaměstnání studenty andragogiky a psychologie s ohledem na věk uchazeče SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU APLIKOVANÁ SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Vypracovali: Miroslava Papajiková, Lenka Pařízková, Michaela Schwanková, Petr Vejsada LS 2012/2013 NMgr1 1

2 Obsah Úvod 1 Metodologie 1.1 Cílová skupina 1.2 Validizace dotazníků Ověření konstruktivní validity dotazníku 1.3 Složky dotazníku Přizpůsobení proměnných Orientační faktorová analýza 1.4 Oprávněnost užití parametrických testů 2 Vyhodnocení 2.1 Co rozhoduje o pozvání fiktivního uchazeče k pohovoru? 2.2 Které položky ovlivňuje prezentovaný věk uchazeče? 2.3 Srovnání obou skupin studentů 3 Závěr 4 Soupis bibliografických citací 5 Přílohy 2

3 Úvod Stárnutí populace je procesem, který bývá spojován s úspěchem moderní společnosti. Osoby starší padesáti let tvoří významnou skupinu nejen v populaci České republiky, nýbrž na celém světě. Z výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2011, vyplývá, že senioři (věk 65 a více let) tvoří 16 % populace ČR. Budeme-li chtít do této skupiny zahrnout již osoby starší 50 let, je tento poměr ještě vyšší a zaujímá celých 36 % (Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2011). Skutečnost, že senioři jsou nezanedbatelnou skupinou obyvatelstva ČR, jsme však neobjevili až my v rámci naší seminární práce. Jedná se totiž o problematiku, o kterou se zajímají jak neziskové nestátní organizace, různá občanská sdružení, tak i stát již delší dobu. V této souvislosti jsou zjišťovány, zkoumány, posuzovány, nabízeny různé návrhy, jak generaci starších lidí zapojit do občanského života, jak vyřešit jejich sociální situaci, zda je možné je zaměstnat, jak a kde, jak využít jejich znalostí, schopností a zkušeností. My jsme se v naší seminární práci zaměřili na oblast zaměstnávání těchto lidí. V současnosti (zejména vlivem celosvětové ekonomické krize) mají někteří zaměstnavatelé tendenci zaměstnávat univerzálního pracovníka. Tedy takového člověka, který bude mít odpovídající kvalifikaci, schopnosti, znalosti, dovednosti a zkušenosti, bude dostatečně flexibilní, bude reagovat na aktuální situaci vývoje v daném oboru, ve kterém pracuje. Pokud možno nebude mít rodinu, aby prakticky mohl být plně k dispozici zaměstnavateli. Ovšem některá z těchto kritérií starší lidé ani splňovat nemohou. Může to být zapříčiněno jejich znalostmi, schopnostmi (např. pracovat s moderní informační a komunikační technologií), jejich zdravotním stavem apod. Na druhé straně mohou však starší lidé znamenat pro zaměstnavatele významný zdroj zkušeností a cenných rad, zaměstnanecká loajalita, menší fluktuace a psychická vyzrálost. Sociologický výzkum 50+ Aktivně, který realizoval Respekt institut, o.p.s., poukazuje na fenomén ageismu, tedy diskriminace podle věku. I když dle výzkumu provedeného v roce 2010 personalisté přímou diskriminaci osob starších 50 let na trhu práce nepotvrzují, poukazují však na přetrvávající skrytou diskriminaci. Ta se objevuje zejména ve formulaci samotné nabídky práce, která je více méně předurčena určité věkové skupině (př. jazykové znalosti, znalosti IT, zdravotní kondice apod.). Uchazeči starší 50 let jsou tak často nuceni akceptovat horší práci a nižší finanční ohodnocení (Bočková et al., 2011). V naší seminární práci jsme se tímto výzkumem nechali inspirovat a pokusili jsme se simulovat situaci, kdy se o zaměstnání uchází osoba určitého věku. Záměrně se u každého respondenta mění právě věk uchazeče. Chceme tak zjistit, zda věk uchazeče je právě tou charakteristikou, která uchazeče diskvalifikuje při výběru na konkrétní pozici. Současně jsme náš výzkum zacílili na skupinu osob, které mají nebo budou mít práci s lidmi takříkajíc v popisu práce, tedy na studenty oboru psychologie a studenty oboru andragogika a personální řízení v České republice. Z našeho pohledu se jedná o skupinu respondentů, kteří by měli být schopni uvědomit si nejen negativa, ovšem hlavně pozitiva, která zaměstnávání osob starších 50 let mohou pro zaměstnavatele představovat. Cílem této seminární práce je zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v posuzování uchazečů o práci ve věku nad 50 let mezi studenty andragogických oborů a studenty oboru psychologie. Hlavní zkoumanou závisle proměnnou je respondentovo rozhodnutí, zda pozvat či nepozvat fiktivního uchazeče o práci k pohovoru. Dílčím cílem pak je zjistit, jakým způsobem studenti obou oborů vnímají a hodnotí starší uchazeče o práci a v jakých charakteristikách se případně projevují největší rozdíly. 3

4 1 Metodologie Výzkumnou metodou jsme zvolili metodu sémantického diferenciálu. Mezi hlavní výhody této metody se řadí následující: 1. je vhodná a často používaná k měření postojů, 2. uvádí se u ní dobrá validita a vysoká test-retest reliabilita (Janoušek, 1988), 3. jakožto metoda původně vyvinutá pro měření konotativního významu pojmů (Osgood, 1957) se dobře hodí pro zjišťování nevědomých nuancí v postojích a nevědomých asociací, 4. poskytuje velké množství dat při relativně malé zátěži respondenta. Posuzovaným pojmem je kandidát, uchazeč o práci. Pojem je v této práci definován (vyjádřen) motivačním dopisem uchazeče. Během konstrukce dotazníku jsou dvojice adjektiv volené tak, aby vystihovaly vlastnosti, vztahující se k zaměstnatelnosti. Nepoužíváme primárně Osgoodovy kategorie (hodnocení, síla, aktivita), i když většinu našich adjektiv lze do těchto kategorií zařadit. Nejvíce položek je zařazeno v kategorii hodnocení. Hodnocení je též podle Ferjenčíka (2010) přisuzován u sémantického diferenciálu největší význam a nejčastěji se s ním pracuje. Minimalizace vlivu nežádoucích proměnných jsme docílili následujícími způsoby: 1. eliminace respondent dostává o uchazeči relativně málo informací. Každá informace může mít podstatný vliv na respondentovy odpovědi. Bylo třeba nalézt kompromis mezi množstvím intervenujících informací a celistvostí podnětu. Rozhodli jsme se pro takový kompromis, kdy respondentovi prezentujeme motivační dopis bez životopisu; 2. zkonstantnění všem respondentům prezentujeme tentýž průvodní dopis. Liší se jen věkem uchazeče; 3. distraktor informace, že uchazeč je nekuřák. V průvodním dopise se tak vyskytují dvě informace, na které by se personalista neměl ptát. 1.1 Cílová skupina Cílovou skupinou jsou zvoleni studenti bakalářských a magisterských studijních programů v oborech psychologie a andragogika a personální řízení v ČR. Způsob výběru respondentů byl realizován následovně: respondenti byli vyzváni k participaci oslovením pomocí hromadných ů a výzev v příslušných studentských skupinách na sociální síti Facebook s prosbou, aby tuto naši výzvu šířili dál. Jednalo se tedy o metodu snow-ball samplingu. Osloveni byli členové privátní skupiny "Studenti psychologie" a skupiny "Účastníci výzkumu" na sociální síti Facebook. Studenti Andragogiky byli osloveni v privátní facebookové skupině Andragogika. Celkem se experimentu zúčastnilo 117 probandů, přičemž úplných dotazníků jsme získali 77, tedy 66 %. Někteří probandi vyplnili pouze demografické údaje a dále v účasti experimentu nepokračovali. U osmi probandů chybí malé množství položek. Tyto případy jsme do výzkumu zařadili v rozsahu, v jakém to bylo možné. Počet alespoň částečně využitelných dotazníků je tedy celkem 85. Celý soubor tedy tvořilo celkem 85 jedinců (z toho 71 žen, 14 mužů), výzkumu se zúčastnilo 35 studentů andragogiky (z toho 29 žen, 6 4

5 mužů), 31 studentů psychologie (z toho 26 žen, 5 mužů) a 21 z kategorie ostatní (z toho 18 žen, 3 muži). Kategorii ostatní tvoří respondenti, kteří nestudují ani andragogiku ani psychologii, nebo ti, co studují současně andragogiku i psychologii (tab.1). Dva probandi, kteří uvedli, že studují současně andragogiku i psychologii, byli ve výše uvedeném popisu zahrnuti jak mezi studenty psychologie, tak mezi studenty andragogiky. Pro účely zkoumání vlastností testu je využíváme (N=85), pro účely srovnání studentů andragogiky se studenty psychologie je však vyřazujeme. Ke srovnání nám tedy zbývá 33 studentů andragogiky a 29 studentů psychologie. Z hlediska věku a pohlaví jsou jinak obě skupiny (studentů andragogiky a studentů psychologie) srovnatelné. Histogram věku probandů je uveden v Příloze C. min 1st quartil medián mean 3rd quartil max standard deviation Věk celkově Věk celkově ženy Věk celkově muži Věk andra Věk andra ženy Věk andra muži Věk psycho Věk psycho ženy Věk psycho muži Věk ostatní Věk ostatní ženy Věk ostatní muži tab Validizace dotazníků Pro validizaci dotazníku bylo třeba ověřit, zda prezentovaný věk uchazeče skutečně ovlivňuje odpovědi respondentů. Za tímto účelem byl respondentům prezentován text dvou verzí průvodního dopisu, které se liší pouze věkem uchazeče. Respondentům byl prezentován dopis uchazeče ve věku 27 nebo 52 let. To bylo zajištěno programově pseudonáhodným generátorem, který volí věk 27 nebo 52 let s pravděpodobností 0,5. Počet administrovaných dotazníků by tak měl být v obou verzích přibližně stejný. Další validizací je první položka sémantického diferenciálu dvojice pojmů mladý/starý. Validizace spočívá ve zkoumání korelace této položky s prezentovaným věkem uchazeče. 5

6 Další funkcí této položky je působit na respondenta tak, aby si lépe uvědomil prezentovaný věk uchazeče ještě předtím, než začne odpovídat na ostatní položky Ověření konstruktivní validity dotazníku Nezávisle proměnnou v našem experimentu je věk fiktivního uchazeče o práci. Prezentovali jsme buď věk 27 let (ve 41 případech) a věk 52 let (ve 44 případech). K ověření toho, zda si probandi věku všimnou, jsme použili hned první položku sémantického diferenciálu - antonyma "mladý/starý". Předpokládali jsme, že u 27 letého uchazeče se probandi budou přiklánět na stranu "mladý" a u 52 letého na stranu "starý". To se ve všech případech nepotvrdilo. Uchazeč ve věku 27 let byl ve čtyřech případech vnímán jako starý. Ve třech případech byl uchazeč ve věku 52 vnímán jako mladý. Pro ověření, zda prezentovaný věk uchazeče má skutečně významný vliv na odpověď u této položky jsme použili chí-kvadrát test nezávislosti. Proměnná "vekuchazece" obsahuje věk fiktivního uchazeče, proměnná "starymlady" je dvouúrovňový faktor podle toho, zda se proband přiklonil na stranu "mladý" či na stranu "starý": Pearson's Chi-squared test data: vekuchazece and starymlady X-squared = , df = 2, p-value < Dosažená hladina významnosti vylučuje, že by obě proměnné byly na sobě nezávislé a můžeme konstatovat, že probandi odpovídají na tuto položku rozdílně a v závislosti na prezentovaném věku fiktivního uchazeče. 1.3 Položky dotazníku Dotazník byl administrován online pomocí software Limesurvey (Schmitz, 2012). Nejprve jsme zjišťovali základní demografické údaje (pohlaví, věk, obor studia a ročník studia). Na další stránce se poté zobrazil fiktivní motivační dopis uchazeče o práci. Respondenti poté byli vyzváni, aby přesunutím posuvníků vyjádřili, jaké vlastnosti uchazeči přisuzují a míru tohoto přisouzení. Ve webovém dotazníku byly použity posuvníky místo n-bodových škál, neboť posuvníky maskují škálu s 201 body (-100-1, a 0). Představují tak prakticky souvislou proměnnou a eliminují tíhu rozhodování mezi jednotlivými hodnotami např. pěti stupňové škály. Předpokládáme, že se respondenti budou více řídit svými pocity a nevědomými asociacemi. Skupiny dvojic pojmů užité v dotazníku jsou následující: Mladý Starý (položka určená k validizaci a působení na respondenta) Pomalý Rychlý Líný Pilný Pasivní Aktivní Kreativní Konzervativní Flexibilní Rigidní Družný Samotářský (dimenze aktivity, dynamiky) 6

7 Slabý Silný Úzkostný Sebevědomý Dominantní Submisivní Ambiciózní Neprůbojný Nemocný Zdravý Drzý Zdvořilý (dimenze síly, energetický náboj) Oddaný Zrádný Sympatický Nesympatický Hodnotný Bezcenný Hloupý Chytrý Amatérský Profesionální Odpudivý Přitažlivý Zbytečný Užitečný Efektivní Neefektivní Svědomitý Lajdácký (dimenze hodnocení) Stabilní Labilní Všestranný Specializovaný (nezařazené položky) Ke všem položkám nelze přiřadit pozitivní či negativní charakter (například všestranný specializovaný), protože pro některého respondenta je vhodný uchazeč specializovaný, pro jiného všestranný. Pokud má dvojice pojmů negativní a pozitivní charakter, dbáme na to, aby na pravé i levé straně dotazníku byl přibližně stejný počet slov s negativním a pozitivním charakterem. Na závěr dotazníku je zařazena dichotomická položka na pozvání/nepozvání k pohovoru a volitelně pak zdůvodnění respondentova rozhodnutí Přizpůsobení proměnných Při konstrukci dotazníku jsme brali v úvahu Osgoodův výzkum, ve kterém identifikoval 3 faktory - dimenze: 1. dimenze aktivity a dynamiky, 2. dimenze síly, energetický náboj, 3. dimenze hodnocení. Položky, zahrnující tyto dimenze, jsme vzájemně promíchali a dbali jsme na to, aby v dotazníku položka sytila dimenzi na levé i na pravé straně. Přibližně v polovině případů tak dimenzi sytí levá strana a v druhé polovině případů pravá strana dotazníku. Tím jsme eliminovali případnou tendenci probanda přiklánět se k levé nebo k pravé straně. Přiklonění se k levé straně může dosahovat hodnot -1 až -100, přiklonění se k pravé straně pak hodnot +1 až Pro snazší práci s výsledky a lepšímu porozumění výsledkům jsme položky překódovali zpět tak, aby příslušnou dimenzi sytily vždy kladné hodnoty. Vznikly nám tak tyto proměnné (názvy proměnných ponecháváme bez diakritiky): 7

8 1. Dimenze aktivity 2. A_konzervativni_kreativni 3. A_liny_pilny 4. A_pasivni_aktivni 5. A_pomaly_rychly 6. A_rigidni_flexibilni 7. A_samotarsky_druzny 1. Dimenze energie 2. E_nemocny_zdravy 3. E_neprubojny_ambiciozni 4. E_slaby_silny 5. E_submisivni_dominantni 6. E_uzkostny_sebevedomy 7. E_zdvorily_drzy 1. Dimenze hodnocení 2. H_amatersky_profesionalni 3. H_bezcenny_hodnotny 4. H_hloupy_chytry 5. H_lajdacky_svedomity 6. H_neefektivni_efektivni 7. H_nesympaticky_sympaticky 8. H_odpudivy_pritazlivy 9. H_zbytecny_uzitecny 10. H_zradny_oddany 1. Ostatní 2. O_stabilni_labilni 3. O_vsestranny_specializovany 4. stary_mlady Zařazení některých položek je přitom diskutabilní. Například položka "rigidní/flexibilní" má v sobě jak dimenzi aktivity, tak dimenzi energie. Položka "samotářský/družný" naplňuje spíše dimenzi vnímané aktivity. I samotářský člověk může být velmi aktivní, avšak tato aktivita pravděpodobně nebude jeho okolím tolik vnímaná. Z výše uvedených položek vytváříme tři dimenzionální proměnné AKTIVITA, ENERGIE a HODNOCENI. Tyto proměnné jsou prostým součtem hrubých skórů jednotlivých položek v příslušných dimenzích. Ověření dimenzionálních proměnných (aktivita, energie, hodnocení) korelací s položkami: 8

9 A_konzervativni_kreativni 0.57 A_liny_pilny 0.59 A_pasivni_aktivni 0.75 A_pomaly_rychly 0.75 A_rigidni_flexibilni 0.64 A_samotarsky_druzny 0.68 Aktivita: alfa=0.74, beta=0.63 (Revelle, 2013) Tabulka 1: Korelace položek s dimenzí Aktivita AKTIVITA E_nemocny_zdravy 0.40 E_neprubojny_ambiciozni 0.89 E_slaby_silny 0.70 E_submisivni_dominantni 0.78 E_uzkostny_sebevedomy 0.82 E_zdvorily_drzy 0.53 Energie: alfa=0.78, beta=0.34 (Revelle, 2013) Tabulka 2: Korelace položek s dimenzí Energie ENERGIE H_amatersky_profesionalni 0.85 H_bezcenny_hodnotny 0.84 H_hloupy_chytry 0.83 H_lajdacky_svedomity 0.72 H_neefektivni_efektivni 0.81 H_nesympaticky_sympaticky 0.76 H_odpudivy_pritazlivy 0.57 H_zbytecny_uzitecny 0.82 H_zradny_oddany 0.63 Hodnocení: alfa=0.91, beta=0.72 (Revelle, 2013) Tabulka 3: Korelace položek s dimenzí Hodnocení HODNOCENÍ 9

10 Položky ve všech případech kladně korelují s dimenzemi, a to poměrně vysoko. Přesto na tomto místě považujeme za nutné upozornit na to, že se nejedná o škály, ale skutečně pouze o teoretické dimenze, jak je identifikoval Osgood ve svém sémantickém diferenciálu, který ovšem nebyl zaměřen na posuzování v souvislosti se zaměstnatelností. Škálami jsou zde položky samé a následné faktorové proměnné F1 až F5. S hrubým skóre dimenzionálních proměnných však kladně koreluje naprostá většina položek dotazníku. Korelace obvykle není tak silná jako u těch položek, které k dimenzionálním proměnným teoreticky náleží. Proto je namístě zvážit, zda korelace není způsobena spíše obecnou tendencí jednotlivých probandů přiklánět se více či méně ke kladné polaritě, což by korelaci rovněž vysvětlovalo. K funkčnosti teoretického Osgoodova modelu v našem dotazníku je tedy třeba přistupovat s opatrností. 10

11 1.3.2 Orientační faktorová analýza Provedli jsme orientační faktorovou analýzu všech položek s rotací varimax. Jako pravděpodobně postačující se ukázalo 5 faktorů. Test of the hypothesis that 5 factors are sufficient. The chi square statistic is on 148 degrees of freedom. The p-value is Scale F1 F2 F3 F4 F5 A_konzervativni_kreativni A_liny_pilny A_pasivni_aktivni A_pomaly_rychly A_rigidni_flexibilni A_samotarsky_druzny E_nemocny_zdravy E_neprubojny_ambiciozni E_slaby_silny E_submisivni_dominantni E_uzkostny_sebevedomy E_zdvorily_drzy H_amatersky_profesionalni H_bezcenny_hodnotny H_hloupy_chytry H_lajdacky_svedomity H_neefektivni_efektivni H_nesympaticky_sympaticky H_odpudivy_pritazlivy H_zbytecny_uzitecny H_zradny_oddany O_stabilni_labilni O_vsestranny_specializovany Tabulka 4: Faktorová analýza všech položek 11

12 1. Faktor 1 je reprezentován adjektivy Svědomitý (H), Profesionální (H), Chytrý (H), Hodnotný (H), Užitečný (H) a Stabilní (O) 2. Faktor 2 adjektivy Ambiciózní (E), Sebevědomý (E), Dominantní (E), Drzý (E) a Aktivní (A) 3. Faktor 3 adjektivy Užitečný (H), Pilný (A), Sebevědomý (E), Hodnotný (H), Aktivní (A), Zdravý (E) a Rychlý (A) 4. Faktor 4 adjektivy Sympatický (H), Přitažlivý (H), Družný (A), Efektivní (H) a Kreativní (A) 5. Faktor 5 pak adjektivy Všestranný (O), Flexibilní (A), Zrádný (H) a Labilní (O) F1 = 5H, 1O F2 = 4E, 1A F3 = 3A, 2H, 2E F4 = 3H, 2A F5 = 2O, 1A, 1H Faktor 1 je sycen zejména položkami z dimenze hodnocení. Dal by se vyjádřit jako faktor popisující osobu vyzrálou, spolehlivou, rozvážnou, socializovanou, o kterou se lze opřít. Ve faktoru 2 převažuje silné sycení položkami z dimenze energie. Popisuje osobu, která si věří, dokáže se prosadit, zaujímá vedoucí postavení. Při velmi vysokých hodnotách skóru by se mohlo jednat i o osobu s disociálními rysy. Faktor 3 je trochu difuzní. Mísí se v něm dimenze hodnocení, aktivity i energie srovnatelným dílem. Mohl by snad popisovat osobu orientovanou na sport, osobu soutěživou a přitom společenskou. Je obtížné tento faktor výstižně popsat. Čtvrtý faktor vystihuje osobu orientovanou na interpersonální vztahy či její atraktivitu pro vztahy. Pátý faktor, zdá se, se skládá z lability, nejistoty, nevyhraněnosti a možná až nevypočitatelnosti. Vzhledem k rozsahu a účelu práce vypouštíme konfirmační faktorovou analýzu a dále pracujeme s faktorovými proměnnými F1 až F5. Konstrukce těchto proměnných je tvořena položkami, které sytí příslušný faktor silou 0.2 a větší, přičemž položkám je přiřazena váha odpovídající síle sycení. 1.4 Oprávněnost užití parametrických testů Pro rozhodnutí o oprávněnosti užití parametrických metod jsme zkoumali shodu rozdělení položek s normálním rozdělením pomocí Shapiro-Wilk testu: Scale W p A_liny_pilny A_pasivni_aktivni A_pomaly_rychly A_rigidni_flexibilni A_samotarsky_druzny

13 AKTIVITA E_nemocny_zdravy E_neprubojny_ambiciozni <0.001 E_slaby_silny E_submisivni_dominantni E_uzkostny_sebevedomy <0.001 E_zdvorily_drzy ENERGIE H_amatersky_profesionalni H_bezcenny_hodnotny <0.001 H_hloupy_chytry H_lajdacky_svedomity H_neefektivni_efektivni H_nesympaticky_sympaticky H_odpudivy_pritazlivy H_zbytecny_uzitecny H_zradny_oddany HODNOCENI O_stabilni_labilni O_vsestranny_specializovany stary_mlady F F F F F Tabulka 5: Shapiro-Wilk normality test Korelace s normálním rozdělením je velmi vysoká a nikdy neklesá pod 0.9. Přesto Shapiro test u řady položek ukazuje, že jejich rozdělení nemusí být normální a výsledky ANOVA bude vhodné ověřit pořadovým testem (Wilcoxonovým). 13

14 2 Vyhodnocení 2.1 Co rozhoduje o pozvání fiktivního uchazeče k pohovoru? Samozřejmě nás zajímalo, co má největší vliv na pozvání či nepozvání uchazeče k pohovoru. Následující tabulka ukazuje řadu souvislostí mezi pozváním či nepozváním k pohovoru. Samotný věk uchazeče ani to, zda je uchazeč vnímán jako mladý či starý, s pozváním k pohovoru nesouvisí. Scale W p polarita A_konzervativni_kreativni A_liny_pilny <0.001 pilný A_pasivni_aktivni A_pomaly_rychly A_rigidni_flexibilni A_samotarsky_druzny AKTIVITA E_nemocny_zdravy zdravý E_neprubojny_ambiciozni E_slaby_silny E_submisivni_dominantni E_uzkostny_sebevedomy E_zdvorily_drzy zdvořilý ENERGIE H_amatersky_profesionalni 79.0 <0.001 profesionál ní H_bezcenny_hodnotny 43.0 <0.001 hodnotný H_hloupy_chytry chytrý H_lajdacky_svedomity svědomitý H_neefektivni_efektivni <0.001 efektivní H_nesympaticky_sympaticky <0.001 sympatický H_odpudivy_pritazlivy přitažlivý H_zbytecny_uzitecny 52.0 <0.001 užitečný H_zradny_oddany oddaný 14

15 HODNOCENI 26.5 < O_stabilni_labilni stabilní O_vsestranny_specializovany stary_mlady F < F F < F < F Tabulka 6: Wilcoxonův test - položky, škály a faktory, související s pozváním či nepozváním k pohovoru 2.2 Které položky ovlivňuje prezentovaný věk uchazeče? K identifikaci položek, které souvisí s prezentovaným věkem uchazeče, jsme použili multifaktorovou analýzu rozptylu. Jde o vysoce citlivý test, vyžadující, aby zkoumaný výběrový soubor pocházel ze základního souboru s normálním rozdělením zkoumané veličiny. Protože ne všechny veličiny v našem dotazníku mají normální rozdělení s dostatečnou spolehlivostí, ověřujeme identifikované položky znovu Wilcoxonovým testem. Pořadový test také sníží vliv případné nespecifické tendence probandů přiklánět se ke kladné či záporné straně položek. Wilcoxonův test potvrdil správnost identifikovaných položek ve všech případech. Mladší Aktivní Rychlý AKTIVITA+ Ambiciózní Sebevědomý Labilní Starší Pasivní Pomalý AKTIVITA- Neprůbojný Úzkostný Stabilní F2+ F2- F5+ F5- Tabulka 7: Proměnné a faktory, související s prezentovaným věkem uchazeče 15

16 2.3 Srovnání obou skupin studentů V jediné fázi jsme zkonstruovali dotazník, pokusili se ověřit jeho vlastnosti a zároveň jsme jej použili pro realizaci vlastního výzkumu. To klade nároky na počet probandů. V závislosti na oboru studia a prezentovaném věku uchazeče vzniklo 6 skupin probandů: 27 let 52 let Celkem Andragogika Psychologie Ostatní Celkem Tabulka 8: Skupiny probandů Dvoufaktorová ANOVA identifikovala pět potencionálních rozdílů mezi oběma skupinami studentů. Obdobně jako u souvislosti s prezentovaným věkem uchazeče i zde je vhodné potencionální rozdíly ověřit pořadovým testem. Wilcoxonův test potvrdil na hladině významnosti rozdíl v položce pasivní_aktivní. U této položky studenti andragogiky přisuzují mladšímu kandidátovi významně větší aktivitu než kandidátovi staršímu. U studentů psychologie se neprojevil prakticky žádný rozdíl. Pro ilustraci je na grafu zobrazena i skupina ostatních probandů, kteří nestudují ani psychologii ani andragogiku. V této skupině jsou ovšem zahrnuti i dva probandi, kteří uvedli, že studují oba tyto obory. 16

17 Podobný výsledek se projevil u položky neprůbojný/ambiciózní na hladině významnosti 0.006: 17

18 U položky slabý/silný přisuzují studenti andragogiky více síly mladšímu uchazeči. Studenti psychologie naopak přisuzují více síly staršímu uchazeči. Pořadový test v tomto případě nepotvrdil statisticky významný rozdíl (p=0.073). Na hladině p=0.015 se vyskytuje rozdíl v dimenzionální proměnné energie. Konfigurace skupin je prakticky ekvivalentní položce slabý/silný. 18

19 Posledním z identifikovaných rozdílů mezi skupinami je F2. Faktor 2 je sycen dimenzionální škálou energie a je tak ve shodě s předchozím zjištěním. Hladina významnosti p=

20 3 Závěr Cílem naší seminární práce bylo zjistit, zda existuje významný rozdíl v posuzování uchazečů o práci ve věku nad 50 let mezi studenty andragogiky a personálního řízení a studenty psychologie. Do dotazníkového šetření se však zapojilo i 21 respondentů, kteří nestudují ani andragogiku a personální řízení, ani psychologii. Zvláště nás zajímalo respondentovo rozhodnutí, zda by takového uchazeče pozval či nepozval k pohovoru. Podařilo se nám identifikovat položky, které významně souvisí s prezentovaným věkem uchazeče v našem experimentu. Zjistili jsme i některé rozdíly mezi skupinami studentů andragogiky a psychologie. Výsledky šetření ukazují, že samotný věk uchazeče s pozváním k pohovoru přímo nesouvisí. Při analýze odpovědí, zda by respondenti pozvali uchazeče k pohovoru se objevuje poměrně vysoké procentní zastoupení těch, kteří by pozvali jak uchazeče mladšího, tak i toho staršího (studenti andragogiky 83 %, studenti psychologie 92 %). U mladších uchazečů se jedná o procento o něco vyšší (studenti andragogiky 87 %, studenti psychologie 94 %). V komentářích většiny všech respondentů se však objevuje poznámka, že záleží na dalších okolnostech přijímacího řízení (př. životopisech ostatních uchazečů, na výsledku pohovoru s uchazečem toho kterého věku, na podmínkách nabízené pozice apod.). Zajímavým zjištěním také je, že mladší uchazeč je studenty andragogiky a personálního řízení vnímán jako aktivnější, kdežto u studentů psychologie se neprojevil prakticky žádný rozdíl. Podobný efekt se projevil také u položky neprůbojnosti či ambicióznosti uchazeče. Celkově je možno shrnout, že studenti andragogiky i psychologie vnímají uchazeče staršího 50 let jako spíše stabilního, svědomitého a zdvořilého člověka, který bude oddaný, profesionální a více specializovaný než všestranný. Přesto jej všichni považují za hodnotný přínost pro organizaci. Zajímavý rozdíl však je u položek kreativity a flexibility. Studenti psychologie totiž uchazeče staršího 50 let vidí jako tvořivějšího a flexibilnějšího než je tomu u studentů andragogiky. Respondenti zahrnutí do skupiny ostatní odpovídají prakticky ve shodě se studenty andragogiky a personálního řízení, což ukazuje, že studenti psychologie se v přístupu k zaměstnávání lidí nad 50 let od běžné populace odlišují. Ze zdůvodnění respondentů, zda by staršího kandidáta pozvali k pohovoru, je patrné, že u staršího uchazeče předpokládají větší zkušenosti. U studentů psychologie se navíc objevují postřehy o uchazečově sebevědomí (př. působí jako úspěšný muž, Působí lehce drze, sebevědomě, umí se prodat. ad.). Naprostá většina respondentů by pozvala fiktivního uchazeče k pohovoru. To není v souladu se současnou realitou, kdy se na jedno volné pracovní místo hlásí desítky až stovky uchazečů. V našem experimentu respondenti kromě naší instrukce nebyli nikterak motivováni k tomu, aby uchazeče odmítali. I vzhledem k některým poznámkám, kterými měli respondenti možnost okomentovat svá rozhodnutí, je třeba vzít v úvahu, že pokud nebyl důvod pohovor odmítnout, pohovor by byl realizován. Pokud bychom tedy souvislost pozvání či nepozvání k pohovoru s ostatními položkami obrátili, mohli bychom konstatovat, kdo je vnímán jako méně pilný, méně zdvořilý atd. Je možné, že respondenti postupovali tak, že na základě prvního dojmu z motivačního dopisu nebo z nějaké jeho charakteristiky si vytvořili k fiktivnímu uchazeči určitý postoj, rozhodli se v souvislosti s takto utvořeným postojem uchazeče k pohovoru nepozvat a teprve následně atribuovali pozitivní vlastnosti 20

21 v menší míře či dokonce přešli k negativnímu hodnocení tak, aby toto horší hodnocení bylo v souladu s jejich postojem, který si vytvořili. 21

22 4 Soupis bibliografických citací Bočková, L., Hastrmanová, Š., & Havrdová, E. (2011). 50+ aktivně: Fakta, inspirace a rady do druhé poloviny života. Retrieved from Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu (2nd ed.). Portál. Janoušek, J. (1988). Sociální psychologie (1st ed.). Státní pedagogické nakladatelství. Osgood, C. E., Suci, G. J., & Tannenbaum, P. H. (1957). The measurement of meaning. University of Illinois Press. R Core Team. (2013). R: A language and environment for statistical computing [Computer software manual]. Vienna, Austria. Retrieved from Revelle, W. (2013). psych: Procedures for psychological, psychometric, and personality research [Computer software manual]. Evanston, Illinois. Retrieved from Schmitz, C. (2012). Limesurvey: An open source survey tool [Computer software manual]. Retrieved from Sčítání lidu, domů a bytů (2011). Retrieved from sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=

23 5 Přílohy Příloha A výpočet vyfaktorovaných proměnných F1 = A_konzervativni_kreativni * A_liny_pilny * E_neprubojny_ambiciozni * E_slaby_silny * E_submisivni_dominantni * E_zdvorily_drzy * H_amatersky_profesionalni * H_bezcenny_hodnotny * H_hloupy_chytry * H_lajdacky_svedomity * H_neefektivni_efektivni * H_nesympaticky_sympaticky * H_odpudivy_pritazlivy * H_zbytecny_uzitecny * H_zradny_oddany * O_stabilni_labilni * F2 = A_konzervativni_kreativni * A_pasivni_aktivni * A_pomaly_rychly * A_samotarsky_druzny * E_neprubojny_ambiciozni * E_slaby_silny * E_submisivni_dominantni * E_uzkostny_sebevedomy * E_zdvorily_drzy * H_amatersky_profesionalni * H_hloupy_chytry * H_nesympaticky_sympaticky * F3 = A_liny_pilny * A_pasivni_aktivni * A_pomaly_rychly * A_samotarsky_druzny * E_nemocny_zdravy * E_neprubojny_ambiciozni * E_slaby_silny * E_uzkostny_sebevedomy * H_bezcenny_hodnotny * H_hloupy_chytry * H_neefektivni_efektivni * H_nesympaticky_sympaticky * H_odpudivy_pritazlivy * H_zbytecny_uzitecny * F4 = A_konzervativni_kreativni * A_liny_pilny * A_pomaly_rychly * A_rigidni_flexibilni * A_samotarsky_druzny * E_zdvorily_drzy * H_amatersky_profesionalni * H_bezcenny_hodnotny * H_hloupy_chytry * H_neefektivni_efektivni * H_nesympaticky_sympaticky * H_odpudivy_pritazlivy * F5 = A_pasivni_aktivni * A_rigidni_flexibilni * A_samotarsky_druzny * H_zradny_oddany * O_stabilni_labilni * O_vsestranny_specializovany *

24 Příloha B MANOVA rozdíly mezi skupinami Analysis of Variance Table Response: A_konzervativni_kreativni andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: A_liny_pilny andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: A_pasivni_aktivni andpsych vekuchazece *** andpsych:vekuchazece * Residuals Response: A_pomaly_rychly andpsych vekuchazece ** andpsych:vekuchazece Residuals Response: A_rigidni_flexibilni andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: A_samotarsky_druzny andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: AKTIVITA andpsych vekuchazece ** andpsych:vekuchazece Residuals

25 Response: E_nemocny_zdravy andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: E_neprubojny_ambiciozni andpsych vekuchazece ** andpsych:vekuchazece * Residuals Response: E_slaby_silny andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece * Residuals Response: E_submisivni_dominantni andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: E_uzkostny_sebevedomy andpsych vekuchazece * andpsych:vekuchazece Residuals Response: E_zdvorily_drzy andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: ENERGIE andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece * Residuals

26 Response: H_amatersky_profesionalni andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: H_bezcenny_hodnotny andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: H_hloupy_chytry andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: H_lajdacky_svedomity andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: H_neefektivni_efektivni andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: H_nesympaticky_sympaticky andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: H_odpudivy_pritazlivy andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals

27 Response: H_zbytecny_uzitecny andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: H_zradny_oddany andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: HODNOCENI andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: O_stabilni_labilni andpsych vekuchazece *** andpsych:vekuchazece Residuals Response: O_vsestranny_specializovany andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: stary_mlady andpsych vekuchazece e-12 *** andpsych:vekuchazece Residuals Response: F1 andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals

28 Response: F2 andpsych vekuchazece ** andpsych:vekuchazece ** Residuals Response: F3 andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: F4 andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Response: F5 andpsych vekuchazece ** andpsych:vekuchazece Residuals Response: as.numeric(pohovor) andpsych vekuchazece andpsych:vekuchazece Residuals Signif. codes: 0 '***' '**' 0.01 '*' 0.05 '.' 0.1 ' ' 1 28

29 Příloha C - Histogram věku probandů 29