AUTOŘI KOMISE PŘIPOMÍNKY LEGISLATIVA TVORBA ZÁKONŮ. První zkušenosti s rekodifikací Jak správně načasovat přípravu na nový občanský zákoník

Transkript

1 KOMISE TVORBA ZÁKONŮ AUTOŘI PŘIPOMÍNKY LEGISLATIVA První zkušenosti s rekodifikací Jak správně načasovat přípravu na nový občanský zákoník autorský výklad Věřitel ve víru nového občanského zákoníku důchodová reforma Přehled nejdůležitějších novinek 2013 Právní aktuality LEGAL UPDATE 1 / 2013

2 editorial K dvacátému výročí založení PRK Partners Je mi ctí a potěšením, že mohu dnes všechny naše klienty, přátele a spolupracovníky pozvat ke společným oslavám dvacátého výročí úspěšné činnosti advokátní kanceláře PRK Partners. Když jsme s Markem Procházkou a Pavlem Randlem kancelář tří mladých právníků v devadesátých letech zakládali, viděli jsme, že historické změny české ekonomiky jsou a po léta budou výjimečnou příležitostí pro podnikavé a odborně dobře připravené právníky. Takovou přípravu jsme naštěstí měli, českou i zahraniční. Šťastnou ruku jsme měli i při výběru dalších talentovaných kolegů, kteří jsou s námi ve velké většině dodnes a tvoří základní kádr naší kanceláře. Jen náš spoluzakladatel Pavel Randl dal přednost samostatnému působení v menší advokátní kanceláři spolu s manželkou Natašou, která se o rozvoj naší kanceláře také velice zasloužila. Zůstali jsme však dobrými přáteli. Štěstí nám přálo i při výběru klientů. Velcí i menší klienti přicházeli a odcházeli, někteří přestali naše služby po čase potřebovat, s většinou spolupracujeme dodnes. Díky motivovaným a solidním klientům jsme se dostávali k zajímavé práci a mohli jsme se stále učit. Nemuseli jsme také slevovat ze svých etických standardů, které považujeme u advokátní kanceláře působící v málo stabilizovaném a ne vždy úplně čistém podnikatelském prostředí za naprosto zásadní. Dnes máme ve firmě více než 100 kvalifikovaných právníků a daňových poradců a celkem nás je ke dvěma stovkám. Spolupracuje s námi několik předních právních autorit, prof. Karel Eliáš či doc. Bohumil Havel, autoři nového občanského zákoníku, potažmo zákona o obchodních korporacích. Díky této spolupráci dnes dáváme klientům i širší podnikatelské veřejnosti k dispozici také ucelený program informací, školení a odborné podpory při aplikaci nového občanského zákoníku, který začne podnikání pravděpodobně ovlivňovat od začátku příštího roku. Vedle Prahy máme dobře fungující kanceláře i v Bratislavě, Budapešti a Ostravě a v posledních letech nemine rok, abychom nezískali nějaké významné odborné ocenění na národní nebo evropské úrovni. Za zmínku jistě stojí letošní ocenění Národní právní firma roku v České republice podle britské společnosti Chambers and Partners a také loňské absolutní vítězství v kategorii Nejlepší středoevropská právní firma roku podle britského magazínu The Lawyer. Důvody ke společným oslavám tedy máme. Prosíme tedy současné a bývalé zaměstnance, aby přijali pozvání na první část těchto oslav na velkou alumni and friends party, abych to vyjádřil pravou češtinou. Půjde o přátelský a naprosto neformální večer v pátek 21. června 2013, který v muzeu Stará Čistírna na Papírenské ulici č. 6 začne v 18 hodin. Po létě uspořádáme ještě dvě akce, které budou mít formálnější ráz a odbornou náplň. Spolu s klienty chceme bilancovat dvacet let zkušeností a pohovořit nejen o výsledcích a problémech, nýbrž i o budoucích perspektivách a výzvách pro naši spolupráci. Oslavy vygradují říjnovou konferencí spojenou s galavečerem, která bude propojena s oslavou státnosti, úspěchu a mezinárodní spolupráce. Pro tuto příležitost jsme se spojili s významným partnerem, akce proběhne za účasti řady osobností českého a mezinárodního obchodu a zástupců mezinárodní politiky. Podrobnosti obou akcí se včas dozvíte. Vážíme si vaší přízně a těšíme se na vaši společnost! Jménem PRK Partners Radan Kubr

3 obsah Editorial K dvacátému výročí založení PRK Partners Obsah První zkušenosti s rekodifikací 2 Jak správně načasovat přípravu na nový občanský zákoník Autorský výklad 3 4 Věřitel ve víru nového občanského zákoníku Občanské právo 4 5 Vybrané dopady nového občanského zákoníku na prodej zboží a poskytování služeb v obchodě Pracovní právo 6 Pracovněprávní novinky 2013 Nemovitostní právo 7 10 Novela stavebního zákona přehled nejvýznamnějších změn Autorizovaní inspektoři včera a dnes Právo životního prostředí 11 Povinné finanční zajištění pro případ způsobení ekologické újmy Procesní právo Změny v právní úpravě dovolání dle O.S.Ř od 1. ledna 2013 Obchodní právo Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže Právní servis 15 Advokátní úschova peněz a její právní úprava Důchodová reforma 16 Důchodová reforma přehled nejdůležitějších novinek 2013 PRK Partners vyhlášena nejlepší národní právní firmou v České republice 18 English Summary Věděli jste, že...? 24 3

4 První zkušenosti s rekodifikací Jak správně načasovat přípravu na nový občanský zákoník Autor: Mgr. Martin Bruthans Jakkoliv se stále někomu může zdát, že datum nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, 1. leden 2014, je stále velmi vzdálené, ve skutečnosti již tolik času nezbývá. A tak zatímco i poslední odmítači rekodifikace mezi právníky pomalu, ale jistě začínají pročítat paragrafy obou nových kodexů, řada společností již za pomoci externích právních poradců intenzivně upravuje svoje interní dokumenty a procesy. Díky tomu, že PRK Partners byla mezi prvními kancelářemi specializujícími se na poradenství korporátním klientům ohledně adaptace na novou právní úpravu, jsme již nyní schopni krátce bilancovat, jak celý proces doposud vnímáme. Je asi jasné, že začít s přípravou na novou úpravu až v době její účinnosti nelze, protože v tu dobu již společnost musí podle nové úpravy fungovat, uzavírat smlouvy s klienty i dodavateli atd. Jak dlouho před 1. lednem 2014 je ale vhodné s přípravou začít, aby k 1. lednu bylo vše nachystáno? Univerzální odpověď pro všechny společnosti neexistuje, záleží na typu a množství smluvní a jiné dokumentace, kterou je nutné zrevidovat a upravit a také na charakteru podnikání a druhu klientů. Více času je určitě nutné počítat u společnosti, která uzavírá standardizované smlouvy s retailovými klienty, a to zejména v případě, kdy smlouvy jsou generovány interním IT systémem, který je potřeba po samotné právní revizi dokumentace ještě před 1. lednem 2014 technicky přenastavit. První žádosti o nabídky od klientů z bankovního sektoru jsme registrovali již v první polovině loňského roku, řadu dalších nabídek v reakci na žádosti klientů jsme připravovali během léta a podzimu 2012 v tu dobu se jednalo stále především o banky, které jsou jednak známé tím, že pro správu interní dokumentace využívají sofistikované IT systémy a tudíž musejí proces přechodu na novou úpravu zahájit v předstihu, a zároveň mají povinnost jednat obezřetně zakotvenou přímo v zákoně. Od počátku letošního roku se pak již skladba klientů, kteří poptávají právní pomoc s adaptací na rekodifikaci, stala pestřejší. Je tak evidentní, že vedle dalších zástupců finančního sektoru (pojišťovny, leasingové společnosti, pobočky zahraničních bank) se na novou úpravu chystají v předstihu i velké korporace z jiných odvětví ekonomiky (např. v energetice) a také regulátoři (Česká národní banka) a další subjekty (Burza cenných papírů). Vedle revize a úprav standardních smluvních dokumentů vidíme, že stále více klientů poptává poradenství ohledně zákona o obchodních korporacích, tedy v korporační oblasti (zejména revize zakladatelských dokumentů, možnost použití konceptů nové právní úpravy atd.). Tato oblast sice v souladu s přechodným ustanovením v zákoně může být upravena až v době 6 měsíců po datu účinnosti nové úpravy, i zde ale není radno nechávat kontrolu na poslední chvíli. Další oblastí, ve které se dá v nejbližší době čekat zvýšená aktivita, je právo upravující vztahy k nemovitostem, kde se vedle nové obecné úpravy nemovitostí (zejména již dobře známé eliminování samostatného vlastnictví k budovám, které jsou nově součástí pozemku) v Parlamentu aktuálně projednává i návrh nového katastrálního zákona, který bude řadu konceptů z nového občanského zákoníku technicky provádět a uvádět do praktického života. I u společností s poměrně úzce definovaným rozsahem činnosti resp. dokumentace je tedy velmi vhodné přípravu na novou právní úpravu nepodcenit a zahájit ji nejméně půl roku před datem účinnosti. S přibližujícím se 1. lednem 2014 se navíc zcela jistě dá očekávat zvýšená poptávka po právních službách od řady subjektů, které se zatím na rekodifikaci nestihli připravit, a dá se předpokládat, že kapacita předních právních kanceláří bude již naplněna. 4

5 Autorský výklad Věřitel ve víru nového občanského zákoníku Autor: JUDr. Petr Bezouška Ph. D. Věřitel je ohrožený druh. Podle různých zpráv z médií, aby se člověk pomalu bál vymáhat po svém dlužníku peníze, které mu půjčil. Do postavení věřitele se přitom člověk dostane lehce, stačí prodávat výrobky či poskytovat služby každý zákazník či odběratel je dlužníkem ohledně zaplacení ceny. A to se bavíme pouze o peněžitých dluzích. I když je tedy věřitel (možná) ohroženým druhem, stále platí, že daný slib zavazuje a dluhy se mají plnit. Nový občanský zákoník neřeší způsob vymáhání pohledávek, nedotýká se exekučního řízení, přesto obsahuje celou řadu pravidel, se kterými by se měl věřitel seznámit. A lze říci, že tato pravidla posilují postavení věřitele, což je pro obchod a všechny transakce příznivé. Činí tak různými způsoby např. změnami v právní úpravě promlčení, v právní regulaci obrany proti dlužníkům, kteří svým nekalým jednáním zkracují vymahatelnost věřitelovy pohledávky, anebo v precizaci právní úpravy postavení věřitele vůči různým kategoriím dlužníků např. vůči dědicům nebo vůči manželům. Právě těmto dvěma dílčím okruhům je věnován tento článek. Věřitel a společné jmění manželů Nový občanský zákoník věřitelům poskytuje širší ochranu ohledně dluhů, které nepatří do společného jmění manželů. Jako východisko stanoví, že i když dluh nepatří do společného jmění, přesto může věřitel toto jmění postihnout a uspokojit se z něj. Představme si případ, kdy má manželka ve svém výlučném vlastnictví automobil, který potřebuje zásadní opravu. Uzavře smlouvu s autoservisem a zaváže se za provedené práce zaplatit Kč. Takový dluh nepatří do společného jmění. Ale když jej manželka řádně a včas nezaplatí, bude se věřitel moci v rámci exekuce domáhat uspokojení nejen z výlučného majetku manželky, ale též zpeněžením věcí, které náleží do společného jmění; nemůže však žádat zpeněžení majetku, který patří výlučně manželovi. Druhý z manželů však může dosáhnout toho, že majetek ve společném jmění nebude v takovém případě postižen celý, ale jen jeho část. Důležité je, aby byl manžel aktivní. Nestačí, že případně se vznikem dluhu tiše nesouhlasí (anebo i hlasitě peskuje svého partnera), svůj nesouhlas musí projevit výslovně vůči věřiteli ihned poté, co se o dluhu prvního manžela dozví. V takovém případě může věřitel společné jmění postihnout toliko do takové výše, která by manželovi-dlužníkovi připadla při vypořádání společného jmění. Vztáhneme-li toto na náš předchozí příklad, bylo by nutné, aby manžel ihned poté, co se o dluhu manželky dozvěděl, oznámil autoservisu, že s jednáním manželky nesouhlasí, že dluh vznikl proti jeho vůli. Ale můžeme se na to podívat i z pohledu věřitele autoservisu. V jeho zájmu je, aby si případně zajistil vyjádření druhého manžela, se kterým sice neuzavírá smlouvu, ale jehož pozice je důležitá pro případné budoucí vymáhání dluhu. Dá-li manžel s uzavřením smlouvy souhlas, ejhle dluh připadne do společného jmění a pozice věřitele je hned lepší. Samozřejmě ne vždy má věřitel informaci o tom, zda jeho smluvní partner žije v manželství, ani to nemusí být důležité z pohledu výše dluhu. Ale když se jedná o vyšší částku nebo má věřitel indicie o tom, že by při plnění dluhu mohl nastat problém, měl by myslet raději na vše. Věřitel a dědicové Dosavadní právo vychází z pravidla, že dědic nemůže na dědictví doplatit. Ať se dědic chová jakkoli, může věřitel žádat zaplacení dluhu jen do výše hodnoty aktiv (majetku), která v dědictví získal. Pokud zdědíte dům v hodně čtyřech milionů korun a peníze na účtu ve výši 430 tisíc korun, přičemž dluhy činí 15 milionů korun, může věřitel po dědici žádat toliko korun. Jistě, pokud by se všichni chovali poctivě, nebyl by v této právní úpravě žádný problém. Nicméně, zásadní problém dnes spočívá v tom, že předmětem pozůstalosti je jen to, co dědicové musí nezbytně přihlásit (nemovitosti, vklady na účtech, apod.). Naopak většina movitých věcí, jako např. drahé obrazy, starožitnosti, sbírkové předměty atd., dědicové většinou nepřiznají a dochází tak ke zkrácení práv věřitelů, jelikož dědicům za toto jednání nehrozí prakticky žádná sankce. Pokud by se věřiteli podařilo prokázat, že nebylo do pozůstalosti zahrnuto vše, dojde jen k rozšíření pozůstalosti o ty věci, o kterých věřitel prokáže, že patřily zůstaviteli, a povinnost k úhradě dluhů se rozšíří o jejich hodnotu, což většinou stejně nestačí k pokrytí zůstavitelových dluhů. 5

6 Nový občanský zákoník se snaží vyrovnat postavení dědiců a věřitelů tak, aby dědicové nebyli bezdůvodně zvýhodněni. Primárně proto dochází k přechodu povinnosti k úhradě dluhů v plném rozsahu: dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví, případně ze svého výlučného majetku. Dědic však má nově právo vyhradit si soupis pozůstalosti. Účelem tohoto soupisu je zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele. Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Uplatnění výhrady soupisu s sebou nese nutnost vynaložit náklady na znalecké posudky a další úkony vedoucí k nezbytným zjištěním. Proto nemá smysl uplatnit takovou výhradu v případech, kdy dědic nemůže mít pochybnost o zůstavitelově hospodářské situaci. Důležité je, že když dědic vědomě neuvede do soupisu pozůstalosti některé předměty a věřiteli se podaří jejich existenci prokázat, přestane pro dědice platit ochrana, kterou mu poskytoval soupis pozůstalosti a bude povinen uhradit dluhy v plné výši. Dalším novým institutem, který věřitele též chrání, je odloučení pozůstalosti. Může se totiž stát, že pozůstalost sama postačuje k uhrazení věřitelových pohledávek, ale sám dědic je již předlužený a na majetek, který by z pozůstalosti získal, si již brousí zuby jeho vlastní věřitelé. Proto když věřitel osvědčí obavu z předlužení dědice, může navrhnout, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována odděleně. Z takto odloučené pozůstalosti se uspokojí věřitel, který si odloučení vyžádal. Tento věřitel však ztrácí právo uspokojit se z ostatního dědicova majetku. Žádost o odloučení pozůstalosti tak má své výhody i nevýhody a je třeba dobře promyslet, zda k ní přistoupit. Občanské právo Vybrané dopady nového občanského zákoníku na prodej zboží a poskytování služeb v obchodě Autor: Mgr. Tomáš Liškutín Vývoj soukromého práva nabývá na dynamice a v následujících letech bude nutné se v soukromoprávních vztazích přizpůsobit novým právním předpisům. Na tomto místě přináším stručné srovnání vybraných aspektů současné (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) a budoucí (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s účinností ode dne ) právní úpravy prodeje zboží v obchodě (zvláštní ustanovení se použijí i na poskytování služeb v obchodě). Zvláštní pravidla při prodeji zboží v obchodě Zvláštní pravidla pro prodej zboží v obchodě se vztahují na smlouvy o prodeji zboží, jsou-li uzavřeny mezi prodejcem zboží v rámci jeho podnikatelské činnosti a kupujícím, který buď není podnikatelem, anebo nejedná v rámci své podnikatelské činnosti (nejedná se tedy pouze o smlouvy uzavírané se spotřebiteli). Tato zvláštní pravidla se použijí na běžné provozovny (tzv. kamenné prodejny) i prodejny provozované prostřednictvím sítí elektronických komunikací (tzv. e-shopy). Pro úplnost dodávám, že i nový občanský zákoník nadále počítá s použitím zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě také na smlouvy o dílo (zhotovení věci na zakázku). Jakost při převzetí (shoda s kupní smlouvou) Ze srovnání povinností v oblasti jakosti při převzetí (shody s kupní smlouvou) vyplývá, že právní úprava se v zásadě nemění a žádným výrazným způsobem se neodklání od článku 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/44/ES. 6

7 Dle obou srovnávaných právních úprav prodávající v zásadě splní svoji povinnost, pokud dodá kupujícímu zboží kvalitativně i kvantitativně bezvadné, se znaky, jakostí a užitnými vlastnostmi smluvenými, deklarovanými nebo oprávněně očekávanými a návodem nebo jinými dokumenty potřebnými k instalaci či užívání zboží (nejde-li o obecně známé skutečnosti). Porovnávané právní předpisy shodně stanoví vyvratitelnou domněnku, že rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během 6 měsíců ode dne převzetí zboží, existoval již v okamžiku převzetí zboží kupujícím (pokud to neodporuje povaze zboží). Pokud prodávající tvrdí opak, musí v případném sporu unést důkazní břemeno. Práva z vadného plnění (rozpor s kupní smlouvou) Nápravu vadného plnění (uvedení zboží do stavu, který odpovídá kupní smlouvě) je v současnosti prodávající povinen bezplatně a bez zbytečného odkladu provést, a to dle požadavku kupujícího buď výměnou zboží, nebo jeho opravou; není-li postup podle požadavku kupujícího možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny zboží nebo od smlouvy odstoupit. Nově se stanoví korektiv pro případy neúměrné volby kupujícího na výměnu zboží. Kupující nemá mít v budoucnu možnost požadovat automaticky výměnu zboží, pokud by to mělo být k povaze nedostatku zboží nepřiměřené. Podle mého názoru bude mít prodávající možnost nedostatek zboží namísto výměny alternativně napravit. Mohlo by jít zejména o případy, kdy by výměna zboží pro prodávajícího představovala nepřiměřené náklady vzhledem k hodnotě, kterou by mělo zboží bezvadné anebo pokud by se jednalo o bagatelní nedostatek. Dále by mohl mít prodávající možnost alternativně postupovat, pokud by bylo možné nápravu nedostatku zboží odstranit bez zbytečného odkladu a kupujícímu by se tímto postupem nezpůsobily značné obtíže. Odlišně je upravena také možnost kupujícího požadovat slevu z kupní ceny zboží. Kupující má mít nově možnost bez dalšího požadovat slevu namísto jakéhokoli jiného nároku vyplývajícího z vadného plnění prodejce. Toto nové pravidlo by mělo umožnit po uplatnění reklamace kupujícímu zajistit nápravu např. svépomocí, což může být rychlejší, a prodávajícímu poskytnout slevu, která může být nižší než náklady na nápravu provedenou autorizovaným servisem. Záruka za jakost (zákonná záruka) Zákonná záruka za jakost (zákonná záruka) prodávajícího za vady zboží prodaného kupujícímu v obchodě v délce 24 měsíců se ruší. Prodávající tak bude odpovědný pouze za vady zboží v rámci záruky, kterou kupujícímu sám poskytne anebo kterou si vzájemně sjednají. Prodejce bude také odpovídat za záruční dobu uvedenou na zboží, na jeho obale, v přiloženém návodu nebo v reklamě. Při poskytnutí nebo při sjednání této záruky mohou být určeny podmínky pro trvání či způsob uplatnění takové záruky (jako je to v současnosti možné u záruky, která je poskytována nad rámec zákonné záruky). Specifika prodeje použitého zboží v obchodě Pravidlo o tom, že prodejce neodpovídá kupujícímu za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které mělo použité zboží při převzetí, zůstává zachováno. Stejně tak zůstává možnost u použitého zboží sjednat zkrácení lhůty k uplatnění odpovědnosti za jakost při převzetí (shody s kupní smlouvou) z 24 měsíců až na 12 měsíců. Závěr Oproti účinné regulaci dochází v novém občanském zákoníku k posunu od kogentnosti ke smluvní volnosti a jsou citlivěji vyvažovány zásahy do právních vztahů mezi prodejci a kupujícími. Nová právní úprava tedy otevírá prodejcům zboží a poskytovatelům služeb možnost zrevidovat a připravit nové obchodní podmínky a nabídky pro kupující tak, aby lépe reagovali na jejich poptávku. 7

8 Pracovní právo Pracovněprávní novinky 2013 Autoři: JUDr. Tereza Erényi LL.M. Mgr. Tomáš Liškutín Nařízení vlády o minimální mzdě Minimální výše mzdy stejně jako úrovně zaručené mzdy zůstávají k nezměněny. V minulosti však měli zaměstnavatelé možnost poskytnout specifickým skupinám zaměstnanců nižší úroveň minimální mzdy. Do této skupiny patřili mladiství nebo zdravotně hendikepování zaměstnanci, jejichž uplatnění na trhu práce mělo být tímto nástrojem posíleno. Tato výjimka však byla ode dne zrušena a nynější minimální mzda ve výši 8000 Kč za měsíc (resp. 48,10 Kč za hodinu) se vztahuje na všechny zaměstnance. Vyhláška o poskytování cestovních náhrad Vláda stanovila s účinností ode dne novou výši poskytovaných cestovních náhrad. Velmi mírně byla snížena náhrada za použití motorového vozidla (z 3,70 Kč na 3,60 Kč za 1 kilometr) a naopak výše průměrné ceny pohonných hmot byla stanovena vyšší (z 34,90 Kč na 36,10 Kč u naturalu 95 a z 34,70 Kč na 36,50 Kč u nafty). Směrem vzhůru byly upraveny také výše jednotlivých sazeb stravného (zvýšení žádné ze sazeb nepřesáhlo 7 Kč). U zahraničního stravného je nejvýraznější změna u cest na Slovensko, kde se zvyšuje denní sazba stravného z 30 EUR na 35 EUR. Pracovní poměry na dobu určitou Do Poslanecké sněmovny PČR zamířil senátní návrh zákona (sněmovní tisk č. 876) regulující pracovní poměry na dobu určitou. Obecná omezení pro řetězení pracovních poměrů na dobu určitou mají zůstat zachována, změna má spočívat pouze v zohlednění specifických podmínek u sezonních prací (např. v oblasti zemědělství či stavebnictví). Zaměstnavatelé v těchto odvětvích by dle návrhu měli mít možnost odklonit se od zákazu opakovat pracovní poměry na dobu určitou více než dvakrát. K uplatnění výjimky bude nutná dohoda s odborovou organizací (příp. vydání vnitřního předpisu) obsahující zákonem stanovené náležitosti. Tento návrh má podporu napříč politickým spektrem, a proto předpokládáme jeho přijetí. Účinnost zákona je navrhována k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Započtení vůči mzdě zaměstnance Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , sp.zn. 21 Cdo 3330/2011, připustil v praxi spornou možnost zaměstnavatele jednostranně započíst peněžitou pohledávku vůči mzdě zaměstnance. Dle závěru Nejvyššího soudu toto možné je a zaměstnavatel je limitován pouze tzv. nezabavitelnou částkou definovanou příslušnými právními předpisy. Avšak pokud se už nezmění již přijatý nový občanský zákoník, resp. návrh doprovodného zákona měnícího zákoník práce, s účinností ode dne , bude jednostranné započtení vůči mzdě zaměstnance opět výslovně zakázané. 8

9 první zkušenosti s rekodifi kací autorský výklad občanské právo pracovní právo nemovitostní právo NEMOVITOSTNÍ PRÁVO Novela stavebního zákona přehled nejvýznamnějších změn Autoři: Mgr. Jakub Lichnovský Mgr. Lucie Čermáková Úvod Novela Stavebního zákona publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 350/2012, která nabyla účinnosti 1. ledna 2013, s sebou přináší celou řadu změn, jejichž společným účelem je především snaha o zpřesnění původní nedokonalé právní úpravy, jejíž nedostatky nebylo možné odstranit, resp. nahradit judikaturou a odbornými výklady. Nicméně novela je natolik rozsáhlá a svými důsledky nepředvídatelná, že každý developer by se měl změnami zabývat a zvláště sledovat změny územního plánu. Ze zásadních změn, které byly v rámci novely schváleny, považujeme za důležité zmínit následující: 1. Územní plánování Novelou Stavebního zákona dochází k rozšíření účasti veřejnosti v rámci procesu územního plánování. Účelem této změny bylo zajistit, v souladu s Aarhuskou úmlouvou, že dotčená veřejnost je zapojena do procesu již od samého počátku, tj. od okamžiku, kdy lze účinně ovlivňovat výběr určitých alternativ. Účast veřejnosti je například nově zajištěna už v etapě projednání s dotčenými orgány, kdy je vybírána vhodná varianta (nikoliv až ve fázi uplatnění připomínek proti již vybrané variantě). Veřejnost tedy může dle novely účinné od uplatnit připomínky v první fázi pořizování územně plánovací dokumentace, tj. v rámci společného jednání o územním nebo regulačním plánu, tedy ještě před tím, než je daná dokumentace projednávána veřejně. Nově bude moci veřejnost podávat připomínky i ke zprávě o uplatňování politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu. Novelou rovněž došlo k rozšíření případů, ve kterých bude možné nahlédnout do relevantních podkladů u příslušného úřadu, a zároveň budou tyto podklady zveřejňovány na webových stránkách, čímž se důsledně provádí další požadavky uvedené v Aarhuské úmluvě. Nově platí, že námitky a připomínky proti zásadám územního rozvoje, územnímu plánu a regulačnímu plánu, je možné podat nejpozději do sedmi (7) dnů ode dne konání veřejného projednávání (podle původní právní úpravy musely být podány nejpozději při veřejném projednávání). 2. Územní řízení Novelou Stavebního zákona dále dochází ke zjednodušení územního řízení, a to jednak tím, že ústní jednání zůstává povinné jen v některých případech, v ostatních případech může stavební úřad od ústního jednání upustit. Zároveň dochází ve většině případů, které jsou posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí, ke sloučení postupu EIA s územním řízením, čímž se zkracuje zejména doba pro vydání územního rozhodnutí. Postavení občanských sdružení jako účastníků územního řízení se všemi procesními právy je v současné době umožněno zákonem o ochraně přírody a krajiny a dalšími zvláštními zákony. I přesto, že v důvodové zprávě k novele Stavebního zákona je tato otázka řešena (a to zejména z důvodu nerovnosti účastníků řízení - nejširší veřejnosti, jejíž účast na rozdíl od občanských sdružení, není v určitých případech povolena), není novelou Stavebního zákona účast občanských sdružení v územním řízení omezena. K omezení dochází ve vztahu k možnosti podávat námitky proti projednávanému záměru, resp. k rozsahu těchto námitek. Nově mohou občanská sdružení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, který občanské sdružení hájí (dříve mohla občanská sdružení podávat jakékoliv námitky, tj. v neomezeném rozsahu, pokud projednávaným záměrem byl dotčen veřejný zájem, který daná sdružení hájí). Je však důležité říci, že v případě podání takové námitky (občanským sdružením), která bude mimo povolený rozsah, tuto pravděpodobně stavební úřad i přesto projedná, a to jako připomínku veřejnosti. Platnost územního rozhodnutí je dva (2) roky, přičemž tato doba může být v odůvodněných případech stanovena i delší, maximálně však pět (5) let. 1 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 2 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 124/2004 a vstoupila pro Českou republiku v platnost dne

10 3. Stavební řízení Novelou dále dochází k rozšíření okruhu staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, např. energetické přípojky, reklamní zařízení, veřejná technická infrastruktura (vedení sítí veřejného osvětlení, vedení a distribuční soustavy plynu, rozvody tepelné energie aj.). Platí, že ve stavebním řízení se neřeší věci, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení. Tomu odpovídá i vymezení účastníků stavebního řízení, přičemž např. vlastník sousedního pozemku nebo stavby může být nově účastníkem řízení, pouze pokud je jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. Nově byla výslovně zakotvena možnost účasti občanských sdružení jako účastníků stavebního řízení, a to pouze za splnění podmínky, že (i) by stavebním povolením mohly být dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a (ii) o těchto věcech již nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí. Novela tedy zavádí tzv. koncentraci připomínek a námitek, tj. určité připomínky a námitky mohou být podány pouze v konkrétní fázi, ve které je jejich řešení relevantní a podstatné. V souladu s tímto principem může dojít k tomu, že např. občanská sdružení nebudou moci být účastníkem stavebního řízení, a to proto, že o všech námitkách z pohledu životního prostředí bylo již rozhodnuto v řízení územním. Novelou Stavebního zákona došlo rovněž k úpravě podmínek tzv. zkráceného stavebního řízení, a to zejména k zavedení kontrolního režimu postupu autorizovaných inspektorů v rámci tohoto řízení. Jedním z předpokladů pro zkrácené stavební řízení je především způsobilost stavby k posouzení autorizovaným inspektorem (některé stavby mohou být vyloučeny z tohoto režimu na základě zvláštního právního předpisu např. horní, či vodní zákon, nebo o jejich vyloučení rozhodne sám stavební úřad). Stavebnímu úřadu se předkládá (i) oznámení o stavebním záměru, (ii) certifikát autorizovaného inspektora (potvrzujícím, že lze stavbu provést) a (iii) další zákonem či prováděcími vyhláškami stanovené podklady, např. souhlasy nebo rozhodnutí dotčených orgánů a souhlasy osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení. V tomto ohledu platí, že autorizovaný inspektor dokládá stavebnímu úřadu stejné podklady, které by byly předkládány v případě standardního postupu při podání žádosti o vydání stavebního povolení. Podstatnou změnou přijatou k ochraně práv osob, které by byly účastníky stavebního řízení, je, že v případě, kdy se nepodaří vypořádat námitky těchto osob, stavba není ze zákona způsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem a musí být projednána v klasickém stavebním řízení. Stavební úřad oznámení stavebního záměru vyvěsí bez zbytečného odkladu na úřední desce, a to po dobu nejméně 30 dnů, v rámci kterých je možné proti oznámení podat (i) námitky podávají osoby, které by jinak byly účastníky řízení, a to pouze ze zákonem stanovených důvodů (např. že jejich souhlas se stavebním záměrem nebyl opatřen), nebo (ii) výhrady podávají dotčené orgány, příp. samotný stavební úřad opět ze zákonem stanovených důvodů. Příslušný správní orgán po přezkoumání oznámení stavebního záměru rozhodne tak, že (i) oznámení nemá právní účinky (je-li v rozporu s právními předpisy), nebo (ii) námitky či výhrady jsou zamítnuty. Stavebníkovi vznikne právo provést stavbu jednak (i) marným uplynutím lhůty 30 dnů od vyvěšení stavebního záměru na úřední desce (neplatí však v případě podání námitek či výhrad) nebo (ii) dnem následujícím pod ni, kdy správní orgán rozhodl o zamítnutí námitek či výhrad. Právo provést stavbu zaniká, nebyla-li stavba zahájena do 2 let, přičemž toto právo lze prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím (tak, jak je to v případě prodloužení stavebního povolení). 4. Změna souvisejících přepisů V návaznosti na novelu Stavebního zákona došlo rovněž k legislativním úpravám prováděcích vyhlášek ke Stavebnímu zákonu, přičemž tyto změny se týkají a jsou navázány právě na ta ustanovení, která byla novelou Stavebního zákona změněna. Novelizace se dotkla také správních poplatků upravených zákonem o správních poplatcích, přičemž vedle zvýšení sazby u existujících poplatků dochází nově ke zpoplatnění dalších úkonů stavebních úřadů. Pro zajímavost uvádíme, že např. poplatek za vydání stavebního povolení ke stavbě pro bydlení s nejvýše 3 byty je nově Kč (původně 300 Kč), ke stavbě pro bydlení s více než 3 byty Kč (původně Kč), prodloužení platnosti stavebního povolení bude nově stát Kč (původně 300 Kč) atd. 10

11 Autorizovaní inspektoři včera a dnes Autoři: Mgr. Roman Pečenka Mgr. Kristýna Faltýnková Institut autorizovaného inspektora zavedený novým stavebním zákonem doznal zásadních změn. Nejprve v září minulého roku vydal zvláštní senát Nejvyššího správního soudu České republiky (dále jen NSS) usnesení, které mění dosavadní judikaturu k otázce právní povahy certifikátu autorizovaného inspektora. Následně byla schválena a ve Sbírce zákonů pod číslem 350/2012 Sb. vyhlášena novela stavebního zákona, jenž významně mění podmínky činnosti autorizovaného inspektora. Institut autorizovaného inspektora měl vést ke zjednodušení procesu získání práva provést stavbu pro stavebníky a k odlehčení stavebním úřadům. Dle původní úpravy vznikalo právo provést stavbu oznámením certifikátu autorizovaného inspektora stavebnímu úřadu. Neprobíhalo tedy klasické stavební řízení, místo něj autorizovaný inspektor jmenovaný ministerstvem pro místní rozvoj přezkoumal stavební dokumentaci, navrhl plán kontrolních prohlídek, ověřil, že mu byla stavebníkem předložena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení, a na základě těchto podkladů vydal certifikát. Okamžikem, kdy stavebník oznámil stavbu stavebnímu úřadu a k oznámení doložil projektovou dokumentaci a certifikát autorizovaného inspektora, vzniklo stavebníkovi právo stavbu provést. Předností tohoto postupu pro stavebníky byla zejména jeho rychlost. Praxe ukázala, že úprava postupu autorizovaného inspektora a stavebníka (tzv. zkrácené stavební řízení) je příliš obecná a stručná, což vedlo až k medializovaným excesům a soudním sporům. Právě se soudními spory souvisí jeden z hlavních nedostatků původní úpravy a to absence ustanovení, které by určilo, jak je možné se proti certifikátu autorizovaného inspektora bránit. Změna ustálené judikatury Autorizovaný inspektor byl na základě dřívější judikatury NSS považován za správní orgán a certifikát za správní rozhodnutí ve smyslu soudního řádu správního. Dne 6. září 2012 však zvláštní senát NSS vydal usnesení, kterým výše popsané závěry odmítá a dochází k závěrům, které nebyly v minulosti vůbec zvažovány. Dle tohoto rozhodnutí autorizovaný inspektor není správním orgánem a jím vydaný certifikát sám o sobě nezakládá žádná práva a povinnosti a tudíž certifikát autorizovaného inspektora nelze považovat za správní rozhodnutí ve smyslu 65 správního řádu soudního. Z těchto závěrů dále plyne, že proti certifikátu se nelze ani odvolat v rámci správního řízení, ani podat žalobu ke správnímu soudu. Je tedy možné v případě, kdy byl certifikát vydán v rozporu s právními předpisy, se proti němu vůbec bránit? NSS dospěl v komentovaném rozhodnutí k závěru, že možnost obrany proti certifikátu skýtá ustanovení 142 správního řádu upravující řízení o určení právního vztahu. Toto řízení lze zahájit na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné k uplatnění jeho práv a to bez časového omezení. Na základě podané žádosti stavební úřad rozhodne, zda stavebníkovi na základě vydaného certifikátu autorizovaného inspektora vzniklo právo provést stavbu. NSS dále dovodil, že pokud stavební úřad zjistí, že certifikát byl vydán v rozporu se zákonem, může nařídit i odstranění stavby. V rámci řízení o určení právního vztahu lze také požádat o vydání předběžného opatření, kterým může být stavebníkovi například nařízeno, aby okamžitě zastavil provádění stavby. Novela stavebního zákona Bez újmy komentovaného rozhodnutí NSS se činnost stavebních inspektorů a vydávání certifikátů zásadním způsobem změnila od 1. ledna 2013, a to rozsáhlou novelou stavebního zákona. Nově tak má stavební úřad povinnost sdělit autorizovanému inspektorovi na požádání informace o osobách, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštních zákonů, tedy zejména o občanských sdruženích. Pokud by stavební úřad sdělil svoje stanovisko ve vztahu ke všem potencionálním účastníkům stavebního řízení, zejména vlastníkům sousedních nemovitostí, mohlo by dojít k odstranění převážné většiny sporů týkajících se certifikátů, které byly založeny právě na vymezení osob, které by byly účastníky stavebního řízení a jejichž vyjádření byla tudíž nezbytná pro vydání certifikátu. Novela však došla jen do půlky cesty a hlavní tíhu tohoto posuzování (a nejistoty pro stavebníka) tak i nadále ponechala na bedrech autorizovaného inspektora. 11

12 Autorizovaný inspektor posoudí předloženou projektovou dokumentaci dle stejných hledisek jako před účinností novely, mění se pouze technická stránka vyznačení některých údajů. Následně autorizovaný inspektor (dříve tak činil stavebník) oznámí stavební záměr stavebnímu úřadu a předloží mu zákonem požadovanou dokumentaci. Dochází zde tedy k posunu, kdy se stavebním úřadem nejedná stavebník, ale autorizovaný inspektor. Novela stavebního zákona tím vytvořila jakýsi trojúhelník, který však není žádným způsobem regulován a vzbuzuje více pochybností, neboť autorizovaný inspektor oznamuje záměr stavebníka stavebnímu úřadu, aby stavebníkovi následně za splnění určitých podmínek vzniklo právo. Stává se tak autorizovaný inspektor ze zákona jakýmsi zástupcem stavebníka? Dle dřívější právní úpravy vznikalo právo stavebníka provést stavbu oznámením stavebního záměru stavebnímu úřadu. Nově bude oznámení stavebního záměru nejprve vyvěšeno stavebním úřadem po dobu třiceti dní na úřední desce a právo provést stavbu vznikne stavebníkovi až uplynutím zmíněné třicetidenní lhůty. Tato lhůta slouží osobám, které by byly účastníky stavebního řízení, k podání námitek proti oznámenému stavebnímu záměru a dotčeným orgánům i samotnému stavebnímu úřadu k uplatnění výhrad. Podání případné námitky nebo uplatnění výhrady má odkladný účinek a nabytí práva provést stavbu se tedy odkládá do doby konečného rozhodnutí o námitce či výhradě. V případě podání námitek či uplatnění výhrady stavební úřad do patnácti dnů oznámí tuto skutečnost stavebníkovi (byť mu stavební záměr oznámil autorizovaný inspektor) a věc předloží odvolacímu orgánu k rozhodnutí. Krajský úřad rozhodne buď o tom, že oznámení stavebního záměru nemá právní účinky, pokud je stavební záměr v rozporu s právními předpisy, nebo o zamítnutí námitek či výhrad. Pokud budou námitky a výhrady zamítnuty, vznikne stavebníkovi právo provést stavbu následující den po oznámení rozhodnutí. Na první pohled tak dochází k podstatnému prodloužení celého řízení a ztrátě jistoty pro stavebníka. Vždy zde také existuje riziko šikanózních námitek, kdy se objeví osoba, která bude tvrdit, že její souhlas měl být opatřen a nebyl, ač by byla účastníkem stavebního řízení. V takovém případě nemá stavební úřad dle našeho názoru možnost sám námitku pro nedůvodnost zamítnout a musí postoupit věc odvolacímu orgánu, což okamžik vzniku práva provést stavbu výrazně oddálí. Možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora po novele Postup předestřený NSS ve výše zmíněném rozhodnutí, tedy využití řízení o určení právního vztahu, bude dle našeho názoru možné využít i ve vztahu k certifikátům vydaným po účinnosti novely stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že je již najisto postaveno, že autorizovaný inspektor není správním orgánem a certifikát správním rozhodnutím, nelze ani o možnosti využití jiných než výše uvedených opravných prostředků, ať řádných či mimořádných, uvažovat. Ovšem v případě, že proti oznámení stavebního záměru budou podány námitky či uplatněny výhrady a krajský úřad tudíž vydá rozhodnutí, bude se jednat o správní rozhodnutí správního orgánu. Proti rozhodnutí krajského úřadu bude možné podat správní žalobu, možnost odvolání novela stavebního zákona nepřipouští. Nezodpovězenou otázkou je, zda osobou oprávněnou podat správní žalobu bude autorizovaný inspektor, jako oznamovatel stavebního záměru, proti kterému byla námitka podána (či uplatněna výhrada), anebo stavebník, kterému na základě rozhodnutí krajského soudu právo provést stavbu nevznikne. Pokud je autorizovaný inspektor ze zákona zástupcem stavebníka pro účely oznámení stavebního záměru, jak bylo naznačeno výše, je také jeho zástupce pro podání případné správní žaloby? Závěr Postup stavebníka a autorizovaného inspektora, v rámci kterého vzniká stavebníkovi právo provést stavbu na základě certifikátu, se významně změnil, částečně zkomplikoval a jistě prodloužil. Navíc, jak bylo naznačeno výše, tuto změnu provází mnoho otázek a dle našeho názoru se zákonodárci nepodařilo dosáhnout zamýšleného cíle. Rozhodující pro zhodnocení této novely stavebního zákona však bude, jak se k nové podobě autorizovaných inspektorů postaví praxe, s jakým výkladem přijdou soudy a zda se v dohledné době nedočkáme další novely, která odstraní nejasnosti vzniklé díky novele předchozí. 12

13 Právo životního prostředí Povinné finanční zajištění pro případ způsobení ekologické újmy Autor: Mgr. Roman Pečenka Mgr. Kristýna Faltýnková Od 1. ledna tohoto roku nabyla účinnosti ustanovení zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen zákon), která stanoví nové povinnosti vybraným provozovatelům zařízení podléhajícím povolením vydávaným v souladu s předpisy souvisejícími s ochranou životního prostředí. Dotčeni jsou provozovatelé určitých provozních činností, kterými je mimo jiné provozování zařízení podléhajících vydání integrovaného povolení, zařízení souvisejících s nakládáním s odpadem, stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší dle nové úpravy z roku 2012, v některých případech o osoby nakládající s povrchovými a podzemními vodami, závadnými látkami, nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, geneticky modifikovanými organismy a těžebním odpadem nebo o osoby provozující úložiště oxidu uhličitého; v podrobnostech odkazujeme na přílohu č. 1 zákona. Dotčení provozovatelé mají nově povinnost zpracovat dokument nazvaný základní hodnocení rizik ekologické újmy (dále jen základní hodnocení), jehož náležitosti jsou uvedeny v nařízení vlády č. 295/2011 Sb. (dále jen nařízení). Základní hodnocení provozovatel provede zpravidla pro každé místo, kde vykonává předmětnou provozní činnost, a v daném místě pro každou provozní činnost, a to dle přílohy č. 1 k nařízení, odlišný postup se uplatní, pokud bylo provozovateli vydáno integrované povolení. K základnímu hodnocení vydalo ministerstvo životního prostředí metodický pokyn ZP 06/2012. V rámci základního hodnocení provozovatel popisuje provozní činnost, životní prostředí v okolí místa výkonu provozní činnosti, možné situace vzniku ekologické újmy a jejich následky a případně doplní i informace o dřívějších haváriích či souvisejících ekologických újmách. V průběhu základního hodnocení dle jednotlivých informací provozovatel sčítá body stanovené přílohou č. 1 k nařízení. Pokud v rámci základního hodnocení provozovatel pro konkrétní místo a provozní činnost nedosáhne více než 50 bodů, stačí toto hodnocení v písemné formě uschovat pro potřebu případné kontroly a další povinnosti dle zákona se jej již netýkají s výjimkou povinnosti toto hodnocení aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti. Provozovatelé, kteří v rámci základního hodnocení dosáhnou více než 50 bodů, avšak jsou zaregistrováni v programu EMAS nebo zahájili činnosti potřebné pro zaregistrování, případně mají certifikovaný systém environmentálního řízení podle norem ČSN EN ISO nebo zahájili činnosti potřebné pro získání takové certifikace, mohou zpravidla postupovat stejně jako provozovatel, který 50 bodů nedosáhl. Provozovatelé, kteří pro konkrétní provozní činnost v konkrétním místě dosáhnou v rámci základního hodnocení více než 50 bodů, mají povinnost provést podrobné hodnocení rizika ekologické újmy dle přílohy č. 2 nařízení (dále jen podrobné hodnocení). Cílem podrobného hodnocení je stanovit odhad možných nákladů na nápravná opatření včetně preventivních v případě, že dojde k ekologické újmě. K podrobnému hodnocení vydalo ministerstvo životního prostředí metodický pokyn ZP 22/2012. Pokud z výsledku provedeného podrobného hodnocení vyplývá, že možné náklady nedosáhnou částky 20 milionů Kč, pak provozovatel podrobné hodnocení pouze uschová pro případnou kontrolu a stejně jako v případě základního hodnocení má povinnost je aktualizovat při změně provozní činnosti. V případě, kdy odhad nákladů překročí hranici 20 milionů Kč, je provozovatel povinen zajistit finanční zajištění k náhradě nákladů potřebných k předcházení ekologické újmě nebo k její případné nápravě. Zákon nestanoví, jakou formou je provozovatel povinen tuto povinnost splnit, dle našeho názoru lze uvažovat o pojištění, bankovní záruce nebo vázaném účtu. Objevují se i názory, že lze tuto povinnost splnit prostřednictvím vytvoření zvláštního rezervního fondu či smluvním zajištěním, avšak z našeho pohledu podpořeného informací od České inspekce životního prostředí tyto způsoby nejsou v souladu se smyslem zákona. Kritérii pro posuzování finančního zajištění jsou samotný doklad o zabezpečení finančního zajištění, výše finančního zajištění s ohledem na výsledek hodnocení možné ekologické újmy, dále otázka, které typy ekologické újmy jsou zajištěny a případná existence jakéhokoli omezení finančního zajištění. Provozovatel je povinen sám provést posouzení dostatečnosti finančního zajištění a to dle přílohy č. 4 nařízení. 13

14 Zákon stanoví, že provozní činnosti, ke kterým se vztahují výše uvedené povinnosti (tedy provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona), nesmějí být vykonávány bez zabezpečení finančního zajištění, pokud je dle zákona vyžadováno. Za porušení tohoto zákazu je možné uložit provozovateli pokutu až do výše 1 milionu Kč. Procesní právo Změny v právní úpravě dovolání dle O.S.Ř od 1. ledna 2013 Autorky: Mgr. Lenka Konvalinová LL.M. Mgr. Marcela Gajdečková V minulých Právních aktualitách, v článku nazvaném Zrušení ustanovení 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu Ústavním soudem, jsme informovali o zrušení ustanovení 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), a to uplynutím dne 31. prosince Obsahem 237 odst. 1 písm. c) bylo: Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Pro připomenutí doplňujeme, že o zrušení tohoto ustanovení rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11. Obsahem nálezu byla kritika 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., a to z důvodu jeho nepředvídatelnosti, jejž Ústavní soud definoval třemi aspekty: vágností definice zásadního právního významu, nejednotnou judikaturou Nejvyššího soudu, a způsobem rozhodování o odmítnutí dovolání z důvodu, že ve věci nebyl shledán zásadní právní význam. Pro dovolatele to pak v reálu znamenalo, že předem nevěděl, zda bude jeho dovolání shledáno Nejvyšším soudem přípustným, či nikoli. Následkem toho bylo také neúměrné prodlužování řízení o dovolání. Ústavní soud z těchto důvodů vyzval zákonodárný orgán k přijetí nové právní úpravy dovolání, jejímž smyslem mělo být nejenom sjednocení judikatury Nejvyššího soudu, ale i zefektivnění a zrychlení dovolacího řízení. Tato skutečnost přinutila zákonodárný orgán zamyslet se nad celou právní úpravou řízení o dovolání obsaženou v o.s.ř. Koncem listopadu 2012 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela o.s.ř. Ačkoli novelou o.s.ř., účinnou od 1. ledna 2013, doznala změn nejenom právní úprava dovolání, zaměříme se v tomto článku pouze na novinky v řízení o dovolání dle o.s.ř. I nadále platí, což je zapotřebí uvést, že dovoláním lze napadnout pouze pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, a to v případech, kdy to o.s.ř. připouští. Nově je však přípustnost dovolání založena na tom, že se odvolací soud ve svém rozhodnutí, ve kterém řešil otázku hmotného nebo procesního práva, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, nebo ve svém rozhodnutí řešil otázku, která Nejvyšším soudem dosud nebyla vyřešena, či byla rozhodnuta rozdílně, nebo by Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka měla být posouzena jinak. Novelou o.s.ř. bylo upuštěno od dalších dvou předpokladů přípustnosti dovolání, kdy vyjma přípustnosti dovolání v případě, že napadené rozhodnutí mělo ve věci samé po právní stránce zásadní význam, bylo dovolání přípustné také v případě, kdy odvolací soud rozsudkem či usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, nebo pokud odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než ve svém dřívějším rozhodnutí, poněvadž byl vázán právním názorem odvolacího soudu. Nepřípustným oproti tomu zůstalo dovolání i nadále ve věcech upravených zákonem o rodině (s výjimkou rozsudků o omezení či zbavení rodičovské zodpovědnosti, pozastavení jejího výkonu, určení rodičovství a nezrušitelného osvojení) a dále ve věcech mezinárodních únosů dětí. Nově je dovolání navíc nepřípustné ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství, ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, či proti usnesením o předběžném a pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném a proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost. Dále platí, že dovolání není přípustné proti rozhodnutím, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50 tisíc Kč. Tato hranice je ale nově jednotná i pro obchodní věci, pro které dříve platila hranice 100 tisíc Kč. Novela o.s.ř. řeší též stanovení hranice pro opětující se peněžité plnění. Částkou 50 tisíc Kč však nejsou omezeny vztahy ze spotřebitelských smluv, 14

15 pracovněprávní vztahy a dále např. věci, o nichž lze řízení zahájit i bez návrhu, určení rodičovství, přivolení k výpovědi z nájmu bytu atd. I nadále zůstává zachováno pravidlo, že dovolací soud nerozhoduje o rozhodnutích, která upravují procesní postup. Dovolání je však přípustné proti usnesením odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka, o přistoupení dalšího účastníka a o záměně účastníka. Nově je upraven pouze jeden dovolací důvod, kdy dovolání lze podat jen tehdy, spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na nesprávném právním posouzení věci. Odpadla tedy možnost podat dovolání z důvodu, že bylo řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tento důvod je dovolatel povinen ve svém podání vymezit tak, že uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Je zapotřebí zdůraznit, že se již dovolatel v dovolání nemůže odkazovat na svá předchozí podání, tj. na ta podání, která učinil v řízení před soudem prvního stupně nebo v řízení před odvolacím soudem. Tím jsou nově kladeny na zpracovatele dovolání mnohem vyšší nároky. Co se týče lhůty pro podání dovolání, tu zákonodárce zamýšlel původně zkrátit, a to ze dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu na měsíc jeden. Lhůta dvou měsíců však nakonec zůstala zachována. V dědických věcech ale byla nově upravena možnost podat dovolání též k notáři, který byl pověřen soudem, aby provedl úkony v řízení o dědictví. Ke zkrácení lhůty v jednom případě přece jen došlo, a to tehdy, kdy rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje poučení o dovolání, nebo kdy je poučení nesprávné. V tomto případě byla lhůta pro podání dovolání zkrácena ze čtyř měsíců na tři měsíce, a to ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Další novinkou, která byla novelou o.s.ř. do řízení o dovolání zavedena, je možnost Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nejenom vykonatelnost napadeného rozhodnutí, ale také právní moc napadeného rozhodnutí v případě, kdy je dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a kdy se nedotkne takovýto odklad právních vztahů jiných osob. V rámci zrychlení dovolacího řízení byla dále Nejvyššímu soudu stanovena lhůta šesti měsíců ode dne, kdy mu byla věc předložena, ve které musí dovolací soud rozhodnout o nepřípustnosti dovolání nebo o dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny. Rychlosti vyřizování věcí by mělo pomoci také to, aby o otázce zastavení dovolacího řízení nebo o odmítnutí opožděně podaného dovolání nebo dovolání podaného neoprávněnou osobou či dovolání, které nebylo řádně doplněno nebo opraveno, rozhodl pouze předseda senátu dovolacího soudu nebo pověřený člen dovolacího senátu. Takováto rozhodnutí smí být navíc v rámci úspory času pouze stručně odůvodněna. Naproti tomu rozhodnutí dovolacího soudu o odmítnutí dovolání z důvodu nepřípustnosti musí, z důvodu zvýšení předvídatelnosti a právní jistoty účastníků, být rozhodnuta všemi členy senátu jednomyslně. Další podstatnou novinkou v řízení o dovolání je, že došlo k upuštění od kasačního principu. Nejvyšší soud tak nově může svým rozhodnutím věc zcela uzavřít v případě, kdy rozhodnutí odvolacího soudu změní. To může nastat za předpokladu, kdy odvolací soud rozhodl nesprávně, a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout. I tato nová úprava si klade za cíl zrychlení dovolacího procesu a snížení celkových nákladů řízení odstraněním meziinstančního přehazování si jedné kauzy tam a zpět, neboť při zrušení rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšším soudem je stejně nepochybné, jak by měla být věc v dalším řízení rozhodnuta. Nová úprava dovolání se s účinností od 1. ledna roku 2013 uplatní proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po tomto dni. Na dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným do konce roku 2012 se aplikuje právní úprava účinná do 31. prosince 2012, kromě 243c odst. 3 o.s.ř., který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely. Zda se výše popsanými změnami zákonodárcům podaří splnit hlavní cíle, jež si při přijímání novely kladli, ukáže teprve praxe. Faktem je, že Nejvyšší soud je v současnosti enormně zatížen nadměrným počtem dovolání zejména v občanskoprávních a obchodních věcech. Zmírní-li se novelou tento trend a dovolání se stane skutečně mimořádným opravným prostředkem, bude se Nejvyšší soud moci zaměřit na podstatné právní otázky a vydávání zásadních rozhodnutí s významem nejen pro účastníky konkrétního dovolacího řízení. 15

16 Obchodní právo Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže Autorka: Mgr. Soňa Papáčková Dne nabyla účinnosti novela zákona o ochraně hospodářské soutěže (zákon č. 143/2001 Sb.), která přinesla celou řadu změn. Některé z nich si představíme níže. Leniency program Mezi nejvýraznější změny bez pochyby patří zakotvení leniency programu, známého též jako programu shovívavosti, přímo do zákona o ochraně hospodářské soutěže. Institut leniency programu není v České republice institutem neznámým. Leniency program je již řadu let využíván Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Byl však zakotven jenom v tzv. soft-law, konkrétně v Programu aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut. A co vlastně leniency program je a k čemu je využíván? Leniency program představuje nástroj k vyhledávání a potírání kartelových dohod (především tvrdých kartelů jako dohody o cenách, rozdělení trhu a manipulace s veřejnými zakázkami), a to tím, že umožňuje účastníkovi kartelové dohody, který takovou dohodu oznámí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a předloží dostatečné množství relevantních důkazů, snížení nebo dokonce odpuštění sankce za účast na kartelové dohodě. Dle novely zákona o ochraně hospodářské soutěže je možné využit leniency program jenom v případech horizontálních dohod. Soutěžiteli, který jako první oznámí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže existenci kartelové dohody, přizná účast na kartelu, předloží dostatečné důkazy k prokázání takové dohody a aktivně napomáhá objasňování případu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zcela odpustí sankci za účast na kartelu. Nesmí však jít o soutěžitele, který vyvíjel na ostatní účastníky kartelu nátlak, aby se takové dohody účastnili. Tento typ leniency programu je nazýván jako Leniency typu I a je akceptován až do doručení tzv. sdělení výhrad. Ostatní účastnící kartelové dohody mohou požádat o Leniency typu II, a to do 15 dní po doručení sdělení výhrad. Pokud tito účastnící předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže důkazy s významnou přidanou důkazní hodnotou ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže dosud získaným, pak mohou dosáhnout snížení sankce za účast na kartelu (o maximálně 50 %). Žádosti o leniency lze také vzít zpět, a to do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro jejich podání. Zakotvení leniency programu do zákona o ochraně hospodářské soutěže si vyžádalo i úpravu ustanovení týkajících se nahlížení do spisu. Tato ustanovení nově stanovují, že žádost o leniency a související dokumenty nebudou až do sdělení výhrad součástí spisu. Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže stanovuje také tříletý zákaz plnění veřejných zakázek a koncesních smluv pro účastníky kartelu v dané oblasti, uvedený zákaz se však nevztahuje na úspěšné žadatele o leniency. Narovnání (settlement) Dalším institutem, který je nově zakotven v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, je institut narovnání. Tento institut také není pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže institutem neznámým. Jeho podstata spočívá v tom, že v případě, že se účastníci řízení přiznají k účasti na protisoutěžním jednání (specifikováno zákonem pro ochranu hospodářské soutěže), může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže snížit sankci o rovných 20%. Prioritizace Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nově nebude muset zahajovat řízení v marginálních případech porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže (případech bez výraznějšího dopadu na hospodářskou soutěž a relevantní trh). Při posuzování, jestli Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řízení zahájí, vychází Úřad pro ochranu hospodářské soutěže především z povahy jednání, způsobu jeho provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených spotřebitelů. 16

17 Ukládání pokut orgánům veřejné moci Dle novely zákona o ochraně hospodářské soutěže je možné za narušení hospodářské soutěže uložit pokutu i orgánu veřejné moci, a to až do výše 10 milionů korun českých. Další změny Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže přinesla i další změny jako např. upřesnění kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při provádění místního šetření, poskytování informací ze strany nesoutěžitelů nebo upřesnění úpravy přechodu odpovědnosti za správní delikt právnické osoby na jejího právního nástupce. Řada dalších změn má čistě formální charakter (např. nové číselné označení článků Smlouvy o fungování Evropské unie). Právní servis Advokátní úschova peněz a její právní úprava Autorka: Mgr. Soňa Papáčková Advokátní úschova peněz představuje uložení finančních prostředků na bankovní účet úschovy zřízený advokátem nebo advokátní kanceláří (dále jen advokátní kancelář ) za účelem jejich vyplacení za předem dohodnutých podmínek. Institut advokátní úschovy obecně, tj. úschova peněz, cenných papírů a jiného majetku klienta, je rámcově upraven zákonem o advokacii a podrobněji usnesením představenstva České advokátní komory č. 7/2004 Věstníku (dále jen Usnesení ). Advokátní úschova finančních prostředků je typicky využívána v případech nákupů a prodejů nemovitostí. Kupující se vlastníkem nemovitostí stává až povolením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. V případě úhrady kupní ceny za nemovitost již před povolením vkladu vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí se tak kupující vystavuje riziku, že v případě nepovolení vkladu bude kupní cena za nemovitost již převedena na bankovní účet prodávajícího, avšak kupující se nestane vlastníkem předmětné nemovitosti. V případě méně poctivého prodávajícího se tak kupující může dostat do problému v souvislosti se získáním uhrazené kupní ceny od prodávajícího. Z důvodů předcházení nepříjemnostem tak smluvní strany při prodeji nemovitostí, ale i převodech obchodních podílů a obdobných transakcích využívají možnost uložení finančních prostředků do advokátní úschovy. Proces využití advokátní úschovy je poměrně jednoduchý a níže uvedený příklad je aplikován na situaci, kdy dochází k převodu nemovitosti. Smlouva o advokátní úschově musí být uzavřena v písemné podobě a obvykle je uzavírána jako trojstranná dohoda mezi advokátní kanceláří jako schovatelem peněžních prostředků, prodávajícím jako příjemcem peněžních prostředků a kupujícím jako složitelem peněžních prostředků. Smluvní strany si ve smlouvě dohodnou podmínky, za kterých budou peníze z účtu úschovy uvolněny. Po podpisu kupní smlouvy kupující složí kupní cenu nebo její část na bankovní účet zřízený advokátní kanceláří za účelem úschovy peněz. Na tomto účtu peníze čekají do doby, až bude kupující zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti. Následně advokátní kancelář uvolní peníze z advokátní úschovy na účet prodávajícího. Neobvyklá není ani dohoda smluvních stran o tom, že advokátní kancelář odešle část kupní ceny na účet příslušného finančního úřadu, a to na úhradu daně z převodu nemovitosti. Plátcem uvedené daně je prodávající, avšak kupující ze zákona ručí za její uhrazení. Proto lze uvedený postup jenom doporučit. V případě, že se kupující nestane vlastníkem převáděné nemovitosti, advokátní kancelář zašle peníze z účtu úschovy zpět na účet kupujícího. Vzhledem k tomu, že v poslední době vzrůstá počet úschov finančních prostředků prováděných advokátními kancelářemi, s účinností od 1. ledna 2013 přijalo představenstvo České advokátní komory usnesení, které upravilo dosavadní znění Usnesení a vytvořilo systém kontroly nad dodržováním povinností advokátní kanceláře vyplývající z úschovy peněz. V souladu s touto zněnou tak Česká advokátní komora vede evidenci úschov prováděných advokáty a advokátními kancelářemi. Účelem této změny je tak větší ochrana práv klienta a přehlednost prováděných úschov finančních prostředků. 17

18 Důchodová reforma Důchodová reforma přehled nejdůležitějších novinek 2013 Autor: Ing. Jan Bürger Od 1. ledna 2013 byl zaveden třípilířový důchodový systém jako důsledek důchodové reformy, a to prostřednictvím dvou nových zákonů - č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (zavádí druhý pilíř důchodového systému) a č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (představuje třetí pilíř důchodového systému). Níže přinášíme stručné shrnutí nejdůležitějších povinností vyplývající z těchto norem jak pro zaměstnance a zaměstnavatele, tak i pro OSVČ. A) Průběžný důchodový systém I. pilíř Tento systém i nadále pokračuje ve stejném režimu a je založen na povinných odvodech zaměstnanců a zaměstnavatelů do státního povinného důchodového systému. Pro rok 2013 nedochází v této oblasti k žádným podstatným změnám, tzn. zaměstnanec účastnící se pouze I. pilíře odvádí prostřednictvím svého zaměstnavatele příspěvky ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu pro výpočet pojistného a zaměstnavatel platí příspěvky ve výši 25 % z vyměřovacího základu. OSVČ platí příspěvky na důchodové pojištění ve výši 28 % z vyměřovacího základu, resp. 29,2 % včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zvyšuje se však hranice maximálního vyměřovacího základu odpovídající 48násobku průměrné mzdy za rok z loňských Kč na částku Kč. B) Důchodové spoření II. pilíř II. pilíř upravený zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, přináší nové povinnosti zaměstnancům i zaměstnavatelům a také osobám samostatně výdělečně činným, které se rozhodnou pro účast ve druhém pilíři. Účastníkem se může stát fyzická osoba, tj. zaměstnanec nebo OSVČ starší 18 let, pokud je účastníkem státního povinného systému (I. pilíř) a uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let. Osoby, které k 31. prosinci 2012 již dosáhly věku 35 let, se mohou stát účastníkem II. pilíře, pokud smlouvu s penzijní společností uzavřou nejpozději 30. června Všichni, kdo se rozhodnou pro účast ve II. pilíři, nemají možnost se odhlásit, jejich účast končí až odchodem do starobního důchodu. a) zaměstnanci Zaměstnanec, který se rozhodne vstoupit do II. pilíře, musí sám uzavřít s vybranou penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření. Penzijní společnost následně zašle žádost o registraci smlouvy správci Centrálního registru smluv (spadá pod specializovaný finanční úřad), který zaregistrování smlouvy oznámí zaměstnanci. Od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci rozhodnutí o zaregistrování smlouvy se zaměstnanec stane poplatníkem a jeho zaměstnavatel plátcem pojistného na důchodové spoření. O této skutečnosti je zaměstnanec povinen informovat písemně každého svého zaměstnavatele. Za porušení oznamovací povinnosti vyměří finanční úřad zaměstnanci pokutu a vznikne mu povinnost uhradit dodatečný odvod příspěvku na důchodové spoření. Zaměstnavateli v takovém případě povinnost odvodu nevzniká. Zaměstnavatel zaměstnance, který je zaregistrován jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, nemá v této souvislosti žádnou speciální povinnost registrace, neboť registrace bude provedena automaticky při podání prvního měsíčního Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření. Zaměstnavatel srazí a odvede za zaměstnance, který je účastníkem II. pilíře, příspěvky na důchodové spoření ve výši 5 % z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, tj. ze základu pro výpočet odvodů na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Současně s odvodem příspěvků na důchodové spoření je zaměstnavatel povinen zaslat svému místně příslušnému finančnímu úřadu Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření. Lhůta pro odvod příspěvků na důchodové spoření příslušnému finančnímu úřadu a pro podání hlášení o tomto odvodu je do 20. dne po uplynutí zálohového období, kterým je kalendářní měsíc. Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření se podává pouze elektronicky prostřednictvím datové schránky plátce pojistného (zaměstnavatele). Povinnost podat hlášení a odvést zálohu na příspěvek na důchodové spoření vznikne zaměstnavateli poprvé 18

19 za měsíc, ve kterém se některý z jeho zaměstnanců stal účastníkem II. pilíře. Po skončení kalendářního roku vzniká zaměstnavateli povinnost podat finančnímu úřadu roční Vyúčtování pojistného na důchodové spoření (taktéž lze podat pouze elektronickou formou), a to ve lhůtě do 1. dubna následujícího kalendářního roku. Zároveň s odvodem příspěvků na důchodové spoření do II. pilíře sníží zaměstnavatel o 3 % odvod pojistného na standardní důchodové pojištění zaměstnance (I. pilíř). Zaměstnanec účastný II. pilíře, tj. důchodového spoření, bude tedy odvádět celkem 8,5 % ze svého vyměřovacího základu, přičemž 3,5 % půjde do I. pilíře na důchodové pojištění a 5 % do nově implementovaného II. pilíře na důchodové spoření. Výše odvodu příspěvků zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení (ve výši 25 % z vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení) se v souvislosti s účastí zaměstnance ve druhém pilíři nemění. Maximální hranice vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení pro rok 2013 ve výši Kč platí i pro pojistné na důchodové spoření. b) OSVČ Pravidla pro účast OSVČ ve II. pilíři jsou obdobná jako v případě zaměstnanců s tím rozdílem, že smlouvu o důchodovém spoření musí s penzijní společností uzavřít OSVČ a od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci rozhodnutí o zaregistrování smlouvy v Centrálním registru smluv se stává účastníkem tohoto systému. Výše příspěvků na důchodové spoření činí u OSVČ stejně jako u zaměstnanců také 5 % z vyměřovacího základu pro výpočet příspěvků na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění s tím, že o 3 % se snižuje odvod pojistného do státního povinného systému. Jinými slovy OSVČ účastnící se II. pilíře tedy bude hradit pojistné na důchodové pojištění ve výši 26 % z vyměřovacího základu (místo 28 %) do povinného systému důchodového pojištění a dalších 5 % z vyměřovacího základu do systému penzijního spoření, v obou případech také do výše maximálního vyměřovacího základu. OSVČ nevzniká povinnost hradit měsíční zálohy na penzijní spoření a tyto příspěvky jsou splatné v termínu pro podání tzv. pojistného přiznání, které se pravděpodobně bude podávat jako příloha přiznání k dani z příjmů fyzických osob v termínu do 1. dubna následujícího kalendářního roku. OSVČ má možnost si v průběhu kalendářního roku příspěvky na penzijní spoření dobrovolně předspořit, avšak maximálně do výše 100 tisíc Kč. C) Doplňkové penzijní spoření III. pilíř důchodové reformy je reprezentován doplňkovým penzijním spořením, které upravuje zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a tento systém v podstatě nahrazuje dosavadní systém penzijního připojištění se státním příspěvkem. Jedná se o zcela dobrovolný systém, kdy fyzické osoby starší 18 let mohou uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření s libovolnou penzijní společnosti, která splňuje podmínky uvedené v zákoně č. 427/2011 Sb. a které byla udělena platná licence ČNB. V souvislosti se spuštěním důchodové reformy byl novelizován i zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, který jednak zavádí zvýšený roční limit příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění s výhodným daňovým režimem, tj. osvobozený příjem na straně zaměstnance a daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele, uvedený v 6 odst. 9 písm. p) ZDP z 24 tisíc Kč na 30 tisíc Kč za kalendářní rok, a jednak byl terminologicky novelizován v tom smyslu, aby bylo možné tento příspěvek použít a daňově zvýhodnit jak v případě původního penzijního připojištění se státním příspěvkem, tak i nového doplňkového penzijního spoření. Zákon o daních z příjmů dále upřesňuje možnost odpočtu daňově odčitatelné položky poplatníkem ve smyslu 15 odst. 5 ZDP, kdy s účinností od 1. ledna 2013 je možno i nadále odečíst od základu daně maximálně 12 tisíc Kč ročně, ale pouze za předpokladu, že poplatník (účastník doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění se státním příspěvkem) naspoří částku alespoň 24 tisíc Kč ročně (oproti původním 18 tisíc Kč, které musel naspořit naposledy v roce 2012). Všech smluv o penzijním spoření uzavřených v rámci III. pilíře, tj. jak původních smluv o penzijním připojištění se státním příspěvkem, tak i nových smluv o doplňkovém penzijním spoření, se týkají nové podmínky pro připsání státní podpory. Minimální částka příspěvků účastníka zakládající vznik nároku na státní podporu se zvýšila ze 100 Kč na 300 Kč měsíčně, maximální výše státní podpory pak od 1. ledna 2013 činí 230 Kč při spoření minimálně 1000 Kč měsíčně (oproti původním 150 Kč při spoření minimálně 500 Kč za měsíc). 19

20 PRK Partners vyhlášena nejlepší národní právní fi rmou v České republice / PRK Partners named National Law Firm in the Czech Republic Martin Kříž a Jan Kohout, partneři PRK Partners, přebírají Chambers Europe Award for Excellence Advokátní kancelář PRK Partners opětovně uspěla v nejprestižnější mezinárodní soutěži Chambers Europe Awards for Excellence a byla vyhlášena Národní právní fi rmou roku 2013 pro Českou republiku. Je to již třetí ocenění od vzniku soutěže v roce 2008, které PRK Partners přebírá od Chambers and Partners, pořadatele soutěže. / PRK Partners once again succeeded in the prestigious Chambers Europe Awards for Excellence and was named National Law Firm of the Year 2013 for the Czech Republic. This is the third award PRK Partners has received from Chambers and Partners since the awards were first given out in Britská společnost Chambers and Partners je uznávaným mezinárodním průvodcem po trhu právních služeb. Slavnostní vyhlášení vítězů pro jednotlivé evropské země a předání cen proběhlo letos ve čtvrtek 25. dubna v Grosvenor House Ballroom v Londýně. / Chambers and Partners is a renowned international guide to the legal services market. The winners for individual European jurisdictions were announced at the awards ceremony in the Grosvenor House Ballroom in London on 25 April Děkujeme Vám za důvěru, přízeň a těšíme se na další spolupráci. / We would like to thank you for your confidence in us and we look forward to continue working together. 20