VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Práce sestry očima lékaře

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Práce sestry očima lékaře Bakalářská práce Autor: Petra Křížková Vedoucí práce: Mgr. Jitka Dejmková Jihlava 2016

2

3 Abstrakt Cílem práce je zjistit názor lékařů anesteziologů na práci anesteziologické sestry a na případný přesun části kompetencí z lékaře na sestru. Prostřednictvím autorizovaného dotazníku bylo osloveno 996 anesteziologů s návratností 219 dotazníků. Dotazník obsahující 14 otázek zkoumal, vedle demografických dat, názor anesteziologů na stávající situaci na operačním sále, ochotu předat část kompetencí sestrám za podmínek přímého dohledu lékaře, či bez dohledu lékaře, názor lékařů na schopnosti sester zvládnout některé postupy při podávání anestézie a jaké vnímají hlavní překážky pro případné předání části kompetencí sestrám. V současnosti již existuje samostatná činnost sestry na sále, která přesahuje její stanovené kompetence. 86,8% respondentů přiznává, že nechává anesteziologickou sestru s anestezovaným pacientem samotnou na dobu delší než 5 minut. Tato důvěra však nekoresponduje s ochotou přenést část kompetencí z lékaře na sestru. Velká důvěra panuje ve schopnosti sester vyžadující zkušenost a intuici (vytažení LM). Daleko menší je u výkonů, které vyžadují manuální zručnost a teoretické znalosti. Jako dominantní překážku pro přesun kompetencí lékaři označují obavu z ponechání celkové odpovědnosti na lékaři. Dalšími, velmi významnými překážkami, byly nedostatečné teoretické vzdělání a nedostatečné praktické schopnosti sester. Abstract We conducted a prospective questionnaire-based study investigating the stance of Czech anaesthetists on the potential transfer of competencies from physician anaesthetists to non-physician health professionals. A purpose made questionnaire was distributed to 996 physician anaesthetists of whom 219 participated in the survey. The questionnaire consisted of 14 questions investigating demographic characteristics, opinions about current practice in the theatres, willingness to delegate tasks to anaesthetic nurses either with or without direct physician supervision, opinions about current abilities of non-physician staff to perform individual of anaesthetic practice and perceived challenges in the potential transfer of competencies. The results of our study suggest that significant amount of anaesthetic care is being provided by unsupervised non-physician staff, even beyond the framework designated by current guidelines. 86.8

4 % participants admit they leave anaesthetised patients alone with the anaesthetic nurse for periods exceeding 5 minutes. This fact is, however, not correlated with physicians' will to officially transfer more competencies to anaesthetic nurses. Overall, there is good trust in nurses' experience and intuition, whereas lack of theoretical knowledge and insufficient manual skills are regarded as challenges for nurse provided anaesthesia. Nevertheless, the accountability of the physician for patients' clinical outcomes is seen as the most important barrier for the potential transfer of competencies. Klíčová slova Anestezie. Anesteziologická sestra. Kompetence. Zodpovědnost. Zákon.

5 Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Jitce Dejmkové, za její cenné rady, připomínky, odborné vedení a pomoc, kterou mi poskytla při jejím vypracování. Ráda bych poděkovala předsedovi výboru ČSARIM Prof. MUDr. Karlu Cvachovcovi, CSc., MB. a celému výboru ČSARIM za schválení a distribuci dotazníku. Děkuji prim. MUDr. Dušanu Machovi za jeho neocenitelnou pomoc a odborné rady při zpracování bakalářské práce.

6 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

7 Obsah Obsah...7 Úvod Vymezení základních pojmů Vymezení základních pojmů anesteziologické péče Vymezení základních legislativních pojmů a východisek VYHLÁŠKA 55/2011 Sb. (o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků) ze dne 1. března ZÁKON č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ve znění násl. předpisů (stav k ) Stávající stav poskytování anesteziologické péče Anesteziologický tým Základní organizační modely poskytování anesteziologické péče Lékařská anestézie Physician anaesthesia Stávající stav poskytování anesteziologické péče v ČR Současný stav zkoumání připravenosti stávajícího systému na případnou změnu kompetencí v poskytování anesteziologické péče Vlastní výzkum Vymezení problému, cílů a otázek Metodika výzkumu Metoda a výzkumný nástroj Struktura dotazníku a odkazy jednotlivých otázek k dílčím cílům práce

8 Nástroje k tvorbě dotazníku Průběh výzkumu Cílová skupina a jejich charakteristika, charakteristika vzorku respondentů Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Interpretace výsledků a diskuze Stávající stav na anesteziologickém pracovišti Ochota anesteziologů k přesunu kompetencí a odpovědnosti Názor lékařů na schopnosti anesteziologických sester Co z pohledu lékařů nejvíce brání změně kompetencí Využitelnost výsledků práce v praxi Závěr Literatura Seznam grafů Seznam příloh

9 Úvod Anesteziologická péče zahrnuje léčebně preventivní péči v průběhu léčebných nebo diagnostických výkonů operační či neoperační povahy a zahrnuje celkovou anebo regionální anestézii nebo tzv. monitorovanou anesteziologickou péči (anesteziologický dohled). Projdeme-li se každodenním provozem průměrné nemocnice, jen těžko budeme hledat zdravotní péči, jejíž poskytování přivádí pacienta tak blízko stavu klinické smrti, jako je anestézie. V padesát let starých anesteziologických učebnicích je narkóza označovaná jako řízená intoxikace organismu. Na světě údajně neexistuje větší projev důvěry, než ten, který projevuje pacient svému anesteziologovi. Jedná se o důvěru k člověku, který nás přivede do stavu tolik podobnému smrti a poté nás z něj bezpečně vyvede nazpět. Anestézie je sice v dnešním provedení péčí bezpečnou (čistě anesteziologická mortalita je 1: ), ale bezesporu navýsost zodpovědnou a náročnou. Na základě doporučených postupů (ZÁSADY BEZPEČNÉ ANESTEZIOLOGICKÉ PÉČE) vydaných Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny je tato péče poskytována lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína nebo lékařem s odbornou způsobilostí pod odborným dohledem lékaře se SZ v oboru AIM. Malá exkurze na operační sály českých nemocnic by nás velmi rychle přesvědčila o tom, že tento základní bezpečnostní prvek, deklarovaný odbornou společností ČSARIM, je naplňován jen velmi nedůsledně. Jedinou dostupnou prací v naší republice, která se detailně zabývá problematikou možných změn kompetencí v anesteziologickém týmu, je diplomová práce Změna systému práce anesteziologického týmu, kterou zpracoval Mgr. Mario Pytel, DiS. Obsahovou podstatou této práce je snaha zjistit, zda je v ČR připravena situace pro přerozdělení kompetencí v anesteziologickém týmu. Tato připravenost však byla zkoumána jen z pohledu nelékařského personálu. Jinými slovy byla sledována ochota a připravenost sester převzít část kompetencí při poskytování vybraných úkonů v rámci anesteziologické péče. Snahou předkládané práce je zjistit, jak se na celou tuto velmi citlivou oblast dívá druhá, zatím nevyslyšená část anesteziologického týmu. Je bez nejmenších pochyb jasné, že definitivní zodpovědnost za život a zdraví anestezovaného pacienta bude vždy 9

10 v rukou lékaře. Je proto zcela zásadní znát názor těchto lékařů, zda mají dostatek důvěry v nelékařský personál. A to důvěry v takové míře, že jim předá kompetence vykonávat činnosti, jejichž komplikace bezprostředně ohrožují základní životní funkce pacienta (tracheální intubace, i.v. podávání velmi potentních léků, ovlivňujících základní životní funkce). 10

11 1. Vymezení základních pojmů Anesteziologická péče Anesteziologická péče zahrnuje léčebně preventivní péči poskytovanou lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína nebo lékařem s odbornou způsobilostí pod odborným dohledem lékaře se SZ v AIM v průběhu léčebných nebo diagnostických výkonů operační či neoperační povahy. Do anesteziologické péče patří celková anebo regionální anestezie nebo tzv. monitorovaná anesteziologická péče (anesteziologický dohled). Anesteziologická péče končí zotavením pacienta a jeho převzetím pověřeným zdravotnickým pracovníkem nebo předáním pacienta na oddělení typu ARO/JIP. (Zásady bezpečné a péče ČSARIM, 2012) 1.1 Vymezení základních pojmů anesteziologické péče Anestézie (znecitlivění) je ztráta vnímání dotyku, bolesti, tepelných změn a podobně. Anestezie může být důsledkem některých onemocnění a poruch nervů nebo uměle vyvolaná, umožňující provedení chirurgických a jiných bolestivých výkonů. (Hugo, 2015) Anestézie celková je záměrné a řízené vyřazení všech podnětů, které jdou do centrálního nervového systému. Výsledkem je bezvědomí, ze kterého nelze pacienta probudit ani silnými bolestivými podněty. (Málek, 2011) Anestézie regionální je záměrné a řízené vyřazení vnímání podnětů jen z určité omezené části těla. Regionální anestézie může být vyvolána různými způsoby (chlad, tlak), ale nejčastěji jsou použita farmaka místních anestetika. (Málek) Monitorovaná anesteziologická péče (anesteziologický dohled) představuje monitoraci základních životních funkcí anesteziologickým týmem, kdy není použito celkové ani regionální anestézie. Zahrnuje zpravidla postupy jako sedace a analgosedace. (Málek, 2011) 11

12 Sedace je obecně stav sníženého vnímání různého stupně. Jedná se o stav, kdy pacient reaguje na výzvu a může být snadno probuzen, nehrozí přímo poruchy vitálních funkci, zejména ohroženi průchodnosti dýchacích cest a deprese dechu. (Málek, 2011) Analgezie je zpravidla farmakologicky (ne však výlučně) navozený stav sníženého vnímání bolestivých vjemů. (Málek, 2001) Analgosedace je postup zahrnující techniky sedace a analgezie dohromady. Je využíván u méně bolestivých výkonů a vyšetření. (Málek 2011) Anesteziologické riziko se stanovuje zpravidla pomocí klasifikace ASA (American Society of Anesthesiologists). Má 5 stupňů, které jsou definovány takto: ASA I - Zdravý pacient bez patologického klinického a laboratorního nalezu. ASA II - Mírné až středně závažné systémové onemocněni, beze změn výkonnosti a funkce orgánů. ASA III - Závažné systémové onemocněni jakékoli etiologie, omezující nemocného a výkonnost a funkci orgánů. ASA IV - Závažné, život ohrožující systémové onemocnění, které není vždy operaci řešitelné. (Larsen, 2004) ASA V - Moribundní (umírající) pacient, u něhož je operace poslední možností záchrany života. Smrt je pravděpodobná do 24 h ať již s operací, nebo bez ní. Při neodkladné operaci se přidává písmeno E (z angl. emergency). (Málek, 2011) 1.2 Vymezení základních legislativních pojmů a východisek Základními právními normami, upravujícími činnost zdravotnických pracovníků, jsou VYHLÁŠKA 55/2011 Sb. (o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků) a ZÁKON č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), v platném znění, které definují základní pracovní a kompetenční vztahy. 12

13 1.2.1 VYHLÁŠKA 55/2011 Sb. (o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků) ze dne 1. března 2011 Ošetřovatelskou péčí označuje soubor odborných činností zaměřených na udržení, podporu a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je také péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné smrti. Základní ošetřovatelskou péčí je označena ošetřovatelská péče výše definovaná, poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je minimální a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu, pokud není dále uvedeno jinak. Specializovanou ošetřovatelskou péčí je označená ošetřovatelská péče výše definovaná, poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko narušení základních životních funkcí nebo jejich selhání je reálné, nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí; za specializovanou ošetřovatelskou péči se považuje také péče poskytovaná pacientům se závažnými poruchami imunity a pacientům v terminálním (konečném) stavu chronického onemocnění, kde se nepředpokládá resuscitace. Vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčí je označena ošetřovatelská péče výše definovaná, poskytovaná pacientům, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí, nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí, specifickou ošetřovatelskou péčí péče podle písmene a) poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče. 13

14 Specializovaným postupem je označován postup, metoda nebo výkon při poskytování zdravotní péče, které jsou náročné z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení nebo jsou používány při zdravotní péči. (Vyhláška 55/2011 Sb. v platném znění) ZÁKON č. 96/2004 Sb. (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ve znění násl. předpisů (stav k ) Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu (dále jen "výkon povolání bez odborného dohledu") se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý a ke kterým získal osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (hlava VI); tento zákon a prováděcí právní předpis stanoví činnosti, které zdravotnický pracovník může vykonávat bez indikace, které vykonává na základě indikace a které pod přímým vedením lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta. Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při stálé přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. (Zákon č. 96/2004 Sb. v platném znění) 14

15 2. Stávající stav poskytování anesteziologické péče 2.1 Anesteziologický tým Poskytování anesteziologické péče je bezesporu práce navýsost týmová. Její provádění v jedné osobě je vysoce rizikové a hraničí s hazardováním s životem anestezovaného pacienta. V České republice je anesteziologická péče poskytována týmem většinou složeným z anesteziologa a anesteziologické sestry. Anesteziologický tým je přítomen po celou dobu vedení anestézie. Za anestezii je zodpovědný lékař. Lékař rozhoduje o způsobu podané anestézie. Sestra je zodpovědná za přichystání všech potřebných pomůcek a techniky. Sestra asistuje u všech lékařských výkonů a vykonává lékařské ordinace. Existují názory, že stávající český systém vedení anestézie je sice bezpečný a funkční, ale personálně naddimenzovaný, dostatečně se nevyužívá odborného potenciálu nelékařského zdravotnického personálu. (Pytel, 2012) 2.2 Základní organizační modely poskytování anesteziologické péče Lékařská anestézie Physician anaesthesia. Lékařská anestézie znamená, že po celou dobu vedení anestezie je přítomen lékař, kterému asistuje nelékařský zdravotnický pracovník různého vzdělání a úrovně dle zvyklostí konkrétního státu. Tento model funguje v České republice, ale např. i v Německu Anestézie bez přímé účasti lékaře Non-physician anaesthesia. Anestézie bez přímé účasti lékaře znamená, že jeden lékař je zodpovědný za vedení anestezie u dvou nebo i více pacientů, a tudíž i za dvě nebo více anesteziologických sester. Sestry pracují v průběhu anestézie samostatně pod lékařovým přímým i nepřímým dohledem. Lékař rozhoduje o typu anestezie a volbě anestetika. Úvod do celkové anestézie a probouzení včetně extubace provádějí lékař i sestra společně. V úvodu lékař aplikuje léky do žíly. Sestra intubuje a nastavuje ventilační parametry. V průběhu anestézie sestra sama, bez přímého dohledu lékaře, dávkuje lékařem ordinovaná anestetika dle stanovených postupů. Lékař je pro případ potřeby 15

16 neustále v dosahu. Zodpovědnost za anestézii nese lékař. Sestra nese zodpovědnost do výše svých kompetencí a činností, které sama vykonává během vedení anestézie. U anestézií rizikovějších pacientů je po celou dobu přítomen lékař, stejně tak periferní blokády a svodná anestézie jsou výlučně v kompetenci lékaře. 2.3 Stávající stav poskytování anesteziologické péče v ČR Na základě doporučených postupů (ZÁSADY BEZPEČNÉ ANESTEZIOLOGICKÉ PÉČE) vydaných Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny je tato péče poskytována lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína nebo lékařem s odbornou způsobilostí pod odborným dohledem lékaře se SZ v oboru AIM. Malá exkurze na operační sály českých nemocnic by nás velmi rychle přesvědčila, že tento základní bezpečnostní prvek, deklarovaný odbornou společností ČSARIM, je naplňován jen velmi nedůsledně. 16

17 3. Současný stav zkoumání připravenosti stávajícího systému na případnou změnu kompetencí v poskytování anesteziologické péče Kompetence jednotlivých členů týmu při poskytování anesteziologické péče vycházejí ze stávajícího legislativního rámce. Jedinou dostupnou prací v naší republice, která se detailně zabývá touto problematikou, je diplomová práce Změna systému práce anesteziologického týmu, kterou zpracoval Mgr. Mario Pytel, DiS. Obsahovou podstatou této diplomové práce je snaha zjistit, zda je v ČR připravena situace pro přerozdělení kompetencí v anesteziologickém týmu. Tato připravenost však byla zkoumána jen z pohledu nelékařského personálu. Jinými slovy byla sledována ochota a připravenost sester převzít část kompetencí při poskytování vybraných úkonů v rámci anesteziologické péče. To by vedlo ve svém důsledku k vyššímu využití jejich profesionálního potenciálu a do určité míry k převedení části anestézie do samostatné, suverénní odborné anesteziologické činnosti sester. Tento nový systém a jeho realizační tým by se významně lišil od současného zajišťování anesteziologické péče lékaři anesteziology. Mgr. Pytel oslovil s připravenými MCQ dotazníky velký počet současných anesteziologických sester (38,4%) z celé řady různě velkých a různě zaměřených nemocnic. Výsledný počet zpracovaných dotazníků je 538 ze 39 nemocnic (38 % fakultních, 21 % krajských nemocnic). Dotazuje se na zájem a ochotu převzít kompetence i na převzetí zodpovědnosti za vlastní odbornou činnost. MCQ je hlavním podkladem kvantitativně zpracované empirické části s 15 otázkami a 101 připojenými vlastními názory a zkušenostmi. Umožňuje tím navíc i kvalitativní sdělení vlastních různorodých názorů sester se zaměřením na organizaci práce, na časový harmonogram operačních programů, na nový vztah k operační skupině atd. Souhrnně jsou výstupy Mgr. Pytlem vyhodnoceny jako příznivé pro nastartování změny. K tomu se významněji hlásí sestry z větších pracovišť, s vyšším vzděláním a mladší, což autor považuje za perspektivně slibné. Odpovědi a výsledky demonstrují především sebedůvěru sester v převzetí nových samostatných činností, s nimiž přicházejí do styku při podávání anestezií lékařem. V 80 % zdůrazňují odpovědi sester 17

18 žádost o patřičné navýšení mzdového ohodnocení a doporučují převzetí svých dosavadních, tzv. méně kvalifikovaných činností, navýšením počtu tzv. obíhajících sester, které by samostatnou činnost sester anestetistek podporovaly. V odpovědích na otázky většina dotázaných anesteziologických sester uvádí, že ani za dnešních podmínek a v dosavadním modelu není lékař osobně přítomen v průběhu anestezie trvale u svého pacienta a že dohled v průběhu stabilizované celkové i regionální anestézie přenechává anesteziologické sestře. Připravenost anesteziologických sester na Změnu systému práce anesteziologického týmu zkoumal Mgr. Pytel ve své bakalářské práci v roce Tato práce se zabývá pohledem lékařů na tuto tak choulostivou otázku. 18

19 4. Vlastní výzkum 4.1 Vymezení problému, cílů a otázek Vymezení problému, cílů a otázek Zkoumaný problém Zkoumaným problémem této bakalářské práce bylo zjistit názor lékařského personálu na práci anesteziologické sestry a na případné rozšíření jejich kompetencí při poskytování anesteziologické péče Hlavní cíl výzkumu Je lékařský anesteziologický personál ochoten a připraven přesunout část svých kompetencí a zodpovědnosti při poskytování anesteziologické péče na sestry? Na základě tohoto hlavního cíle jsem si vytvořila cíle dílčí, ze kterých vyplývají zkoumané otázky. Dílčí cíle výzkumu Cíl 1: Zjistit stávající situaci na operačních sálech z pohledu lékaře Otázka 1: Existuje u nás již v současné době (z pohledu lékaře) samostatná činnost anesteziologické sestry na sále, která přesahuje její stanovené kompetence? Cíl 2: Zjistit ochotu lékařů předat část svých kompetencí sestrám Otázka 2: Je lékař ochoten část svých kompetencí a zodpovědností přesunout na sestru? Cíl 3: Zjistit ochotu lékařů nést zodpovědnost za práci samostatněji pracující sestry Otázka 3: Pokud je lékař ochoten předat část kompetencí sestře, je ochoten nést zodpovědnost za její práci? Cíl 4: Zjistit důvěryhodnost a spolehlivost anesteziologických sester z pohledu lékaře Otázka 4: Pokud je lékař ochoten předat část kompetencí, kolik procent ze stávajícího sesterského anesteziologického personálu je podle něho schopno pracovat bezpečně samostatněji? 19

20 Cíl 5: Zjistit hlavní obavy z přerozdělení stávajících kompetencí a zodpovědnosti Otázka 5: Pokud není lékař ochoten předat část kompetencí, jaké jsou lékařovy hlavní obavy? 4.2 Metodika výzkumu Metoda a výzkumný nástroj Připravenost lékařského personálu na případnou změnu kompetencí v poskytování anesteziologické péče jsem zjišťovala kvantitativním výzkumem. Ke sběru dat jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen po stanovení zkoumaného problému, cílů průzkumu a nastudování odborné literatury týkající se problematiky kompetencí v poskytování anesteziologické péče Struktura dotazníku a odkazy jednotlivých otázek k dílčím cílům práce Jednotlivé části vytvořeného dotazníku odpovídají dílčím cílům mojí práce a to tímto způsobem: Dílčí cíl 1 (Zjistit stávající situaci na operačních sálech viděnou z pohledu lékaře) je zkoumán v dotazníku těmito třemi otázkami: Otázka č. 1: Stává se ve vaší současné praxi, že zdravotní sestru pověříte dohledem nad anestezovaným pacientem a vzdálíte se na déle než 5 minut ze sálu? Tato otázka cílí na situaci, kdy se anesteziolog vzdaluje ze sálu na dobu delší než 5 minut. Tento časový interval je obecně přijímán jako čas, kdy závažné, život ohrožující komplikace anestézie mohou bez razantní intervence vést již k nevratnému, ireversibilnímu poškození pacienta či k jeho smrti. Časový interval je stanoven pro výzkum arbitrálně na 5 min. s vědomím, že samozřejmě nemůže postihnout všechny reálné situace. Je veřejným tajemstvím, že současná praxe řady sálů tuto situaci (anestézie bez anesteziologa) dobře zná. Odpověď na tuto otázku může být také více projevem schopnosti sebereflexe odpovídajícího anesteziologa než popisem skutečné praxe. 20

21 Otázka č. 2: Stává se ve vaší současné praxi, že zdravotní sestru pověříte těmito činnostmi pod vaším přímým dohledem? Výběr činností v otázce nebyl náhodný. Jedná se o bytostně o lékařské výkony, jejichž nezvládnutí či komplikace při provádění mohou bezprostředně ohrozit pacienta na životě. Intubace je v naprosté většině případů prováděna apnoickou technikou pacientovo dýchání je vyřazeno svalovou relaxací. Neúspěšný pokus o intubaci tedy vede velmi rychle ke smrti pacienta asfyxií (pokud nejsou dýchací cesty zajištěny alternativním postupem). Extubace může být při špatném načasování a provedení komplikována dechovou nedostatečností (nedostatečná dekurarizace, dechový útlum opioidy, laryngospasmus). To vše jsou stavy přímo ohrožující pacienta na životě. Zavedení laryngeální masky je zajištění dýchacích cest, vyžadující manuální zručnost a zkušenost. Je prováděno v hluboké celkové anestézii s riziky jako aspirace žaludečního obsahu, laryngospasmus, malpozice LM. Tyto stavy mohou opět přímo ohrozit pacientův život. Vytažení laryngální masky je na řadě pracovišť v zahraničí přenecháváno do rukou sestry na dospávacím pokoji. U nás patří tradičně do rukou lékaře. Při špatném načasování a provedení může být komplikováno dechovou nedostatečností (laryngospasmus, aspirace). To vše jsou opět stavy přímo ohrožující pacienta na životě. Farmakologické vedení anestézie: Farmaka využívaná v celkové anestézii jsou biologicky velmi potentní látky, podávané navíc přímo do žíly pacienta. Jejich efekt přímo ovlivňuje základní životní funkce (oběh, dýchání, stav vědomí). Nesou s sebou navíc rizika nežádoucích reakcí (anafylaxe). Jedna ze starých, ale velmi výstižných definic mluví o celkové anestézii jako o řízené intoxikaci organismu. Otázka č. 3: Stane se ve vaší současné praxi, že zdravotní sestru pověříte k těmto činnostem samostatně, bez přímého dohledu? Tato otázka je vytvořena stejným principem jako předchozí, s využitím popsaných 5 rizikových činností. Dotazován je sesterský podíl na jejich vykonávání bez přímého dohledu lékařem. 21

22 Dílčí cíl 2 (Zjistit ochotu lékařů předat část svých kompetencí sestrám) je zkoumán v dotazníku těmito dvěma otázkami: Otázka č. 4: Byl byste ochoten/ochotna předat kompetence zdravotní sestře k těmto činnostem a současně ponechat odpovědnost na vás? Otázka č. 5: Byl byste ochoten/ochotna předat kompetence zdravotní sestře k těmto činnostem, pokud by za ně přejala i odpovědnost? Tyto dvě otázky jsou koncipovány stejným způsobem jako předchozí. Dotazují se na stejných 5 rizikových činností. V tomto případě však nezkoumají stávající stav, ale ochotu anesteziologa k přenechání kompetencí sesterskému personálu za dvou odlišných podmínek. Dílčí cíl 3 (Zjistit ochotu lékařů nést zodpovědnost za práci samostatněji pracující sestry) je zkoumán těmito dvěma otázkami: Otázka č. 4: Byl byste ochoten/ochotna předat kompetence zdravotní sestře k těmto činnostem a současně ponechat odpovědnost na vás? Otázka č. 5: Byl byste ochoten/ochotna předat kompetence zdravotní sestře k těmto činnostem, pokud by přejala za ně i odpovědnost? Porovnání odpovědí na otázku 4 a 5 vypoví o ochotě nést zodpovědnost za samostatněji pracující sestry v případě výše popsaných 5 rizikových činností v průběhu celkové anestézie. Dílčí cíl 4 (Zjistit důvěryhodnost a spolehlivost anesteziologických sester z pohledu lékaře) je zkoumán těmito dvěma otázkami: Otázka č. 6: Kolik procent sester z vašeho stávajícího anesteziologického týmu by bylo schopno bezpečně provádět tyto činnosti pod přímým dohledem? Otázka č. 7: Kolik procent, z vašeho stávajícího anesteziologického sesterského týmu, by bylo schopno bezpečně provádět tyto činnosti samostatně? Výše popsaných 5 rizikových činností v průběhu celkové anestézie je využito i v otázkách zkoumajících, jak na schopnosti, důvěryhodnost a spolehlivost sesterského personálu nahlížejí lékaři. Toto je zkoumáno za 2 odlišných situací (práce pod dohledem a práce samostatná). 22

23 Dílčí cíl 5 (Zjistit hlavní obavy z přerozdělení stávajících kompetencí a zodpovědnosti) je zkoumán touto otázkou: Otázka č. 9: Jako hlavní překážku v převedení části kompetencí na zdravotní sestry vidíte (označte prosím číslo 0-10, 0 znamená žádná překážka, 10 znamená zcela zásadní překážka) Otázka hlavní překážky v převedení části kompetencí byla řešena nabídkou 5 odpovědí. První dvě (nedostatečné teoretické vzdělání sester, nedostatečné praktické schopnosti sester) odrážejí nedůvěru lékařů anesteziologů v současný stav teoretické i praktické připravenosti sester k převzetí části kompetencí. Třetí nabídka (ponechání celkové odpovědnosti na lékaři) zahrnuje obecně velmi diskutovanou disproporci mezi vykonáním určité činnosti a převzetí odpovědnosti za ni. Poslední dvě nabídky (obava o ztrátu práce anesteziologa, obava o snížení ceny práce anesteziologa) reflektují přirozené obavy každého z nás o živobytí Nástroje k tvorbě dotazníku K tvorbě dotazníku byly využity placené služby Jedná se o internetově dostupný nástroj, využívaný pro měření zákaznické spokojenosti, marketingový průzkum, hodnocení zaměstnanců a jiné online dotazníky / ankety. Distribuce byla zajištěna elektronicky s pomocí ové databáze cílové skupiny s odesláním odkazu dotazníku Průběh výzkumu Výzkum proběhl od listopadu 2015 do ledna Prvotním plánem bylo rozeslání tištěné podoby dotazníků na jednotlivá anesteziologická pracoviště v ČR s průvodním dopisem primářům těchto pracovišť. Distribuce prvních dotazníků vzbudila zájem anesteziologické veřejnosti o toto téma a současně i o výsledky z této dotazníkové studie. Prostřednictvím primáře ARO mého domácího pracoviště byl proto osloven výbor ČSARIM s nabídkou poskytnutí výsledků dotazníkového průzkumu pro vnitřní potřeby ČSARIM. Výbor odborné společnosti tuto nabídku přivítal a recipročně nabídl distribuci dotazníku všem členům ČSARIM prostřednictvím ové databáze. Odkaz na elektronicky vytvořený dotazník se tak 23

24 dostal do ové schránky všem 966 členům odborné anesteziologické společnosti s tímto průvodním dopisem jeho předsedy prof. MUDr. Karla Cvachovce, CSc., MBA: Vážené kolegyně a kolegové, členové a členky ČSARIM, dovoluji si vás jménem výboru naší odborné společnosti požádat o spolupráci. Míra angažovanosti a role nelékařských zdravotnických pracovníků v poskytování anesteziologické péče je důležité a legitimní téma. Výbor naší odborné společnosti již před několika léty zveřejnil jednoznačné stanovisko, že podávání anestézie je lékařská činnost. I z pohledu plátců zdravotní péče může být nositelem výkonu jen lékař. Nicméně, každodenní spolupráce s nelékaři je zavedená a běžná - jde tedy o nalezení vhodného způsobu a náplně této spolupráce, stejně jako legislativního rámce. Spolupráce by měla vést jak k větší kvalitě i bezpečnosti poskytovaných zdravotnických služeb, tak i k optimálnímu využití lidských zdrojů, kterými náš obor disponuje. Kolegové a kolegyně z ARO nemocnice v Novém Městě na Moravě (prim. MUDr. Dušan Mach) napomohli své kolegyni Petře Křížkové, DiS, s vytvořením dotazníku, který by měl zmapovat současný stav názorů i praxe z pohledu lékařských pracovníků. Kolegové také navrhli širší zveřejnění dotazníku tak, aby získané výsledky měly co největší vypovídací hodnotu. Velmi děkuji kolegyni Křížkové a kolegům z Nového Města na Moravě za jejich iniciativu a v souladu s názorem členů výboru ČSARIM se domnívám, že bude užitečné jejich iniciativu podpořit. Paní Petra Křížková, DiS, získá robustní podklady pro svoji bakalářskou práci a my získáme informace, které dosud v aktuální a souborné podobě nemáme. Dovoluji si tedy všechny členy a členky ČSARIM požádat o spolupráci. Elektronický dotazník naleznete na odpovědi zašlete co nejdříve, nejpozději do konce roku S výsledky ankety budete na webových stránkách ČSARIM seznámeni bezprostředně po jejich zpracování. S pozdravem, Prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA, předseda výboru ČSARIM 24

25 4.2.3 Cílová skupina a jejich charakteristika, charakteristika vzorku respondentů Cílovou skupinou pro výzkum byli lékaři z oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína, kteří jsou členy odborné společnosti ČSARIM. Osloveno bylo prostřednictví ové databáze celkem 966 členů ČSARIM, kterým bylo nabídnuto vyplnění dotazníku. Toto zapojení do dotazníkového výzkumu bylo dobrovolné a anonymní. Respondenty byli tedy výhradně lékaři anesteziologové. Dotazník úspěšně vyplnilo 219 anesteziologů. Webovou stránku s dotazníkem navštívilo 375 lékařů, dokončených dotazníků je 219, 131 lékařů si dotazník pouze zobrazilo a nevyplnilo. Nedokončených 25 dotazníků bylo vyřazeno z výzkumného šetření. Úspěšnost vyplnění dotazníků je tedy 58,4 %. Největší počet návštěv byl ve dnech Graf 1 Věk lékařů Graf ukazuje, že věkové skupiny lékařů, kteří se zúčastnili výzkumu, jsou vyrovnané. Největší počet dotazovaných lékařů bylo ve věku let (32, 4%). Početně téměř stejná skupina 67 lékařů (30 %) byla ve věku let. Anesteziologů nad 50 let se 25

26 výzkumu zúčastnilo 62 (28,2 %). Nejméně respondentů, 21 (9,4 %), bylo do 30-ti let věku. Graf 2 Pohlaví lékařů Mezi respondenty bylo více mužů (62 %). Z řad anestezioložek odpovědělo 83 žen (38 %). Graf 3 Délka praxe lékařů 26

27 Téměř polovina anesteziologů, kteří se zúčastnili výzkumu, má praxi delší než 20 let (48,4 %). 56 (26,3 %) lékařů praktikují jako anesteziologové let. Praxi 5-10 let uvádí 27 (11,7 %) anesteziologů, do 5 let 31 (13,6 %) anesteziologů. Graf 4 Kvalifikace lékařů Graf č. 4 nám ukazuje, že převážná část respondentů 180 (82,6 %) - má specializovanou způsobilost v oboru s atestací. Odbornou způsobilost (kmen) má 33 lékařů (14,6 %). Dotazník vyplnilo 6 absolventů (2,7 %). Graf 5 Pracoviště lékařů 27

28 Největší část respondentů - 87 (40,8 %) - označila jako svoje pracoviště fakultní nemocnici. Z krajské nemocnice odpovídalo 71 respondentů (31 %). 30 (14,1 %) účastníků výzkumu bylo z městské nemocnice. Ze soukromého zdravotnického zařízení odpovědělo 17 (8 %) lékařů a 14 (6,1 %) lékařů bylo z jiných zdravotnických zařízení Zpracování získaných dat Data získaná z vyplněných dotazníků byla upravená pro jejich analýzu. Byla vyhodnocena v absolutních číslech i procentuálních ukazatelích. Údaje byly zpracovány do grafů a tabulek na webové stránce survio.com. 28

29 4.2 Výsledky výzkumu O 1: Stane se ve vaší současné praxi, že zdravotní sestru pověříte dohledem nad anestezovaným pacientem a vzdálíte se na déle než 5 minut ze sálu? Graf 6 Pověření zdravotní sestry dohledem nad pacientem Prvním cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je stávající situace na sále z pohledu lékaře. Následující grafy ukazují odpovědi respondentů na otázky souvisejícími s prvním cílem. Na otázku odpovědělo rozhodně ANO 66 lékařů a spíše ANO 77 lékařů. Váhavé spíše NE zaškrtlo 48 respondentů a 28 by rozhodně nepověřilo zdravotní sestru dohledem nad pacientem. 29

30 O 2: Stane se ve vaší současné praxi, že zdravotní sestru pověříte těmito činnostmi pod vaším přímým dohledem? Graf 7 Činnosti sestry pod přímým dohledem Respondenti v této otázce uvádějí, které činnosti nechají dělat sestru pod svým dohledem. Intubovat nechají sestru často pouze 2 lékaři a 14 občas, zřídka 62 lékařů a 141 lékařů uvádí, že nikdy. Extubovat nechá sestru často 17 lékařů a 37 občas, 66 zřídka a 99 nikdy. Zavést laryngální masku pod přímým dohledem lékaře by nechalo často 6 lékařů, občas 27 lékařů, zřídka 61 lékařů, nikdy 124 lékařů, jeden odpověděl nevím. Vytáhnout laryngální masku často 35 lékařů, občas 55 lékařů, zřídka 73 lékařů, nikdy 55 lékařů, jeden neví. Odpovědi na otázku farmakologického vedení anestezie pod přímým dohledem lékaře: často 19 lékařů, občas 35 lékařů, zřídka 56 lékařů, nikdy 108 lékařů, neví 1 lékař. 30

31 O 3: Stane se ve vaší současné praxi, že zdravotní sestru pověříte těmito činnostmi samostatně, bez přímého dohledu? Graf 8 Činnosti sestry bez přímého dohledu Graf číslo osm velmi přehledně znázorňuje, že lékaři v současné praxi nenechávají dělat sestru vybrané činnosti bez přímého dohledu. Intubovat by nechal sestru často pouze jeden lékař, jeden zřídka, ostatních 217 nikdy. Extubovat často tři lékaři, občas 6 anesteziologů, zřídka 25 a nikdy by nenechalo extubovat sestru bez přímého dohledu lékaře 185 anesteziologů. Zavést pacientovi laryngální masku často by nechal sestru 1 lékař, občas 2 lékaři, 4 zřídka a 212 lékařů nikdy. Vytažení laryngální masky sestrou bez přímého dohledu: odpověď často značilo 7 lékařů, občas 17 lékařů, zřídka 37 lékařů, nikdy 158 lékařů. Farmakologicky vést anestézii bez přímého dohledu by sestru nechalo často 5 lékařů, občas 21 lékařů, zřídka 42 lékařů a nikdy 150 lékařů. Jeden lékař označil odpověď nevím. 31

32 O 4: Byl byste ochoten/ochotna předat kompetence zdravotní sestře k těmto činnostem a současně ponechat odpovědnost na vás? Graf 9 Ochota předat kompetence při ponechání odpovědnosti Otázku čtvrtou, ochotu lékařů předat kompetence sestrám a ponechat zodpovědnost na sobě, znázorňuje graf i tabulka v příloze č. 1 pro lepší přehlednost a jasné znázornění odpovědí. Rozhodně ANO by nechal za takových podmínek intubovat 1 lékař, spíše ANO 13 lékařů, spíše NE 34 lékařů, rozhodně NE 170 lékařů, 1 lékař označil odpověď nevím. Extubovat rozhodně ANO 4 lékaři, spíše ANO 37 lékařů, spíše NE 51 lékařů, rozhodně NE 127 lékařů. Zavést laryngální masku rozhodně ANO 6 lékařů, spíše ANO 42 lékařů, 46 spíše NE, 125 rozhodně NE. Vytažení laryngální masky sestrou a ponecháním odpovědnosti na lékaři rozhodně ANO 13 lékařů, spíše ANO 72 lékařů, spíše NE 35, rozhodně NE 98 lékařů, jeden anesteziolog odpověděl nevím. Farmakologické vedení anestezie sestrou rozhodně ANO 4 anesteziologové, spíše ANO 28, spíše NE 55 anesteziologů, rozhodně NE 131 a 1 anesteziolog neví 32

33 O 5: Byl byste ochoten/ochotna předat kompetence k těmto činnostem zdravotní sestře, pokud by za ně přejala i odpovědnost? Graf 10 Ochota předat kompetence i odpovědnost Desátý graf přehledně ukazuje, že odpovědi na otázku číslo pět jsou vyrovnanější. Nechat sestru intubovat za podmínek, že by s kompetencemi přejala i odpovědnost, by rozhodně nechalo 8 lékařů, spíše ANO 45 lékařů, spíše NE 70 lékařů, rozhodně NE 93 lékařů. Neví 3 lékaři. Extubovat rozhodně ANO 18 lékařů, spíše ANO 68 lékařů, spíše NE 74 lékařů, rozhodně NE 56 lékařů, 3 neví. Zavést laryngeální masku rozhodně ANO 25 anesteziologů, spíše ANO 78 anesteziologů, spíše NE 62, rozhodně NE 52 anesteziologů, 2 lékaři neví. Na otázku vytáhnutí laryngální masky odpovědělo rozhodně ANO 42 lékařů, spíše ANO 97 lékařů, spíše NE 44 lékařů, rozhodně NE 34, nevím 2 lékaři. Otázka farmakologického vedení anestezie dostala odpovědi rozhodně ANO od 12 lékařů, spíše ANO od 53 lékařů, spíše NE od 81 lékařů, rozhodně NE od 70 lékařů, 3 lékaři nevědí. 33

34 O 6: Kolik procent sester, z vašeho stávajícího anesteziologického sesterského týmu, by bylo schopno bezpečně provádět tyto činnosti pod přímým dohledem? Graf 11 sestry schopné vést anestezii pod přímým dohledem Otázka číslo šest zjišťuje názor lékařů, na kolik procent věří sestrám, že by byly schopné vykonávat již zmíněné činnosti pod přímým dohledem. 3 lékaři si myslí, že 100 % sester je schopno intubovat pod přímým dohledem, nad 50 % sester je schopno intubovat podle 22 lékařů, pod 50 % sester 97 lékařů, 0 % sester 61 lékařů, neví 36 lékařů. Extubovat pod přímým dohledem lékaře: o 100 % sester je přesvědčeno 23 lékařů, nad 50 % sester 88 lékařů, pod 50 % sester si myslí 69 lékařů, 0 % sester 17 lékařů, neví 22 lékařů. Zavést laryngální masku pod přímým dohledem anesteziologa by zvládlo 100 % sester podle 9 lékařů, nad 50 % podle 63 lékařů, pod 50 % si myslí 84 lékařů, 0 % sester podle 37 lékařů a 26 neví. Vytáhnout laryngální masku dokáže 100 % sester podle 48 lékařů, nad 50 % sester podle 91 lékařů, pod 50 % sester v týmu podle 52 lékařů, 0 % sester si myslí 8 lékařů, 20 lékařů neví. 34

35 Farmakologicky vést anestezii pod přímým dohledem lékaře by zvládlo 100 % sester podle 14 anesteziologů, nad 50 % sester podle 52 anesteziologů, pod 50 % sester z týmu si myslí 88 anesteziologů, 0 % sester podle 41 anesteziologů, neví 24 lékařů. O 7: Kolik procent sester z vašeho stávajícího anesteziologického sesterského týmu by bylo schopno bezpečně provádět tyto činnosti samostatně? Graf 12 Sestry schopné vést anestezii samostatně Sedmá otázka výzkumu zkoumá názor anesteziologů na to, kolik procent sesterského týmu by podle nich bylo schopno vést anestezii samostatně. Intubovat pacienta bez přímého dohledu lékaře by zvládlo 100 % sesterského týmu - to si myslí pouze jeden anesteziolog, nad 50 % sester odpovědělo 10 lékařů, pod 50 % sester 56 lékařů, 0 % sester 107 lékařů, neví 45. Extubovat pacienta bez přímého dohledu anesteziologa by zvládlo 100 % sesterského týmu podle 6 lékařů, nad 50 % sester odpovědělo 42 lékařů, pod 50 % sester 80 lékařů a 0 % sester 58 anesteziologů, neví 33 lékařů. Zavedení laryngeální masky je schopno 100 % sester týmu dle 4 lékařů, nad 50 % sester dle 34 lékařů, pod 50 % sester 70 lékařů a 0 % sester 75, neví 36 lékařů. Vytažení laryngální masky 100 % sester 29 lékařů, nad 50 % sester 56 lékařů, pod 50 % sester 67 lékařů, 0 35

36 % sester 42 a 25 lékařů odpovědělo na otázku nevím. Farmakologického vedení anestézie bez přímého dohledu lékaře je schopno 100 % týmu podle 5 anesteziologů, nad 50 % týmu dle 25 anesteziologů, pod 50 % sesterského týmu dle 88 anesteziologů, 0 % týmu dle 69 lékařů. A 32 lékařů neví. O 8: Byl byste ochoten/ ochotna předat část svých kompetencí pro provádění předanestetického vyšetření zdravotní sestře za předpokladu, že by existoval dokument vymezující rozsah její činnosti a související odpovědnost? Graf 13 Kompetence pro provádění předanestetického vyšetření Ochotou předání kompetencí sestře, aby mohla provádět předanestetické vyšetření, se zabývá otázka číslo osm. Rozhodně ANO odpovědělo 39 lékařů. Spíše ANO by přenechalo kompetence sestře 84 lékařů, spíše NE 52 a rozhodně NE 38 lékařů. 4 anesteziologové odpověděli nevím. 36

37 O 9: Jako hlavní překážku v převedení části kompetencí na zdravotní sestry vidíte (označte prosím číslo 0 10, 0 znamená žádná překážka, 10 znamená zcela zásadní překážka). Devátá otázka výzkumu řeší, co vidí anesteziologové jako hlavní překážku v předání kompetencí sestrám. Graf 14 Nedostatečné teoretické vzdělání sester Nedostatečné teoretické vzdělání sester jako zcela zásadní překážku, číslem 10, označilo 50 respondentů, žádná překážka je to pro 5 lékařů. Dohromady více než polovina, tj. 115 respondentů (52,4 %), obodovala tuto položku Ratingem hodnotilo tuto překážku jen 15 (6,9%) respondentů. 37

38 Graf 15 Nedostatečné praktické schopnosti sester Nedostatečné praktické schopnosti sester jsou zcela zásadní překážkou pro 26 lékařů, 11 anesteziologů to za překážku nepovažuje. Celkem nadpoloviční většina 112 respondentů (51,1 %) hodnotilo ratingem Na druhém pólu se pohybovalo 46 (21 %) respondentů. Graf 16 Ponechání celkové odpovědnosti na lékaři 38

39 Ponechání celkové zodpovědnosti na lékaři: téměř polovina dotázaných (47,5 %) lékařů- toto označila za zcela zásadní překážku. Necelých 90 % respondentů (188) jej hodnotilo ratingem Na druhém pólu (rating 0-1-2) se pohybovalo jen 9 (4,1 %) respondentů. Graf 17 Obava ze ztráty práce anesteziologa Obava ze ztráty práce anesteziologa: pouze 9 (4,1 %) lékařů se zcela zásadně obává o ztrátu práce (rating 10), 95 (43,4 %) lékařů se nijak neobává (rating 0). 39

40 Graf 18 Obava ze snížení ceny práce anesteziologa Obava ze snížení ceny práce anesteziologa: 20 (9,1 %) lékařů toto označilo za zcela zásadní překážku. 88 (40,2 %) respondentů ji nepovažuje za vůbec žádnou překážku (rating 0), celkem 121 (55,2 %) respondentů ji označilo ratingem

41 4.4 Interpretace výsledků a diskuze Stávající stav na anesteziologickém pracovišti Máme-li uvažovat o jakékoliv změně, základním východiskem musí být zmapování stávající situace. A to jak objektivní, tak z pohledu všech zúčastněných stran daného procesu. Odpovědi na první tři otázky této studie si jistě nedávají za cíl získání objektivního obrazu stavu na našich anesteziologických pracovištích. Dokumentují pouze obraz viděný očima respondentů lékařů anesteziologů. Odpovědi na první otázku jsou velmi zajímavé. Potvrzují totiž obecně známý stav na našich sálech. Pouze 13,1 % respondentů naprosto vylučuje situaci, že by přenechali dohled (delší než 5minut) nad anestezií pouze v rukou sestry. 64,3 % respondentů se k této situaci naopak plně přiznává (rozhodně ano a spíše ano). 22,5 % respondentů ji spíše odmítá, ale nevylučuje (spíše ne). Můžeme tedy konstatovat, že 86,8 % respondentů zná situaci, kdy anestézie jemu svěřeného pacienta je na dobu delší než 5 minut v rukou sestry, bez lékařského dohledu. Z pohledu konstrukce otázky výrazná většina lékařů někdy dává (bez jasného sdělení četnosti) anesteziologické sestře důvěru a kompetenci rozeznat (ale ne řešit) situaci, která může bez razantní intervence vést již k nevratnému, ireversibilnímu poškození pacienta či jeho smrti. Lékaři připouštějí, že opouštějí sál a přenechávají dohled nad anestezovaným pacientem anesteziologické sestře a porušují tím profesní odpovědnost. Ze strany anesteziologa vzniká povinnost vůči pacientovi, jestliže anesteziolog souhlasí s tím, že mu zajistí anesteziologickou péči. (Barash, 2015) Stále platí, že podávání celkové anestézie je lékařská činnost, která představuje závažný zásah do integrity lidského organismu. Lékařské výkony nelze přenášet na NLZP, a to ani v případech, kdy jde o pracovníky s odpovídajícím specializačním studiem, o diplomované sestry pro intenzivní péči s dlouholetou praxí na anesteziologickém úseku a s velkými zkušenostmi. (Larsen, 2004). Porušení právní odpovědnosti představuje u zdravotníků nejčastěji chybný postup - tedy postup v rozporu s povinností poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni lege artis. (Mach, 2013) O tom, jak to u anesteziologického přístroje vypadá z pohledu lékaře, nás detailněji informují odpovědi na otázky 2 a 3. Zkoumají, jak jsou již konkrétní činnosti v průběhu 41

42 anestézie vykonávány sestrou (pod přímým dohledem, či bez něj). Přitom máme možnost porovnat pohled na současnou situaci na anesteziologickém pracovišti i z pohledu druhé strany. Mgr. Mario Pytel (2012) se ve své dotazníkové studii ptal anesteziologických sester na velmi podobnou situaci: Provádíte již samostatně některé z těchto činností (extubace, intubace, úprava ventilace, farmakologické vedení anestézie)? A kladl podobnou otázku, zda se stává, že v průběhu anestézie, kdy se lékař musí vzdálit, vede sestra farmakologicky průběh anestézii? Intubace je v rukou sestry naprosto nepřijatelná pro 64,4 % anesteziologů (pod přímým dohledem) respektive pro 99,1 % anesteziologů (bez přímého dohledu). Dalo by se říci, že tuto činnost považují respondenti za vysoce rizikovou a vnímají ji velmi intenzivně jako lékařský výkon. Neúspěšný pokus o intubaci totiž vede velmi rychle ke smrti pacienta asfyxií (pokud nejsou dýchací cesty zajištěny alternativním postupem). Časté provádění intubace sestrou je situací naprosto okrajovou. Uvádí ji 0,9 % anesteziologů (pod přímým dohledem) respektive 0,5% anesteziologů (bez přímého dohledu). V magisterské práci Maria Pytla, který mimo jiné mapoval stávající stav na sálech z pohledu sestry, se k intubaci (pod přímým dohledem) přihlásilo 12 % sester (rozhodně ano, spíše ano). Nikdy ji neprovádí (pod přímým pohledem) 52 % sester. Je zde vidět určitá diskrepance v pohledu obou stran na stejnou situaci. V případě extubace je situace o trochu méně vyhraněná. Její provedení sestrou naprosto nepřipouští 45,2 % anesteziologů (pod přímým dohledem) respektive 84,5 % anesteziologů (bez přímého dohledu). Na druhou stranu, pod přímým dohledem nechá sestru někdy (bez jasného sdělení četnosti) extubovat 54,8 % respondentů. Často tak činí ale jen 7,8 % anesteziologů. I zde je patrné intenzivní vnímání potenciálních nebezpečí (nedostatečná dekurarizace, dechový útlum opioidy, laryngospasmus). Velmi zajímavý je zde pohled druhé strany - sester. V magisterské práci M. Pytla se k extubaci (pod přímým dohledem) přihlásilo 68% sester (rozhodně ano, spíše ano, spíše ne- ale nevylučují). Nikdy ji neprovádí (pod přímým pohledem) 31 % sester. Zavedení laryngeální masky je činností, kterou v dotazníku v současné době naprosto nepřepouští do rukou sestry 56,6 % anesteziologů (pod přímým dohledem) respektive 42

43 96,8 % anesteziologů (bez přímého dohledu). Je zde patrná jen o málo větší ochota nechat tuto činnost dělat sesterský personál. Časté zavádění LM sestrou je situací, podobně jako intubace, okrajovou. Uvádí ji 2,7 % anesteziologů (pod přímým dohledem) respektive pro 0,5 % anesteziologů (bez přímého dohledu). Tato data jsou jistě zajímavá i z pohledu, že laryngeální maska byla zavedena do obecného užívání Archie Brainem, jako supraglotická pomůcka pro nelékařský personál v přednemocniční péči. (Allman, 2006) Přesto v rukou nelékařského personálu nezůstala. Vytažení LM sestrou naprosto nepřipouští 25,1 % anesteziologů (pod přímým dohledem) respektive 72,1 % anesteziologů (bez přímého dohledu). Na druhou stranu, pod přímým dohledem nechá sestru někdy (bez jasného sdělení četnosti) vytáhnout LM 74,4 % respondentů. Často tak činí jen 16 % anesteziologů. Zde stojí za připomenutí, že vytažení LM je na řadě pracovišť v zahraničí přenecháváno do rukou sestry na dospávacím pokoji. Děje se tak bez přímého dohledu lékaře. Je to jev velmi častý a urychluje průchodnost operačních sálů. Farmakologické vedení anestézie sestrou naprosto nepřipouští 49,3% anesteziologů (pod přímým dohledem) respektive 68,5 % anesteziologů (bez přímého dohledu). Na druhou stranu, pod přímým dohledem nechá sestru někdy (bez jasného sdělení četnosti) podávat farmaka polovina respondentů. Často tak činí ale jen 8,7 % anesteziologů. V magisterské práci Maria Pytla se k farmakologickému vedení anestézie (pod přímým dohledem) přihlásilo 75 % sester (rozhodně ano, spíše ano, spíše ne- ale nevylučují). Nikdy ji neprovádí (pod přímým pohledem) 25 % sester. I zde je patrná mírná diskrepance v pohledu na zhodnocení stejné situace různými členy týmu. Sestry spíše přeceňují počet samostatných výkonů a lékaři spíše umenšují počet výkonů, které přenechávají Ochota anesteziologů k přesunu kompetencí a odpovědnosti Máme-li se zamyslet nad ochotou českých lékařů anesteziologů předat část svých kompetencí zdravotním sestrám, budeme v tuto chvíli jen spekulovat. V České republice totiž neexistuje dostupná práce, která by tuto problematiku blíže zkoumala. 43