MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ Ústav regionální a podnikové ekonomiky Formování komoditní vertikály pšenice Bakalářská práce Vedoucí: prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. Vypracoval: Michal Hejč Brno 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Formování komoditní vertikály pšenice vypracoval samostatně pod odborným vedením prof. Ing. Věry Bečvářové CSc. a všechny zdroje, ze kterých jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne Michal Hejč

3 Poděkování Rád bych poděkoval prof. Ing. Věře Bečvářové CSc. za veškerou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi během zpracování bakalářské práce poskytla.

4 Abstrakt HEJČ, M. Formování komoditní vertikály pšenice. Bakalářská práce. Brno, Bakalářská práce se zabývá formováním trhů a příslušných typů cen v rámci komoditní vertikály pšenice. Vymezuje předpoklady a podmínky efektivního fungování komoditní vertikály pšenice z hlediska vazeb výrobce a zpracovatele. Charakterizuje vývoj cen pšenice v České republice a v Evropské unii a zkoumá souvislosti vývoje cen ve vybraných regionech. Na příkladech vývoje cenových hladin u dvou pekárenských výrobků prezentuje vazby v rámci celé komoditní vertikály. Analýzy vycházejí ze zpracování statistických dat o vývoji cen v období posledního desetiletí. Klíčová slova: Agrobyznys, komoditní vertikála, pšenice, cena Abstract HEJČ, M. Formation of commodity vertical of the wheat. Bachelor thesis. Brno, The bachelor thesis deals with the formation of the markets and relevant types of prices within the bounds of commodity vertical of the wheat. It defines conditions of effective working of commodity vertical of the wheat in terms of relation between producers and practitioners. It characterizes development of the prices of wheat in Czech republic and in European union and it examines relations between prices in chosen regions. It presents relations within the bounds of commodity vertical of wheat on two examples of bakery products. The analyses result from the processing of statistical data about price developmet in last decade. Key words: Agribusiness, commodity vertical, wheat, price

5 Obsah 1. Úvod Cíl a metodika práce Literární přehled Agrobyznys Poptávkově orientovaný model agrobyznysu Relevantní trhy a formování cen v rámci vertikály Vlastní práce Komoditní vertikála pšenice Světová produkce pšenice Produkce pšenice v Evropské unii Produkce pšenice v České republice Vývoj cen zemědělských výrobců v evropském prostředí Analýza cen zemědělských výrobců v regionálních souvislostech Formování cen v rámci komoditní vertikály pšenice Prognózy budoucího vývoje na trhu s pšenicí Závěr Seznam použité literatury Přílohy... 43

6 1. ÚVOD Mezi významné procesy, které v dnešní době velmi silně ovlivňují vývoj celé společnosti, ať už v oblasti ekonomiky, či sociálně-kulturního prostředí, patří procesy globalizace. Globalizaci doprovází i řada kvalitativních změn ve společnosti, které se projevují i v rámci vývoje současného zemědělství a celého agrárního sektoru. Týkají se celého segmentu ekonomiky spojeného s výrobou, zpracováním i distribucí zemědělských produktů. Proto ani zemědělství, které bylo vždy tradičně spojováno především se zajištěním dostatku potravin pro obyvatelstvo, již nelze hodnotit jako specifický a relativně uzavřený systém. V posledních desetiletích se právě zemědělství stává součástí daleko rozsáhlejšího segmentu ekonomiky a jeho vztahů, který je nazýván agrobyznysem. Tento segment zahrnuje kromě vlastní výroby zemědělských produktů i předvýrobní fáze spojené s výzkumem a vývojem vstupů do samotné zemědělské výroby. Dále také množství dalších aktivit zaměřených na zpracování, distribuci a výslednou realizaci výrobku zemědělského původu. Na jedné straně dochází k rozšiřování relevantních trhů zapojováním dalších odvětví a aktivit, které bezprostředně či zprostředkovaně souvisí s výrobou a realizací produktů zemědělského původu. Na druhé straně se zvyšuje konkurence. Tyto procesy přispívají k urychlování specializace, při využití nejrůznějších vědeckotechnologických inovací, i k realizaci úspor z rozsahu. Tradiční zemědělec je v těchto souvislostech vystavován stále větším konkurenčním tlakům rozšiřujícího se trhu a ztrácí svůj původně rozhodující vliv na budoucí vývoj. Pro zemědělce je dnes klíčové, aby struktura jeho výroby, kvalita i nabídka v čase byly již od počátku výrobního procesu utvářeny na základě znalosti poptávky, která je dnes stále častěji formována v rámci komoditních vertikál a sítí, zpravidla na nadnárodní úrovni. Současně dochází k přesouvání silového těžiště na finalizující články zpracování a distribuce v celých komoditních vertikálách. Výrobci a zpracovatelé se proto pro 7

7 úspěšné začlenění do potravinových vertikál stávají stále více závislými na následných stupních zpracování, finalizace a realizace zemědělského produktu. Tím je formováno konkurenční prostředí nejen potravinářských, ale i zemědělských podniků, což v konečném důsledku determinuje podmínky rozvoje celých venkovských regionů. Tato bakalářská práce zkoumá vertikálu pšenice, jakožto nosnou komoditu rostlinné výroby v České republice i v celé Evropě. Pšenice představuje základní surovinu pro výrobu pečiva, těstovin a dalších rozmanitých pokrmů. Je také využívána při výrobě krmných směsí, škrobu, lihu a v současné době i jako obnovitelný zdroj energie. Právě Evropa v dnešní době zaujímá pozici nevětšího producenta pšenice na světě. Její produkce se v současnosti pohybuje okolo 130 mil. tun. Práce nabízí bližší pohled na problematiku vývoje cen v komoditní vertikále navazující na výrobu pšenice v evropském i českém agrárním prostředí. 8

8 2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je vymezit předpoklady a vyhodnotit podmínky efektivního fungování komoditní vertikály pšenice a to z hlediska podmínek relevantních trhů a vazeb výrobce a zpracovatele. V rámci literárního přehledu se zaměřit na problematiku formování agrobyznysu a v tomto konceptu charakterizovat komoditní vertikálu pšenice na bázi poptávkově determinovaného modelu. Specifikovat základní vazby relevantních trhů a příslušných typů cen na rozhodujících trzích vertikály. Následně analyzovat vývoj cen a příslušných cenových hladin a vyhodnotit jejich úroveň a vývoj z hlediska diferencí v ČR celkově a ve vybraných regionech. Pro naplnění cíle bakalářské práce byl zvolen následující metodický postup: Zpracování literárního přehledu, který je zaměřen na formování agrobyznysu v širších souvislostech i na popis jeho struktury. Pro pochopení procesu tvorby cen a obecně celého procesu formování potravinových vertikál v rámci agrobyznysu je charakterizován přechod od nabídkově orientovaného modelu agrobyznysu k modelu orientovanému na poptávku. Přehled vymezuje předpoklady efektivního fungování jednotlivých subjektů potravinových vertikál, zejména v oblasti vazeb zemědělských výrobců a následných zpracovatelů. V závěru literárního přehledu jsou popsány relevantní trhy a příslušné typy cen v rámci potravinových vertikál obecně. Podklady pro vypracování této části bakalářské práce byly čerpány zejména z odborné literatury, uvedené v seznamu na konci práce. Zpracování vlastní práce, která se na základě získaných poznatků zaobírá následujícími kroky: Charakteristika komoditní vertikály pšenice a její specifika. 9

9 Charakteristika světového, evropského a českého trhu s pšenicí, která zahrnuje informace o produkci, velikosti osevních ploch a spotřebě pšenice. Analýza cen pšenice v regionálních souvislostech. Ta spočívá v analýze cen pšenice v jednotlivých krajích v porovnání s cenami v ČR celkově, i s cenami v sousedních zemích. Ceny byly zjišťovány z příslušných situačních zpráv, z Českého statistického úřadu, polského hlavního statistického úřadu (Główny urząd statystyczny), rakouského portálu pro agrární obchod (Agrarmarkt Austria) a ze stránek německého ministerstva pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele (Bundesministerium für ernährung landwirtschaft und verbraucherschutz). Analýza vývoje příslušných typů cen v rámci komoditní vertikály pšenice v České republice, při využití statistické metody bazických indexů s pevným základem k lednu Prognózy budoucího vývoje v rámci trhu s pšenicí. Závěr práce, který shrnuje získané poznatky z jednotlivých částí vlastní práce, se zaměřením na celkový vývoj trhů s pšenicí i na výsledky komparací v regionálních souvislostech. 10

10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 AGROBYZNYS Pojem agrobyznys do značné míry souvisí s globalizací, která se vztahuje k rozsáhlým procesům, vyvolávajícím řadu kvalitativních změn ve společnosti. Souvisí s ní velice rychlý růst závislosti jednotlivých subjektů mezinárodních vztahů, vedoucí mimo jiné k mimořádným možnostem přístupu lidí k novým strategiím, postupům, znalostem, informacím, či nejmodernějším technologiím. Těmito změnami se mění i pohled na zemědělství, na které už není nahlíženo, jako na uzavřené odvětví, ale jako na součást agrárního sektoru, na integrovaný segment ekonomiky, který se podílí na celkové produkci zemědělských produktů. Vývoj v odvětvích národních hospodářství, zahrnujících zemědělství, navazující potravinářský průmysl, obchod s potravinami a služby pro zemědělství, vedl formování potravinových vertikál a agrobyznysu. Jak uvádí Bečvářová (2009), zemědělství se stává součástí podstatně širšího segmentu ekonomiky zahrnujícího jak předvýrobní fáze, tak i celou škálu odvětví a aktivit přímo nebo zprostředkovaně souvisejících se zpracováním, distribucí a realizací produktů zemědělského původu. Přitom determinujícími subjekty v těchto vztazích se stávají ekonomicky konsolidované podniky, převážně představitelé finálních fází zpracování a distribuce. Změny podnikatelského prostředí zemědělství jsou v současné fázi vývoje dokonce natolik podstatné, že dávají nejen novou podobu podmínkám a vazbám agrárních trhů, dnes fungujících zpravidla v rámci nadnárodních komoditních vertikál a sítí, ale vynucují si i nové strategie státní ingerence v agrární politice. Formování potravinového hospodářství na bázi agrobyznysu obecně je typické především rostoucím vlivem navazujících fází zpracování a obchodu na strukturu i podmínky dodávek zemědělských produktů, jako vstupů pro další části příslušné potravinové vertikály. Typickým znakem posilující tržní síly zpracovatelů finální fáze a obchodů je potom snaha o ovládnutí předvýrobních fází, jakými jsou vývoj a výzkum 11

11 nových biologických vstupů, nebo technických inovací a procesů. To následně vede k posilování dominantní pozice těchto článků v rámci potravinových vertikál. Princip agrobyznysu podle Bečvářové (2011) znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování) zemědělských komodit do konečného výrobku, především do potravin, ale i dalších finálních produktů ze zemědělských surovin. Představuje doslova průřez celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo, či zprostředkovaně, zapojují v procesech výroby potravin. Konkurence potom dostává podobu soutěžení celých potravinových vertikál na příslušných trzích. Typickým rysem současné etapy vývoje zemědělství je také omezení bezprostředního kontaktu zemědělského výrobce a spotřebitele, kdy jen velmi malá část zemědělských produktů jde od zemědělského výrobce přímo ke spotřebiteli. Úspěšnost zemědělců i zpracovatelů závisí především v možnosti zapojit se do komoditního řetězce agrobyznysu jako dodavatel suroviny a v orientaci na takové odběratele, kteří dokážou zemědělskou produkci zpracovat a v požadovaném objemu, kvalitě i čase ji úspěšně uplatnit na navazujících trzích vertikály, tedy na regionálních, národních a světových trzích potravinářských výrobků. Důležitým se také stává správné vyhodnocení informací o situaci na trhu a schopnost předvídat poptávku v poměrně velkém detailu. Je třeba vzít v úvahu, že proces formování agrobyznysu je procesem dynamickým, prochází dalšími změnami, které ovlivňují nejen podniky a odvětví podílející se na výrobě potravin a dalších výrobků ze zemědělských surovin, ale zejména klade stále větší nároky na znalosti a schopnosti vedoucích pracovníků, kteří, pokud jsou schopni kvalifikovaně vyhodnotit a aktivně reagovat na nové podmínky a změny jako na příležitosti, se stávají klíčovým faktorem úspěchu podniku, který se projeví jak ve vlastní ekonomické prosperitě podniku, tak v jeho pozitivním vnímání okolím. Jak uvádí Bečvářová (2005) v koncepci klasického DAVIS-GOLDBERGOVA pojetí (1957) je agrobyznys charakterizován jako komplex všech činností týkajících se 12

12 výroby, skladování, zpracování, dopravy a prodeje zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. Davis a Goldberg zahrnují do agrobyznysu následující odvětví: zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, potravinářství a další zpracovatelský průmysl, krmivářský průmysl, služby pro zemědělství a potravinářství zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství, semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství, atd., dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství specializované strojírenství, chemie, energetika, atd., potravinářský obchod a veřejné stravování. Pro aktuální zpřesnění reflektující situaci na přelomu tisíciletí, je využívána zejména definice SONKY a HUDSONA (1999), kteří ve výše charakterizované struktuře agrobyznysu zvýraznili úlohu výzkumu a předvýrobních fází (zejména vliv genetického a biologického výzkumu a jeho aplikace v praxi) a rostoucí úlohu veřejného stravování v segmentu spotřeby potravin. 13

13 Obrázek č. 1: Základní struktura agrobyznysu (zdroj: Bečvářová 2005) Schéma na obrázku č. 1 zobrazuje základní strukturu agrobyznysu. Důležité je ovšem poznamenat, že popisuje pouze naturální tok suroviny v rámci agrobyznysu a ne důležitost nebo rozhodující role jednotlivých článků. Výrobci zemědělských produktů již nemají rozhodující vliv na formování potravinových vertikál, potažmo celého agrobyznysu, jak by se mohlo z obrázku zdát. Rozhodujícím determinantem množství a kvality zemědělských produktů na trzích se stává poptávka. Ta formuje cenové i nákladové podmínky a stále výrazněji působí na celý proces výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů. 14

14 3.2 POPTÁVKOVĚ ORIENTOVANÝ MODEL AGROBYZNYSU Z pohledu na dlouhodobý vývoj agrárního trhu je zřejmý obecně pomalejší růst poptávky. Ten je typický i po promítnutí vlivu růstu populace a zvýšení spotřeby na obyvatele obecně. Značný je potom růst nabídky, způsobený jak částečným rozšířením obhospodařované plochy, tak zejména růstem produktivity faktorů, důsledkem technologických inovací. Tato situace vedla zejména v hospodářsky vyspělejší části světa až k problémům nadprodukce. Zemědělství se tak postupně stávalo součástí poptávkově orientovaného modelu, motivovaného zejména potřebami. Ten se vyznačuje například zvýšeným zájmem o původ zemědělských surovin a o použité technologie výroby i zpracování, o garance zdravotní nezávadnosti. Rozšiřuje se poptávka po nových úpravách, předpřipravených, dehydratovaných, konzervovaných nebo zmrazených jídlech s vysokou přidanou hodnotou. Poptávkově orientovaný model s sebou přináší požadavky na daleko náročnější a pružnější přístup, kdy předpokladem úspěšnosti zemědělce i zpracovatele se stává vysoká informovanost a schopnost vyhodnocovat aktuální potřeby trhu. Máme-li stručně charakterizovat podstatu změn souvisejících s přechodem od nabídkově koncipovaných modelů tradičního zemědělství k modelům s výraznějším akcentem na poptávkově orientované typy tržních vztahů, pak předpoklady dalšího rozvoje odvětví a s ním spojený růst konkurenceschopnosti výrobců jsou podmíněny rostoucí efektivností faktorů a dalších vkladů v rámci podnikatelských aktivit, ale i schopností na takto vymezovaném trhu se prosadit. V těchto souvislostech se konkurence výrobců projevuje v rovině horizontálních i vertikálních vztahů. (Bečvářová, 2009) V následující tabulce jsou uvedeny charakteristiky změn, vyplývající z přechodu od nabídkově k poptávkově orientovanému modelu zemědělství. 15

15 Charakteristiky Přístup k zemědělství Tradiční koncepce nabídkově orientovaný model Zemědělství je zemědělská výroba Nová koncepce poptávkově orientovaný model Zemědělství je součást výroby potravin Charakter výstupu Komodita jako konečný výrobek Komodita jako surovina Struktura produkce Hlavní typické plodiny a produkty ŽV Žádané/poptávané plodiny a produkty ŽV Determinující faktor výroby Výrobní podmínky, půda, kapitál Požadavky zákazníka Základ konkurenční výhody Kvalita půdy, technologie, stavby Lidé, znalosti, strategie, organizace Volba zaměření výroby Universální struktura dle dostupnosti výrobních faktorů a vstupů Specializace na konkrétní/žádanou surovinu Vztah k majetku Vlastnictví aktiv Kontrola aktiv Rozhodující předpoklad úspěchu Kapitál v peněžní a naturální formě Znalosti a informace Vztah k pracovní síle PS je náklad a součástí investice PS je investice a součást nákladů Typ obchodu Prodává produkt a předává službu Prodává službu a předává produkt Charakteristika trhu Neosobní vztahy / otevřené trhy Osobní kontakty na bázi kontraktů Typ vztahů s dodavateli a odběrateli Převážně adversní Konkrétní, přátelské Nákup vstupů Velké množství různých dodavatelů Nákup zpravidla od jednoho zdroje Vlastní výroba vstupů Velmi silná tendence Nákup od dodavatelů Vztah k ceně nabídky produktu Jednoznačně tlak na zvyšování ceny Preference snižování nákladů Rozhodující druh rizika Riziko selhání trhu (ceny) Riziko selhání vztahů Postavení v systému Nezávislost Interakce s partnery Charakteristika podnikání Stabilita Změna, flexibilita Znalosti podmiňující úspěch Technické Ekonomické a komunikační Přístup k zemědělství Zkušenostní, na základě tradice Učící se, inovativní Vztah k přírodním zdrojům Využívání a čerpání Užívání a ochrana Filosofie výroby Výroba zboží a likvidace odpadu Výroba zboží a využití odpadu Tabulka č. 1: Charakteristika změn vyplývajících z koncepce nabídkově a poptávkově koncipovaných modelů zemědělství (zdroj: Bečváčová 2005) 16

16 Z regionálního hlediska je pro zemědělský podnik důležitá vazba a s ní související efektivnost bezprostředně navazujícího článku komoditní vertikály, což zpravidla bývá podnik potravinářského průmyslu. Ten svou konkurenceschopností prakticky konkretizuje poptávku na trhu zemědělských výrobků. Klíčová je v tomto případě opět vazba na navazující fáze zpracování v příslušné komoditní vertikále. Úspěšnost této interakce následně determinuje strukturu i rozsah zemědělské výroby v konkrétním regionu (ať už zpracovatel v regionu působí, či nikoliv). Rozhodující pro diferenciaci ekonomické úrovně podniků je pak úroveň činnosti managementu při začleňování podniku do obchodně výrobních vazeb příslušných komoditních vertikál a s tím související stabilita odbytu produkce. Podniky s vyšší mírou stabilizace vnějších obchodních vztahů pak převážně razantněji přistupují k inovacím, k modernizačním i rozvojovým investicím (Bečvářová, 2011). 3.3 RELEVANTNÍ TRHY A FORMOVÁNÍ CEN V RÁMCI VERTIKÁLY V agrárním sektoru jsou charakterizovány čtyři základní typy trhů (Bečvářová, 2005): a) Trh naturální výrobce a spotřebitel jsou totožné subjekty. Mezi výrobou a spotřebou není zahrnuta směna. b) Trh surovino-potravinářský výrobcem je zemědělec produkující surovinu, kterou následně prodává na trh v nejrůznějším stupni předzpracování. Spotřebitelem je kupující suroviny, který surovinu v dalších fázích zpracování upravuje do konečného výrobku. 17

17 c) Trh zemědělských výrobků prodávající jsou výrobci zemědělské suroviny a kupující potom zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace. Ty se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem, nebo vůči zpracovatelské organizaci. d) Trh potravinářských výrobků prodávajícím je potravinářský podnik a kupujícími pro menší část produkce jsou přímo spotřebitelé, nebo ve větší míře obchodní organizace. Ty se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům. 18

18 Pro analýzy vztahů mezi jednotlivými segmenty v rámci komoditních vertikál se zpravidla užívají 3 typy cen, které zachycují vývoj na rozhodujících trzích dané vertikály. Jsou to ceny zemědělských výrobců (CZV), ceny potravinářských výrobců (CPV) a ceny spotřebitelské (SC). Ceny zemědělských výrobců jsou ceny, za které prodává zemědělský prvovýrobce svoji produkci následným zpracovatelům v místě výroby, tedy bez úhrady dopravních nákladů do míst nákupu či zpracování. Jsou to ceny bez DPH či jiných daní a poplatků. CZV představují náklad pro následné potravinářské zpracovatele a jsou jedním z faktorů, které ovlivňují formování cen průmyslových výrobců (CPV) a následně i cen spotřebitelských (SC). Ceny průmyslových výrobců jsou ceny, charakterizující vztahy v další fázi dané vertikály. Jsou tedy utvářeny na úrovni zpracovatele a zahrnují především další hodnotu přidanou zpracováním. Bývá zpravidla vyšší, než je cena zemědělských výrobců (CZV) a nižší, než cena spotřebitelská (SC). Spotřebitelská cena, představuje cenu konečnou. Platí ji spotřebitel za hotové potraviny, popřípadě zemědělské výrobky na různém stupni zpracování. Její konečná výše je utvářena na dílčích trzích dané vertikály a do značné míry reflektuje situace, které na relevantních trzích nastávají. 19

19 4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1 KOMODITNÍ VERTIKÁLA PŠENICE Komoditní vertikálu pšenice z hlediska konkrétního vymezení subjektů a vztahů od její výroby, následného zpracování, až po finální produkt určený konečnému spotřebiteli, tedy proces od výroby až po spotřebu lze znázornit takto: Obrázek č. 2: Komoditní vertikála pšenice, potravinářská i krmná větev, vlastní zpracování Komoditní vertikála pšence, která je předmětem této práce, se dělí podle svého konečného užití, do 2 větví: Potravinářská větev vychází z produkce pšenice určené pro potravinářské užití. Pšenice je od zemědělců vykupována zprostředkovatelem (podniky typu ZZN, zabývající se kromě jiného obchodem se zemědělskými komoditami a jejich skladováním), nebo jsou zemědělským producentem dodávány přímo subjektům první fáze zpracování (tj. mlýnům). Mouka je pak dále dodávána podnikům druhé záze zpracování (pekárny, těstárny), nebo distribuována přímo do obchodní sítě. Do těch jsou následně dodávány i produkty druhé fáze zpracování 20

20 (výrobky pekárenského a těstárenského průmyslu). Z obchodních sítí, prostřednictvím velkoobchodů a maloobchodů jsou následně distribuovány konečnému spotřebiteli. Krmná větev vychází z produkce pšenice určené pro krmné účely, která je zpravidla nakupována podniky nákupu a zásobování/skladování. Ty jsou, kromě dalších činností, rozhodujícími zpracovateli a výrobci průmyslových krmiv. V této větvi produkt první fáze zpracování (krmivo), vstupuje zpět do zemědělské výroby. Tentokrát však do výroby živočišné, jako jeden z rozhodujících vstupů produkce živočišné výroby. Na produkty živočišné výroby (jatečných zvířat), navazují další fáze zpracování v podnicích masného průmyslu. V první fázi je to porážka, ve druhé potom konečná výroba masných produktů. Produkty masného průmyslu jsou následně distribuovány do obchodních sítí, kde jsou dodávány konečnému spotřebiteli. Komoditní vertikála krmné pšenice má tedy navíc specifické postavení v agrobyznysu, které vyplývá z oboustranné vazby na zemědělskou prvovýrobu. Nelze tedy hovořit o typickém modelu toku suroviny zemědělec-zpracovatel-obchod, jelikož se produkt z pšenice vrací zpět do zemědělského podniku, jako jeden z klíčových vstupů pro následnou živočišnou výrobu. Kromě těchto dvou typických částí lze v rámci komoditní vertikály obilí rovněž specifikovat návaznosti na výrobu lihu a škrobu s nepotravinářským užitím (Syrovátka, 2009). V komoditní vertikále pšenice (a obilovin obecně), se na příslušných trzích projevují určitá specifika, vyplývající ze samotného charakteru zkoumané komodity: a) Na vývoj trhu pšenice působí velice výrazně vlivy počasí, a to jak v průběhu celého vegetačního období, tak i meziročně. Tyto vlivy vyvolávají výrazné sezónní i meziroční kolísání cen zemědělských výrobců, což se následně promítá i v cenách na ostatních trzích příslušné komoditní vertikály. 21

21 b) Charakter komodity pšenice (a obilovin obecně) na druhé straně umožňuje díky nízké kazivosti využít institutu skladování. V případě nerovnováhy nabízeného a poptávaného množství je tedy možné plně využít dodatečných skladovacích kapacit. 4.2 SVĚTOVÁ PRODUKCE PŠENICE Pšenice obecně patří mezi nejdůležitější plodiny na světě. V současné době představuje druhou nejpěstovanější rostlinnou komoditu v rámci světové produkce obilovin a je nejvíce obchodovanou rostlinnou komoditou na světě. Je relativně náročná podnebí i půdu a pěstuje se tak zpravidla v nížinných a podhorských oblastech. V marketingovémm roce 2011/12 tvořila globální produkce pšenice 695,7 mil tun, sklizených z plochy 221,9 mil. ha, při průměrném výnosu 3,1 t/ha. Nejvíce pšenice bylo sklizeno v EU-27 (138 mil. tun), Číně (117,9 mil. tun), Indii (86,9 mil. tun), USA (54,4 mil. tun), Rusku (56,2 mil. tun), Austrálii (30,0 mil. tun) a Kanadě (25,2 mil. tun). V následujícím grafu jsou uvedeni nejvýznamnější producenti pšenice na světě a jejich produkce v letech 2010/11, 2011/12 a 2012/13: Produkce pšenice ve vybraných zemích světa (v mil. t) 2010/ / /13 Obrázek č. 3: Produkce pšenice ve vybraných zemích světa, vlastní zpracování podle SVZ

22 Celková nabídka pšenice na mezinárodním trhu vzrostla na 893,63 mil. tun. Světová spotřeba pšenice dosáhla rekordních 695,46 mil. tun, k čemuž výrazně přispěla zejména silná poptávka po krmné pšenici, z důvodu vysokých cen kukuřice. Došlo tak k nárůstu krmného užití pšenice na 144,4 mil. tun, což je nejvyšší krmný podíl pšenice od marketingového roku 1990/91, kdy byly vyšší stavy hospodářských zvířat především v bývalém SSSR. Sklizeň v marketingovém roce 2012/13 byla oproti předešlému roku vyšší zejména v Indii a Severní Americe, zatímco ve státech bývalého Sovětského svazu, v EU-27, Argentině a Austrálii došlo k určitému poklesu. Obrázek č. 4: Světová produkce pšenice v roce 2012 podle jednotlivých zemí v roce 2012, INDEXMUNDI 23

23 4.3 PRODUKCE PŠENICE V EVROPSKÉ UNII Podle statistického šetření Evropské komise bylo v marketingovém roce 2011/2012 sklizeno v EU ,1 mil. tun pšenice, což představuje téměř 20 % světové produkce. Sklizňová plocha činilaa 25,7 mil. ha a průměrná výnosnost byla 5,46 t/ha. Nejvyšší hektarové výnosy vykazují Velká Británie, Francie, Německo a Dánsko, což je dáno především úrodností půd, klimatickými podmínkami i vysokou technologickou úrovní. Největšími producenty pšenice EU-27 jsou Francie, Německo, Velká Británie, Polsko, Itálie a Španělsko. Zejména Francie a Německo si velikostí své produkce vytvářejí dominantní postavení na trhu EU s pšenicí. Po mimořádně úspěšném roce 2008, kdy produkce pšenice vzrostla prakticky ve všech zemích EU-27, následovala opět určitá stagnace, s relativně odlišným průběhem v jednotlivých zemích EU-27. Zatímco ve Francii i ostatních zemích produkce od roku 2008 do určité míry stagnuje, v Německu je patrný výrazný pokles. Následující graf popisuje vývoj produkce pšenice u producentů EU-27 v letech : nejvýznamnějších Produkce pšenice ve vybraných zemích EU-27 (v tis. tun) Obrázek č. 4: Produkce pšenice ve vybraných zemích EU-27, vlastní zpracování podle FAOSTAT 24

24 V marketingovém roce 2012/13 bylo z celkové sklizňové plochy 25,7 mil. ha sklizeno 133 mil. tun pšenice, při průměrné výnosnosti 5,4 t/ha. Sklizeň byla významně ovlivněna průběhem počasí. Oblasti jižní a jihovýchodní Evropy byly v průběhu letního období zasaženy vlnou veder. V některých oblastech Evropy (zejména ve Španělsku, západní Francii, na Ukrajině, v Rusku, severní Itálii, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku) došlo k poškození pšenice v důsledku sucha. Nadbytek srážek se naopak vyskytoval v Irsku, severní části Velké Británie a Skandinávii, kde jsou obavy zejména o kvalitu obilovin. Obrázek č. 5: Sklizeň obilovin podle regionů NUTS 2 z roku 2010 (t/km 2 ), EUROSTAT

25 Na obrázku č. 5 je znázorněna evropská produkce obilovin v rámci územně statistických jednotek NUTS 2 (v tunách na čtvereční kilometry). 4.4 PRODUKCE PŠENICE V ČESKÉ REPUBLICE V České republice zaujímá dominantní postavení mezi pěstovanými obilovinami právě pšenice, a to jak z hlediska produkce, tak i velikosti osevních ploch. Důvody určité dlouhodobé stability pěstování pšenice spočívají především ve výnosové jistotě s možností exportu a případné nabídky intervenčního nákupu. V roce 2012 tvořily osevní plochy pšenice 56,4 % (815,4 tis. ha.) osevních ploch všech obilovin, které se dlouhodobě pohybují okolo výměry 1500 tis. ha. Hektarové výnosy u pšenice se v České republice v současné době pohybují okolo 4,5 6 t/ha. Jejich pokles bývá způsobován zpravidla vlivem nepříznivých srážkových a teplotních poměrů. V marketingovémm roce 2012/13 bylo v ČR sklizeno celkem 3577,8 tis. tun pšenice. Spotřeba pšenice na obyvatele v ČR představuje v současné době 138,6 kg v hodnotě zrna (96,2 kg v hodnotě mouky). Spotřeba pšenice na obyvatele v poslední době klesá a obnovuje se tak trend poklesu ve spotřebě pšenice pro lidskou výživu. Na druhé straně roste spotřeba pšenice pro technické užití, například při výrobě bioetanolu pro dopravní účely. V roce 2011 bylo na tyto účely spotřebováno 150 tis. tun pšenice. Struktura osevů obilovin v ČR v roce 2012 Ječmmen ozimý 7% Ječmen jarní 20% Žito 2% Oves 3% Kukuřice 7% Triticale 3% Ostatní obiloviny 1% Pšenice jarní 5% Pšenice ozimá 52% Obrázek č. 6: Struktura osevů obilovin v ČR v roce 2012, vlastní zpracování podle ČSÚ 26

26 Graf na obrázku č. 7 popisuje vývoj produkce pšenice v marketingových letech 1997/ /13. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.1, na velikost produkce v jednotlivých letech má rozhodující vliv počasí. Právě výkyvy počasí mají na úroveň produkce daleko větší vliv, než například samotné státní zásahy do trhu. Z grafu jsou patrné jisté výkyvy, jako například výrazný pokles v letech 2003/2004, ovšem významné změny v objemu produkce z dlouhodobého hlediska nenastávají Produkce pšenice v ČR v letech (tis. tun) Pšenice celkem Obrázek č. 7: Produkce pšenice v ČR v letech , vlastní zpracování podle SVZ Poznámka: Za marketingový rok 2012/13 jsou uvedeny pouze předběžné údaje Celková výroba pšenice v České republice se v letech pohybovala v rozmezí od 2866,5 do 5042,5 tis. tun. Tyto dvě extrémní hodnoty byly naměřeny ve dvou po sobě jdoucích letech. Produkce 5042,55 tis. tun pšenice v marketingovém roce 2004/05 byla v daných podmínkách ovlivněna jak zvýšenou poptávkou, tak i cenou, která reagovala na snížení zásob v důsledku extrémně nízké produkce v roce předcházejícím, tedy stavu v marketingovém roce 2003/04. 27

27 4.5 VÝVOJ CEN ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ Vývoj cen pšenice v evropském prostředí prošel za poslední dvě desetiletí určitými výkyvy. Poněkud odlišný průběh pak sledujeme u zemí staré EU-15 a u nově přistoupivších zemí EU-10, mezi něž patří mimo jiné i Česká republika. V nových členských zemích EU-10 došlo nejprve do roku 1996 k značnému zvýšení cen a následně k významnému poklesu s minimem v letech Další růst cen nastal v roce 2004, ve kterém země EU-10 vstoupily do Evropské unie. K výraznému růstu cen u všech zemí pak dochází od roku 2006 s maximem v roce 2007, zejména vlivem poklesu světových zásob a orientací na nepotravinářské užití pšenice. V roce 2008 ceny opět prudce klesly, což bylo způsobeno zejména velmi vysokou domácí, evropskou i světovou produkcí pšenice. Od roku 2010, vzhledem k průměrné sklizni obilovin a s ohledem na situaci na světových a evropských trzích, začaly ceny obilovin velmi rychle narůstat. Růst cen pokračoval i v roce Výše uvedené dokumentuje graf na obrázku č Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU 10 a v Německu Česká republika Německo Polsko Slovensko Maďarsko Obrázek č. 8: Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU 10 a v Německu, vlastní zpracování podle FAOSTAT 28

28 Dlouhodobě dochází k postupnému sbližování cen u starých zemí EU (reprezentovaných na následujícím grafu Německem) a těch, které do EU přistoupily v roce 2004, což nám dokumentuje i graf na obrázku č. 9. 1,300 1,200 1,100 1,000 0,900 0,800 0,700 0,600 0,500 0,400 Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU 10 v porovnání k cenové hladině v Německu Česká republika Německo Polsko Slovensko Maďarsko Obrázek č. 9: Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU-10 v porovnání k cenové hladině v Německu, vlastní zpracování podle FAOSTAT 4.6 ANALÝZA CEN ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ V REGIONÁLNÍCH SOUVISLOSTECH V předchozí části práce byl nastíněn vývoj CZV v České republice a vybraných zemích EU v letech Pro následující analýzu průměrných měsíčních cen bylo zvoleno období od začátku roku 2010 do března roku 2013 s cílem analyzovat úroveň a vývoj cen z hlediska diferencí v ČR celkově, v sousedních zemích a ve vybraných regionech. Obrázek č. 10 dokumentuje vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v České republice a ve vybraných sousedních zemích. Tato data byla dále využita při analýze diferencí v cenovém vývoji CZV pšenice ve vybraných krajích České republiky a sousedních zemích, které s nimi přímo sousedí. Z grafu je evidentní, že změny cenové hladiny v České republice a sousedních zemích vykazují úzkou závislost a nelze jednoznačně určit, která z nich dosahuje dlouhodobě vyšších, či nižších hodnot. 29

29 Obrázek č. 10: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR a sousedních zemích (bazické indexy), vlastní zpracování Sledované sousední země (Německo, Polsko a Rakousko) jsou pro Českou republiku důležitými obchodními partnery v oblasti obchodu s pšenicí. Existuje proto důvodný předpoklad, že by jejich cenové hladiny mohly do určité míry ovlivňovat ceny pšenice v přilehlých regionech ČR (Jihočeský, Olomoucký a Jihomoravský). Obrázek č. 11: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Polsku a Olomouckém kraji (bazické indexy), vlastní zpracování 30

30 Z vývoje průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Polsku a Olomouckém kraji nelze jednoznačně prokázat, že by ceny pšenice v Polsku významným způsobem ovlivňovaly ceny v Olomouckém kraji. Z obrázku č. 11 jsou však viditelné jisté tendence přibližování cen a tak se lze domnívat, že určitá kauzalita mezi změnou cen pšenice v Polsku a Olomouckém kraji existuje. Obrázek č. 12: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Rakousku a Jihomoravském kraji (bazické indexy), vlastní zpracování V případě porovnávání cen pšenice v ČR, Rakousku a Jihomoravském kraji z obrázku č. 12 lze konstatovat, že mezi změnami cen v Rakousku a Jihomoravském kraji téměř žádná závislost viditelná není. Za zmínku stojí pouze období od července 2011 do března 2012, kdy ceny pšenice v Jihomoravském kraji kopírují změny cenových hladin v Rakousku a ČR s 1-2 měsíčním zpožděním. Z důvodu chybějících dat je pak jakákoliv analýza v následujících měsících od května 2012 velice ztížena. 31

31 Obrázek č. 13: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Německu a Jihočeském kraji (bazické indexy), vlastní zpracování Průměrné měsíční ceny pšenice v Německu by mohly ovlivňovat ceny v přilehlém Jihočeském kraji podstatně více, než tomu bylo u předchozích příkladů. Na obrázku č. 13 lze pozorovat relativně vysokou závislost při změnách cen v Jihomoravském kraji a v Německu. S výjimkou dvou kratších období, mají ceny pšenice v Jihomoravském kraji určitou tendenci reagovat na změny cen v Německu a přibližovat se jim, jak je například výrazně patrné v období od května 2010 do března Do jaké míry je tato skutečnost kauzalitou, nebo jen náhodou, ve které hrají důležitější roli jiné determinanty, je však těžké jednoznačně určit. 4.7 FORMOVÁNÍ CEN V RÁMCI KOMODITNÍ VERTIKÁLY PŠENICE Pro analýzu vývoje v rámci komoditní vertikály pšenice byly využity tři typy cen. Jedná se o ceny zemědělských výrobců (CZV), ceny průmyslových výrobců (CPV) a ceny spotřebitelské (SC). Ceny zemědělských výrobců jsou českým statistickým úřadem zjišťovány měsíčně a jsou očištěny od daně z přidané hodnoty a jiných poplatků. Zjišťovány jsou realizační, smluvní ceny, určené pro tuzemský i zahraniční trh, a to bez úhrady dopravních nákladů do míst nákupu či zpracování. Průměrné měsíční ceny výrobků se 32

32 vypočítávají prostým aritmetickým průměrem z cen jednotlivých výrobců. V našem případě se jedná o cenu pšenice, jako výchozí suroviny pro další fáze zpracování v rámci vertikály. Analýza zahrnuje vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v období od začátku roku 2007 do října roku Ceny průmyslových výrobců na navazujících trzích v rámci vertikály, jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez daně z přidané hodnoty, spotřební daně a bez nákladů na dopravu k zákazníkovi. Jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací. Tyto ceny bývají zpravidla nižší než ceny spotřebitelské (SC), ale vyšší, než ceny zemědělských výrobců (CZV). V našem případě se jedná o ceny, které platí odběratelé za produkty mlýnských, pekárenských a těstárenských organizací. Analýza zahrnuje vývoj průměrných měsíčních cen hladké mouky v období od začátku roku 2007 do října roku Spotřebitelská cena je maloobchodní cena výrobku, kterou platí jeho konečný spotřebitel. Spotřebitelské ceny jsou zjišťovány měsíčně přímo ve vybraných prodejnách. V případě komoditní vertikály pšenice se jedná o ceny, které platí koneční spotřebitelé za mlýnské a pekárenské výrobky. Analýza zahrnuje vývoj průměrných měsíčních cen kmínového chleba v období od začátku roku 2007 do října roku Pro potřeby této práce byly vybrány dva tradiční produkty, představující výstupy zpracovatelské fáze v rámci komoditní vertikály potravinářské pšenice. Jedná se o pšeničnou mouku hladkou, jako zástupce produktu s nižší přidanou hodnotou a o chléb konzumní kmínový, jako zástupce produktu s vyšší přidanou hodnotou. Graf na obrázku č. 14 popisuje vývoj všech tří sledovaných cenových hladin v rámci vertikály. Vývoj CPV i SC relativně věrně kopíruje vývoj cen zemědělských výrobců (CZV), s výraznějšími výjimkami pouze v polovině roku 2008 a od začátku roku 2012, kdy se spotřebitelské ceny (SC) od CZV a CPV odchýlily. Dá se předpokládat, že se tak stalo v důsledku uplatnění tržní síly obchodních řetězců, které zejména v druhé polovině roku 2008 využily nárůst cen pro dočasné zvýšení své obchodní marže. Výše zmíněné dokumentuje ještě názorněji graf na obrázku č. 15, který popisuje stejnou situaci pomocí bazických indexů s pevným základem k lednu

33 cena v Kč/kg Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice - pšeničná mouka hladká 2007-I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX CZV (pšenice potravinářská) CPV (pšeničná mouka hladká) SC (pšeničná mouka hladká) Obrázek č. 14: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (pšeničná mouka hladká), vlastní návrh podle SVZ 2011, ,8 Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice - mouka hladká (bazické indexy 1 = 2007) 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0, I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX CZV (pšenice potravinářská) CPV (pšeničná mouka hladká) SC (pšeničná mouka hladká) Obrázek č. 15: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (pšeničná mouka hladká, bazické indexy), vlastní návrh 34

34 S ohledem na vazby v rámci vertikály je zřetelné zejména to, že ceny zemědělských výrobců (CZV) kolísají více, nežli je tomu u CPV a SC. Cenový vývoj byl ve sledovaném období značně nestabilní. Byl výrazně ovlivňován dosaženou produkcí v ČR, ale také v zahraničí. Růst cen od poloviny roku 2007, způsobený zejména výpadky v produkci v celém Společenství a nízkým stavem intervenčních zásob vystřídal prudký pád cen koncem roku Ten byl způsoben naopak velmi úspěšnou sklizní pšenice s výbornými jakostními ukazateli. Obdobně střídavý růst a propad cen nastává i od poloviny roku Mezi příčiny růstu všech tří cenových hladin od roku 2012 lze uvést mimo jiné zvýšení DPH, ceny energií nebo výpadky produkce pšenice v některých světových regionech. 25 Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice - chléb konzumní kmínový 20 cena v Kč/kg I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX CZV (pšenice potravinářská) CPV (chléb konzumní kmínový) SC (chléb konzumní kmínový) Obrázek č. 16: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (chléb konzumní kmínový, bazické indexy), vlastní návrh Cenu kmínového chleba se snaží ovlivňovat především velké obchodní řetězce. Spotřebitelská cena jednoho kilogramu chleba je v České republice výrazně deformována a v porovnání s okolními státy je nižší. Velkou měrou ji ovlivňuje zejména politika obchodních řetězců, které tlačí na snižování cen takovým způsobem, 35

35 že nutí pekárny výrobu co nejvíce zlevňovat. To se samozřejmě odráží i v samotné kvalitě chleba. Cena levného chleba nemůže mnohdy pokrýt ani jeho výrobní náklady a náklady spojené s jeho realizací na trhu. Motiv tlaku obchodních řetězců na snižování cen chleba spočívá především ve snaze přilákat zákazníka, který v obchodě zpravidla nakoupí i další zboží. Ještě zřetelněji je tato snaha viditelná na grafu v bazických indexech na obrázku č. 17, kdy spotřebitelská cena chleba velmi věrně kopíruje změny v cenách CPV. Ceny potravinářské pšenice (CZV) se měnily v průběhu sledovaného období až o téměř 90 %. Ceny spotřebitelské (SC) a ceny průmyslových výrobců (CPV) potom o necelých 40 %. Z vývoje cenových hladin v rámci vertikály u příkladu kmínového chleba (obr. č 16) lze konstatovat, že ceny průmyslových výrobců (CPV) a spotřebitelské ceny (SC) nezkopírují ceny pšenice (CZV) tak věrně, jako v předchozím případě. Důvodem může být mimo jiné to, že při výrobě kmínového chleba je pšenice sice surovinou základní, ne však jedinou. Patrná je opět tendence obchodních řetězců o navyšování marže v období růstu cen pšenice (CZV) a průmyslových cen chleba (CPV) koncem roku ,8 Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice - chléb kmínový (bazické indexy 1 = 2007) 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0, I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX CZV (pšenice potravinářská) CPV (chléb konzumní kmínový) SC (chléb konzumní kmínový) Obrázek č. 17: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (chléb konzumní kmínový, bazické indexy), vlastní návrh 36

36 4.8 PROGNÓZY BUDOUCÍHO VÝVOJE NA TRHU S PŠENICÍ Světová produkce pšenice by se podle OECD-FAO měla do roku 2020 zvýšit na 746 mil. tun. Měla by tak být o 11% vyšší, než tomu bylo ve výchozích letech , ovšem s pomalejším meziročním přírůstkem oproti předchozímu desetiletí. Spotřeba pšenice pro potravinářské účely se v roce 2020 předpokládá ve výši 68 % (mírný pokles oproti dnešku). Průměrná spotřeba pšenice na hlavu by se výrazně měnit neměla a měla by tedy činit něco kolem 66 kg na osobu ročně. Podíl využití pšenice pro výrobu biopaliv by měl do roku 2020 vzrůst z dnešních 0,9 % na 2 % celkové produkce. Evropská unie by přitom měla držet až 75% podíl celosvětového využití pšenice na výrobu biopaliv (oproti dnešním 63 %). Předpokládá se také mírný nárůst osevních ploch a to o 2% do roku Největší rozšíření osevních ploch se předpokládá v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu. rok 2012/ / / / / / / / /21 Produkce pšenice 684,9 694,2 706,3 711,9 719,4 724,9 732,1 739,3 745,9 (mil. tun) Osevní plocha 223,2 223,8 225,3 225, ,3 226,7 227,3 227,6 (mil. ha) Cena (USD/ t) 234,1 247,9 237,6 240,7 238,8 241,8 241,3 241,2 240,4 Tabulka č. 2: Výhledy světové produkce pšenice, OECD-FAO 2011 Obrázek č. 18 znázorňuje vývoj podílu největších světových producentů pšenice, který do roku 2020 nepředpokládá výraznější změny v podílech nebo pořadí jednotlivých producentů. Určitý růst podílu na celkové produkci pšenice se předpokládá v Indii, Rusku a všeobecně v ostatních zemích ( Rest of countries na grafu). 37

37 Obrázek č. 18: Vývoj podílu největších světových producentů pšenice, FAO-OECD V Evropské unii se předpokládá mírný růst produkce pšenice ze současných 138,540 na 141,399 mil. tun v roce Očekáván je pokles sklizňové plochy pšenice z 25,486 na 25,446 mil. ha, ovšem za předpokladu růstu průměrné výnosnosti z 5,46 na 5,56 t/ha. Všechny předpovědi jsou však závislé na faktorech, kterými jsou například počasí nebo ceny energií. Jejich náhlé a neočekávané změny tak mohou způsobit, že se tyto dlouhodobé předpovědi mohou od reálné situace nakonec velmi výrazně odlišovat. 38

38 5. ZÁVĚR Pšenice patří mezi nosné komodity rostlinné výroby ať už v České republice, tak i v celé Evropě. Tato práce měla za cíl vymezit komoditní vertikálu pšenice a vyhodnotit podmínky jejího efektivního fungování z hlediska podmínek relevantních trhů a především vazeb výrobce a zpracovatele. Z tohoto hlediska je důležité uvést zejména fakt, že zemědělství již nepředstavuje specifický a relativně uzavřený systém, ale stává se součástí daleko rozsáhlejšího segmentu ekonomiky, který je nazýván agrobyznysem. S tím souvisí i určité procesy globalizace, jako je rozšiřování relevantních trhů, zapojování dalších odvětví a aktivit, které bezprostředně či zprostředkovaně souvisí s výrobou a realizací produktů zemědělského původu. Tradiční zemědělec je tak vystavován stále větším konkurenčním tlakům a ztrácí svůj původně rozhodující vliv na formování celých potravinových vertikál. Struktura jeho výroby tak musí být bezpodmínečně utvářena na základě znalosti poptávky. Pro zemědělce je dnes klíčové úspěšné začlenění do potravinových vertikál jako dodavatel suroviny, s čímž souvisí i stabilita odbytu jeho produkce. V současné době představuje pšenice druhou nejpěstovanější obilovinu na světě. V roce 2011 tvořila její produkce 695,7 mil. tun, za využití sklizňové plochy 221,9 mil. ha. Průměrná výnosnost se celosvětově pohybuje okolo 3,1 t/ha. Mezi nejvýznamnější producenty pšenice patří EU-27, Čína, Indie, USA, Rusko, Austrálie, Kanada, nebo Argentina. Právě EU-27 zaujímá v současné době první místo v objemu produkce pšenice, a to s 695,46 mil. tun v roce V Evropě zaujímají dominantní postavení mezi producenty především Francie, Německo a Velká Británie. Tyto země také vykazují nejvyšší hektarové výnosy, což je dáno především úrodností půd, klimatickými podmínkami, nebo vysokou technologickou úrovní. V produkci pšenice a obilovin obecně dochází meziročně k různým výkyvům. Ty jsou způsobeny, více než čím jiným, srážkovými a teplotními podmínkami v daném období. V dlouhodobém časovém horizontu si však úroveň produkce pšenice i 39

39 sklizňových ploch drží relativně stabilní hladinu, bez významnějších strukturálních změn. Práce se dále zabývala vývojem cen pšenice v evropském prostředí. Odlišný průběh vývoje cen sledujeme u zemí staré EU-15 a u zemí EU-10, tedy těch, které do EU vstoupily v roce Důležité ovšem je, že se jejich cenové hladiny v dlouhodobém měřítku, i přes jisté výkyvy, stále více sbližují. Z hlediska cen zemědělských výrobců je patrné, že ceny v sousedních zemích ČR mohou určitým způsobem ovlivňovat i ceny v krajích ČR, které s nimi bezprostředně sousedí. Tento vliv je však velmi omezený. Z analýzy vývoje cen zemědělských výrobců je však evidentní, že pro jistá časová období tato souvislost vývoje cen ve dvou sousedních příhraničních regionech platí. Nejmarkantněji se projevila mezi cenami v Olomouckém kraji a v Polsku, nebo v Jihočeském kraji a Německu. Analýza vývoje příslušných cenových hladin v rámci vertikály (CZV, CPV, SC) přináší několik poznatků. Velké obchodní řetězce často využívají růstu cen pšenice (CZV) i následného produktu (CPV) k tomu, aby výrazněji navyšovaly své obchodní marže. Tyto řetězce také vyvíjejí tlak na co největší snižování cen pečiva, v našem konkrétním případě kmínového chleba. Tato obchodní politika má vést především k přilákání zákazníka na nízké ceny pečiva, aby pak v daném obchodě nakoupil i další zboží. Enormní tlaky na snižování nákladů výroby se následně odráží i v kvalitě pekárenských výrobků. Mezi příčiny růstu všech sledovaných cenových hladin můžeme v současné době řadit růst cen energií, zvyšování DPH, nebo meziroční výpadky produkce pšenice v některých světových regionech. Prognózy vývoje do roku 2020 odhadují zvýšení světové produkce na 746 mil. tun, tedy o 11 %. Předpokládá se růst spotřeby pšenice pro technické využití (jako je výroba biopaliv) až na 2% celkové produkce. Dle odhadů by si Evropská unie měla udržet své prvenství ve využívání pšenice na technické účely a měla by tak zaujímat 75% podíl celosvětového využívání pšenice na výrobu biopaliv. 40

40 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BEČVÁŘOVÁ, V. Agrobyznys mění koncepci i kriteria úspěchu zemědělských podniků. Praha s. ISBN BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. První vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita s. ISBN BEČVÁŘOVÁ, V a kol. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. První vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně s. ISBN BEČVÁŘOVÁ, V. - LECHANOVÁ, I. Zemědělství a potravinářský průmysl v rámci komoditních vertikál: obecné a regionální aspekty. První vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Provozně ekonomická fakulta s. ISBN BEČVÁŘOVÁ, V. - VINOHRADSKÝ, K. ZDRÁHAL, I. České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU. První vydání. Brno: MZLU v Brně s. ISBN LECHANOVÁ, I. - BEČVÁŘOVÁ, V. Možnosti využití analýzy cenové transmise pro posouzení vlivu tržní síly v potravinových vertikálách. První vydání. Brno: PEF MZLU v Brně s. ISBN SVOBODOVÁ, E. - BEČVÁŘOVÁ, V. - VINOHRADSKÝ, K. Intenzivní a extenzivní využívání přírodních zdrojů zemědělství ČR. První vydání. Brno: Mendelova univerzita v Brně s. ISBN SYROVÁTKA, P. BLAŽKOVÁ, I. Pružnost poptávkových vztahů ve vertikále potravinářského obilí v podmínkách ČR. Brno: Mendelova univerzita v Brně s. ISBN