4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ VÝSLEDKY PRŮZKUMU Položka č. 1: Kolik je Vám let?

Transkript

1 OBSAH ÚVOD 7 1. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY 9 2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU HISTORIE PORODU POROD PŘIROZENÝ POROD I. DOBA PORODNÍ II. DOBA PORODNÍ III. A IV. DOBA PORODNÍ PORODNÍ BOLEST TLUMENÍ PORODNÍCH BOLESTÍ NEFARMAKOLOGICKÉ METODY PŘEDPORODNÍ PŘÍPRAVA PŘÍTOMNOST DOPROVÁZEJÍCÍ OSOBY HYDROANALGEZIE ÚLEVOVÉ POLOHY MASÁŽE AKUPUNKTURA, AKUPRESURA TENS AROMATERAPIE MUZIKOTERAPIE HYPNÓZA VLIV PROSTŘEDÍ FARMAKOLOGICKÉ METODY ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI METODIKA PRÁCE METODIKA SBĚRU DAT DOTAZNÍK STRUKTURA OTÁZEK DOTAZNÍKU

2 4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ VÝSLEDKY PRŮZKUMU Položka č. 1: Kolik je Vám let? Položka č. 2: Kolikrát jste rodila? Položka č. 3: Ve kterém období jste rodila? Položka č. 4: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Položka č. 5: Proč jste byla přijata na porodní sál? Položka č. 6: Byla s Vámi u porodu nějaká blízká osoba? Pokud ano, kdo? Položka č. 7: Jak dlouho trval porod od začátku pravidelných děložních kontrakcí do porodu dítěte? Položka č. 8: Kolik dětí se narodilo? Položka č. 9: Jakým způsobem se dítě/děti narodilo/narodily? Položka č. 10: V jakém týdnu těhotenství se dítě/děti narodilo/narodily? Položka č. 11: Jak silné bolesti ( subjektivně ) jste u porodu pociťovala? Položka č. 12: V jaké oblasti těla jste bolesti pociťovala? Položka č. 13: Nabízela Vám porodní asistentka/ženská sestra nefarmakologické metody mírnění porodních bolestí? Pokud ano, jaké? Položka č. 14: Kterou z metod jste využila? Položka č. 15: Která metoda Vám přinesla největší úlevu? Položka č. 16: Věděla jste už před příchodem na porodní sál o nefarmakologických metodách ovlivňování porodní bolesti? Pokud ano, odkud? Položka č. 17: Měla jste možnost vybrat si polohu pro porod? Položka č. 18: V jaké poloze jste rodila a proč? Položka č. 19: Snažila se porodní asistentka/ženská sestra vyhovět Vašim přáním?

3 Položka č. 20: Jaké byly skutečné porodní bolesti oproti Vašemu očekávání? Položka č. 21: Jaký je Váš celkový pocit z porodu? DISKUZE NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ 60 ZÁVĚR.. 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ANOTACE. 65 SEZNAM TABULEK 66 SEZNAM GRAFŮ.. 67 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH A PŘÍLOHY

4 Poprvé je všechno jinak, podruhé, jak chce maminka, a potřetí, jak dítě poručí. ( úsloví, které kdysi kolovalo mezi porodními babičkami ) ÚVOD Výběr mého budoucího povolání tedy porodní asistentka, mi velice usnadnila moje středoškolská učitelka biologie. Jako studentka gymnázia jsem sice teoreticky věděla, jak těhotenství a porod probíhá a co se při něm odehrává v těle ženy, ale velice málo, možná snad vůbec jsem netušila, co se při něm děje se ženou samotnou, s jejími pocity a emocemi. Až studium tohoto zajímavého oboru mě trošičku zasvětilo do onoho kouzelného světa zrození plného touhy a lásky. S prvními praxemi na porodním sále jsem si postupně utvářela náhled na současné porodnictví a jeho možnosti. Vím, že nikdy není nic dokonalé, v oboru porodnictví by jistě nejedno bádavé oko našlo nemalé chyby a omyly, ale já jezdila domů s neutuchajícím pocitem, že to musí být nádhera přivést na svět dítě! Plná nadšení jsem líčila dnešní prostředí porodnic, samostatné porodní boxy, klid, příjemnou až domácí atmosféru. V tom mě také podporovaly články a texty v časopisech, na internetu, které porod líčily jako nejsilnější zážitek života, jako zrození nové duše a nového člověka! Z omylu, že je to tak již od počátku mě ale vyvádělo stále více lidí zejména ženy, které rodily ještě nedávno. Byla to hlavně moje matka, která mi líčila svoje hrůzné vzpomínky z porodnice. Až v tomto období jsem začala přemýšlet, jak to vlastně bylo dřív, v období, kdy jsem přišla na svět já. Jestli to opravdu bylo tak hrozné, že na porod, jako na zázrak zrození, chtěly všechny matky raději co nejrychleji zapomenout! Právě proto jsem si vybrala toto téma bakalářské práce. Ráda bych zjistila, jak velký rozdíl je v porodnické péči dnes a před 20 lety. Konkrétně se chci zaměřit na období a období První uvedené období je právě to, kdy jsem se narodila já a mnoho mých kamarádů, druhé je období, kdy se již rodí děti mých kamarádek. Jaký pokrok v péči zaznamenala tato jediná generace lidí? - 7 -

5 Jsou ženy dostatečně informovány o porodu a tlumení porodních bolestí? A jak byly k porodu připraveny ženy dříve? Odkud získávaly informace? Ale musíme vzít také v úvahu stranu druhou, a to zdravotnický personál. Má také zásluhu na tom, že ženy prožívají porod o poznání příjemněji? To vše je předmětem práce s názvem : Možnosti ovlivňování porodních bolestí pomocí nefarmakologických metod, pomocí které chci ukázat zdravotnickému personálu, zejména porodním asistentkám, na jakém pokroku se podílí vlastními silami, ale také, že je stále co zlepšovat! A hlavně chci dokázat sobě, že taky jednou budu matka, která si prožije ten nádherný pocit z narození dítěte

6 1. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY Cíl č. 1: Zjistit, jak a z jakých pramenů byly ženy rodičky před porodem informovány o nefarmakologických metodách tlumení porodních bolestí a jejich užití při porodu. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že v letech nebyly ženy o tlumení bolesti při porodu informovány vůbec s výjimkou pracovnic ve zdravotnictví. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že v současné době ( tj ) je o metodách tlumení bolesti informováno více jak 80 % žen, a to nejvíce z předporodních kurzů a knih ( event. časopisů ). Cíl č. 2: Zjistit, zda byly ženě rodičce tyto metody personálem aktivně nabízeny či zda měla žena při porodu možnost výběru nějaké z nefarmakologických metod. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že v období nebylo zvykem personálu nabízet ženě nefarmakologické metody tlumení porodních bolestí kromě koordinovaného dýchání. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že v letech již personál aktivně nabízí tyto metody téměř v 95% případů a že má žena možnost volby jakékoli z dostupných metod. Cíl č. 3: Zjistit, jaké metody ženy rodičky využily pro tišení porodních bolestí nejčastěji. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že v obou sledovaných obdobích ženy nejčastěji využily koordinované dýchání a v období dále ještě teplou sprchu / vanu

7 2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 2.1 Historie porodu Porodnickou péči považujeme za nedílnou součást celkové gynekologické péče, zahrnující v sobě péči o ženu ve všech obdobích jejího života, i když péče porodnická je historicky mnohem starší. V dobách předhistorických, primitivních, rodily ženy pravděpodobně bez jakékoli pomoci. Když bylo lidstvo na vyšším stupni kultury, pomáhaly u porodu starší ženy, které samy měly již řadu porodů za sebou. ( Roztočil, 2001 ) Celá tato porodní péče byla směsicí prvků magických a empirických, postupem doby však začaly převažovat nabyté vědomosti a zkušenosti, i když magie nevymizela. Později místo těchto nahodilých pomocnic pomáhaly u porodů zkušené ženy, které tuto práci provozovaly trvale jako živnost. ( Roztočil, 2001 ) Porodní báby rozhodovaly, zda vůbec jde o těhotenství a zda se porod blíží. Měly jej podporovat utěšováním, povzbuzováním, zpěvem, zaříkáváním. Také po celý středověk zůstává poskytování pomoci při porodu výlučně záležitostí žen, které věděly, jak nejúčinněji ženě pomoci od bolesti. Porod ale býval odjakživa něčím snadným, přirozeným, ženy se jeho bolestivosti neobávaly. I ono slavné biblické rčení v bolestech děti své roditi budeš je špatný překlad. V původní aramejštině to znamenalo spíše namáhavě než v bolestech. ( Marek, 2002 ) Z historických pramenů lze vyčíst, jaké metody užívaly staré porodní báby. V období pokročilého těhotenství to byly očistné koupele, natírání speciálními mastmi aj. Porodní bolesti se ovlivňovaly potní lázní nebo léčebnými nápoji. Nejčastěji ženy rodily v podřepu, což byla nejpřirozenější poloha pro samotný porod. Pokud porod nepostupoval, byly ženě podávány látky posilující děložní stahy. Když porod přesto nepostupoval, třásla porodní bába hlavou rodičky a masírovala jí podbřišek ve vodní lázni. Z důvodu náboženských i mravních té doby nebylo dovoleno, aby u porodu pomáhal muž. Možno tedy říci, že oficiální medicína porodnictví neuznávala. Lékaři byli vědomě vychováváni v nezájmu o porodnictví, které bylo považováno za obor pro

8 lékaře nedůstojný. Změna nastala teprve v období renesance, kdy se s nástupem mladé buržoazie obrátil vědecký zájem také k přírodním vědám. ( Roztočil, 2001 ) Do této doby byly stále porody něčím přirozeným. I v Evropě ženy rodily vestoje nebo na porodní stoličce. Teprve za vlády Ludvíka XIV. musely královy milenky při gynekologickém vyšetření ležet na stole, aby tak král mohl za oponou všechno vidět. Následně pak ženy v téměř celém 20. století a bohužel ještě i dnes musejí nehnutě ležet na zádech s nohama ve vzduchu, bezmocně, jako když obrátíte brouka na záda. Tato pozice je výhodná pro porodníka, ale pro rodičku je velmi nepohodlná a obtížná, protože znamená, že žena musí své dítě vytlačit do kopce. ( Marek, 2002 ) V první polovině 19. století byli prý porodníci velmi konzervativní a do průběhu porodu zasahovali velmi zřídka (!). Buď trpělivý a důvěřuj moci přírody, říkalo se. S postupem techniky se začaly budovat porodnice a nemocnice. Zprvu byly nemocniční porody výsadou bohatých, později se rozšířily mezi široké vrstvy obyvatelstva. A ke všemu tu nastoupilo takové to socialistické právní nevědomí a princip, že nadřízený má vždy pravdu. Začala zde fungovat jakási vojenská hierarchie. Vedoucí rozhoduje, podřízený, tedy porodní asistentka, vykonává bez toho, aby myslel, a rodička musela dvakrát držet ústa jednou, co řekl nadřízený, lékař, a podruhé, co řekla jeho podřízená, porodní asistentka. ( Marek, 2002 ) Těžko je možné si představit děsivější vstup do života než je ten, který porodnictví vymyslelo několika posledním generacím. ( F. Leboyer ) 2.2 Porod Každý z nás je zázrak. Porod je zázrak. Denně dojde na Zemi ke sto milionům pohlavních aktů, devět set tisíc žen počne a narodí se čtyři sta tisíc dětí. Život se na Zemi vyvíjel třináct miliard let a lidské tělo vzniklo evolucí ze všech tvorů, kteří tu existovali před námi. Po devíti měsících v matčině těle se malý človíček musí narodit, i když jeho mozek potřebuje ještě celý jeden rok k tomu, aby dokončil svůj vývoj, protože by jinak neprošla jeho hlavička ženskou pánví. ( Marek, 2002 )

9 Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce ( plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly ) porozením z organismu matky. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života ( cca od ukončeného 24. týdne těhotenství ), nebo bez známek života s porodní hmotností 1000 g a více. ( Roztočil, 2001 ) Spontánním porodem rozumíme vypuzení plodového vejce z děložní dutiny porodními cestami působením porodních sil. Je-li v kterékoli fázi porodu proveden operační výkon, jde o operační porod. Byl-li porod úmyslně vyvolán nějakým zásahem, obvykle podáním léků vyvolávajících děložní stahy, mluvíme o indukovaném porodu. Porod, v jehož průběhu jsou podávány léky k úpravě děložní činnosti, je označován za medikamentózní. ( Macků, Čech, 2002 ) Přirozený porod Porod je dnes často vnímán jako nebezpečná a vcelku nepříjemná okolnost na cestě k dítěti. Takže ženy ztrácejí povědomí o tom, že jde především o psychologický předěl v jejich životě, přinášející jim nenahraditelné poznání, sílu a sebevědomí. ( ) Dobrý porod není pouze otázkou bezpečnosti nebo dosažení cíle fyzicky zdravá matka a fyzicky zdravé dítě. Porod, ať probíhá kdekoli, je spojen s velikánským úsilím a je přerodem jak pro matku, otce, tak i pro celou rodinu. Všechno, co se během porodu děje, bude mít vliv na to, jak bude žena vnímat po porodu sama sebe. Zrovna tak může porod ovlivnit její vztah k dítěti, její vztah k partnerovi, vztah partnerů k miminku, vztah ke společnosti, do které děťátko přichází, a to nejen těsně po porodu, ale na další dlouhá léta. Dobrý porod je takový porod, na který žena vzpomíná s pocitem uspokojení a sebenaplnění ať proběhl kdekoli. ( Štromerová, 2005 ) Porod je fyziologický akt, který za normálních okolností žena vykonává dobře a snadno jako jinou tělesnou funkci a k němuž, pokud probíhá přirozeně, potřebuje stejně málo pomoci jako samice zvířete. Jestliže porod probíhá přirozeně, žena je na něj, částečně také díky hormonálním změnám v těle spojených se začátkem porodu a následnou laktací, nejen fyziologicky připravena, ale je i emočně zralá stát se matkou a adekvátně na své dítě reagovat. ( Marek, 2002 )

10 Dnes se stalo módou rodit děti přirozeně. Ale jsou toho dnešní ženy vůbec schopny? Proč tolik rodičů usiluje o přirozený porod, když nakonec mnoho budoucích matek stejně touží po prášku utišujícím bolest či po anestézii? Dnešní ženy mají za sebou většinou poklidné dětství, spíše jsou rozmazlovány, mohou si vše dovolit, do školy jezdí autobusem, později jezdí autem do práce a díky modernímu lékařství nebyly nikdy vážně nemocné. Teprve v těhotenství či až při porodu musí jejich tělo poprvé v životě vykonat skutečně tělesně náročnou práci. Tehdy však nedokáží zvládat bolesti, což vede k selhání při přirozeném porodu. ( Stadelmann, 2004 ) Jedním z průkopníků přirozeného porodu je i legendární francouzský porodník Michel Odent, který doporučuje porod ničím nenarušovat. Tvrdí : Proces porodu je nedobrovolný proces. Nedobrovolnému procesu se nedá napomáhat. Hlavní věc je nenarušovat ho. ( Odent, 1995 ) Vždyť již dříve lidé věděli, že míň je někdy více. Vezmeme-li si například Učebnici praktického porodnictví od MUDr. Trapla z r. 1949, můžeme se dočíst, že více jak 93% porodů je normálních fyziologických. Pro matku a dítě je podle něj nejvhodnější samovolný porod, ukončený přirozenými silami. Umělý zásah do tohoto mechanismu může přivodit jeho těžkou poruchu. V dnešní době se počet žen, které se rozhodly porodit přirozeně, stále zvyšuje I. doba porodní - doba otevírací Porod začíná nástupem pravidelných děložních stahů a jeho první doba končí úplným rozvinutím branky. Stahy děložní svaloviny ( kontrakce ) začínají v děložním fundu, šíří se směrem k dolnímu děložnímu segmentu. Přetahují slabší dolní děložní segment s rozvíjející se brankou přes prostupující část plodu. Děložní hrdlo se zkracuje, až je celé spotřebováno, splývá vnitřní a zevní branka vzniká tak porodnická branka. Ta se s účinkem děložních stahů rozšiřuje, otevírá, až se zcela rozvine a děložní dutina od tohoto okamžiku přechází plynule v pochvu. ( Macků, Čech, 2002 )

11 První dobu porodní dělíme na tři fáze : V průběhu latentní fáze se kontrakce stabilizují a zvyšuje se jejich frekvence, trvání a intenzita. Děložní hrdlo se zkracuje, až vznikne tenká porodnická branka. Její průměr je na konci latentní fáze 2 2,5 cm. V tomto období dochází k sestupu hlavičky do porodních rovin. Bolestivost kontrakcí se stupňuje a projevuje se buď bolestmi v podbřišku nebo v kříži ( sakralgie ). Aktivní fáze je období mezi koncem latentní fáze a dilatací branky do 8 cm. Je charakterizovaná zrychlením kontrakční aktivity. Kontrakce jsou relativně krátké a vedou k rychlému rozvoji nálezu na brance. Tranzitorní fáze označuje období mírného zpomalení rozvoje porodního nálezu na brance a to od 8 cm až do úplného zajití branky. V tomto období dochází k sestupu naléhající části plodu do nižších rovin porodního kanálu. ( Roztočil, 2001 ) První doba porodní je pro ženu nejvíce nepříjemná, protože s postupným otevíráním porodních cest roste i frekvence, intenzita a délka děložních kontrakcí a tím i jejich bolestivost. Žena si v této fázi porodu může od bolesti ulevovat různými metodami ( viz str. 17 ) II. doba porodní - doba vypuzovací Doba nebo fáze vypuzovací je označení pro sestup plodu rozvinutými porodními cestami. Plod prochází porodními cestami způsobem, který označujeme jako porodní mechanismus, daný určitými zákonitostmi: nejnižší bod vedoucí části plodu ( nejníže uložené ) je vedoucí bod vedoucí bod postupuje ve směru pánevní osy vedoucí bod se na pánevním dně stáčí pod stydkou sponu. ( Macků, Čech, 2002) Jak hlavička sestupuje porodním kanálem, dochází k napínání hráze ( perineum ) a stydké pysky ( labia ) se od sebe oddalují. V této fázi se hlavička objevuje

12 v pánevním východu. Plod vykonává při porodu tzv. porodní mechanismus, který má několik fází : a) flexe hlavičky bradička se přitahuje k hrudníku a tím se sníží záhlaví, díky čemuž se vedoucím bodem stane malá fontanela b) vnitřní rotace hlava se při prostupu porodním kanálem otáčí o 90 o a šev šípový se z původního uložení v příčném průměru dostává do průměru přímého c) deflexe hlavičky při porodu malé fontanely pod sponou stydkou se hlava opře záhlavím o okraj spony ( toto místo na hlavičce se nazývá hypomochlion ) a hlava vykoná deflexi tak, že se přes hráz porodí oblast temenní, čelní, obličejová a nakonec brada d) zevní rotace dochází k ní po porodu hlavičky, kdy se plod svým záhlavím otáčí na tu stranu, kde měl v děloze hřbet; je důležitá pro porod ramének Raménka se rodí po zevní rotaci plodu a to v přímém průměru pánevní úžiny. Nejprve se pod sponou stydkou porodí přední raménko, poté se opře svým hypomochlionem, kterým je úpon deltového svalu, o okraj spony a přes hráz se porodí zadní raménko. Porod trupu se neděje již žádným mechanismem, rodí se hladce ihned po porodu zadního raménka. Ve druhé době porodní, kdy dochází k vypuzení plodu z dělohy, využívá žena koordinované dýchání a také břišní lis. Nemalý podíl na porodu dítěte má i zemská gravitace, jejíž síla se začala využívat teprve v nedávné době. Ženy a i většina porodních asistentek začaly inklinovat k vertikálním porodním polohám oproti klasické gynekologické poloze III. a IV. doba porodní III. doba porodní doba k lůžku Je obdobím, v jehož průběhu dochází k porodu placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentárního hematomu a dochází k poporodní retrakci myometria. Dělí se na tři období: fáze odlučovací fáze vypuzovací

13 fáze hemostatická ( Roztočil, 2001 ) IV. doba porodní doba poporodní Jde o tříhodinový interval po porodu placenty, ve kterém je žena nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. Po porodu placenty a plodových obalů se myometrium silně kontrahuje, děloha se zmenšuje, fundus sahá asi 3 prsty pod pupek. ( Roztočil, 2001 ) 2.3 Porodní bolest Člověk se po celou dobu své existence brání bolesti, protože bytostně touží po slasti a bolest je pro něj za normálních okolností synonymem strasti. Ve všech kulturních obdobích lidské společnosti můžeme pozorovat stále složitější pokusy o dosažení úlevy od bolesti. Zmínky o bolesti a protibolestivých technikách nacházíme v hojném počtu v nejrůznějších historických dokumentech. Tlumení bolesti je vyobrazeno na babylonských hliněných destičkách, egyptských papyrech, i nálezech ze starověké Persie i Tróje. Primitivní kultury využívaly jednoduchých, ale přitom účinných způsobů tlumení bolesti, např. tlaku nebo studené říční vody. Egypťané používali teplo, chlad masáže. Mezi pokusy, jak dosáhnout úlevy od bolesti, se postupem doby objevilo mnoho více či méně elegantních metod. Např. elektrický proud patřil jistě mezi ty elegantní, přikládání pijavic však stěží. Bolest je základním průvodním jevem porodu člověka. Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí na fyziologický podnět v lidském těle. Jedná se o poplašnou reakci, která není vyvolána chorobou ani úrazem. Porodní bolest patří mezi nejintenzivnější bolestivé vjemy, které člověka mohou v průběhu života potkat. ( Rokyta a kol., 2006 ) Není však pochyb o tom, že tato konkrétní bolest je bolestí velmi zvláštního druhu, nepodobnou prakticky žádné jiné. Pozoruhodné navíc je i to, že většina žen zapomene na fyzickou bolest v tomtéž okamžiku, kdy se dítě narodí. ( Hamberger, Nilsson, 2003 )

14 Při porodu je na tkáně vyvíjen postupujícím plodem tlak, jsou silně napínány, roztahovány a dochází v nich k drobným i větším trhlinám. V I. době porodní se natahuje dolní děložní segment a dilatuje se děložní hrdlo. Převládají bolesti viscerální, které odpovídají kolikovitým bolestem dutých orgánů. Jejich intenzita se postupně zvyšuje podle toho, jak postupuje dilatace děložní branky. Ve II. době porodní převažují bolesti somatické, které vycházejí převážně z perineální oblasti. ( Rokyta a kol., 2006 ) Navzdory stejné předporodní přípravě prožitky rodící ženy závisejí: na individuálním prahu bolesti na faktorech souvisejících s vlastním porodem ( somatotyp ženy, charakter porodních cest, hmotnost a uložení plodu ) na vlivech prostředí a dané kultury na vlivech psychologických a sociálních ( vývoj v dětství, seberealizace, touha po dítěti, partnerský vztah, průběh těhotenství atd. ) Většina žen dnes očekává, že jim bude od porodních bolestí ulehčeno. ( Rokyta a kol., 2006 ) 2.4 Tlumení porodních bolestí Tlumení porodních bolestí je prováděno od nepaměti a je tedy mnohem starší než vlastní porodnictví. Donedávna bylo cílem porodnické analgezie pouze snižování intenzity porodních bolestí, v současné době je porodní analgezie nedílnou součástí péče o rodičku a snahy o optimalizaci průběhu porodního děje. Nadměrná expozice porodní zátěži může mít nežádoucí účinky na krevní oběh, dýchání rodící ženy a druhotně i na porodní činnost a acidobazickou rovnováhu plodu.( Rokyta a kol., 2006 ) Názory všech, co se o problematiku těhotenství a porodu alespoň trošku zajímají, se velice rozcházejí. Jedna strana zúčastněných zastává názor, že by se porodní bolesti tlumit měly s ohledem na etickou povinnost lékaře, a to hlavně metodami farmakologickými. Druhou skupinou jsou zejména matky, které chtějí porodit přirozeně a zamítají jakékoli lékařské a hlavně farmakologické zásahy do průběhu

15 porodu. Oba tyto krajní názory není možné uvést do praxe, proto se stále hledá ten správný kompromis, který by byl přijatelný pro obě strany Nefarmakologické metody Jsou to metody neinvazivní, pro ženu a plod plně neškodné, většinu z nich může provádět sama rodička nebo rodička s partnerem bez odborné asistence zdravotníků. Jedinou nevýhodou je subjektivně malá účinnost. Těmto metodám dávají dnes ženy přednost Předporodní příprava Příprava těhotných k porodu vznikla jako metoda porodnické analgezie, jejím původním ( a dlouho jediným ) smyslem bylo snížit porodní bolesti. Vyvinula se z metody hypnosugestivní, ze snah o vedení porodu v hypnóze. Němečtí autoři inspirovali leningradské psychiatry Platonova a Velvovského a od 20. let minulého století se objevují první sovětské publikace o využití hypnózy a sugesce v porodnictví. Z této metody se později vyvinula tzv. porodnická psychoprofylaxe, která se udržela dodnes; dnes se jí ovšem většinou říká Lamazova metoda. Nezávisle na hypnosugestivní metodě vznikla ve 30. létech koncepce přirozeného porodu, kterou vytvořil v Anglii Dick Read. Teoretickým základem byla triáda úzkost-napětí-bolest. Autor si představoval, že úzkost aktivuje sympatický nervový systém, což vede k napětí dolního děložního segmentu. Výsledkem je ischemie a výsledkem ischemie je bolest. ( Moderní babictví 2, 2003, článek M. Kuželové ) V posledních letech u nás porodnictví prošlo velkou změnou. Odborná stránka zůstává standardně na vysoké úrovni, ale nastal vysoký nárůst budoucích matek, které se o své těhotenství více zajímají již předem, starají se o vše okolo porodu a šestinedělí. Informují se o péči o dítě, o přítomnosti partnera u porodu a v neposlední řadě i o aktivity určené přímo těhotným. Předporodní příprava bývá rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. ( Pařízek, 2005 )

16 Budoucí mamince se dostanou informace o těhotenství, porodu, tlumení bolesti při porodu, o šestinedělí, o kojení, péči o miminko. Součástí předporodních kurzů jsou také cvičení, břišní tance, plavání atd Přítomnost doprovázející osoby V historii byly porody pouze záležitostí žen. U porodů pomáhaly nejzkušenější ženy z vesnice, později porodní báby. S přesunem porodů do zdravotnických zařízení se porod stal záležitostí medicínskou a rodina rodící ženy byla z celého porodního procesu vytěsněna. S rozvojem humanizačních metod v porodnictví začíná být v 70. letech role otce jako průvodce a ochránce ženy za porodu opět přehodnocena a porodní sály jsou pro otce opět zpřístupněny. V současné době dosahuje počet otců přítomných porodu svého dítěte zhruba 90 %. Tento odhad se týká západní Evropy. Po bouřlivých odborných i laických diskuzích týkajících se výhod, nevýhod a rizik přítomnosti otců u porodu, které u nás proběhly v druhé polovině 80. let, se otevřely brány porodnic pro budoucí otce začátkem 90. let. ( Roztočil, 2001 ) V současné době je otcova přítomnost v průběhu porodu hodnocena jako důležité přispění k tomu, aby se rodička úspěšně vyrovnala s neobvyklou, nově vzniklou situací a zajistila se tak ze strany matky optimální spolupráce v průběhu porodu. ( Roztočil, 2001 ) Toto je ale velice individuální a rozhodování o přítomnosti u porodu by mělo být svobodné a ničím nepodmíněné, protože v některých případech může platit známé méně je někdy více, v tom smyslu, že otec může působit na porodní proces negativně. Výhody pro ženu: 1. lepší zvládání strachu, úzkosti a stresových reakcí při porodu, a tím i lepší tolerance bolesti 2. snížené vnímání bolesti, s čímž souvisí menší potřeba analgetik 3. zpříjemnění pobytu na porodním sále masáž, pomoc při koordinovaném dýchání, registrace intervalů mezi kontrakcemi 4. v případě porodu císařským řezem lepší smíření se situací

17 Výhody pro otce: 1. psychologický efekt 2. prožitek porodu má vliv na další soužití páru 3. lepší navození vztahu otec novorozenec Dnes stále více vznikají předporodní kurzy i jednotlivé lekce pro otce, kteří se porodu svého dítěte chtějí účastnit. Ale neúčast na těchto kurzech není důvodem k tomu, aby muž na porodní sál nebyl vpuštěn. Pokud se ale žena rozhodne, že partnera u zrození jejich dítěte mít nechce, má stále na výběr mnoho dalších osob, které ji mohou doprovodit. Může se jednat o někoho z rodiny ( matku, sestru ), kamarádku anebo dulu. Dula je starý řecký název, který se dnes používá pro speciálně vyškolenou ženu, jež poskytuje především psychickou ( ale i fyzickou ) oporu nově se rodící matce a přispívá k dobrému startu celé nové rodiny. ( ) Poskytuje ženě informace a pomoc během těhotenství, porodu a šestinedělí. Dula však není zdravotnickým personálem, tudíž nezasahuje do kompetencí porodních asistentek ani lékařů, ale spolupracuje s nimi Hydroanalgezie Metody s použitím vody jako způsobem analgezie u porodu jsou po staletí známy. Koupele, relaxační sprchy, náčinky s horkou nebo studenou vodou, termofory podávané na oblast beder rodičky se začaly opět zdůrazňovat během posledních dvaceti let. ( Pařízek, 2005 ) Pobyt ve vodě má příznivý účinek na cévní a svalový systém rodičky, snižuje odpor dolního segmentu děložního a porodního kanálu, zvyšuje práh bolestivosti a snižuje psychické napětí rodičky. ( Roztočil, 2001 ) Metody s použitím vody se rozdělují na: relaxační koupel porod do vody kožní obstřiky vodou ( Pařízek, 2005 )

18 Relaxační koupel Jde o porod, jehož I. doba porodní ( někdy i začátek II. ) probíhá tak, že rodička si ulevuje od bolesti v teplé vodě, ať už ve sprše, vaně či bazénku. Závěr druhé doby porodní, tedy samotné vypuzení plodu z dělohy se děje mimo vodu. Porod do vody Porod do vody je takový způsob vedení porodu, kdy vypuzovací fáze druhé doby porodní probíhá pod úrovní vodní hladiny. ( Roztočil, 2001 ) Je nutné splnění mnoha podmínek, mezi něž patří fyziologická gravidity, porod v termínu, žádné známky hypoxie plodu, přiměřená velikost plodu dle ultrazvukového vyšetření aj. Kožní obstřiky vodou Technika spočívá v kožním podání vody do oblasti okolo křížové kosti ( 4 pupence cca 0,1 ml sterilní vody ) Úlevové polohy Již dříve lidé věděli, že rodící žena zaujímá spontánně, jakoby instinktivně všelijaké polohy, které napomáhají porodu, ale také ulevují od bolesti. I dnes se tyto pozice používají a pro jejich účel se jim začalo říkat úlevové polohy. V jednotlivých dobách porodních poskytují úlevu také různé polohy. Je dobré mít je nacvičené z předporodních kurzů, aby budoucí maminka věděla, jaká poloha je jí nejpříjemnější a nejvíce jí vyhovuje. Pokud se k porodu vypraví i otec dítěte, pak může partnerce se zaujetím dané polohy pomáhat. Polohy pro I. dobu porodní: 1. polohy ve stoji - pomalá chůze - široký stoj s mírně pokrčenými koleny, podsazenou pánví s oporou o ribstoly, postel či zeď - pomalý tanec v závěsu o partnerův krk - stoj se zády opřenými o stěnu, pokrčená kolena ( tato poloha vypadá jako polosed se zády opřenými o zeď ) 2. polohy v sedu - sed na míči se široce rozevřenými koleny a uvolněnou pánví

19 - obkročný sed na partnerově klíně čelem k partnerovi, partner má rozevřená kolena, aby pánev ženy volně visela mezi nimi 3. polohy v dřepu - široký dřep s přidržením o ribstoly, postel či partnera - široký dřep zády k sedícímu partnerovi, žena se zavěsí svými pažemi o partnerova stehna 4. polohy v kleku - široký klek na žíněnce s přidržením o ribstoly, postel či partnera 5. jiné - startovací z polohy v kleku vybočíme jednu nohu do strany a postavíme ji na chodidlo - poloha na všech čtyřech - poloha genupektorální z polohy na všech čtyřech ohneme ruce v loktech a položíme je předloktími na žíněnku Úlevových poloh je velké množství, pro přehlednost jsem uvedla jen některé z nich, je však potřeba nebránit rodičce v zaujetí jakékoli polohy, ke které sama přirozeně dospěje během kontrakcí, protože právě ta je pro ni nejpříjemnější Masáže Masáže byly u porodu využívány již dávno v historii a v současné době se k nim porodnictví opět navrací, zejména s použitím aromaterapeutických olejů a jiných přípravků. Nejčastěji masáže provádí doprovázející osoby u porodu, tudíž partneři rodících žen. Oblast kříže a podbřišku jsou reflexními zónami ženských pohlavních orgánů. Masáží těchto oblastí se zlepšuje prokrvení dělohy a pochvy, zmírňují se pocity bolestí a křečí ( na podkladě kutiviscerálních reflexů ). Při porodu lze užít 3 druhy masáží: 1. masáž křížové oblasti, kterou si dělá žena, má-li bolesti kříže. Hlazením dlaní, třením pěstí ruky nebo masážním válečkem. 2. masáž podbřišku použije žena tehdy, má-li podbřiškové bolesti. Dělá se malíkovými hranami rukou od symfýzy směrem do strany a vzhůru a zpět ( nad třísly ). Hlazením nebo silnějším třením, jak je to ženě příjemné. 3. tlaková masáž vlastně akupresura vede k oslabení vnímání porodních bolestí, protože částečně přeruší spojení mezi dělohou a mozkovou kůrou. Může se použít jak při křížových, tak při podbřiškových bolestech. Žena položí ruce ze strany na pánev tak, aby palce směřovaly k pupku, ostatní prsty vzad ke

20 křížové kosti. Mírně se předkloní a palci vyhmatá spinu illicu anterior superior, kde je na vnitřní ploše kosti velice citlivý bod. Při porodních bolestech pak po hlubokém vdechu a výdechu zaboří palce na ono citlivé místo a vydrží, jak je schopna nejdéle. ( Volejníková, 2002 ) I tady platí, že jakákoli masáž, která je ženě příjemná, je ta nejlepší Akupunktura, akupresura Metody akupunktury se v naší zemi při porodu nevyužívají. Tato metoda je rozšířená hlavně v Číně. Principem je ovlivňování energie, která protéká drahami spojenými s vnitřními orgány. Akupresurní metody při porodu taktéž nejsou nijak časté. Jedna z nejčastějších, možná i jediná metoda, je tlaková masáž popsaná v oddílu TENS = transkutánní elektroneurostimulace TENS využívá proměnlivých elektrických stimulů na kůži na obou stranách páteře v oblasti dolní hrudní a horní bederní páteře. Síla proudu se pohybuje od 0 40 ma a frekvence od 40 až 15 Hz. Uvádí se, že TENS je vhodná zejména při křížových bolestech během porodu. Nástup tohoto druhu analgezie není okamžitý a rozvine se do 40 minut po jeho zavedení. Bolest na hrázi není elektroanalgezií ovlivněna. TENS je neškodná metoda pro matku a plod, ale není příliš účinná. ( Pařízek, 2005 ) Aromaterapie V dobách, kdy vedení porodu příslušelo hlavně porodním bábám, bylo nedílnou součástí používání bylinek při porodu. Byliny se používaly ve formě různých nálevů a odvarů nebo jako masti s vonnými látkami přírodního původu. Možnosti získávání účinných látek z rostlin se od té doby výrazně zdokonalily. Dnes známe užívání vonných přírodních látek pod názvem aromaterapie. Metoda zastává holistický princip léčby, protože přihlíží nejen ke stavu fyzickému, ale i emočnímu a duševnímu. Její princip je založen na použití éterických olejů, což jsou výtažky z rostlin získané nejčastěji destilací vodní parou nebo lisováním. ( Porodní asistence 1/2006, článek V. Chvojkové )

21 I. doba porodní - levandule působí relaxačně, snižuje krevní tlak - majoránka uvolňuje křeče, na duševní úrovni zahřívá a otevírá, pro emočně přecitlivělé a plačtivé ženy - černý pepř výrazné analgetické účinky, podporuje vytrvalost - heřmánek pomáhá při bolesti, na křeče a stahy svalů, při pocitu vzteku a podráždění - geránium tonizuje a posiluje nervový systém a nadledviny, dodává energii a posiluje krevní oběh II. doba porodní - jasmín na podporu kontrakcí, podporuje odloučení placenty, dodává sebejistotu a sílu, navozuje optimismus - muškátová šalvěj podpora kontrakcí, snižuje krevní tlak, uvolňuje mysl - kadidlovník posiluje kontrakce, zpomaluje a otevírá dýchání, uklidňuje mysl - hřebíček podpora kontrakcí, analgetické účinky, napomáhá dilataci porodních cest Éterickými oleji se dají ovlivnit téměř všechny fáze porodního procesu s tím, že olejíčky jsou tzv. cestou první volby. Při výskytu situace, při které je potřeba mamince pomoci, se zvolí nejdříve mírnější forma v podobě přípravků s éterickými oleji, a teprve když toto nepomáhá, přistupuje se k použití léčiv. ( Porodní asistence 1/2006, článek V. Chvojkové ) V současné době se aromaterapie těší velkému rozkvětu a i u porodních asistentek se zvyšuje obliba ve vonných olejích Muzikoterapie Hudba při porodu nebo v porodní místnosti snižuje hladinu stresu především u párů, kterým nemocniční prostředí připadá právem příliš cizí. Hudba je velmi osobní věc a její poslech pomáhá zútulnit prostředí a zklidnit nastávající maminky a jejich blízké. Při samotném porodu pak může hudba vyjádřit jak bolest, tak radost s touto událostí spojenou. ( Marek, 2002 ) Dnes již skoro ve všech porodnicích mají patřičné vybavení k tomu, aby si rodící žena mohla přehrát hudbu přinesenou z domu, která je jí příjemná a navodí příjemnější atmosféru

22 Hypnóza Metoda je založena na kombinaci silné sugesce a distrakce, izolace od nepříjemného zážitku a koncentrace na jiný, vnesený, podstatně příjemnější zážitek. Hypnóza je časově náročná metoda a vedle senzitivní ženy vyžaduje v této metodě zvláště zkušeného odborníka hypnotizéra. Hypnóza je z hlediska individuální sugestibility účinná asi jen u 25 % rodiček. ( Pařízek, 2005 ) Vliv prostředí Mnoho druhů savců rodí ve tmě, v klidu, v koutech stranou od cest. Pak tolik nepřekvapuje, že lidské bytosti vyhledávají pro porodní bolesti a porod také takové prostředí. Soukromí, intimita, přítmí, klid, svoboda matky dělat hluk a rodit v jakékoli poloze a přítomnost porodních asistentek, které se nechovají jako pouhé pozorovatelky, mají rozhodující vliv na spontánní průběh první doby porodní. ( Odent, 1995 ) Průkopníku teorie, že prostředí má na průběh porodu zásadní vliv, Michelovi Odentovi dává dnešní porodnictví stále více za pravdu a tak se postupně klasické porodní sály mění na útulné pokoje, připomínající domácí prostředí Farmakologické metody Mezi farmakologické metody tlumení porodních bolestí patří celková a místní analgezie. Celková analgezie 1. inhalační 2. intravenózní Místní analgezie 1. infiltrační 2. pudendální 3. paracervikální

23 4. subarachnoidální 5. kombinovaná subarachnoidální a epidurální 6. epidurální

24 2.5 Závěr teoretické části Lidstvo a celá naše společnost kráčí stále dopředu, žene se za novými vynálezy a zdokonaluje celé svoje bytí na tomto světě. Nebylo by ale lepší na chvilku se zastavit, ohlédnout se do minulosti a v něčem se i přiučit? Vždyť porod, jako přirozený děj je stále více považován za něco zvláštního, čeho je nutno se obávat. Není tedy divu, že návrat k přirozenému porodu je tak těžký a pomalý, i když dnešní ženy mají stále větší možnost volby. Když si žena projde těhotenstvím a porodem, je vždy jiná, než byla předtím. Je proměněná a mnohem víc rozumí životu. Přivést na svět dítě znamená vykoupat se v pramenu života. ( Frederick Leboyer )

25 3. METODIKA PRÁCE 3.1 Metodika sběru dat Pro výzkumnou část své bakalářské práce jsem si zvolila metodu anonymního dotazníku ( příloha č. 1 ), která je pro moje téma práce asi nejvhodnější. Dotazník jsem vytvořila tak, abych mohla co nejlépe odpovídat na mnou stanovené cíle a tím potvrdit či vyvrátit hypotézy. Dotazník je soubor otázek v tištěné podobě. Slouží k oslovení velkého množství respondentů. Jeho výhodou je získání velkého množství dat, malé náklady a také časová nenáročnost. Asi největší výhodou je anonymita dotazníku, která podněcuje u respondentů otevřené odpovědi, ale také pravdivé, protože si respondent může svoje odpovědi dostatečně promyslet. Nevýhodou dotazníkového šetření je nejčastěji nechuť respondentů odpovídat na dané množství otázek a také malá návratnost formulářů, čemuž jsem se já snažila předejít tím, že jsem dotazníky rozdávala v místě svého bydliště, a to svým kamarádům a známým, kteří mi se sběrem pomohli. Před distribucí dotazníků jsem provedla pilotní studii, kdy jsem rozdala 8 dotazníků. Na jejím základě jsem několik otázek upravila pro jejich lepší pochopení. Dotazníkové šetření jsem prováděla v lednu 2007, a to v místě svého bydliště, ve městě Tišnov. Jelikož jsem potřebovala skupinu žen, které rodily v letech , musela jsem oslovit spolupracovnice mojí matky a také matky svých bývalých spolužáků z gymnázia. Skupinu žen, které rodily po roce 2000 již nebylo tak těžké definovat. Dotazníky jsem distribuovala u dětské lékařky MUDr. Stalmachové a také v místním mateřském centru MC Studánka. 3.2 Dotazník Úvod dotazníku je pro navázání kontaktu s respondentem asi nejdůležitější. V něm jsem se respondentce představila a uvedla jsem důvod, proč žádám o zodpovězení otázek. Také jsem vyjádřila cíl, jaký jsem si pro svoji práci stanovila. Na

26 závěr jsem zdůraznila, že dotazník je plně anonymní a že slouží pouze pro účely mojí práce. Pro úplnost jsem také poděkovala za čas a ochotu, které respondentka dotazníku věnovala a uvedla jsem i své telefonní číslo pro případ dotazů. 3.3 Struktura otázek dotazníku Dotazník k mé bakalářské práci obsahuje celkem 21 otázek. otázky otevřené otázky, na které respondentka odpovídá svými slovy ( 15, 18 ) otázky polootevřené otázky, ve kterých si respondentka může vybrat z nabízených možností, pokud jí však žádná možnost nevyhovuje, může vyjádřit svůj názor vlastními slovy ( 2, 3, 6, 12, 13, 14, 16 ) otázky uzavřené otázky, u kterých není více možností volby než dvě ( 6, 13, 14, 17, 19 ) otázky výběrové otázky, u kterých může respondentka zvolit právě jednu odpověď ( 1, 2, 4, 7, 8, 9, 10, 11, 20, 21 ) otázky výčtové otázky, u kterých respondentka může zvolit více odpovědí ( 3, 5, 6, 12, 13, 14, 16 ) Otázky 1, 2, 4 jsou otázky týkající se obecných informací o ženě. Třetí otázka je stěžejní pro moji výzkumnou práci. Zbylé otázky ( 5 20 ) se týkají samotného porodu respondentky, které mi pomůžou potvrdit nebo vyvrátit stanovené hypotézy. Poslední otázka ( 21 ) je otázkou doplňující, kde mohly ženy vyjádřit svůj celkový pocit z porodu. Celkem jsem rozdala 140 dotazníků, a to 70 ženám, které rodily v letech a 70 ženám rodícím v letech Celkem se mi vrátilo 135 dotazníků, tudíž celková návratnost byla asi 96,43 %. Návratnost dotazníků o porodech v letech byla 65, tedy 92,85 % a návratnost od druhé skupiny byla 70, tedy 100 %

27 4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA 4.1 Vyhodnocení dotazníků Jak jsem již uvedla v podkapitole 3.3, rozdala jsme celkem 140 dotazníků. Snažila jsem se oslovit stejný počet žen rodících v první polovině 80. let a stejný počet těch, co porodily po roce Dotazníky jsem distribuovala osobně, a to do rodin svých kamarádů, do zaměstnání mojí matky, do ordinace dětské lékařky v místě mého bydliště a do mateřského centra. Díky osobnímu jednání se mi dotazníky týkající se porodu v letech vrátily všechny ( 100 % ) a všechny byly i správě vyplněné. Dotazníky od druhé skupiny žen se mi všechny nevrátily, návratnost byla asi 92,85 %. Dotazníky, které jsem obdržela zpět, byly všechny vyplněny správně a tudíž jsem mohla ke svému průzkumu využít 135 dotazníků. 4.2 Výsledky průzkumu Informace, jejichž zpracování jsem prováděla v tabulkách a grafech, jsem uváděla postupně tj. dle posloupnosti otázek. Jako základ pro zpracování výsledků jsem použila všechny vrácené dotazníky, protože byly všechny správně vyplněny. Výsledky tedy budu zpracovávat ze 135 dotazníků. V tabulkách a grafech je užita tzv. absolutní četnost, tedy počet odpovědí z celkového počtu dotazníků. Absolutní četnost je značena n. Ostatní údaje jsou uvedeny tzv. relativní četností, tj. v procentech. Výsledky každé dané otázky v dotazníku jsou uvedeny v tabulce a pro lepší názornost a orientaci také v barevných grafech. U otevřeného typu otázek uvádím nejčastější odpovědi respondentek a také některé zajímavé a zvláštní odpovědi, které se v dotaznících objevily

28 4.2.1 Položka č. 1: Kolik je Vám let? Otázka na věk rodičky byla zařazena pro obecnou informaci o ženě, která dotazník vyplňovala. Věk může mít vliv na informovanost ženy, ale také na snášení porodních bolestí. Z žen, které rodily v letech bylo 65 ( 100 % ) respondentek ve věku 41 a více let. Ze skupiny žen, které rodily v letech bylo 36 ( 51,4 % ) žen ve věku let a 34 ( 48,6 % ) žen ve věku let. ( viz tab. 1 a graf 1 ) Tabulka č. 1: Věk žen n % n % 20 let let 36 51, let 34 48, let Celkem Graf č. 1: Věk žen % let let let 41 let věk

29 4.2.2 Položka č. 2: Kolikrát jste rodila? Tuto otázku jsem zařadila do dotazníku proto, že množství porodů může ovlivnit vnímání bolesti, ale také vnímání celé situace související s porodem. Ze skupiny žen rodících v letech , bylo 7 ( 10,8 % ) respondentek rodících jedenkrát, 37 ( 56,9 % ) dvakrát, 15 ( 23,1 % ) třikrát a 6 ( 9,2 % ) čtyřikrát. Z druhé skupiny bylo 28 ( 40,0 % ) rodících jedenkrát, 32 ( 45,7 % ) dvakrát, 9 ( 12,9 % ) třikrát a 1 ( 1,4 % ) čtyřikrát. ( viz tab. 2 a graf 2 ) Tabulka č. 2: Počet porodů n % n % 1x 28 40,0 7 10,8 2x 32 45, ,9 3x 9 12, ,1 4x 1 1,4 6 9,2 Celkem Graf č. 2: Počet porodů % x 2x 3x 4x počet porodů

30 4.2.3 Položka č. 3: Ve kterém období jste rodila? Tato otázka byla pro mé dotazníkové šetření stěžejní a odpovědi na ni byly ovlivněny tím, že jsem dotazníky rozdávala v mém nejbližším okolí a tudíž byly distribuovány cíleně ( tzn. ženám, o kterých jsme věděla, že rodily ve sledovaném období ). Ženy si také mohly vybrat možnost třetí c) v jiném období, ta ale byla v dotazníku uvedena pouze pro pořádek. Ze 135 ( 100 % ) respondentek bylo 70 ( 51,8 % ) rodících v letech a 65 ( 48,15 % ) respondentek rodících v ( viz tab. 3 a graf 3 ) Tabulka č. 3: Období porodu Všechny ženy n % , ,8 Jiné období 0 0 Celkem Graf č. 3: Období porodu % 30 všechny ženy jiné období období porodu

31 4.2.4 Položka č. 4: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Položka týkající se dosaženého vzdělání byla do dotazníku umístěna, protože samotné vzdělání může ovlivnit všeobecnou informovanost ženy. Ze skupiny žen rodících v letech mělo 6 ( 9,2 % ) dosažené základní vzdělání, 15 ( 23,1 % ) středoškolské, 29 ( 44, 6 % ) středoškolské s maturitou a 15 ( 23,1 % ) vysokoškolské. Z druhé skupiny respondentek mělo 19 ( 27,1 % ) vzdělání středoškolské, 35 ( 50 % ) vzdělání středoškolské s maturitou a 16 ( 22,9 % ) vysokoškolské. ( viz tab. 4 a graf 4 ) Tabulka č. 4: Dosažené vzdělání n % n % Základní ,2 Středoškolské 19 27, ,1 Středoškolské ,6 s maturitou Vysokoškolské 16 22, ,1 Celkem Graf č. 4: Dosažené vzdělání základní středoškolské středoškolské s maturitou vysokoškolské Položka č. 5: Proč jste byla přijata na porodní sál

32 Ze skupiny žen rodících v letech uvedlo 35 ( 53,8 % ) respondentek jako důvod přijetí na porodní sál děložní kontrakce, 21 ( 32,3 % ) odtok plodové vody, 3 ( 4,6 % ) krvácení, 9 ( 13,8 % ) plánovanou indukci porodu, 1 ( 1,5 % ) komplikace a 2 ( 3,1 % ) porod doma. Z druhé skupiny, tedy z žen, které porodily v letech bylo 39 ( 55,7 % ) přijato pro kontrakce, 23 ( 32,9 % ) pro odtok plodové vody, 4 ( 5,7 % ) pro krvácení a 10 ( 14,3 % ) pro plánovanou indukci. ( viz tab. 5 a graf 5 ) Sdružené důvody pro přijetí se objevily ve skupině x ( 9,1 % ) a ve skupině také 6x ( 8,6 % ). ( viz tab. 6 a graf 6 ) Tabulka č. 5: Důvody pro přijetí n % n % Kontrakce 39 55, ,8 Odtok PV 23 32, ,3 Krvácení 4 5,7 3 4,6 Indukce 10 14,3 9 13,8 Komplikace ,5 Porod doma ,1 Tabulka č. 6: Sdružené důvody pro přijetí Sdružené důvody n % n % 6 8,6 6 9,1 Graf č. 5: Důvody pro přijetí

33 % kontrakce odtok PV krvácení indukce komplikace porod doma důvody Graf č. 6: Sdružené důvody pro přijetí 9,2 9 % 8,8 8,6 8, ,2 sdružené důvody Položka č. 6: Byla s Vámi u porodu nějaká blízká osoba? Pokud ano, kdo?

34 Přítomnost blízké osoby u porodu může mít vliv na prožívání samotného porodního děje rodičkou, proto jsem tuto otázku do dotazníku zařadila. Otázka má dvě části. V první z nich se ptám, zda vůbec u porodu nějaká blízká osoba byla. Ženy, které rodily v letech u porodu neměly nikoho v 61 ( 93,8 % ) případech a pouze ve 4 ( 6,2 % ) případech měly u porodu nějakou blízkou osobu. Ve druhé skupině žen bylo 14 ( 20 % ), které u porodu neměly žádnou blízkou osobu a 56 ( 80 % ), které u porodu měly někoho blízkého. ( viz tab. 7 a graf 7 ) Tabulka č. 7: Přítomnost blízké osoby n % n % Ano ,2 Ne ,8 Celkem Graf č. 7: Přítomnost blízké osoby % ano ne Ve druhé části otázky se zabývám tím, jaká osoba u porodu byla, tudíž budu procentuální zastoupení počítat z počtu všech přítomných osob. Jen u porodu 4 ( 100 % ) žen, které rodily v letech byly nějaká blízká osoba. Ve všech

35 případech ( 100 % ) to byla kamarádka dané ženy, a to ve dvou případech při porodu doma a ve dvou jako ženská sestra v nemocnici. U druhé skupiny osob mělo u porodu nějakou blízkou osobu 56 ( 100 % ) žen. Partnerů bylo 54 ( 96,4 % ), 1 ( 1,8 % ) matka a 1 ( 1,8 % ) kamarádka. ( viz tab. 8 a graf 8 ) Tabulka č. 8: Osoby u porodu n % n % Partner 54 96,4 0 0 Matka, 1 1,8 0 0 tchýně Kamarádka 1 1, Dula Jiná osoba Celkem Graf č. 8: Osoby u porodu % partner matka,tchýně kamarádka dula jiná osoba osoby

36 4.2.7 Položka č. 7: Jak dlouho trval porod od začátku pravidelných děložních kontrakcí do porodu dítěte? V této položce dotazníku si ženy mohly vybrat právě jednu odpověď. Ze skupiny žen, které rodily v letech měly 4 ( 6,2 % ) ženy porod kratší jak 2 hodiny, 9 ( 13,8 % ) žen mělo porod dlouhý 2 4 hodiny, 15 ( 23,1 % ) 4 6 hodin a 37 ( 56,9 % ) více jak 6 hodin. Z druhé skupiny žen bylo 9 ( 12,9 % ) žen, co rodily méně jak 2 hodiny, 16 ( 22,8 % ), co rodily 2 4 hodiny, 14 ( 20 % ) těch, kterým porod trval 4 6 hodin a 31 ( 44,3 % ), které rodily déle jak 6 hodin. ( viz tab. 9 a graf 9 ) Tabulka č. 9: Délka porodu n % n % < 2 hod 9 12,9 4 6, ,8 9 13,8 hod ,1 hod > 6 hod 31 44, ,9 Celkem Graf č. 9: Délka porodu % < 2 hod 2-4 hod 4-6 hod > 6 hod délka porodu Položka č. 8: Kolik dětí se narodilo?

37 Otázka na počet dětí narozených při daném porodu byla položena, protože porod jednoho dítěte má jiná specifika než porod např. dvojčat. Ve skupině žen rodících bylo 64 ( 98,5 % ) žen, kterým se narodilo jedno dítě a jen v 1 ( 1,5 % ) případě se narodila dvojčata. Z žen rodících v letech porodilo 66 ( 94,3 % ) jedno dítě a 4 ( 5,7 % ) dvojčata. ( viz tab. 10 a graf 10 ) Tabulka č. 10: Počet narozených dětí n % n % Jedno 66 94, ,5 Dvojčata 4 5,7 1 1,5 Trojčata Celkem Graf č. 10: Počet narozených dětí % jedno dvojčata trojčata Položka č. 9: Jakým způsobem se dítě / děti narodilo / narodily?

38 Tuto otázku jsem v dotazníku uvedla proto, že způsob porodu dítěte může mít vliv na délku samotného děje a na vnímání porodních bolestí rodičkou. Z 65 ( 100 % ) žen rodících v letech rodila 1 ( 1,5 % ) císařským řezem plánovaným, 5 ( 7,7 % ) císařským řezem pro komplikace, 55 ( 84,6 % ) vaginálně hlavičkou a 4 ( 6,2 % ) vaginálně koncem pánevním. Z druhé skupiny, tedy ze 70 ( 100 % ) žen rodily 2 ( 2,9 % ) plánovaným císařským řezem, 4 ( 5,7 % ) císařským řezem pro komplikace, 63 ( 90 % ) vaginálně hlavičkou a pouze 1 ( 1,4 % ) vaginálně konec pánevní. Tabulka č. 11: Způsob porodu Plánovaný SC SC pro komplikace Vaginálně H Vaginálně KP n % n % 2 2,9 1 1,5 4 5,7 5 7, ,6 1 1,4 4 6, Graf č. 11: Způsob porodu % plánovaný SC SC pro komplikace vaginálně H vaginálně KP Položka č. 10: V jakém týdnu těhotenství se dítě / děti narodilo / narodily?

39 Stáří těhotenství je jedním z faktorů, které ovlivňují samotné vedení porodu, proto jsme také tuto položku v dotazníku uvedla. Z 65 ( 100 % ) žen, které rodily porodilo 9 ( 13,9 % ) před 38. týdnem, 50 ( 76,9 % ) mezi 38. a 41. týdnem a 6 ( 9,2 % ) po 41. týdnu. Ze 70 ( 100 % ) žen rodících po roce 2000 porodilo 7 ( 10 % ) před 38. týdnem těhotenství, 47 ( 67,1 % ) mezi 38. a 41. týdnem a 16 ( 22,9 % ) po ukončení 41. týdne. ( viz tab. 12 a graf 12 ) Tabulka č. 12: Týden gravidity n % n % < , , ,9 > ,9 6 9,2 Celkem Graf č. 12: Týden gravidity % < > 41. stáří těhotenství Položka č. 11: Jak silné bolesti ( subjektivně ) jste u porodu pociťovala?

40 Odpovědi na tuto otázku jsou velice subjektivní, proto byla do dotazníku zařazena jen jako okrajová. Ze skupiny žen rodících v letech nepociťovala žádné bolesti 1 ( 1,4 % ) žena, mírné bolesti 2 ( 2,9 % ), středně silné 24 ( 34,3 % ), silné 33 ( 47,1 % ) a kruté 10 ( 14,3 % ). Ve druhé skupině byly 2 ( 3,1 % ) ženy, které neměly žádné bolesti, 5 ( 7,7 % ) žen s mírnými bolestmi, 19 ( 29,2 % ) se středně silnými, 30 ( 46,2 % ) se silnými a 9 ( 13,8 % ) s bolestmi krutými. ( viz tab. 13 a graf 13 ) Tabulka č. 13: Porodní bolesti subjektivně n % n % Žádné 1 1,4 2 3,1 Mírné 2 2,9 5 7,7 Středně 24 34, ,2 silné Silné 33 47, ,2 Kruté 10 14,3 9 13,8 Celkem Graf č. 13: Porodní bolesti subjektivně % žádné mírné středně silné silné kruté porodní bolesti Položka č. 12: V jaké oblasti jste bolesti pociťovala?

41 To, v jaké oblasti rodící žena pociťuje bolesti, má vliv na užití různým metod pro tlumení bolesti, a právě proto jsem tuto otázku v dotazníku položila. Protože oblastí, kde žena může bolest vnímat, může být i více, nemohou výsledky dát součet 100 %. Respondentky, které rodily v letech uváděly jako nejčastější místo vnímání bolestí podbřišek, a to v 56 ( 80 % ) případech. 26 ( 37,1 % ) žen uvedlo křížovou oblast, 3 ( 4,3 % ) uvedlo jinou oblast ( stehna, nohy ) a 1 ( 1,4 % ) respondentka neuvedla bolesti žádné. Respondentky ze skupiny žen rodících také uváděly nejčastěji podbřišek, a to v 47 ( 72,3 % ) případech. Dále 36 ( 55,4 % ) žen uvedlo křížovou oblast a 2 ( 3,1 % ) uvedly, že necítily bolesti nikde. ( viz tab. 14 a graf 14 ) Více oblastí vnímání porodních bolestí uvedlo ve skupině žen rodících ( 22,8 % ) žen ze 70 ( 100 % ) a ve druhé skupině 20 ( 30,8 % ) z 65 ( 100 % ) žen. ( viz tab. 15 a graf 15 ) Tabulka č. 14: Vnímání bolestí n % n % Podbřišek ,3 Kříž 26 37, ,4 Jiná 3 4,3 0 0 Nikde 1 1,4 2 3,1 Celkem 86 / 85 / Tabulka č. 15: Více uváděných oblastí Více oblastí n % n % 16 22, ,8 Graf č. 14: Vnímání bolestí

42 % podbřišek kříž jiná oblast nikde oblast vnímání bolestí Graf č. 15: Více uváděných oblastí 40 % více oblastí

43 Položka č. 13: Nabízela Vám porodní asistentka / ženská sestra nefarmakologické metody mírnění porodních bolestí? Pokud ano, jaké? Tato otázka má dvě části. V první z nich zjišťuji, zda porodní asistentka či ženská sestra nabídla ženě nějakou metodu pro tlumení bolesti, konkrétně metodu nefarmakologickou. Ze 70 ( 100 % ) respondentek rodících v letech uvedlo 16 ( 22,9 % ) z nich, že jim nebyla porodní asistentkou nabídnuta žádná nefarmakologická metoda pro tlumení bolesti, zbylým 54 ( 77,1 % ) ženám byly některé nefarmakologické metody nabídnuty. Z druhé skupiny, tedy z 65 ( 100 % ) žen, které rodily uvedlo 58 ( 89,2 % ) z nich, že jim tyto metody nabídnuty nebyly, jen 7 ( 10,8 % ) z nich ženská sestra nějakou metodu nabídla. ( viz tab. 16, graf 16 ) Tabulka č. 16: Nabídka metod n % n % Ano 54 77,1 7 10,8 Ne 16 22, ,2 Celkem Graf č. 16: Nabídka metod % ano ne

44 Ve druhé části otázky jsem se ptala, jaké metody byly ženám aktivně nabídnuty personálem porodního sálu, tedy porodní asistentkou či ženskou sestrou. V období bylo sledovaným ženám nabídnuta nějaká nefarmakologická metoda v 54 ( 100 % ) případech. Téměř nikdy ale nebyla nabídnuta jen jedna metoda, ale vždy jich bylo nabídnuto ženě více. Nejčastěji, a to ve 49 ( 90,7 % ) případech se jednalo o teplou vanu či sprchu, v 37 ( 68,5 % ) případech koordinované dýchání, v 39 ( 72,2 % ) úlevové polohy. Ve 3 ( 5,6 % ) případech byla také nabídnuta aromaterapie, 7x ( 12,9 % ) muzikoterapie a 8x ( 14,8 % ) masáže. Ve druhém období to bylo přesně 7 ( 100 % ) žen, kterým ženská sestra nabídla nějakou nefarmakologickou metodu tlumení bolesti. 6x ( 85,7 % ) se jednalo o koordinované dýchání a 1x ( 14,3 % ) byly nabídnuty úlevové polohy. ( viz tab. 17 a graf 17 ) Tabulka č. 17: Nefarmakologické metody n % n % Teplá vana, 49 90,7 0 0 sprcha Koordinované 37 68,5 6 85,7 dýchání Úlevové 39 72,2 1 14,3 polohy Aromaterapie 3 5,6 0 0 Hudba 7 12,9 0 0 muzikoterapie Masáže 8 14,8 0 0 Akupresura, akupunktura Hypnóza Jiná metoda

45 Graf č. 17: Nefarmakologické metody % teplá vana, sprcha koordinované dýchání úlevové polohy aromaterapie hudba masáže akupresura, akupunktura hypnóza jiná metoda

46 Položka č. 14: Kterou z metod jste využila? Touto položkou zjišťuji, zda ženy u porodu nějakou nefarmakologickou metodu využily bez ohledu na předchozí nabídkou těchto metod personálem. Ze 70 ( 100 % ) žen rodících v letech jen 8 ( 11,4 % ) nevyužilo metodu žádnou. 47 ( 67,1 % ) respondetek využilo vanu či sprchu, 37 ( 52,9 % ) využilo koordinované dýchání, 41 ( 58,6 % ) úlevové polohy, 2 ( 2,9 % ) aromaterapii, 9 ( 12,9 % ) muzikoterapii a 10 ( 14,3 % ) masáže. Ze skupiny žen rodících mezi roky , tedy z 65 ( 100 % ) respondentek uvedlo 46 ( 70,8 % ), že nevyužilo žádnou metodu. Ve 23 ( 35,4 % ) případech ženy využily koordinované dýchání a ve 4 ( 6,1 % ) případech uváděly využití úlevových poloh ( výhradně chůzi a klek ). ( viz tab. 18 a graf 18 ) Tabulka č. 18: Využití metod n % n % Žádná 8 11, ,8 Vana, sprcha 47 67,1 0 0 Dýchání 37 52, ,4 Úlevové 41 58,6 4 6,1 polohy Aromaterapie 2 2,9 0 0 Hudba 9 12,9 0 0 Masáže 10 14,3 0 0 Akupresura, Hypnóza Jiná metoda Graf č. 18: Využití metod žádná vana, sprcha dýchání úlevové polohy aromaterapie hudba masáže akupresura hypnóza jiná metoda

47 Položka č. 15: Která metoda Vám přinesla největší úlevu? Tato otázka byla položená jako otevřená, proto jsem výsledky nezpracovala do tabulky ani do grafu. Pouze bych ráda uvedla nejčastější odpovědi. Ženám ze skupiny nejčastěji ulevila od bolesti teplá vana či sprcha. Jako další velice účinná metoda se ukázaly být úlevové polohy, a to nejčastěji poloha na míči. V některých případech se objevilo i koordinované dýchání a masáže, ale to opravdu jen v několika případech. Malá skupinka žen uvedla, že jim nepomohla metoda žádná. Ráda bych citovala odpověď jedné maminky, jejíž názor mě velice zaujal: Nic z uvedených metod mi nepomohlo tak, jako partnerova ruka na mém čele. Jakoby do mě vysílal nějakou pozitivní energii a myslím, že taky díky němu jsem za krátkou dobu porodila nádhernou a zdravou holčičku. Nic krásnějšího jsem nikdy nezažila a věřím, že to byl právě manžel, který mi pomáhal sjednotit se s bolestí a zvládat celý porodní děj! Ženy z druhé skupiny, tedy , nejčastěji uváděly, že jim od bolesti žádná metoda nepomáhala, a to právě proto, že dříve takové metody vůbec neexistovaly. V některých případech se objevilo koordinované dýchání a asi ve dvou také úlevové polohy ( chůze ). Tady bych také ráda citovala jednu odpověď, kterou bych chtěla poukázat na to, jak je důležitý přístup personálu k rodící ženě: Co mi nejvíce pomohlo? No, když nad tím tak přemýšlím, tak asi dobré slovo a milé zacházení od sestřičky

48 Položka č. 16: Věděla jste už před příchodem na porodní sál o nefarmakologických metodách ovlivňování porodní bolesti? Pokud ano, odkud? Otázka týkající se informovanosti žen má opět dvě části. V první jsem zjišťovala zda vůbec byly ženy informovány o nefarmakologických metodách. Ze skupiny žen rodících v letech uvedlo pouze 5 ( 7,1 % ) respondentek, že před příchodem na porodní sál nevěděly nic o nefarmakologických metodách tlumení bolesti. Zbylých 65 ( 92,9 % ) bylo informováno o těchto metodách. Z 65 ( 100 % ) žen rodících v letech nebylo před příchodem na porodní sál informováno 52 ( 80 % ) žen a zbylých 13 ( 20 % ) bylo. ( viz tab. 19 a graf 19 ) Tabulka č. 19: Informovanost žen n % n % Ano 65 92, Ne 5 7, Celkem Graf č. 19: Informovanost žen % ano ne

49 Druhá část otázky má za cíl zjistit, z jakých pramenů ženy čerpaly při získávání informací o tlumení porodních bolestí. Ze skupiny první, tedy z žen rodících ( 51,4 % ) z nich získalo informace v předporodním kurzu, 46 ( 65,7 % ) využilo k získání informací knih, časopisů a internetu, 16 ( 22,9 % ) uvedlo jako zdroj informací kamarádky. Jiný zdroj informací uvedlo 5 ( 7,1 % ) respondentek, nejčastěji profesní zkušenosti ( lékařka, zdravotní sestra ). Z druhé skupiny, tedy z žen rodících v letech bylo 5 ( 7,7 % ) informováno z knih a časopisů, 5 ( 7,7 % ) od kamarádek a zbylé 3 ( 4,6 % ) uvedly jiný zdroj informací, opět profesní zkušenosti. ( viz tab. 20 a graf 20 ) Tabulka č. 20: Zdroje informací n % n % Předporodní 36 51,4 0 0 kurz Knihy, 46 65,7 5 7,7 časopisy, internet Kamarádky 16 22,9 5 7,7 Jiné prameny 5 7,1 3 4,6 Graf č. 20: Zdroje informací % nebyly informovány předporodní kurz knihy, časopisy, internet kamarádky jiné prameny

50 Položka č. 17: Měla jste možnost vybrat si polohu pro porod? Otázku, zda měla žena při porodu možnost si vybrat, v jaké poloze bude rodit, jsem položila zcela záměrně. Zajímalo mě zejména to, jak je to v dnešní době, protože nabídka alternativních metod je veliká. Z počtu 70 ( 100 % ) žen, které rodily v období uvedlo 42 ( 60 % ), že měly možnost si vybrat polohu pro porod. Ale také velké množství z nich, a to 28 ( 40 % ) tuto možnost nemělo! Z druhé skupiny žen, tedy z těch, co rodily v letech , měly jen 2 ( 3,1 % ) možnost výběru, a to jen díky tomu, že rodily doma. Zbylých 63 ( 96,9 % ) žen možnost vybrat si porodní pozici neměly. ( viz tab. 21 a graf 21 ) Tabulka č. 21: Výběr porodní polohy n % n % Ano ,1 Ne ,9 Celkem Graf č. 21: Výběr porodní polohy % 60 ano ne

51 Položka č. 18: V jaké poloze jste rodila a proč? Tato otázka byla položena jako otevřená, tudíž zde neuvádím tabulku ani graf, pouze vyberu nejčastější a některé nejzajímavější odpovědi, které se v dotazníku objevily. Ženy rodící v letech uváděly velice často alternativní porodní polohy, ale převládala poloha v polosedě. Důvody byly uváděny nejčastěji takovéto: jiná poloha mi byla nepříjemná, nevím proč, prostě mi to tak řekli, protože jinou polohu mi neumožnili, bylo to osvědčené a mnoho dalších. Jako nejzajímavější se mi zdály odpovědi: protože jsem byla neohrabaná a asi bych se jinam nedokulila a také protože porodní vak byl obsazen!!!. Z alternativních porodních poloh se nejčastěji objevoval porodní vak, porodní stolička, poloha na boku a u těchto metod převládal důvod tento: vyžádala jsem si to po předchozích zkušenostech. U těch žen, které porodily dítě císařským řezem byla odpověď operační stůl. Skupina žen rodících v období uváděla jako nejčastější odpověď polohu gynekologickou, pro kterou se objevovaly názvy jako: gynekologická, klasická, na koze, na vyšetřovacím stole, vleže s nohama nahoře aj. Objevil se i jeden případ polohy na boku, dále na operačním stole. Raritou byly dvě odpovědi: rodila jsem na sedačce doma, protože porod byl rychlý a na kuchyňském stole doma. Jako nejčastěji uváděné důvody klasické gynekologické polohy byly: jiná možnost nebyla, neměla jsem na výběr, protože to tak porodnice vyžadovala, rodily tak všechny ženy

52 Položka č. 19: Snažila se porodní asistentka / ženská sestra vyhovět Vašim přáním? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda se změnil přístup personálu od 80. let do současnosti nebo nikoli. Ve skupině 70 ( 100 % ) žen rodících v období bylo 65 ( 92,9 % ), které uvedly, že porodní asistentka se snažila vyhovět jejich přáním, jen 5 ( 7,1 % ) uvedlo, že nikoli. Z 65 ( 100 % ) respondentek druhé skupiny uvedlo 22 ( 33,8 % ), že ženská sestra se snažila plnit jejich přání. Zbylým 43 ( 66,2 % ) ženám ženská sestra nevycházela vstříc. ( viz tab. 22 a graf 22 ) Tabulka č. 22: Snaha vyhovět n % n % Ano 65 92, ,8 Ne 5 7, ,2 Celkem Graf č. 22: Snaha vyhovět % ano ne

53 Položka č. 20: Jaké byly skutečné porodní bolesti oproti vašemu očekávání? Tato otázka byla uvedena v dotazníku jako vedlejší. Ze 70 ( 100 % ) žen rodících v letech pociťovalo 37 ( 52,9 % ) z nich bolesti silnější než očekávaly, 28 ( 40 % ) z nich mělo bolesti stejné jaké zhruba očekávaly a 5 ( 7,1 % ) je pociťovalo slaběji, než bylo očekávání. Ve skupině 65 ( 100 % ) žen rodících v období pociťovalo 25 ( 38,5 % ) silněji než očekávaly, 30 ( 46,1 % ) stejně jako bylo očekávání a 10 ( 15,4 % ) vnímalo bolesti slaběji. ( viz tab. 23 a graf 23 ) Tabulka č. 23: Bolesti oproti očekávání n % n % Silnější 37 52, ,5 Téměř ,1 stejné Slabší 5 7, ,4 Celkem Graf č. 23: Bolesti oproti očekávání % silnější téměř stejné slabší

54 Položka č. 21: Jaký je Váš celkový pocit z porodu? Tuto otázku jsem položila na konec, aby respondenty mohly shrnout celkový prožitek z vlastního porodu. Položila jsem ji záměrně, protože jsem chtěla zjistit, jestli pokrok v porodnické péči dokáže uspokojit nynější potřeby a očekávání žen rodiček. Ze skupiny žen, které porodily v letech , tedy z počtu 70 ( 100 % ) uvedlo 18 ( 25,7 % ) plnou spokojenost, 20 ( 28,6 % ) bylo spíše spokojených, 4 ( 5,7 % ) nevěděly, 21 ( 30 % ) uvedlo, že byly spíše nespokojené a 7 ( 10 % ) bylo plně nespokojených. Z 65 ( 100 % ) žen rodících v období bylo 32 ( 49,2 % ) plně spokojených, 19 ( 29,2 % ) spíše spokojených, 9 ( 13,9 % ) nevědělo a 5 ( 7,7 % ) vyjádřilo, že byly spíše nespokojené. Plnou nespokojenost v této skupině neuvedla žádná žena. ( viz tab. 24 a graf 24 ) Tabulka č. 24: Celkový pocit n % n % Plně 18 25, ,2 spokojená Spíše 20 28, ,2 spokojená Nevím 4 5,7 9 13,9 Spíše ,7 nespokojená Plně nespokojená Celkem Graf č. 24: Celkový pocit % plně spokojená spíše spokojená nevím spíše nespokojená plně nespokojená

55 5. DISKUZE V této bakalářské práci se snažím zjistit, do jaké míry udělalo porodnictví pokrok v poskytované péči a ve vztahu k rodící ženě za období dvaceti let. Bylo těžké najít podobnou práci, se kterou bych mohla porovnat mnou dosažené výsledky, protože většina prací, které se zabývají porodnickou péčí v dřívější době, sahají do dob mnohem starších a také se zabývají jinými prioritami, než je tlumení porodní bolesti nefarmakologickými metodami. Našla jsem však práci Jany Pekajové s názvem: Jak se rodilo dříve a jak se rodí dnes, která je zaměřená spíše na celkový přístup personálu k ženě a na celkový průběh porodu, našla jsem v ní ale i informace, které jsou podobné s mojí prací. Autorka srovnávala dvě skupiny žen jako já, neměla však přímo dané období jejich porodu, pouze hovoří o ženách rodících v této době a o ženách rodících dříve ( tedy matky, tchýně žen z první skupiny ). Z práce Jany Pekajové vyplývá, že dříve informovanost žen byla docela vysoká. Pouze 22 % respondentek z její práce uvedlo, že informovány nebyly. V případě mé bakalářské práce je ale procento neinformovaných žen z této skupiny podstatně vyšší, a to 80 %. Naopak ve druhé skupině udává autorka informovanost 100 %, v mém případě se objevily i ženy, které informovány nebyly ( 7,1 % ). Prameny, ze kterých ženy informace získaly, se v procentuelním zastoupení podstatně neliší, tedy ve skupině žen rodících v dřívějším období byla většina informována od kamarádek, matek a v malé míře i z knih a časopisů. Ženy druhé skupiny udávají ve velké míře předporodní kurzy, kamarádky. Jedinou výjimkou byla informovanost z knih, časopisů a internetu. Autorka Pekajová uvádí, že pouze 8 % žen bylo informováno právě z knih, časopisů a internetu, moje výsledky však udávají informovanost 65,7 %. Dle práce Jany Pekajové byly v dřívějším období nabídnuty metody pro tlumení bolesti 28 % žen, zbylým 72 % nikoli. Respondentkám z mojí práce, které rodily v letech , bylo tlumení bolesti pomocí nefarmakologických metod nabídnuto pouze v 10,8 %, zbylým 89,2 % žen toto nabídnuto nebylo. Respondentkám, které rodily nedávno, byly nefarmakologické metody tlumení bolesti nabídnuty v 95,3 % v případě práce J. Pekajové, v případě mé práce pouze v 77,1 %. To, jaké metody byly nabídnuty, se v obou pracích podstatně neliší. Pouze co se týče teplé vany / sprchy, vyskytly se v obou pracích rozdíly v nabídce ženám rodícím po r

56 2000. Autorka píše, že u respondentek její práce byla vana či sprcha nabídnuta pouze v 19 % případů. Naopak je tomu ale v mojí práci, kde téměř 90,7 % žen udalo, že jim porodní asistentka vanu nebo sprchu nabídla. Největší rozdíl mezi mojí prací a prací Jany Pekajové spatřuji asi v odpovědích na otázku, kterou jsem já ve svém dotazníku položila pouze jako doplňující. Jedná se o dotaz na spokojenost ženy s porodem. Autorka Pekajová udává, že téměř všechny ženy, které rodily v dřívější době byly výrazně nespokojeny s průběhem porodu, s přístupem personálu atd. Naopak ženy, které rodily nedávno, tedy v současné době, byly ve většině případů spokojeny. Moje práce mi ale dala úplně jiné výsledky. Respondentky rodící v letech udávaly většinou plnou spokojenost nebo částečnou spokojenost. Plně nespokojená nebyla jediná žena. Ze skupiny žen rodících po roce 2000 bylo velké procento spokojených a spíše spokojených ( 25,7 % a 28,6 % ), ale vyskytlo se i mnoho případů žen, které udaly částečnou ( 30 % ) nebo plnou nespokojenost ( 10 % )! Jak je patrné, mezi těmito dvěma porovnávanými pracemi jsou poměrně velké rozdíly, což je překvapující vzhledem k období jejich vzniku. Autorka Pekajová psala svoji práci před pouhým rokem ( tedy v roce 2006 ). Rozdíly přikládám zejména tomu, že obě srovnávané práce neměly stejné priority průzkumu a tedy i dotazníky byly poněkud jinak sestaveny. Určitým faktorem rozdílů také mohlo být místo distribuce dotazníků

57 6. NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Dlouho jsem přemýšlela, jaký největší nedostatek moje práce odhalila. Jelikož jsem srovnávala dvě skupiny žen rodících cca 20 let po sobě, je z výsledků patrný postupný vývoj porodnické péče. Z celé této bakalářské práce vyplývá, že porodnictví zaznamenává změny a vývoj v možnostech nefarmakologických metod, ale také v jejich užití. Na druhou stranu je však také nutné poznamenat, že existují situace, ve kterých nelze některé z těchto metod rodící ženě nabídnout ani doporučit. Asi největší nedostatek, který moje práce zjistila, spatřuji v přístupu personálu k rodící ženě. Jak vyplynulo z výsledků, přístup porodních asistentek se velmi zlepšil od sledovaných 80. let, a tím také kladné hodnocení přístupu personálu samotnou ženou. V dotaznících mého průzkumu se ale objevily i negativní zkušenosti s porodními asistentkami. Vím ale, že toto je většinou zapříčiněno jen a jen lidským faktorem, kdy do popředí vstupuje stres, přetížení a také tzv. burn out syndrom ( syndrom vyhoření ). Proto doporučuji, aby se porodní asistentky snažily ve chvílích volna stres odbourávat, nejlépe různými relaxačními technikami. Dále z výsledků vyplynulo, že nabídka metod pro tlumení bolesti nebo nabídka porodní polohy porodní asistentkou také ještě není v dnešní době samozřejmostí. Myslím, že přístup porodní asistentky k ženě by neměl být jen profesionální, ale také empatický a chápavý. Vím, že to, zda je ženě nabídnuta určitá metoda tlumení bolesti či porodní poloha, závisí hlavně na možnostech zdravotnického zařízení. Porodní asistentka by však měla ženě nabídnout ty metody, které jsou pro dané zařízení dostupné. Také je velice důležité, aby porodní asistentka opakovaně nabízela ženě dané metody, protože rodící žena nemusí např. při kontrakci vůbec vnímat, co jí porodní asistentka říká. Každý člověk, který pracuje s lidmi, tedy i porodní asistentka, by měl umět správně komunikovat, což je pro takovouto práci nezbytné. Myslím, že nejlepším řešením, jak toho dosáhnout, by mohly být kurzy a semináře zaměřené právě na umění komunikace. A asi posledním zjištěným nedostatkem je právě spokojenost žen rodiček s celkovým průběhem porodu, s přístupem personálu atd. Výsledky mého průzkumu se mi zdají poněkud paradoxní, protože v období 80. let, kdy žena rodila v klasické poloze, kdy si mohla od bolesti ulevovat maximálně koordinovaným dýcháním a kdy

58 přístup porodních asistentek k ženě byl spíše založen na vztahu nadřízenosti a podřízenosti, byla spokojenost mnohem vyšší než v dnešní době, kdy si žena může ze určitých podmínek téměř celý průběh porodu řídit sama. Přemýšlím, jakým faktorem by tato situace mohla být způsobena. Možná určitou roli hraje nesprávná či mnohdy nadhodnocená informovanost ženy, kdy u porodu žena očekává více, než je jí možno nabídnout či doporučit. Téměř všechny zdroje informací jsou totiž zaměřeny na většinu porodů, tedy na porody fyziologické. Vyskytnou-li se pak u porodu jakékoli komplikace, žena neví, jaké metody tlumení bolesti jsou pro ni v dané chvíli vhodné a očekává stále ty, o kterých se informovala ještě před porodem. Proto bych doporučila, aby v případě jakýchkoli změn v průběhu porodu porodní asistentka včasně a trpělivě vysvětlila ženě, proč je ta či jiná metoda pro tlumení bolesti v dané situaci nevhodná. Také by si měla zpětnou vazbou ověřit, že rodička vysvětlení pochopila. To stejné by mělo platit u všech výkonů, které jsou při porodu prováděny. Myslím, že téma týkající se spokojenosti rodících žen je natolik široké, že by se mohlo stát námětem nějaké další bakalářské práce, která by se výhradně zaměřila právě na spokojenost dnešních žen se svým porodem

59 ZÁVĚR V práci s názvem: Možnosti ovlivňování porodních bolestí pomocí nefarmakologických metod jsem se zaměřila na sledování vývoje porodnické péče za uplynulých 20 let, tedy od období do období Celkem jsem si stanovila tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak a z jakých pramenů byly ženy rodičky před porodem informovány o nefarmakologických metodách tlumení porodních bolestí a jejich užití při porodu. V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, že v letech nebyly ženy o tlumení bolesti informovány vůbec s výjimkou pracovnic ve zdravotnictví. Tato hypotéza se mi potvrdila jen částečně, protože opravdu většina žen informována nebyla, ale bylo i téměř 20 % žen, které byly informovány a to od kamarádek, z knih, ale také z profesních zkušeností. V hypotéze č. 2 jsem předpokládala, že v současné době je o metodách tlumení bolesti informováno více jak 80 % žen, a to zejména z předporodních kurzů a z knih či časopisů. Předpoklad se mi potvrdil, protože informovanost žen je v dnešní době opravdu velice vysoká. Pro 65,7 % žen byly informačním zdrojem knihy, časopisy a internet, pro 51,4 % to byly předporodní kurzy. Druhý stanovený cíl mojí práce se týkal aktivní nabídky nefarmakologických metod personálem. Chtěla jsem zjistit, zda byly ženě rodičce tyto metody personálem aktivně nabízeny či zda měla žena při porodu možnost výběru nějaké z nefarmakologických metod. První předpoklad ( hypotéza č. 1 ), že v období nebylo zvykem personálu nabízet ženě nefarmakologické metody tlumení porodních bolestí kromě koordinovaného dýchání, se mi potvrdil, i když částečně. Opravdu většině žen nebyly žádné tyto metody nabídnuty, ale bylo také hodně těch, kterým bylo nabídnuto nejen koordinované dýchání, ale i úlevové polohy. V hypotéze č. 2 jsem se domnívala, že v letech již personál aktivně nabízí tyto metody téměř v 95 % případů a že má žena možnost volby jakékoli z dostupných metod. Velice mě udivilo, že právě tato moje domněnka se mi nepotvrdila, protože v dnešní době jsou porodní sály tak vybavené a je tolik metod, které mohou být ženě nabídnuty. Ale ty ženy, kterým nějaká metoda nabídnuta byla, udávaly, že jim byly nabídnuty téměř všechny možné nefarmakologické metody, i když nejvíce byla

60 nabízena vana či sprcha ( 90,7 % ), úlevové polohy ( 72,2 % ) a koordinované dýchání ( 68,5 % ). Posledním cílem, tedy třetím, bylo zjistit, jaké metody ženy rodičky využily pro tišení porodních bolestí nejčastěji. V hypotéze jsem předpokládala, že v obou sledovaných obdobích ženy nejčastěji využily koordinované dýchání a v období dále ještě teplou sprchu / vanu. Ženy, které rodily v letech udávaly, že nejčastěji využily opravdu koordinované dýchání a také v malém množství případů úlevové polohy. Ve druhé skupině patřila k nejvyužívanějším metodám teplá sprcha / vana ( 67,1 % ), koordinované dýchání ( 52,9 % ) a také úlevové polohy ( 58,6 % ). Tento předpoklad se mi tedy potvrdil. Z celého průzkumu vyplynulo, že dnešní populace žen je poměrně dobře informovaná o tom, jak si při porodu poradit s porodními bolestmi, konkrétně pomocí nefarmakologických metod. Je patrné, že využití těchto metod samotnou ženou je v současnosti časté a to zejména využití teplé vany či sprchy, úlevových poloh a koordinovaného dýchání. Nabídka nefarmakologických metod personálem není ale tak vysoká, jak by dnešní rodičky očekávaly. Ráda bych tedy tuto práci nabídla do rukou porodních asistentek, které by mohly dle výsledků této práce samy zhodnotit svůj přístup k rodící ženě

61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ HAMBERGER, Lars, NILSSON, Lennart. Tajemství lidského života. Praha: Svojtka & Co., s. ISBN X CHVOJKOVÁ, Věra. Provoňte porodnice poprvé. Porodní asistence, 2006, ročník II., č. 1, str , ISSN IVANOVOVÁ, Kateřina, JUŘÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN KUŽELOVÁ, Monika. Historie přípravy těhotných k porodu. Moderní babictví, 2003, ročník I., č. 2, přístupné na internetu: MACKŮ, František, ČECH, Evžen. Porodnictví. Praha: Informatorium, spol. s r. o., 2002, 143 s. ISBN MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní. Praha: Eminent, 2002, 263 s. ISBN ODENT, Michel. Znovuzrozený porod. Praha: Argo, 1995, 152 s. ISBN PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. Praha: Galén, 2005, 425 s. ISBN ROKYTA, Richard. Bolest. Praha: Tigis, 2006, 684 s. ISBN ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001, 333 s. ISBN STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod. Praha: One Woman Press, 2004, 579 s. ISBN ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Možnost volby: kde mohu přivést své děťátko na svět? Praha: Argo, 2005, 183 s. ISBN X VOLEJNÍKOVÁ, Hana. Cvičení v práci porodní asistentky. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v brně, 2002, 51 s. ISBN

62 ANOTACE Jméno a příjmení: Radka Mňačková Instituce: Katedra porodní asistence LF MU Brno Název: Možnosti ovlivňování porodních bolestí pomocí nefarmakologických metod Anglický název: The possibilities of parturition influence by means of non farmacological methods Vedoucí práce: Bc. Miloslava Kameníková Počet stran: 78 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2007 Klíčová slova: porod tlumení porodních bolestí nefarmakologické metody Bakalářská práce si klade za cíl zjistit, jak se změnilo užití nefarmakologických metod tlumení porodních bolestí za období posledních dvaceti let. Stěžejní částí práce je průzkum zaměřující se na dvě skupiny žen rodiček. V práci jsou analyzovány informace o porodech žen, které rodily v letech a těch, které rodily v období Záměrem je, aby tato práce zmapovala historii porodnické péče a aby přispěla k jejímu dalšímu vývoji. The bachelor s degree thesis set a goal to determine what changes are in the use of non farmacological methods for the parturition influence in these twenty years. The fundamental part is research with a view to two groups of females. There are the analyses of informations about labours in the period od and the period of The purpose of this thesis is surveying of the history of obstetric care to be contribution to its further development

63 SEZNAM TABULEK str. 31 str. 32 str. 33 str. 34 str. 35 str. 35 str. 37 str. 38 str. 39 str. 40 str. 41 str. 42 str. 43 str. 44 str. 44 str. 46 str. 47 str. 49 str. 51 str. 52 str. 53 str. 55 str. 56 str. 57 Tab. 1 Věk žen Tab. 2 Počet porodů Tab. 3 Období porodů Tab. 4 Dosažené vzdělání Tab. 5 Důvody pro přijetí Tab. 6 Sdružené důvody pro přijetí Tab. 7 Přítomnost blízké osoby Tab. 8 Osoby u porodu Tab. 9 Délka porodu Tab. 10 Počet narozených dětí Tab. 11 Způsob porodu Tab. 12 Týden gravidity Tab. 13 Porodní bolesti subjektivně Tab. 14 Vnímání bolestí Tab. 15 Více uváděných oblastí Tab. 16 Nabídka metod Tab. 17 Nefarmakologické metody Tab. 18 Využití metod Tab. 19 Informovanost žen Tab Zdroje informací Tab. 21 Výběr porodní polohy Tab. 22 Snaha vyhovět Tab. 23 Bolesti oproti očekávání Tab. 24 Celkový pocit

64 SEZNAM GRAFŮ str. 31 str. 32 str. 33 str. 34 str. 36 str. 36 str. 37 str. 38 str. 39 str. 40 str. 41 str. 42 str. 43 str. 45 str. 45 str. 46 str. 48 str. 49 str. 51 str. 52 str. 53 str. 55 str. 56 str. 57 Graf 1 Věk žen Graf 2 Počet porodů Graf 3 Období porodů Graf 4 Dosažené vzdělání Graf 5 Důvody pro přijetí Graf 6 Sdružené důvody pro přijetí Graf 7 Přítomnost blízké osoby Graf 8 Osoby u porodu Graf 9 Délka porodu Graf 10 Počet narozených dětí Graf 11 Způsob porodu Graf 12 Týden gravidity Graf 13 Porodní bolesti subjektivně Graf 14 Vnímání bolestí Graf 15 Více uváděných oblastí Graf 16 Nabídka metod Graf 17 Nefarmakologické metody Graf 18 Využití metod Graf 19 Informovanost žen Graf 20 - Zdroje informací Graf 21 Výběr porodní polohy Graf 22 Snaha vyhovět Graf 23 Bolesti oproti očekávání Graf 24 Celkový pocit

65 SEZNAM ZKRATEK aj. a jiné atd. a tak dále event. eventuelně kol. kolektiv KP konec pánevní r. rok SC sectio caesarea ( = císařský řez ) str. strana tj. to je tzn. to znamená tzv. tak zvaný / á / é

66 SEZNAM PŘÍLOH str. 71 str. 74 str. 75 str. 77 Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Některé úlevové polohy pro I. dobu porodní Příloha č. 3: Některé nefarmakologické metody tlumení porodních bolestí Příloha č. 4: Aromalékárnička

67 PŘÍLOHY

68 Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Radka Mňačková a studuji obor porodní asistentka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který bude použit pro výzkumnou část mojí bakalářské práce na téma Možnosti ovlivňování porodních bolestí pomocí nefarmakologických metod. Přesněji bych se ráda zaměřila na změnu v užívání metod k tlumení porodní bolesti za období posledních dvaceti let. Vaše odpovědi budou velkým přínosem pro zmapování vývoje péče v oblasti porodnictví. Dotazník je anonymní, proto Vás prosím o otevřené a upřímné odpovědi, aby byly výsledky co nejvíce objektivní. Děkuji za Váš čas a ochotu. V případě jakýchkoliv dotazů se na mě můžete obrátit na telefonním čísle Kolik je Vám let? a) 20 let b) let c) let d) 41 let 2. Kolikrát jste rodila? a) 1x b) 2x c) 3x d) vícekrát ( napište kolikrát ).. 3. Ve kterém období jste rodila? a) b) c) v jiném období ( napište v jakém ) 4. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) středoškolské c) středoškolské s maturitou d) vysokoškolské 5. Proč jste byla přijata na porodní sál? ( můžete označit více možností ) a) pro kontrakce b) pro odtok plodové vody c) pro krvácení d) pro plánovanou indukci porodu ( vyvolání porodu ) 6. Byla s Vámi u porodu nějaká blízká osoba? Pokud ano, kdo? a) ano b) ne a) partner b) tchýně, matka c) kamarádka d) dula e) někdo jiný ( napište kdo )

69 7. Jak dlouho trval porod od začátku pravidelných děložních kontrakcí do porodu dítěte? a) < 2 hodiny b) 2 4 hodiny c) 4 6 hodin d) > 6 hodin 8. Kolik dětí se narodilo? a) jedno b) dvojčata c ) trojčata 9. Jakým způsobem se dítě/děti narodilo/narodily? a) plánovaný císařský řez b) císařský řez pro komplikace c) vaginálně hlavičkou d) vaginálně zadečkem ( KP ) 10. V jakém týdnu těhotenství se dítě/děti narodilo/narodily? a) < 38. týden těhotenství b) týden těhotenství c) > 41. týden těhotenství 11. Jak silné bolesti ( subjektivně ) jste u porodu pociťovala? ( označte jednu možnost, která nejlépe vystihuje Váš názor ) o o o o o žádné mírné středně silné silné kruté 12. V jaké oblasti těla jste bolesti pociťovala? ( můžete označit více možností ) a) podbřišek b) křížová oblast zad c) jiná oblast ( napište jaká ). 13. Nabízela Vám porodní asistentka/ženská sestra nefarmakologické metody mírnění porodních bolestí? Pokud ano, jaké? a) ano b) ne a) teplá vana, sprcha b) koordinované dýchání c) úlevové polohy d) aromaterapie e) hudba muzikoterapie f) masáže ( zad, šíje, podbřišku aj. ) g) akupresura, akupunktura h) hypnóza i ) jiná metoda ( napište jaká ) Kterou z metod jste využila? a) žádnou b) teplá vana, sprcha c) koordinované dýchání d) úlevové polohy e) aromaterapie f) hudba muzikoterapie g) masáže

70 h) akupresura, akupunktura i) hypnóza j) jinou metodu ( napište jakou ). 15. Která metoda Vám přinesla největší úlevu? 16. Věděla jste už před příchodem na porodní sál o nefarmakologických metodách ovlivňování porodní bolesti? Pokud ano, odkud? ( můžete označit více možností ) a) ano b) ne a) předporodní kurz b) knihy, časopisy, internet c) kamarádky d) z jiných pramenů ( napište z jakých ). 17. Měla jste možnost vybrat si polohu pro porod? a) ano b) ne 18. V jaké poloze jste rodila a proč?.. 19.Snažila se porodní asistentka/ženská sestra vyhovět Vašim přáním? a) ano b) ne 20. Jaké byly skutečné porodní bolesti oproti Vašemu očekávání? a) silnější, bolestivější b) téměř stejné, jaké jste očekávala c) slabší 21. Jaký je Váš celkový pocit z porodu? ( označte jednu možnost, která nejlépe vystihuje Váš názor ) o o o o o plně spíše nevím spíše plně spokojená spokojená nespokojená nespokojená

71 Příloha č. 2: Některé úlevové polohy pro I. dobu porodní poloha na míči klek s oporou o míč široký sed pomalý tanec s oporou o partnera široký klek s oporou o partnera dřep s oporou o partnera

72 Příloha č. 3: Některé nefarmakologické metody tlumení porodních bolestí vliv prostředí prostředí porodního sálu masáž masážní strojky porodní polohy porodní stolička

73 porodní poloha porodní vak teplá vana ( porod do vody )