Sada 1 Geodezie I. 05. Vytyčení kolmice a rovnoběžky

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Geodezie I 05. Vytyčení kolmice a rovnoběžky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Petr Procházka 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Úvod Při jednoduchých vytyčovacích úlohách lze vytyčit: Rovnoběžky Kolmice Spustit kolmici Průsečík dvou přímek

3 Vytyčení rovnoběžky Vytyčení rovnoběžky je poměrně častá úloha v měřičské praxi. Rovnoběžku můžeme vytyčit: Pomocí kolmic Pomocí úhlopříček

4 Vytyčení rovnoběžky pomocí kolmic Při tomto vytyčování zvolíme na dané přímce dva body. V těchto bodech vytyčíme kolmice pentagonem nebo teodolitem podle požadované přesnosti. Ve směru kolmic vytyčíme vzdálenost mezi rovnoběžkami. Těmito body pak vedeme přímku, která je rovnoběžná s danou přímkou. Tento způsob je rychlý, ale s menší přesností a pro krátké délky.

5 Vytyčení rovnoběžky pomocí úhlopříček Toto vytyčení můžeme použít v nepřehledném terénu a tehdy, když známe bod na hledané rovnoběžce. Na dané přímce zvolíme dva body a nad nimi Na dané přímce zvolíme dva body a nad nimi sestrojíme rovnoběžník. Využíváme poučky, že úhlopříčky v rovnoběžníku se navzájem půlí.

6 Vytyčení kolmic Kolmice můžeme vytyčovat podle požadované přesnosti: Pásmem Pentagonem Teodolitem

7 Vytyčení kolmic pásmem První způsob Na přímce známe bod, kde máme vztyčit kolmici. Na obě strany naměříme stejné délky. V těchto bodech jedním nebo dvěma pásmy vytyčíme strany libovolného rovnoramenného trojúhelníka. Vzniklým bodem pak vedeme přímku, která je kolmá k základní přímce.

8 Vytyčení kolmic pásmem Druhý způsob Při tomto vytyčení využijeme Pythagorovu větu. V bodě pomocí dvou pásem vytyčíme pravoúhlý trojúhelník Strany trojúhelníka mají délku 3m, 4m, 5m. Nebo můžeme použít libovolných násobků těchto stran -k. 3, k. 4, k. 5m.

9 Vytyčení kolmic pentagonem Dvojitým pentagonem můžeme: Vytyčit kolmici Spustit kolmici

10 Vytyčení kolmice pentagonem Postavíme se s pentagonem tak, aby olovnice směřovala na patu kolmice Krajní výtyčky vidíme v jedné svislici nad sebou Třetí výtyčku kterou vidíme ve skutečnosti zařazuje pomocník na pokyny měřiče tak, aby byla ve svislici s krajními výtyčkami. Spojnice paty kolmice a třetí výtyčky je kolmice na základní přímku.

11 Spuštění kolmice pentagonem Nejdříve se pentagonem pohybujeme kolmo na přímku a zařadíme se do přímky Dále se pohybujeme po přímce a udržujeme v zákrytu obrazy krajních výtyček. Pohybujeme se tak dlouho, až se nad nimi objeví výtyčka na kolmici Olovnice zavěšená na pentagonu vyznačuje patu kolmice

12 Vytyčení kolmic pentagonem Olovnice by měla být nad terénem asi 0,01m. Pro zvýšení přesnosti vytyčování lze použít tuhou olovnici. Při měření se pentagon drží svisle. Vytyčovaná kolmice by neměla být delší jak 30m. Přesnost vytyčeného úhlu je 1.

13 Vytyčení kolmic teodolitem Vytyčení úhlu teodolitem je přesnější než vytyčení ostatními pomůckami. Na bodě kde máme vytyčit pravý úhel vycentrujeme teodolit. Zacílíme ve směru přímky. Ke čtení připočteme hodnotu úhlu, toto čtení nastavíme otáčením alhidády. Dalekohled cílí ve směru úhlu

14 Průsečík dvou přímek Průsečík dvou přímek od oka můžeme řešit dvěma způsoby: První způsob použijeme, když jsou dva měřiči. Krajní body přímek jsou signalizovány výtyčkami. Měřiči se postaví za krajní body přímek. Střídavě zařazují pomocníka s výtyčkou tak dlouho, až výtyčka stojí v průsečíku obou přímek.

15 Průsečík dvou přímek Při druhém často používané způsobu jsou koncové body přímky opět signalizovány výtyčkami. Měřič s pomocníkem vytyčí na jedné přímce dva body, jeden za a druhý před průsečíkem přímek. Tyto body spojí provázkem Totéž vytyčí i na druhé přímce. Provázky se protínají v průsečíku obou přímek

16 Vytyčení kolmice a rovnoběžky Literatura: P. HánekP. Koza Geodezie pro spšstavební 1998, J. CulekGeodézie pro obory s,e,a,v,1986, M. Pokora a kolektiv Geodézie I 1985 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na